* Swissinfo: Autobusy Volvo v Bernu budou jezdit na bioplyn *

Viz také na BUSportálu: Velká zakázka plynových článkových autobusů Volvo 7700 pro Švýcarsko. Swissinfo: Autobusy v Bernu budou jezdit na bioplyn www.ekolist.cz 22. března 2006 09:51 PRAHA/BERN (EcoMonitor) - Již brzy budou autobusy ve švýcarské metropoli Bernu jezdit na bioplyn. Společnost Bernmobil, která provozuje tramvaje a autobusy v hlavním městě, předpokládá, že 32 autobusů Volvo na bioplyn vyjede už v květnu. Zbytek vozového parku pak bude postupně měněn za nedieselové modely, píše Swissinfo. Basilej, Ženeva, Luzern a Lausanne již autobusy na plyn mají. Zatím však pouze Luzern využívá bioplyn z čistírny odpadních vod. Je to první systém svého druhu ve Švýcarsku a funguje od ledna 2005. Ve Švýcarsku produkuje bioplyn okolo 450 čistíren odpadních vod. Bernská čistírna je jednou ze tří, které dovedou plyn zpracovat tak, aby jej bylo možné využít jako palivo. O povolení vybudovat zařízení pro úpravu bioplynu však požádalo dalších pět větších čistíren. Bernská čistírna odpadních vod, na niž je napojeno okolo 190 000 domů, zpracuje každý rok 35 miliard litrů odpadní vody, píše Swissinfo. Vzniklý kal jde do bioreaktorů, kde vyhnívá. Při tomto procesu se pak uvolňuje bioplyn s průměrným obsahem metanu 65 procent. Od roku 1967, kdy je čistírna odpadních vod v provozu, se bioplyn užíval k jejímu vytápění a výrobě elektřiny. V posledních letech však čistírna produkuje více plynu, než stačí sama spotřebovat, a část se tedy musela pálit. Namísto likvidace bioplynu se však ředitel čistírny rozhodl plyn upravovat tak, aby měl stejný obsah metanu jako zemní plyn - tedy 96 procent - a aby mohl být zařazen do plynovodní sítě. Úprava bioplynu zahrnuje kromě zvýšení koncentrace metanu také odstranění oxidu uhelnatého, vody a škodlivých stopových příměsí, např. sirovodíku. Švýcarská vláda využívání plynu jako pohonu motorových vozidel podporuje zejména kvůli vzrůstajícímu znečištění ovzduší. Ve většině zastavěných oblastí jsou pravidelně překračovány limity pro jemné prachové částice a následná zdravotní péče spolyká miliardy franků. "Množství dusíku emitovaného do atmosféry se díky novým autobusům na bioplyn sníží ze stávajících 75 na 35 tun ročně," řekl Beat Ammann, ředitel bernské čistírny odpadních vod. Autobusy na bioplyn mají oproti naftovým ještě další výhody. Jsou tišší a jejich palivové nádrže jsou odolnější proti poškození, říká Jean-Marc Hensch, ředitel Švýcarské plynárenské asociace. "Pokud má plyn kudy uniknout, jednoduše zmizí, zatímco nafta se rozlije po zemi a znamená další rizika," řekl Hensch pro Swissinfo. Ke zvýšení produkce plynu v bernské čistírně odpadních vod došlo zejména v důsledku napojení potravinářských závodů. Od roku 2003 se jejich množství zdvojnásobilo. Bioplyn produkuje také 73 farem při kompostování. Všechny tyto farmy by rády zvýšily své příjmy i kompostováním zbytků jídla. Mezi výrobci bioplynu tedy vládne tuhá konkurence a jeho produkce je rostoucím průmyslovým odvětvím. Zásobovat bioplynem deset procent švýcarských autobusů a aut, což je cílem Agentury pro obnovitelné zdroje energie a plynárenství, však může trvat ještě dlouhou dobu. Ředitel agentury Arthur Wellinger předpovídá, že v roce 2010 bude ve Švýcarsku jezdit na plyn 10 procent vozidel, z toho na bioplyn pouhá desetina, napsal server Swissinfo. Podle článku Julie Huntové na serveru Swissinfo ze dne 6. 3. 2006 Hana Hermová

* Ústecký kraj vypíše výběrové řízení na autobusového dopravce * Plynofikace autobusů v Karlových Varech se musí přepracovat *

