Miliardové ztráty způsobené úbytkem cestujících při pandemii a nárůstem cen energií řeší města omezením spojů, navýšením tarifů a větší podporou objednatelů.

Podobně jako další firmy v nejrůznějších odvětvích se i dopravní podniky od začátku roku 2020 potýkají s nestandardní situací v souvislosti s celosvětovou pandemií a extrémními nárůsty cen energií. Podle Sdružení dopravních podniků (SDP) jdou ztráty souhrnně do miliard korun. "Jsou tři cesty, jak tuto situaci řešit: snížením přepravního výkonu, zvýšením jízdného nebo vyšší kompenzací od objednatelů přepravy," uvádí SDP a přináší souhrnný přehled, jak se dopravní podniky s touto ekonomickou krizí vyrovnávají. „ Ztráty v roce 2020 i 2021 porovnáváme s posledním „normálním“ rokem, tedy rokem 2019. Za třetí čtvrtletí roku 2021 jsme oproti roku 2019 v tržbách za jízdné ve ztrátě asi 1,3 miliardy Kč, ubylo nám zhruba 26 % cestujících, “ uvádí předseda SDP ČR Tomáš Pelikán. V první fázi pandemie musely dopravní podniky použít své finanční rezervy a většinou taky požádat o kompenzaci ztrát na jízdném objednatele přepravy, tedy města nebo kraje. Nejistou situaci navíc umocnil extrémní nárůst cen energií v druhé polovině roku 2021. „ Dopravní podniky aktuální situaci a rozpočet na letošní rok diskutovaly se svými zřizovateli, tedy se zástupci měst. Mají v podstatě tři varianty, jak tuto situaci řešit – snížit přepravní výkon, zvýšit jízdné nebo žádat vyšší kompenzaci od města. V každém městě je výsledek individuální. V některých městech rozhodli zástupci vedení měst, že v tomto roce zdraží jízdné. Tento krok bude do budoucna pravděpodobně nevyhnutelný ve všech městech ,“ dodal Tomáš Pelikán, který je zároveň ředitelem Dopravního podniku města Pardubic. Brno (Dopravní podnik města Brna) Ztráty v důsledku zvýšení cen energií a nižšího zisku z jízdného pro příští rok DPMB vyčíslil na více než 400 miliónů korun. Městu předložil tři návrhy na řešení této situace – navýšení cen jízdného, snížení dopravního výkonu nebo kompenzace ze strany města. Vedení města Brna zvolilo snížení dopravního výkonu, a to o 4 procenta. Omezení spojů se týká zejména prodloužení intervalu mezi spoji mimo špičku, a cestujících by se tak mělo dotknout co nejméně. Podle nových jízdních řádů jezdí vozy DPMB od 12. prosince 2021. České Budějovice (Dopravní podnik města České Budějovice) Úbytek cestujících spojený s šířením covid-19 spolu s nárůstem nákladů za provoz MHD způsobil v roce 2021 DPMCB ztrátu 21 milionů korun. Na tu radní města České Budějovice zareagovali navýšením cen jednorázových i předplatních jízdenek. Po řadu let neměnné jízdné v Českých Budějovicích patřilo mezi krajskými městy k nejlevnějším, toto řešení proto vedení města upřednostnilo před omezením výkonů, které DPMCB nabízel jako alternativní úsporné opatření. Nové ceny jízdenek jsou platné od 1. 1. 2022. Děčín (Dopravní podnik města Děčína) DPMD zvýšilo ceny k 1. 7. 2021 o 10 % pro všechny skupiny cestujících. Hradec Králové (Dopravní podnik města Hradce Králové) Ceny jízdného MHD v Hradci Králové zůstávají k 1. lednu 2022 beze změny, tzn. shodné s cenami v roce 2021. Chomutov – Jirkov (Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova) K poslední úpravě tarifu MHD došlo od 1. 4. 