v rámci připomenutí 10 let od první jízdy integrovaných autobusových linek z Prahy do Štěchovic.

V rámci akce bude ve Štěchovicích promítat KINOBUS Dopravního podniku české filmy (v pátek i v sobotu). Dále bude možné svézt se zdarma historickými kloubovými autobus Ikarus, a také autobusy Karosa ŠL11 a Karosa 706 RTO. Mezi Prahou a Slapy také vyjedou dvě výletní lodě Pražské paroplavební společnosti. Ve Štěchovické elektrárně se budou konat exkurze, nebude chybět ani poznávací a dovednostní stezka. PROGRAM Jízdy zdarma historickými autobusy Ikarus 280 každou hodinu v trase Smíchovské nádraží - Štěchovice a Škoda 706 RTO, Karosa ŠL11 v trase Štěchovice - Třebenice (Slapská přehrada); zpět do Štěchovic dopravou PID nebo po svých po modré a červené turistické značce - odjezdy ze Smíchovského nádraží každou hodinu od 9:20 do 16:20 - odjezdy ze Štěchovic směr Praha každou hodinu od 10:10 do 17:10 - odjezdy ze Štěchovic směr Třebenice každou hodinu od 10:05 do 16:05 - odjezdy z Třebenic směr Štěchovice každou hodinu od 10:45 do 16:45 Výlet lodí na trase Praha (Rašínovo nábřeží) - Štěchovice - Slapy (Třebenice) (dle tarifu PPS - www.paroplavba.cz) - odjezd z Prahy v 8:30, příjezd na Slapy v 11:30 - jízda navíc na trase Slapy (12:00) - Štěchovice (13:30) - Slapy (15:00) - odjezdy ze Slap ve 14:30, 15:30, příjezdy do Prahy v 18:00, 19:00 Promítání KINOBUSU v pátek 20. a sobotu 21. června ve Štěchovicích, začátek promítání vždy od 21:45 v pátek film Revival, hudební komedie, ČR, 2013, 111 min. v sobotu Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka, sportovní komedie, ČR, 2012, 102 min. Poznávací a dovednostní stezka v rámci Štěchovic, soutěžní úkoly na trase , po jejím úspěšném absolvování malé občerstvení zdarma (zmrzlina a špekáčky); možnost exkurze ve Štěchovické elektrárně (ve 12, 14, 16 hod.) TI ROPID

Dnes je na tomto místě nové depo pro autobusy a trolejbusy PMDP. Minulost připomínají pouze sloupy.

Při prohledávání historie občasných návštěv pro média ve Škoda Transportation jsme narazili kramě materiálu Nakládání tramvaje ŠKODA 13 T pro Brno v areálu plzeňské Škodovky 10.9.2007 také na materiál o tramvaji "porsche" viz Jubilejní 100. tramvaj ŠKODA zamíří k zákazníkovi do DP hl. města Prahy . Protože tramvaje nebyly nikdy prioritou BUSportálu a nějak nám tenkrát nedošlo, že máme možnost zachytit místo, kde bude možná někdy nové depo, je to asi všechno, co máme. Dagmar Braunová První procházka novým busovým depem vozidel PMDP v Plzni na Karlově Druhá procházka novým busovým depem vozidel PMDP v Plzni na Karlově

DPP pro rok 2014.

Na sobotu 7. června 2014 připravila organizace ROPID ve spolupráci s městem Roztoky a obcí Únětice bohatý program pro celou rodinu. Do redakce se dostaly záběry historických autobusů a motoráčku Jana Kurky. ROPIDu děkujeme za záběry Kinobusu.

s mnoha zajímavými materiály z historie i současnosti i na internetu, a to i s článkem BUSportálu Busy 2014.

