"Lidé manažerovi lhostejné jednání vrátí." Alena Kozáková získala jako vůbec první personalistka v Česku titul HR manager roku.

Odborná porota ocenila zejména její aktivitu při reorganizaci výroby po změně vlastníka společnosti Karosa. HN: Vystudovala jste práva. Jak jste se dostala k personalistice? Do firmy Vagónka Studénka na Ostravsku jsem nastoupila jako podniková právnička. Tehdejší generální ředitel za mnou přišel po nějaké době s návrhem, jestli bych nechtěla spojit znalost pracovního práva s činností personalisty. Vzpomínám si, že má první reakce byla: To dělat nechci, nikdy. HN: Co změnilo váš názor? Nakonec jsem se do toho, obrazně řečeno, zakousla a začalo mě to moc bavit. Práce s lidmi je někdy velmi obtížná, vyčerpávající. A v rozvíjejících se firmách také hektická. Na druhou stranu je nesmírně zajímavá a vzrušující. Navíc teď, když jsem získala tohle významné ocenění - mám obrovskou radost. Ta práce stojí za to. HN: Co obnášela reorganizace výroby v Karose? Především sestavení úplně nových týmů, na kterých změněná výroba měla stát. Společnost totiž získali noví vlastníci, italská firma Iveco, která je součástí skupiny Fiat. Společným úkolem vedoucích ve výrobě a personalistů bylo mimo jiné vysvětlit lidem důležitost a nutnost chystaných změn. Ne tak, že to nařídil někdo shora. Ale aby je vzali za své a chtěli se na nich podílet. Poté jsme je těmi změnami museli provést a realizovat je. HN: Lidé nemají změny moc rádi. Šlo to bez problémů? Samozřejmě jsme naráželi i na odpor, nepochopení, nechuť. Ale v takových případech je na místě ochota a trpělivost personalistů i jednotlivých mistrů věnovat lidem potřebný čas. Naslouchat jim a vyjádřit se k jejich připomínkám a obavám. Proto chodíme do provozu, mluvíme s jeho manažery, s mistry i s dělníky. Společně se snažíme řešit problémy. HN: Nedělala zaměstnancům problém změna vlastníka? Tohle je vždy problém. Nastoupila jsem do Karosy v době, kdy se majoritním vlastníkem firmy stalo Iveco. Francouzský styl práce byl nahrazen stylem italským. Někteří ze zaměstnanců, kteří pamatují jako vlastníka francouzský Renault, tvrdí, že dříve se tu věci řešily pomaleji. Precizněji a ve větším klidu. Majitelé a vrcholoví manažeři Iveca kladou větší důraz na zavádění změn do výroby, rozvoj, vysoké tempo i pracovní výkony. Někteří lidé se cítí být pod tlakem. Jsou mnohdy vyčerpaní, unavení. HN: Jak může v takovém případě pomoct personální oddělení? Manažer příslušného útvaru by o tom měl s personalisty mluvit. Tedy pokud si se situací neví rady. HN: Co když si jen myslí, že si ví rady. Nebo situaci přehlíží? Dělat, že se nic neděje, je to nejhorší. Nebo když vyhrožuje, že za branou čeká dalších deset lidí. Ono to o těch zástupech za branami firmy většinou není, a to ani v případě Karosy, pravda. Zaměstnáváme lidi v profesích, kterých je spíše nedostatek. A kousek od nás jsou další automobilky, TPCA Kolín a Škoda v Kvasinách. Nabízejí pracovní příležitosti v podobných profesích. Takže jsem přesvědčena, že je v zájmu manažera či mistra, aby se pokusil problémy vyřešit k oboustranné spokojenosti. Ale chápu, že vedoucí jsou sami velmi vytížení. Může se stát, že tu nespokojenost, únavu zaměstnanců nevnímají, a tudíž neřeší. Jestli se ale lidé ozývají, že už opravdu nemohou, jejich výkony se horší, někteří odcházejí, je třeba to řešit. Chovají-li se manažeři lhostejně, sobecky, lidé jim to začnou vracet. Slušné, čestné a přímé jednání se vyplatí, jakkoli to může znít fádně. HN: Kromě prosazování komunikace existuje ještě jiná pomoc? Ano. Pravidelně monitorujeme stavy lidí