Holandský zástupce své soupeře suverénně převýšil, a to doslova a do písmene. Byl totiž nejvyšší a také cestující mohou na svět koukat z největší výšky. Tedy někteří. Model FDD2 je totiž zástupce nepříliš početné skupiny patrových autobusů.

Značka VDL Bus& Coach se u nás v poslední době poměrně slušně etablovala na pravidelných dálkových linkách, kde dopravci hojně využívají dvou- či třínápravové autobusy řady Futura 2 FMD2 a FHD2. Ty vloni doplnil právě i patrový FDD2 (Double Decker). Ze dvou nabízených verzí výrobce do Švédska přivezl tu delší měřící 14,15 metrů. Důležitým konstrukčním prvkem nové konstrukce je použití lehkých sendvičových panelů na střeše, ale i na podlaze horního patra. Díky tomu se světlá výška na dolním podlaží zvýšila na 1855 mm, takže průměrně vzrostlý člověk zde může chodit normálně vztyčený. Spodní patro je vybavené 16 luxusními sedadly a čtyřmi stolky, našel jsem mezi stolky USB i 230V zástrčky. Díky kvalitním materiálům, jako je kůže a dřevo ve světlých odstínech jsem se zde cítil obklopen luxusem. Také dílenské zpracování hodnotím na velmi vysoké úrovni. Do prvního patra lze vystoupit po dvou schodištích. Nahoře se ale se svými 185 cm už musím krčit, protože výška stropu je 1724 mm. Na cestující zde čeká 58 kůží čalouněných sedadel s dostatečnými vzdálenostmi mezi sebou. USB konektory jsem našel na tom nejlepším místě v opěrkách sedadel přede mnou. Horní patro je nádherně prosvětlené, čelní sklo má však poměrně malou stíranou plochu, takže cestující sedící na kraji u bočních oken mají za deště horší výhled. Zatímco dole člověk slyší chvílemi motor a podvozek, nahoře je od veškerého hluku hodně vzdálený. Neruší ho ale ani aerodynamický hluk. Pro zavazadla 74 pasažérů je v zadní části autobusu připraven nákladový prostor o objemu 9,3 m3. Přestože tento autobus neměl adaptivní tlumiče, vzduchové měchy totiž kombinoval s klasickými tlumiči (firma KONI), na dlouhých vlnách byl z pohledu cestujícího báječně komfortní. A to i dole, kde je hodně blízko od silnice. Nahoře je to pak ještě lepší. V „první řadě“ před oknem jsem ale měl v zatáčkách takový svíravý pocit, že musíme do těch stromů kolem silnic narazit. Ale byl to jen klam. Za volantem tohoto autobusu sedím podruhé, poprvé jsem si ho vyzkoušel vloni v zimě po skončení Czechbusu, kde byl hlavní hvězdou stánku VDL. Stejně jsem ale zaskočený, jak nízko se sedí. Obzvláště když jsem do něj přesedl z Neoplanu. Naopak už vím, že díky zkosení horní hrany patra je ze sedadla řidiče překvapivě dobře vidět směrem nahoru, což je důležité na světelných křižovatkách. Při manévrování si jenom musím dát pozor, abych vnějšími zrcátky netrefil ostatní porotce, protože ta jsou uchycena „proklatě“ nízko. Pracoviště řidiče není tak nápadité a krásné jako třeba v i8, tvary přístrojové desky jsou jednoduché a spíš pragmatické. Na druhé straně v ničem netápu a vše je báječně přehledné. Chválím sedadlo řidiče, naopak s klením jsem se snažil prosoukat ruku k parkovací brzdě, protože mezera mezi sedadlem a bočním panelem je nesmyslně úzká. Mít na levé ruce hodinky, tak je poškrábu. O pohon toto kolosu, který váží až 27 tun, se stará třináctilitrový motor DAF MX-13 375. Ten má dostatečný výkon 375 kW (510) i pořádnou sílu 2500 Nm v širokém spektru otáček od 1000 do 1450 ot./min. A přestože jsem jezdil asi s třetinovým obsazením, motor překypuje ochotou zrychlovat. Jedničku s hvězdičkou zaslouží sladění s převodovkou ZF AS Tronic, asi nejlepší spojení, které jsem kdy zažil. Jak mi prozradil zástupce výrobce, v současnosti už testují i nový TraXon, tak doufám, že se jim to podaří sladit stejně dobře. Dlouhý rozvor a tři nápravy se pozitivně projevují v jízdní stabilitě na dálnici, líbí se mi i minimální aerodynamický hluk v rychlosti 100 km/h. Až na krátké příčné nerovnosti, třeba spáry, funguje pérování opravdu dobře i z pohledu řidiče. A tak největší výhradu mám k řízení, které je totálně tupé a odtažité, od kol nemám vůbec žádnou zpětnou vazbu. A to mi při řízení jakéhokoliv autobusu vždycky vadí. Michal Štengl

Své želízko v ohni měla i Česká republika, protože do zdánlivě nerovného boje s klasickými vysokopodlažními zájezdovými autobusy se pustil Evadys vyráběný ve Vysokém Mýtě. Do testu dorazil v luxusní zájezdové konfiguraci s celou řadou příplatkových prvků.

