V roce 2008 zavedlo Ministerstvo dopravy dvě zcela nové příkazové dopravní značky „Zimní výbava“ a „Zimní výbava – konec“, které u nás, a zřejmě ani v okolním světě, nemají obdoby.
V roce 2008 zavedlo Ministerstvo dopravy dvě zcela nové příkazové dopravní značky „Zimní výbava“ a „Zimní výbava – konec“, které u nás, a zřejmě ani v okolním světě, nemají obdoby.
Značky „Zimní výbava“ (č. C 15a) a „Zimní výbava – konec“ (č. C 15b) byly zavedeny vyhláškou č. 202/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zatímco podle původní úpravy (nevyplývalo-li něco jiného z dodatkové tabulky pod značkou) byla dána časová platnost těchto značek v době od 1. listopadu do 30. dubna, podle novely provedené vyhláškou č. 91/2009 Sb. to je nyní v období od 1. listopadu do 31. března.
Podle našich informací hodlá Ministerstvo dopravy pro tuto zimu opět změnit používání předmětných značek na dálnici D1. Měly by se používat sice ve stejném úseku jako dosud (od 90. do 162. km), ale měly by platit jen pro vozidla nad 7,5 tuny. To znamená, že pro osobní auta by zimní pneumatiky nebyly povinné ani na tomto v zimě nebezpečném úseku.
Údajně jsou pro to dva důvody, a to že řidiči osobních aut už zimní pneumatiky stejně používají, a dále, že kamiony aj. nákladní auta způsobují větší škody, když nejsou schopny vyjet do stoupání a zablokují tak celou dálnici.
K tomu, respektive proti tomu lze uvést následující argumenty.
1. Pokud se ministerstvo domnívá, že u osobních vozidel se zimní pneumatiky stejně používají, pak povinnost používání zimních pneumatik nic nemění, nikomu „neublíží“. Naopak uchrání všechny zodpovědné řidiče od těch některých nezodpovědných, kteří vyrazí na dálnici s letními pneumatikami.
2. Platnost značky nutí řidiče k výměně zimních pneumatik již při hloubce dezénu 4 milimetry. Pokud nebude povinnost používat zimní pneumatiky platit, budou řidiči „dojíždět“ zimní pneumatiky až do zákonem naprosto špatně stanovených 1,6 mm. (Špatně proto, že záběrové vlastnosti lamel i dezénu prudce klesají při poklesu hloubky dezénu pod 4 mm.)
3. Letní osobní pneumatiky používají většinový podíl syntetických kaučuků, které tvrdnou a ztrácejí tak své vlastnosti již při teplotách kolem plus 7 stupňů Celsia. Naproti tomu zimní osobní pneumatiky používají převážně přírodní kaučuk, který „funguje“ až do minus 60 stupňů. Proto jsou letní pneumatiky v zimě nebezpečné. Drží relativně dobře na suchém a mokrém povrchu a řidič může mít pocit bezpečí a jet rychle, avšak např. při příjezdu na Vysočinu může najet na sníh či ledové zmrazky, a na takovém povrchu letní pneumatiky ztrácejí přilnavost a vozidlo se stává neovladatelným.
4. Další argument se týká vozidel s hmotností mezi 3,5 a 7,5 tunami. Tato vozidla, pokud jedou bez nákladu, nemají dostatečnou přilnavost pneumatik ani na zimních pneumatikách, natož pak na gumách letních, anebo více opotřebených zimních.
Příští rok by povinnost používat zimní obutí údajně měla platit všude a přes celou zimu, pro všechna vozidla a na všech komunikacích. Je tedy otázkou, k čemu vlastně ty letošní manévry jsou.
O nutnosti používat v zimním období zimní pneumatiky se hovoří už léta. K zavedení povinného používání zimních pneumatik zatím nenalezla decisní sféra odvahu, mj. zřejmě proto, že ve většině evropských zemí tato povinnost stanovena není. Možná zde hraje roli i skutečnost, že zimní pneumatiky vlastně nejsou našimi předpisy definovány. V předpisech je pouze uvedeno, že u zimního dezénu je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M + S nebo M.S nebo M/S nebo MS, ale toto označení lze dát prakticky na jakoukoliv pneumatiku. Požadavky na materiál běhounu nebo uspořádání dezénu zimních pneumatik v předpisech chybí.
Svoji roli na cestě k masivnějšímu používání zimních pneumatik nesehrávají ani policie ani pojišťovny. Při vyšetřování nehody a při vypořádání vzniklé škody se nesleduje, jaké pneumatiky byly na poškozených vozidlech použity.
Díky preventivním aktivitám některých orgánů a organizací (samozřejmě včetně Autoklubu ČR) se poměrně významně zvýšil počet řidičů, kteří zimní obutí považují za správné, pro bezpečnost svoji i bezpečnost ostatních jednoznačně prospěšné a kteří se podle toho chovají – používají zimní pneumatiky. Možná se zde projevilo i zavedení té ve světě ojedinělé, a i jinak zvláštní dopravní značky „Zimní výbava“. Jak však na veřejnost bude působit sdělení, že pro osobní auta tato značka (alespoň na dálnici D1) nebude vlastně platit? Určitě ne pozitivně.
Je načase, aby Ministerstvo dopravy začalo řešit otázky zimní výbavy vozidel a celou problematiku silničního provozu a jeho bezpečnosti koncepčně.