na klíčových pracovištích. V případě kapacitních výkyvů zasahujeme ve spolupráci s příslušnými vedoucími. Někdy dočasně převádíme lidi z jednoho úseku na druhý, využíváme jejich další kvalifikace. Nebo si vypomůžeme agenturními zaměstnanci. HN: Mluvila jste o sestavení nových týmů. Vybírali jste lidi zvenku, nebo jste čerpali z vlastních zdrojů? Ze svých vnitřních zdrojů. Reorganizace s sebou přinesla mimo jiné snížení počtu mistrů. Z těch bývalých a z dalších personálních rezerv jsme vybrali mistry nové. Ti úspěšně prošli, abych tak řekla, prozkoumáním ze všech stran v rámci assessment centra, diagnostických testů, pohovorů a podobně. Vybrali jsme lidi kvalifikované, schopné vést tým a provést žádané změny. Společně s nimi jsme vybrali jejich pomocníky, "týmové experty" z řad dělníků. Ti věnují 20 procent pracovní doby administrativě a řízení lidí na příslušném pracovišti. Vybrali jsme i interní školitele, kteří pomáhají zaměstnancům s jejich problémy, a tím uvolňují ruce mistrům. HN: Co se stalo s mistry, kteří neuspěli? Někteří z nich jsou týmovými experty, jiní se vrátili mezi dělníky. Někteří firmu opustili. HN: Daří se vám udržet si lidi? Nemůžeme říct, že by nikdo neodcházel. Zaměstnanci, kteří jsou z nějakých důvodů unaveni, rozčarováni, odejdou. Je ale důležité se zeptat proč - tehdy se dá ještě jejich rozhodnutí zvrátit. Preventivně si hýčkáme zaměstnance výhodami. Vynakládáme finanční prostředky mimo jiné na doplňkovou zdravotní péči, rehabilitaci, masáže a podobně. Mnozí zaměstnanci totiž dělají fyzicky velmi namáhavou práci. Pak jsou tu obvyklé stravenky, týden dovolené navíc, podpora dětské rekreace, příspěvek na dopravu, půjčky na byt a tak dál. Skupinu mistrů mimo jiné čeká zpočátku příštího roku dvoudenní trénink v přírodě zaměřený na teambuilding. Slibujeme si, že se také ukáže, kdo a jak se v týmu či ve firmě cítí. Jak se změnila jeho role a co lze udělat s případnými negativními výsledky. HN: Jak přesvědčíte vedení firmy, aby věnovalo pozornost vašim programům pro zaměstnance? Manažer pro lidské zdroje musí mít důvěru a podporu generálního ředitele či předsedy představenstva, nejlépe i vlastníků. Právě oni by měli být na lidské zdroje orientováni. Jako velmi důležité vidím i "spojení" personalistiky s výrobou. Pokud je to firma, která má hmatatelný produkt, neměl by být problém ukázat, jak se na kvalitě výrobku odráží motivace zaměstnanců, dobré sestavení týmů, změna organizace práce. Personalisté by se měli pravidelně setkávat na pracovních poradách s vedoucími výrobních provozů či závodu. Pokud budou umět pomoci, bude jejich aktivita napříště určitě vyžadována. Mně osobně se také osvědčil, řekla bych, pokorně agresívní přístup. To jest trpělivé a vytrvalé nabízení nových způsobů zlepšování práce a postupů. A současně názorné prezentování výsledků, jakých lze zmíněnými cestami dosáhnout. Alena Kozáková (43 let) je ředitelkou pro lidské zdroje ve společnosti Karosa se sídlem ve Vysokém Mýtě. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity J.E.Purkyně v Brně. Osmnáct let pracovala ve Vagónce Studénka na Ostravsku. V Karose je od roku 2003. Před týdnem byla v prvním ročníku soutěže HR manager roku 2006 zvolena nejlepší personalistkou. Hospodářské noviny 6.11.2006 Kariéra Autor Karolina Švidrnochová. (BUSportál přebírá materiály HN s jejich souhlasem)

Ministr dopravy Aleš Řebíček ve čtvrtek řekl, že regionální autobusoví dopravci, kteří zajišťují základní dopravní obslužnost v krajích, by neměli platit mýtné. Naopak komerční dálkoví dopravci se podle Řebíčka mýtné budou muset platit.

