
Z poslední VH ADSSF 2009: Petr Kašík (SD), František Vichta (MD ČR), Jaroslav Hanák, František Luža (ADSSF) a František Neterda (ADSSS). Foto BUSportál
- velké problémy budou přetrvávat zvláště v nákladní dopravě.
Rozhovor s Jaroslavem Hanákem, prezidentem Svazu dopravy ČR pro letošní první Dopravák, noviny ADSSF.
- velké problémy budou přetrvávat zvláště v nákladní dopravě.
Rozhovor s Jaroslavem Hanákem, prezidentem Svazu dopravy ČR pro letošní první Dopravák, noviny ADSSF.
Rozhovor s Jaroslavem Hanákem, prezidentem Svazu dopravy ČR, viceprezidentem Svazu dopravy a průmyslu ČR, prezidenem ADSSF a čelním představitelem dalších uskupení. je tradičně součástí prvního čísla Dopraváku.
Vážení čtenáři, než se pustím do hodnocení nejtěžšího a z hlediska výsledků podnikání asi nejhoršího roku od revoluce v roce 1989, dovolím si svůj novoroční rozhovor zahájit podobně jako poslední tiskovou konferenci Svazu průmyslu a dopravy na konci roku ke stavu ekonomiky citátem. A dovolím si citovat největšího genia českého byznysu všech dob pana Tomáše Baťu z roku 1932:
Výše uvedený citát člověka, který i v době nejtěžší hospodářské krize výrazně "rostl" obratem a prodejem nejen na českém, ale i světovém trhu a navíc zůstal mimořádným podporovatelem rozvoje svého regionu, je plně platný i pro naši dnešní situaci.
Ano – rok 2009 – byl opravdu nejtěžší, řada našich firem zaznamenala pokles obratu a především zisku, musela racionálně propouštět nepotřebné anebo nejméně kvalitní zaměstnance, aby v konkurenci přežila. Na druhou stranu se potvrdila zásadním způsobem pravda, že naše "historické" firmy měly a mají velmi dobře diverzifikované riziko rozložené na několik podnikatelských pilířů, a proto jsou výrazně méně zranitelnější než firmy s jednou nebo dvěma činnostmi či živnostníci s jednou podnikatelskou aktivitou.
Jsem velice rád, že některé naše firmy dokonce i posílily v některých činnostech své postavení na trhu a tím jsme potvrdili pravidlo, že krize je i příležitost!
Tady je odpověď naprosto jasná a přesná – byla to klasická nákladní doprava, a to především zahraniční. Historicky zdevastovaný trh silniční nákladní dopravy díky nekalé konkurenci a dumpingovým cenám, o kterých hovořím léta, se prohloubil dopady hospodářské krize podle regionu v poklesech od 20 až do nějakých 40 %. A navíc je potřeba si uvědomit, že jsme jedna z nejvíce otevřených ekonomik s obrovským podílem exportu, no a nákladní doprava je na konci celého produkčního řetězce, takže nejen pokles, ale i problémy s platební morálkou, která zvláště v posledním období měsíc od měsíce narůstá jako chapadla chobotnice.
Tak i zde je odpověď velice jednoduchá – byla to klasická dopravní obslužnost regionu autobusovou dopravou. Pokles cestujících byl minimální a osciloval někde kolem 5% a navíc nová složení krajů především v posledních týdnech roku skoro všude pochopila dopady Nařízení EU 1370 ke službám ve veřejném zájmu v přepravě cestujících a do data 3. prosince 2009 prodloužila v podstatě všem našim firmám smlouvy na dalších 6 až 10 let. A teprve nový zákon a jeho prováděcí předpisy mohou progresivně tuto situaci upravit někdy po roce 2011.
Hovoříme-li o novém Zákonu o veřejných službách naplnilo se skoro tříleté úsilí o jeho zpracování jak z pohledu ministerstva dopravy a ministerstva financí, tak i krajů, měst a obcí, samozřejmě podnikatelské reprezentace v čele se Svazem dopravy ČR, ale i dalších expertů. Velkou zásluhu na současném stavu zpracování má i pan ministr Gustáv Slamečka, neboť v posledních měsících osobně se mnou řídil všechna rozhodující jednání a bez jeho či mého pozitivního stanoviska se nepokračovalo dále.
