Pan Zdeněk Tuzar jezdí celý svůj šoférský život na lince mezi Městcem Králové a Nymburkem. Vystřídal dvě Karosy, s tou poslední ujel milion a čtvrt kilometrů.

Řidičské povolání začal pan Zdeněk Tuzar v roce 1985. S linkovou Karosou (C934E.1351) jezdí na Nymbursku od roku 2000, nejdříve u ČSAP a později v OAD Kolín. " Žádný jiný typ autobusu jsem nevyzkoušel a ani vyzkoušet nechci. S Karosou jsem jezdil rád ,“ říká. Bílý autobus s červenými a modrými pruhy se s provozem na pravidelné lince Městec Králové – Nymburk na konci února 2021 rozloučil. S rozšířením Pražské integrované dopravy ho nahradil jiný, vybavený podle stanovených standardů. Stejně tak chce s řízením autobusů skončit po 36 letech a 1 250 000 ujetých kilometrech i pan Tuzar. Ve středu 31. března získal symbolické Čestné uznání od Iveco a ČSAP za péči o "svůj" autobus a řidičské dovednosti. I za nás blahopřejeme a pokud se opravdu rozhodne od volantu definitivně odejít, tak přejeme spokojený život i bez autobusů po letech záslužné práce pro cestující. Kolínská Karosa by měla odjet do dobrých rukou jednoho z fanoušků tohoto oblíbeného typu autobusu.