2021 u nezlevněných jízdenek z důvodu dorovnání inflace o nejvíce 10 %. Např. 45minutová jízdenka placená bezhotovostně ze 14 Kč na 16 Kč; 60minutová jízdenka placená v hotovosti z 20 Kč na 22 Kč; časová 30denní z 530 Kč na 572 Kč. Předchozí zvýšení tarifu bylo v roce 2011. Zdražování jízdného v roce 2022 se nepředpokládá. Je to možné zejména díky tomu, že ceny zemního plynu a elektrické energie má dopravní podnik zafixované až do konce roku 2022 a tím, že má dorovnávané tržby od Ústeckého kraje na úroveň před zapojením do IDS. Jihlava (Dopravní podnik města Jihlavy) Propad tržeb z jízdného ročně převýší 2 miliony korun a bude ho muset město dorovnávat z vlastního rozpočtu. Ke zvýšení cen jízdného v MHD v Jihlavě není zatím politická vůle. Naopak jihlavští zastupitelé výrazně snížili ceny jízdenek pro školáky. Město Jihlava od 1. 9. 2021 snížilo cenu časového kuponu pro děti 6–14 let včetně ze 1875 Kč na 730 Kč. Karlovy Vary (Dopravní podnik Karlovy Vary) I přes enormní nárůsty cen energií a covidovou dobu, která pro DPKV znamená výrazný pokles tržeb, zůstává cena jízdného MHD v Karlových Varech pro rok 2022 stejná. Je to díky dobrému hospodaření dopravního podniku a podpoře města. Liberec – Jablonec nad Nisou (Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou) I přes propad tržeb akcionář dopravního podniku, což je Statutární město Liberec, prozatím o zvýšení jízdného pro rok 2022 nerozhodl. Naopak nárůst nákladů, jako jsou energie, pohonné hmoty či osobní náklady, bude částečně řešen navýšením kompenzace o cca 11 %. Mariánské Lázně (MĚSTSKÁ DOPRAVA Mariánské Lázně) V Mariánských Lázních se zvýšilo jízdné MHD od 1. ledna 2022. Nevyhnuli se prudkému zdražení energií (zejména trakční elektřiny), ani úsporám na straně rozpočtu města (kompenzace o 5 % nižší oproti roku 2021). Základní jízdenky zdražily o 3 Kč (z 15 Kč na 18 Kč), ceny časových jízdenek byly platné od dubna 2011 a aktuálně patřily v rámci ČR k nejnižším, zde došlo k průměrnému navýšení o 20 %. Mladá Boleslav (Dopravní podnik Mladá Boleslav) Vedení města v otázce zvyšování cen jízdného dosud nevyjádřilo definitivní rozhodnutí. Most – Litvínov (Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova) V mostecko-litvínovské MHD se zvýšily ceny v průměru o 20 %. Návrh nového tarifu schválily městské rady obou akcionářů – měst Mostu a Litvínova, projednalo ho a schválilo i litvínovské městské zastupitelstvo. Důvodem byl, podobně jako v jiných městech, nárůst nákladů na elektrickou energii a pohonné hmoty a zvýšení mezd řidičů. Ke zvýšení cen jízdného MHD na Mostecku došlo naposledy v roce 2008. Roční kupony, které si kupují zejména stálí cestující, budou i v nadcházejícím roce beze změny ceny. Olomouc (Dopravní podnik města Olomouce) V roce 2022 se v Olomouci s největší pravděpodobností zdražovat jízdné v MHD nebude. K úpravě cen jízdného v Olomouci došlo od 1. 4. 2020. I přes pokles tržeb z důvodu pandemie a aktuálnímu nárůstu cen energií, řeší DPMO ve spolupráci s městem zajištění ekonomických potřeb a provozu MHD v roce 2022 bez nutnosti zdražovat jízdné. Opava (Městský dopravní podnik Opava) Od 1. 3. 2022 dochází ke zvýšení cen jízdného, a to u časového jízdného o 13 %, při platbě hotovostí z 20 na 30 Kč, při platbě bankovní kartou, peněženkou krajské karty ODIS nebo přes mobilní aplikaci z 13 na 15 Kč. Důvodem je obrovský nárůst nákladů na elektrickou energii a zvýšení mezd řidičů. Ostrava (Dopravní podnik Ostrava) DPO vyhodnocuje vliv nárůstu cen energií a služeb a pracuje na návrzích úprav cen. Po projednání a schválení vedením města Ostrava by ke změnám mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2022. Pardubice (Dopravní podnik města Pardubice) Úprava jízdného proběhla 1. 9. 