V tomto období máme v podstatě hotové základní znění zákona, dopracováváme znění dalších tří souvisejících předpisů především pro oblast tzv „kompenzací“, standardů a odbavovacích principů. V závěru roku se mi podařilo požádat a přesvědčit poslance hospodářského výboru, aby tento mimořádně složitý, ale důležitý zákon byl projednán zjednodušeným procesem. O stejné jsem na předsednictvu tripartity požádal i pana předsedu vlády Jana Fischera, aby takto vláda zákon poslala do poslanecké sněmovny v únoru letošního roku.
Bude-li takto tento proces proveden, může zákon projednat a schválit ještě tato poslanecká sněmovna. Nestane-li se tak, mám velké obavy, že než se stabilizuje nová poslanecká sněmovna a začne snad pracovat podle priorit potřebných pro tuto zemi, nebude tento zákon i tak projednán a schválen v letošním roce.
Tak ten nejhorší, který poškodil již už tak né moc dobré jméno naší země v zahraničí, bylo stupidní a nezodpovědné svržení vlády Mirka Topolánka v době českého předsednictví EU. Netvrdím, že to byla nějak moc extra úspěšná vláda, ale ta ostuda bez umění řešit další den, týden a měsíc co dál v této zemi od těch, co to způsobili – to byl ten nejhorší moment loňského roku.
I když zásadně potvrzuji slova pana prezidenta republiky Václava Klause z novoročního projevu, že tzv. „úřednická či prozatímní vláda“ premiéra Fischera si vede mimořádně dobře. A sám jako člověk, který zpravidla vede celou podnikatelskou delegaci této země na jednání vládní tripartity či řady jiných jednání s členy této vlády to mohu objektivně posoudit. Přístup, spolupráce a odborná chuť řešit problémy je nesrovnatelná se všemi předchozími politickými vládami.
No a ten nejlepší či pozitivní zážitek je v tom, že se mi z mé osobní prvotní iniciativy následně spolu s dalšími předsedy či prezidenty ostatních rozhodujících podnikatelských svazů této země a navíc včetně předsedů rozhodujících odborových centrál podařilo podržet tzv. "Janotův balíček" a našimi podepsanými doporučeními za více než 45 miliard Kč (s kterými pánové Fischer a Janota jednali se všemi parlamentním stranami) udržet státní rozpočet na té magické výši propadu „pouze“ 163 mil. Kč.
Ty všeobecné dopady hospodářské krize dopadly samozřejmě i naši akciovou společnost, a to nejvíce na zahraniční nákladní dopravu, tak jako u všech ostatních kolegů. V jiných aktivitách - ne samozřejmě ve všech - jsme zaznamenali dokonce i nárůst obratů , no a že krize je i "příležitost", jsme dokázali odkoupením menšího autobusové dopravce v našem kraji k 1. 7. 2009. Přes pokles obratu a menší snížení stavu zaměstnanců určitě dosáhneme zisku – jako základu a obrazu umění podnikat – protože dobré jméno a solidní výsledky jsou zásadní informace pro naše zákazníky a financující peněžní ústavy.
To je nesmírně těžká otázka. To číslo samo o sobě vypadá velice dobře. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy, který jsem prezentoval na prosincové tiskové konferenci svazu za všech našich 29 odvětví českého průmyslu a dopravy, je stále v řádech desítek procent předpoklad poklesu zakázek v prvních dvou čtvrtletích roku 2010 včetně dalšího propouštění zaměstnanců. Jsou ale odvětví, která již očekávají nepatrný nárůst zakázek, a tím asi i odraz ode dna. Dostane-li se naše ekonomika díky pozitivním zprávám především z Německa, Francie, USA či Číny na náznak růstu HDP alespoň v rozmezí 0,50-1,00 % proti té strašné bídě roku 2009 – pak to bude ta pozitivní zpráva i pro naše členské firmy.
Velkým optimistou jsem v oblasti dopravní obslužnosti regionu autobusovou dopravou, kde po podpisu smluv by měl být celý systém stabilizován. Jediným problémem budou peníze na obnovu vozového parku, bídné vládní dotace a problémy krajů s příjmovou částí jejich rozpočtů jsou jasným špatným signálem pro nás již dnes.