PRAHA - Ministerstvo dopravy (MD) hodlá v parlamentu podpořit novelu zákona o pozemních komunikacích, která regionální dopravce od mýtného osvobodí. Novelu zákona inicioval Středočeský kraj a nyní je v parlamentu jako poslanecký návrh. Více na novinky.cz

* V Ústeckém kraji jezdí až na výjimky linkoví autobusoví dopravci. * Ústecký kraj pořizuje označníky pro jízdní řády nových autobusových dopravců. *

K dnešnímu dni dochází k dalším změnám v autobusové osobní dopravě, v regionu přibývají další linky veřejné linkové osobní autobusové dopravy. "K dnešnímu dni můžeme konstatovat, že po krizi vyvolané postupem DPÚK je poměr linek a spojů, které zajistil Ústecký kraj v poměru 94% ku 6% ve prospěch řádné linkové dopravy," konstatoval hejtman Jiří Šulc. Více na www.kr-ustecky.cz Na náklady Ústeckého kraje jsou v současné době na některých autobusových zastávkách v regionu zřizovány nové výlepové plochy pro vyvěšení jízdních řádů autobusových dopravců. Probíhá usazení přibližně 800 kusů zastávkových označníků, předpoklad je umístění přibližně 1 300 kusů do konce tohoto roku. "Noví dopravci budou námi zřízené označníky využívat a současně i přispívat na jejich údržbu," vysvětlil hejtman Jiří Šulc. Více na www.kr-ustecky.cz

Současnost a perspektiva výstavy očima BUSportálu. Autobusy, příslušenství, ekologie, dopravci, samosprávy a to všechno na podzim v Praze - to určitě smysl dává.

BUSportál zaznamenal podněty a připomínky a zaujímá k nim svoje subjektivní stanoviska. Honba za premiérami U každé výstavy a veletrhu trpí mediální sféra úporným zájmem o nejlépe světové premiéry. Pokud u autobusu jde o premiéru určenou i pro Česko a okolí, pak ji lze jen přivítat. Jinak je pro odbornou veřejnost cenná zejména možnost porovnání produkce i prostor k jednání, který v době výstavy má jak prodávající, tak zákazník. Proudící davy Symptomem úspěšné výstavy opravdu nejsou. Laická veřejnost a dětský zájem o autíčka sice průběh oživí, ale obchodně pouze odvádějí koncentraci. Opravdoví zájemci o autobusy z řad opravdu zanícených a vzdělaných laiků si cestu na výstavu najdou. Partneři naopak klid na jednání vítají a není jednoduché ani pro redakci BUSportálu nacházet momenty, kdy má vystavovatel čas na neformální diskusi. Plochy, vystavovatelé, exponáty - větší a více Bude bezesporu příjemné, pokud se Coach Progressu podaří naplnit třeba i celé Letňany a jinam než k expanzi nemůže koncepce výstavy směřovat. Výhodou soustředění expozic v jedné, byt rozlehlé hale, je sevřenost a kontakt lidí okolo autobusů. Redakce byla na výstavě 3 dny a pokud chtěla zachytit pokud možno poctivě vše včetně průběhu doprovodných programů a nezanedbat jednání s partnery BUSportálu, opravdu bylo co dělat. Tiskové konference Ty by se měly vrátit do prvního dne, jak je zvykem jinde. Méně je více a proto by konference měli pořádat jen ti, kdo opravdu vědí, o co jde, i za cenu, že si za pořádání TK připlatí. Rozmazlený novinář už čeká kromě tiskových materiálů také CD s podklady pro výstupy. Aby byl přibalen blok, tužka a další reklamní předmět, není pro profesionála vůbec nutné. Proč jenom autobusy Protože výstava, kde jsou autobusy vedle trucků, už tu je. Autobus je navíc jiné téma než kamión. Autobus je více individuální produkt a jeho zákazníky jsou jak dopravci, tak i cestující spolu se svými samosprávami. Navíc jsou autobusy narozdíl od nákladních vozidel opravdu úspěšným českým výrobkem. Tradiční vysokomýtská Karosa jako součást Irisbusu, dynamický SOR Libchavy a jeho partner pro CNG EKOBUS, nový výrobce TEDOM v Třebíči dokonce s českými motory i část výroby EvoBus v Holýšově - Česká republika se opravdu stává významným prvkem autobusového byznysu v Evropě. Minimálně Evropa si uvědomuje neúnosnost narůstající automobilové dopravy zejména v městských aglomeracích a hledá řešení i v hromadné silniční dopravě - samozřejmě na úrovni. Autobus si svoji výstavu určitě zaslouží. Coach Progress 2007 Určitě bude. Je to rok bez AUTOTECu, IAA a rok s BUSWORLDem. Proč by se novinky z Belgie nemohly přestěhovat po výstavě více na východ ... Důležité jsou zejména odezvy stávajících vystavovatelů a vůle těch ostatních, kteří stále mapují a osahávají terén a odhadují perspektivu projektu. Dlužno poznamenat, že pokud by všichni čekali a pozorovali, výstava se nebude konat nikdy. Přítomnost i těch, kteří nevystavují jako návštěvníků, byla ovšem velice milá. Velice se osvědčila spolupráce Coach Progress s dopravci a jejich asociací ADSSS, která by se mohla rozšířit nejen o další dopravce, ale i o kraje a obce. Pořadatelé navíc chtějí posílit tým o další profesionály. Coach Progress a lidé - KaLeIdOsKoP. * Na shledanou za rok *