Iveco Evadys měl světovou premiéru vloni na IAA v Hannoveru, v Česku jsme ho mohli poprvé vidět v listopadu na výstavě Czechbus. Není to úplně neznámé označení, před lety se prodával pod značkou Irisbus. Nicméně nyní se jedná o zcela novou generaci, která s tou původní nemá vůbec nic společného. Základ Evadysu totiž vychází z meziměstského modelu Crossway, část techniky pak přebral od zájezdového typu Magelys. Evadys se do testu dostavil v základní délce 12,1 m s jednodílnými dveřmi uprostřed a hodně netradičními polepy bočních panelů. Hlavní odlišností Evadysu proti Crossway je vedle designu vyšší podlaha, která je 1142 mm nad zemí. To umožnilo konstruktérům nafouknout objem zavazadlových schrán na maximálních 12 m3. Testovaný autobus však měl WC, takže pro zavazadla zbývalo 8,1 m3. Vzhledem k tomu, že Evadys i Crossway mají shodnou výšku karoserie, má novinka celkem logicky menší vnitřní výšku. Hlavou o strop se ale nepraštíte, ledaže byste měřili víc než 2050 mm. Ve Vysokém Mýtu tento autobus vybavili tím nejlepším, co mají pro Evadys k dispozici. Vnitřek byl nakonfigurovaný pro 48 cestujících, takže pro kolena zde panovaly hodně přátelské podmínky. Sedadla v kombinaci látka kůže nabízejí velmi příjemné sezení, vnitřní sedadla se dají vysunout směrem do uličky. Kvůli hodně zatmaveným oknům a polepům na nich však působí interiér lehce ponuře i za denního světla. Toho navíc ve Švédsku ho moc nebylo. Vnitřní osvětlení zajišťují LED, hned vedle nich jsou nezvykle umístěné zástrčky na USB. Je to asi lepší varianta než na boku, nicméně pokud máte krátký kabel, tak máte smůlu. Navíc kabely visící ze stropu vypadají jako kapačky v nemocnici. Kromě WC měl Evadys i kuchyňku. Všichni porotci se shodli na tom, že vzhledem k původu (Crossway) působí vnitřek celkově překvapivě hodnotně. Za jízdy je ale znát větší hluk motoru i podvozku, což je ale logické, protože Evadys má mnohem nižší podlahu než ostatní autobusy. Pracoviště řidiče se nijak zásadně neliší od modelu Crossway, takže nevypadá zdaleka tak honosně jako u třeba v Irizaru. Člověk si připadá jako v linkovém autobuse. Skoro až humpolácky pak působí příplatkový displej parkovací kamery přidělaný na A-sloupku. Osobně mám trochu potíž s malým levým zpětným zrcátkem, které není na rameni jako to pravé, ale je přidělané zvenku k A-sloupku. Nejen že to opticky zvenku nevypadá příliš hezky, hlavně ale k němu musím za jízdy otáčet hlavu, což není úplně optimální. Evadys pohání šestiválec Cursor 9 z Magelysu, který má výkon 400 k (294 kW) a maximální točivý moment 1700 Nm. S motorem mohu spolupracovat hned 4 typy převodovek, vedle manuální dvě automatické a jedna automatizovaná. Místo dosavadního AS-Tronicu ale Evadys dostal jako vůbec první autobus horkou novinku od společnosti ZF, 12stupňovou automatizovanou převodovku TraXon. Ta má být rychlejší, úspornější, třeba i tím, že umí spolupracovat s GPS a podle profilu tratě upravuje logiku řazení. Na převodovku jsme se těšili úplně všichni, a snad právě proto zůstala skutečnost trochu za očekáváním. Při závěrečném hodnocení se všichni shodli, že se těšili na revoluci, ale v Evadysu přišla jen evoluce. Ve srovnání s AS Tronicem je sice znát posun, nicméně čekali jsme větší rychlost i plynulost. I když otázkou zůstává, jak moc to jde zrychlit, protože motor Cursor má své charakteristiky položené hodně vysoko (výkon ve 2200 ot./min, točivý moment 1200 ot./min). Body k dobru Evadys naopak získal za komfortní pérování, podvozek totiž používá komponenty ze zájezdového Magelysu a na jízdě je to skutečně znát. Evadys se mezi čistokrevnými zájezďáky rozhodně neztratil. Jeho silnou stránkou je i příznivá cena (nejnižší v testu) a příznivé TCO související s tím, že používá řadu shodných dílů právě s Crosswayem. Michal Štengl Připomínáme, že sérii reportáží o testech jednotlivých kandidátů na Coach of the Year 2018, které probíhaly na švédském okruhu Mantrop Park první zářijový týden, nám poskytuje Michal Štengl z magazínu Transport a Logistika. Šestice testovaných autobusů: Irizar i8 , Iveco Evadys, Mercedes-Benz Tourismo RHD, Neoplan Tourliner, Scania Interlink RD a VDL Futura FFD2.

V sobotu 9. září se utkalo dvacet družstev ve volejbalovém dopraváckém turnaji ve Žďáru nad Sázavou. Vítězi jsou družstva Business Media CZ, České dráhy a ŠVS Bratislava. Fotodokumentace.

