Připravované nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě a provádí některá ustanovení zákoníku práce, má být promítnutím směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 15 z roku 2002.
Připravované nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě a provádí některá ustanovení zákoníku práce, má být promítnutím směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 15 z roku 2002.
Jejím proklamovaným účelem je stanovit minimální požadavky týkající se úpravy pracovní doby s cílem zlepšit ochranu zdraví a bezpečnosti osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, zvýšit bezpečnost silničního provozu a dále sblížit podmínky hospodářské soutěže. S tímto lze samozřejmě souhlasit, problém ale je v tom, že uvedená směrnice a následně připravované české nařízení vlády byly vytvořeny „od stolu“ bez znalosti situace v silniční dopravě.
Smyslem povolání řidiče je řídit vozidlo. Tomu jsou přizpůsobená a dlouhodobě osvědčená pravidla o maximálních dobách řízení a minimálních dobách odpočinku řidičů tak, aby riziko nehody bylo sníženo na minimum. Bohužel z neznámých důvodů v případě uváděné směrnice zákonodárce omezuje možnost výkonu práce řidiče-zaměstnance takovým způsobem, že řidič průměrně třetinu pracovní doby nebude moci k řízení vozidla využít. Návrh nařízení omezuje možnost i přesčasové práce více, než jak umožňuje všem ostatním kategoriím zaměstnanců zákoník práce a nenechává ani možnost kolektivním vyjednáváním uzavřít přijatelnou domluvu mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Výsledek je potom nasnadě, zvýší se nedostatek řidičů, sníží se ale jejich výdělky, zvýší se ale provoz na silnicích, protože místo dvou aut budou muset jet auta tři, aby zákazníci dostali stejný objem zboží.
Paradoxně ale řidiči, kteří jsou sami podnikateli v silniční dopravě, těmto omezujícím podmínkám nepodléhají. Takže dalším dopadem je vytvoření nestejných konkurenčních podmínek pro různé dopravce.
V konkurenční nevýhodě se čeští dopravci ocitnou i vůči firmám z řady evropských zemí, jejichž vlády i přes riziko soudu s Evropskou komisí výše zmíněné směrnice zatím nepromítly do své národní legislativy.
Tisková zpráva Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, Praha dne 5. listopadu 2006
Smyslem povolání řidiče je řídit vozidlo. Tomu jsou přizpůsobená a dlouhodobě osvědčená pravidla o maximálních dobách řízení a minimálních dobách odpočinku řidičů tak, aby riziko nehody bylo sníženo na minimum. Bohužel z neznámých důvodů v případě uváděné směrnice zákonodárce omezuje možnost výkonu práce řidiče-zaměstnance takovým způsobem, že řidič průměrně třetinu pracovní doby nebude moci k řízení vozidla využít. Návrh nařízení omezuje možnost i přesčasové práce více, než jak umožňuje všem ostatním kategoriím zaměstnanců zákoník práce a nenechává ani možnost kolektivním vyjednáváním uzavřít přijatelnou domluvu mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Výsledek je potom nasnadě, zvýší se nedostatek řidičů, sníží se ale jejich výdělky, zvýší se ale provoz na silnicích, protože místo dvou aut budou muset jet auta tři, aby zákazníci dostali stejný objem zboží.
Paradoxně ale řidiči, kteří jsou sami podnikateli v silniční dopravě, těmto omezujícím podmínkám nepodléhají. Takže dalším dopadem je vytvoření nestejných konkurenčních podmínek pro různé dopravce.
V konkurenční nevýhodě se čeští dopravci ocitnou i vůči firmám z řady evropských zemí, jejichž vlády i přes riziko soudu s Evropskou komisí výše zmíněné směrnice zatím nepromítly do své národní legislativy.
Tisková zpráva Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA, Praha dne 5. listopadu 2006
