15.1.2010 (-pan-) "Elektrický minibus BredaMenarinibus ZEUS M 200 E jsem viděl na fotografiích, ještě než bylo vozidlo představeno novinářům. Ti se s ním měli možnost seznámit 12. ledna 2010 u příležitosti tiskové konference k zahájení provozu.

Elektrický minibus ZEUS na lince 292 od 13.1.2009

Vozidlo jsem si prohlédl, udělal dokumentační fotografie, zjistil technické údaje, prostě to, co má udělat novinář, který píše článek pro specializované médium, jakým je BUSportál.

Elektrické minibusy v centru Prahy v dlouhodobější perspektivě

Následujícího dne 13. ledna 2010 se poprvé v České republice představil elektrominibus cestující veřejnosti v Praze na lince č. 292, která vede z Malostranského náměstí k Nemocnici pod Petřínem a zpět. Nedalo mi to, abych se nešel podívat, jaká je realita prvního dne provozu této netradiční linky.

Ve středu v podvečer jsem se vydal tramvají číslo 12 z Holešovic na Malou Stranu. Pražské výhybky už nebyly zaváté sněhem, a tak tramvaj přijela včas. Zastávka střídala zastávku a během čtvrthodinky jsem byl na Malostranském náměstí. Nečekal jsem žádné velké změny, autobus i označník jsem již viděl, přesto realita provozu spolu s cestujícími je něco jiného než představování vozidla novinářům.

Označníku, který je na Prahu atypický, a vytvořil ho architekt Patrik Kotas, jsem si všiml již krátce po jeho osazení. Bylo to koncem listopadu loňského roku, kdy na něm nebyla žádná informace typu jízdního řádu či loga dopravce. Včera tomu však bylo jinak. Silueta autobusu na označníku spolu s jízdním řádem, číslem linky, mapou trasy a logem městské části Prahy 1 byla realitou. Musím uznat, že označník je velmi designově povedený. Trochu se zamýšlím nad jeho cenou i praktičností. Jízdní řád, který je na něm umístěný, má malé rozměry, a proto je především pro starší občany špatně čitelný. Viděl jsem i několik spoluobčanů, kteří si svítili zapalovačem nebo baterkou, aby zjistili čas odjezdu minibusu. Označníky jsou sice osazeny solárním minipanelem, který má večer zajistit elektrickou energii pro malou žárovku či diodu, ale v praxi jsem žádné osvětlení neviděl. Důvodem byla sněhová čepice, která pokrývala solární minipanely, což můžete vidět na fotografiích.

V 18 hodin, téměř na vteřinu, vozidlo pomalu a nehlučně přijelo k zastávce, na které kromě mě čekalo dalších pět cestujících. Světe div se, přijel stejný minibus (ze dvou), který jsem viděl v úterý. Jedinými změnami byly registrační značka, která se změnila z "trvale manipulační" A 4187 na běžnou 1AM 3217, označení linky číslem 292 v horní části předního skla a tabulkou na pravé straně, informující o jednotlivých zastávkách. Byla zde ještě jedna změna, ta ale nebyla postřehnutelná pro běžného cestujícího. Vozidlo mělo na několika místech podvozku a krytu baterie očíslované bezpečností nálepky (plomby). Linka je totiž vedena ulicemi Tržiště a Vlašská, kde se nachází zastupitelské úřady USA a Německa. Především první z nich je ve speciálním režimu ochrany, což pozná každý řidič, který do této ulice vjede. Elektrominibus zatím není vybaven informačním systémem hlášení zastávek, možná v budoucnu bude.

Výstup a nástup cestujících proběhl rychle a hladce, elektrominibus se za nezvyklého šumění vydal ze zastávky Malostranské náměstí se šesti pasažéry na svoji trasu. Na té ho zdrží pouze dvě světelné signalizace, z toho jedna je umístěna na křižovatce, která je z důvodu preference tramvajové dopravy řízena preferenčním způsobem pro tramvaje před automobily (jede-li tramvaj z Letenské nebo Karmelitské ulice, dostane přednost před automobily, protože v Letenské ulici je kolejová splítka). Vyčkali jsem signálu volno a vydali se po kočičích hlavách do kopce směrem k Nerudově ulici. Elektrobus se choval jako krabice, houpal se z jedné strany na druhou, rychlost se pohybovala okolo 35 km/h. Jedním z cestujících byl i Vlastimil Harapes. Na fotografii jsem si netroufl, ale že si výrazná osobnost českého baletu označila jízdenku, jsem si všiml.

To už jsme byli na druhé zastávce s názvem Nerudova. Nikdo nevystoupil ani nenastoupil, a tak jsme po kratičkém zastavení pokračovali dále. Pravá zatáčka, rovně z kopce, levá zatáčka, opět levá zatáčka a vjíždíme do ulice Tržiště. Minibus pomalu jede do kopečka, ale v polovině ulice je zastaven policejní hlídkou. Řidič posunem ruky dává znamení policistům, ti přistupují k vozu a dokola jej obchází a kontrolují, zda-li není na podvozku umístěno něco podezřelého. Mají k tomu speciální vypouklá zrcadla, umístěná na přenosných ručních držadlech. Celé to trvalo 20 vteřin, prostě běžná a opakující se kontrola, kterou si prosadila americká strana z důvodu ochrany svého velvyslanectví, které se nachází právě v ulici Tržiště, a probíhá zde již několik let. Během hodiny se zde Zeus objeví pětkrát a vše se opakuje. Někdy se zdrží desítky vteřin, občas několik minut, což může mít vliv na dodržení jízdního řádu.