Vědci pomocí speciálně vyvinutých biosenzorů a systémů na odběr vzduchu odeberou z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra vzorky z povrchů i vzduchu a zjistí přítomnost viru SARS-CoV-2.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Fyzikální ústav Akademie věd ČR (AV ČR) se v těchto dnech dohodly na vzájemné spolupráci, jejímž výsledkem je testování pražské MHD na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR pomocí speciálně vyvinutých biosenzorů a systémů na odběr vzduchu v průběhu dubna odeberou z autobusů, tramvají, vlakových souprav i ve stanicích metra DPP přibližně 500 vzorků, a to jak z povrchů i ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků, ve vestibulech či na nástupištích. Jejich analýza potrvá měsíc, výsledky by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června. „ Od vypuknutí pandemie covid-19 věnujeme velké úsilí a nemálo prostředků na to, aby pražská MHD byla maximálně bezpečná. Od loňského března jsme iniciovali řadu opatření, které následně DPP zavedl, od zintenzivnění úklidů dopravních prostředků, ošetřování interiérů dezinfekcí, přes ozónování vozidel, automatické otevírání všech dveří ve všech stanicích či zastávkách až po intenzivnější větrání či omezení střídání řidičů a strojvedoucích. V DPP jsme vyzkoušeli také nové postupy a ochranné prostředky. U nás navíc nerozvolňujeme, bez ohledu na pandemické vlny pokračujeme se všemi opatřeními ve stejné intenzitě, aby se Pražané vždy bezpečně dostali, kamkoliv potřebují. Jsem rád, že se DPP ujal iniciativy a s Fyzikálním ústavem AV ČR se dohodl na provedení první odborné studie v ČR právě v pražské MHD , řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. „ Zahraniční studie potvrzují, že MHD není žádným zdrojem covid-19 a pravděpodobnost nákazy v MHD je velmi malá. V ČR se bohužel častokrát setkáváme s tvrzením různých odborníků, že MHD patří k místům, kde se člověk covidem-19 nakazí nejpravděpodobněji. Je na škodu, že v ČR neexistuje žádná věrohodná studie, kterou by provedla zdravotnická či vědecká autorita, a která by dávala oporu pro taková tvrzení. Proto jsme se rozhodli takovou studii ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR zrealizovat. Inspirovali jsme se v Londýně, kde naši kolegové z Transport for London ve spolupráci s Imperial College loni na podzim a opakovaně letos po Novém roce provedli v londýnském metru a autobusech obdobné testy, žádné stopy po SARS-CoV-2 v MHD ale nezjistili. Jsme přesvědčeni, že i naše společná studie s Fyzikálním ústavem AV ČR potvrdí, že pražská MHD je skutečně bezpečná ,“ uvedl Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP. Přítomnost viru SARS-CoV-2 se bude zjišťovat prostřednictvím stěrů z dotykových ploch jako jsou tyče, madla, povrchy sedadel, ovládací tlačítka, bezkontaktní terminály na jízdenky, ve stanicích metra pak z ovládacích tlačítek a interiérů výtahů, madel eskalátorů, zádržného systému schodů či inventáře na nástupišti metra jako jsou lavičky či infopanely. Pro detekci viru ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků a ve stanicích metra odborní pracovníci využijí odběrové zařízení s kapacitou 80 – 160 litrů za minutu, kterou pro tento účel vyvinuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s Národním centrem kompetence MATCA. „ Právě díky tomu, že své síly spojili vědci z velmi rozdílných oblastí výzkumu – biofyzika, optika, chemie, pokročilé materiály, 3D tisk – jsme mohli rychle reagovat na potřeby veřejného zájmu, “ zdůrazňuje Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. „ Technologii záchytu virových částic použijeme obdobnou, jako předtím aplikovali mimo jiné v londýnském metru experti z Imperial College, s nimiž postupy konzultujeme ," vysvětluje Alexandr Dejneka, vedoucí výzkumu z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Vzorky ze vzduchu a z dotykových ploch interiérů se budou poté testovat pomocí biosenzorů, vyvinutých týmem Hany Lísalové z Fyzikálního ústavu AV ČR. Jejich základem je speciálně navržený polymerní nanokartáč, který cíleně zachycuje částice koronaviru obsažené ve zkapalněném vzorku, vše ostatní ignoruje. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR provedou během dubna celkem 150 stěrů v interiéru autobusů, 150 stěrů v interiérech tramvají, 100 v interiérech vlakových souprav a 50 v metru ve vestibulech a na nástupištích stanic. Kromě toho provedou 50 odběrů vzduchu: po 10 v interiérech autobusů, tramvají, vlakových souprav, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra. Každé nasávání potrvá zhruba 20 – 30 minut dle typu vozidla, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra pak zhruba kolem 1 hodiny a díky výkonným bateriím jej bude možné realizovat za plného provozu s cestujícími. Odběry stěrů budou v případě souprav metra probíhat ihned po zatažení vozidel do depa z provozu s cestujícími, a to z důvodu nedostatečně dlouhé doby obratu soupravy na konečné stanici, která je nutná pro provedení stěrů v interiéru vlaku. V případě autobusů a tramvají budou provedeny stěry interiéru na obratištích. Odběry ve vestibulech a na nástupištích stanic metra vědci zrealizují za plného provozu. DPP pro odběry vytipoval linky a stanice metra, které jezdí nebo jsou poblíž velkých pražských nemocnic. Jedním z nich bude například obratiště Březiněveská, kde končí tramvajové linky 3 a 24, které obsluhují lokality kolem Fakultní nemocnice Na Bulovce a Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí a dalších podobných zařízení při průjezdu napříč Prahou. Pro autobusy bude jedním z odběrových míst terminál Želivského v blízkosti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a linky 124, 139, 150, 199 a 213 zajíždějící rovněž k Fakultní Thomayerově nemocnici a několika poliklinikám a zdravotnickým zařízením v Modřanech, Vršovicích či Jižním Městě. Vlakové soupravy se budou testovat v depech Kačerov a Hostivař, odběry ve vestibulech a nástupištích jsou naplánovány rovněž ve stanicích v blízkosti nemocničních provozů, např. na Karlově náměstí, na Budějovické nebo na Kačerově. Následně vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR budou vzorky analyzovat v laboratořích Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve spolupráci s těmito pracovišti provedou testy pomocí biočipů a současně kontrolní analýzu metodou PCR a kultivaci pro stanovení infekčnosti podezřelých vzorků. Výsledky testování by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června. První pilotní stěry a nasávání vzduchu v dopravních prostředcích a v metru provedli odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR letos na začátku února. Vědci si během nich ověřovali navrženou metodologii včetně analýzy vzorků.

Na 45 stanicích ve své síti prodala skupina Bonett téměř 16 milionu m3 CNG, o 15% více než vloni. Buduje první tři vodíkové stanice v ČR a připravuje LNG stanice na dálnicích.