Z obsahu: HISTORIE A STAVEBNÍ VÝVOJ AREÁLU DOPRAVNÍCH PODNIKŮ V CUKROVARSKÉ ULICI Osobnosti, které tvořily areál v Cukrovarské ulici Unikátní řízení provozu trolejbusů v novém depu PMDP na Karlově Mystery shopping v PMDP Plzeňská mini – přírůstek v rodině Plzeňských „karet“ Busy 2014: autobusy, hybridbusy, elektrobusy, trolejbusy a hydrogenbusy …když jste s námi slavili Dopravní novinky (DN) vyšly i v tištěné podobě, poprvé se představily zájemcům 7.6. na DOD v novém depu. V elektronické podobě jsou v "pdf" k dispozici jako "Dopravní novinky 2014" na http://www.pmdp.cz/zabava/ke-stazeni/ , kde najdete i minulá vydání. Ke článku Busy 2014 - redakce BUSportálu poslala na výběr desítky busových záběrů, výběr byl ponechán na redakci DN, to kdyby měl někdo pocit, že tam něco zásadního chybí. Papírová média mají velmi kruté limity, více záběrů najdete v prezentaci "Aktuální trendy v rozvoji vozidel pro veřejnou dopravu!" v Archivu přednášek z konference IDS Žďár nad Sázavou . Prezentace, která byla realizována na konci května, vznikla až na základě článku pro DN.

v barvách PID bylo dnes slavnostně uvedeno do provozu za přítomnosti starosty města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Ondřeje Přenosila.

Autobusy jsou určeny zejména pro cestující na linkách PID z Brandýsa nad Labem do Prahy (linky 375 a 367) a rozšiřují tím výrazně flotilu kloubových autobusů ve firmě ČSAD Střední Čechy. Jedná se osvědčený typ nízkopodlažního kloubového autobusu, který zde již jezdí od roku 2009. Autobusy s motory EURO V jsou již standardně v barvách PID, kompletně vybavené odbavovacím a informačním systémem pro provoz v integrované dopravě, pro vozíčkáře je k dispozici mechanická plošina. Celková obsaditelnost autobusu je 160 cestujících (55 sedících a 105 stojících). Mnoho kilometrů bez nehod popřáli řidičům majitel firmy ČSAD Střední Čechy, a.s. Miloslav Studenovský, ředitel firmy Štěpán Ševčík, zástupce firmy Solaris Jiří Pilař a vedoucí odboru plánování firmy ROPID Martin Jareš. TI ČSAD Střední Čechy Autobusy Solaris jsou už pravidelnou součástí obnovy vozového parku dopravce: 2009: Solaris Urbino 18 pod vánočním stromem na Masarykově náměstí v Brandýse 2012: ČSAD Střední Čechy naděluje dárek cestujícím v Pražské integrované dopravě

Postřehy a fotografie Miroslava Klase.