Výsledky 25. ročníku turnaje: Kat egorie A - Pohár ministra dopravy 1. Business Media CZ 2. TJ Žďár nad Sázavou 3. ČSAD Uherské Hradiště 4. VIP Kategorie B - Pohár ČESMAD BOHEMIA 1. České dráhy 2. Institut Jana Pernera 3. Město Žďár nad Sázavou 4. OLTIS GROUP Kategorie C - Pohár Jana Pernera 1. Školské výpočtové stredisko Bratislava 2. Student Agency 3. Kapsch 4. ZDAR 5. Plzeňské městské dopravní podniky 6. Sherlog 7. ČSAD Frýdek-Místek 8. Runway 9. Ministerstvo dopravy ČR 10. Státní fond dopravní infrastruktury 11. Centrum dopravního výzkumu 12. Ředitelství silnic a dálnic Zveřejňujeme bez komentáře fotky družstev a z kurtů. Dvorním fotografem turnaje byl opět profesionál Pavel Pinkas. Všichni zúčastnění dostanou odkaz na fotodokumentaci i z večerního vyhlášení výsledků. O průběhu turnaje jsme již psali

16. ročník je zaměřen na sdílenou mobilitu. Zapojilo se téměř 2 200 měst ze 46 států, včetně České republiky.

