Jednotka na úpravu bioplynu, která byla uvedena do provozu v Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), je schopna vyrobit ročně min. 1,2 milionu m3 bioCNG. V budoucnu bude možné její kapacitu navýšit až na 12 mil. m3. Plyn bude vtlačován do plynárenské sítě a probíhá finální certifikace pro obnovitelný zdroj energie. Projekt na výrobu biometanu je významným příspěvkem ke snaze Prahy o maximální využití energie z obnovitelných zdrojů a je v souladu s Klimatickým plánem hlavního města do roku 2030, který slibuje využít odpad jako zdroj energie pro vozy městské hromadné dopravy. "Investice v ÚČOV jde obdobným směrem jako plánovaná modernizace bioplynky v Chrástu u Poříčan," uvedla  Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

Projekt pro Hlavní město Prahu zajistila Pražská vodohospodářská společnost, a.s., ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s., a Pražskou plynárenskou, a.s. Stavba byla realizována za 14 měsíců Sdružením Česká voda-Memsep – Čermák a Hrachovec. Vlastní investiční náklady stavby jsou necelých 60 mil. Kč bez DPH. Celý projekt je unikátní ukázkou spolupráce pražských městských firem. BioCNG vyrobený na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) budou využívat pro pohon svých vozidel i Pražské služby, Pražská plynárenská a Technologie HMP.

Jak vzniká bioCNG
Při procesu čištění odpadních vod vzniká jako vedlejší produkt stabilizace kalu bioplyn, jehož hlavní složkou je metan. Tento plyn je nutné speciálně upravit, aby vznikl bioCNG (zvýšení podílu metanu na nejméně 95% a další úpravy). K tomu slouží jednotka využívající membránovou technologii MemGasTM skupiny Veolia. Po úpravě je plyn vtláčen do středotlakového rozvodu plynu v Papírenské ulici.

Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově čistí více než 96 % odpadních vod z území hlavního města Prahy a jedná se o největší zařízení tohoto druhu v České republice. Ročně vyčistí přibližně 110 milionů m3 odpadních vod. V rámci čištění odpadních vod vznikne asi 80 tisíc tun čistírenských kalů, které jsou díky své kvalitě využívány jako hnojivo v zemědělství. Při stabilizaci (vyhnívání) těchto kalů vzniká přirozeným procesem bioplyn.