Již více než 10 let používají při odbavování cestujících ve veřejné, především příměstské a městské, hromadné dopravě bezkontaktní čipové karty (BČK). Vývoj probíhal více méně živelně a výrobci odbavovacích zařízení měli jediný cíl: stát se jeho jediným monopolním dodavatelem.

V současné době jsou na tomto trhu v ČR dva dominantní společnosti EMTEST a MIKROELEKTRONIKA. ČD si vyvíjejí vlastní IN-KARTU a předpokládají její uplatnění v integrovaných dopravních systémech (IDS) za 2-3 roky. Dopravní firmy nabízely cestujícím každý svou BČK s takovými lákavými aplikacemi (např. předprodejní časový kupón, dopravní peněženka), aby je získaly jen pro sebe. Cílem byla (a někde ještě je) „ochrana“ před konkurencí.

Na druhé straně stát, kraje, města, budují IDS tak, aby cestující si mohli v jejich rámci vybrat pro ně nejvhodnější kombinaci hromadných dopravních prostředků a dali jí přednost před vlastní individuelní dopravou. Cestující by pak měli vystačit pouze s jednou BČK, na kterou by si nahráli právě ty aplikace, jež jsou pro ně využitelné a nemuseli mít tolik BČK v kolika IDS a s kolika dopravci jezdí. V tomto případě, velmi zjednodušeně řečeno, by pak mělo jít o tzv. „Národní dopravní kartu“ (NDK).

V následujícím textu se stručně zmíníme o tom, jak se z tohoto pohledu budují IDS ve Středočeském, Plzeňském a Pardubickém kraji.

Clearing a BČK ve vybraných regionech

V rámci Středočeské integrované dopravy (SID) je zapojen do tzv. „clearingu“ největší počet dopravců (zatím deset autobusových dopravců), kteří cestujícím umožňují s pouze jedinou BČK získat jízdenku ve všech jejich autobusech za výhodnějších podmínek, než kdyby si ji kupovali „za hotové“. Až na jednu výjimku, každý z těchto dopravců vydává své BČK s elektronickou peněženkou a cestující si jí může dobít u kohokoliv z nich, bez ohledu na to, kdo mu jí vydal. Další aplikace s předplatním časovým kupónem je pilotně provozována mezi dvěma z nich (Anexia Rakovník a ČSAD MHD Kladno).

K přesnému rozdělení tržeb mezi dopravci slouží clearingový systém – CARDS EXCHANGE – vyvinutý a provozovaný ČSAD SVT Praha nejen pro SID, ale i v dále zmiňovaných IDS. Na jednoduchém schématu je naznačena hlavní funkce clearingového systému (viz obr.). Od 1.8.2004, kdy tento systém začal být rutinně provozován, byly k dispozici BČK s technologií MIFARE STANDARD 1 kB a odbavovací zařízení společnosti Mikroelektronika. Inovace i v této oblasti obdobně jako v celé výpočetní technice jdou nezadržitelně stále dopředu. Proto se po dohodě zástupců Středočeského kraje, ROPID, ČD i zde postupně přechází na novou kvalitnější technologii MIFARE DESFIRE 4 kB. Stejnou technologii používají ČD pro BČK IN-KARTA a hlavní město Praha pro BČK OPEN CARD. V SID jsou touto technologií již vybaveny MAD Kolín, OAD Kolín a POLKOST, v jejichž autobusech lze platit oběma typy BČK.

Plzeňská karta

Na rozdíl od SID vydávají Plzeňskou kartu Plzeňské městské dopravní podniky a prostřednictvím její elektronické peněženky lze nakupovat nejen jízdenky u spolupracujících dopravců, ale i vstupenky např. do ZOO nebo plaveckého bazénu. Zde karta slouží žákům a studentům k prokázání nároků na slevu. S „Plzeňskou kartou“ lze zakoupit jízdenku i u PROBO TRANS BEROUN. Tento dopravce tedy přijímá jak karty SID, tak i „Plzeňskou kartu“, čímž usnadňuje cestujícím využití BČK.

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji IDS teprve připravují a to obdobným způsobem jako funguje SID. Problém je ale v tom, že zatímco ve výše uvedených krajích jsou dopravci začlenění do IDS vybaveni odbavovacím zařízením od jednoho výrobce (MIKROELEKTRONIKA), zde bude k 1.1.2008 zařazen do pilotního projektu i Dopravní podnik města Pardubic, vybavený jiným výrobcem (EMTEST). Navíc by do tohoto pilotu měly být zapojeny i ČD, které však budou akceptovat jen „papírové jízdenky“. Cestující by sice měli vystačit pouze s jednou BČK, ale v případě, že by využívali i ČD, museli by jí doplnit odpovídající papírovou jízdenkou.

A teď jak tedy vše sjednotit, aby cestující snadno a srozumitelně dokázal využít všech výhod BČK v dopravě?

Úloha Ministerstva dopravy při budování IDS

Pokud se pod taktovkou Pardubického kraje skutečně první dva výrobci (EMTEST a MIKROELEKTRONIKA) dohodnou o interoperabilitě svých odbavovacích systémů, půjde i o první rázné vykročení k tzv. NDK.

Kdo ale přiměje ostatní výrobce těchto zařízení k zajištění interoperability? Ministerstvo dopravy jako metodický orgán nejen v této otázce, ale i při komplexní podpoře budování krajských IDS, zaspalo již několik let. Stačí připomenout, že dosud chybí zákon o veřejné dopravě. ČSAD SVT Praha při projednávání připomínek k návrhu věcného záměru zákona o veřejné dopravě předalo i podklad pro úpravy vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která by urychlila, usnadnila a zajistila operativnějším způsobem interoperabilitu odbavovacích systémů do doby účinnosti uvedených legislativních změn.

Vznik systému NDK podmiňuje dodržování jednotné celostátní bezpečnostní politiky, jednotného formátu (MAD) a předepsané struktury jednotlivých aplikací s tím, že bude vybrána celostátní autorita, která tento systém by trvale spravovala a upřesňovala jeho podmínky s rozvojem příslušných informačních technologií a IDS, tj. měla by průběžně dohlížet na interoperabilitu odbavovacích systémů.

Takže zbývá nen položit si otázku: "Splní cestujícím Ministerstvo dopravy jejich přání cestovat veřejnou dopravou za výhodných podmínek s pouze jedinou Národní dopravní kartou?"

Jan Kotík, ředitel ČSAD SVT Praha s.r.o. pro Dopravní noviny 31/2007