V roce 2020 společnost Bonett prodala téměř 16 milionu m3 stlačeného zemního plynu pro dopravu, čímž opět posunula své maximum. Svůj podíl na trhu zvýšila na 17,3 %. Vedle 10 nových stanic na CNG plánuje velké investice v řádu stovek milionů do LNG a biometanu. Pro českou skupinu Bonett byl loňský rok úspěšný hned ve dvou ohledech. Na 45 stanicích ve své síti prodala téměř 16 milionu m3 CNG, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 15%. Bonett se tak významnou měrou podílel na celkové spotřebě CNG v Česku, která dosáhla přes 90 milionu m3, a to podílem přes 17 %. Meziročně se tak podařilo navýšit tržní podíl a díky tomu po roce opět vrátil na pozici největšího prodejce CNG pro dopravu u nás. „ Samozřejmě nás velmi těší, že jsme opět jedničkou českého trhu. I v tak náročné době je pro nás cenné i zvýšení tržního podílu ,“ uvádí Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment. Vloni Bonett posílil síť plnicích stanic na celkem 45 stanic, letos je v plánu zprovoznění dalších minimálně 10 stanic. „ Vedle budování sítě CNG se letos chystáme zaměřit i na vodíkové a LNG stanice. Aktuálně budujeme první 3 vodíkové stanice v ČR, pro naše LNG stanice vyřizujeme stavební povolení, do 2 let bychom chtěli mít minimálně 8 LNG stanic na hlavních dálničních tazích ,“ přibližuje plány Václav Holovčák. „ Pro dopravce jsme připraveni investovat regionální projekty pro vnitrostátní dopravce, kteří mají více než 20 vozidel, a to nejen v Česku, ale i na Slovensku a Polsku .“ V roce 2020 opět přibylo osobních vozidel na našich silnicích, na celkové spotřebě se podílí i ekologické CNG autobusy, jejichž počet meziročně opět stoupnul o dalších tři sta. Každý desátý městský autobus jezdí na CNG, z toho polovina z nich je plněna technologií dodanou skupinou Bonett. Dlouhodobě spolupracuje s celou řadou významných dopravců, například s dopravními podniky v Ostravě, Brně, Liberci, Jihlavě nebo Děčíně a společnostmi Arrivy.

Nová měřící technologie šíření aerosolu v prostorech ukázala, že ventilace a otevřená okna a dveře snižují koncentraci aerosolu v městské hromadné dopravě až o 80 procent.