Více a více obyvatel Evropské unie poukazuje na prohlubující se problémy způsobené stále intenzivnější dopravou ve městech a jejich okolí. Podle údajů Evropské komise si na potíže s cestováním po městských aglomeracích stěžuje 38 procent obyvatel EU, podobně je tomu v České republice, kde se jedná o 37 procent. Potíže spojené s dojížděním za prací považuje řada rezidentů za větší stres než práci samu. Problém začíná být natolik závažný, že se mu začíná systematicky věnovat i Evropská komise. Od roku 2002 je pravidelně od 16. do 22. září vyhlašován Evropský týden mobility. Jeho hlavním smyslem je motivovat vedení a obyvatele měst i další relevantní subjekty k zamyšlení, jak uvedenou situaci zásadně změnit k lepšímu. Jedná se o komplexní problematiku zahrnující bezpečnost dopravy, environmentální otázky, dopad kvality dopravy na mezilidské vztahy, dopravní zácpy a s tím vším související celospolečenské ekonomické důsledky. Letošní ročník Evropského týdne mobility probíhá pod sloganem "Sdílením vpřed!". "Sdílením se ovšem nerozumí to, že lidé společně cestují v jednom dopravním prostředku. Podstatou myšlenky je naopak existence zprostředkovací platformy, která zajistí vzájemné propojení subjektů nabízejících službu a jejich uživatelů. Zpravidla bude postavena na moderních informačních a komunikačních technologiích. Sdílet tak bude možné automobily, motocykly, jízdní kola, systém poslouží i pro rezervaci služeb nabízených taxislužbami či pro tzv. car pooling, kdy řidič cestující do určité destinace s předstihem nabízí svezení dalším lidem, zpravidla za úhradu," vysvětluje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Sdílená mobilita sofistikovaným propojením možností pohybovat se po městských aglomeracích pěšky, na kole, prostředky městské a příměstské hromadné dopravy osob, za využití sdílení automobilů apod. umožní redukovat celkový počet ujetých kilometrů. To sníží dopravní zátěž ulic a současně přispěje ke zlepšení kvality životního prostředí. Zvláště když budou využívána moderní vozidla vybavená ekologickým pohonem a rovněž tak za využití moderní informatiky používané pro řízení dopravy ve městech. Dalším benefitem by mělo být snížení výskytu dopravních zácp, které každoročně stojí státy Evropské unie 1 procento HDP. Sdílení automobilů? Nic pro Čechy… Hodně se hovoří o sdílení osobních automobilů. Evropská komise uvádí, že jeden sdílený automobil v provozu nahradí zhruba 15 soukromých osobních vozidel. Osoby zapojené do uvedeného programu navíc ujedou o 40 procent kilometrů méně. Z dat zveřejněných EK vyplývá, že celá čtvrtina obyvatel EU je přesvědčena, že sdílení míst ve voze (čili car pooling) nebo sdílení osobních vozidel zlepší kvalitu dopravy ve městech. Největšími optimisty jsou se 49 procenty Francouzi následovaní obyvateli Lucemburska (40 %) a Švédska (37 %). „Naopak Češi a Lotyši jsou s 9 procenty kladných odpovědí největšími skeptiky. Osobně si myslím, že u nás je pořád silný kult vlastnictví osobního automobilu a navíc moc nevěříme v pozitivní efekt vzájemné spolupráce či dohody,“ uvádí Roman Budský. Nakolik jsme schopni využívat potenciálu moderních informačních technologií? Základem filozofie tzv. chytrých měst a také pro efektivní sdílenou mobilitu je sofistikovaná zprostředkovací platforma postavená na moderních informačních technologiích. Jak obyvatelé EU hodnotí své schopnosti využívat jejich potenciál? Z dat publikovaných Evropskou komisí v květnu letošního roku vyplývá, že pozitivní dopad informačních technologií na ekonomiku vidí 75 procent obyvatel EU (Čechů 82 %), na kvalitu života 67 procent (Čechů 66 %) a na společnost 64 procent (Čechů rovněž 64 %). Potenciálu informačních technologií tedy v Čechách věříme. Horší to je ovšem se schopnostmi ho využít: • Zatímco 71 % obyvatel EU deklaruje schopnost využívat digitální technologie v každodenním životě, v ČR je to 67 %. Nejlépe jsou na tom v Nizozemsku (90 %), nejhůře v Maďarsku (52 %). • 65 % obyvatel EU je schopno využívat dostupných veřejných online služeb, v ČR jen 54 %. Nejlepší jsou Švédi (88 %), nejhorší Maďaři (45 %). • Rovných 80 % lidí v EU je schopno dostatečně využívat potenciálu IT při své práci, Čechů jen 71 %. Naprostými hvězdami jsou Švédi s 96 %, poslední příčku opět obsadilo Maďarsko s 58 %. • Profitovat z ovládání IT a online kurzů při sebevzdělávání umí 64 % obyvatel EU, v ČR jen 54 %. V nejlepším Švédsku to je však 86, v nejhorším Maďarsku 47 % občanů. • Pokud průměrný občan EU uvažuje v průběhu nejbližších 12 měsíců o změně profese či zaměstnání, věří ve své schopnosti ovládat informační techniku v 73 % případů. V Čechách je to jen 66 %. Švédi jsou s 90 % připraveni nejlépe, naopak Řekové s 54 % jsou na samém chvostu. Doposud se do Evropského týdne mobility zapojilo téměř 2 200 měst ze 46 zemí z celého světa. Jedná se o všechny členské státy EU28 a dále pak například o Argentinu, Japonsko, Mexiko, Rusko, Jižní Koreu a USA. Nejvíce zapojených měst je v Rakousku (564), Španělsku (428) a Maďarsku (201). V České republice se zatím účastní 24 měst, mezi nimi například Praha, Brno, Liberec, Ústí nad Labem či Zlín. 22 měst deklaruje, že bude v rámci Týdne provádět různé podpůrné akce, 15 podpoří dlouhodobější aktivity a konečně 13 vyhlásí na 22. září Den bez aut. Konkrétní akce jednotlivých měst najdete zde . Z průzkumu provedeného Evropskou komisí: Jak se dopravujeme po městech V Evropské unii je jednoznačně nejoblíbenější přeprava osobními automobily. Tak odpovědělo 54 procent respondentů. S velkým odstupem následují prostředky městské hromadné dopravy (19 %), chůze (14 %) a jízda na bicyklu (8 %). Na motocyklu (stejně jako vlakem) pravidelně jezdí jen 2 % dotázaných. Evropští muži častěji než ženy volí jízdu osobním automobilem (59 vs. 49 %) a výrazně častěji jezdí na motocyklech (4 vs. 1 %). To ženy naopak více preferují pěší dopravu (17 vs. 11 %) a prostředky městské hromadné dopravy (22 vs. 15 %). Na bicyklu a vlakem jezdí obě pohlaví stejně často. Češi méně jezdí osobními auty (ve 47 %), o to častěji však využívají prostředků MHD (28 %). Ani chůze nám není cizí, volí ji 15 % dotázaných. Na jízdním kole denně za svými povinnostmi jezdí – stejně jako činí průměr EU28 – každý dvanáctý Čech. Naopak motocykl jako každodenní dopravní prostředek neuvedl nikdo z respondentů. Vlakem dojíždíme stejně často jako průměrný obyvatel EU. Co rozhoduje při výběru způsobu přepravy Jednoznačně poskytované pohodlí (61 %) a rychlost (31 %). Dostupnost je důležitým kritériem pro každého šestého a cena jen pro každého osmého dotázaného. Každý dvanáctý uvádí, že není jiná alternativa k aktuálnímu způsobu přepravy. Bezpečnost zajímá jen 5 procent a ochrana životního prostředí téměř nikoho – pouhá čtyři procenta obyvatel EU28. To Češi se rozhodují výrazně jinak. Nejvíce ze všech je zajímá dostupnost konkrétní dopravní služby (39 %) a rovněž cena (23 %). Také více preferujeme rychlost přepravy (38 %), bezpečí a kupodivu i dopad na životní prostředí (shodně po 6 %). Pohodlí nás zajímá jen ve 40 procentech a jen jedno procento uvádí, že není jiná alternativa k aktuálnímu způsobu dopravy. Hlavně pohodlně, ekologie příliš netáhne Chtějí-li Evropané cestovat pohodlně, volí jízdu osobním automobilem. Ti spěchající usednou na motocykl. Prostředky městské hromadné dopravy jsou volbou číslo jedna, pokud se jedná o dostupnost, cenu a případně jedinou alternativu přepravy. Chůze je považována za nejbezpečnější, jízda na kole zase za nejekologičtější. Rozdíly mezi pohlavími nejsou příliš markantní. Muži si potrpí spíše na pohodlí (62 vs. 60 %), rychlost (34 vs. 28 %) a výhodnou cenu (12 vs. 11 %), ženy pak na dostupnost (17 vs. 16 %), bezpečí (6 vs. 5 %) a přátelskost vůči životnímu prostředí (5 vs. 4 %). Také častěji uvádějí, že nemají jinou volbu (9 vs. 7 %). Motivace k využívání MHD Pokud by se měli obyvatelé EU28 rozhodnout přesedlat z osobních automobilů a motocyklů do prostředků MHD, ve 27 procentech je budou motivovat kratší intervaly mezi jednotlivými spoji, ve 26 procentech hustější síť městské hromadné dopravy, ve čtvrtině případů nižší ceny jízdného a pětina dotázaných vyžaduje spolehlivé a přesné služby. Kupodivu jen 2 procenta respondentů nebude motivovat možnost pořídit si jízdenku online. Špatnou zprávou je, že 21 procent dotázaných prostředky MHD používat nebude. Češi by nadprůměrně často vítali kratší intervaly mezi jednotlivými spoji (38 %) a hustší síť městské hromadné dopravy (33 %). Průměrně spokojení jsou s výší jízdného a nadprůměrně s dostupností poskytovaných služeb. Nicméně bezmála pětina (19 %) deklarovala, že prostředky MHD používat nebude.

