IVECO BUS letos slaví dvacáté výročí výroby svého vlajkového modelu. Meziměstský autobus CROSSWAY byl poprvé představen v Litomyšli a v roce 2006 oficiálně uveden na veletrhu AUTOTEC v Brně . Za dvě dekády se stal jedním z nejúspěšnějších meziměstských autobusů v Evropě i ve světě. S více než 70 000 vyrobenými kusy je největším úspěchem výrobce, dnes je v Evropě každý druhý prodaný meziměstský autobus právě CROSSWAY.

Příběh o inovacích a vedení Model CROSSWAY si dlouhodobě drží pozici díky odolnosti, univerzálnosti, komfortu a optimalizovaným celkovým nákladům na provoz (TCO). Postupně se stal klíčovým prvkem ve vývoji veřejné dopravy a přizpůsoboval se rostoucím nárokům na udržitelnost i provozní efektivitu. Autobusy CROSSWAY vznikají ve výrobním závodě ve Vysokém Mýtě, hlavním výrobním závodě IVECO BUS, který patří mezi největší autobusové továrny v Evropě a v roce 2025 oslavil 130 let existence. "Oslavou 20. výročí CROSSWAY vzdáváme hold modelu, který ztělesňuje závazek IVECO BUS k stále udržitelnější mobilitě. Tento mezinárodní úspěch je výsledkem neustálého naslouchání potřebám našich zákazníků a uznávané odbornosti našich týmů. CROSSWAY je mnohem víc než jen autobus: je symbolem naší schopnosti předvídat změny v sektoru a nabízet řešení přizpůsobená výzvám zítřka ," řekl Giorgio Zino, Head of IVECO BUS Commercial Operations in Europe. Dodal: " Již 20 let CROSSWAY sbližuje jednotlivé oblasti a lidi. Dnes oslavujeme cestu, kterou jsme již ujeli, i tu, která nás ještě čeká .“ Navržen pro efektivitu, vyroben pro dlouhou životnost CROSSWAY je určen pro regionální a meziměstskou dopravu, školní provozy i přepravu zaměstnanců. Nabízí různé varianty včetně nízkopodlažního provedení pro lepší přístupnost a vysokou kapacitu cestujících. Důraz je kladen na ekonomiku provozu, tedy kombinaci pořizovacích nákladů, provozní efektivity a dlouhé životnosti při zachování komfortu pro cestující i řidiče. Neustále se vyvíjející modelová řada a technologická neutralita Jako průkopník v oblasti environmentálního výkonu byl CROSSWAY prvním vozem, které předjímalo standard Euro IV a od svého uvedení na trh v roce 2006 se neustále vyvíjel, aby podpořil energetickou transformaci. V roce 2007 se řada rozšířila o koncept Low Entry, na který v roce 2017 navázala tříosá verze Low Entry o délce 14,5 metrů. Dnes je řada CROSSWAY dostupná v pěti verzích (Low Entry, Pop, Line, HV a Pro) v různých délkách a s širokou škálou pohonných jednotek, zemní plyn od roku 2017, hybrid od roku 2022, B100 od roku 2024 a 100% bateriové elektrické verze uvedené na trh v letech 2023 a 2024. Výrazný design CROSSWAY je navržen s důrazem na prostorný a světlý interiér, velké prosklení a funkční uspořádání. Nabízí pohodlný pohyb cestujících, dostatek místa pro zavazadla a řešení zaměřená na každodenní provoz. Mezinárodní úspěchy a ocenění Model je dnes provozován ve více než 45 zemích světa včetně Evropy, Afriky, Asie a Blízkého východu. Prokázal spolehlivost i v extrémních podmínkách – od severní Evropy až po Blízký východ či Afriku. Od polárního kruhu v Altě po Kazachstán, od Ománu na Arabském poloostrově po Dakar v Senegalu je model CROSSWAY mezinárodními provozovateli uznáván za svou spolehlivost a výkon. Řada CROSSWAY získala řadu ocenění v oboru, pětkrát (v letech 2018, 2020, 2023, 2024 a 2026) získala prestižní titul „Udržitelný autobus roku“ za své verze na zemní plyn a elektrický pohon, stejně jako několik evropských ocenění, včetně: International Bus & Coach Award 2017, International Sustainability Award 2021, International Busplaner Sustainability Award 2025 a TOP Responsible Company 2025. CROSSWAY je především lidský příběh CROSSWAY není jen autobus, ale výsledek dvaceti let vývoje a práce lidí, kteří jej navrhují a vyrábějí. Současně je součástí každodenního života milionů cestujících, kteří jej využívají na cestách do školy, práce či za volnočasovými aktivitami. Model CROSSWAY tak dlouhodobě propojuje regiony, lidi a příležitosti a zůstává jedním z klíčových pilířů evropské meziměstské dopravy. Klíčové milníky úspěšného příběhu 2006: Nový meziměstský vůz CROSSWAY, dostupný ve třech délkách (10,6 m, 12 m a 12,8 m), je představen v Litomyšli a oficiálně uveden na AUTOTECu v Brně. 2007 : Nízkopodlažní verze modelu Low Entry je představena na kongresu UITP v Helsinkách (Finsko). S nízkopodlažní přední částí je dostupný v délkách 12 m a 12,8 m. 2011: Na veletrhu Busworld v Kortrijku (Belgie) je představen model CROSSWAY Low Entry o délce 10,8 m. 2013: CROSSWAY v novém designu přijímá novou značku IVECO BUS. 2017 - Nové modely a první ocenění: Modelová řada se rozšiřuje o tříosý model CROSSWAY Low Entry o délce 14,5 m a model CROSSWAY Low Entry Natural Power poháněný zemním plynem. Tento rok přináší také první mezinárodní úspěchy: ocenění IBC – International Bus & Coach Competition pro model CROSSWAY Low Entry a titul „Sustainable Bus of the Year 2018“ pro model Low Entry Natural Power. Výroba dosáhla významného milníku dodáním 30 000. autobusu CROSSWAY společnosti Régie Départementale des Transports des Bouches du Rhône (RDT 13 – Francie). 2018: CROSSWAY Natural Power, dostupný v délkách 12 m a 13 m, dále rozšiřuje již tak bohatou nabídku. 2019: CROSSWAY Natural Power získává ocenění " Sustainable Bus of the Year 2020". 40 000. autobus CROSSWAY je dodán společnosti ARRIVA Česká republika (Česká republika). 2021: 50 000. CROSSWAY je předán společnosti ÖBB Postbus (Rakousko) a mezinárodní ocenění "Busplaner Sustainability Award 2021" za CROSSWAY a CROSSWAY Low Entry Natural Power korunuje tento rekord. 2022: Zavedení hybridní technologie u modelů CROSSWAY Low Entry. Model CROSSWAY Low Entry Hybrid CNG je korunován titulem „Udržitelný autobus roku 2023“. 2023: 2023: Elektrifikace modelu CROSSWAY Low Entry. Tento model, který byl představen na akci „Feel the BLUE pulse“ v Meudonu (Francie), je k dispozici ve dvou délkách (12 m a 13 m). Sériová výroba dosáhla nového milníku v podobě 60 000 vyrobených kusů. 2024: Rozšíření řady o model CROSSWAY ELEC, který doplňuje již dostupnou 100% elektrickou verzi Low Entry. Toto nové řešení určené k dekarbonizaci meziměstské mobility bylo představeno na evropské premiéře na veletrhu Autocar Expo v Lyonu (Francie). 2025 – Rok plný ocenění: Model CROSSWAY ELEC je korunován titulem „Sustainable Bus of the Year 2026“, zatímco model CROSSWAY Low Entry ELEC získává cenu „Busplaner Innovation Award 2025“. Zároveň je společnost IVECO BUS v České republice oceněna v rámci soutěže „TOP RESPONSIBLE COMPANY 2025“ za své dva elektrické meziměstské modely. 2026: ELEC CROSSWAY Low Entry vyhrává "International Busplaner Sustainability Award 2026" (kategorie elektrických autobusů na 12 metrů) v Berlíně.

