Tradiční shrnutí zkušebních jízd nových trolejbusů ze Škody Electric.

I v roce 2021 jsme v ulicích západočeské metropole mohli potkat celou řadu zajímavých trolejbusů, které zde testuje místní výrobce – společnost Škoda Electric. Pojďme si je podrobněji chronologicky přiblížit. Navazujeme na předchozí shrnutí z počátku loňského roku. Sofie – Prvních pět měsíců roku 2021 se neslo zejména v testování trolejbusů Škoda 27 Tr NU pro Sofii. Do bulharské metropole zamířilo mezi březnem a červnem celkem 30 nových vozů, které pomohly ke snížení stavu zdejších nejstarších trolejbusů Ikarus 280T (jejich původně avizovaný konec nenastal - dopravce si několik starších vozů nechává jako zálohu a příležitostně je i vypravuje do provozu). Jak už bylo uvedeno i v minulém shrnutí, ve výbavě nových modro-žluto-černých 27 Tr pro Sofii nechybí trakční baterie, celovozová klimatizace či kamerový systém. Čtenářům jsme už v minulosti přinesli fotky z vykládky prvního trolejbusu . Mediaș – Mimo Bulharska zamířila řada trolejbusů se škodováckou výzbrojí také do sousedního Rumunska. Zde Škoda Electric figurovala v roli dodavatele výzbroje, zatímco finálním dodavatelem strojů byl polský Solaris. Trolejbusy označované jako Solaris Trollino 12 (s výzbrojí Škoda) během jarních měsíců putovaly do měst Mediaș a Ploješť. Do prvního jmenovaného provozu putovaly celkem tři trolejbusy, a to v zajímavém šedém nátěru s modrým pruhem. Vozidla jsou vyvedena v už „tradiční“ pokročilé výbavě zahrnující kamerový systém, klimatizaci, Wi-Fi připojení či USB dobíjecí porty pro elektroniku pasažérů. Jedná se o „konvenční“ trolejbusy, chybí v nich tedy trakční baterie pro jízdu mimo trolejové vedení. V ulicích Plzně se nová vozidla objevují na testech od konce března, v cílové destinaci se z trojice trolejbusů mohli radovat v květnu 2021. Vozidla poslouží zejména pro posílení stávajícího malého provozu. Ploješť – Souběžně s vozidly pro Mediaș započala výroba trolejbusů také pro další rumunské město, a to Ploješť. Toto město původně nová vozidla shánělo ve výběrovém řízení společně s dalším rumunským provozem – Târgu Jiu, leč úspěšně se podařilo vysoutěžit stroje jen pro Ploješť a část tendru vztahující se k Târgu Jiu musela být později opakována. Výbavou jsou trolejbusy pro Ploješť obdobné těm pro Mediaș i Târgu Jiu. Opět ve vozech nalezneme kamerový systém, klimatizaci, Wi-Fi připojení či USB dobíjecí porty pro elektroniku pasažérů (ač tentokrát v provedení přímo ve stěně vozidla, nikoliv na zádržných tyčích) a opět bychom marně hledali pomocné trakční baterie. Oproti Mediașu (a naopak shodně s Târgu Jiu) je řidičova kabina provedena jako „velká“ (s oddělením prostoru řidiče až do poloviny prvních dveří). Stroje pro Ploješť se mohou pyšnit žluto-černo-modrým provedením. Testovací jízdy v ulicích Plzně započaly na přelomu března a dubna, do Ploješti byly trolejbusy dodávány mezi dubnem a zářím 2021 (výrobce už v červnu avizoval, že dodávku elektrovýzbroje finišuje). V Ploješti nové vozy prakticky kompletně nahradily své předchůdce – starší ojeté, leč už nízkopodlažní, trolejbusy Neoplan N6121 ze švýcarského Lausanne. Z provozního hlediska se jedná o poměrně zajímavou změnu, neboť starší kloubová vozidla (se zabudovaným dieselagregátem) jsou nahrazována sólo vozy bez alternativního pohonu (zato ve větším počtu kusů). Několik starších kloubových trolejbusů je zatím místním dopravním podnikem ponecháno jako rezerva. Saint-Étienne – Stejně jako v letech 2019 a 2020 putují další nové trolejbusy také do Francie. Dopravce během léta 2021 získal celkem šest vozů Solaris Trollino 12 s výzbrojí Škoda. Tím se počet nových trolejbusů ustálil na 23 (smlouva byla uzavřena na 22 vozů, další 2 pak bylo možné zakoupit v rámci opce, jeden vůz tak případně ještě může být zakoupen). V ulicích Plzně byly poslední nové trolejbusy testovány zejména během června a července 2021. Už 5. června 2021 se v ulicích Saint-Étienne konala rozlučková jízda se zástupcem dřívějšího typu trolejbusů Irisbus Cristalis ETB 12, jež nové Solarisy kompletně nahradily. Zdejší vozový park trolejbusů byl po dokončení dodávky rozšířen, trolejbus tak působí tak na linkách M3 a M7, přičemž na druhé jmenované nahradily autobusy. Město před nedávnem získalo dotace na převedení další stávající autobusové linky M6 na linku pro bateriové trolejbusy, nová vozidla pro Saint-Étienne se tak v Plzni ještě mohou objevit (a vůbec poprvé v kloubové verzi). Nové trolejbusy pro Saint-Étienne byly popsány už v minulých shrnutích, připomeňme, že se jedná o černo-šedo-zelené vozy vyvedené v komfortní výbavě vč. klimatizace, bateriového pohonu, kamerového systému či inovovaného systému osvětlení. Komfortu však odpovídá i vysoká cena – za jeden nový dvanáctimetrový trolejbus dopravce zaplatil v přepočtu zhruba 19 milionů Kč. Târgu Jiu – Třetím rumunským městem, do kterého v roce 2021 putovaly trolejbusy se škodováckou výzbrojí, se stalo Târgu Jiu. Toto město usiluje o značné posílení role trolejbusové dopravy na úkor autobusů. Jak už bylo uvedeno, první soutěž na nové trolejbusy (v kooperaci s Ploješťí) nebyla úspěšná a musela se opakovat (a též rozdělit na dva menší celky). Prvním úspěšným krokem se tak stalo uzavření objednávky na 11 klasických (nebateriových) vozů Solaris Trollino 12 (s výzbrojí Škoda), které posloužily pro kompletní obměnu stávajícího vozového parku trolejbusů. Ten byl dosud tvořen vozidly, jež zdejší provoz zahajovaly, a sice stroji Rocar E212 a E217. Z celkem 17 trolejbusů dodaných v letech 1995 a 1996 jich ještě v roce 2021 bylo jako provozních evidováno 11 (některé, ale už do provozu nezasahovaly). Târgu Jiu se tak stalo posledním městem, ve kterém tyto typické rumunské trolejbusy sloužily na pravidelných linkách. Výroba nových trolejbusů probíhala během léta 2021. V ulicích Plzně se dokončené trolejbusy objevovaly zejména