IVECO BUS představí na veletrhu několik svých novinek, především ve světové premiéře zcela nový vůz na zemní plyn - Crossway Low Entry Natural Power.

Veletrh Busworld 2017 v Kortrijku se stane svědkem další významné události pro IVECO BUS, který tu ve světové premiéře představí svůj zcela nový vůz Crossway Low Entry Natural Power. Úspěšnost produktové řady Crossway bude tedy ještě umocněna novou verzí autobusu na zemní plyn, čímž IVECO BUS dále upevní své vedoucí postavení na poli trvale udržitelné dopravy. IVECO BUS, průkopník v oblasti alternativních pohonů, se na základě velkého úspěchu svých vozů na hybridní pohon a zemní plyn rozhodl učinit ve své řadě Crossway další krok směrem k využívání nových energií. Od 20. do 25. října představí veletrhu Busworld 2017 několik významných novinek, především pak dlouho očekávanou verzi Crossway LE Natural Power. Řada IVECO BUS Natural Power je prověřeným a maximálně ekologickým řešením mobility, využívajícím zemní plyn a biometan. Díky němu je výrobce schopen nabízet vozy šetrnější k přírodním zdrojům, životnímu prostředí a zdraví veřejnosti. Mimořádný je především jejich přínos z hlediska úrovně emisí pevných částic a hlučnosti. V případě zemního plynu se množství pevných částic blíží nule a emise NOx jsou nižší o více než jednu třetinu. Také hlučnost je snížena na polovinu, což umožňuje výjimečně tichý provoz, který ocení řidič, cestující i obyvatelstvo. Řada Natural Power je plně kompatibilní s biometanem vyráběným recyklací odpadu Vozy IVECO BUS tak zaručují minimální uhlíkovou stopu a představují konkrétní krok v přechodu k novým zdrojům energie. Přínosem pro životní prostředí je rovněž až o 95% nižší emise CO2. Další slibné technologie, jako je „Power to Gas“, umožňují vyrábět metan s využitím energie z obnovitelných zdrojů, jako je větrná či solární energie. Tato technologie zároveň umožňuje skladování energie a její distribuci do rozvodné sítě. Vozy na zemní plyn jednoznačně představují jediné vyspělé a cenově dostupné řešení, které nevyužívá palivo vyrobené z ropy a přitom splňuje nároky na trvale udržitelnou mobilitu pro dnešek i zítřek. IVECO BUS, které je již 20 let lídrem na poli alternativních pohonů, tak znovu potvrzuje své vedoucí postavení v oblasti alternativní energie a nabízí vyspělé, poctivé a ekologické řešení „od zdroje ke kolu“. Řešením Natural Power, vhodným pro všechny typy dopravy, navíc s velmi pozitivní ekonomickou bilancí, se IVECO BUS opakovaně hlásí se svými odbornými znalostmi do služeb trvale udržitelné dopravy! Tato řada bude nyní rozšířena o zcela nový vůz Crossway Low Entry Natural Power, vybavený nejnovější generací motoru IVECO CURSOR 9 NP. Tento ekologický vůz nabízí skutečně inteligentní koncepci, především díky nádržím na plyn integrovaným do střechy. Tento exkluzivní prvek – který je patentově chráněný – optimalizuje vyváženost vozu co do stability a komfortu, a to z hlediska řidiče i cestujících. Toto řešení zaručuje nejnižší celkovou výšku na trhu a umožňuje tak provozovat vůz bez jakýchkoli omezení. Díky nabídce různých délek a verzí je Crossway v Evropě nezpochybnitelným lídrem ve své kategorii. Od svého uvedení na trh bylo zákazníkům dodáno již téměř 30 000 vozů Crossway, což představuje mimořádný úspěch. Veletrh Busworld 2017 bude mimořádně bohatý na mnohá překvapení. A kdo ví… Možná, že Crossway má ještě další přednosti, které nejsou na první pohled zcela zjevné! O IVECO BUS: IVECO BUS je značkou CNH Industrial N.V., celosvětového lídra v oblasti kapitálových produktů, jehož akcie jsou obchodovány na newyorské burze Stock Exchange a na italské burze Borsa Italianav Miláně. IVECO BUS, významný hráč na poli veřejné dopravy a jeden z největších výrobců autobusů v Evropě, vyvíjí, vyrábí a prodává širokou škálu vozidel, která splňují veškeré nároky veřejných a soukromých dopravců: - školní, meziměstské a turistické autobusy (Crossway, Evadys a Magelys) - standardní i kloubové městské autobusy, včetně verzí BRT, přičemž Iveco Bus je bezkonkurenčním lídrem, pokud jde o čisté technologie jako CNG a hybridní pohon (Urbanway a Crealis) - minibusy pro všechny druhy osobní dopravy (Daily) - podvozky pro výrobce karosérií. IVECO BUS zaměstnává ve dvou výrobních závodech, ve francouzském Annonay a českém Vysokém Mýtě, přes 5 000 pracovníků. Oba závody získaly v roce 2013 bronzovou medaili World Class Manufacturing (WCM), což je mezinárodní metodika pro řízení výrobních procesů v souladu s nejlepšími standardy po celém světě. Rozsáhlá servisní síť IVECO BUS a IVECO zaručuje technickou podporu všude, kde jsou vozidla Iveco Bus používána. Zdroj: IVECO BUS

