EK vidí jako jedno z klíčových opatření pomoc získat průmyslu přední postavení v přechodu na propojená a automatizovaná vozidla poháněné umělou inteligencí, vývoj a uvedení do provozu vozidel nové generace považuje za jedno z klíčových řešení. Rozvíjet bude také regulačí rámec pro autonomní vozidla.

V oblasti cílů snížení CO2 navrhne Komise ještě tento měsíc cílenou změnu nařízení norem CO2, pouze však pro osobní automobily a dodávky. Urychlí také práci na přípravě plánovaného přezkumu nařízení. Souběžně s tím pracuje na způsobech, jak zvýšit poptávku po evropských vozidlech s nulovými emisemi. Na pobídkách pro spotřebitele, včetně zdanění a sociálního leasingu, bude spolupracovat s členskými státy.

Pro segment těžkých nákladních vozidel a autobusů závazek k revizi norem CO2 uveden není.

Prostřednictvím tohoto akčního plánu Komise rovněž zveřejňuje sdělení o čistých firemních vozových parcích, které se vztahuje jak na osobní, tak na užitková vozidla. Obsahuje návrhy pro vnitrostátní, regionální a obecní orgány, jak urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi, přičemž v budoucnu bude následovat legislativní návrh.

"Zásadní je, aby Evropa dosáhla nákladově konkurenceschopné výroby článků v EU, která by pokryla velkou část dodávek baterií a vytvořila evropskou přidanou hodnotu v celém dodavatelském řetězci. Komise bude dále podporovat odvětví baterií v EU a pomůže mu udržet silnou evropskou výrobní základnu financováním z Inovačního fondu. Komise se bude rovněž zabývat přímou podporou výroby pro společnosti vyrábějící baterie a necenovými kritérii pro součásti, jako jsou požadavky na odolnost."

Akční plán považuje za čisté řešení pro silniční dopravu pouze bateriovou elektrickou technologii. "Chybí další uhlíkově neutrální paliva, obnovitelná paliva, biopaliva a dokonce i vodík. Navzdory tomu, že členské státy jsou ze zákona povinny vybudovat infrastrukturu pro doplňování vodíku, nezdá se, že by plán tuto technologii bral vážně. Naše obava je posílena nedávno zveřejněným Clean Industrial Deal, který zmiňuje vodík pouze pro letectví a námořní dopravu. EU sází na jednu možnost, bateriovou elektrickou technologii," uvádí Raluca Marian z IRU.

Komise se bude také angažovat v řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků v odvětví.

Chce také bránit evropské společnosti před nedalou hospodářskou soutěží a silnou konkurencí ze zámoří.

Clean Industrial Deal, Akční plán pro evropský automobilový průmysl, Otázky a odpovědi EK k akčnímu plánu

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR návrhy Komise v akčním plánu nereflektují upadající konkurenceschopnost Evropy: Za návrhy opatření Komise v rámci Clean Industrial Deal (CID) je snaha začít řešit zásadní problémy včetně vysokých, globálně nekonkurenceschopných cen energií, přebujelé byrokracie včetně povolovacích procesů či pravidel veřejné podpory či zaostávání v digitální oblasti nebo nedostatku investic. Samotný Clean Industrial Deal je ale spíše jen obecný dokument s návrhem opatření, která jsme od Komise již v různých podobách slyšeli. Varovným signálem pro byznys je, že Komise i nadále trvá na snížení emisí o 90 % do roku 2040 a uhlíkové neutralitě do roku 2050, čímž fakticky velmi omezuje možnost změny. Pro byznys budou důležité konkrétní akce a legislativní návrhy s viditelnými efekty.

„Je dobře, že si Evropská komise konečně uvědomila, do jak velkých problémů se dostal evropský průmysl a evropská ekonomika obecně kvůli klimatickým a jiným politikám EU, stále ale nenašla odvahu ke skutečnému přehodnocení kurzu. Evropa nedokáže konkurovat Číně, USA a dalším zemím. Přicházíme o  farmaceutický, chemický, obranný průmysl či ocelářství. Nebudeme dost odolní vůči krizím, hlavně té bezpečnostní, která je v současné geopolitické situaci urgentní.”

„Svaz průmyslu dlouhodobě odmítá cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040, protože je ideologický a pro řadu odvětví průmyslu smrtící. Nikdo nám nevysvětlil, jak toho má Evropa dosáhnout a jaké to bude mít dopady, aniž to nezničilo průmysl. Pojďme chránit klima, ale musíme to dělat jinak. Evropská komise stále nechápe aktuální geopolitickou situaci ani upadající konkurenceschopnost Evropy,“ říká Jan Rafaj.

Hlavní body:

• Rámcový cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Tyto cíle jsou buď nereálné anebo dosažitelné jen za tak obrovských nákladů, že to dále sníží již tak nízkou  konkurenceschopnost evropských firem a způsobí výrazný pokles životní úrovně občanů.
•  problém vysokých cen energií, stále chybí jasná opatření na jejich snižování: Komise chce řešit skrze sníženou sazbu daně či apelem na vlády, aby síťové poplatky byly hrazeny ze státního rozpočtu. Problémem je, že přijímání těchto opatření závisí na jednotlivých státech, a státy jako Německo budou mít k dispozici vždy více prostředků než státy jako Česko. Hrozí tedy další rozevírání nůžek mezi firmami v jednotlivých členských státech.
• opatření k rozvoji obnovitelných zdrojů energie, sítí a čistých technologií v průmyslu: chvályhodná opatření, ale všechna výše uvedená opatření budou velmi nákladná, a nakonec je budou muset zaplatit občané a firmy buď v regulovaných složkách ceny energií anebo skrz daně. Komise nezohledňuje jadernou energetiku jako strategickou linku.
•  starý koncept Green Dealu je překonaný, priority nereflektují aktuální situaci. Zrušit nelze, ale je potřeba ho nastavit znovu a odstranit překážky, které zdražují průmysl. Nezbytné je změnit přístup od ideologického zákazového a pokutového systému do motivačního a dobrovolného.