během srpna a září. Zelenočerné trolejbusy mohly svým barevným provedením připomínat kloubové vozy provozované v rumunském Brašově, ale částečně i sólo stroje z litevského Kaunasu. První z nových trolejbusů do města na řece Jiu dorazil 8. září 2021, další následovaly v říjnu a listopadu. Ještě do konce roku byly nasazeny do pravidelného provozu a vystřídaly tak zmíněné stroje Rocar. Nové trolejbusy nabídnou cestujícím nízkopodlažnost, celovozovou klimatizaci, Wi-Fi připojení, USB porty pro dobíjení či kamerový systém. Vozidla jsou opatřena „velkou“ kabinou (obdobně jako např. vozy pro Ploješť či Plzeň). Kromě výzbroje z Plzně nalezneme v nových trolejbusech pro Rumunsko i další českou stopu, a to informační systém od společnosti Bustec. Jedenáctkou nových vozidel však trolejbusová éra v Târgu Jiu teprve začíná – další dodávky místní dopravce TRANSLOC S.A. očekává i v letošním a příštím roce (z dalších 24 vozů jich bude 18 vybaveno i bateriovým pohonem). Vítězem všech soutěží se stala společnost Solaris. Budapešť – Další dva nové trolejbusy směřovaly také do maďarské metropole. Jedná se však o netypickou dodávku, neboť oba vozy Solaris Trollino 18 s výzbrojí Škoda obdržela budapešťská dopravní společnost Budapesti Közlekedési Központ zdarma, jako smluvní kompenzaci za pozdní dodání vozidel z předchozího kontraktu (21 trolejbusů - 10 sól, 11 kloubových – v letech 2018/2019). Dodejme, že tomu není poprvé – jak jsme už informovali , jeden nový kloubový trolejbus ve stejném režimu putoval do Budapešti i v roce 2020. Podle webu Magyarbusz.info měl být tento vůz dodán výměnou za penále vyplývající z vad během záruční doby u vozidel Solaris-Škoda (zakoupených v roce 2015 - tedy ještě z předchozího kontraktu) a z důvodu pozdního dodání těchto vozidel. Všechny tři „kompenzační“ trolejbusy byly dodány bez, jinak obvyklé, větší pozornosti českých médií. Výbavou a provedením se vozidla shodují s už dříve dodanými (např. bateriový pohon, celovozová klimatizace či kamerový systém). Oba trolejbusy vyrobené v roce 2021 se od předchůdců odlišují faceliftovanou karoserií New Urbino (toto upravené provedení karoserie je dnes standardem pro všechna další vozidla). Kromě designu předního čela se v rámci faceliftu mírně změnily i plenty zakrývající střešní partie. Další novinkou je čelní osvětlení využívající výhradně technologii LED. Červeno-černé trolejbusy byly v ulicích západočeské metropole testovány během září 2021, do Budapešti byly dodány v první polovině října. Vozidla expedovaná do Budapešti v roce 2021 však rozhodně nebyla poslední – jak jsme už psali , dopravce se rozhodl uplatnit nevyčerpanou opci, a v letech 2022 a 2023 tak očekává dodaní dalších 48 nových bateriových trolejbusů Solaris-Škoda (čtvrtina z vozů bude v sólo provedení, ostatní kloubové). Plzeň – Nové trolejbusy putovaly též do Plzně, „domácího“ provozu v sídle výrobce. V roce 2021 Plzeňské městské dopravní podniky obdržely celkem šest nových vozů – čtyři stroje typového označení Škoda 26 Tr NU a dva typu Škoda 27 Tr NU. Montáž elektrovýzbroje a celková finalizace vozidel probíhala v areálu společnosti Škoda Electric během srpna až října 2021. Na zkušebních jízdách se jako první objevují sólo vozy (26 Tr), a to od druhé poloviny září. Na začátku října jsou dokončeny i kloubové 27 Tr. Všechna zelenobílá vozidla jsou dodávána ve výbavě shodné se svými předchůdci – nechybí alternativní zdroj v podobě trakčních baterií, dále též celovozová klimatizace, kamerový systém či čidla automatického sčítání cestujících. Novinkou je využití faceliftované verze karoserie New Urbino (z toho vyplývající změny byly popsané už u vozů pro Budapešť). Oproti jiným městům může být u plzeňských vozů netypické provedení „velké“ kabiny řidiče s přepážkou až do prostoru prvních dveří. U obou nových kloubových trolejbusů jsou na přání PMDP poprvé řešeny druhé dveře jako vně předsuvné (namísto obvyklého způsobu otevírání dovnitř). Tato změna má, společně s úpravou interiéru, přispět k lepší průchodnosti salonu vozidla a též k jednodušší přístupnosti plošin pro kočárky a hendikepované. Předsuvná dveřní křídla nejsou v České republice příliš rozšířena – lze se s nimi setkat u některých provozovaných autobusů, naopak u českých trolejbusů se jedná prakticky o první využití (tři trolejbusy s touto technologií jsou už provozovány v Ostravě, nicméně jedná se o ojeté vozy ze švýcarského provozu La Chaux-de-Fonds). Od dříve dodaných vozů se nové kloubové trolejbusy odlišují také zabudováním digitálních zobrazovačů kurzu. Nová vozidla jsou do provozu v Plzni zařazena během listopadu, resp. prosince 2021 (v případě 27 Tr). S ohledem na dlouhodobý cíl PMDP navyšovat podíl elektricky obsluhovaných linek na úkor autobusových dochází po zařazení šestice nových trolejbusů k odstavení jen jednoho vozu 24 Tr. Dodávka do západočeské metropole pokračuje i v roce 2022. Na přelomu ledna a února jsou dokončeny další dva trolejbusy Škoda 27 Tr NU, které PMDP přebírají 25. února. Oba vozy si premiéru v provozu odbyly 1. března 2022. Výbavou jsou shodné se svými předchůdci (z listopadu 2021). Do konce listopadu 2022 dále PMDP očekávají dodání dalších čtyř vozů 26 Tr NU. Všechny trolejbusy dodávané v letech 2021 a 2022 jsou důsledkem uplatnění opcí z dříve uzavřených rámcových kontraktů. Brno – Nových vozidel se v roce 2021 dočkal i největší český trolejbusový provoz. Ten v posledních letech o omlazení vozového parku usiloval, leč hned tři vypsaná výběrová řízení byla zrušena (s ohledem na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže). Dodejme, že i s ohledem na rostoucí konkurenční prostředí, nabídka společnosti Škoda Electric ani v jednom ze zrušených výběrových řízení nezvítězila. Díky nárůstu konkurence však začala nabídková cena nových trolejbusů výrazně klesat – v dalším vypsaném výběrovém řízení (ze kterého si Škodovka