Ústecký kraj vypíše výběrové řízení na autobusového dopravce 23. 3. 2006 ČTK Ústí nad Labem -- Ústecký kraj vypíše výběrové řízení na autobusového dopravce v regionu. Kraj vypověděl smlouvu největšímu regionálnímu dopravci, Dopravnímu podniku Ústeckého kraje (DPÚK), kvůli vysoké částce požadované za úhradu ztráty z provozu linek. Do výběrového řízení se budou moci přihlásit všichni dopravci, rozhodovat bude cena za kilometr. Novinářům to dnes řekl ústecký hejtman Jiří Šulc. Kvůli vypsání výběrového řízení se příští týden mimořádně sejde rada kraje. "Transparentní výběrové řízení je jediným možným řešením, jak se dopátrat objektivních nákladů na provoz," uvedl Šulc. Do soutěže se budou moci přihlásit čeští i zahraniční dopravci. S některými již kraj jednal. Dopravní podnik Ústeckého kraje dostal loni od kraje 180 milionů korun, letos požadoval o 130 milionů korun víc. Šulc uvedl, že pro samosprávu je návrh podniku nepřijatelný. Mluvčí DPÚK Marek Ženkl řekl, že firma požaduje pouze náhradu toho, na co má ze zákona nárok. Peníze podle něj potřebuje společnost nejen na úhradu ztráty z provozu linek, ale i na nákup nových autobusů a podobně. DPÚK vlastní licence na provoz linek do roku 2011, v jeho majetku je také většina autobusových nádraží a zastávek ve městech a obcích. "Připravujeme řešení, co s tím," uvedl Šulc. Podnik vlastní zhruba 400 autobusů a zaměstnává bezmála 400 lidí. Denně přepraví okolo 60 000 cestujících. Plynofikace autobusů se musí přepracovat Karlovarské noviny www.karlovarskenoviny.cz - 23.3.2006 Zastupitelé budou v dubnu posuzovat, zda město nakoupí zatím jen pět autobusů na plyn a zda má být ve městě vybudována čerpací stanice na plyn. To je zásadní posun. Karlovy Vary - Město Karlovy Vary nezíská v letošním roce mnohamilionovou dotaci na plynofikaci městských autobusů. To je důvodem, proč se radní v úterý rozhodli, že projekty na plynofikaci vozového parku se musí přepracovat. O tom, zda je tato akce efektivní, rozhodnou nakonec zastupitelé na dubnovém zasedání. "V úterý zasedala valná hromada, která se unesla na dvou věcech. Město jako jediný akcionář ukládá představenstvu Dopravního podniku zpracovat nový projekt, jehož výsledkem bude získání dotací z operačních programů, které se vypisují na období let 2007 až 2013," vysvětlil primátor Zdeněk Roubínek. Zároveň musí představenstvo připravit projekt i na získání dotací od ministerstva dopravy. To totiž má hradit rozdíl cen mezi běžnými a plynovými autobusy. Podle primátora Roubínka chce přesto město už letos nakoupit pět autobusů na plyn. Původně jich mělo být sedmnáct. Radní už také jednali s plynárenskou společností o vybudování čerpací stanice. "Už letos by investovala do výstavby patnáct milionů korun," upřesnil primátor. Nákup autobusů i výstavbu čerpací stanice musí ovšem ještě schválit zastupitelé. "Pokud to zastupitelé neschválí, není důvod stanici stavět," poznamenal náměstek primátora Petr Keřka, který patří k velkým zastáncům plynofikace autobusů. Předseda finančního výboru Jaroslav Fiala už minulý týden uvedl, že bez dotace není plynofikace na místě. "Během týdne došlo k několika změnám, které budu muset nastudovat. Je ale dobře, že s tímto projektem chce město počkat do doby, než budeme vědět, zda dotaci získáme," doplnil Fiala. INVESTICE DO PLYNOFIKACE nákup sedmnácti autobusů na plyn má stát 112 milionů korun cena běžného autobusu na plyn je šest a půl milionu korun, rozdíl má vyrovnat ministerstvo dopravy výstavba čerpací stanice na plyn má stát 10 až 20 milionů korun. Plynařská společnost už přislíbila, že stavbu za 15 milionů korun vezme na sebe sama podle náměstka primátora Petra Keřky budou ceny plynu stejné

Výstavní zpravodaj vyjde v roce 2006 poprvé 10. dubna. Převážná část jeho obsahu se bude věnovat reportážím z výrobních závodů evropských výrobců autobusů. Pořadatelé se chystají za slovenskými karosáři z Levoči .

O všech zajímavostech budou pořadatelé autobusové výstavy Coach Progress informovat prostřednictvím BUSportálu - mediálního partnera výstavy a na internetových stránkách. "Jedna z cest bude směřovat také k sousedům nám nejbližším, na Slovensko. Firma Pre – Os z Levoče nás příjemně překvapila dvěma modely autobusů, které poprvé představila v Čechách na výstavě COACH PROGRESS 2005, " říkají pořadatelé výstavy. Slovenské autobusy fotografoval BUSportál na Autosalónu v Nitře: Z přehlídky autobusů na nitranském Autosalónu 2005. Na Coach Progress 2005: COACH PROGRESS 2005 - 'velká auta' Pre - Os Volvo při zkušebním provozu v ČR: Volvo B7 RLE se slovenskou karosérií ve zkušebním provozu na lince Connexu. Autobus Novoplan PMC 12 – 02 je určený pro příměstskou dopravu a pochází kompletně z dílny slovenských konstruktérů. Lehký kompaktní autobus vyrobený za použití moderních technologií, rám svařený ze slabostěnných profilů je opláštěný plechy s antikorozní úpravou. Způsob lepení plechů zaručuje vysokou životnost a odolnost proti korozi. Přední a zadní část, tvoří čela z vytvrzeného sklolaminátu a dotvářejí celkový vzhled mimořádně zdařilého designu. Zástavba motorů CUMMINS - výkonného motoru s nízkou spotřebou - byla tím nejšťastnějším řešením. Základní typ ISC 260e30 Euro 3 s obsahem 8,3 l litrů je možné nahradit motorem o obsahu 5, 9 l, který při radikálním snížení spotřeby autobusu nikterak nezaostává za svým větším bratrem. Při obsahu necelých šest litrů dosahuje výkonu 184 kW. Flexibilní konstrukce podvozku umožňuje bez vnějšího zásahu zástavbu motoru nové generace EURO 4 CUMMINS SCR (Selective Catalytic Reduction). PRE- OS VOLVO B7 RLE je druhý favorit ze stáje levočského výrobce. Na podvozku Volvo se podařilo postavit seminízkopodlažní autobus (Low Entry) s rukopisem levočských konstruktérů. Výrobci se podařilo obohatit trh o nový model technicky vyspělého autobusu. Podvozek prestižní švédské firmy VOLVO zavazuje k zodpovědnosti kvalitního dílenského zpracování karoserie. Pořadatelé Coach Progress 2006 připravují podrobnou reportáž do dubnového čísla zpravodaje o obou zmíněných autobusech včetně specifikace a podrobného technického popisu. Přejí, aby šikovným a schopným lidem na Slovensku vyšlo to, co si předsevzali, měli dostatek práce a jejich autobusy spokojené majitele. „ Naše autobusy vynikajúcim pomerom ceny k úžitkovej hodnote, svojou životnosťou a spoľahlivosťou sa môžu stať vítanou alternatívou pre veľké dopravné spoločnosti či súkromných dopravcov nie len v regióne strednej Európy. Práve malosériová výroba, v ktorej sa tieto autobusy rodia, im dodáva zvláštnu noblesu a tá nesie pečať nie len 37 ročnej tradície v oblasti opravárenstva a výroby, ale aj pečať 21. storočia, " shrnuje jednatel společnosti Pre – Os Marián Troliga. Zdroj Coach Progress, úprava BUSportál

