Praha (21. ledna 2009) – V metropoli existuje tajemný svět, o němž většina obyvatel nemá tušení. Je to pražské podzemí. Jsou to chodby, po kterých nikdo nechodí. Vedou nejen pod Obecním domem i Prašnou bránou, ale i třeba v Ruzyni, Ďáblicích nebo Černém Mostě. Je to 90 kilometrů cest pražského podzemí, ve kterém vede velmi bezpečně i 50,5 kilometrů českých plynovodů.

Kolektory jsou průchozí liniové stavby v hloubce 11 až 42 metrů pod zemí, které slouží nejen k vedení plynovodů, ale i všech dalších inženýrských sítí (trubních i kabelových). Nejtěsnější kolektory jsou dnes široké kolem dvou metrů, nejširší, až strašidelné chodby, mají rozměry tunelů podzemní dráhy. V historii zde vedla Královská cesta a tam, kde jsou dnes v Celetné sklepy, bývaly brány a okna. "Pod Prahou vede dnes 90 kilometrů kolektorů, a to není konečný počet," říká náměstek primátora Pavel Klega, do jehož kompetence kolektory spadají. První tunely s kabely se kutaly pod ďáblickým sídlištěm už kolem roku 1973. Aktuálně probíhá další výstavba pod Václavským náměstím, trasa pod Hlávkovým mostem a hloubkový kolektor v Revoluční. „Kolektory sleduje 45 tisíc čidel, které vše hlídají. Je to nejmodernější systém v celé Evropě, který monitoruje například i rozdíly teplot a okamžitě reaguje na jakýkoliv neoprávněný vstup,“ říká Otakar Čapek, ředitel firmy Kolektory Praha.

Pražské kolektory jsou nejdelší na světě. "Kolektory jsou řešením umožňujícím kontrolu, údržbu i ochranu inženýrských sítí a tedy i plynovodů v husté zástavbě velkých měst. Systém zabezpečení pražských kolektorů patří v mezinárodním porovnání k nejpropracovanějším,“ říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie. Plánuje se i strategicky vést plynovody pod hladinou mezi oběma břehy Vltavy mezi Smíchovem a Novým Městem.

Hlavními výhodami kolektorizace je bezpečnost dodávek plynu a dalších inženýrských sítí, tedy stálá kontrola, údržba a opravy, rychlost zjištění místa a příčiny poruchy, omezení rozsahu následných škod na zásobovaných objektech, komunikacích a veřejné zeleni. Výrazně omezují negativní vliv na životní prostředí, který jinak způsobují výkopové práce a dopravních omezení.

V podzemí pod Prahou existuje dokonce důlní nádraží a pohybovat se dá důlní lokomotivou. Trasy vedou pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších.

Česká plynárenská unie (ČPU) byla založena plynárenskými distribučními společnostmi a státním podnikem Český plynárenský podnik, o.z. Transgas, v roce 1994 jako nezávislá a dobrovolná profesní organizace právnických osob. Po 14 let své existence se ČPU věnuje významným tématům ovlivňujícím plynárenství v České republice – dnes zejména ekologické daňové reformě, novele energetického zákona, novele Pravidel trhu s plynem, podpoře využití zemního plynu v dopravě a dalším. Cílem ČPU je pomáhat rozvoji podnikatelského prostředí v oblasti zemního plynu. ČPU dnes sdružuje nejvýznamnější hráče plynárenského průmyslu: RWE Transgas, RWE Transgas Net, RWE Gas Storage, 8 regionálních plynárenských společností a 8 regionálních provozovatelů distribučních soustav. České plynárenství zastupuje v mezinárodní organizaci EUROGAS.

www.cpu.cz * www.kolektory.cz * www.ppdistribuce.cz