BUSportál jako mediální partner avizuje materiály Dopraváku. Vybrané materiály uveřejňujeme. Dopravák 16/2006 .

Celobarevný čtyřstránkový Dopravák vychází dvakrát měsíčně v běžném roce, jedenkrát měsíčně o prázdninách a v prosinci. Z obsahu 17. čísla: Ve FTL Prostějov otevřeli moderní mycí linku pro kamiony a autobusy. BUS Slezsko Třinec: Další rozšíření IDS Společnost DONAK Vyškov 15 let na dopravním trhu. Nové servisní středisko pro autobusy Mercedes-Benz Na BUSportálu: Ze slavnostního otevření ServiceCenter Praha pro autobusy EvoBus. V Hannoveru uděleny prestižní ceny pro nejlepší užitková vozidla. Zlatá medaile z Plovdivu pro EKOBUS INTERCITY Plus. "Oldtimer" autobusy Mercedes-Benz a Setra v Praze. Na BUSportálu: 2 + 1 Old Timer Mercedes-Benz + Setra . Veteráni v ulicích Plzně Na BUSportálu nejlépe v rubrice Veteráni. Setkání s pletenou módou. Historie a současnost dopravy v publikacích viz www.mestskadoprava.cz

Mezi priority Strategie udržitelného rozvoje EU patří boj proti klimatickým změnám a řešení situace v oblasti dopravy . (Tisková zpráva Rady vlády pro udržitelný rozvoj.)