už vítězství odnesla) vysoutěžená cena ve srovnání s odhadovanou klesla o než 100 milionů. Kontrakt ve finální hodnotě 478 milionů Kč zahrnoval dodání až 40 dvoučlánkových nebateriových trolejbusů (tj. 11,95 milionu Kč bez DPH za kloubový vůz). Dvacet vozidel bylo pevnou součástí smlouvy (s dodáním do ledna 2022), dalších dvacet pak předmětem opce (kterou se DPMB už v létě 2021 rozhodl uplatnit; s dodáním vozů do konce roku 2022). Do Brna putují stroje typového označení Škoda 27 Tr NU. První z trolejbusů se na zkušebních jízdách v ulicích Plzně objevil v první polovině října 2021. Do svého nového působiště byl první ze strojů dodán 9. listopadu . V následujících týdnech je testováno další devatenáct vozidel. Poslední stroje byly odzkoušeny a do Brna dodány v prosinci 2021. Nové trolejbusy disponují celovozovou klimatizací, kamerovým systémem či USB porty pro nabíjení drobné elektroniky cestujících. Vozidla nejsou vybavena alternativním zdrojem pohonu pro delší jízdu v podobě trakčních baterií. Zajímavostí nových brněnských trolejbusů je ovládání elektrodynamické brzdy ruční páčkou (obdoba páčky motorové brzdy u autobusů) či též venkovní svítilny dveřního prostoru kombinované se světelnou výstrahou zavírání dveří. Tyto prvky výbavy vychází z požadavků brněnského dopravního podniku – v minulosti se už uplatnily u dodávky vozidel Škoda 26 Tr pro DMPB. Dodejme, že zejména ruční ovládání elektrodynamické brzdy lze hodnotit jako zajímavou inovaci, kterou by mohli ocenit i objednavatelé z jiných měst. První nové trolejbusy Škoda 27 Tr NU provoz v moravské metropoli zahájily 13. prosince 2021 , další se postupně přidávají až do ledna 2022. Zařazení nových vozů umožní Dopravnímu podniku města Brna postupné odstavování dosud provozovaných typů článkových vozidel 15 Tr, 22 Tr a 25 Tr. Jako první se dopraváci rozloučili s typem 25 Tr (z této akce jsme přinesli reportáž ), stroje dalších typů budou odstavovány postupně podle najetých kilometrů (provoz 22 Tr by měl být ukončen v letních měsících). Jak už bylo uvedeno, brněnský dopravní podnik se rozhodl uplatnit i opci, v rámci které bude do konce roku 2022 dodáno dalších 20 vozů typu Škoda 27 Tr NU. Desítka strojů je očekávána do konce července, druhá desítka pak do konce prosince 2022. Tyto vozy by měly posloužit zejména k navýšení podílu velkokapacitních vozidel v trolejbusové flotile na úkor sólo vozů. Karoserie prvních nových vozů začínají být přiváženy do prostor společnosti Škoda Electric na montáž elektrovýzbroje na přelomu února a března 2022. Ani dodáním dvacítky kloubových trolejbusů však omlazování brněnské vozové flotily neskončí – během roku 2023 dopravce očekává dodání prvních deseti vozidel Škoda 32 Tr z nového kontraktu, uzavřeného v únoru 2022. Dalších třicet trolejbusů může dopravní podnik zakoupit v rámci opce. Uplynulý rok do historie Škody Electric vejde jako ten, ve kterém započala spolupráce s tureckým výrobcem autobusů Temsa. Škoda, tradiční výrobce elektrických vozidel, tak své portfolio rozšiřuje o dieselové stroje. Prvním společným počinem je dodávka šesti dvanáctimetrových zájezdových autobusů Škoda D’COACH pro Ministerstvo obrany, o které jsme už v minulosti přinesli informace . Autobusy se v plzeňském areálu výrobce objevily během podzimu 2021. Ačkoliv bylo v červnu 2021 avizováno, že vozidla budou dodána do sedmi měsíců od podpisu smlouvy, dosud (březen 2022) nebyl vydán žádný mediální výstup informující o realizaci dodávky. Naopak bohatě byla mediálně pokrytá jiná zakázka, a to na čtrnáct elektrobusů Škoda E’CITY 36BB pro pražský dopravní podnik. Vozidla byla v Plzni testována od září 2021 , na linkách v Praze slouží od ledna, resp. února 2022 (opět jsme podrobněji informovali - 1 , 2 , 3 ). Dále se v Plzni v průběhu roky objevovaly také prezentační prototypy elektrobusů z rodiny Škoda E’CITY, a to v provedení dvanáctimetrovém (Škoda 36BB, vycházející z typu Temsa Avenue Electron) a devítimetrovém (typ Temsa MD9 LE electriCITY). Druhý jmenovaný vůz byl před prezentací na veletrhu Czechbus 2021 zapůjčen na testování do Mariánských Lázní. Českou premiéru si v létě 2021 odbyl také autobus Škoda D’CITY resp. Temsa MD9 LE (dlouhý devět a půl metru), který během podzimu testoval Dopravní podnik města Brna . Výhled produkce trolejbusů společnosti Škoda Electric na následující měsíce už částečně nastínily popsané kontrakty u jednotlivých měst. Hlavní novinkou se v letošním roce stane výroba trolejbusů Škoda v karoserii Temsa. První reprezentant tohoto směru, dvanáctimetrový prototyp vystavěný na základě modelu Temsa Avenue Electron, je nyní v plzeňském závodu dokončován. Prvním ohlášeným kontraktem na nové trolejbusy „Škoda-Temsa“ je rámcová smlouva umožňující dodání až 18 vozidel pro Dopravní podnik Ostrava ( TZ ). Vozidla by měla být označována jako Škoda 36 Tr, výrobce dále využívá i nové označení „Škoda T’CITY“ (pod tímto souhrnným označením jsou však prezentovány všechny nabízené trolejbusy bez ohledu na karoserii). V oblasti produkce trolejbusů lze dále předpokládat intenzivní přípravu na výrobu tříčlánkových vozidel založených na karoserii Solaris Trollino 24. Tyto stroje v roce 2023 očekávají metropole České i Slovenské republiky. V oblasti alternativních zdrojů pohonu zmiňme očekávané vyrobení a testování vodíkem poháněného autobusu Škoda H’CITY . • Předcházející shrnutí zkušebních jízd Škody Electric (05 – 12/2020) Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE • Předcházející shrnutí zkušebních jízd Škody Electric (11/2019 – 04/2020) • Předcházející shrnutí zkušebních jízd Škody Electric (04 – 10/2019) • Předcházející shrnutí zkušebních jízd Škody Electric (12/2018 – 03/2019) • Předcházející shrnutí zkušebních jízd Škody Electric (07 – 11/2018) • Předcházející shrnutí zkušebních jízd Škody Electric (03 – 06/2018) Zdeněk Kresa (www.plzensketrolejbusy.cz)