Veřejná doprava v Berlíně zůstává bezpečná i během koronové pandemie - pro cestující i řidiče. Potvrdila to studie dopravní společnosti Berliner Verkehrsbetriebe (BVG), provedená Technickou univerzitou v Berlíně a Charité - Universitätsmedizin Berlin. Tým vědců experimentálně zkoumal šíření aerosolů v berlínských vozech metra, tramvajích a autobusech. Za tímto účelem vědci použili divadelní mlhu a měření aerosolu při simulovaném dýchání vzduchu kontaminovaného viry figurínami podobnými člověku. Byli schopni určit, že ventilace vozidla a cílené otevírání oken a dveří účinně snižují koncentraci aerosolu až o 80 procent. Prof. Dr. Christian Oliver Paschereit z TU v Berlíně: „ Byli jsme velmi potěšeni, že naše nově vyvinutá měřicí technologie byla schopna pomoci posoudit šíření aerosolů v městské veřejné dopravě a tím i riziko infekce SARS-CoV -2. Dokázali jsme zjistit, že ventilační systémy i otevírání oken a dveří významně snižují koncentraci aerosolu v dopravních prostředcích. Šetření nezahrnovalo další pozitivní vliv lékařských masek, které v současné době nosí cestující. Například objem autobusu zhruba odpovídá objemu středně velké konferenční místnosti. Otevírání dveří na každé zastávce by bylo srovnatelné s otevíráním oken přibližně každou jednu a půl minuty během schůzky. Šetření nezohlednilo další pozitivní vliv lékařských masek, které v současnosti cestující nos í." Objem autobusu zhruba odpovídá objemu středně velké konferenční místnosti. Otevírání dveří na každé zastávce by bylo srovnatelné s otevíráním oken přibližně každou jednu a půl minuty během jednání. Cestující v městské veřejné dopravě jsou navíc ve vozidlech často pouze několik minut. Studie navíc ukázala, že nově instalované uzavřené kabiny řidičů autobusů v kombinaci s větráním vedou k maximální bezpečnosti a ochraně zdraví řidičů. Navzdory poptávce, která je v současné době pouze kolem 45 procent srovnatelných období před Coronou, autobusy a vlaky BVG nadále jezdí v plném rozsahu, školní spoje a řada autobusových linek jsou podle BVG dokonce posíleny. Ve vozidlech je tedy spousta místa. Pokud je to technicky možné, dveře vlaků a autobusů se automaticky otevírají na všech zastávkách. Zjištění ze studie budou nyní ke snížení možných koncentrací aerosolu použita k ještě důslednějšímu používání ventilace a otevírání oken ve vozidlech . Cestující v autobusech a vlacích jsou chráněni lékařskými rouškami a pravidelnou výměnou vzduchu. V dubnu 2020 byl Berlín prvním německým spolkovým státem, který zavedl povinnost nosit v městské hromadné dopravě zakrytá ústa a nos. Lékařská maska FFP2 nebo KN95 je povinná od ledna 2021. Podle BVG je disciplína berlínských pasažérů vysoká, povinnost dodržuje 97 až 99 procent cestujících. „ S maskou, vzdáleností a dobrým větráním můžeme pokračovat společně v bezpečné cestě ,“ uvedla Eva Kreienkamp, ​​generální ředitelka společnosti Berliner Verkehrsbetriebe. Nová technologie měření umožňuje kvantifikovat šíření aerosolu v různých místnostech, více ZDE .

Zastupitelé schválili již avizované zvýšení tarifu Pražské integrované dopravy na území Středočeského kraje. Ještě ho musí odsouhlasit Rada hlavního města.

