Potřeba vzniku tohoto nového ropovodu byla dána změnou politické a ekonomické situace ve světě. Tehdejší ČSFR správně odhadla své budoucí potřeby a vývoj ve světě a rozhodla se pro realizaci této výstavby. Rozhodnutí o výstavbě bylo učiněno na základě vznikajících problémů těžařských společností v Rusku a s tím spojenými potencionálními problémy s dodávkami ropy ropovodem Družba. Využití ropovodu Adria jako další alternativy nevyhovovalo potřebám z důvodu nedostatečné kapacity a navíc v budoucnu hrozilo reálné nebezpečí vyloučení ČR z odběru v rámci zvyšujícího se objemu odběru ropy Slovenskou republikou a Maďarskem. Odhadnutí důležitosti a potřebnosti výstavby nového ropovodu se ukázalo jako opodstatněné a nezbytně důležité. Idea výstavby ropovodu se setkala s kladnou odezvou nejen u nás, ale i v Německu, a proto se přistoupilo k realizaci výstavby. Původně plánovaná trasa ropovodu z Ingolstadtu přes Kralupy nad Vltavou do Litvínova byla z několika důvodů změněna na dnešní podobu trasy Vohburg an der Donau - Nelahozeves (u Kralup nad Vltavou), nicméně jméno ropovodu IKL bylo z nostalgických důvodů zachováno a běžně se používá dodnes. Přestože byla stavba IKL finančně i technicky velmi náročná, podařilo se ji zrealizovat v rekordně krátké době a splňuje svůj účel.