Své brány otevře v sobotu 16. září Dopravní podnik hl. m. Prahy a v neděli 17. září Dopravní podnik města Jihlavy.

Pod heslem „Nahlédněte nám pod kola“ proběhne Den otevřených dveří Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) v sobotu 17. září. Zájemci navštíví garáže a depa Kačerov a vozovny Pankrác. Depo Kačerov je vůbec nejstarším depem a vozovna Pankrác si letos připomene již 90. výročí od zahájení provozu. Uvidí současnou techniku i historická vozidla, z nichž některá si mohou přímo vyzkoušet. Připraven je i bohatý doprovodný program. DPP představí vozidla městské hromadné dopravy, vnitropodnikové dopravy i dopravních cest. Z historických vozidel například tramvajová souprava č. 240 a č. 628, tramvaj T3 č. 6102 nebo autobus Škoda 706 RTO a mnohá dalších. Zájemci se budou moci nostalgicky rozloučit s autobusem typu C 934, ev. č. 5973, který si prohlédnou v areálu garáže i stanice metra Kačerov, popřípadě se jím mohou svézt. Také vybraná historická vozidla metra a tramvají budou nasazena na přepravu návštěvníků. V depu Kačerov se mohou návštěvníci těšit na prezentaci Hasičského záchranného sboru včetně techniky, například těžký technický automobil pro zásahy u dopravních nehod, živelných pohrom, technologických a ropných havárií. V areálu depa Kačerov nabídnou zajímavé informace mj. i infostánky, zabývající se životním prostředím. V garáži Kačerov bude například připravena ukázka řídicího systému AUDIS. Ve vozovně Pankrác lze zhlédnout, jak se myje tramvaj – první mytí začíná v hale v 10.30 a následně pak každou hodinu až do 15.30. Ve všech areálech bude možné zakoupit občerstvení. Kompletní program naleznete zde. http://www.dpp.cz/dod/ Dopravní podnik města Jihlavy (DPJ) otevírá brány svého areálu v Brtnické ulici v neděli 17. září. Kromě technického zázemí budou mít návštěvníci příležitost prohlédnout si zástupce všech typů trolejbusů a autobusů, které zajišťují provoz MHD v Jihlavě. Dále zde budou k vidění speciální vozidla sloužící k údržbě trolejového vedení a odtahům autobusů a trolejbusů. K vidění budou i retrovozidla, která dříve zajišťovala provoz veřejné dopravy. Letošní den otevřených dveří je tematicky laděn k ukončení provozu legendárních trolejbusů ŠKODA 9 Tr, maďarských kloubových autobusů Ikarus a "hranatých" autobusů Karosa řady 700. Vozidla těchto typů totiž v Jihlavě dojezdila přesně před 20 lety, resp. v případě Karos řady 700 před 5 lety. Do areálu Dopravního podniku se návštěvníci dostanou pomocí tří speciálních nostalgických linek. Jízdné na těchto linkách je zdarma a budou obslouženy historickým trolejbusem ŠKODA 9 Tr, maďarským kloubovým autobusem Ikarus 280 a kloubovým autobusem Karosa B 741. Trasy speciálních linek a jejich jízdní řády jsou k dispozici zde . Podle Československého dopraváku bude v Jihlavě vidět "první český vůz ZiU-9", tedy zástupce typu, jenž sice není pro naše končiny typický, ale který i přesto ovlivňoval dění ve vývoji trolejbusové dopravy v Československu. Trolejbus je v majetku Občanského sdružení Za záchranu historických trolejbusů a autobusů, které vozidlo odkoupilo z Budapešti. Obě akce jsou součástí Evropského týdne mobility.

Největší průzkum dopravního chování v historii - stát se zeptá čtyřicet tisíc domácností kam, jak a proč jezdí.