Hlavní město Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy věnovaly prostřednictvím organizace Člověk v tísni osm vyřazených autobusů SOR NB 12 ukrajinským městům Boroďanka a Chmelnický. Vozidla, která byla letos vyřazena z pražského provozu na Ukrajinu odjedou po vlastní ose.

Hlavní město Praha (HMP) a Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) prostřednictvím neziskové organizace Člověk v tísni věnovaly 28. dubna ukrajinským městům Boroďanka a Chmelnický jako humanitární dar osm autobusů SOR NB 12, které DPP letos v lednu a únoru vyřadil z provozu. Vozidla jsou provozuschopná a v obou městech budou sloužit ve veřejné dopravě. Autobusy po převzetí zástupci vedení obou měst odjedou v následujících dnech po vlastní ose na Ukrajinu. Letos je to první dar vyřazených vozidel DPP městům na Ukrajině. Od napadení Ukrajiny Ruskem HMP a DPP věnovaly ukrajinským městům již celkem 84 vyřazených vozidel – tramvají, autobusů či trolejových věží. Do Boroďanky odjedou čtyři autobusy SOR NB 12 ev. čísel 3612, 3620, 3624 a 3625, do Chmelnický také čtyři vozy SOR NB 12 ev. č. 3626, 3630, 3633, 3639. Autobusy byly vyrobeny a zařazeny do vozového parku DPP v roce 2011. DPP je nasazoval do pravidelného provozu do letošního ledna, resp. února, kdy je v souladu se Standardy kvality PID musel kvůli dosažení stáří 15 let postupně odstavit a vyřadit. Praha od prvních dnů ruské invaze stojí na straně Ukrajiny a v této podpoře hodlá pokračovat. Na primátora hlavního města se obrátili se žádostí o pomoc starostové měst Boroďanka a Chmelnický. Darování vozidel probíhá prostřednictvím neziskové organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem nejen humanitární pomoci, ale také pomoci na obnovu válkou zasažené země. Proto Člověk v tísni spolupracuje na administrativním zajištění celé akce a pomáhá monitorovat situaci na Ukrajině. Přepravu vozidel si zajišťuje ukrajinská strana na vlastní náklady. Vozidla pojedou na Ukrajinu po vlastní ose s ukrajinskými řidiči. Od napadení Ukrajiny Ruskem Praha a DPP darovaly ukrajinským partnerům, městům a městským dopravním podnikům už celkem 84 vozidel včetně poslední předávky. V roce 2022 městu Charkiv a jeho dopravnímu podniku Charkivelektroavtotrans celkem 20 tramvají, z toho 15 kusů typu T6A5 a pět kusů typu T3SUCS, dále jeden autobus Karosa B951 a jeden kloubový Irisbus Citelis 18M. V roce 2023 městu Mikolajiv a jeho dopravnímu podniku Mykolajivtranspas dva autobusy Irisbus Crossway LE 12,8M a dvě trolejové věže značky Renault. V roce 2024 deset autobusů SOR NB 12 městu Mykolajiv, dva midibusy SOR BN 8.5 a šest autobusů SOR NB 12 městu Buča a jeho dopravnímu podniku Buča Transport Servis, čtyři midibusy SOR BN 8,5 charkovskému dopravnímu podniku Charkivelektroavtotrans, tři autobusy SOR NB 12 dopravnímu podniku Svjatopetrivske ve městě Bilohorodka, a pět vozidel SOR NB 12 městskému dopravnímu podniku ChKP Elektrotrans v Chmelnickém. V loňském roce 15 autobusů SOR NB 12 městu Černivci a jeho Trolejbusovému závodu a pět autobusů SOR NB 12 Sumy. Ve všech případech se jednalo o vozidla vyřazená z provozu DPP, která dosáhla svůj věk nebo maximální nájezd kilometrů podle Standardů kvality PID, a proto již nemohla být dále nasazována v pražské veřejné dopravě.