Kde budou přetrvávat velké problémy, bude silniční nákladní doprava a to zvláště zahraniční. Zbídačený trh nákladní dopravy bude dál prohlubovat svoji krizi jednak díky stále dramatičtějšímu nárůstu konkurence dopravců z východu – momentálně nejvíce z Polska – ale i lze očekávat řádový nárůst výběrových řízení, neboť v nich i přes nárůst vstupů (např. spotřební daň z pohonných hmot) se dopravci budou vzájemně likvidovat podnákladovými cenami. Tento obor bude určitě mít i velké problémy s platební morálkou a stále narůstající délka splatnosti včetně nárůstu nedobytných pohledávek může definitivně trh pročistit, ale ne zlepšit podnikatelské prostředí tohoto oboru.
Jinak budou naše členské firmy pokračovat ve skromnosti v oblasti jakýchkoliv výdajů od sociálních přes produkční až k investičním. A bohužel bude i nadále pokračovat i proces propouštění nepotřebných, i když v této fázi již možná vysoce kvalifikovaných pracovníků všech profesí.
A co na závěr – jdeme snad do rozhodující fáze hospodářské krize - tedy jejího poklesu – kdo solidně zvládl obchod, ekonomiku a dosáhl alespoň nepatrného zisku v roce 2009 a má připraveny další nezbytné revitalizační kroky všech oblastí svého podnikání či opatření pro přechod do oživení ekonomiky – snad v druhé polovině roku 2010 - měl by při udržení selského rozumu ve výdajích a skromnosti ve všech svých počínáních mimo zásadně razantní obchodní politiky, být v roce 2010 minimálně o něco úspěšnější než v tom nedobrém roce 2009.
A zcela na závěr všem našim zaměstnancům členských firem přeji hodně zdraví, štěstí, osobní spokojenosti a především nezbytný nárůst víry ve své profesní a profesionální schopnosti a hrdosti na firmu, ve které pracuji. Dokázal-li to kdysi dávno Tomáš Baťa se svými zaměstnanci – pokusme se všichni k úctě k jeho podnikatelskému geniu se mu jen skromně a nepatrně přiblížit! To je má výzva pro rok 2010!
Pane prezidente, jak hodnotíte rok 2009?
Vážení čtenáři, než se pustím do hodnocení nejtěžšího a z hlediska výsledků podnikání asi nejhoršího roku od revoluce v roce 1989, dovolím si svůj novoroční rozhovor zahájit podobně jako poslední tiskovou konferenci Svazu průmyslu a dopravy na konci roku ke stavu ekonomiky citátem. A dovolím si citovat největšího genia českého byznysu všech dob pana Tomáše Baťu z roku 1932:
- "Přelom hospodářské krize?
Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvyklí říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naši zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanovisko k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující!"
Výše uvedený citát člověka, který i v době nejtěžší hospodářské krize výrazně "rostl" obratem a prodejem nejen na českém, ale i světovém trhu a navíc zůstal mimořádným podporovatelem rozvoje svého regionu, je plně platný i pro naši dnešní situaci.
Ano – rok 2009 – byl opravdu nejtěžší, řada našich firem zaznamenala pokles obratu a především zisku, musela racionálně propouštět nepotřebné anebo nejméně kvalitní zaměstnance, aby v konkurenci přežila. Na druhou stranu se potvrdila zásadním způsobem pravda, že naše "historické" firmy měly a mají velmi dobře diverzifikované riziko rozložené na několik podnikatelských pilířů, a proto jsou výrazně méně zranitelnější než firmy s jednou nebo dvěma činnostmi či živnostníci s jednou podnikatelskou aktivitou.
Jsem velice rád, že některé naše firmy dokonce i posílily v některých činnostech své postavení na trhu a tím jsme potvrdili pravidlo, že krize je i příležitost!
Který obor činnosti členských firem na tom byl nejhůře?
