Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky.
Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky.
Materiál Osobní doprava v číslech je výsledkem práce Centra dopravního výzkumu v rámci Výzkumného záměru a dokumentuje stav ve vybraných oblastech osobní dopravy na území České republiky.
V jednotlivých kapitolách poskytuje základní informace o demografii, o komunikační síti, statistické informace o vozovém parku, nehodovosti i financích v osobní dopravě.
K zajímavým informacím patří :
V dalším textu uvádíme některé zajímavé výsledky materiálu:
Celková délka komunikační sítě silniční dopravy (127 727 km) v sobě zahrnuje 517 km dálnic, 54 910 km silnic a 72 300 km místních komunikací. V České republice je k 31.12. 2001 evidování 5 358 000 motorových vozidel, z toho 3 789 000 osobních automobilů. Na 1 000 obyvatel připadá 521 motorových vozidel, z čehož je 368 osobních. Podle sčítání dopravy z roku 2000 na dálniční a silniční síti vzrostly intenzity dopravy i dopravní výkony na silnicích i dálnicích oproti výsledkům sčítání v roce 1995 o více než 30%, průměrné intenzity na dálnicích jsou téměř 22 000 vozidel oproti 17 000 v roce 1995.
Železniční síť Českých drah je souvisle a rovnoměrně rozložena po celém území republiky. Zaujímá rozlohu cca 26 700 ha. Z celkové délky tratí je 80% jednokolejných, 20% dvoukolejných a vícekolejných. Tratě jsou vesměs normálního rozchodu (1435mm), pouze tratě Jindřichův Hradec-Obrataň, Jindřichův Hradec-Nová Bystřice (privatizované) a Třemešná ve Slezsku-Osoblaha mají úzký rozchod (760 mm). Železniční síť se dělí na tratě celostátní a tratě regionální, které tvoří cca 30% z celkové délky. Členitý terén území České republiky způsobuje, že mnohé tratě jsou vedeny ve značných sklonech a jejich trasa je rozvinuta pomocí oblouků malých poloměrů, což v dnešních poměrech železnici znevýhodňuje z hlediska vzdálenosti i rychlosti. Např. vzdušná vzdálenost mezi Prahou a Brnem je 184 km, avšak po železnici je to 225 km, což znamená prodloužení o 40%.
Infrastruktura letecké dopravy zahrnuje celkem 85 letišť (v roce 2001). Letiště jsou členěna na veřejná mezinárodní (12), veřejná vnitrostátní (57), neveřejná mezinárodní (6) a neveřejná vnitrostátní (10).
Vývoj přepravní vzdálenosti
Průměrná přepravní vzdálenost v železniční dopravě činila v roce 2001 38,3 km. Mezi roky 1997 a 2001 kolísala, avšak držela se téměř na své původní úrovni. Oproti veřejné linkové dopravě je tato vzdálenost větší o 14 km. Ve veřejné linkové dopravě vzrostla přepravní vzdálenost z téměř 19 km v roce 1997 na 24,3 km v roce 2001 (byl zde zaznamenán nejvyšší nárůst přepravní vzdálenosti ze všech druhů dopravy; nárůst o 28%). Podle odhadu také přepravní vzdálenost v individuální automobilové přepravě osob zůstává relativně stabilní a to ve výši 32 km (což je o 8 km více než u veřejné linkové dopravy a o 6 km méně, než v dopravě železniční). V městské hromadné dopravě je, podle očekávání, průměrná přepravní vzdálenost nejnižší. Od roku 1997 roste jen velmi mírně a pohybuje se okolo 6,5 km.
Vozový park veřejné linkové dopravy
Obsluha obcí veřejnou linkovou dopravou
Počet spojů základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v pracovní dny od roku 1997 vzrostl o 4%. Výsledkem je 55 666 spojů provozovaných v rámci základní dopravní obslužnosti v roce 2001.
Přepravní objemy a výkony v osobní dopravě
Silniční doprava je z hlediska přepravního objemu a výkonu sledována ze dvou hledisek: individuální automobilová doprava (IAD) a veřejná linková doprava. Z tabulek je zřejmé, že od roku 1997 narůstá podíl individuální automobilové dopravy a na úkor dopravy veřejné linkové (VLD). V letech 1997 až 2001 došlo k nárůstu objemu přepravených osob IAD o 9,6%, zatímco veřejná linková doprava přepravila v roce 2001 o 7,5% osob méně, než v roce 1997. Podobnou situaci můžeme vidět také v přepravním výkonu s tím, že kromě nárůstu výkonu IAD, vzrostl také výkon veřejné linkové dopravy (IAD nárůst o 11%, VLD nárůst o 20%).
Železniční doprava vykazuje od roku 1997 pokles v počtu přepravených osob o 6%. Také přepravní výkon v uvedených letech poklesl, a to o 5,4%.
Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v počtu přepravených cestujících leteckou dopravou (v období 1997 až 2001 o 79,7%). Naopak minimální jsou počty osob přepravených vodní dopravou. Přepravní objem i výkon vodní dopravy se drží na téměř stejné úrovni od roku 1997, přičemž počet přepravených osob dosahuje kolem 800 tisíc cestujících za rok.
Podíly na přepravním výkonu v osobní dopravě
Pokud srovnáme výkon veřejné dopravy celkem s výkonem dopravy individuální automobilové, vidíme jasnou převahu individuální dopravy. Optimisticky může vypadat pouze to, že výkony veřejné linkové dopravy od roku 1997 rostou a naopak výkony individuální automobilové dopravy klesají (z 90% v roce 1997 na 88,6% v roce 2001).
Životní prostředí
Vliv dopravy na životní prostředí je posuzován především z hlediska emisí nežádoucích plynů a pevných částic. Například emise CO2 z dopravy celkem vykazují v absolutních hodnotách, po poklesu v roce 1991, trvalý růst, daný v podstatě růstem spotřeby benzínu a nafty u individuální automobilové dopravy a silniční nákladní dopravy. Také podíl dopravy na celkových emisích CO2 průběžně roste, v roce 1999 se doprava podílela na celkových emisích již 11,3%.
Predikce vývoje veřejné dopravy
Prognóza byla zpracována centrem dopravního výzkumu pro Ministerstvo dopravy a spojů ČR v březnu roku 2002. Na základě existující vývojové řady předpokládá prognóza do roku 2015 nárůst celkového počtu přepravených osob z 2 676 mil. na téměř 3 900 mil. osob (tedy nárůst o 45%). Počet přepravených osob individuální dopravou by se měl oproti roku 2002 zvýšit o více než 50%, nárůst cestujících veřejnou dopravou pak jen o 26%.
Ing. Štěpánka Doleželová, Centrum dopravního výzkumu Brno
Dopravák č.11
V jednotlivých kapitolách poskytuje základní informace o demografii, o komunikační síti, statistické informace o vozovém parku, nehodovosti i financích v osobní dopravě.
K zajímavým informacím patří :
- stupeň motorizace a automobilizace v roce 2001,
- vývoj přepravní vzdálenosti ve veřejné hromadné dopravě,
- obsluha okresů a obcí,
- podíly na přepravním výkonu,
- tržby, náklady, dotace ve veřejné osobní dopravě a jejich vývoj.
V dalším textu uvádíme některé zajímavé výsledky materiálu:
Celková délka komunikační sítě silniční dopravy (127 727 km) v sobě zahrnuje 517 km dálnic, 54 910 km silnic a 72 300 km místních komunikací. V České republice je k 31.12. 2001 evidování 5 358 000 motorových vozidel, z toho 3 789 000 osobních automobilů. Na 1 000 obyvatel připadá 521 motorových vozidel, z čehož je 368 osobních. Podle sčítání dopravy z roku 2000 na dálniční a silniční síti vzrostly intenzity dopravy i dopravní výkony na silnicích i dálnicích oproti výsledkům sčítání v roce 1995 o více než 30%, průměrné intenzity na dálnicích jsou téměř 22 000 vozidel oproti 17 000 v roce 1995.
Železniční síť Českých drah je souvisle a rovnoměrně rozložena po celém území republiky. Zaujímá rozlohu cca 26 700 ha. Z celkové délky tratí je 80% jednokolejných, 20% dvoukolejných a vícekolejných. Tratě jsou vesměs normálního rozchodu (1435mm), pouze tratě Jindřichův Hradec-Obrataň, Jindřichův Hradec-Nová Bystřice (privatizované) a Třemešná ve Slezsku-Osoblaha mají úzký rozchod (760 mm). Železniční síť se dělí na tratě celostátní a tratě regionální, které tvoří cca 30% z celkové délky. Členitý terén území České republiky způsobuje, že mnohé tratě jsou vedeny ve značných sklonech a jejich trasa je rozvinuta pomocí oblouků malých poloměrů, což v dnešních poměrech železnici znevýhodňuje z hlediska vzdálenosti i rychlosti. Např. vzdušná vzdálenost mezi Prahou a Brnem je 184 km, avšak po železnici je to 225 km, což znamená prodloužení o 40%.
Infrastruktura letecké dopravy zahrnuje celkem 85 letišť (v roce 2001). Letiště jsou členěna na veřejná mezinárodní (12), veřejná vnitrostátní (57), neveřejná mezinárodní (6) a neveřejná vnitrostátní (10).
Vývoj přepravní vzdálenosti
Průměrná přepravní vzdálenost v železniční dopravě činila v roce 2001 38,3 km. Mezi roky 1997 a 2001 kolísala, avšak držela se téměř na své původní úrovni. Oproti veřejné linkové dopravě je tato vzdálenost větší o 14 km. Ve veřejné linkové dopravě vzrostla přepravní vzdálenost z téměř 19 km v roce 1997 na 24,3 km v roce 2001 (byl zde zaznamenán nejvyšší nárůst přepravní vzdálenosti ze všech druhů dopravy; nárůst o 28%). Podle odhadu také přepravní vzdálenost v individuální automobilové přepravě osob zůstává relativně stabilní a to ve výši 32 km (což je o 8 km více než u veřejné linkové dopravy a o 6 km méně, než v dopravě železniční). V městské hromadné dopravě je, podle očekávání, průměrná přepravní vzdálenost nejnižší. Od roku 1997 roste jen velmi mírně a pohybuje se okolo 6,5 km.