Centrum dopravního výzkumu zahájilo celostátní průzkum „Česko v pohybu“. Jeho cílem je zjistit odkud, kam, jakými dopravními prostředky a za jakým účelem obyvatelé České republiky cestují. Získané informace přispějí k efektivnímu plánování dopravy tak, aby lépe odpovídala potřebám občanů. Průzkum potrvá do podzimu příštího roku. Tazatelé osloví až 40.000 náhodně vybraných domácností z celé republiky, tak aby získali kvalitní data pro plánování dopravy. Ve vybraných domácnostech se tazatelé budou ptát na vybavení dopravními prostředky a na způsob dopravy každého jejího člena nad šest let. Účast v průzkumu není příliš časově náročná. Spočívá ve vyplnění jednoduchých cestovních deníků. Respondenti si budou moci vybrat mezi papírovou nebo elektronickou verzí, případně bude možné odpovědět telefonicky. Všechny údaje, které tazatelé posbírají, zůstanou anonymní. Tazatelé se budou ve vybraných domácnostech prokazovat průkazem agentury FOCUS, který bude opatřen fotografií, razítkem a podpisem. Doklad budou mít umístěný na viditelném místě. S sebou budou mít také leták s informacemi o průzkumu a informační dopis. Na všech materiálech je uvedené telefonní číslo, které je také na webu www.ceskovpohybu.cz. V případě pochybností o totožnosti tazatele, může respondent infolinku kontaktovat. „Průzkum dopravního chování v tomto rozsahu se nikdy v České republice nedělal. Pokud má doprava sloužit efektivně občanům, potřebujeme co nejpřesnější data. Chápu, že lidé jsou dnes vůči nejrůznějším průzkumům ostražití a chrání si své soukromí. V tomto případě je ale prosím, aby udělali výjimku a pomohli nám. Všechny údaje jsou anonymní a zaručujeme jejich ochranu,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. Výsledky průzkumu budou zveřejněny v roce 2019. Ministerstvu dopravy budou následně sloužit jako podklad pro strategické plánování dopravní infrastruktury. „Informace o dopravním chování jsou důležité jak pro plánování na národní úrovni, tak pro tvorbu plánů udržitelné městské mobility a vyhodnocení investic financovaných z veřejných zdrojů“, zdůraznil význam průzkumu ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Stát za tento rozsáhlý průzkum zaplatí zhruba 13,7 milionu korun. Ze statistik ministerstva dopravy za loňský rok vyplývá, že obyvatelé České republiky cestují častěji, než tomu bylo v minulosti. Například vlaky svezly rekordní počet lidí. Po železnici se v roce 2016 přepravilo více jak 179 milionů cestujících, což je nejvíce v historii. Podobně tomu bylo i v případě městské hromadné dopravy. Tu pro svou cestu loni využilo více jak dvě a čtvrt miliardy cestujících, i v tomto případě se jedná o historické maximum. Nárůst cestujících byl zaznamenán také v letecké dopravě. Letiště v ČR loni odbavila necelých 14 milionů lidí, což je ve srovnání s rokem 2015 téměř o milion cestujících více. Zdroj: MD

V sobotu 9. září připravil dopravní podnik pro návštěvníky pestrý program.

Den otevřených dveří proběhl ve vozovně trolejbusů Dopravního podniku Ostravy na Sokolské třídě. Návštěvníci si mohli prohlédnout současné i starší trolejbusy a autobusy. Na okružních jízdách se jezdilo vozy Karosa, Ikarus 280, RTO + vlek, trolejbus Škoda 8Tr + vlek, Škoda 9Tr, Škoda 17Tr nebo Solarisem Trollino 18. Dále byly připraveny ukázky zásahu MP Ostrava s koňmi nebo policejními psy, ukázky mytí trolejbusů, prohlídky dílen, prohlídky hasičských vozů (dva vozy zn. Mercedes). Prezentovala se také Policie republiková. Kromě toho měla svůj stánek v jedné z hal taktéž SŠ technická a dopravní. Dále si mohli návštěvníci vyzkoušet přetížení 3G v gyroskopu, které zajistili lidé z Dolní oblasti Vítkovic. Pro děti byla připravená trampolína, zpívání a jako host zpěvačka Elis. Akce byla velmi podařená. Autor: Tomáš Ertl, spolupracovník Busportálu

Své želízko v ohni o titul Coach of the Year 2018 měla i Scania, která to z šestice nominovaných autobusů měla na okruh Montor Park nejblíže. Byl to druhý tříosý autobus v testu a uvnitř porotu přivítal modrou kůží.