Vladivostok – město s asi 600000 obyvateli je největší na ruském Dálném východě. Rozkládá se na konci poloostrova v blízkosti několika zálivů, které výhodně používají jako námořní přístavy civilní i pro válečné loďstvo včetně jaderných ponorek. Proto bylo město až do roku 1992 pro cizince nedostupné. Vladivostok je také konečnou stanicí 9200 km dlouhé Transsibiřské magistrály z Moskvy. Kromě dálkových vlaků a nepříliš značného množství příměstských „panťáků“ jezdí každé dvě hodiny na 50 km vzdálené letiště Aeroxpres, tvořený modernizovanou elektrickou jednotkou. Aeroexpres má vedle staré budovy ještě samostatný nový odbavovací terminál. Obecnou samozřejmostí ve všech ruských nádražních budovách většího významu jsou ostré kontroly všech příchozích osob a zavazadel čtecími rámy a „rentgeny“. Značně členitý reliéf města (převýšení až 200 metrů), navíc rozdělený několika hlubokými zálivy, znesnadňuje ve Vladivostoku budování jakékoliv dopravní infrastruktury. Centrum města se nachází v okolí zálivu Zlatý roh, což je také nejvýznamnější přístaviště. Ještě donedávna většina dopravy se musela probíjet na jih města úzkými historickými komunikacemi v okolí zálivu, což s rozvojem automobilové dopravy po roce 1990 přestalo být únosné. Cesta veřejnou dopravou zablokovanou nekonečnými kongescemi byla v centru města často pomalejší než pěší chůze. Ruská vláda, mimo jiné v souvislosti s plánovaným setkáním vrcholných představitelů nejvyspělejších zemí G8 ve Vladivostoku v roce 2012, proto investovala značnou sumu do modernizace infrastruktury města. Na okraji města byla vybudována kapacitní komunikace a v jeho centru obří visutý most přes záliv Zlatý roh. Ještě větší most o rozpětí hlavního pole 1104 metrů a výšce pilířů 320 metrů pak zcela na jihu města spojil pevninu s tzv. Ruským ostrovem jako perspektivní rozvojovou oblastí města. Dnes již zde stojí obrovský moderní areál Dálněvýchodní univerzity. Městu takovéto velikosti a významu velmi chybí páteřní kapacitní systém veřejné dopravy v podobě lehkého metra nebo rychlostní tramvaje. To musí suplovat hustá síť autobusových a maršrutkových linek, které mají několik lokálních terminálů. V okrajové části města u autobusového nádraží jsou v provozu ještě dvě trolejbusové linky, pozůstatek kdysi rozsáhlé sítě, která padla za oběť dřívější neutěšené dopravní situaci ve městě. Ve Vladivostoku stále žijí tramvaje. Existuje však už jen jedna trať spojující sídliště s tržnicí a průmyslovou zónou. Jejím štěstím asi bylo, že vede na samostatném tělese, ostatní již zrušené tratě byly zlikvidovány především asi kvůli tomu, že bránily "autíčkům" v průjezdu relativně sevřenými ulicemi členitého intravilánu města. Trať je dlouhá asi 4 km, na jednom konci momentálně tramvaje končí ve vozovně, zbývající kilometrový úsek je v rekonstrukci, která je však prováděna značně humpoláckým způsobem. Nedávno rekonstruované úseky jsou nepodbité, křivé až hrůza. V pracovní dny interval kolem 5-10 minut, jezdí se cca mezi 7 až 22 hodinou. Tramvaje jsou převážně klasické vlnité plechy z Usť Katavu, několik LM 93 z Petěrsburgu a také pár exemplářů populárních tramvají RVZ. Ty jsou zjevně hýčkané, na rozdíl od Katavů mají i pěkný „modernizovaný“ interiér se záclonkami. Jízdné stojí 11 rublů, tj. cca 7 Kč. Platí se ovšem při povinném výstupu předními dveřmi řidičce, což je na Sibiři obecně běžné. Předplatné jízdné patrně neexistuje. Z kolejové dopravy je ve městě ještě krátká 100 metrů dlouhá pozemní lanovka od zálivu Zlatý roh nahoru k sídlištím, s poněkud záhadným patrně pouze lokálním dopravním významem. Ve městech ruského Dálného východu dominují autobusové dopravě zejména ojeté autobusy z jižní Koreje značky Hyundai a Daewoo. Typická je pro ně robustní jednoduchá konstrukce a posuvné střední dveře. Ve Vladivostoku hegemonii korejských značek narušuje 50 žlutých autobusu MAN Lions City dodaných na přelomu let 2011/2012. Jsou vybaveny klimatizací, informačním systémem a Wi-Fi připojením. Jsou nasazeny převážně na prestižní lince č. 15, která vede z centra města přes oba obří mosty k univerzitě na Ruský ostrov. Tři roky provozu v ruských podmínkách a údržbě se však už na nich dost podepsaly. Zvláštností je odbavování cestujících řidičem během povinného výstupu předními dveřmi. Jízdenka stojí 18 rublů a pokud ji cestující fyzicky vyžaduje, utrhne si ji sám z roličky visící na dveřích. Existuje možnost placení jízdného čipovou kartou Modrý delfín, ale to se používá prakticky asi minimálně. Za zmínku stojí i místní specifika automobilového provozu. Čím více na východ od Uralu, tím větší je množství osobních a nákladních aut s pravostranným řízením v ulicích. Je možno takto vidět i policejní auta, autoškoly i autobusy. Ve Vladivostoku je podíl dovezených ojetin z Japonska samozřejmě nejvyšší, zde mají asi dvě třetiny aut volant jinde, než jsme zvyklí. Kvalita silnic přímo ve městě není nejhorší, mnohem bezohlednější je však dopravní infrastruktura vůči chodcům. Vysoké prahy, chybějící značení přechodů a velmi krátké doby zelené pro chodce na křižovatkách dělají pěší pohyb po městě značně nepříjemný. Miroslav Klas

