... Zásady chování za volantem a prevence dopravní nehodovosti. Vyšlo v nakladatelství Portál. Kniha dlouholetého dopravního psychologa a popularizátora psychologie Karla Havlíka. Informace, ukázka, kontakt.
Reklama
... Zásady chování za volantem a prevence dopravní nehodovosti. Vyšlo v nakladatelství Portál. Kniha dlouholetého dopravního psychologa a popularizátora psychologie Karla Havlíka. Informace, ukázka, kontakt.
Knihu Karla Havlíka Psychologie pro řidiče s podtitulem
Zásady chování za volantem a prevence dopravní nehodovosti můžete získat
na internetu, v knihkupectvích nakladatelství Portál Praha 1, Jindřišská 30 , Praha 8, Klapkova 2, Brno, Dominikánské nám. 8 a u všech dobrých knihkupců po celé ČR.
Poslední kniha o dopravní psychologii - oboru, který dnes nabývá na aktuálnosti - byla u nás vydána v osmdesátých letech. Mohla by posloužit i jako učebnice pro povinné školení řidičů z povolání a pro autoškoly. Ve 14 kapitolách kniha shrnuje poznatky především z dopravní psychologie, které by měl znát každý motorista, aby se vyvaroval potenciálního selhání. Hlavním posláním knihy by měla být prevence dopravní nehodovosti.
Kniha je určena pro personalisty při výběru řidičů, učitele a studenty středních a vysokých dopravních škol, posluchače psychologie práce a také pro řidiče všech typů dopravních prostředků. Mohou ji využít také učitelé autoškol jako učebnici dopravní psychologie a příručku pro pravidelné povinné školení řidičů z povolání, pro BESIP k prevenci dopravní nehodovosti. V úvahu přicházejí také praktičtí lékaři, specialisté z oblasti dopravní medicíny, dopravní policisté a podnikatelé v oblasti dopravy.
Autor:
Vybráno z knihy:
Černá káva má v přiměřeném množství na organismus zdravého člověka příznivý vliv. Již asi 0,1 až 0,25 g kofeinu, který obsahuje přibližně jediná vrchovatá lžička, stimuluje mozkovou kůru a srdeční sval, podporuje štěpení krevních tuků a pokles množství cukrů v krvi, přechodně zvedne krevní tlak a sníží chuť k jídlu. Kofein se vstřebává do všech orgánů. Káva rychle účinkuje již za deset, nejvýše za třicet minut po vypití šálku. Působení kofeinu může trvat hodinu i více.
Pro tyto přednosti se stal hrnek kávy uznávaným nápojem zhruba osmdesáti pěti procent řidičů z povolání, zejména středního a vyššího věku.
Orientační průzkum v osmdesátých letech 20. století u řidičů plzeňského ČSAD a opakované šetření u 60 řidičů specializované dopravní firmy (CPP Klatovy 2003) dospěl k obdobným závěrům. Zatímco mladí svobodní řidiči se během směny až na nepatrné výjimky kávy nedotknou, holdují jí ženatí a rozvedení, kteří vypijí dva a více šálků denně. Nejvyšší spotřebu kávy vykázali řidiči linkových autobusů a nejnižší řidiči vnitrostátní nákladní dopravy. Existovala souvislost mezi počtem přesčasových hodin, vykouřených cigaret a vypitých šálků turecké kávy. Ukázalo se, že řidiči, kteří za směnu spotřebovali více jak tři hrnky, měli častěji problémy s dopravním chováním, dopouštěli se více přestupků a drobných nehod. Výsledky psychologického vyšetření těchto jednotlivců potvrdily duševně labilní osobnosti, citlivější, závislejší, s neurotickými příznaky a nižší frustrační tolerancí i omezenější psychickou výkonností.
Ovšem černá káva ve vysokých dávkách nad gram kofeinu (1,5 g kofeinu odpovídá 6 šálkům kávy) sice bystří centrální nervovou soustavu tím, že posiluje koncentraci serotoninu v krvi, ale zároveň extrémně zcitlivuje duševní procesy. U řidiče se zlepší kvantita výkonu na úkor kvality. Mozek je povzbuzen jen krátkodobě. Unavený člověk bývá po silné kávě čilejší. Po odeznění kofeinového efektu se však obvykle únava vrátí a znásobí.
V zátěži se účinek kávy mění ve dvojsečnou zbraň. Závisí to na psychosomatické individualitě člověka. Psychika má tendenci reagovat čile, někdy až podrážděně a nejednou i v rozporu s dopravní situací. Káva působí opět v závislosti na psychosomatické individualitě člověka na lidský organismus ve třech fázích:
Poněkud paradoxní případ se stal na německé dálnici (2003). V motorestu vypil řidič kamionu šálek kávy na posilněnou. Po pětadvaceti kilometrech jízdy procitl z krátké dřímoty po nárazu vozidla o svodidla. Při vyšetřování nehody nebylo dlouho jasné, proč usnul, když šlo o muže vyspalého a zdravého. Svědci potvrdili, že si dal opravdu jen kávu. Až změření krevního tlaku odhalilo příčinu. Šlo o hypotonika, člověka s extrémně nízkým krevním tlakem. Při únavě káva srovná tlak a může působit jako „uspávací prostředek“. To je odpověď na otázku, proč lidé s nízkým tlakem rádi pijí před spaním kávu.