Od 1. července by měl na území Středočeského kraje platit nový tarif Pražské integrované dopravy. Jeho navýšení schválili středočeští zastupitelé na svém dnešním jednání. Ještě ho však musí schválit Rada hlavního města Prahy. Bez společné dohody by navýšení nebylo možné kvůli provázanosti dopravy i jeho organizátorů (ROPID a IDSK) provést. „ Změna a navýšení tarifu PID je nezbytné, nemůžeme si dovolit před tímto problémem zavírat oči nebo strkat hlavu do písku. S tarify se nehýbalo 10 let, za tu dobu jen složená inflace činila přes 21 %. Další náklady si vyžádala integrace dopravy v jednotlivých oblastech Středočeského kraje, která zároveň cestujícím dopravu zlevnila. Faktem také je, že pokud máme zabránit rozpadu systému veřejné dopravy, protože vláda stále odmítá krajům kompenzovat obrovské propady tržeb, musíme na to nějak reagovat. Tržby v minulém roce vlivem pandemie Covid-19 klesly o 30 %, což jen v linkové autobusové dopravě činí přes 300 milionů korun, a to bez vyčíslení dopadů pro obce. Výběr jízdného na území Prahy poklesl oproti předpokladu o 31 %, což představuje 1,2 miliardy korun. Takovýto propad nedokážeme pokrýt z vlastních rozpočtů ,“ říká radní pro mobilitu Petr Borecký. Bez zdražení jízdného by muselo dojít ještě k větší redukci počtu spojů, než dochází již teď. To by s sebou neslo i nevratné dopady do celkové kvality dopravní obslužnosti na území kraje. Navržené změny nebudou mít na rezidenty hlavního města výrazný vliv, neboť u nich nedojde ke změně cen jízdného pro pražská časová pásma P, 0 a B. Změny pro území Středočeského kraje budou naopak komplexnější. Týkají se jednotlivého i časového jízdného. " Oproti situaci v hlavním městě náš kraj poskytuje návazně na státem nařízené zvýhodněné jízdné slevu 75 % pro žáky, studenty a občany starší 65 let, takže dopad zdražení jízdného je na tyto skupiny cestujících poměrně malý. Naším cílem je převést část rezidentů na časové, tj. dlouhodobé, jízdné, a proto dojde časem k další diferenciaci tarifů a zejména pak zvýhodnění celoročních kupónů ," uvádí Petr Borecký. U časového jízdného dochází ke změnám jízdného pouze pro cestování ve vnějších pásmech, případně dojezdovém pásmu 0 na území Prahy. Měsíční a čtvrtletní kupóny jsou zdraženy o 25 %, cena ročního jízdného je stanovena na 9,5násobek ceny měsíční. U ročních kupónů proběhne oproti stávajícímu stavu zdražení o 10-15 %, což přináší ještě větší zvýhodnění než za stávajícího stavu. Celkově však budou časové kupóny i přes připravené zdražení pro pravidelné cestující výrazně výhodnější. A jak tomu je s odhadem výtěžnosti na tržbách? „ Navýšení by přineslo od 1. července do konce roku podle předpokladu cca 90 milionů korun a v roce 2022 celkem cca 250 miliónů korun ,“ vyčíslil radní Petr Borecký. Pro stabilizaci veřejné obslužnosti Středočeský kraj přistoupil vedle úpravy tarifů jízdného i k dalším opatřením: omezení počtu/kapacity spojů linkové autobusové i železniční dopravy a úpravě standardů kvality. Radní Petr Borecký rovněž upozornil, že všechna výše uvedená opatření jsou jen prvními kroky na cestě k celkové proměně veřejné dopravy ve Středočeském kraji, která v příštích letech bude čelit bezprecedentním nárokům vyvolaným požadavky na bezemisní provoz v autobusové dopravě či zavádění systému ETCS a střídavé trakce na železnici. Půjde o miliardové částky, které nebude možné financovat bez výrazné finanční pomoci státu, nebo celkové restrukturalizace veřejné dopravy. V nejbližší době Středočeský kraj vybere nového ředitele IDSK , rozhodne kvalita připravené koncepce rozvoje veřejné dopravy v kraji, další integrace v rámci PID a přístup k řízení IDSK. Nastoupit by měl do funkce 1. května.

Iniciativa pro záchranu zájezdové autobusové dopravy usiluje o získání další podpory pro podnikatele v nepravidelné autobusové dopravě, tzv. COVID-BUS 2.

Na začátku března 2021 založili provozovatelé autobusové zájezdové dopravy z iniciativy Za autobusy novou Asociaci nepravidelné autobusové dopravy (ANAD). Členy asociace budou majitelé dopravních firem, které jsou podporovateli iniciativy, v současné době jejich počet dosahuje více než 650. V současné době je hlavním cílem ANAD prosadit další pomoc pro dopravce zasažené krizí v souvislosti s Covid-19. Podnikatelé v nepravidelné autobusové dopravě prostřednictvím programu COVID-BUS, tzv. sedačkovného, vyhlášeného v říjnu 2020, podporu získali. Náhrada v rámci COVID-BUS platila do března 2021, do rozjezdu nové hlavní sezóny. Bohužel přišla další vlna pandemie a zájezdová doprava je na minimálně dalších 6 - 8 měsíců paralyzována. Zájezdová doprava má hlavní sezónu na jaře, dopravci tedy přijdou již o dvě tyto sezony za sebou. Navíc zájezdové autobusy ztratily dramaticky na ceně. Propad tržeb za posledních 12 měsíců ve srovnání s rokem 2019 u typických nepravidelných autobusových dopravců je 85 - 90%, což je při nákladovosti oboru a propadu cen autobusů katastrofální, uvádí Iniciativa pro záchranu zájezdové autobusové dopravy. Důsledkem pandemické a společenské situace nemají dopravci už rok pro koho vykonávat činnost a rodinné firmy provozující zájezdovou dopravu spějí k zániku. Zástupci Iniciativy se proto snaží získat od státu další přímou podporu na další měsíce - od března do konce roku 2021, tzv. COVID-BUS 2 - a pro její prosazení shání podporu veřejnosti prostřednictvím Petice za záchranu a Žádosti o veřejnou podporu . " V normálních dobách zájezdoví dopravci poskytují služby celé aktivní veřejnosti, školám, sportovním klubům, seniorům, neziskovým organizacím, vozí občany ČR na dovolenou a do kulturních institucí, za radostí, poznáním a zážitky a nepravidelná autobusová doprava je tak nejen důležitou součástí dopravního obslužného systému v ČR, ale také součástí životů miliónu lidí v naší zemi. Po našich službách bude po koronavirové krizi velká poptávka, nebudeme však schopni ji plně uspokojit, " říká Iniciativa Za autobusy. Data z průzkumu získaného ze sběru dat ve dnech 23. - 25. února 2021 mezi více než 300 respondenty - zájezdovými dopravci z celé republiky: 86 % dopravců bez pomoci státu nemá šanci přežít 20% dopravců již bylo nuceno prodat či zastavit svůj osobní majetek 79 % dopravců trápí technický stav autobusů z důvodu jejich dlouhodobého odstavení 54 % dopravců trápí nedostatek kvalitních řidičů se zkušenostmi v zájezdové dopravě, dopravci přišli o 48 % svých skvělých řidičů a bez dostatečné pomoci je nebudou schopni získat zpět.