Hlavní město Vietnamu pokračuje v rychlé elektrifikaci autobusové dopravy. Dopravce Transerco nasazuje 120 nových středně velkých ebusů VinFast, které doplní již stovky vozidel v provozu. Město směřuje k plně bezemisní autobusové dopravě do roku 2030.

Hanojská dopravní společnost Transerco postupně nasazuje do provozu 120 elektrických autobusů s cílem snížit emise a zkvalitnit veřejnou dopravu. V roce 2025 dopravce pilotně otestoval 63 elektrických autobusů na čtyřech linkách, přičemž projekt se setkal s pozitivní odezvou ze strany cestujících i veřejnosti. „ Pokračující rozšiřování elektrických autobusů potvrzuje odhodlání přejít na ekologickou dopravu, snížit emise a budovat moderní, čisté město ,“ uvedla společnost. Nově nasazovaná flotila obsluhuje sedm linek a tvoří ji vozidla Green Bus 8 od výrobce VinFast, který je součástí skupiny Vingroup. Nízkopodlažní autobusy s kapacitou přibližně 60 cestujících jsou uzpůsobeny i pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu. Design vozidel v zeleném provedení doplňují motivy holubice míru a symbol Khue Van Cac, ikonického pavilonu z areálu Chrámu literatury. Model EB8, představený mimo jiné na Busworld Europe 2025, je 8,6metrový elektrobus vybavený baterií o kapacitě 359 kWh, elektromotorem o výkonu 200 kW a nabízí dojezd přibližně 290 km. Hanoj patří mezi města s nejrychlejším rozvojem elektrických autobusů. K dubnu 2026 je zde v provozu přibližně 560 vozidel, což představuje zhruba třetinu celkové flotily. Spolu s vozidly na CNG činí počet tzv. „zelených“ autobusů přibližně 700 kusů. Město si stanovilo ambiciózní cíl – do roku 2030 zajistit plně bezemisní autobusovou dopravu.

Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) ocenilo tři osobnosti, které svým dlouhodobým působením, odborností i osobním nasazením významně přispívají k rozvoji městské hromadné dopravy v České republice. Ocenění za mimořádný přínos pro MHD převzali 16. dubna na konferenci RED.02 designérka Anna Marešová, technický specialista Josef Bína a herec, moderátor a propagátor veřejné dopravy Václav Kopta.

Každý z oceněných představuje jiný pohled na městskou hromadnou dopravu, společné ale mají jedno: pomáhají ji rozvíjet, kultivovat a přibližovat lidem jako přirozenou a důležitou součást každodenního života ve městech. Ocenění dostali unikátní trofeje, které byly vyrobené na míru každé osobnosti. Výrobu Zlatých pístů zajistili pracovníci dílen Dopravního podniku města České Budějovice (DPMCB) pod vedením Miroslava Madarase, do procesu se zapojil i ředitel DPMCB Slavoj Dolejš a také kovář Jan Pauschek z Dopravního podniku města Brna. „ Městská hromadná doprava stojí na lidech, kteří jí dávají odbornost, energii, nápady i lidský rozměr. Oceněné osobnosti představují tři různé, ale stejně důležité pohledy na veřejnou dopravu – technický, tvůrčí i popularizační. Všem třem patří naše poděkování za to, co pro městskou hromadnou dopravu dlouhodobě dělají ,“ řekl Tomáš Pelikán, předseda SDP ČR. Anna Marešová přináší do prostředí veřejné dopravy jedinečný designérský pohled, který propojuje technologii, funkčnost a každodenní zkušenost cestujících. Ve své práci dlouhodobě ukazuje, že i technické prostředí může být srozumitelné, přívětivé a kultivované. Je autorkou návrhu nové lanovky na Petřín i lanovky na Ještěd, výraznou stopu zanechala také projektem výletní tramvaje T3 Coupé. Její práce potvrzuje, že promyšlený design dokáže měnit způsob, jakým lidé veřejnou dopravu vnímají a používají. Josef Bína spojil svůj profesní život s městskou hromadnou dopravou před více než třemi desítkami let. V Dopravním podniku města České Budějovice působil od 1. května 1990 a jeho jméno je pevně spjato s bezpečným a spolehlivým provozem trolejbusové dopravy. Jako technický inspektor a specialista na revize elektrických zařízení se dlouhodobě podílel na činnostech, bez nichž by každodenní provoz nemohl fungovat. Vedle své odborné práce se zapojoval také do tvorby a připomínkování technických norem v oblasti elektrotechniky v dopravě. Pan Josef Bína krátce po převzetí svého ocenění bohužel dne 22. dubna 2026 zemřel. Václav Kopta je známý jako herec, moderátor a textař, zároveň je ale i člověkem s autentickým a dlouholetým vztahem k městské hromadné dopravě. Svůj zájem o autobusy neponechal jen v rovině obdivu, ale proměnil jej ve skutečnou zkušenost, když získal řidičské oprávnění na autobus a usedl za volant. Ve spolupráci se SDP ČR se stal tváří seriálu Bus Salon, který široké veřejnosti přiblížil moderní i historická vozidla, zákulisí dopravních podniků i každodenní práci jejich zaměstnanců. Díky přirozenému projevu, humoru a respektu k oboru pomáhá měnit vnímání MHD napříč generacemi.

