Cestování meziměstským autobusem na Sibiři.
Fotografie jízdenek (malý: městská maršrutka; střední: autobus Krasnojarsk-Šušenskoje)

Materiál jsme převzali se souhlasem autora Milana Hrubého z krasnojarsk.blog.cz. Poprosili jsme o případné fotografie autobusů v budoucnu.
20.4.2007 - Z Krasnojarsku jezdí autobusy do vzdálenosti zhruba 800km (tedy v podstatě jen po polovině kraje a po republice Chakasija). Ve městě je několik autobusových nádraží. Ta jsou zpravidla čistá a útulná. Jízdní řády jsou přehledné hlavně z toho důvodu, že většina linek jezdí každý den ve stejné časy. Ceny jízdenek se pohybují zhruba okolo rublu za kilometr. Kvalita i velikost vlastních autobusů se velmi liší. Do frekventovaných destinací do sta kilometrů jezdí často dodávky (např. každých 20 minut). Opravdu dálkové autobusy mohou být vysoce kvalitní vozy značky Kia nebo staré Ikarusy (já jsem jel Hyundaiem, L'vovem a Gazelem). Při nákupu jízdenky na delší cesty vždy dostanete místenku, místa k stání samozřejmě nejsou k mání.
Když jsem odjížděl do Šušenskoje, teprve u autobusu mi bylo řečeno, že si na zavazadlo musím koupit speciální jízdenku (ta stála 50,- rublů, tedy desetinu ceny mé jízdenky). Rozhodně jsem nebyl sám, kdo to nevěděl. Když jsem se vrátil od kasy, byly už zavazadlové prostory plné. Všechno jsem bral s humorem a s poťouchlým úsměvem na rtech jsem čekal, co pan řidič udělá. Chvilku hledal malé místo pro mou velkou krosnu a potom řekl: "Tak si to vemte dovnitř". Tomu jsem se jen zasmál, protože to vyznělo stejně, jako kdyby řekl: "Tak si to neberte". Dal jsem mu lehce najevo, ať ze mě nedělá blbečka, a tak mu nezbylo, než hledat dál. V tu chvíli už všichni cestující seděli na svých místech, bylo 21h37, tedy sedm minut po plánovaném odjezdu. Nakonec jsem baťoh někam zapasoval a mohli jsme vyrazit. Po cestě se nedělají přestávky na toaletu, ale na kouření (alespoň tomu tak říkají). Někdy kolem druhé hodiny ranní se lidé začali hádat, jestli je v autobuse teplo nebo zima. Skoro každý využil práva popsat stav své tepelné pohody. (Rusové se vůbec skoro nikdy nezdržují práva veřejně vyjádřit svůj názor na věc, ačkoliv se jich třeba ani ta věc netýká.) Během cesty nám asi dvakrát "chcípl" motor. Silnice mezi Krasnojarskem a Abakanem je silně nepohodlná. Vede z kopce do kopce, ostrými zatáčkami nebo rovnou serpentýnami. Průměrnou rychlost jsem spočítal na 60,-km/h. Jinak ale musím konstatovat, že se službami autobusové přepravy jsem spokojen.