* Nové autobusy pro Třebíč * Slovenská autobusová doprava je bližšie k jednorazovej pomoci od štátu. *

Nové autobusy pro Třebíč www.trebicnews.cz - František Jůza 20.03.2006 Město Třebíč, často nazývané metropolí jihozápadní Moravy, má letos šanci na další zlepšení podmínek provozu městské autobusové dopravy. Pokud totiž smluvní dopravce získá státní dotaci na nákup nových autobusů, je město připraveno této investici také pomoci... "Rada města Třebíče projednala na své schůzi v pondělí 13. března finanční příspěvek na letošní koupi nových autobusů pro městskou hromadnou dopravu," potvrzuje mluvčí radnice Ivan Přibík. "Město se bude podílet částkou 100 000,- Kč na jedno vozidlo." V plánu je pro tento rok pořízení tří autobusů značky Mercedes-Benz, z toho dvou nízkopodlažních. Ty už Třebíčané znají. Bohužel, kromě moderního vzhledu, příliš obliby tyto německé vozy nepřinesly. Terčem kritiky cestujících je třeba velikost sedaček, či nepříliš komfortní možnosti pro držení stojících pasažérů. Nespornou výhodou však jsou "naklápěcí" možnosti podlahy vozidla, které by měly umožnit nastupování a vystupování, samozřejmě zejména invalidům nebo cestujícím s kočárkem. Problém je však v tom, že tyto možnosti řidiči příliš nevyužívají, a tak i nízkopodlažní autobus, stojí-li metr i více od obrubníku, příliš výhod nenabízí. Přínosem je zcela určitě hnací jednotka a automatická převodovka. Tady je mezi klasickými Karosami, z nichž mnohé dosluhují a německými vozy veliký rozdíl. Ten snad vyvažuje i některá dříve uvedená úskalí, přesto spokojenost cestující veřejnosti asi nikdy nebude absolutní. Nicméně ke zlepšení stavu v MAD postupně dochází, a to je skutečnost vítaná. Slovenská autobusová doprava je bližšie k jednorazovej pomoci od štátu. www.tvojepeniaze.sk Spor autobusových dopravcov a štátu o jednorazovú pomoc vo výške tristo miliónov korún sa nakláňa na stranu podnikov SAD. Autobusoví dopravcovia žiadajú peniaze za nezaplatenú dopravu v minulom roku. Hoci ministerstvo financií podporu odmieta, dopravcovia peniaze tento týždeň zrejme dostanú. Časť vlády už totiž dala autobusoví dopravcovia džentlmenský prísľub, že im štát posledný raz pomôže. S predstaviteľmi podnikov SAD by štát mal tento týždeň rokovať. Štátny príspevok však môže byť nižší. Pôvodný plán počítal, že sto miliónov korún zaplatí ministerstvo dopravy a ďalších sto miliónov rezort práce. Zvyšok peňazí mali autobusové podniky získať zo štátnej pokladnice. "Podľa dohody sme poslali 100 miliónov korún rezortu financií," uviedol Tomáš Šarluška, hovorca rezortu dopravy. Hoci sa podobne zachovalo aj ministerstvo práce, rezort financií odmietol štátnu pomoc, pretože financovať autobusovú dopravu majú podľa neho len kraje. "Autobusovú dopravu sme pred rokom dostali s tým, že finančná decentralizácia nám vyčlenila len toľko peňazí, koľko roky dával štát. Tie stačili len na 70 percent liniek," uviedol Milan Belica, župan Nitrianskeho kraja. SAD žiadajú peniaze, inak hrozia škrtmi Rozsah autobusovej dopravy v regiónoch na tento rok zostáva neistý. Hoci sa kraje snažia objednávať dopravu a uzatvárať zmluvy vo verejnom záujme s podnikmi SAD, firmy podmieňujú udržanie dnešného rozsahu dopravy dohodou so štátom o mimoriadnej dotácii. "Uvedomujeme si, že dnes už patrí autobusová doprava do kompetencie regiónov. Je však potrebné vyrovnať sa aj so starými dlhmi, a to môže len štát," uviedol George Trabelssie, splnomocnenec Zväzu autobusovej dopravy pre reformu. Zväz žiada, aby im štát jednorazovo zaplatil 200 až 300 miliónov. Majitelia 17 sprivatizovaných podnikov SAD upozorňujú, že vláda nesplnila jeden z privatizačných sľubov. Financovanie prímestských liniek malo byť doriešené do konca roku 2005. "V iných rezortoch sa odovzdávala zodpovednosť spolu s oddlžením, pri autobusovej doprave sa tak nestalo. Za rok župy aj samotné podniky urobili veľa, aby sa definitívne vyčistili vzťahy a financovanie, ale bez takejto jednorazovej dotácie štátu reforma nebude pokračovať," dodal Trabelssie. Osem žúp minulý rok dalo na financovanie autobusovej dopravy 1,3 miliardy korún. Napriek tomu 10 až 20 percent odjazdených výkonov nebolo zaplatených. Podľa Trabelssieho územné celky minulý rok dali do financovania autobusovej dopravy asi o 250 miliónov korún viac, ako sa rátalo pri finančnej decentralizácii. Vláda nemá jednotný názor, či by mala podnikom SAD jednorazovo pomôcť. Minister dopravy Pavol Prokopovič a ministerka práce Iveta Radičová sľúbili podnikom jednorazovú pomoc v rozsahu 200 až 300 miliónov. "Podľa dohody sme poslali 100 miliónov z našej rozpočtovej kapitoly rezortu financií," doplnil hovorca rezortu dopravy Tomáš Šarluška. Podobne urobilo aj ministerstvo práce. Ministerstvo financií však odmieta takúto dotáciu. Uvádza, že VÚC majú tento vyššie príjmy, ako sa pôvodne uvažovalo vo finančnej decentralizácii, a preto majú pridať na autobusovú dopravu zo svojho. "VÚC dostanú v najbližšom čase ešte pol miliardy, je na ich rozhodnutí, ako ich podelia," doplnil Peter Papanek. Okrem štátu chce zväz rokovať aj s ôsmimi krajmi. "Na riešenie tohto problému nie je veľa času, lebo o niekoľko dní musíme uzavrieť daňové priznanie a od dotácie závisí výška našej straty," doplnil Trabelssie. Zo 17 podnikov SAD predpokladajú viac ako dve tretiny firiem záporný hospodársky výsledok. Tie, čo sú v zisku, uvádzajú, že do plusu sa dostali len vďaka iným aktivitám v diaľkovej či zájazdovej doprave. PRAVDA, Jana Morháčová

