Jaroslav Hanák: Dopady největší finanční a hospodářské krize
Jaroslav Hanák.

po 2. světové válce nejsou zdaleka u konce. (Exkluzivní materiál pro příští číslo Dopraváku, novin ADSSF, uveřejňujeme kvůli aktuálnosti okamžitě na BUSportálu, který je mediálním partnerem Dopraváku.)
po 2. světové válce nejsou zdaleka u konce. (Exkluzivní materiál pro příští číslo Dopraváku, novin ADSSF, uveřejňujeme kvůli aktuálnosti okamžitě na BUSportálu, který je mediálním partnerem Dopraváku.)
Postupné důsledky největší globální finanční a ekonomické krize dopadají na naše firmy v oblasti průmyslu a dopravy postupně od začátku druhé poloviny loňského roku. Nejvíce ohroženy, a tedy v problémech, jsou firmy z oblasti automobilového průmyslu a jejich dodavatelů, hutnictví, sklářského a oděvní průmyslu a s nimi výrazně i firmy s nákladní silniční a železniční dopravou a na ně navázané spedice.
Hloubku a délku krize nedokáže dnes nikdo zodpovědně odhadnout, navíc každé rozumné vedení firem (bez rozdílu - malých, středních i velkých) svůj stav v úrovni zakázek, stavu financí, vnitřních mzdových, personálních, investičních dalších opatření přísně tají! Činí to především z důvodů nesolidní konkurence a především rizika možných budoucích problémů s finančními institucemi.
Jedinou jistotou je fakt, že všechny firmy - a to ať jejich vlastníci či top management, si musí z více než 95 % pomoci sami!
Kdo udělal razantní opatření všech možných druhů od finančních, restrukturalizačních, obchodních, po personální a další již v druhé polovině loňského roku, má dnes nepatrný, ale důležitý náskok před konkurencí.
Těch zbývajících 5 % pomoci je na vládě, poslancích, krajích a obcích. Ti všichni mohou v určitých segmentech trhu nebo svými rychlými opatřeními pomoci. Musím jako člověk, který byl, je a asi bude u všech klíčových jednání s vládou, poslanci, ministerstvy prostřednictvím VLÁDNÍ TRIPARTITY konstatovat, že zatím se na rozdíl od jiných zemí (třeba Německa - naštěstí pro nás či Slovenska) nic moc nestalo. Vláda, její předseda a jednotliví ministři zatím, doufám, už pochopili vážnost krize, ale opatření kromě dopadů na státní rozpočet od 1. 1. 2009 a puštění několika miliard pro záruky na úvěrech pro ČMRZB, EGAP a ČEB nic mimořádného nepřinesla, a to máme v odpovědnosti předsednické země na starosti celou EU a povinnost tyto věci iniciovat.
Píši tento článek ve čtvrtek odpoledne 12. února, kdy je z moji iniciativy za podpory ČMKOS na pondělí 16. února svolána mimořádná VLÁDNÍ TRIPARTITA na pomoc firmám a zaměstnancům překonávat tuto krizi a vládní materiály nejsou hotovy!
Kvůli pomalosti zpracování, různosti názorů členů NERVU a jednotlivých ministrů a jejich úředníků podnikatelská sféra nečekala (Svaz průmyslu a dopravy ČR) a již v průběhu prosince a začátkem ledna zpracovala své představy řešení, které postupně s panem prezidentem Mílem prezentujeme na tiskových konferencích, v televizních studiích či na jednáních s jednotlivými členy vlády a NERVU. V neposlední řadě jsme ve středu 11. února jednali s vedením ČMKOS (našli jsme 9 společných bodů, které vzájemně nebudeme blokovat), a s tím vším jdeme na jednání 16. února v 7.00 hodin na Úřad vlády ČR.

K výše uvedeným prioritám:
Shodně s ČMKOS dle dohody z 11. 2. je třeba:
  1. rozhýbat bankovní a mezibankovní trh pro racionální provozní financování našich firem, zvláště po dalším snížení sazeb ČNB
  2. poskytnout ještě větší a další podporu státu v nutných garancích státu pro úvěrování firem prostřednictvím ČMZRB, EGAPU a ČEB
  3. rychle schválit a uplatnit princip zrychlených odpisů
  4. okamžitě pomoci firmám se spolufinancování projektů z peněz EU včetně maximálního zjednodušení byrokracie k možnostem čerpání a neomezování jednotlivých oborů národní ekonomiky
  5. okamžitě otevřít možnost a stanovit pravidla a objemy prostředků pro veřejné zakázky v oblasti dopravní infrastruktury včetně silnic 2. a 3. třídy, ekologie, obnovy vozového parku pro veřejnou dopravu v zájmu zvýšení mobility občanů
  6. z pozice ministra práce a sociálních věcí otevřít programy z evropských a národních zdrojů pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců v době nedostatku zakázek (místo 60 % mzdy) a tyto prostředky transformovat na firmy v co nejkratší době - jako podporu udržení pracovních míst díky postavení předsednické země být aktivní na úrovni ministrů a iniciovat celoevropské programy - např. šrotovné pro automobilový průmysl a jiné
  7. řešit další legislativní opatření pro udržení pracovních míst - např. novelizace insolvenčního zákona, správní řízení pro stanovení 60 % výše výdělku v době nedostatku zakázek, kde nejsou kolektivní smlouvy a podobná opatření
  8. zastavit z úrovně vlády a poslanecké sněmovny všechna opatření, která nyní i pro blízkou budoucnost omezují výkonnost ekonomiky - typické opatření - páteční zákazy jízd

K dalším opatřením, která nejsou ve shodě s odbory, ale dle podnikatelské reprezentace očekáváme od nich mimořádné přínosy:
  1. snížit sociální pojištění nízkopříjmovým skupinám zaměstnancům s přínosem pro udržení pracovních míst a provozní financování firem
  2. realizovat inteligentní řešení flexibilnosti pracovního trhu v zákoníku práce
  3. rozumně dále pokračovat v reformě státní správy a v některých strukturálních reformách - např. nová energetická strategie země a další

Jak dopadne jednání dne 16. 2., lze těžko odhadovat, ale jako reprezentant podnikatelů, zaměstnavatelů a živnostníků, který zpravidla tuto část reprezentace na VLÁDNÍ TRIPARTITĚ vede, jsem přesvědčen, že každý - od předsedy vlády, poslanecké sněmovny přes ministry a vládní koalici po opozici - je povinen vzít za námi vytvořené prostředky svůj díl odpovědnosti a výše uvedená řešení rychle a bez odkladu prosadit.
Jiná cesta ani není možná; v otázce naplnění zodpovědného a rychlého řešení ze strany vlády a poslanecké sněmovny jsem optimista.

Pro Dopravák 3/2009, noviny ADFSSF Jaroslav Hanák, 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Svazu dopravy ČR