Tady je odpověď naprosto jasná a přesná – byla to klasická nákladní doprava, a to především zahraniční. Historicky zdevastovaný trh silniční nákladní dopravy díky nekalé konkurenci a dumpingovým cenám, o kterých hovořím léta, se prohloubil dopady hospodářské krize podle regionu v poklesech od 20 až do nějakých 40 %. A navíc je potřeba si uvědomit, že jsme jedna z nejvíce otevřených ekonomik s obrovským podílem exportu, no a nákladní doprava je na konci celého produkčního řetězce, takže nejen pokles, ale i problémy s platební morálkou, která zvláště v posledním období měsíc od měsíce narůstá jako chapadla chobotnice.
Který naopak nelépe?
Tak i zde je odpověď velice jednoduchá – byla to klasická dopravní obslužnost regionu autobusovou dopravou. Pokles cestujících byl minimální a osciloval někde kolem 5% a navíc nová složení krajů především v posledních týdnech roku skoro všude pochopila dopady Nařízení EU 1370 ke službám ve veřejném zájmu v přepravě cestujících a do data 3. prosince 2009 prodloužila v podstatě všem našim firmám smlouvy na dalších 6 až 10 let. A teprve nový zákon a jeho prováděcí předpisy mohou progresivně tuto situaci upravit někdy po roce 2011.
Hovoříme-li o novém Zákonu o veřejných službách naplnilo se skoro tříleté úsilí o jeho zpracování jak z pohledu ministerstva dopravy a ministerstva financí, tak i krajů, měst a obcí, samozřejmě podnikatelské reprezentace v čele se Svazem dopravy ČR, ale i dalších expertů. Velkou zásluhu na současném stavu zpracování má i pan ministr Gustáv Slamečka, neboť v posledních měsících osobně se mnou řídil všechna rozhodující jednání a bez jeho či mého pozitivního stanoviska se nepokračovalo dále.
V tomto období máme v podstatě hotové základní znění zákona, dopracováváme znění dalších tří souvisejících předpisů především pro oblast tzv „kompenzací“, standardů a odbavovacích principů. V závěru roku se mi podařilo požádat a přesvědčit poslance hospodářského výboru, aby tento mimořádně složitý, ale důležitý zákon byl projednán zjednodušeným procesem. O stejné jsem na předsednictvu tripartity požádal i pana předsedu vlády Jana Fischera, aby takto vláda zákon poslala do poslanecké sněmovny v únoru letošního roku.
Bude-li takto tento proces proveden, může zákon projednat a schválit ještě tato poslanecká sněmovna. Nestane-li se tak, mám velké obavy, že než se stabilizuje nová poslanecká sněmovna a začne snad pracovat podle priorit potřebných pro tuto zemi, nebude tento zákon i tak projednán a schválen v letošním roce.
Jaký byl Váš nejhorší a nejlepší zážitek v minulém roce z hlediska podnikání?
Tak ten nejhorší, který poškodil již už tak né moc dobré jméno naší země v zahraničí, bylo stupidní a nezodpovědné svržení vlády Mirka Topolánka v době českého předsednictví EU. Netvrdím, že to byla nějak moc extra úspěšná vláda, ale ta ostuda bez umění řešit další den, týden a měsíc co dál v této zemi od těch, co to způsobili – to byl ten nejhorší moment loňského roku.
I když zásadně potvrzuji slova pana prezidenta republiky Václava Klause z novoročního projevu, že tzv. „úřednická či prozatímní vláda“ premiéra Fischera si vede mimořádně dobře. A sám jako člověk, který zpravidla vede celou podnikatelskou delegaci této země na jednání vládní tripartity či řady jiných jednání s členy této vlády to mohu objektivně posoudit. Přístup, spolupráce a odborná chuť řešit problémy je nesrovnatelná se všemi předchozími politickými vládami.
No a ten nejlepší či pozitivní zážitek je v tom, že se mi z mé osobní prvotní iniciativy následně spolu s dalšími předsedy či prezidenty ostatních rozhodujících podnikatelských svazů této země a navíc včetně předsedů rozhodujících odborových centrál podařilo podržet tzv. "Janotův balíček" a našimi podepsanými doporučeními za více než 45 miliard Kč (s kterými pánové Fischer a Janota jednali se všemi parlamentním stranami) udržet státní rozpočet na té magické výši propadu „pouze“ 163 mil. Kč.