Opravdu rychlou změnu barvy do technických průkazů provedli v Británii.

Když se BUSportál všechna fakta, která uvádí idnes.cz, minulý týden dozvěděl od spřátelených zdrojů, čekal na jejich oficielní potvrzení. Takže je to tu - viz idnes.cz: Češi se učili řídit Paroubkovy double-deckery.

* SAD Lučenec chce kúpiť 13 autobusov za zhruba 55,9 mil. Sk * Cesta za vzděláním: hodiny v plném autobusu (Řešení: Školní busy jako ve světě ?) *

Slovenská autobusová doprava (SAD) Lučenec plánuje obstarať 13 nových autobusov kategórie M3, ktorých dĺžka je 12 metrov. Bleskovky.sk 15.3.2006 BRATISLAVA - Slovenská autobusová doprava (SAD) Lučenec plánuje obstarať 13 nových autobusov kategórie M3, ktorých dĺžka je 12 metrov. Predpokladaná hodnota zákazky bez dane z pridanej hodnoty predstavuje 55,9 mil. Sk. Ako ďalej vyplýva z informácií zverejnených podnikom, dodávka by sa mala ukončiť do konca tohto roka. Súťažné podklady si môžu záujemcovia vyzdvihnúť do 12. apríla 2006, ponuky môžu následne predkladať do 24. apríla. Ekonomicky najvýhodnejšia ponuka sa bude hodnotiť podľa dvoch kritérií, ktorými sú zabezpečenie servisu s 51-percentnou váhou a cena so 49-percentnou váhou. V prvom polroku minulého roka dosiahli výnosy SAD Lučenec výšku 244,7 mil. Sk a náklady predstavovali 244,3 mil. Sk. Za prvých šesť mesiacov vlaňajška tak spoločnosť evidovala zisk 445 tis. Sk. Celkové tržby za prepravu sa dostali na 114,4 mil. Sk, pričom podnik celkovo prepravil 8,5 mil. cestujúcich. Investičné aktivity podniku si v sledovanom období vyžiadali 11,8 mil. Sk. SAD Lučenec vznikla v roku 2002. Mestskú hromadnú dopravu vykonáva v mestách Lučenec a Rimavská Sobota, prímestskú dopravu v okresoch Lučenec, Rimavská Sobota, Poltár, Veľký Krtíš, Topoľčany, Revúca, Rožňava, Poprad, Detva, Zvolen, Banská Bystrica a Brezno. Cesta za vzděláním: hodiny v plném autobusu ihned.cz Praha, 14. 3. 2006 Petra Benešová Je pátek, sedm ráno a k zastávce autobusu se blíží školáci. Jdou pomalu, prší, a tak si někteří z nich zakrývají hlavu aktovkami. Pod stříškou malé čekárny je za chvíli plno. Přesně v sedm deset přijíždí autobus, a tak začíná malá tlačenice dětí u dveří. Všechny totiž jedou z Podvek do školy v Uhlířských Janovicích. "Ráno to je vždycky strkanice. Autobus je přeplněný, protože sváží děti do školy nejen z Podvek, ale celého okolí. Navíc s ním cestují i lidé do práce," popisuje Dagmar Kalašová, která své děti každé ráno vypravuje do školy. Původně prý byla cesta do školy mnohem pohodlnější. Děti jezdily do nedalekých Ratají nad Sázavou. Tam se však před rokem základní škola pro nedostatek dětí úplně zrušila. Cesta tak místo půl hodiny trvá o dvacet minut déle i přesto, že Uhlířské Janovice jsou od Podvek jen deset minut cesty autem. Autobus však složitě objíždí všechny vesnice v okolí a sváží místní děti do škol a lidi do práce. Na autobus nejsou peníze "Už několikrát jsme žádali kraj a dopravce, aby nám poskytli ještě jednu náhradní linku pro děti, ale říkali, že by to bylo příliš nákladné. A tak musí žáci cestovat tímhle přeplněným spojem. Snažili jsme se domluvit s dalšími obcemi, ale ani společně bychom náhradní autobus nezaplatili. To se pohybuje v řádech několika miliónů korun," komentuje situaci starostka Podvek Eva Mottlová. Ta už také žádala o mnohem větší autobus pro děti, ale ani v tom jí kraj ani dopravce nevyšli vstříc. Malá obec na Kutnohorsku není jedinou v zemi, která musí řešit tuto situaci. Podobně jsou na tom i další menší vesnice a městečka. Poté, co se kraje při svém vzniku před pěti lety staly zřizovateli některých středních škol a obce se začaly starat o jednotlivé základní školy, se slučuje čím dál více škol. "Školu jsme museli zrušit, neměli jsme na to dostatečné finance. Už tak jsme ji měli na výjimku a museli jsme ji po celých pět let dotovat v řádech stovek tisíc korun," říká Luboš Kubát, starosta Ratají nad Sázavou, kde se postupně zrušil druhý a minulý rok i první stupeň. Přitom tato základní škola má bohatou historii. První zmínka o ní existuje už z roku 1656. Ratajím nad Sázavou se podařilo se