iHNed.cz: Domažlický dopravce Josef Turek vozí  děti ze škol i turisty.

BUSportál zaujalo, jak se žije malému dopravci na západě Čech.
BUSportál zaujalo, jak se žije malému dopravci na západě Čech.
BUSportál požádal dopravce o dodání fotografií jeho vozového parku v lepším rozlišení, než má na webu - díky. Redakci se líbí zejména poslední "předrenaultovský" coach Karosa HD12.
hn.ihned.cz 9. 1. 2007 Autor/ři: Miroslav Petr

Komfortní autobusy už jsou nutností

Denně vozí desítky dětí ze základních škol v okolí Domažlic do městského bazénu na plavání, turisty pak po celé Evropě. Za více než deset let, kdy vlastní dopravní firmu, rozšířil vozový park z první karosy na sedm autobusů. Všechny musí být kvalitní a příjemné, turisty v nich vozí od Řecka po Norsko. Osmapadesátiletý domažlický podnikatel Josef Turek založil nedávno se synem ke své živnosti ještě obchodní společnost Turbus a plánuje další rozšiřování firmy.

Od pendlerů k turistům

Josef Turek je příkladem podnikatelů, o nichž se říká, že dokážou využít doslova každou příležitost. Hned po roce 1990 začal jezdit v Domažlicích se sanitkou a zakládal rychlou záchranou službu. Ještě předtím, než opustil práci v nemocnici, koupil od ČSAD první autobus. Tenkrát za "veliké" peníze - padesát tisíc. Krátce nato pořídil další a začal jezdit do blízkého německého Chamu. Začátkem devadesátých let, v době obrovského boomu pendlerů, vozil do Chamu denně plný autobus s pětatřiceti lidmi. Účelně využil i tamní čekání - sám si našel u německého výrobce kancelářského zboží Aufes práci a odpoledne po směně se vracel s pendlery zpět. Postupně však pendlerů ubývalo. Po čase vozil sotva pět lidí a podnikání v této oblasti ztratilo význam.

"Všude slyším, jak se u nás podporují malí a střední podnikatelé, realita je ale občas někde jinde. Každý si musí pomoci sám," tvrdí uprostřed své kanceláře zařízené v rodinném domku. Kancelář je svým způsobem příkladem typické garážové firmy - v garáži, kde po roce 1990 parkoval sanitky, postavil kancelář, která je dodnes centrem firmy se čtyřmilionovým ročním obratem.

Když koupil třetí autobus za více než tři miliony, novou Karosu, bylo to na úvěr. A i když dnes už patří do jeho vozového parku dva menší autobusy Volkswagen, nedá na českou značku s tradicí dopustit. "Jde o moderní a špičkové autobusy, ve kterých nabízíme kromě občerstvení i další servis. Komfort je dnes nezbytný, nemůžu vozit lidi v ušmudlaných autobusech, komfortní autobus už je nutností. Nechápu, proč výrobce už skončil s používáním značky Karosa. Je to chyba."

Podnikání brzdí neplatiči

Za největší problém, na který narazí prakticky každý podnikatel, je podle Josef Turka byrokracie. "Mám letitou zkušenost, že pokud chci něco zařídit včas, musím běhat po úřadech osobně. Jak jde něco poštou, je to marné." Vrásky na čele mu naskakují i při vyslovení pojmu zákoník práce. Pro Turbus bude zřejmě problémem především limit na počet přesčasových hodin. Řidič, který je třeba týden se zájezdem v cizině, nebude moci hned po návratu jet někam jinam.

"Samostatnou kapitolou je u nás problematické vymáhání dluhů," tvrdí majitel dopravní firmy. "Pět let jsem se soudil o úhradu zájezdu jisté firmy do Norska. Po letech marného dohadování vše skončilo platebním rozkazem. Ani ten dlužník nerespektoval. Až po dalším odvolání začal postupně splácet. Dnes už bez zálohy jezdím jen pro známé lidi a firmy."

Snadné prý není ani sehnat ochotného a pracovitého zaměstnance. Lidí, kteří přijdou z úřadu práce pro razítko, že pro ně není práce, je dost.

Kvalitního řidiče ale dnes složitě shání prakticky všichni dopravci v Česku. Josef Turek má na vyzkoušení kvalit jednoduchou metodu: "Uvidí se, jak se chová při cestách s dětmi. Jak s nimi komunikuje a zda si umí něco opravit."

iHNed.cz: Domažlický dopravce Josef Turek vozí  děti ze škol i turisty.