Po kontrole jsme pokračovali do Vlašské ulice, kde se před zastupitelským úřadem Spolkové republiky Německo v Praze nachází třetí zastávka "Šporkova". Zastavili jsme, ale opět nikdo nevystoupil, pouze venku dva turisté máváním ruky signalizovali, že nemají zájem do minibusu nastoupit. Minibus pokračoval směrem k Nemocnici pod Petřínem, opět se na kočičích hlavách houpal ze strany na stranu, ale jízda byla svižná a bez jakýchkoliv problémů. Všechno probíhalo velmi rychle, protože jízdní doba linky je pouhých deset minut.

To už jsme zatáčeli vpravo na parkoviště areálu nemocnice, kde je konečná linky, zde se elektrominibus otáčí a jede zpět. Vystoupil jsem se všemi cestujícími a byl jsem mile překvapen, že na nástupní zastávce čekalo sedm cestujících. Nikdy jsem v areálu nemocnice, kde se pro zajímavost nachází i druhé dobíjecí místo (rychlonabíjecí místo, kde je možné dobít baterie vozidla během pouhých tří hodin) nebyl, a tak jsem se díval kolem sebe. Opět označník s příslušným designem, je zde i zastávka (přístřešek), kde se mohou cestující schovat před nepříznivým počasím. Je to jediný přístřešek na celé trase.

Vydal jsem se zpět pěšky. Na cestě jsem zachytil označník ve Šporkově ulici, a pak jen čekal opět na Zeus. Zachytil jsem ho u americké ambasády spolu s 50 hvězdičkami na americké státní vlajce. Poté na Malostranském náměstí na zastávce Nerudova, kde byl jak označník, tak i sloupy, železné hlavy, pokryty sněhovými čepicemi. Ale to tu už byl opět elektrický Zeus, který po krátkém zastavení neúnavně pokračoval směrem k nemocnici.

Denně toto vozidlo urazí trasu téměř šedesátkrát, a na jedno nabití ujede kolem 70 km. Musím upřímně říci, že bych elektrobus řídit nemohl. Trasa je příliš krátká, zastávek velmi málo a jezdit tuto "šichtu" několik hodin dokola musí být velmi náročné.

Provoz elektrobusu v centru hlavního města je určitě pozitivní věc. A to jak s ohledem na čistší způsob dopravy, (úmyslně neužívám pojmu ekologické dopravy, protože i ta elektrická energie, kterou je Zeus poháněn, se musí někde vyrobit). Druhým pozitivem je možnost dopravit se do Nemocnice pod Petřínem v rámci městské hromadné dopravy, což v minulosti nebylo možné. Možná i proto se tvářili taxikáři čekající na Malostranském náměstí lehce otráveně, když kolem nich Zeus kroužil. Možná taxikáři o pár zákazníků přijdou, může jít i o cizince a turisty obecně, kteří jistě budou druhou početnou skupinou cestujících linky číslo 292.

Linka je zatím ve zkušebním provozu. Dá se očekávat, že časem dojde k úpravě taktu jízdního řádu, protože ve večerní (možná i ranní) špičce, kdy je ulice Karmelitská plná automobilů a tramvají, je problémem do Karmelitské odbočit z ulice Tržiště, zdržení může způsobit i policejní bezpečnostní kontrola v ulici Tržiště. Hustota provozu spolu s výše uvedenými důvody zapříčinila, že Zeus přijel do zastávky Malostranské náměstí v 18:50 h. místo 18:45 h., čase uvedeném v jízdním řádu. Elektrominibus má povolenu nejvyšší povolenou rychlost 50 km/h, ale té na své trase nemá téměř šanci dosáhnout.

A co napsat závěrem? Původní myšlenka zřízení této linky byla chvályhodná, zavedení provozu linky lehce pokulhávalo, výsledek je zatím spíše pozitivní. Ale to jen z pohledu cestujícího, který se potřebuje dostat do nemocnice, z hlediska ekonomického muselo být zavedení a provoz takto krátké linky velmi nákladné. A tak člověka napadne, co nás zřízení a provoz této linky jako daňové poplatníky asi tak stojí. V době, kdy se v Praze MHD omezuje a je možné očekávat v budoucnu radikálnější úsporné kroky, je zavedení linky číslo 292 více než luxusem, protože nákup dvou vozidel vyšel na téměř 13 milionů korun, označníky téměř na milión, a další náklady na řidiče, energii a údržbu přinese provoz.

Přes těžké začátky přeji lince číslo 292 mnoho spokojených cestujících, elektrominibusům Zeus dobré tlumiče do pražských ulic a nám všem příjemné svezení. Ať už budete absolvovat cestu do nemocnice, nebo si zkrátíte cestu na Pražský hrad. Stačí vystoupit na zastávce Šporkova, a potom projít do ulice Nerudova."

Poznámka: "Všimněte si přelepeného názvu zastávky Šporkova na informační tabuli v elektrominibusu při směru od Nemocnice pod Petřínem k Malostranskému náměstí. Důvod je jednoduchý. Zastupitelský úřad Spolkové republiky Německo nepovolil z bezpečnostních důvodů zřídit zastávku přímo před jeho vchodem, i když se s tím původně počítalo. "