Praha, 1. listopadu 2006 - Za účasti zástupců finského předsednictví EU, Evropské komise i Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, významných odborníků a reprezentantů vlády, obcí a krajů, ale také nestátních neziskových organizací se včera v prostorách Lichtenštejnského paláce na pražské Malé Straně uskutečnilo již třetí Fórum pro udržitelný rozvoj [1]. Na setkání, které zahájil premiér a předseda Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) Mirek Topolánek spolu s ministrem životního prostředí Petrem Janem Kalašem, byly představeny základní přístupy klíčových resortů k udržitelnému rozvoji v ČR i postoj Evropské komise a předsednického Finska k této problematice na evropské úrovni. Senátor a předseda Výboru RVUR pro strategii Bedřich Moldan prezentoval současný vývoj aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR) [2]. Odpolední sekce přinesly také aktuální informace z regionů, měst a obcí. Fórum zahájil předseda vlády Mirek Topolánek. Seznámil účastníky s vlastním pohledem na udržitelný rozvoj, pro který je dle něho klíčová svoboda. „Jen svobodní lidé si nenechají ničit své životní prostředí a ve svobodné zemi mají možnost mu sami bránit,“ uvedl. Zdůraznil také roli podniků, obcí a regionů, které samy musí převzít iniciativu k udržitelnému rozvoji. obcí. Ministr životního prostředí Petr J. Kalaš, výkonný místopředseda RVUR, upozornil na skutečnost, že i přes významné úspěchy se životní prostředí v některých oblastech opět zhoršuje. Dvě třetiny obyvatel ČR jsou dnes například vystaveny nadlimitnímu znečištění ovzduší prachovými částicemi. „Abychom zastavili tento trend, je třeba snížit emise z dopravy a zvýšit energetickou efektivitu ekonomiky. Musíme využívat více obnovitelných zdrojů energie, podporovat inovace a lépe využívat ekonomické nástroje spíše než další regulace,“ zdůraznil Kalaš. Na závěr svého vystoupení vyhlásil sjednocující téma pro místní Agendy 21 pro rok 2007, kterým bude udržitelná doprava. obcí. Velvyslanec Finska v ČR Jorma Inki přiblížil účastníkům základní kroky, které jeho země podniká směrem k udržitelnosti svého rozvoje. Například vlastní strategii udržitelného rozvoje či vládní komisi pro udržitelný rozvoj (obdoba naší RVUR) má Finsko již od počátku devadesátých let 20. století. Připomněl také řadu podobností mezi ČR a Finskem a nabídl možnost spolupráce obou zemí při cestě k udržitelnému rozvoji, například v oblasti hospodaření se dřevem a lesnictví. obcí. Timo Mäkelä, ředitel sekce udržitelného rozvoje DG Environment Evropské komise, připomněl výsledky studie, zpracované pro britskou vládu (tzv. Sternovy zprávy), podle níž je hrozba klimatických změn významným ohrožením ekonomického rozvoje světa. „Ohrožují pětinu světového ekonomického bohatství, budou znamenat až 200 milionů klimatických uprchlíků,“ varoval Mäkelä. Připomněl také výsledky průzkumu Eurobarometru, podle nějž 85 % Evropanů považuje stav životního prostředí za stejně důležitý jako ekonomiku či sociální otázky a 65 % lidí říká, že politika ochrany životního prostředí má mít vyšší prioritu než ekonomický profit. Představil také revidovanou Strategii udržitelného rozvoje EU a její priority, mezi které patří boj proti klimatickým změnám a řešení situace v oblasti dopravy . Mezi další z celkem sedmi priorit patří například oblast energetiky či veřejného zdraví. „Udržitelný rozvoj má svůj smysl potud, pokud ho naplníme smysluplným obsahem. Nemůžeme zůstat u obecných proklamací, ale hledat konkrétní problémy a najít jejich řešení,“ řekl Mäkelä, čímž reagoval na některé své předřečníky, kteří tento koncept zpochybňovali. obcí. O přístupu podnikatelského sektoru k udržitelnému rozvoji mluvil zástupce Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Jürg Gerber. Rada sdružuje na 190 nadnárodních korporací s celkovým obratem přes 5 miliard dolarů, produkty některého z jejich členů si denně na světě koupí více než 3 miliardy lidí. Mezi její hlavní priority patří klimatické změny a snižování emisí skleníkových plynů, spotřeby energie či vody. Se Situační zprávou k SUR seznámil přítomné senátor Bedřich Moldan. Představil nový koncept Strategie, který počítá s větší úlohou indikátorů, jež by měly přispět ke konkrétním výstupům a lepšímu sledování naplňování priorit SUR. Novinkou by mělo být i stanovení určitých limitů pro jednotlivé oblasti, které by jasně řekly, co je a co není v určitém časovém horizontu udržitelné. „Naším cílem je tyto inovace zapracovávat již od ledna příštího roku tak, aby byla revidovaná SUR hotova v listopadu 2007,“ popsal nejbližší cíle Moldan. Situaci na úrovni OSN popsal Jiří Hlaváček, místopředseda výboru OSN pro přípravu zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj (UN CSD) v roce 2007. I UN CSD považuje za prioritu oblast energetiky a klimatických změn. Hlaváček upozornil, že zatímco emise skleníkových plynů budou v Evropě postupně klesat, například v Číně či Indii bude trend obrácený a přinese další problémy. „Dělení na životní prostředí a ekonomický, případně sociální rozvoj je definitivně opuštěno. Světové společenství si uvědomuje, že životní prostředí i ekonomika a sociální oblast jsou součástí udržitelného rozvoje.“ Odpolední část Fóra byla rozdělena na tři paralelní sekce. První se věnovala tématu udržitelného rozvoje na úrovni EU. Udržitelný rozvoj v ČR a druhá situační zpráva k SUR byly náplní druhé sekce. Zde se vedla živá debata zejména nad sadou indikátorů, které mají měřit, zda se ČR jako celek blíží nebo naopak vzdaluje udržitelnému rozvoji. Třetí sekce se zabývala situací v regionech a obcích. Představila nástroje, nabízené Národní sítí Zdravých měst ČR a Pracovní skupinou pro místní Agendy 21 (MA21) při RVUR (např. sadu kritérií pro hodnocení MA21). Konkrétní zkušenosti představili zástupci města Vsetín (jedno ze dvou nejúspěšnějších při uplatňování MA21) a krajů Vysočina a Ústeckého. Poznámky: [1] Fórum pro udržitelný rozvoj svolává každoročně RVUR. Slouží k veřejné prezentaci práce Rady a veřejné diskusi nad jejími výsledky – další informace na stránce www.udrzitelny-rozvoj.cz . [2] Další podrobnosti ke Strategii udržitelného rozvoje ČR na www.udrzitelny-rozvoj.cz .

