Postbus Scania Vabis
Poštovní autobusy Scania-Vabis zajišťovaly kolem roku 1920 v zimě spojení v dalekém severním Švédsku. Postbus byl určen k přepravě zásilek i osob.
Poštovní autobusy Scania-Vabis zajišťovaly kolem roku 1920 v zimě spojení v dalekém severním Švédsku. Postbus byl určen k přepravě zásilek i osob.
Kolem roku 1920 dosáhl motorismus ve Švédsku velkého pokroku - alespoň v teplých suchých měsících. V zimním období však byla dostupnost mnohem obtížnější. Vzhledem k tomu, že se země ponořila do ledového sevření, byly stále nejúčinnějším dopravním prostředkem sáně tažené koňmi.
Švédská pošta, která měla "zvlášť důležitý úkol", doručovat poštu a přepravovat cestující v řídce osídlených regionech diskutovala o třech možných způsobech řešení. První bylo postavit speciální motorové sáňky, druhé udržovat silnice průjezdné pomocí sněhových pluhů. Třetí alternativou, která byla přijata, bylo postavit automobily schopné jet po zasněžené zimní silnici, fungovat při tání sněhu i v létě.
Za pomoci vizionářského generálního ředitele pošty Julia Juhlina a jejího technického odborníka Ernsta Nyberga navrhla a postavila Scania-Vabis v letech 1922-1923 patnáct inovativních poštovních autobusů. Autobus přepravil 12 osob, byl vybaven motorem o výkonu 36 hp a lyžinami na předních kolech pro zimní podmínky. Přes zadní kola byly natahovány gumové pásy pomocí kladky.
Dva z Nybergových vynálezů učinily poštovní autobus jedinečným. První - řízené lyže na předních kolech - byly inspirovány pouštním vozem Citroën. Druhý - komfortní funkce vytápění prostoru pro cestující vzduchem zahřátým výfukovým systémem. Tato myšlenka se hodně kopírovala, protože Nyberg zanedbal žádost o patent.
Poštovní autobus pomáhal udržovat oblast severního Švédska přístupný i v zimě. Hugo Hamilton, mluvčí švédského parlamentu, tehdy směrem k poštovnímu řediteli uvedl „Je škoda, že jste svou vynikající poštovní autobusovou službu nezavedli dříve. Mohli jste ušetřit státu miliony, které utratil za stavbu drahých železnic přes divokou planinu Norrland.“
Scania
Švédská pošta, která měla "zvlášť důležitý úkol", doručovat poštu a přepravovat cestující v řídce osídlených regionech diskutovala o třech možných způsobech řešení. První bylo postavit speciální motorové sáňky, druhé udržovat silnice průjezdné pomocí sněhových pluhů. Třetí alternativou, která byla přijata, bylo postavit automobily schopné jet po zasněžené zimní silnici, fungovat při tání sněhu i v létě.
Za pomoci vizionářského generálního ředitele pošty Julia Juhlina a jejího technického odborníka Ernsta Nyberga navrhla a postavila Scania-Vabis v letech 1922-1923 patnáct inovativních poštovních autobusů. Autobus přepravil 12 osob, byl vybaven motorem o výkonu 36 hp a lyžinami na předních kolech pro zimní podmínky. Přes zadní kola byly natahovány gumové pásy pomocí kladky.
Dva z Nybergových vynálezů učinily poštovní autobus jedinečným. První - řízené lyže na předních kolech - byly inspirovány pouštním vozem Citroën. Druhý - komfortní funkce vytápění prostoru pro cestující vzduchem zahřátým výfukovým systémem. Tato myšlenka se hodně kopírovala, protože Nyberg zanedbal žádost o patent.
Poštovní autobus pomáhal udržovat oblast severního Švédska přístupný i v zimě. Hugo Hamilton, mluvčí švédského parlamentu, tehdy směrem k poštovnímu řediteli uvedl „Je škoda, že jste svou vynikající poštovní autobusovou službu nezavedli dříve. Mohli jste ušetřit státu miliony, které utratil za stavbu drahých železnic přes divokou planinu Norrland.“
Scania
Technické muzeum ve Vysokém Mýtě má depozitář pro autobusy
Další autobusy odjely z Prahy na Ukrajinu
Dakarský plně elektrický rychlý autobusový systém