soukromým dopravcem vyjednat častější spoj do Uhlířských Janovic. Děti z Podvek však nemají jinou možnost: do školy je odveze jen jedna linka společně se všemi dětmi z okolí. "Je nedostatek žáků, školy se slučují i z finančních důvodů. Ale jak jinak to řešit? A dát jim tam přímo náhradní dopravu, na to opravdu nemáme peníze. Museli bychom investovat dvakrát tolik peněz, a to se k velikosti kraje bavíme o skoro tři čtvrtě miliardy korun," říká hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Dojíždění může i stresovat "Ahoj, pojď sem, držím ti místo," vítají kluci svého spolužáka, který nastupuje na další zastávce. Autobus se začíná pomalu zaplňovat. Malí školáci vytahují karty. "Ne, to neplatí. Teď jsem měl táhnout já," přitom se hlasitě hádají. Ne všichni se do hry zapojí. "Já si radši vždycky čtu nebo si vezmu diskmena. Tohle dojíždění je hodně únavné, navíc se tu všichni mačkáme a dospělé musíme nechat sednout. Lepší to bude v létě. Chci zkusit jezdit do školy na kole. Takhle se tam moc netěším," přiznává žákyně deváté třídy Klára Marvanová. "A to já zase jo," usmívá se hned Eva, která chodí do první třídy. "Těším se na psaní a čtení. Paní učitelka je na mě moc hodná. Po škole pak na mě občas počká taťka a veze mě autem domů." I pro ni je však cesta velmi zdlouhavá a maluje si prstem po zapoceném okně. "Pro malé děti může být takové dojíždění i stresující. Optimalizace školství není vždy šetrná. Chápu, že to nelze někde z finančních důvodů udržet, ale nemá se to projevovat na kvalitě poskytovaného vzdělání. I malotřídky mohou být kvalitní, ideální by bylo ve třídě pouze deset dětí," míní Karel Bárta, předseda Asociace základního školství. S tím, ale nesouhlasí starostka Podvek. "I když děti musí dojíždět, tak úroveň školy v Uhlířských Janovicích je mnohem vyšší, než měly děti v malotřídkách. Tam se nedokázaly tak soustředit na učení," tvrdí Mottlová. Posuňte se, není tu místo Autobus už je na cestě skoro půl hodiny a školáci stojí v hloučkách na schodech. Na sedadlech pak sedí po třech. Autobus je plný, a to ještě mají přistoupit děti z dalších vesnic. "Posuňte se alespoň trochu," křičí starší muž, který se snaží vejít do dveří. Místo už není ani na schodech. Děti se proto ještě víc natlačí na sebe.Tři čtvrtě na osm, konečně Uhlířské Janovice. Hrozen lidí se vyhrne ven a s nimi i všichni školáci. Dál už odjíždí autobus poloprázdný. Problém by vyřešily dotace ] "Situaci by mohl vyřešit plošný příspěvek všem základním školám. Bylo by to sto tisíc korun ročně, což si myslím, že by výrazně pomohlo hlavně malotřídkám. Pro malé vesnice je někdy velmi důležité udržet si i takovou školu," navrhuje řešení problému stínový ministr školství Walter Bartoš. A nebo také zavést už dlouho slibované zvláštní školní autobusy, které by mohly žákům cestu do školy usnadnit. Ministerstvo školství už o tom uvažovalo před třemi lety. Od té doby se však proto nic neudělalo. Původně se totiž předpokládalo, že by za ně měly platit především obce. To však jejich rozpočty často nedovolí. Školní busy jako ve světě Ministryně školství Petra Buzková měla tehdy vizi, že by se peníze na autobusy získávaly z grantů, které bude vyhlašovat Ministerstvo pro místní rozvoj. "Je to však práce až pro příští volební období," vzkázala nyní mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Podobně nekonkrétně hovoří i Ministerstvo pro místní rozvoj. "Jedná se o vizi ČSSD. Je to však běh na dlouhou trať," říká jeho mluvčí Radka Burketová. A tak zatím děti stále jezdí přeplněnými autobusy. "Dotace určitě vítáme, ale nemůže se to řešit jednorázově v podobě grantů. Chce to systémové financování," upozornil hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. V zahraničí nejsou autobusy pro školáky výjimkou. Většinou za ně platí obec, školský úřad nebo nájemce. Doprava není bezplatná. Ministerstvo, které si na téma školní autobusy v zahraničí zpracovalo vlastní studii, už dříve tvrdilo, že se vyplatí děti vozit do škol hromadně. Rozhodně více než kvůli špatnému dopravnímu spojení udržovat při životě poloobsazené školy.