Slavnostnější ráz DOD dodají dvě jubilea: 70 let od zahájení trolejbusové dopravy ve Zlíně a 85 let od první zlínské soukromé autobusové linky MHD. Výroční publikace.

Letošní den otevřených dveří Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice, plánovaný na sobotu 14. června, chystá oproti minulým ročníkům několik novinek. A bude mít slavnostnější ráz, protože letos je tomu právě kulatých 70 let od zahájení trolejbusové dopravy ve Zlíně a 85 let od první zlínské soukromé autobusové linky MHD. Vozové depo ve Zlíně na Podvesné XVII bude otevřeno veřejnosti v sobotu 14. června od 9 do 16 hodin. Na programu bude prohlídka areálu a technického zázemí MHD, exkurze na dispečink, průjezd myčkou vozidel, prohlídky odstavených trolejbusů a autobusů, vystavena budou také vozidla údržby trakčního vedení. Bude připraven – ve spolupráci DDM Astra – program pro děti. Chybět nebude ani stánek s občerstvením. Obyvatelé Zlína jsou z minulých dnů otevřených dveří zvyklí na jízdy historických vozidel mezi vozovnou a obratištěm Sportovní hala. Dočkají se i letos. Historické vozy budou jezdit v půlhodinových intervalech. Kromě vlastních historických vozidel DSZO (červený trolejbus 9 Tr, modrý autobus RTO, modrá vlečka B 40) se zde objeví i několik historických vozidel mimořádně vypůjčených z Technického muzea v Brně. Smlouva je podepsána na zapůjčení autobusů Škoda 706 RO, Karosa ŠM 11 a Karosa T 500 HB, trolejbusu Škoda 7 Tr 4 a ještě dalšího vleku Karosa B 40. Z Pardubic přijede na den otevřených dveří do Zlína také tamější červeně lakovaný historický autobus RTO 706. Všechny příznivce zlínské a otrokovické MHD jistě potěší i možnost odnést si ze dne otevřených dveří památku trvalejšího charakteru – novou výroční publikaci, která by se při této příležitosti měla začít prodávat. Dočtou se v ní vše podstatné o minulosti i současnosti MHD ve Zlíně a Otrokovicích a najdou v ní také spoustu zajímavých fotografií, mnohdy dosud nepublikovaných. Novinkou letošního dne otevřených dveří DSZO bude také bezplatná kyvadlová doprava autobusem z vozovny ke Státnímu okresnímu archivu Zlín-Klečůvka. V něm budou mít v tento den rovněž otevřeno a odborní pracovníci ukážou veřejnosti mnoho zajímavých dokumentů z archivních fondů. Návštěvníci si budou moci projít prohlídkovou trasu archivem, která je zavede také do míst, kam veřejnost běžně přístup nemá. V rámci této prohlídky bude pro návštěvníky připraveno několik stanovišť, kde odborní pracovníci archivu představí jednotlivé druhy dopravy prostřednictvím originálních archiválií. Kromě vodní a letecké dopravy bude hlavní pozornost věnována hromadné přepravě osob ve Zlíně i v jeho okolí, pracovníci archivu představí také nerealizované dopravní projekty. Autobusy na Klečůvku budou odjíždět z vozovny od 10 do 16 hodin vždy v celou hodinu a naposledy také v 16.40, zpátky z Klečůvky v hodinových intervalech od 10.25 do 16.25 hodin a naposledy v 17.00 hodin. Každoroční den otevřených dveří pořádá DSZO od roku 2004, letos jde tedy už o jedenáctý ročník. Areál DSZO v tento den vyhledá pokaždé kolem čtyř tisíc návštěvníků. TZ DSZO