V roce 2021 bylo v Evropské unii registrováno necelých 30 tisíc autobusů. Téměř 70 % bylo s dieselovým pohonem. Zbývající část připadá téměř stejným dílem na alternativní paliva.

ACEA vydala přehled registrovaných autobusů podle typu paliva. Celkově v roce 2021 jezdilo 68,8 % všech nových autobusů registrovaných v Evropské unii na naftu. Silný růst zaznamenaly elektrické autobusy, z 6,1 % podílu na trhu v roce 2020 na 10,6 % v loňském roce. Alternativní paliva poháněla 10,5 % všech nových prodaných autobusů, hybridní elektrická vozidla představovala 10,1 % trhu. Dohromady všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila 31,2 %. Dieselové a benzínové autobusy V loňském roce klesla poptávka EU po dieselových autobusech o 2,9 % na 19 895 kusů, přičemž podíl dieselu na trhu se zmenšil ze 73,2 % v roce 2020 na 68,8 % v roce 2021. Ze čtyř hlavních trhů EU zaznamenala v prodeji dieselů nárůst pouze Itálie (+7,9 %). Dvouciferný pokles zaznamenalo Španělsko (-19,8 %), následované Německem (-8,5 %) a Francií (-2,4 %). Pokles o 17 % byl i v České republice. V celé Evropské unii se v roce 2021 prodal pouze jeden autobus na benzin. Vozidla s alternativním pohonem (APV) V roce 2021 zaznamenaly registrace nových elektrických autobusů (ECV - zahrnuta plně bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridy) v EU silný růst (+78,7 %) s 3 064 kusy ,a držely si podíl na trhu 10,6 %. Vedoucím trhem pro elektrobusy byla Francie s 622 prodanými kusy (+247,5 %), následovaná Německem (613 kusů; +57,6 %) a Dánskem (224 kusů; +3 633 %). Zatímco Nizozemsko bylo v roce 2020 stále největším trhem s elektrickými autobusy v EU, vloni klesly prodeje o 57,6 %. Francie a Německo dohromady tvořily 40,3 % všech elektrických autobusů prodaných v EU v roce 2021. V České republice vloni přibyly jen dva nové elektrobusy (SOR EBN 11 pro ČSAD MHD Kladno). Hybridní elektrická vozidla (HEV) znamenala v loňském roce 10,1 % trhu autobusů v EU. Prodej hybridních autobusů vzrostl v roce 2021 o 10,0 % a dosáhl celkem 2 926 nových autobusů. Téměř polovina celkových prodejů hybridů s 1 405 registrovanými kusy v průběhu roku se uskutečnila v Německu. V roce 2021 jezdilo 10,5 % nových středně a těžkých autobusů v EU na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, bioCNG a etanol ), přičemž téměř všechny byly na zemní plyn. Registrace těchto autobusů vloni klesly o 2,3 % na 3 033 kusů. Francie zaznamenala výrazný nárůst (+61,3 %), zatímco Španělsko a Itálie vykázaly pokles (-42,6 %, resp. -15,2 %), stejně jako Česká republika (- 72,8 %).

Vláda zatím hodila silniční dopravce přes palubu. Zrušení přidávání biosložky do paliva nepomůže snížit cenu nafty na přijatelnou úroveň. Zrušení silniční daně se "velkých" aut netýká.