Pokračování reportáží Michala Štengla z testování kandidátů na Autobus roku 2018. Řada Interlink, nahrazující model OmniExpress, měl světovou premiéru už v roce 2015 v Kortrijku, ale v provedení LD (Low Decker). Verze HD sjela poprvé z výrobní linky ve finském Lahti v březnu 2016, v prosinci jsme ho už mohli poprvé vidět u nás na Czechbusu. Interlink má zcela novou lehčí karoserii využívající modulární konstrukci, která umožňuje široké možnosti různých konfigurací délek a výšek. Měl jsem to štěstí, že do Scanie Interlink přesedám hned z Irizaru, takže mám přímé srovnání. To designové u mě jednoznačně vyhrává i8, Interlink působí tak nějak obyčejně. Na rozdíl od i8 není pro mě Scania úplně neznámá, protože jsem s ním jezdil letos na jaře. Tehdy to ale byla 12metrová varianta s 13litrovým šestiválcem o výkonu 410 k určená pro pravidelnou dálkovou meziměstskou dopravu. Tentokrát usedám do luxusně vybavené tříosé 14metrové varianty nakonfigurovanou pro 57 cestujících. Když se pohodlně uvelebím do poměrně širokých sedaček, probleskne mi hlavou, že cestu na dovolenou do Španělska bych chtěl raději strávit v nich než v i8. Pro kolena mám totiž mnohem víc místa. Jenže když se rozhlížím po vnitřku, interiér Scanie zdaleka nepůsobí tak honosně a luxusně jako ve španělském autokaru. Modrou kůží čalouněné sedačky sice vypadají zajímavě, ale celek působí tak nějak obyčejně. Působí víc jako meziměstský autobus než dálkový coach. Navíc sedačky nemají příliš velké boční vedení, takže v zatáčkách v nich člověk klouže. Ani výhled z oken není úplně nejlepší. Po asi 20 minutách usedám za volant a je to jako bych se vrátil o 20 let zpátky, tedy alespoň z hlediska designu. Přístrojová deska Scanie totiž působí ve srovnání s Irizarem nemoderně až zastarale. Z hlediska rozmístění ovladačů a přehlednosti jí vlastně nelze nic zásadního vytknout, třeba umístění ruční brzdy maximálně chválím, jen prostě nevypadá tak hezky. Jestliže k sedadlům pro cestující jsem měl určité výhrady, tak ze sedačky řidiče jsem vysloveně nadšený. Jenže sotva si nastavím vhodnou pozici za volantem a zvednu oči, mé nadšení bere za své. Přímo v úrovni v očí mám totiž levé zpětné zrcátko. Nejen že mi dost překáží, ještě je navíc poměrně malé, stejně jako to pravé. Při jízdě je to ještě horší, při odbočování doleva mi vysloveně vadí, a za to u mě Scania ztratila dost bodů. Silnice ve Švédsku se kvalitou s těmi našimi nedají srovnat, takže abych si vyzkoušel úroveň pérování, vymetám sebemenší nerovnost. Moc příležitostí jsem bohužel neměl, nicméně stačí to na to, abych usoudil, že i tříosá varianta má podobně jako dříve testovaná dvouosá celkově tužší pérování. Obzvláště ve srovnání s Irizarem. Možná i díky tomu je Scania zase hodně stabilní v táhlých obloucích, třeba ve sjezdech z dálnic, které zvládá projíždět bezpečně hodně rychle. Scania u mě boduje i sladěním motoru - 450koňová varianta 13litrového šestiválce - a automatizované 12stupňové převodovky Opticruise, která řadí rychle a krásně plynule. Možná se ale někdy až příliš rychle snaží řadit co nejvyšší rychlosti, takže motor občas nepříjemně duní. Jakmile sundám nohu z plynu, okamžitě řadí neutrál a aktivuje volnoběžku. V tomto ohledu je z autobusů nejaktivnější. Hodně se mi líbilo nastavení spolupráce pětistupňového retardéru. Michal Štengl

I letos, stejně jako v předchozích letech, navazuje webový portál Můj autobus společně s generálními partnery na oblíbenou fotosoutěž pro všechny řidiče a řidičky autobusů.

Pokud Vás napadá moment, se kterým byste se rádi pochlubili ostatním, neváhejte, přihlaste se do soutěže a vyhrajte jednu ze super cen v min. hodnotě 10 000 korun od partnerů soutěže. Soutěžit můžete ve třech kategoriích: 1. Můj autobus včera a dnes Zavzpomínejte na začátky své kariéry za volantem autobusu. Bylo to před 30 lety se stroji, které už dnes leckdo považuje za veterány? Nebo je to jen pár let kdy jste začali novou etapu života? 2. Nejsem v tom sám Řidič autobusu je jenom jeden, ale má kolem sebe lidi, bez nichž by to nešlo. Ať už je to parťák v posádce, chlapi z dílny, dispečeři a další… 3. Zase je tu nový den Svítání na dálnici, ráno v garážích, odjezdy z nejrůznějších míst, první cestující, ranní káva…Je mnoho okamžiků, které jsou zdánlivě obyčejné, ale mají své neopakovatelné kouzlo. Soutěžit můžete až do 31.10.2017. Každý soutěžící bude odměněn volnou vstupenkou na veletrh Czechbus 2017 a slevou na roční profesní školení u Autoškoly a akreditovaného školicího střediska Vega Tour. Hlasování probíhá po celou dobu soutěže, nezapomeňte se tedy se svou fotografií pochlubit rodině, přátelům a kolegům, abyste nasbírali co nejvíce hlasů. Každý hlas se počítá! Hlasovat mohou pouze registrovaní uživatelé. Vyhlášení a výstava vítězných fotografií proběhne na veletrhu Czechbus, 21. – 23. 11. 2017 v Praze. Výherci budou předem kontaktování ze strany pořadatele soutěže. Podmínky a bližší informace k soutěži naleznete na www.mujautobus.cz Výsledky fotosoutěže z roku 2016