10. června 2014 - budejovice.idnes.cz - Jeden z největších silničních dopravců v Česku míří i na železnici. Českobudějovická společnost ČSAD Jihotrans, která provozuje přes 500 autobusů a kamionů, koupila od firmy IDS sto procent akcií dopravce GW Train Regio. Netají se zájmem o účast v soutěži na provoz šumavských lokálek Více na budejovice.idnes.cz

aneb Proč v Kouřimi před 100 lety nevyjely autobusy ... (ale až o pět let později). Nově PROGRAM.

PROGRAM 10-11 výstava autobusů Škoda 706 RTO-K a Praga RND na náměstí v Kouřimi 10:30-11:00 slavnostní projev starostky Kouřimi a zástupců OAD Kolín na náměstí v Kouřimi 11 odjezd autobusu Praga RND do Českého Brodu od hasičské zbrojnice v Kouřimi (bývalých garáží) 11:35-12:30 výstava autobusů škoda 706 RTO a RO na náměstí v Českém Brodě, slavnostní projev starosty Českého Brodu a OAD Kolín 12:30 odjezd autobusů Škoda 706 RTO a RO z Českého Brodu do Kouřimi 14:00 odjezd autobusů Škoda 706 RTO a RO z Kouřimi do Českého Brodu 15:00 odjezd autobusů Škoda 706 RTO a RO z Českého Brodu do Kouřimi, ukončení akce. Petr Hoffman k autobusovému jubileu napsal: Začátek 1. světové války měl fatální dopad na veřejnou dopravu v českých zemích. Z důvodu mobilizace, vyhlášené 25. července (částečná) a 31. července (všeobecná mobilizace) byl v celém Rakousko-Uhersku narušen provoz na železnicích a zcela zastavena slibně se rozvíjející autobusová doprava. Zatímco vlaky začaly počátkem září 1914 zase jezdit, k obnovení autobusové dopravy už během války nedošlo a nebyly ani zavedeny žádné nové linky. Největší smůlu mělo bývalé krajské město Kouřim, jehož představitelé o autobusové dopravě uvažovali již od roku 1906 a v roce 1907 spolu se zastupiteli Kutné Hory, Zásmuk a Českého Brodu požádali pražské poštovní ředitelství o zavedení linky, spojující všechna jmenovaná města. Do Kouřimi sice už od roku 1881 jezdily vlaky z Peček, ale toto spojení bylo řídké a pomalé. Například v roce 1903 trvala cesta vlakem na 17 km dlouhé trati, který jel pouze dvakrát denně, rovnou hodinu. Pro spojení s Prahou by nesporně bylo výhodnějí a rychlejší dojet po silnici do Českého Brodu a tam přestoupit na dráhu. Všechny snahy kouřimských o zavedení takového spojení však byly marné. Nepomohly ani intervence kouřimské městské rady u vídeňských ministrů obchodu (které tehdy řídilo poštovní správu) Josefa Fořta a Františka Fiedlera, ani osobní intervence říšského poslance Karla Baxy, pozdějšího pražského primátora. Teprve výnosem ministerstva obchodu ze dne 19. října 1912 bylo kouřimskému okresnímu výboru oznámeno, že zavedení státní poštovní autobusové linky Kutná Hora - Kouřim - Český Brod lze očekávat v létě 1913. Ale ani tento slib dodržen nebyl, i když samospráva měla připravenou stavbu garáže, s jejímž zahájením čekala na konečné rozhodnutí ministerstva. Když takové rozhodnutí konečně v září 1913 padlo, pustilo se město do její výstavby. Garáž byla zkolaudována 13. července 1914 a ministerstvo obchodu rozhodlo, že se na prvním úseku linky z Kouřimi do Českého Brodu přes Chotouň a Lstiboř začne jezdit od 1. srpna 1914 . Mezitím byly pro linku zakoupeny dva nové autobusy tzv. "jednotného poštovního typu", vyráběné ve vídeňské Poštovní automobilové provozní ústředně, a byl vypracován její jízdní řád. Atentát v Sarajevu, spáchaný 28. června 1914 na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´ Este, urychlil přípravy na válku. Už několik dní po vyhlášení částečné mobilizace dne 25. července 1914, která postihla celé Čechy, byla zastavena veškerá autobusová doprava. Všechny autobusy byly totiž zrekvírovány pro potřeby vojska a s nimi na vojnu narukovali jejich řidiči. Ze stejného důvodu pochopitelně nevyjely ani nové autobusy na linku z Kouřimi do Českého Brodu, i když už koncem července absolvovaly zkušební jízdy. Město Kouřim se tak zavedení pravidelné státní autobusové dopravy dočkalo až o více než pět let později. 11. prosince 1919 byl slavnostně zahájen provoz na poštovní autobusové lince do Českého Brodu, která měla původně jezdit už od 1. srpna 1914. Z Kouřimi do Kutné Hory začaly linkové autobusy jezdit od 1. března 1920. Pražské ministerstvo pošt a telegrafů, které po válce převzalo agendu od vídeňského ministerstva obchodu, pro obě linky zakoupilo celkem tři autobusy typu Laurin a Klement MS, které garážovaly v dodnes existující garáži čp. 191 z roku 1914 na Novém městě v Kouřimi. Podrobnosti o předválečné a poválečné státní poštovní autobusové dopravě nejen v Kouřimi si můžete přečíst v knihách Petra Hoffmana Poštovní autobusy 1908 - 1914 a Poštovní autobusy 1919 - 1932 - viz www.autobusyhoffman.cz . Státní poštovní autobusová doprava v Kouřimi trvala, stejně jako jinde v Československu, až do 31. prosince 1932, kdy ji převzaly Československé státní dráhy (ČSD). Ale to už je téma pro jiný příspěvek. Petr Hoffman

