v Plzni. Trolejbusy nově v Montrealu a Leedsu, průzkum pohybu ve městě z dat telefonních operátorů, kartové systémy nejen v Londýně, udržitelný život ve městě a zajímavá komplexní řešení a mnoho dalšího ....
v Plzni. Trolejbusy nově v Montrealu a Leedsu, průzkum pohybu ve městě z dat telefonních operátorů, kartové systémy nejen v Londýně, udržitelný život ve městě a zajímavá komplexní řešení a mnoho dalšího ....
Plzeňská konference má mnoho jedinečných prvků. Určitě to mohu posoudit, protože konferencí o dopravě, telematice a podobých tématech jsem se účastnila posledních deset let opravdu mnoha. Netypická byla například účast náměstka ministra dopravy Jiřího Žáka. Obvykle zástupci ministerstva podobné akce zahájí, často přednesou na úvod jakýsi všeobjímající příspěvek a odjedou. Tentokrát byl Jiří Žák u krátkého zahájení a pak pozorně průběh konference sledoval. To, že dokáže zástupce ministerstva i naslouchat, je velmi cenné. Unikátní byla však především reálná světovost akce, kdy se všichni vzájemně po oba dny pozorně poslouchali.
První příspěvkem na téma zlepšování veřejné dopravy (Projekt IBM Insights in motion) zahájil konferenci Milind Naphade z USA. IBM vypracovalo projekt sledování toku cestujících a vypracování vzorců přesunů osob s využitím pro plánování dopravy. Zajímavé je využití dat nikoli z jakýchsi průzkumů, ale z dat z mobilních telefonů. Pro získání věrohodných dat stačí spolupráce jediného velkého operátora. Data, která jsou tímto softwarem získávána, jsou pouze agregovaná, tedy nejsou nijak ohroženy informace o klientovi. Software umožňuje agregaci dat přímo u operátora. Operátor má ve smlouvě s klientem souhlas s využitím agregovaných dat. Nepochybně není služba od IBM levná, ale Milind Naphade garantuje návratnost při úsporách vyplývajících z úprav dopravy podle výsledků projektu. Jako příklad bylo uvedeno šedesátitisícové město Dubuque v USA a mnohamilionový Istanbul.
V rámci telematické části konference se představil také Fréderic Jans-Colemans z bruselského dopravního podniku STIB. Z prezentace na téma sledování bruselských vozidel vyplynulo především to, že mnohá česká města a jejich dispečinky jsou patrně už technologicky dále.
Na téma odbavení a odbavovacích karet nejen v londýnské MHD promluvil Richard Thomas z britské společnosti CUBIC. V podstatě mnoho měst považuje za úspěch neexistenci papírových jízdenek. (Z pohledu BUSportálu je ponechání papírových jízdenek jako doplňkového způsobu odbavení při rozvinutých bezkontaktních technologiích jako je to v Plzni komfort, který je dobrý). Richard Thomas také uvedl, jak i ve světě je komplikované, aby se např. dvě města domluvila na vzájemné akceptaci karet. Jako vzor uvedl Vancouver a Chicago. Tady opět lze jen vyzdvihnout středočeský clearingový systém akceptace karet dopravci. Podle Richarda Thomase by se budoucnost měla oklikou vrátit k jednoduchosti (nastoupit a zaplatit bylo přeci tak jednoduché). Pouhým průchodem okolo snímače by se mohla realizovat úhrada jízdného z karty, aniž by se cestující např. z ciziny čímkoli zabýval.
Plzeň se představila s obecně známým projektem multifukční karty a momentální novinkou - dobíjení v bankomatech bez potřeby samostatných dobíjecích kiosků.
Širší kontex města a dopravy představil Martin Barry z USA (vyučoval i na ČVUT) v projektu reSITE. Hlavním tématem bylo představit snahu zachovávat, respektovat a odhalovat místní prostředí a kulturu spolu s důrazem na udržitelný život ve městě. Jako zajímavý příklad uvedl úpravy Times square v New Yorku, kde řešení přátelské lidem a bez automobilů pozvedlo na pěších zónách i obchod. Projekt a ideje reSITE je možno poznat na reSITE konferenci 20. – 21. června 2013 v centru DOX v Praze.
Svoje vize a zkušenosti zejména při řešení prostoru přednádraží v Hradci Králové představil i architekt Patrik Kotas.
To, že trolejbusová doprava je možná ve stávajících mantinelech a její rozvoj je zastavený, vyvracel Luc Y.Trembley z kanadského Montrealu, kde se chystá masivní nasazení kloubových trolejbusů a zároveň provoz hybridů a malokapacitních elektrobusů. Potěšující je i fakt, že po desítkách let se v nové kvalitě vracejí trolejbusy i do Británie. Chystanou páteřní linku s oddělenými koridory představila Louise Porter z Leedsu. Město, kde neexistuje v současnosti žádný systém rychlé dopravy, vybuduje modelový trolejbusový systém za masivní veřejné podpory. Systém NGT (New Generation Transport) Leeds kromě trolejbusové linky zahrnuje i vybudování P + R parkovišť podél trasy tak, aby se obyvatelům vyplatila kombinace IAD a veřejné dopravy. Start se očekává do roku 2020.
Program prvního dne uzavřela Laura Delgado Hernández seznámením se zajímavými dopravními terminály v Madridu - nedávno jsme se mohli podívat do terminálu Moncloa. Zdůraznila ideu intenzívního rozvoje stávajícího stavu bez expanzionistických tendencí.
Určitě je užitečné si uvědomit, co je konkurencí dopravnímu podniku v jakémkoli městě se zdánlivým monopolem - tedy tam, kde se o podíl na dopravě ve městě nedělí více provozovatelů veřejné dopravy - tam, kde jsou, řeší situaci obvykle koordinátor (např. ROPID v Praze). Konkurencí jsou osobní automobily, motocykly (přibývající skútry) a jízdní kola. Do systému patří samozřejmě i chodci a tam, kde se potlačuje komfort chodců, nahrává to zejména individuální automobilové dopravě. Odrazujícím případem, který už podruhé mohli na vlastní oči vidět i účastníci konference, je plzeňská křižovatka U Prazdroje (U Jána) v centru města, která se k chodcům (i vystoupivším z MHD) chová velmi arogantně.
Při vší úctě k cyklistům by měla být priorita dána podpoře nejprve té společné dopravě a paralelně v míře odpovídající množství přepravených lidí pak cyklistům. Cyklisté by měli být prioritně vedeni jinudy než jsou hlavní koridory veřejné dopravy, koneckonců to není ani pro samotné cyklisty zdravé a bezpečné prostředí. V momentě, kdy se zájmy obou skupin střetávají, pak veřejná doprava musí mít přednost. Ve zkratce tedy není možné, aby na křižovatkách v centrech komplikovaly přechody/přejezdy cyklistů plynulý průjezd tramvají a jeden sebeekologičtější cyklista omezoval desítky lidí v této tramvaji.
K atributům městské dopravy - nikdo už naštěstí nepochybuje o tom, že perspektivu má pouze rychlá, pohodlná i zábavná veřejná doprava. Řediteli PMDP Michalovi Krausovi se nelíbí slovo hromadná jako přívlastek, který odrazuje, ale princip této dopravy je založen na dohodě, že nás pojede více v jednom vozidle. Navrhuji tedy využít slovo společná, i když zkratka MHD je tu asi už navždy.
Tolik pro inspiraci, mnoho dalšího můžete najít v prezentacích. Sérii materiálů z konference uzavřeme ohlédnutím za druhým dnem.
Dagmar Braunová