22. března 1996 vyjel z továrny v Bolechowo první městský autobus, za celý rok vyrobil Solaris 56 vozidel. Dnes patří mezi přední výrobce a je lídrem v elektromobilitě.

V těchto dnech uplynulo dvacet pět let ode dne, kdy Solaris vyrobil svůj první nízkopodlažní městský autobus. Od té doby se ve společnosti změnilo téměř vše. I zásluhou autobusů Urbino prošla evropská městská doprava velkou transformací. "Historie Solaris a její velkolepý vývoj jsou výsledkem především snahy našich zaměstnanců." 22. března 1996 z továrny v Bolechowo vyjel první autobus. V té době společnost zaměstnávala sotva 36 lidí a za celý rok vyrobila 56 nízkopodlažních vozidel. V současnosti pracuje pro Solaris přibližně 2 700 lidí - v Polsku i v zahraničí - a počet vozidel nasazených do evropských měst za posledních 12 měsíců dosáhl 1 560, z nichž téměř 700 bylo vybaveno elektrickými pohony. Výjimečná zkušenost z minulého roku plná neočekávaných výzev a obtíží způsobených pandemií prokázala, že dnes je Solaris vyspělou a odpovědnou společností. Díky svému velmi angažovanému týmu se firmě podařilo nejen zajistit nejlepší výsledky vůbec, ale také vyrobit pro své klienty největší počet vozidel. Od samého začátku byla klíčem k úspěchu firmy inovace. Před dvěma desítkami let společnost vložila prostředky do elektromobility a od té doby na technologiích snižujících dopad na naše přírodní prostředí pracuje. Portfolio Urbino s nulovými emisemi v současnosti zahrnuje vodíkové autobusy, elektrické autobusy a trolejbusy, a v tomto ohledu získal Solaris vedoucí pozici v Evropě, je oceňovaným odborníkem v tomto odvětví a aktivní člen sdružení a konsorcií. S výhodou know-how získaného při navrhování a výrobě více než 20 000 vozidel se společnost Solaris dívá do budoucnosti s důvěrou a stanovuje si ambiciózní cíl změnit image veřejné dopravy na zelenější, přístupnější a udržitelnější - s každou novou smlouvu, kterou plní. Kromě toho, že nabízí svým zákazníkům nejlepší produkty a služby, je odhodlána především podporovat provozovatele veřejné dopravy a městské úřady v procesu transformace této dopravy na čistou, tichou a přitažlivou službu pro obyvatele. Tento cíl vychází z přesvědčení, že moderní veřejná doprava je základem udržitelných měst. Solaris Bus & Coach sp. z o.o. je jedním z předních evropských výrobců autobusů a trolejbusů. Jeho více než 20 000 vozidel jezdí každý den ve stovkách měst po celé Evropě. Nabízí elektrické autobusy, trolejbusy a vodíkové autobusy pro veřejnou dopravu s nulovými emisemi. Produkty Solaris byly opakovaně oceněny za kvalitu a inovaci. Solaris Urbino 12 electric vyhrál prestižní evropskou soutěž „Bus of the Year 2017“. V září 2018 Solaris Bus & Coach sp. z o.o. připojil se ke skupině CAF.