Na tiskové konferenci bohužel nezaznělo, že silniční dopravci, bez kterých se zastaví nejen ekonomika, ale i běžné zásobování a veřejná doprava, nemůžou prodělávat každým dnem spoustu peněz. Nejsou schopni nárůsty cen nafty přenášet na zákazníky, a mohou si tak jen vybrat ze dvou špatných řešení. Nepojedou, a prodělají, protože musí platit zaměstnance, leasingy atd., nebo pojedou pod náklady a prodělají také. Malí dopravci na výběr nemají, nepojedou, protože nemají na naftu. Někteří větší sice možná pojedou, ale i ti nejlepší z nich vydrží maximálně pár týdnů. A banky dopravcům teď peníze nepůjčí. Odpuštění silniční daně pro osobní a malá auta normálním dopravcům s "kamiony" a autobusy nepomůže, netýká se jich (silniční daň u nákladních automobilů nad 12 tun není podle ministerstva financí možné zrušit kvůli směrnici Evropské unie). Takže jedinou pomocí je zrušení přidávání biosložky do paliva, ale i ta maximálně koruna na litr problém dopravců neřeší. To je ze strany státu jen gesto, které nepomůže. Pokud by se ale ještě snížila spotřební daň o dvě koruny, dostaly by se alespoň ceny bez DPH blízko cenám v Polsku nebo Maďarsku. Prezident Sdružení Josef Melzer k tomu říká: „ Potřebujeme nutně ihned s vládou jednat, mezi dopravci je situace vážná! Teď potřebujeme rychlé a účinné řešení, aspoň nějakou stabilitu a přibrzdění růstu cen. Silniční dopravci od vlády potřebují dostat čas na to, aby mohli vyšší náklady promítnout do cen. Když čas nedostanou, mnoho z nich končí, ale dopady pocítí každý v Česku .“ Sdružení ČESMAD BOHEMIA se obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu 7. března.

Sdružení ČESMAD BOHEMIA se dnes obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu. Bez zásahu vlády hrozí omezení mobility obyvatel a zboží.

Cena nafty roste v poslední době o koruny denně a postihuje silniční dopravce ihned a fatálně. Nemohou ani zčásti omezit svoji spotřebu jako individuální motoristé, ani okamžitě přenést vyšší náklady do ceny pro zákazníky. To je obtížné i u menších změn v nákladech a nějakou dobu to trvá. Dnes sjednaná cena za přepravu už po třech dnech nepokryje ani náklady, protože mezitím zdraží distributoři paliv o několik korun. Navíc jsou v sousedství dopravci z Polska, Maďarska či Rumunska, kteří zatím těží z nižší ceny nafty, kterou jim jejich vlády zajistily snížením daní nebo zastropováním ceny. Sdružení ČESMAD BOHEMIA se dnes obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu. Bez zásahu vlády finančně z covidu vyčerpaní dopravci neustojí další enormní ztráty a hrozí i omezení mobility obyvatel a zboží. Okamžitým opatřením by mělo být zastropování cen nafty na úroveň před útokem Ruska na Ukrajinu. Následně pak má vláda také snížit sazbu spotřební daně z nafty o 1,60 Kč na minimální přípustnou úroveň a dále jednat s Evropskou komisí o prolomení hranice minimální sazby v takto mimořádné situaci. Složitá je i situace u autobusové dopravy objednávané samosprávami, kde často valorizace cen probíhá pouze jednou za rok, a skokový nárůst nafty v začátku roku může zlikvidovat cash flow dopravců během několika týdnů, protože vyšší náklady na naftu dostanou kompenzovány až v příštím roce. Proto navrhujeme společný postup ministerstva dopravy s kraji a městy, aby buď došlo k vyjasnění možností jednotlivých objednatelů vyjít v tomto aspektu svým dopravcům vstříc, nebo byl vytvořen speciální podpůrný program na posílení cash flow dopravců do narovnání cen. TZ ČESMAD BOHEMIA

Při jízdě na ukrajinské pohraničí je vhodné se registrovat předem na www.autobusyukrajine.cz, někdy je autobusů moc a jindy nedostatek.

Za účelem koordinace autobusových dopravců byla vytvořena webová stránka , kde se mohou jednotliví autobusoví dopravci, kteří míří na ukrajinské hranice s cílem pomoci lidem opouštějícím svou zemi, zaregistrovat a vybrat termín vyslání jejich záchranného autobusu (tak, aby jeden den na místě nebyly autobusy 4 a další den žádný). Na stránkách jsou také uvedeny kontakty na spolehlivé koordinátory na místě, kteří budou lidi směrovat do autobusu. Nyní byly vybrány 2 hraniční přechody, kde je situace nejhorší. Pokud by se situace změnila, budou přidány hraniční přechody další. Od 7. března budou také spuštěny registrace řidičů, kteří nabízejí svou pomoc a dopravci by případně mohli tyto řidiče oslovit. Zatím se jedná o humanitární bezplatné jízdy, je možné, že se podaří najít zdroj financování alespoň pohonných hmot a řidičů. Za tímto účelem bude docházet i k ukládání historie jízd a náhrady by se řešily i zpětně. Webová stránka byla vytvořena během dvou dnů ve spolupráci s ČESMAD BOHEMIA. Na Česmad se ozývají desítky firem s kamiony, autobusy i dodávkami. " Spolupracujeme s Národním asistenčním centrem pomoci Ukrajině - NACPU i krajskými centry a snažíme se zprostředkovat nabídy a poptávky po doptavě humanitární pomoci včetně osob ," uvedl Martin Felix z ČESMAD BOHEMIA. Registrace autobusů na hranice s Ukrajinou: www.autobusyukrajine.cz

Ministerstvo dopravy se rozhodlo podpořit aktivity dopravců při pomoci a záchraně obyvatel Ukrajiny a dočasně odpouští placení poplatků za využití dálniční sítě a silnic I. tříd.