Karosa do září zvýšila prodej o 40 procent na 1697 autobusů. SOR Libchavy do září vyrobil 255 autobusů, zatímco ze celý loňský rok to bylo 247.

Poznámka BUSportálu - bude zajímavé pozorovat vývoj v následujícím roce, protože letošní objem produkce mohl být ovlivněn předzásobením EURO 3 a v Karose končící řadou 9. (ČTK)Hradec Králové - Největší český výrobce autobusů, společnost Karosa Vysoké Mýto, zvýšila za prvních devět měsíců roku prodej o 40 procent na 1697 autobusů. Export se na prodeji podílel 80 procenty. Hlavním odbytištěm zůstala Francie, kam podnik vyvezl 799 autobusů po 728 ve stejném období loni. Řekl to obchodní ředitel podniku Petr Rusek. Výrazný nárůst prodeje Karosa zaznamenala na Slovensku, a to ze 45 na 221 vozů. V Česku firma zvýšila odbyt o 56 procent na 338 autobusů. "Nárůst je patrný téměř na všech teritoriích. K letošním novým trhům patří Dánsko, Rakousko, Katar a Bulharsko," uvedl Rusek. Zvýšený zájem odběratelů podle něj Karosa registruje jak u nových modelů Crossway, Arway a Citelis, tak u vozů plnících starší exhalační normu Euro 3. Podnik také proti loňsku ztrojnásobil na 34 kusů výrobu karosérií pro trolejbusy plzeňské firmy Škoda Electric. Karosa, která patří do autobusové skupiny Irisbus italské firmy Iveco, loni prodala rekordních 1883 autobusů oproti 1703 vozidlům v roce 2004. Zisk firmy loni činil 395 milionů korun. Letos podnik podle dřívějších vyjádření plánuje prodej kolem 2200 autobusů. Zvýšení letošní produkce dříve ohlásil i druhý největší český výrovce autobusů, společnost SOR z Libchav na Orlickoústecku. SOR do září vyrobila 255 autobusů, zatímco ze celý loňský rok to bylo 247 vozů. Celoroční produkce SOR by měla přesáhnout 410 autobusů.

Používateľom bezkontaktných čipových kariet hrozí väčšie RIZIKO zneužitia ako zákazníkom využívajúcim klasické kontaktné karty používané v čítacích zariadeniach.

