Vyšlo v

MikroNews 4/2009

Jak vybrat jméno pro čipovou kartu?

Při zavádění odbavovacích systémů založených na bezkontaktních kartách, se pojmenování karty většinou nepřikládá velká důležitost. V tuzemsku se to zpravidla se řeší věcným pojmenováním jako Olomoucká regionální karta, Plzeňská karta a podobně. Ve světě ale takové pravidlo často neplatí a jména karet mívají zajímavější původ.

Nejstarší městskou bezkontaktní kartou je hongkongský Octopus. Nejdříve vzniklo její čínské jméno Baat Daaht Tùng. Doslovně to znamená “průkaz osmi příjezdů”, ale volně se to dá přeložit jako „dostat se kamkoliv”. Číslici osm se v Číně přikládá velký význam a znamená také mnoho nebo nekonečno. Anglické pojmenování Octopus je výsledek vypsané soutěže, a zvítězilo právě díky spojení s číslicí osm, protože octopus (chobotnice) má osm chapadel. Díky počtu chapadel může chobotnice dělat více věcí najednou a symbolizuje tak široké použití karty.
Magické číslo osm proniklo i do loga karty. Je na ní jzobrazen Möbiův pás (geometrický paradox, plocha s jedinou stranou), stočený do arabské číslice osm a položený naležato jako matematický symbol nekonečna. Vyjadřuje tak nekonečné možnosti karty.

Patrně nejznámějším jménem městské čipové karty je Londýnská Oystercard. Jméno Oyster (ústřice, škeble) bylo vybráno na základě dlouhodobých průzkumů a přišla s ním najatá reklamní agentura. Všem bylo sympatické, že se žádným způsobem nevztahuje k platbám, dopravě ani Londýnu, a proto se název vžil již během přípravných fází. Jméno zároveň symbolizovalo bezpečnost a poklad skrytý uvnitř. Body navíc získalo i díky anglickému přísloví The Word is your oyster, což odpovídá našemu rčení „máte svět ve svých rukou“. Naznačuje, že karta skýtá celou řadu možností. I když je příběh zajímavý, není vyloučeno, že se prozaicky inspirovali v HongKongu a jeho Octopus card. Možná si v Londýně prostě řekli: Octopus zní dobře, písmeno O se dobře ztvárňuje a téma z živočišné zvíře je zajímavé.

Není vyloučeno, že v HongKongu se inspiroval i kanadský Quebec se svojí Opus card. Zajímavostí je, že stejný název používá i karta Libereckého kraje. Dle našich informací se ale zatím jejich vzájemná kompatibilita neplánuje.

Krásný příběh nabízí také Boston ve státě Massachusetts v USA. Tady kartě říkají Charlie Card podle smyšlené postavy z lidové písničky. Boston v době vzniku písničky zavedl takzvané výstupní jízdné (zřejmě první pokus o check-in/check-out systém), kdy cestující platil jak při vstupu, tak i při výstupu. Proto píseň vypráví o muži, který chtěl jet metrem, ale protože s sebou neměl dostatek peněz, nemůže z něho už nikdy vystoupit a musí v něm jezdit navždy. Postava Charlieho je natolik známá, že se objevuje i na směrových a informačních cedulích.

Při tvorbě názvů se zřizovatel může inspirovat čímkoli, třeba i zvukem při odbavení. To udělali například v Santiagu de Chile, kam naše společnost dodávala své terminály, které po přiložení karty pípnou, aby oznámily úspěšnou transakci. Ačkoli původně byla karta označována pouze jako Multivia, spontánně se díky charakteristickému zvuku začalo kartě říkat „bip!“. Přezdívka se vžila natolik, že se z ní stal oficiální název.

Citoslovcem v názvu se může pochlubit i jedna z mnoha japonských karet jménem Waon. Zdejší terminály totiž nepípají, ale vydávají hlubší zvuk, podobný psímu štěknutí. Pokud ještě stále nechápete souvislost, bude to tím, že v Japonsku psi neštěkají naše haf, ale právě waon. A aby se příběh trochu nablýskal, čirou náhodou je slovo waon také výraz pro harmonii.

Názvy karet ale nejsou vždy tak poetické, často jsou výsledkem obyčejné kombinace slov a zkratek. V lepším případě to alespoň dobře zní, jako třeba Orca v Seatlu (One Regional Card for All), japonská karta EDY (Euro, Dollar, Yen) nebo další japonská Suica (Super Urban Intelligent Card). Častěji je ale výsledek nemastný neslaný jako třeba v Los Angeles TAP (Transit Access Pass) nebo opět japonská Rapica (Rapid and Pay Intelligent Card). V horších případech pak vznikají zkomoleniny jako japonské ICOCA (IC Operating Card) nebo Hayakaken (zkratka slov rychlý, přátelský, pohodlný a karta). Budiž jim omluvou, že první výraz v japonštině znamená „můžeme jít“ a druhý „protože je to rychlé“ .

Rekordmanem ve zkratkách je pravděpodobně zkratka slov Tempting, Amazing, Roman, Recognised, Authenthic, Great, Original, Natural, Accessible. Výsledkem je TARRAGONA, což je karta ve stejnojmenném španělském městě.

S velmi systémovým přístupem tvoří názvy v Turecku. Spousta názvů městských karet tam nese počáteční písmena daného města s příponou kart. Například Antalya – Antkart, Bursa – Bukart, Samsun – Samkart, Tarsus-Takart atd.

O něco více si se slovy pohrála Melbourne. Její karta nese domácké jméno Myki (čti majkí), což je přepis slov My Key, čili můj klíč. Podobnou metodu použili také v San Francisku, kde jezdí s kartou EZ rider (čti ízy). Jedná se o přepis slov easy rider. Pokud vynecháme trochu obscénní slangový překlad, dalo by se to přeložit jako bezstarostný jezdec. A ještě jedna slovní hříčka, tentokrát z Amsterdamu. Zde mají kartu “I am sterdam“.

Až tedy někdy budete stát před úkolem jak pojmenovat tu svou kartu, zkuste se nad výběrem více zamyslet. Může vám to připadat jako nepodstatný detail, ale správné jméno dokáže kartu nejen lépe zpopularizovat, ale někdy z ní může udělat i marketingovou značku s miliónovou hodnotou.

Marek Simon, manažer propagace Mikroelektronika spol. s r. o.

---

MikroNews 4/2009 - z obsahu:

• Kontrakty pro Jižní Ameriku
• Mobilní telefony s funkcemi předplacené čipové karty
• Komora pro měření vyzařování zjednodušuje vývoj zařízení
• Nová technologie pro opravy
• Projekt pro žákovské jízdné
• Více dat rychleji a spolehlivěji
• Setkání uživatelů našich systémů
• Nová pražská tramvaj a Mikroelektronika
• S obchodem do Jižní Ameriky
• Aktualizace produktové strategie pomáhá obchodu i vývoji
• Recertifikace systému řízení
• Jak vznikají jména karet
• Automat na výdej jízdenek v hlavní roli
• Výroční schůze po skončení hospodářského roku