Osobní i nákladní vozidla a autobusy jsou osvobozeny od dálničních poplatků a mýta po dobu nouzového stavu pro humanitární účely v souvislosti s válkou na Ukrajině. U vozidel nad 3,5 tuny dopravce pouze on-line vyplní formulář a pokud má palubní jednotku OBU, zavolá před cestou na infolinku správce mýtného systému. „ Naši občané se ve velkém zapojují do pomoci Ukrajincům. Chceme jim i tímto vyjádřit poděkování a zároveň tyto aktivity co nejvíce podpořit. Odpuštění mýta dopravcům a dálničního poplatku lidem, kteří se do přepravy humanitární pomoci zapojí, umožní, aby maximum jejich peněz skutečně šlo na humanitární účely ,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Odpuštění dálničních poplatků se týká i osobních vozidel s ukrajinskou poznávací značkou, která po dobu nouzového stavu využijí síť zpoplatněných dálnic na cestě do bezpečí před válečným konfliktem. Dopravci a řidiči nákladních vozidel a autobusů nad 3,5 tuny svou každou humanitární cestu jen on-line nahlásí. Před samotnou cestou vyplní tabulku dostupnou na webu www.mytocz.eu a následně zašlou na mail ua@czechtoll.cz, kde jim obratem přijde potvrzující e-mail. Detailní postup naleznou řidiči humanitárních jízd na stránce: https://mytocz.eu/cs/Hum_UA . Řidiči osobních automobilů do 3,5 tuny nemusejí humanitární cestu předem hlásit. K osvobození od dálničních poplatků a placení mýtného se rozhodlo Ministerstvo dopravy na základě stávající situace, kdy pro ochranu obyvatel Ukrajiny a jejich záchranu je využívána zpoplatněná sít dálnic a silnic I. třídy. Tím jsou naplněny materiální podmínky obsažené v zákoně o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb., § 20a písm. l). Uvedené znamená, že užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem zajišťujícím humanitární pomoc zpoplatnění v dané situaci dočasně nepodléhá. Týká se jak systému časového zpoplatnění, tak zpoplatnění výkonového prostřednictvím mýtného systému. Ministerstvo dopravy o tomto svém rozhodnutí informovala jak Policii ČR, tak Celní správu.

V únoru statistiky SDA vykazují jen 47 autobusů registrovaných pro provoz v ČR. O 152 meziročně méně a o 98 vozů méně než v lednu 2022.

Počet registrovaných nových osobních automobilů v únoru 2022 nedosáhl ani loňské úrovně, 14 225 ks je nejnižší údaj za minulých osm let. Byl dokonce nižší než počet dovezených ojetých aut. Z hlediska alternativních pohonů došlo k výraznému nárůstu čistě elektrických osobních automobilů o 162%. Plug-in hybridy vzrostly o 5%, hybridní vozy bez vnějšího nabíjení o 62%. Od začátku roku se jedná o navýšení o 41%, PHEV o 10% a HEV o 82%. Klesají také prodeje lehkých užitkových vozů a autobusů, roste naopak kategorie nákladních automobilů a motocyklů. V období leden a únor bylo v ČR registrováno celkem 30 488 nových osobních automobilů, o 3,42 % více než vloni, 2 347 lehkých užitkových automobilů, 192 autobusů, 1 285 nákladních vozidel, 2 120 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 29 481 osobních automobilů, 2 480 lehkých užitkových automobilů, 337 autobusů, 1 105 nákladních vozidel a 1 426 motocyklů. Registrace autobusů klesly celkově od začátku roku 2022 o 43,03% (z 337 ks na 192 ks, tj. o 145 ks). Oproti r. 2020 jsou za stejné období o 17,79% vyšší. Únorové čísla, nejsou proti 145 autobusům registrovaným v lednu 2022, pozitivní, klesly na 47 ks, o 76,38% oproti únoru 2021. Nejvíce autobusů zaregistrovalo Iveco Bus - 16 ks, Škoda - 13ks, MAN - 12 ks, Solaris - 6 ks. Nové autobusy zamíří hlavně na Vysočinu a do Prahy. Celkově od začátku roku je první značka Iveco Bus s 90 registrovanými autobusy (46,88%), následují Mercedes-Benz – 26 ks (13,54%), MAN – 22 ks (11,46%), Setra – 18 ks (9,38%), Škoda – 14 ks (7,29%), Ford – 10 ks (5,21%), Volvo – 6 ks (3,13%), Solaris – 6 ks (3,13%). Zdroj dat SDA

Dálkové zelené autobusy se objevily na našich silnicích už v roce 2014, mezi českými městy svezly první cestující v srpnu 2017. Po covidu má FlixBus nové plány. První novou linku spustí už v dubnu, zaměří se také na ekologičtější autobusy.