Autoklub ČR i nadále považuje používání zimních pneumatik v zimním období za nezbytné, a tuto myšlenku prosazuje svým preventivním působením, zveřejňováním příslušných argumentů, a mj. i pravidelným testováním pneumatik a zveřejňováním výsledků těchto testů. Výsledky letos uskutečněných testů zveřejní v druhé polovině října – jde o výsledky testování zimních pneumatik rozměru 205/55 R 16.
Říjen 2009, Autoklub ČR
Zatímco podle původní úpravy (nevyplývalo-li něco jiného z dodatkové tabulky pod značkou) byla dána časová platnost těchto značek v době od 1. listopadu do 30. dubna, podle novely provedené vyhláškou č. 91/2009 Sb. to je nyní v období od 1. listopadu do 31. března.
Podle našich informací hodlá Ministerstvo dopravy pro tuto zimu opět změnit používání předmětných značek na dálnici D1. Měly by se používat sice ve stejném úseku jako dosud (od 90. do 162. km), ale měly by platit jen pro vozidla nad 7,5 tuny. To znamená, že pro osobní auta by zimní pneumatiky nebyly povinné ani na tomto v zimě nebezpečném úseku.
Údajně jsou pro to dva důvody, a to že řidiči osobních aut už zimní pneumatiky stejně používají, a dále, že kamiony aj. nákladní auta způsobují větší škody, když nejsou schopny vyjet do stoupání a zablokují tak celou dálnici.
K tomu, respektive proti tomu lze uvést následující argumenty.
1. Pokud se ministerstvo domnívá, že u osobních vozidel se zimní pneumatiky stejně používají, pak povinnost používání zimních pneumatik nic nemění, nikomu „neublíží“. Naopak uchrání všechny zodpovědné řidiče od těch některých nezodpovědných, kteří vyrazí na dálnici s letními pneumatikami.
2. Platnost značky nutí řidiče k výměně zimních pneumatik již při hloubce dezénu 4 milimetry. Pokud nebude povinnost používat zimní pneumatiky platit, budou řidiči „dojíždět“ zimní pneumatiky až do zákonem naprosto špatně stanovených 1,6 mm. (Špatně proto, že záběrové vlastnosti lamel i dezénu prudce klesají při poklesu hloubky dezénu pod 4 mm.)
3. Letní osobní pneumatiky používají většinový podíl syntetických kaučuků, které tvrdnou a ztrácejí tak své vlastnosti již při teplotách kolem plus 7 stupňů Celsia. Naproti tomu zimní osobní pneumatiky používají převážně přírodní kaučuk, který „funguje“ až do minus 60 stupňů. Proto jsou letní pneumatiky v zimě nebezpečné. Drží relativně dobře na suchém a mokrém povrchu a řidič může mít pocit bezpečí a jet rychle, avšak např. při příjezdu na Vysočinu může najet na sníh či ledové zmrazky, a na takovém povrchu letní pneumatiky ztrácejí přilnavost a vozidlo se stává neovladatelným.
4. Další argument se týká vozidel s hmotností mezi 3,5 a 7,5 tunami. Tato vozidla, pokud jedou bez nákladu, nemají dostatečnou přilnavost pneumatik ani na zimních pneumatikách, natož pak na gumách letních, anebo více opotřebených zimních.
Příští rok by povinnost používat zimní obutí údajně měla platit všude a přes celou zimu, pro všechna vozidla a na všech komunikacích. Je tedy otázkou, k čemu vlastně ty letošní manévry jsou.
O nutnosti používat v zimním období zimní pneumatiky se hovoří už léta. K zavedení povinného používání zimních pneumatik zatím nenalezla decisní sféra odvahu, mj. zřejmě proto, že ve většině evropských zemí tato povinnost stanovena není. Možná zde hraje roli i skutečnost, že zimní pneumatiky vlastně nejsou našimi předpisy definovány. V předpisech je pouze uvedeno, že u zimního dezénu je na bočnici pneumatiky vyznačeno označení M + S nebo M.S nebo M/S nebo MS, ale toto označení lze dát prakticky na jakoukoliv pneumatiku. Požadavky na materiál běhounu nebo uspořádání dezénu zimních pneumatik v předpisech chybí.
Svoji roli na cestě k masivnějšímu používání zimních pneumatik nesehrávají ani policie ani pojišťovny. Při vyšetřování nehody a při vypořádání vzniklé škody se nesleduje, jaké pneumatiky byly na poškozených vozidlech použity.
Díky preventivním aktivitám některých orgánů a organizací (samozřejmě včetně Autoklubu ČR) se poměrně významně zvýšil počet řidičů, kteří zimní obutí považují za správné, pro bezpečnost svoji i bezpečnost ostatních jednoznačně prospěšné a kteří se podle toho chovají – používají zimní pneumatiky. Možná se zde projevilo i zavedení té ve světě ojedinělé, a i jinak zvláštní dopravní značky „Zimní výbava“. Jak však na veřejnost bude působit sdělení, že pro osobní auta tato značka (alespoň na dálnici D1) nebude vlastně platit? Určitě ne pozitivně.
Je načase, aby Ministerstvo dopravy začalo řešit otázky zimní výbavy vozidel a celou problematiku silničního provozu a jeho bezpečnosti koncepčně.
Autoklub ČR i nadále považuje používání zimních pneumatik v zimním období za nezbytné, a tuto myšlenku prosazuje svým preventivním působením, zveřejňováním příslušných argumentů, a mj. i pravidelným testováním pneumatik a zveřejňováním výsledků těchto testů. Výsledky letos uskutečněných testů zveřejní v druhé polovině října – jde o výsledky testování zimních pneumatik rozměru 205/55 R 16.
Říjen 2009, Autoklub ČR