Renovace historických vozidel není jen oprava staré techniky. Je to poctivá řemeslná práce, technická invence a schopnost vrátit do provozu stroje, pro které už dávno neexistují skladové díly ani jednoduchá řešení. Společnost ZLINER s.r.o. ukazuje, že i vozidla s mimořádným příběhem mohou dostat druhý život — a znovu se stát chloubou dopravní historie.

Renovace historických autobusů a trolejbusů patří k oborům, v nichž se naplno ukazuje rozdíl mezi běžnou opravou a skutečným technickým uměním. Nestačí pouze vyměnit opotřebené části. U řady vozidel je nutné postupovat doslova od základu: rozebrat, otryskat, opravit, vyrobit chybějící části a znovu složit celek tak, aby odpovídal technicky, provozně i vizuálně. Právě takové projekty realizuje ZLINER, který se podílí na obnově vozidel s vysokou historickou i společenskou hodnotou. Zářným příkladem je generální oprava historického trolejbusu Škoda 9 Tr 28 HT pro města Teplice . Tento typ patřil svého času k nejrozšířenějším trolejbusům a představuje významnou kapitolu československé městské dopravy. Ve společnosti ZLINER ale nešlo jen o kosmetickou obnovu. Po demontáži elektroinstalace následovala kompletní demontáž mechanických částí, otryskání karoserie abrazivem, opravy zkorodovaných míst a výroba nových dílů tam, kde už náhradní komponenty nebylo možné sehnat. Opravami prošly také nápravy, řízení, vzduchové rozvody i elektroinstalace a novou podobu dostal rovněž interiér včetně čalounění sedadel. Zajímavostí je i zachování netradičního barevného schématu na přání zákazníka, což projektu dodává další rozměr autenticity. Podobně náročný je i probíhající projekt Škoda 14 Tr pro Dopravní podnik města Hradce Králové , kde práce zahrnují demontáž elektroinstalace, kompletní rozebrání interiéru, demontáž příslušenství karoserie, otryskání skeletu, opravy zkorodovaných částí, výměnu nebo výrobu neopravitelných dílů a následnou kompletaci. I z tohoto stručného výčtu je patrné, že renovace historických vozidel není o dílčích zásazích, ale o komplexním procesu, v němž se potkává karosářská práce, strojírenství i hluboká znalost dobové techniky. Mimořádně poutavý je také příběh historického autobusu Škoda 506 z roku 1928 . Z původního vozu se dochovalo pouze torzo , které podle podkladu sloužilo jako králíkárna se seníkem na okraji Prahy . O to cennější je výsledek. Úkolem bylo do vozidla zabudovat řadový šestiválec ZIL 157 s převodovkou, vyřešit mechanismus řízení, chlazení, blatníky, pedálovou skupinu, výfukové potrubí, zadní listová pera, pneumatickou brzdovou soustavu i elektroinstalaci. Na závěr přišlo na řadu také osazení a rozmístění prvků přístrojové desky. Výsledkem nebyl exponát „na koukání“, ale provozuschopný historický autobus pro Dopravní podnik hl. m. Prahy , který následně vedl kolonu historických autobusů při oslavách 100 let pravidelné autobusové dopravy v Praze. A právě to ukazuje sílu podobných renovací nejlépe: historie se neuzavírá do depozitáře, ale vrací se zpět mezi lidi. ZLINER se přitom nevěnuje jen vozidlům určeným pro muzejní nebo nostalgický provoz. Zajímavým projektem je také renovace vozu Škoda 706 RTHP, původně hasičského automobilu , který je přestavován pro potřeby reprezentace společnosti VODOVODY A KANALIZACE ZLÍN . V rámci obnovy proběhla demontáž nástavby, kompletní oprava karoserie, instalace nové elektroinstalace, řešení nového chladiče, výroba nové nerezové cisterny i dalších prvků včetně koncových svítilen inspirovaných autobusy Škoda 706 RTO. Takové projekty potvrzují, že renovace ve ZLINERu nejsou jen o návratu do minulosti, ale také o hledání nové role pro techniku s příběhem. Právě v tom spočívá skutečná hodnota renovací. Nejde pouze o kov, lak, čalounění nebo kabelové svazky. Každý takový projekt uchovává technické dědictví, připomíná vývoj veřejné dopravy a současně dokazuje, že české firmy stále mají know-how, řemeslnou zručnost i trpělivost pustit se do mimořádně složitých zakázek. Ve chvíli, kdy je potřeba chybějící díl vlastními silami vyrobit, kdy je nutné pochopit logiku dávno nepoužívaných systémů a kdy se práce opírá o zkušenost více než o katalog náhradních dílů, dostává renovace úplně jiný význam. Společnost ZLINER tak prostřednictvím svých renovací nepředstavuje jen dodavatele oprav. Je partnerem při záchraně dopravní historie a firmou, která dokáže vracet technickým legendám důstojnost, funkčnost i reprezentativní podobu. Ať už jde o trolejbusy, historické autobusy nebo speciální vozidla, každý podobný projekt je důkazem, že poctivá práce má stále své místo — a že některé stroje si druhý život jednoduše zaslouží. ZLINER se samozřejmě nevěnuje jen renovacím historických vozidel. Už 30 let je autorizovaným dealerem společnosti IVECO BUS. Autobusy nejen prodává, ale poskytuje kompletní služby, včetně technické podpory a servisu. Přečtěte si rozhovor s Miloslavem Zbožínkem.

