Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu říká: „Toto by bylo zásadní prolomení principů, na nichž stojí soukromé podnikání. Podnikatel je zodpovědný za ekonomiku firmy a za její udržitelnost. Rozhoduje o investicích a unijní nařízení mu nemůže diktovat, pro jakou technologii se má rozhodnout. To musí vyjít z tržních podmínek a jeho úvahy. Pokud by byly povinné nákupní kvóty stanoveny, způsobilo by to jen další nestabilitu na dopravním trhu a velmi pravděpodobně i zastarávání vozového parku, protože by dopravci investice do vozidel odkládali.“ Sdružení se obrátilo na ministra dopravy Martina Kupku se žádostí, aby Česká republika tento návrh Komise odmítla a stala se aktivní součástí koalice států, které s ním nesouhlasí.

S novým parlamentem a staronovou Evropskou komisí je zde příležitost některé prvky Green Dealu opustit nebo je zásadně korigovat a nesnižovat dále konkurenceschopnost podniků. Jako nereálné se jeví CO2 standardy pro těžká vozidla, kdy se mají v pětiletých intervalech skokově zvyšovat podíly bezemisních vozidel v prodejích výrobců. Místo hrozeb vysokými pokutami za nesplnění stanovených cílů by měl být spíše podpořen vývoj nových technologií a v momentě, kdy se užitné vlastnosti bezemisních vozidel potkají s potřebami trhu, vznikne po nich přirozená poptávka.

Cesta penalizací tradiční mobility pouze prodražuje dopravu a brzdí evropskou ekonomiku. Proto také odmítáme zavedení ETS 2 - emisních povolenek do silniční dopravy, které by se měly už za dva roky propsat do cen nafty a benzínu. Cena se zvýší o dvě až tři koruny za litr, možná i více. Mimochodem, přirážku za povolenky nebudou platit ve svých zemích dopravci přijíždějící z neunijních zemí. Jde jen o další daň a zátěž, přitom preference pro bezemisní vozidla a naopak znevýhodnění fosilních pohonů je již prováděno CO2 příplatky k mýtným sazbám. V Německu je příplatek 80 %, u nás necelých 20 %, Slovensko by jej mělo zavést od poloviny letošního roku ve výši 40 %.

Některá opatření musí být zjednodušena. Současný systém zařazování vozidel do tříd pro rozlišení mýtných sazeb je velmi složitý a někdy nelogický. Ve výpočtu podle nástroje VECTO hraje například důležitou roli volba pneumatik. Výsledek vylepšují ty s nižším valivým odporem, ale také mělčím vzorkem a tím i podstatně kratším proběhem. To se negativně promítá do provozních nákladů a při malé úspoře na mýtu dopravce častěji přezouvá a má celkově vyšší náklady. Složité výpočty možná vypadají dobře v kancelářích, ale jsou velmi nákladné a nevhodné pro praktický byznys. Podobným byrokratickým strašákem je košatý systém ESG reportingu, který nutí podniky k sledování a vykazování stovek detailů z fungování firmy, jako by předjímal, že samy nejsou dost uvědomělé a nevyhovují progresivistickým vizím. ESG reporting by měl být zrušen nebo zásadně omezen, aby k jeho správě neplatily firmy spoustu specialistů a administrativních nákladů.

Proto vyzýváme politiky doma i v Bruselu, aby bez otálení prosazovali zásadní revizi Green Dealu. Není potřeba zpochybňovat cíl, ale je nutné přehodnotit časování a kroky, které k němu mají vést s využitím zkušeností z posledních několika let, s ohledem na podnikovou praxi a na zachování konkurenceschopnosti Evropy v globálním světě.

Sdružení ČESMAD BOHEMIA

Jak vyplývá z vyjádření evropské asociace výrobců užitkových vozidel ACEA z minulého týdne, výrobci naopak přechod firemních nákladních automobilů a autobusů na bezemisní podporují.