Poslední kniha o dopravní psychologii - oboru, který dnes nabývá na aktuálnosti - byla u nás vydána v osmdesátých letech. Mohla by posloužit i jako učebnice pro povinné školení řidičů z povolání a pro autoškoly. Ve 14 kapitolách kniha shrnuje poznatky především z dopravní psychologie, které by měl znát každý motorista, aby se vyvaroval potenciálního selhání. Hlavním posláním knihy by měla být prevence dopravní nehodovosti.
Kniha je určena pro personalisty při výběru řidičů, učitele a studenty středních a vysokých dopravních škol, posluchače psychologie práce a také pro řidiče všech typů dopravních prostředků. Mohou ji využít také učitelé autoškol jako učebnici dopravní psychologie a příručku pro pravidelné povinné školení řidičů z povolání, pro BESIP k prevenci dopravní nehodovosti. V úvahu přicházejí také praktičtí lékaři, specialisté z oblasti dopravní medicíny, dopravní policisté a podnikatelé v oblasti dopravy.
Autor:
PhDr. K. Havlík pracoval jako dětský psycholog v pedagogicko-psychologické poradně, klinický psycholog v oboru pracovního lékařství a na psychiatrické ambulanci, jako psycholog práce a organizace se specializací dopravní psychologie. Je autorem řady publikací: Psychologie juda u žáků (1972), Psychoanalýza zločinu – rozhovory za mřížemi (1992), Jak komunikovat s médii a jak se prezentovat (2002), Psychologie ve službách personalistů (2003).ISBN 80-7178-542-3
Vybráno z knihy:
Motoristický doping
Za hlavní důvod předčasné smrti slavného francouzského spisovatele Honoré de Balzaca označili lékaři nadměrné pití černé kávy. V kávových zrnkách obsažený alkaloid kofein vyvolává u některých jedinců chorobnou závislost – kofeinismus. Kávou jsou srdce a mozek ustavičně udržovány ve vysokých obrátkách a není divu, že se mohou zadřít podobně jako přetěžovaný motor. Kávoví toxikomané umírají na mozkové a srdeční selhání.Černá káva má v přiměřeném množství na organismus zdravého člověka příznivý vliv. Již asi 0,1 až 0,25 g kofeinu, který obsahuje přibližně jediná vrchovatá lžička, stimuluje mozkovou kůru a srdeční sval, podporuje štěpení krevních tuků a pokles množství cukrů v krvi, přechodně zvedne krevní tlak a sníží chuť k jídlu. Kofein se vstřebává do všech orgánů. Káva rychle účinkuje již za deset, nejvýše za třicet minut po vypití šálku. Působení kofeinu může trvat hodinu i více.
Pro tyto přednosti se stal hrnek kávy uznávaným nápojem zhruba osmdesáti pěti procent řidičů z povolání, zejména středního a vyššího věku.
Orientační průzkum v osmdesátých letech 20. století u řidičů plzeňského ČSAD a opakované šetření u 60 řidičů specializované dopravní firmy (CPP Klatovy 2003) dospěl k obdobným závěrům. Zatímco mladí svobodní řidiči se během směny až na nepatrné výjimky kávy nedotknou, holdují jí ženatí a rozvedení, kteří vypijí dva a více šálků denně. Nejvyšší spotřebu kávy vykázali řidiči linkových autobusů a nejnižší řidiči vnitrostátní nákladní dopravy. Existovala souvislost mezi počtem přesčasových hodin, vykouřených cigaret a vypitých šálků turecké kávy. Ukázalo se, že řidiči, kteří za směnu spotřebovali více jak tři hrnky, měli častěji problémy s dopravním chováním, dopouštěli se více přestupků a drobných nehod. Výsledky psychologického vyšetření těchto jednotlivců potvrdily duševně labilní osobnosti, citlivější, závislejší, s neurotickými příznaky a nižší frustrační tolerancí i omezenější psychickou výkonností.
Ovšem černá káva ve vysokých dávkách nad gram kofeinu (1,5 g kofeinu odpovídá 6 šálkům kávy) sice bystří centrální nervovou soustavu tím, že posiluje koncentraci serotoninu v krvi, ale zároveň extrémně zcitlivuje duševní procesy. U řidiče se zlepší kvantita výkonu na úkor kvality. Mozek je povzbuzen jen krátkodobě. Unavený člověk bývá po silné kávě čilejší. Po odeznění kofeinového efektu se však obvykle únava vrátí a znásobí.
V zátěži se účinek kávy mění ve dvojsečnou zbraň. Závisí to na psychosomatické individualitě člověka. Psychika má tendenci reagovat čile, někdy až podrážděně a nejednou i v rozporu s dopravní situací. Káva působí opět v závislosti na psychosomatické individualitě člověka na lidský organismus ve třech fázích:
- nastává krátkodobý lehký útlum a mírný pokles krevního tlaku;
- roste psychosomatická výkonnost, krevní tlak, zlepšuje se koncentrovanost;
- dostavuje se únava, pocity vyčerpání a malátnosti, někdy provázené i bolestmi hlavy.
Poněkud paradoxní případ se stal na německé dálnici (2003). V motorestu vypil řidič kamionu šálek kávy na posilněnou. Po pětadvaceti kilometrech jízdy procitl z krátké dřímoty po nárazu vozidla o svodidla. Při vyšetřování nehody nebylo dlouho jasné, proč usnul, když šlo o muže vyspalého a zdravého. Svědci potvrdili, že si dal opravdu jen kávu. Až změření krevního tlaku odhalilo příčinu. Šlo o hypotonika, člověka s extrémně nízkým krevním tlakem. Při únavě káva srovná tlak a může působit jako „uspávací prostředek“. To je odpověď na otázku, proč lidé s nízkým tlakem rádi pijí před spaním kávu.