Organizátoři výstavy * Externí služby * Výstaviště * Český Kortrijk ? * Externí služby * Atmosféra * Novinky * BUSportál *

Bývám velmi často tázána jako nestranný odborný pozorovatel na autobusový výstavní projekt Coach Progress . Protože jsem svým způsobem součástí projektu téměř od začátku, snažila jsem se shrnout témata těchto rozhovorů a svůj pohled na věc. (K 2. ročníku jsme letos uveřejnili: Coach Progress 2006. Nové podněty a inspirace. ) Organizátoři výstavy Exekutiva výstavy v Česku jsou pouze dva lidé s kapitálovým a organizačním zázemím v Dubaji. Firmu, která výstavu organizuje, lze označit jako rodinnou a navíc velmi ženskou – organizačním jádrem je Lucie Zborovská v Dubaji a Jitka Zborovská v Česku. Výhodu tohoto sevřeného a také ekonomicky výhodného týmu si člověk uvědomí při pozorování organizace jiných výstav a jejich personální bezbřehosti. Nevýhodou mohla být v počátcích nedůvěra k takto malému, v podstatě neznámému týmu. Externí služby Malý základní tým využívá profesionální služby letňanského areálu, daří se spolupráce při přípravě a distribuci Zpravodajů, špatnou zkušenost naopak jsme všichni na vlastní kůži zažili s nešťastnou volbou společnosti zajišťující vstupenky a akreditace – samozřejmě to příště bude zajištěno někým jiným a lépe. Výstaviště Volba výstaviště v Letňanech byla dána především technickými parametry a přes jistou nedůvěru, kterou stále tento areál u tradičně založených českých společností má, se ukazuje jako dobrá a hlavně perspektivní. Možnost rozšiřování expozic do budoucna je bezproblémová, stále více je třeba oceňovat přístup pro automobily a parkovací kapacity za snesitelnou cenu. Prostory jsou moderní, k dispozici jsou doplňkové služby. Výstaviště nemá morálně a fyzicky zastaralé objekty a výhodou je absence parkových a hluchých ploch mezi pavilóny, jejichž zdolávání zejména odborné návštěvníky zbytečně unavuje. Český Kortrijk ? Shodou okolností jsem navštívila nedlouho před prvním ročníkem Coach Progress zavedený veletrh autobusů v Kortrijku. Organizátoři mne ujistili, že pořádání autobusové výstavy v prostoru střední Evropy se záběrem na východ je dobrý nápad a vyjádřili projektu sympatie. Začátky belgického BUSWORLDU byly rozsahem velmi podobné. Atmosféra BUSportál se zúčastnil celé výstavy kromě půldne věnovaného prezentaci autobusu Karosa Arway pořádané v době výstavy jinde. Atmosféra výstavy byla zejména pracovní – setkávali se tu cíleně lidé z oboru – a zároveň neformálně přátelská. Novinky Prodloužení výstavy o 1 den pro běžné návštěvníky je sice svým způsobem dobré a určitě zajímavé nejen z hlediska nových autobusů, ale také pro expozici veteránů. Výstavu i samotné autobusy to zpopularizuje, ale z odborného hlediska pro vystavovatele to nic zásadního nepřináší. Slibovanou možnost projet si některé autobusy v okolí výstaviště BUSportál vítá a velice se na ni těší. BUSportál Spolupráce organizátorů s BUSportálem je těsná a založená na oboustranné důvěře od samého začátku. BUSportál podporuje tento projekt jako jakési „zhmotnění“ svých témat. Styl práce založený na rychlém a kvalitním přístupu vyhovuje oběma stranám. Těším se na nová čísla Zpravodajů (tento text je poskytnut prvnímu číslu Zpravodaje) se zajímavými materiály, které budeme uveřejňovat i na BUSportále a ještě více se těším na 2. ročník výstavy. Úspěch Coach Progress považuji malým dílem i za úspěch BUSportálu.

* Modrobílá ukradená Karosa LC 734 ČSAD ST Trans Strakonice ST 51-70 * Nátlak dopravce se ústeckému kraji nelíbí * Liberecký dopravní podnik nakoupí další nízkopodlažní autobusy *

