Ačkoli pro osobní vozy jsou informace o normalizované spotřebě běžně dostupné v odborném tisku, pro autobusy tomu tak není. Výsledky jednotlivých provozovatelů, získané vlastními zkouškami za různých podmínek, však nejsou obecně využitelné. Bylo tedy třeba najít řešení, které by poskytovalo objektivní nástroj měření spotřeby paliva, definovaný za přesných a jednoznačných měřících podmínek. Z toho důvodu vznikla na půdě UITP (International Association of Public Transport) iniciativa, která začala hledat takovou metodologii měření spotřeby autobusů, která by provozovatelům veřejné dopravy poskytla co nejpřesnější informace pro vyhodnocení provozních nákladů jednotlivých autobusů. Výsledkem práce této Komise je projekt SORT, jehož hlavním cílem je definování cyklů opakovatelných zkoušek pro silniční zkoušky autobusů za účelem měření jejich spotřeby paliva.

Stávající zkoušky motorů neberou v úvahu vozidlo jako celek a navíc v žádném případě náležitě neodrážejí typ provozu autobusů veřejné dopravy – zastávka-jízda-zastávka. Proto se v rámci projektu SORT jevilo jako nezbytné definovat cykly silničních zkoušek pro celé vozidlo, založené na statisticky generovaných údajích (cestovní rychlost, průměrný čas na zastávkách, průměrná vzdálenost mezi zastávkami, zátěž apod.) několika evropských přepravních společností. Přestože je dnes díky projektu SORT poprvé umožněno teoretické opakovatelné srovnání spotřeby paliva různých vozidel, nelze výsledky měření zkušebních cyklů považovat za naprosto určující skutečnou spotřebu paliva. Ta závisí, podobně jako u osobních aut, na stylu jízdy, počtu cestujících, zeměpisných a klimatických podmínkách.

Zkušebna Karosy testuje měření spotřeby dle normy SORT u stávajících modelů městských autobusů. První zkušenosti ze srovnání výsledků měření spotřeby nízkopodlažního městského City busu CNG s motorem Iveco Cursor 8 CNG na zemní plyn dle norem SORT a dle krátkodobých zkoušek u ČSAD Havířov napovídají, že ač se konkrétní údaje o něco liší, mají přesto jedno společné – spotřeba plynových City busů s novým motorem byla ve srovnání s konkurencí v obou případech nejnižší.

Cykly silničních zkoušek byly vyvinuty pro městské prostředí. Cyklus se skládá z modulů opakovaných podle potřeby pro dosažení dostatečné přesnosti. Každý modul se skládá ze tří samostatných sekcí (lichoběžníků). Každá sekce se skládá ze zrychlení, jízdy při konstantní rychlosti a zpomalení. Na konci každé sekce je definována doba zastávky, představující zastávky závislé na dopravní situaci (bez otevření dveří). Každý modul je zakončen dobou zastávky představující nástup a výstup cestujících (tedy s otevřením a zavřením dveří). Opakováním kombinací totožných modulů lze definovat normalizovaný provozní cyklus. Jako typické (ne však ideální) provozní cykly byly definovány tři typy provozních modelů :

• městský – cyklus SORT 1
• kombinovaný – cyklus SORT 2
• příměstský – cyklus SORT 3

Projekt SORT je doplněn přesným popisem podmínek měření, vztahujícím se k vozidlu, dílům, geografickým a klimatickým podmínkám. Výsledky získané ze zkoušek využívajících cykly 1, 2 a 3 odpovídají konkrétním – tedy zkušebním situacím. Proto je logické, že naměřené spotřeby paliva ve skutečném provozu se liší od udávaných spotřeb. Údaje spotřeby dle projektu SORT poskytované výrobci však umožňují srovnání mezi různými výrobci autobusů. Je na provozovateli, aby si jednotlivým cyklům přiřadil určitou váhu, odpovídající jeho konkrétním podmínkám.

---

Zdroj: Tisková zpráva karosa 5/2005