ČTK priniesla nasledovnú informáciu Bezkontaktné karty väčšinou mávajú nižšiu mieru zabezpečenia a v mnohých prípadoch nie je ich komunikácia ani šifrovaná, uviedol Peter Hanáček z fakulty informačných technológií VUT Brno na konferencii BIST GigaCon. Bezkontaktné karty sa v súčasnosti využívajú napríklad k identifikácii osôb pri vstupe do budov či ako elektronická peňaženka pre platby nižších čiastok(napr. MHD). Na rozdiel od bežných platobných kariet ktoré musia prejsť čítacím zariadením, stačí pri bezkontaktných v mnohých prípadoch iba ich priblíženie k snímaciemu terminálu. Pre útočníkov pritom nebýva problém buď odpočúvať dáta z karty pri bezdrôtovom prenose a alebo vyrobiť falošnú kartu pre komunikáciu s terminálom. Používatelia bezkontaktných kariet môžu pri uskutočňovaní transakcií prezradiť útočníkovi napríklad meno, zostatok na účte či zoznam posledných operácií, čo sú údaje, ktoré sa dajú zneužiť napríklad v priamom marketingu či pri trestnej činnosti, napríklad pri lúpeži. V súčasnosti prebieha v hotovosti približne tretina platieb a práve pri týchto transakciách je snaha nahradiť ich platbami bezkontaktnou kartou. Platba touto kartou je pritom viac ako dvakrát rýchlejšia ako použitie kontaktnej karty. O stanovisko, či sú horeuvedené hrozby pre používateľov bezkontaktných čipových kariet naozaj reálne, požiada BUSportál tých najpovolanejších - najväčších výrobcov strojčekov a príslušenstva k nim - EMtest a MIKROELEKTRONIKU.

Trh s energetickými surovinami je prakticky stoprocentně pod vlivem politiky. Článek Martina Římana.

Problematika energie je těsně spjata s dopravou, dokonce i té elektrické - bez dostatku elektřiny nelze počítat s rozvojem energie z vodíkových článků. Proto tento obecný materiál uveřejňujeme i na BUSportálu. Prezident republiky označil ve svém projevu 28. října, pro mnohé asi překvapivě, otázku elektrické energie za jeden z několika málo opravdu prioritních úkolů budoucí vlády. Hned vedle tak notoricky známých témat jako veřejné finance, penzijní reforma či zdravotnictví. Musím konstatovat, že Václav Klaus, tak jako už vícekrát, “označkoval” problém dříve, než si ostatní vůbec uvědomili, že existuje. Faktem je, že pro většinu z nás je otočení vypínačem s následným rozsvícením žárovky zhruba stejnou samozřejmostí jako to, že ráno vyjde slunce. Podobně nepochybujeme, že u čerpací stanice bez problémů natankujeme nádrž a když si chceme uvařit oběd, plynový sporák nás nezklame. Prostě kapitalismus funguje a tak jako v neděli večer díky neviditelné ruce trhu koupíme v místní večerce čerstvé rohlíky, stejně si poradí i s dodávkami energií. Jako přesvědčený zastánce volného trhu se pod tuto úvahu podepisuji, kdyby …. Kdybychom nebyli takřka totálně závislí na dodávkách plynu z Ruska, ropy z téhož teritoria plus tak “stabilních” zemí, jako jsou ty na Blízkém a Středním Východě. Je hezké, že konkurence u čerpacích stanic evidentně funguje. Ovšem jen do okamžiku, než vyschne ta jedna klíčová roura. Nemám žádný důvod malovat čerta na zeď, ale je dobré mít neustále na paměti, že trh s energetickými surovinami je prakticky stoprocentně pod vlivem politiky. Například německo – ruský projekt plynovodu pod Baltickým mořem je čistokrevným dítětem politiky, snažící se obejít země středovýchodní Evropy. S tím nic moc nenaděláme, maximálně to, že se budeme snažit své portfolio dodávek maximálně diverzifikovat. Takže plyn nejen z Ruska, ale i Norska (dokud tam je), ropovody udržovat v pozici, kdy máme možnost dodávek z různých stran. Proto se v 90. letech urychleně stavěl ten z Ingolstadtu do Kralup. Současné úvahy o jeho “otočení”, tedy ztrátě oné možnosti získávat ropu nejen z Ruska se s trochou nadsázky pohybují na hranici vlastizrady. Ale nejdůležitější je přece jen energie elektrická. Už jen proto, že s její pomocí lze v případě nouze substituovat ropu nebo plyn. Česká republika je zatím zemí, která je v tomto sektoru soběstačná. Dokonce je schopna část své produkce vyvážet. Do zemí, které to štěstí nemají, například na nám blízké Slovensko. Elektřinu vyrábíme ze zdrojů, které jsou domácí (uhlí), nebo je není problém koupit (jaderné palivo). Tato příznivá situace ovšem není shůry dána a nemusí trvat navždy. Spotřeba elektřiny stoupá nejen u nás, ale v celé Evropě. Mimochodem, současný výrazný růst cen je dán především nedobrou situací za našimi hranicemi. Nejsou zdroje, rostou ceny. Díky přeshraničním přenosovým kapacitám pak nutně i u nás. Zhruba toto měl myslím prezident na mysli, když řekl, že “potřebujeme rozhodnout, jak získávat elektrickou energii”. Nechceme-li, aby se ceny zvedaly až do nebe, nechceme-li, abychom ztratili i v této oblasti svou nezávislost, pak nesmíme strkat hlavu do písku. Musíme umožnit výstavbu nových zdrojů a rekonstrukci těch zastaralých, které ne pomalu, ale velmi rychle dosluhují. Spoléhat na to, že díky trhu elektřinu někde koupíme je absurdní. Už jen proto, že takto uvažovala a ještě uvažuje značná část Evropy. Spoléhat, že díky novým technologiím a úsporám bude spotřeba klesat je ještě zpozdilejší. To si mysleli i v Kalifornii a jak dopadli. Na energetiku je životně důležité pohlížet pragmaticky, bez ideologických brýlí. Není pravda, že trh vše vyřeší. Bohužel nevyřeší. Ne proto, že by to bylo nad jeho síly, ale proto, že celosvětově jde o totálně zpolitizovaný a postátněný sektor. Nevyřeší to ani možná dobře míněná, ale mimo mísu jdoucí víra ve změnu lidského chování, předpokládající podstatně nižší energetické nároky jednoho každého z nás. Opak je pravdou. Čím bohatší jsme, tím více toužíme po takových zbytečnostech jako je energeticky neuvěřitelně náročná klimatizace. Poprávu označil prezident energetiku za aktuální téma pro naši zemi. Je to jedna z věcí, kde potřebujeme širokou shodu, a ne politické hašteření. Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu

Například v Německu autobusy žádné mýtné neplatí. Tiskový mluvčí ministerstva dopravy Viktor Meca však uvedl, že evropské předpisy výjimku pro autobusy neumožňují. Viz BUSportál se zeptal ČESMAD Bohemia k elektronickému mýtu.

(čtk) Zavedení elektronického mýtného zdraží autobusovou dopravu. Shodují se na tom dopravci i představitelé profesních svazů. Mýtné budou platit od příštího roku všechna vozidla nad 12 tun, tedy i autobusy. Řešením by bylo osvobození autobusů od platby mýtného nebo alespoň zavedení nižších poplatků pro autobusy. Například v Německu autobusy žádné mýtné neplatí. Tiskový mluvčí ministerstva dopravy Viktor Meca však uvedl, že evropské předpisy výjimku pro autobusy neumožňují. MD zatím také neuvažuje o dotacích pro autobusové dopravce, které by náklady na platbu mýtného kompenzovaly. Zavedení mýtného pro autobusy se může dotknout i veřejných rozpočtů. Kraje, jako objednatelé regionální veřejné dopravy, totiž kompenzují ze svých zdrojů dopravcům ztráty. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy Petra Kašíka budou náklady regionálních dopravců na mýtné asi 300 až 350 milionů korun. A tyto náklady budou nakonec hradit právě kraje, řekl Kašík. I podle něj je proto nutné, aby MD snížilo poplatky pro autobusy. Zdražení jízdenek negativně ovlivní turistický ruch v ČR, uvedla Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA). Cestovní ruch zaměstnává v ČR přímo či nepřímo asi deset procent obyvatelstva, připomněl. Podle plánů MD a společnosti Kapsch, která mýtný systém buduje, budou všechna vozidla nad 12 tun platit mýtné od 1. ledna 2007. Průměrná sazba bude 4,05 koruny za kilometr. Nákladní dopravci předpokládají zdražení svých služeb o 15 až 20 procent.