Zlý sen! Ukradli mi autobus www.plzenskydenik.cz 14.3.2006 Svéradice/Plzeň - Řidič ČSAD Václav Korbel nevěřil svým očím, když v neděli večer přijel do Svéradic zkontrolovat svůj autobus. Našel jen opuštěné parkovací místo. Zánovní karosu někdo ukradl. "Nevěděl jsem, jestli jsem se zbláznil nebo někde nepřebral," popisoval své pocity. Chvíli bloumal kolem konečné, než si uvědomil, co se stalo. Až pak zavolal dispečerce firmy ČSAD ST Trans Strakonice, jíž autobus patří. "Uvěřila mi až napotřetí," řekl 29letý šofér. Chvilku se bál, jestli se od nadřízených nedočká výčitek. "Ale oni spíš oněměli úžasem," podotkl Korbel. Autobus z konečné zmizel z pátku na sobotu. Kolega, který jel v sobotu kolem, si ho už nevšiml. Ve Svéradicích nechává autobus stát pravidelně. Pak odjíždí domů do Blatné. "A v neděli jezdím zpátky na chvilku protočit motor, abych ráno bez problémů nastartoval," vysvětlil. Co zloděj s autobusem vyvede, nešťastný řidič netuší. "Jen kvůli krátkému projetí ho určitě nekradl," dodal. Policejní mluvčí Jana Václavová řekla, že policie po zloději i autobusu pátrá. Škodu vyčíslili na 1,2 milionu Kč. Podle ředitele ČSAD autobusy Plzeň Miroslava Hucla jsou krádeže autobusů výjimečnou událostí, občas se s nimi ale setkává. "Před čtyřmi lety nám také ukradli čerstvě zrenovovanou karosu a o rok dříve nový mikrobus Mercedes," řekl Hucl. Autokary se nikdy nenašly. Hucl se domnívá, že je kradou na objednávku. Nátlak dopravce se kraji nelíbí www.usteckydenik.cz - Severočeské noviny - 14.3.2006 Ústecký kraj - Ústeckému kraji se nelíbí, jakým způsobem vůči němu Dopravní podnik (DPÚK) stupňuje svůj tlak. Kraji mimo jiné vadí některá tvrzení, s nímž se DPÚK obrací přímo na veřejnost. "Kraj nerespektuje evropské a české zákony a staví se do pozice zákonodárce vytvářejícího si vlastní pravidla," píše se mimo jiné na internetových stránkách DPÚK. "Nátlak vyvíjený na Ústecký kraj tímto dopravcem se nepochopitelně stupňuje. Není to kraj, ale právě tato firma, která vyvolává neklid a nejistotu," říká na adresu DPÚK hejtman Jiří Šulc. Spor se táhne už několik týdnů. Kraj nechce přistoupit na cenu, kterou mu DPÚK za provozování veřejné autobusové dopravy pro letošek nabídl - a dal podniku výpověď . DPÚK zase tvrdí, že veřejná autobusová doprava je ze zákona ztrátová, a že nemá kam uhnout. Rozdílná částka činí 130 milionů korun. Do sporu se minulý týden vložila i ČSSD. Ta tvrdí, že hejtman dostal od DPÚK dopis, v němž ho společnost informuje o tom, že je bezvýhradně připravena přistoupit na požadavky kraje. "Nechápu tedy, v čem vidí kraj problém. Proč smlouvu neuzavře a nepřestane děsit občany?" ptá se šéf krajské ČSSD Petr Benda. Existenci dopisu připouští i hejtman Jiří Šulc. "Dopis jsem dostal, probereme ho na radě - a teprve pak se k němu vyjádříme," uzavírá Šulc s tím, že výpově DPÚK stále běží. Spor se táhne už několik týdnů, kraj nechce přistoupit na cenu, kterou mu DPÚK za provozování veřejné autobusové dopravy pro letošek nabídl - a dal podniku výpověď Liberecký dopravní podnik nakoupí další nízkopodlažní autobusy igenus.cz - Vydáno dne 14. 03. 2006 LIBEREC - Liberecký dopravní podnik nakoupí další nízkopodlažní autobusy. Ještě letos a v dalších dvou letech by mělo vozový park ve stotisícovém Liberci doplnit celkem 18 nových nejméně jedenáctimetrových autobusů. Do tří let tak 70 procent vozů na městských linkách umožní pohodlný nástup i postiženým, seniorům nebo třeba matkám s kočárky. V současné době má dopravní podnik zhruba 80 autobusů, z toho 39 bezbariérových. Náklady na pořízení nových autobusů by se podle odhadů měly pohybovat kolem 90 milionů korun, protože jeden autobus běžně stojí kolem pěti až šesti milionů korun. "Jaká bude skutečná cena zakázky ale vyplyne až z veřejné soutěže, kterou jsme na dodávku vypsali," řekl řekl mluvčí Dopravního podniku města Liberce (DPML) Tomáš Krebs. Podobný velký nákup nechystá podle Krebse podnik poprvé. V letech 2001 až 2003 nakoupila firma 30 nízkopodlažních autobusů, kterými výrazně omladila vozový park. V soutěži tehdy s cenou 192 milionů korun zvítězila Karosa. Dalších devět nízkopodlažních vozů přibylo v roce 2004 a navíc podnik koupil ještě dva velkokapacitní kloubové autobusy, které nasazuje na nejvytíženějších trasách na liberecká sídliště. V Libereckých ulicích se postupně objevují i nízkopodlažní tramvaje. Dvě už ve městě jezdily na konci 90. let. "Jednu jsme měli zapůjčenou a další jsme koupili, přišla na 25 milionů korun," řekl Krebs. Žádný z vozů však už nejezdí. Půjčenou tramvaj podnik vrátil a druhá je nepojízdná. "Výrobce zkrachoval, a tak ji není kde reklamovat ani opravit," uvedl mluvčí. V závěru loňského roku se ale v Liberci objevila nízkopodlažní tramvaj, která vznikla přestavbou starého vozu a snížením podlahy v jeho střední části. Podnik zatím nechal přestavět čtyři tramvaje, dalších osm by mělo modernizací projít letos a v příštím roce. "Modernizace jednoho vozu nás přijde na 8,5 milionu korun, nový by ale stál od 35 do 60 milionů," řekl Krebs. Městská doprava v Liberci přepraví ročně kolem 30 milionů cestujících. Dopravní podnik, který dopravu v Liberci zajišťuje, je ve stoprocentním vlastnictví města. To letos na jeho provoz přispívá 171 miliony korun, což je o deset procent víc než loni. Dalších 30 milionů přidá radnice právě na modernizaci a obnovu vozového parku.