Jak hodnotíte vývoj ve Vaší akciové společnosti v roce 2009?
Ty všeobecné dopady hospodářské krize dopadly samozřejmě i naši akciovou společnost, a to nejvíce na zahraniční nákladní dopravu, tak jako u všech ostatních kolegů. V jiných aktivitách - ne samozřejmě ve všech - jsme zaznamenali dokonce i nárůst obratů , no a že krize je i "příležitost", jsme dokázali odkoupením menšího autobusové dopravce v našem kraji k 1. 7. 2009. Přes pokles obratu a menší snížení stavu zaměstnanců určitě dosáhneme zisku – jako základu a obrazu umění podnikat – protože dobré jméno a solidní výsledky jsou zásadní informace pro naše zákazníky a financující peněžní ústavy.
Co očekáváte od roku 2010, zvedneme se z krize?
To je nesmírně těžká otázka. To číslo samo o sobě vypadá velice dobře. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy, který jsem prezentoval na prosincové tiskové konferenci svazu za všech našich 29 odvětví českého průmyslu a dopravy, je stále v řádech desítek procent předpoklad poklesu zakázek v prvních dvou čtvrtletích roku 2010 včetně dalšího propouštění zaměstnanců. Jsou ale odvětví, která již očekávají nepatrný nárůst zakázek, a tím asi i odraz ode dna. Dostane-li se naše ekonomika díky pozitivním zprávám především z Německa, Francie, USA či Číny na náznak růstu HDP alespoň v rozmezí 0,50-1,00 % proti té strašné bídě roku 2009 – pak to bude ta pozitivní zpráva i pro naše členské firmy.
Velkým optimistou jsem v oblasti dopravní obslužnosti regionu autobusovou dopravou, kde po podpisu smluv by měl být celý systém stabilizován. Jediným problémem budou peníze na obnovu vozového parku, bídné vládní dotace a problémy krajů s příjmovou částí jejich rozpočtů jsou jasným špatným signálem pro nás již dnes.
Kde budou přetrvávat velké problémy, bude silniční nákladní doprava a to zvláště zahraniční. Zbídačený trh nákladní dopravy bude dál prohlubovat svoji krizi jednak díky stále dramatičtějšímu nárůstu konkurence dopravců z východu – momentálně nejvíce z Polska – ale i lze očekávat řádový nárůst výběrových řízení, neboť v nich i přes nárůst vstupů (např. spotřební daň z pohonných hmot) se dopravci budou vzájemně likvidovat podnákladovými cenami. Tento obor bude určitě mít i velké problémy s platební morálkou a stále narůstající délka splatnosti včetně nárůstu nedobytných pohledávek může definitivně trh pročistit, ale ne zlepšit podnikatelské prostředí tohoto oboru.
Jinak budou naše členské firmy pokračovat ve skromnosti v oblasti jakýchkoliv výdajů od sociálních přes produkční až k investičním. A bohužel bude i nadále pokračovat i proces propouštění nepotřebných, i když v této fázi již možná vysoce kvalifikovaných pracovníků všech profesí.
A co na závěr – jdeme snad do rozhodující fáze hospodářské krize - tedy jejího poklesu – kdo solidně zvládl obchod, ekonomiku a dosáhl alespoň nepatrného zisku v roce 2009 a má připraveny další nezbytné revitalizační kroky všech oblastí svého podnikání či opatření pro přechod do oživení ekonomiky – snad v druhé polovině roku 2010 - měl by při udržení selského rozumu ve výdajích a skromnosti ve všech svých počínáních mimo zásadně razantní obchodní politiky, být v roce 2010 minimálně o něco úspěšnější než v tom nedobrém roce 2009.
A zcela na závěr všem našim zaměstnancům členských firem přeji hodně zdraví, štěstí, osobní spokojenosti a především nezbytný nárůst víry ve své profesní a profesionální schopnosti a hrdosti na firmu, ve které pracuji. Dokázal-li to kdysi dávno Tomáš Baťa se svými zaměstnanci – pokusme se všichni k úctě k jeho podnikatelskému geniu se mu jen skromně a nepatrně přiblížit! To je má výzva pro rok 2010!
Děkuji za rozhovor
Jarmila Chromá