FlixBus letos oslavil 9. narozeniny. Vznikl na základě liberalizace trhu dálkové dopravy v Německu spojením firem FlixBus a Mein FernBus v únoru 2013. První mezinárodní spoj FlixBusu přijel do Prahy a Plzně již v roce 2014. Se svým českým partnerem, společností Umbrella Coach&Bus, posílal FlixBus na přeshraniční linky ve směru do Německa zpočátku 8 autobusů. Postupně díky spojení do Amsterdamu, švédského Malmö a ski linkám do lyžařských oblastí v Rakousku bylo už potřeba přes dvacet autobusů. Na vnitrostátní linku vyrazily poprvé typické zeleno-oranžové autobusy v srpnu 2017, kdy spojily Prahu, Brno a další místa republiky. Cestující FlixBus přilákal svou cenovou politikou a za první rok přepravil napříč Českou republikou a do zahraničí solidních 2,3 milionu cestujících. Firma otevřela další linky a posilovala spoje, spustila v autobusech neomezené internetové připojení a zavedla vlastní zábavní portál. Rok 2018 byl pro FlixBus důležitý, začal totiž podnikat v autobusové dopravě v USA a pod značkou FlixTrain začal jezdit se svými vlaky na německé železnici. Důležitou spolupráci navázala firma v roce 2019 s tureckým dopravcem Kamil Koć. V loňském roce FlixBus poprvé vyrazil na jihoamerické silnice v Brazílii a posílil svoji přítomnost na americkém trhu akvizicí tradiční firmy Greyhound. V současné době spolupracuje FlixBus CZ s šesti partnerskými společnostmi v Česku, třemi na Slovensku a třemi v Maďarsku, provozuje 108 zastávek v Česku, 55 na Slovensku a 10 v Maďarsku. Od 10. dubna přidává novou expresní linku Praha – Teplice. Většina cestujících FlixBusu si jízdenky kupuje online prostřednictvím mobilní aplikace. I když strategie firmy je využívat pouze vlastní prodejní kanály, v roce 2019 začal spolupracovat s českým vyhledávačem jízdních řádů IDOS a slovenským CP. I přes covidovou situaci a omezení provozu v letních měsících 2021 se přes web a mobilní aplikace obou systémů prodalo přes 10 tisíc jízdenek měsíčně. FlixMobility, mateřská společnost FlixBusu CZ, získala důvěru celé řady investorů, před několika dny oznámila restrukturalizaci vedení. Po deseti letech mění svoji právní formu na tzv. evropskou společnost (SE). Podle svých slov se tím připravuje na celosvětovou budoucnost firmy. Vyzpovídali jsme Zdeňka Tesárka, Business Development & Operations Team Leadera FlixBusu CZ. Jste business development team leaderem, přiblížíte čtenářům, co to v překladu do obecné češtiny znamená? Českým ekvivalentem této pozice je ,,řídící pracovník rozvoje obchodních aktivit”, což čtenářům taktéž příliš neřekne. Nicméně náplní mojí práce je vyhledávat a identifikovat obchodní příležitosti, které budou mít pozitivní dopad na rozvoj FlixBusu v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Velice stručně řečeno se starám o to, aby naše plány a vize byly reálně uvedeny na trh. Blíže si to můžeme ukázat na příkladu jedné autobusové linky, před jejímž uvedením na trh se skrývá spoustu práce. Ve spolupráci s naší centrálou zpracujeme plán rozvoje sítě na další rok a já se svým týmem pak musím zařídit, aby se ten plán stal realitou. Musíme navázat spolupráci s vhodným partnerem, dojednat výhodné podmínky, následně s partnerem zkoordinovat všechny provozní záležitosti od nákupu autobusu až po proškolení řidiče. Se startem linky končí ta jednodušší, spíše procesní práce, a následuje práce více kreativní. V této fázi musím bedlivě pozorovat veškeré výkonnostní ukazatele a v případě zjištění nedostatků musím tyto nedostatky napravit, případně vymyslet další systémová řešení, která pomůžou obchodním výsledkům dané linky. Těmito aktivitami se s mým týmem zabývám pro všechny linky na území České republiky, Slovenska a Maďarska. Jak probíhá výběr nového partnera, potažmo jak se autobusová společnost může stát dopravcem FlixBusu? Stačí zvednout telefon a zavolat mi… :) Humor stranou, vždy se snažím vymyslet alespoň nějakou formu spolupráce jakékoliv autobusové společnosti, která má zájem s FlixBusem spolupracovat. Baví mě kooperace se společnostmi, které si doteď netroufly provozovat pravidelnou autobusovou dálkovou dopravu, ale díky naší platformě jim to je umožněno relativně rychle. A podle všeho to úplně stejně baví i ty autobusové společnosti, zatím jsem nebyl nucen vyvíjet žádné akviziční aktivity. Dopravci mají zájem o spolupráci sami od sebe, za což jim velmi děkuji. Pro funkční spolupráci hledám ty, kteří chtějí s chutí a energií makat na zlepšování služeb, které našim zákazníkům poskytujeme. Jsem tedy radši za dopravce, který stále poskytuje zpětnou vazbu a podněty ke zlepšení než dopravce, který si to "jen odjezdí" a neřeší nic. Má Český FlixBus v sezoně 22 nějaké zajímavé plány, můžeme se v Česku těšit na nové linky i od dalších entit FlixBusu? Rok 2022 bude spíše ve znamení návratu do stabilnějšího provozu před začátkem pandemie Covid-19. Ale i přesto jsme pro naše zákazníky připravili několik novinek. Na vnitrostátních spojích obnovíme spoje mezi Brnem a Zlínem, během druhého čtvrtletí rozšíříme naše stávající spoje na předcovidovou úroveň a poskytneme spojení do Prahy i zákazníkům z Teplic. Na léto plánujeme přidat další turisticky zajímavé destinace, o kterých zatím nemohu mluvit, ale pevně věřím, že lázeňsky orientovaným cestujícím udělají radost. Z mezinárodních linek mohu zmínit naši snahu o propojení i dalších českých menších měst se zahraničními metropolemi přímými spoji. Nově se například budete moci svézt z Litomyšli do Vídně nebo Berlína, případně ze severních Čech do Lipska. FlixBus chce být lídrem v nízkoemisní a bezemisní dopravě. Plánujete v Čechách testovat nové autobusy ať už s pohonem na baterie, bioplyn či vodík? Většina těchto technologií jsou zatím pro provoz dálkových autobusů stále v plenkách, ale jsem velice rád, že jsme jako FlixBus na tomto poli v Evropě trendsetterem a vývoj těchto technologií intenzivně podporujeme skrz testování v ostrém provozu. Česká pobočka byla v těchto testech v posledních letech spíše upozaděna, nicméně FlixBus plánuje několik testovacích projektů, na které se perfektně hodí provoz v České republice. Proto se chceme účastnit testovacích projektů zabývajících se provozem autobusů na bioplyn, případně menších projektů, které sníží spotřebu již provozovaných autobusů. Například umístěním solárních panelů na střechu autobusu. Předpokládám, že bychom tyto novinky mohli vidět v provozu již v příštím roce. A na závěr, co vás na práci ve FlixBusu nejvíce baví? Řekl bych, že nejvíce mě baví celková dynamičnost společnosti. Fascinuje mě, jak rychle dokážeme přeskočit z fáze nápadu do fáze realizace. Díky opravdu rychlému růstu se ve FlixBusu stále něco mění. Často jsme v situaci, kdy víme, že proces, který je zrovna ve vývoji, nebude dostatečně funkční za pár měsíců existence v provozu, a tak musíme hned začít pracovat na dalším. I přesto, že je občas vše složité zkoordinovat, mi toto prostředí nepřetržitých změn a rozvoje imponuje. Děkujeme za rozhovor Za redakci Jana Hakrová FlixBus se aktuálně připojil k dalším dopravním společnostem a pomáhá přepravovat ukrajinské válečné uprchlíky ze sběrných bodů do bezpečných přístavů ve střední a západní Evropě. Lidem z ukrajinské hranice nabízí možnost cestovat do své cílové destinace zdarma. Zřídil informační web v anglické a ukrajinské jazykové mutaci. Stále jsou v provozu i autobusy přímo z Ukrajiny - z měst Lvov, Ivano-Frankovsk, Kolomyja, Černovice a Užhorod a další spojení jsou dostupná z hraničního města Medyka. Provoz na linkách v Rusku - z Petrohradu do Velkého Novgorodu a přeshraniční lince z Petrohradu do Talinu, které FlixBus otevřel v létě 2021, je od dnešního dne zastaven. Medailonek Zdeněk Tesárek 30 let, ženatý, dcerka Bibiana (2) Studoval právnickou fakultu ZČU, studuje logistiku v osobní dopravě na Vysoké škole logistiky Před FlixBusem podnikal ve stavebnictví v Německu a během studia vedl studentskou organizaci AIESEC Česká republika.