V neděli 19. dubna 2026 se Dopravní podnik města Brna (DPMB) rozloučí s ikonickými kloubovými tramvajemi Tatra K2. Brno bylo celosvětově největším provozovatelem tohoto typu tramvají; cestující se jimi vozili od roku 1967. Poslední provozní vůz č. 1080 dopravní podnik vypraví na speciální linku, aby se s ním fanoušci mohli rozloučit.

„ Loučení s typem K2 je pro mě osobně velmi emotivní záležitost. Brno bylo s těmito vozy spjato více než kterékoli jiné město na světě a tvořily důležitou část našeho vozového parku neuvěřitelných 59 let. I když je modernizace nezbytná, legendární vozy K2 si zaslouží odchod s velkou slávou, kterou jim dopřejeme v podobě rozlučkových jízd, “ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna. DPMB si ve svém vozovém parku ponechá dvě tramvaje tohoto typu, vůz 1123 ve sbírce retro vozů a vůz 1018 jako speciálně upravenou Party Šalinu, kterou si zájemci mohou objednat na speciální zážitkové jízdy. Brno od roku 1967 provozovalo celkem 132 vozů, čímž je jednoznačně největším provozovatelem K2 na světě. Poslední provozní vůz číslo 1080 už DPMB z provozních důvodů v posledních dvou letech využíval sporadicky jako záložní. Cestující už dnes mají jinou představu o technických parametrech vozů. Standardem moderních vozů je nízkopodlažnost a klimatizace. Po rozlučkové jízdě si dopravní podnik část komponent z tramvaje nechá jako náhradní díly. Tramvaje K2 v provozu postupně nahradily vozy typu Anitra a EVO2 - Drak , které si dopravní podnik sám montuje. Rozlučková jízda V neděli 19. dubna od 11:00 do 17:00 bude vozům typu K2 patřit trasa Červinkova – Česká – Maloměřický most. Fanoušci uvidí v akci všechny tři tramvaje K2, které DPMB provozuje: "poslední mohykánku" (1080), retro krasavici (1123) i slavnou Party Šalinu (1018). Výtěžek ze zvláštního jízdného bude věnován Nadačnímu fondu Modrý hroch.. Výtěžek ze zvláštního jízdného bude věnován Nadačnímu fondu Modrý hroch. Celodenní program vyvrcholí společným konvojem všech tří vozů, které projedou centrem města. Poté bude v 17 hodin následovat velká foto zastávka na náměstí Svobody, kde se veřejnost bude moci tramvajemi vyfotit. Jízdní řád a cena jízdného budou zveřejněny před konáním akce.

MAN Truck & Bus a AeroGroun, dceřiná společnost Flughafen München, zrychlují přechod k elektromobilitě a společně na něj upozorňují kampaní s názvem "Boarding by eBus" na sociálních sítích. V centru pozornosti je elektrifikace letištních autobusů, klimatický cíl "Net Zero 2035" a také nový provozní model, v němž hrají klíčovou roli bezemisní autobusy MAN Lion’s City E a stážista Patrik.