Železniční a autobusoví dopravci vystavili Ministerstvu dopravy faktury na přibližně 162 milionů korun, asi 33 % loňského ledna.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v lednu 2021 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 162 046 469,21 Kč, cca 33 % loňského ledna. V autobusové dopravě o největší částky požádali: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 5 834 062,22 STUDENT AGENCY, s.r.o. 4 163 933,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 3 783 700,85 Dopravní společnost Ústeckého kraje 3 187 066,08 Z-Group bus a.s. 2 900 567,00 Vlaky: ČD, a.s. 64 491 293,26 Regiojet, a.s. 14 554 060,65 ARRIVA Vlaky s.r.o. 3 202 702,94 LEO Express a.s. 2 480 496,25 GW Train Regio a.s. 699 982,16

Rozhovor s Janem Šurovským o renesanci pražských trolejbusů. Na konci příštího roku by na trolejbusové lince č. 58 měly vyjet bateriové trolejbusy.

První trolejbus vyjel v Praze po 45leté nedobrovolné pauze v říjnu 2017 v rámci pilotního provozu na testovací lince z Palmovky do Letňan, kde byl vybudován asi kilometrový úsek troleje v Prosecké ulici. " Pro pilotní provoz se podařilo najít obrovskou podporu mezi lidmi nejen v DPP, ale i na potřebných úřadech. Na obrovskou slavnost přišly tisíce (nejen) Pražanů se podívat a svézt v řadě případů poprvé trolejbusem. Byla to opravdu obrovská událost, a těší mne, že máme šanci pokračovat i do skutečných elektrizačních projektů ," říká pro portál smartcityvpraxi.cz Jan Šurovský, technický ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Ke skutečnému obnovení trolejbusové dopravy dojde s elektrifikací autobusové linky č. 140 Palmovka – Prosek – Letňany – Čakovice – Miškovice, na kterou získal DPP na konci února stavební povolení. Na nové trolejbusové lince č. 58 bude jezdit 15 kloubových bateriových trolejbusů. Veřejnou zakázku na jejich nákup by měl vyhlásit DPP v nejbližších dnech. První cestující by se mohli trolejbusy na této lince svézt na konci roku 2022. Celý rozhovor o renesanci pražských trolejbusů na webu smartcityvpraxi.cz

V EU bylo za leden a únor registrováno meziročně o 18,4% autobusů méně. Ztráty zaznamenaly všechny velké trhy. Česká republika si vede dobře.

V únoru 2021 byly registrace autobusů a autokarů v Evropské unii o 10% nižší než ve stejném měsíci loňského roku. Poptávka klesla dvouciferným tempem na třech ze čtyř klíčových trhů: v Itálii 226 vozů (-38,8%), ve Španělsku 139 vozů (-22,8%) a v Německu 393 (-20,3%). Francie zaznamenala pokles mírnější. 484 vozidel (-2,8%). Česká republika, jak už jsme informovali na začátku března, v únoru eviduje meziroční nárůst 176,4% (199 autobusů). Od ledna do února se evropský trh autobusů a autokarů propadl o 18,4%, přičemž v celé EU bylo registrováno celkem 4 584 nových vozidel. Španělsko 265 (-46,5%), Německo 851 (-24,2%) a Itálie, druhý největší trh, 649 vozů (-20,9%) zaznamenaly v roce 2021 značné ztráty, Francie si vedla o něco lépe, s 1 039 vozidly registrovala zatím nejvíce autobusů (meziročně -8,5%). V České republice za první dva měsíce jako v jedné z mála zemí za první dva měsíce registrovali výrobci větší počet vozů než v loni, a to o 106,7% (337 autobusů). Ještě větší nárůst byl ve Slovinsku a Švédsku, kde se však jedná o trh s daleko menším počtem autobusů (Slovinsko registrovalo 38 a Švédsko 137 vozů).