V lednu se prodej nových autobusů a autokarů v Evropské unii snížil meziročně o 6,6 %, na 2 294 vozidel. U tří největších trhů: Itálie, Německo a Francie, eviduje ACEA pokles registrací. Česká republika hlásí mírný nárůst.

V lednu 2022 se registrace všech nových užitkových vozidel v Evropské unii snížily o 11,1 % na 125 292 kusů. Menší počet registrací proti roku 2021 (celkem 140 966 ks) byl způsoben především poklesem prodeje nových vanů. Ze čtyř klíčových evropských trhů zaznamenaly pokles: Španělsko 9 225 vozidel (-20,1 %), Francie 32 408 ks (-17,0 %) a Německo 23 231 vozidel (-3,1 %). V Itálii se úrovně prodeje ve srovnání s lednem 2021 nezměnily, počet dosáhl stejného čísla jako v lednu 2021: 14 384 ks vozidel. Ćeská republika si celkově připsala také plusový nárůst, celkem 1 877 registrovaných užitkových vozidel znamená + 4,2 %. Nové lehké užitkové vozy do 3,5t Během prvního měsíce roku se poptávka po lehkých užitkových vozidlech v celé EU snížila o 14,2 % a dosáhla 99 461 vozidel. Z hlavních trhů byla Itálie jediným, který zaznamenal růst (+1,1 %). Španělsko (-27,2 %) a Francie (-18,9 %) ztratily a v Německu prodeje klesly jen mírně (-1,7 %). V České republice klesly registrace lehkých užitkových vozů o 5,8 % (1 100 vozidel oproti 1 168 ks v roce 2021). Nová těžká užitková vozidla 16t a více V lednu se počet těžkých užitkových vozidel registrovaných v EU zvýšil o 8,0 % na 20 596 kusů. Trhy ve střední Evropě obecně vykázaly dobré výsledky, nejvyšší nárůst zaznamenalo Polsko (+57,6 %). Poptávky se zvýšila také v České republice, nárůst byl 31,1 % (557 vozů oproti 425 ks v roce 2021). Ze čtyř největších trhů v západní Evropě zaznamenalo nejsilnější nárůst Španělsko (+16,6 %) následované Itálií a Francií s mírným růstem (+2,9 % a +1,8 %). Německo v tomto segmentu vykázalo negativní výsledky (-2 %). Nová střední a těžká užitková vozidla nad 3,5t Minulý měsíc se registrace nákladních vozidel zvýšily o 4,1 % na celkových 23 537 prodaných kusů v celé Evropské unii. Střední Evropa byla opět hlavním tahounem růstu, přičemž Polsko bylo nejen třetím největším trhem nákladních vozidel v EU, ale vykázalo také nejsilnější procentní zisk (+51,7 %). Dobře si vedla i Česká republika, s 632 vozidly zaznamenala nárůst o 27,7 %. Z hlavních trhů západní Evropy pouze Španělsko zaznamenalo v lednu 2022 solidní růst (+13,9 %). Naopak Německo (-7,2 %), Francie (-2,8 %) a Itálie (-0,4 %) zaznamenaly první měsíc v roce pokles poptávky. Nové autobusy a autokary nad 3,5t V lednu se prodej nových autobusů a autokarů v Evropské unii snížil o 6,6 % na 2 294 kusů. Registrace klesly na všech hlavních trzích EU s výjimkou Španělska (+15,9 %). Nejvyšší procentní pokles (-28,5 %) vykázala ve statistikách Itálie, následovaná mírnějším poklesem v Německu (-4,1 %) a Francii (-1,1 %). V České republice se podařilo prodat meziročně o 5,1 % autobusů více (145 ks oproti 138 ks v roce 2021) . Nárůst o 14 % eviduje ACEA také v Polsku, v lednu 2022 bylo registrováno 106 proti 93 autobusům v lednu 2021. Větší procentní nárůst mělo také Slovensko: + 80,8 %, pokud se týká počtů kusů bylo registrováno 47 ks ve srovnání s 26 autobusy v lednu 2021. Velký počet autobusů byl registrován také ve Spojeném Království (mimo EU), s 32,3 % nárůstem šlo o 258 vozů.

V roce 2021 bylo po celém světě uvedeno do provozu 142 vodíkových plnících stanic. V Evropě bylo nově otevřeno 37 stanic, 89 v Asii a 13 v Severní Americe. Infrastruktura pro vozidla na vodík je k dispozici ve 33 zemích.

V provozu bylo 685 plnících vodíkových stanic, na 252 dalších existují konkrétní plány na jejich vybudování. Ve Španělsku a na Novém Zélandu vzniklo poprvé několik stanic a k zemím, kde se dá tankovat vodík, se připojilo také Maďarsko a Slovinsko, kde bylo zprovozněno po jedné vodíkové čerpací stanici. Evropa měla na konci roku 228 čerpacích stanic, z toho 101 je v Německu. Následují Francie s 41 čerpacími stanicemi, Velká Británie s 19, Švýcarsko se 12 a Nizozemsko s 11 stanicemi. V Asii bylo na konci roku 2021 v provozu celkem 363 čerpacích stanic: 159 v Japonsku a 95 v Koreji. 105 evidovaných čínských čerpacích stanic slouží téměř výhradně k doplňování paliva do autobusů nebo kamionů. Největší počet nových čerpacích stanic hlásí Korea, vzniklo jich 36. Z 86 čerpacích stanic v Severní Americe zaujímá i nadále největší podíl Kalifornie s počtem 60. V roce 2021 zde bylo zprovozněno 11 nových. Přehled přináší už po čtrnácté společnost Ludwig-Bölkow-Systemtechnik (LBST), resp. webové stránky H²stations.org . Poskytují nejen statistiky, ale také interaktivní mapy .