Každý, kdo někdy cestoval přes letiště v Mnichově, zná letištní odbavovací autobusy, které přepravují cestující mezi terminálem a letadly. Právě tato část provozu nyní prochází zásadní změnou. AeroGround odpovědná za pozemní odbavení postupně elektrifikuje celý svůj vozový park. Tam, kde dříve hučely dieselové motory, dnes vyjíždějí moderní a tiché elektrické autobusy MAN Lion’s City E, které se pohybují po letištní ploše bez lokálních emisí. U příležitosti tohoto milníku připravily MAN a mnichovské letiště šestidílnou sérii pro sociální sítě, která má ukázat nejen výhody elektromobility, ale také moderní a atraktivní podobu profese řidiče autobusu v prostředí letiště. V úvodním dílu, který byl zveřejněn na sociálních sítích MAN ( Instagram , Facebook , YouTube Shorts a LinkedIn ), se setkáváme s postavou Patrika, nového praktikanta, který nastupuje k AeroGroundu. Jeho protějškem je zkušený řidič Franz. Kontrast mezi oběma postavami – energickým a nadšeným Patrikem a klidným, zkušeným Franzem – tvoří základ celé série a provází diváky zákulisím provozu na mnichovském letišti. Za odlehčenou formou stojí vážné poselství. Letiště Mnichov směřuje k dosažení klimatické neutrality do roku 2035 („Net Zero 2035“). Významnou roli v této strategii hrají právě elektrické autobusy MAN Lion’s City E. V současnosti je na letišti v provozu již 37 těchto vozidel a v následujících letech má jejich počet vzrůst až na 74 kusů. Přechod na bezemisní provoz přináší nejen environmentální přínos, ale také vyšší komfort pro cestující a modernější pracovní podmínky pro zaměstnance, kteří na letištní ploše denně pracují. Současně má kampaň ukázat, že řízení moderního dvanáctimetrového elektrického autobusu v prostředí letiště představuje nejen odpovědnou, ale také technologicky atraktivní a perspektivní profesi. V jednotlivých dílech čeká Patrika postupné seznamování s provozem letiště i technologií samotných autobusů. Diváci uvidí například i to, jak nabíjení pomocí CCS konektorů se může někdy zdát jako cvičení v posilovně. Patrik bude mít možnost klást otázky odborníkům napříč AeroGroundem – od ekologického managementu až po vedení společnosti. Celá série zároveň sleduje, zda se mu podaří splnit jeho ambici a usednout za volant elektrického autobusu MAN Lion’s City E. Odpověď přinese až závěr série v následujících týdnech. Do té doby se můžete připojit na elektrizující cestu po ranveji v Mnichově. Nejpozději od roku 2035 chce AeroGround (Flughafen München), aby provoz letiště v Mnichově již nezanechával v atmosféře žádné emise CO2. Dosažení Net Zero znamená, že musí snížit emise, které sami může ovlivnit – známé jako emise Scope 1 a 2 – minimálně o 90 %. Budou zahájeny vhodné projekty, které aktivně a trvale odstraní zbývajících maximálně 10 % z atmosféry. Referenčním rokem je rok 2016, kdy emise uhlíku letiště činily přibližně 100 000 metrických tun. Kroky se týkají čtyř oblastí: zásobování energií, technické vybavení letiště, budovy a vozový park. Vozový park převede na elektrické pohony. Tam, kde to nebude možné, např. v případě hasičského sboru letiště, využije alternativní pohonné systémy a paliva.

Hlavní město Praha a Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) si letos připomenou 90 let od okamžiku, kdy se v ulicích metropole poprvé objevily trolejbusy. Dne 28. srpna 1936 byl zahájen provoz na první pražské trolejbusové trati Střešovice – Svatý Matěj, obsluhované linkou K. Šlo o vůbec první moderní trolejbusovou trať v tehdejším Československu a jeden z nejvýznamnějších milníků v historii pražské městské dopravy. K výročí se pod sloganem TROLEJBUS SLAVÍ, PRAHA SE BAVÍ uskuteční řada akcí.