* Siemens: Efektivnější řízení autobusové a železniční dopravy * Double-decker "od Blaira" na české silnice nesmí *

Efektivnější řízení autobusové a železniční dopravy news.systemonline.cz 13.3.2006 - Společnost Siemens Business Services (SBS) na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu v Berlíně, který začal 8. března, představuje řešení pro provozovatele osobní přepravy založené na technologii RFID. Technologie RFID (identifikace pomocí radiového signálu) je nyní k dispozici i menším společnostem podnikajícím v oblasti přepravy osob. Nový řídicí systém vyvinutý společností SBS pro využití v regionální veřejné hromadné dopravě umožní jednoduché monitorování vozidel, bude poskytovat přesnější informace o jízdních řádech a zjednoduší práci dispečerům. Siemens patří mezi přední světové dodavatele řešení RFID a je současně jedinou společností, která nabízí služby pro celý hodnotový řetězec rádiové identifikace zboží. Komplexní řešení zahrnuje technologii toku materiálů, transpondéry, čtecí a zapisovací zařízení založená na moderní UHF technologii, procesní poradenství, systémovou integraci, řízení projektů a zajištění provozu nainstalovaných technologií RFID. Double-decker "od Blaira" na české silnice nesmí lidovky.zpravy.cz 11. března 2006, Lidové noviny Na BUSportálu také: Autobusy ve volbách: Zemák a ty druhé. PRAHA Měl to být jeden z taháků volební kampaně sociálních demokratů: patrový autobus, takzvaný double-decker, který včera Jiřímu Paroubkovi s velkou parádou předal britský premiér Tony Blair. Blairův autobus však zatím nemůže vyjet na české silnice. Leda za cenu porušení předpisů. ČSSD nechala v noci na včerejšek původně rudý autobus přestříkat na oranžovo, aby ladil s barvou její volební kampaně. V tom však spočívá kámen úrazu. Změnu barvy musí majitel vozidla (kterého ČSSD tají) nechat zaznamenat do technického průkazu. To by se však double-decker musel vrátit zpět do Británie. Změnu mohou provést jen tamní úřady. „Než autobus uvedeme do provozu, je třeba ještě vyřešit některé technické záležitosti,“ připustila včera mluvčí kampaně ČSSD Anna Veverková. Podle ní by se složité proceduře strana mohla vyhnout, nechá-li autobus přihlásit v Česku. To ale podle českých úředníků nepůjde. „Britským autobusům není možné v Česku přidělit poznávací značku, neboť mají řízení vpravo,“ vysvětlil technik oddělení dopravně správních činností karlovarského magistrátu Vladimír Ježek. Problém s přihlášením autobusu by nejspíš nastal i vzhledem k jeho stáří. Právě kvůli věku double-deckerů se museli s tímto typicky britským symbolem rozloučit i obyvatelé Londýna. Loni v prosinci vyjel na pravidelné lince poslední patrový autobus. Kritika vůči double-deckerům ale zaznívá i z řad členů sociální demokracie. Třeba bývalému premiérovi Miloši Zemanovi, který se na Paroubkově kampani hodlá podílet, se nelíbí, že patrové autobusy v minulosti využívaly pravicové strany. Double-decker se stal například symbolem tehdejší Čtyřkoalice před senátními a krajskými volbami v roce 2000. Červené routemastery křižovaly ulice Londýna od roku 1954 a postupně se staly jedním z jeho symbolů. Ve „zlatých časech“ jich jezdilo 2700, vyráběly se do roku 1968. Postupem času ale autobusy přestaly vyhovovat nárokům na bezpečnost, jejich provoz byl také neúměrně drahý. Proto začala londýnská radnice přes masivní protesty obyvatel uvažovat o jejich definitivním stažení z provozu. Poslední jízdou se double-decker na pravidelné lince 159 s britskou metropolí rozloučil 10. prosince loňského roku. ROBERT MALECKÝ

BUSportál jako mediální partner avizuje materiály Dopraváku. Vybrané materiály uveřejňujeme. Dopravák 3/2006 . Nové povinnosti profesionálních řidičů dle zákona 411/2005 Sb.

Celobarevný čtyřstránkový Dopravák vychází dvakrát měsíčně v běžném roce, jedenkrát měsíčně o prázdninách a v prosinci. Z obsahu 4. čísla: ČAD Blansko: Převážná část investic půjde i letos do nákladní dopravy. V Praze proběhla volební valná hromada Svazu dopravy ČR Na BUSportálu: Ze Svazu dopravy: (Úvodní slovo Jaroslava Hanáka pro Spektrum * Nové vedení Svazu dopravy požaduje zdvojnásobení investic do dopravní infrastruktury * Den dopravy * Členové nového vedení ). V Opavě otevřena nová hala Truck servis ČSAD autobusy Plzeň: Ženy za volantem autobusu Na BUSportálu stručně: Řidičky autobusů jsou méně konfliktní ve vztahu k cestujícím. ČSAD Česká Lípa: Při obnově vozového parku jsou preferovány autobusy s pohonem CNG. Nad novým zákonem 411/2005 Sb. o provozu na pozemních komunikacích Connex Morava: Jak postupovat pro splnění nových nařézení zákona 411 Nové povinnosti profesionálních řidičů. Letošní sněhová nadílka prodloužila provoz Skibusů JIHOTRANS podpořil sportovní tradici Dopravák 4/2006: Nové povinnosti profesionálních řidičů dle zákona 411/2005 Sb.