Vozový park veřejné linkové dopravy
- V roce 1997 byla přeprava zajišťována 6 338 autobusy, v roce 2001 to bylo 6 331 vozů, tj. 99,88%.
- Pro zabezpečení alespoň částečné obnovy vozového parku byl v roce 1997 zaveden nový dotační titul, kterým stát přispívá dopravcům na nákup autobusů. Tím se zvýšila obnova o 100% oproti roku 1996.
- Pokračující postupná obnova vozového parku znamená, že v r. 2001 bylo zakoupeno 430 nových autobusů, tj. o 119 autobusů více, než bylo zakoupeno v r. 1997, procento obnovy má hodnotu 6,8, což ale znamená zabezpečení 15 leté obnovy.
- Ke změně dochází i ve skladbě vozového parku. Vozidla s větší kapacitou nahrazují autobusy s kapacitou od 30 do 60 míst
- Pokud se týká počtu ujetých km na autobus dochází ke zvýšení. V r. 1997 ujel autobus v průměru 49 937 km zatímco v roce 2001 to bylo jen 50 497 km (zvýšení o 1,12%).
Obsluha obcí veřejnou linkovou dopravou
Počet spojů základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou v pracovní dny od roku 1997 vzrostl o 4%. Výsledkem je 55 666 spojů provozovaných v rámci základní dopravní obslužnosti v roce 2001.
Přepravní objemy a výkony v osobní dopravě
Silniční doprava je z hlediska přepravního objemu a výkonu sledována ze dvou hledisek: individuální automobilová doprava (IAD) a veřejná linková doprava. Z tabulek je zřejmé, že od roku 1997 narůstá podíl individuální automobilové dopravy a na úkor dopravy veřejné linkové (VLD). V letech 1997 až 2001 došlo k nárůstu objemu přepravených osob IAD o 9,6%, zatímco veřejná linková doprava přepravila v roce 2001 o 7,5% osob méně, než v roce 1997. Podobnou situaci můžeme vidět také v přepravním výkonu s tím, že kromě nárůstu výkonu IAD, vzrostl také výkon veřejné linkové dopravy (IAD nárůst o 11%, VLD nárůst o 20%).
Železniční doprava vykazuje od roku 1997 pokles v počtu přepravených osob o 6%. Také přepravní výkon v uvedených letech poklesl, a to o 5,4%.
Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v počtu přepravených cestujících leteckou dopravou (v období 1997 až 2001 o 79,7%). Naopak minimální jsou počty osob přepravených vodní dopravou. Přepravní objem i výkon vodní dopravy se drží na téměř stejné úrovni od roku 1997, přičemž počet přepravených osob dosahuje kolem 800 tisíc cestujících za rok.
Podíly na přepravním výkonu v osobní dopravě
Pokud srovnáme výkon veřejné dopravy celkem s výkonem dopravy individuální automobilové, vidíme jasnou převahu individuální dopravy. Optimisticky může vypadat pouze to, že výkony veřejné linkové dopravy od roku 1997 rostou a naopak výkony individuální automobilové dopravy klesají (z 90% v roce 1997 na 88,6% v roce 2001).
Životní prostředí
Vliv dopravy na životní prostředí je posuzován především z hlediska emisí nežádoucích plynů a pevných částic. Například emise CO2 z dopravy celkem vykazují v absolutních hodnotách, po poklesu v roce 1991, trvalý růst, daný v podstatě růstem spotřeby benzínu a nafty u individuální automobilové dopravy a silniční nákladní dopravy. Také podíl dopravy na celkových emisích CO2 průběžně roste, v roce 1999 se doprava podílela na celkových emisích již 11,3%.
Predikce vývoje veřejné dopravy
Prognóza byla zpracována centrem dopravního výzkumu pro Ministerstvo dopravy a spojů ČR v březnu roku 2002. Na základě existující vývojové řady předpokládá prognóza do roku 2015 nárůst celkového počtu přepravených osob z 2 676 mil. na téměř 3 900 mil. osob (tedy nárůst o 45%). Počet přepravených osob individuální dopravou by se měl oproti roku 2002 zvýšit o více než 50%, nárůst cestujících veřejnou dopravou pak jen o 26%.
Ing. Štěpánka Doleželová, Centrum dopravního výzkumu Brno
Dopravák č.11
Podívejte se na letošní vánoční autobusy
Do brněnské MHD půjde letos rekordních 3,7 miliardy korun
ČSAD MHD Kladno od 1. ledna 2026 jako Arriva City