DPP připravil až do podzimu dny otevřených dveří, tematické jízdy historických vozidel, výstavu ve vozovně Střešovice a další doprovodný program. Vyvrcholením oslav bude první zářijový víkend, kdy se uskuteční hlavní část programu. Podrobnosti budou postupně zveřejňovány na webu DPP . V loňském roce si DPP připomínal 150 let MHD v Praze a 100 let autobusů, zatímco letos si zaslouží pozornost 90. výročí pražských trolejbusů. Historické výročí připadá na 28. 8. 1936, kdy byl zahájen provoz na první experimentální trolejbusové trati Střešovice – Svatý Matěj, obsluhované linkou K. V Praze hrály trolejbusy významnou roli a dnes se k nim město znovu vrací. „ Trolejbusy jsou symbolem technického pokroku i ekologické dopravy. Devadesát let od jejich prvního vyjetí je pro nás připomínkou, že Praha vždy patřila mezi města, která se nebojí inovací. Na tuto tradici navazujeme i dnes při obnově trolejbusových linek, kdy se historie symbolicky propojuje se současností ,“ uvádí Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel Povrch DPP. K devadesátému výročí pražských trolejbusů připravil DPP také speciální výroční polep vozidel, který na fialovém podkladu připomene hlavní slogan letošních oslav, ale i hlavní téma (libreto) 90. výročí: Na drátě od roku 1936, nabito historií, poháněno budoucností. Už tuto sobotu vyjede do pražských ulic první polepený autobus, konkrétně SOR NB 18 z garáží Řepy a Klíčov. V průběhu příštího týdne se k nim přidá i polepená tramvaj T3 z Muzea MHD. Přibližně na konci dubna doplní celou sérii také trolejbus Škoda 36Tr ev. číslo 509. Tato vizuální kampaň doplňuje široký program akcí pro veřejnost, který nabídne dny otevřených dveří, komentované prohlídky, tematické výstavy či prezentace současných trolejbusových projektů. Lákadlem budou i výroční jízdy historických vozidel, a to 4. 9. na linkách č. 51 a 59 a v neděli 5. 9. na linkách č. 52, a 53 vždy od 9:00 do 16:30. Vstupenky, jízdenky a další připomínkové předměty budou k zakoupení na Fanshopu DPP . Kalendář akcí pro veřejnost 25. dubna 2026 Zážitková turistika garáž Klíčov, dopolední a odpolední exkurze 9. května 2026 Zážitková turistika garáž Řepy, dopolední a odpolední exkurze 6. června 2026 Zážitková turistika garáž Vršovice 22. června 2026 zahájení turné Kinobus (vybrané promítací dny s tematickými dokumenty k historii) 23. června 2026 Komentovaná výstava v Muzeu MHD s komentářem Matouše Krakovského a Antonína Petra 1. září 2026 Komentovaná procházka po první pražské trolejbusové trati s Luďkem Fišerem 5. až 6. září 2026 Jízdy historických trolejbusů po pražských trolejbusových tratích 5. září 2026 Den otevřených dveří garáže Řepy Vývoj trolejbusových linek v posledních letech DPP v posledních letech systematicky obnovuje trolejbusovou infrastrukturu a zavádí moderní parciální trolejbusy, které kombinují bezemisní provoz s flexibilitou bateriového pohonu. Naposledy na začátku letošního dubna se trolejbusová linka č. 52 (Na Knížecí – U Waltrovky – Jinonice) zařadila jako třetí trolejbusová linka novodobé éry pražské trolejbusové dopravy, společně s již provozovanými linkami č. 58 (Palmovka – Čakovice – Miškovice) a č. 59 (Nádraží Veleslavín – Letiště Václava Havla). Již během letošního léta by je měly doplnit další dvě linky, které se nacházejí ve vysokém stupni realizace: č. 51 (Bořislavka – Hradčanská) a č. 53 (Karlovo náměstí – Stadion Strahov). Rozvoj trolejbusové dopravy, která představuje efektivní, ekologické a logické řešení pro řadu pražských autobusových linek bude pokračovat i v následujících letech. Historie trolejbusů v Praze Z hlediska vzniku moderních trolejbusových provozů drží Praha v českých zemích hned dvojí prvenství. Poprvé před 90 lety, kdy v roce 1936 vyjela první moderní trolejbusová linka Střešovice – Svatý Matěj, a podruhé v roce 2017, kdy zde po 45 letech vznikla nová trolejbusová trať navržená již striktně pro provoz bateriových trolejbusů, ikdyž prozatím jako testovací. Pokud se však historici podívají hlouběji do historie, dostanou se až do roku 1907. Tehdy byl zahájen provoz na trolejbusové lince mezi Českými Velenicemi a Gmündem. Přibližně tříkilometrová trasa spojovala nádraží (na území dnešního rakouského Gmündu) s centrem města, tedy s dnešními Českými Velenicemi. Provoz byl ukončen v roce 1916 během první světové války. Je však třeba dodat, že až do vzniku Československa se jednalo o město ležící v Dolních Rakousích, a proto jej nelze považovat za český trolejbusový provoz v pravém slova smyslu. V předstihu před slavnostním otevřením střešovické tratě vznikla na území Prahy již v dubnu 1936 zkušební trolejbusová stopa v areálu ČKD ve Vysočanech, kde probíhaly první jízdní zkoušky jednoho z prototypů (Praga TOT). Střešovická trať posloužila kromě dopravní funkce také jako rozsáhlá zkušební laboratoř. Ověřovaly se zde dopravně technické vlastnosti nového dopravního prostředku, jeho vhodnost pro pražský kopcovitý terén i nové konstrukce a materiály prvků trolejového vedení. Na lince se vystřídaly tři prototypy domácí výroby: Škoda 1Tr, Tatra T86 a Praga TOT. Součástí tratě byla i manipulační spojka do vozovny Střešovice. Ta se po úpravách stala první trolejbusovou vozovnou v Praze, přičemž nadále sloužila i tramvajím. Už v prvním roce provozu přepravila linka K téměř 700 000 cestujících a trolejbusy najely 63 899 vozokilometrů. Po válce se síť rychle rozšiřovala a v 50. letech byla na vrcholu. Záhy však započal po sledu několika z dnešního pohledu nešťastných politických rozhodnutí její postupný útlum, až byl k datu 15. 10. 1972 ukončen provoz trolejbusů v Praze. Návrat trolejbusů po roce 2017, resp. 2022 lze tak označit jako jeden z největších comebacků v historii pražské dopravy. Od uvedení trati Palmovka – Čakovice – Miškovice do provozu v roce 2022 pokračuje dynamický rozvoj pražské trolejbusové sítě. Z našeho archivu od pana Jana Spousty († 2025) : Vzpomínka na pražské trolejbusy - v noci z neděle 15. na pondělí 16. října zatáhly poslední spoje do smíchovských garáží Historie pražské trolejbusové dopravy

Stovky odpracovaných hodin, tuny sesbíraného materiálu, kilometry zprovozněných tras, které si mohou užít turisté v různých regionech naší země. Pod záštitou Klubu českých turistů a společností Kofola ČeskoSlovensko a RegioJet se letos uskuteční další dobrovolnické brigády napříč Českou republikou. Upravovat stezky budou například v Prachovských skalách, v Českém Švýcarsku nebo v okolí řeky Ostravice. Nebude chybět ani tradiční srpnová brigáda v "českých" vesnicích rumunského Banátu.

