V roce 2002 byla ustanovena European Passengers' Federation (EPF) - Evropská federace cestujících) zahrnující 34 asociací pro veřejnou dopravu ve 20 evropských zemích. Českou republiku zde zastupuje Svaz cestujících ve veřejné dopravě (SCVD). Členské asociace hovoří za cestující jak na železnici, tak také v autobusové dopravě, letecké dopravě a dopravě trajekty.

Co federace hájí v případě cestujících v autobusové a autokarové dopravě? To závisí od délky a účelu cesty. Například lidé často volí dálkový autobus, protože je levnější než vlak či letadlo. Dalším důvodem je, že pro své destinace nemají odpovídající přímé spojení po železnici či letadlem.

Cestující potřebují informace zejména, pokud nejde vše správně. Autobus by měl využívat řádně vybaveného terminálu a ne jednoduše nechávat nastupovat a vystupovat cestující v postranní ulici (přihodilo se v Liege) nebo na okraji města (přiodilo se v Oeŕleansu) jen proto, že se to hodí dopravci.

Existují druhy opatření, kterých EPF dosáhla před třemi lety, kdy přijala účast v projektu podporovaném EU Smart Move, navrženému pro to, aby řidiči osobních aut dali přednost cestování autobusem. EFP také pomohla při posuzování a ocenění autobusových a autokarových dopravců. EFP podporuje osvědčené postupy.

Regionání nebo městské autobusy jsou samozřejmě využívány lidmi dojíždějícími do práce nebo do škol. Nicméně často jsou využívány jako součást cestovního řetězce - přesun cestujících na nádraží, letiště či trajekt. Kromě dobrého spojení je u těchto autobusů velmi důležitý prostor pro zavazadla, na což EFP dopravce upozorňuje.

Pomáhá také, pokud funguje ticketing. Jsou to všechny součásti procesu, které zjednodušují využití veřejné dopravy. Osvícené městské dopravní autority nabízejí denní jízdenky, síťové jízdenky, předplacené karty (jako londýnská Oystercard), využitelné mnoha způsoby. Skupina EFP navštívila např. nedávno Rostock s vynikající a cenově dostupnou jízdenkou využitelnou v autobuse, tramvaji, lokální železnici a pro říční přepravu.

Ve venkovských oblastech jsou takové jízdenky méně obvyklé, speciálně v Británii, kde deregulace autobusové dopravy znamenala, že dopravci si konkurují místo, aby spolupracovali a využití autobusové dopravy se všeobecně snížilo. Pokud se někde narazí na možnost kombinované jízdenky bus-vlak, je to obvykle proto, že se k tomu odhodlalo zastupitelstvo v rámci hrabství.

V Británii je zatím v počátcích systém bus add-on tickets, or "Plus Bus". To znamená, že je možno si zakoupit jízdenku na vlak, která opravňuje využít autobus k dosažení cílové destinace. Podobně v německy mluvících zemích "City Ticket"

EPF od samého počátku podporovala vývoj v oblasti práv cestujících. Ta se se nyní aplikují na úrovni EU pro všechny druhy dopravy. EPF vítá zavedení takových práv, jako jsou kompenzace, asistence a přesměrování pro dálkovou autobusovou dopravu nad 250 km, ale samozřejmě by bylo žádoucí zavedení těchto pravidel i pro více druhů cest.

Autobusoví dopravci argumentují, že tyto závazky jsou nefér, protože nejsou vlastníky silnic a jsou tak součástí kongescí. Žádná doprava ovšem nevlastní svoji cestu a vždy se mohou vyskytnout nepředvídatelné skutečnosti.

"Závěrem - my v EFP se staráme, aby veřejná doprava byla i sociálně inkluzivní. Měla by být možnost navzdory technickým vymoženostem platit jízdné hotovostí. Někteří dopravci, např. ve Skandinávii, tuto možnost zcela uzavírají. Jejich důvodům lze porozumět, ale uživatelsky přátelské je poskytovat více možností úhrady, " říká Trevor Garrod. EFP vede na toto téma dialog s mezinárodními subjekty na evropské úrovni.

Více informací na www.epf.eu

---

Za redakci BUSportálu rádi uvítáme mediální iniciativu českého zástupce v této organizaci. V průběhu let se o jejích aktivitách příliš nedozvídáme.

---

Informace o Trevoru Garrodovi z 3. ročníku konference Chytrá a zdravá městská veřejná doprava:

Trevor Garrod vystudoval na Oxfordské univerzitě moderní jazyky v roce 1969 a v letech 1970 až 1987 pracoval jako učitel. Od roku 1987 do roku 2011 pracoval jako státní úředník a nyní je v důchodu. Jako člověk, který sám dlouhá léta do zaměstnání dojížděl, aktivně pracoval od počátku 70. let 20. století v organizacích zasazujících se o lepší veřejnou dopravu, včetně patnáctiletého období, kdy působil jako generální tajemník společnosti za rozvoj železnic (Railway Development Society, nyní Railfuture). Organizoval průzkumy, setkání, akce a konference, zpracovával zprávy, napsal nebo redigoval řadu knih. Na konci 90. let 20. století začala organizace Railfuture spolupracovat s podobnými organizacemi v kontinentální Evropě, a to vedlo v roce 2002 ke vzniku Evropské federace cestujících (EPF). Od okamžiku jejího vzniku je Trevor Garrod jejím předsedou. EPF se rozrostla na 34 členských asociací v 19 evropských zemích. Vystupuje jménem uživatelů služeb mezinárodní železniční dopravy, podporuje multi-modální a plynulou dopravu a snaží se šířit osvědčené postupy v městské a regionální dopravě.

Prezentaci Trevora Garroda z 3. ročníku konference Chytrá a zdravá městská veřejná doprava najdete spolu s ostatními na www.konference.pmdp.cz/cz/ke-stazeni

---

Ilustrační autobusové fotografie poskytl Trevor Garrod. Je potěšující, že jsou na nich I vozy z Vysokého Mýta.