Fotomozaika z "Borské". Odkazy na reportáže BUSportálu a externí odkazy.

PMDP slaví 115 let a 85 let od začátku autobusové dopravy a Škoda Transportation historicky poprvé otevřela veřejnosti nový areál za novou V. bránou. Obě akce byly skvěle synchronizovány a vzájemně propojeny, a to i dopravně. Atraktivní byla i možnost se podívat do nového mediálně značně démonizovaného supermoderního busového depa. Vše v "Borské" se dalo řešit pěšky procházkou areálem Škodovky - ostatně to bylo i zajímavější - nebo přejezdem elektrobusem nebo hybridem. Historické autobusy pak vozily zájemce do tramvajové vozovny Slovany. Z programu, který se sice dal snad téměř kompletně obsáhnout, ale s velkým osobním nasazením, přineseme několik samostatných materiálů. Ze záběrů je snad patrné, že akce přilákala spoustu spokojených návštěvníků nejen z Plzně, ale i z celé republiky a také ze zahraničí. Osobní pocit byl, že se jednalo o mimořádně zdařilou akci dosud nevídaného rozsahu. Železnice nezklamala, opravdu dlouhý zvláštní vlak vypravený z Prahy tažený parní lokomotivou měl jistě ne vlastní zásluhou půlhodinové zpoždění. Dagmar Braunová Fotogalerie Vlastimila Lešky na plzensky.denik.cz Fotogalerie Mikuláše Pelíška na lc.rajce.idnes.cz První procházka novým busovým depem vozidel PMDP v Plzni na Karlově Druhá procházka novým busovým depem vozidel PMDP v Plzni na Karlově Další červenobílý Solaris: Nové kloubové autobusy Urbino 18 EURO 6 PMDP Trolejbus Škoda 27 Tr Solaris se střední hnací nápravou pro Ústí nad Labem