Stezky z lásky vznikly v roce 2023 . Od té doby se projekt výrazně rozrostl a spojil více než tisíc dobrovolníků, kteří společně opravili 43 stezek a tras o délce téměř 62 kilometrů. Úpravami si v minulosti prošly například stezky v Krkonoších směrem na Sněžku, beskydská Gírová nebo vyhlídky na legendární Posázavské stezce. Zaměřuje se především na hůře dostupná místa, kde není možné využít těžkou techniku, typicky v horských oblastech nebo chráněných územích. Letošní sezóna odstartuje už 11. dubna na Vlčí hoře v Českém Švýcarsku, kde dobrovolníci pomohou s vynášením materiálu potřebného k obnově vyhořelé rozhledny. Akce bude mít zároveň i charitativní rozměr a podpoří nemocného Tomáška. Na konci dubna se dobrovolníci přesunou do Prachovských skal, kde se zaměří na výměnu pískovcových prvků a nátěry zábradlí na skalních vyhlídkách. V květnu se vydají do údolí Lužnice mezi Bechyní a Dobronicemi, kde budou upravovat výstupovou trasu od řeky, prořezávat porost a opravovat schody. Na konci května je čeká práce v Krušných horách u Kraslic a čištění stezek od náletových dřevin. Na začátku června budou upravovat přístup k řece Ostravice a kosit louku. Nebude chybět kulturní program. Tradiční součástí Stezek zůstává také zahraniční brigáda v rumunském Banátu, která se uskuteční v srpnu. Dobrovolníci se zde zaměří na zprůchodnění turistických tras v soutěsce potoka Tisovice a na úklid v okolí místních vodopádů. Projekt Stezky z lásky tak i letos propojí smysluplnou práci pro přírodu s komunitními zážitky a nabídne účastníkům nejen dobrý pocit z odvedené práce, ale i možnost poznat nová místa a lidi. Pokud chcete přispět ke kultivaci přírody, můžete se přihlásit na stezkyzlasky.cz/pridejte-se , kde je k dispozici mapa plánovaných brigád. Organizátoři zároveň vítají tipy na další místa, která by si zasloužila pozornost a kus práce.

Společnost MAN Truck & Bus zahájila sériovou výrobu plně elektrického autobusu MAN Lion’s City E ve svém závodě v Ankaře. První vozidla sjela z výrobní linky v posledních týdnech. Po Starachowicích v Polsku a Olifantsfonteinu v Jižní Africe jde o třetí závod MAN připravený na elektromobilitu.

Závod v Ankaře doplňuje stávající výrobu elektrobusů ve Starachowicích v Polsku, kde se Lion's City E vyrábí od roku 2020 a byl první závodem MAN vybaveným pro sériovou výrobu e-busů. V Olifantsfonteinu v Jižní Africe je již dva roky produkován Lion's Explorer E pro místní trhy. Podle společnosti MAN rozšíření o Ankaru odráží rostoucí poptávku po Lion's City E a podporuje zvýšení výrobní kapacity v rámci její globální sítě. „ Spuštěním výroby elektrických autobusů v Ankaře stanovujeme významný milník na naší cestě k elektromobilitě ,“ řekl Barbaros Oktay, Head of Bus v MAN Truck & Bus. „ Rozšiřujeme naše výrobní kapacity, posilujeme naši globální autobusovou síť a dokážeme ještě rychleji a flexibilněji uspokojovat rostoucí požadavky zákazníků. Ankara bude hrát klíčovou roli v naší strategii elektromobility i v budoucnu .“ Výroba v Ankaře byla připravena modernizací infrastruktury, úpravami procesů a školením pracovních sil zaměřeným na elektrickou mobilitu. Závod je navržen pro flexibilní výrobu, která umožňuje výrobu elektrických i konvenčně poháněných autobusů na stejných montážních linkách. V budoucnu se tam budou vyrábět také elektrické meziměstské autobusy a nový Lion’s Coach E pro zájezdovou dopravu. „ Naším cílem je, aby Ankara, stejně jako Starachowice, hrála klíčovou roli v transformaci autobusového byznysu MAN ,“ pokračuje Oktay. „ Ankara se stává jedním z centrálních uzlů elektromobility MAN ,“ řekl Mehmet Şermet, Head of Production Bus v MAN Truck & Bus. „ Díky naší flexibilní výrobní struktuře můžeme na stejné výrobní lince vyrábět jak různé modely elektrických autobusů, tak i autobusy s konvenčním pohonem. To nám umožňuje efektivně reagovat na různé požadavky trhu .“ Od svého uvedení na trh v roce 2019 se MAN Lion’s City E stal v Evropě úspěšným příběhem a nyní je v provozu v mnoha evropských městech. Celkem již bylo vyrobeno a dodáno zákazníkům kolem 3 300 vozidel. V každodenním provozu tato vozidla společně ujela přibližně 250 milionů kilometrů, což ušetřilo kolem 150 000 tun CO2 ve srovnání s konvenčními dieselovými autobusy. V roce 2025 vzrostl prodej elektrických autobusů a nákladních vozidel o 168 procent na celkem 1 970 kusů. MAN Lion’s City E dosáhl ve srovnání s předchozím rokem růstu o 118 procent, celkem se prodalo více než 1 300 e-busů. To znamená pro MAN nový rekord. V Evropě je nyní zhruba každý druhý městský autobus MAN s pohonem na elektřinu. Lion's City E je k dispozici v několika konfiguracích, zahrnují 10metrové, 12metrové a 18metrové varianty, a také verzí low-entry pro meziměstské aplikace. MAN také nabízí Lion's Chassis E pro výrobce nástaveb na mezinárodních trzích. Společnost uvádí, že toto portfolio umožňuje nasazení v široké škále případů městské a regionální dopravy.