2021 u jednorázových i časových jízdenek, a to z důvodu inflace. U roční jízdenky se ale cena snížila. Poslední změna v tarifu jízdného proběhla v roce 2017. Zdražování jízdného v roce 2022 v Pardubicích neplánují. Je to možné díky tomu, že ceny ve smlouvách na dodávku zemního plynu a elektrické energie má DPMP zafixované až do konce roku 2022. Plzeň (Plzeňské městské dopravní podniky) V Plzni došlo k mírnému navýšení ceny předplatného (o 3,2 %). Od roku 2015 každoročně zvyšují PMDP cenu předplatného o inflaci. Aktuální číslo 3,2 % odpovídá právě inflaci za rok 2020. Cena jednotlivého jízdného se nezměnila – úprava se řídí jinými pravidly než předplatné, cena se zvyšuje až poté, co inflace v součtu přesáhne 10 %. Tímto způsobem u předplatného nedochází ke skokovému zdražení. Toto opatření vyplývá z usnesení Rady města Plzně z roku 2015. Praha (Dopravní podnik hlavního města Prahy) V Praze se zvýšila cena jednotlivého jízdného v srpnu 2021. O další úpravě tarifu, která spadá do gesce Magistrátu hlavního města Prahy a organizátora dopravy ROPID, zatím nebylo rozhodnuto. Ústí nad Labem (Dopravní podnik města Ústí nad Labem) V Ústí nad Labem se zvyšovalo jízdné v roce 2020. V roce 2022 o navýšení jízdného objednatel dopravy statutární město Ústí nad Labem neuvažuje. Dopravní společnost Ústeckého kraje Tarif a cenu jízdného si stanovuje objednatel dopravy, což je Ústecký kraj. Ten zdražuje v lichých rocích vždy o jednotky procent. V roce 2022 se tedy zdražovat nebude, v roce 2023 nejspíše ano. Zlín – Otrokovice (Dopravní společnost Zlín – Otrokovice) Cena jízdného v MHD se ve Zlíně a Otrokovicích v nejbližší době nezmění a je stejná již od roku 2012. O tarifu MHD rozhodují objednavatelé přepravy – města Zlín a Otrokovice. Zvyšující se náklady z provozu MHD jsou kompenzovány vyšším příspěvkem objednavatelů.

Loňský rok nebyl pro prodej autobusů příliš příznivý, výrobci zaregistrovali v ČR 1 006 vozidel. Nejvíce odjelo do Královéhradeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje.

Porovnání výsledků registrací vozidel mezi roky 2021 a 2020 se velmi liší u jednotlivých kategorií. Osobní automobily vzrostly jen nepatrně o 1,9%, výraznější nárůst se projevil u lehkých užitkových a nákladních vozidel (14,7% a 18%). Motocykly vzrostly o 2,2%, naproti tomu autobusy výrazně poklesly (-26,4%). Oproti předpokladům se nezvýšily registrace plně elektrických vozidel, došlo naopak k poklesu o 19%. Meziročně se zvýšil dovoz ojetých automobilů o 19,6%. V roce 2021 bylo v ČR registrováno celkem 206 876 nových osobních automobilů, 19 660 lehkých užitkových automobilů, 1 006 autobusů, 8 679 nákladních vozidel, 22 019 motocyklů. Za předchozí rok 2020 to bylo 202 971 osobních automobilů, 17 141 lehkých užitkových automobilů, 1 367 autobusů, 7 355 nákladních vozidel a 21 518 motocyklů. Celkově registrace nových osobních vozů v období od ledna do prosince 2021 vzrostly oproti roku 2020 o 1,92% (z 202 971 ks na 206 876 ks, tj. o 3 905 ks). Proti roku 2019 poklesly o 17,22%. V prosinci klesly meziročně o 20,29%. Převažují firemní automobily, které tvoří 75,7% celkového počtu. Nejprodávanější je značka Škoda s 70 946 registrovanými vozy (34,29%), následují Hyundai – 20 200 ks (9,76%), Volkswagen – 16 813 ks (8,13%), Toyota – 10 334 ks (5,00%), Kia – 9 787 ks (4,73%), Mercedes-Benz – 8 226 ks (3,98%), Peugeot – 7 652 ks (3,70%), Ford – 7 038 ks (3,40%), Dacia – 6 821 ks (3,30%), Seat – 6 337 ks (3,06%). Nejprodávanějšími osobními vozy jsou Škoda FABIA s 15 450 ks (7,47%), dále Škoda OCTAVIA – 14 007 ks (6,77%), Škoda KAMIQ – 10 453 ks (5,05%), Hyundai i30 – 10 304 ks (4,98%), Škoda KAROQ – 9 671 ks (4,67%), Škoda SCALA – 8 632 ks (4,17%), Škoda KODIAQ – 6 250 ks (3,02%), Hyundai TUCSON – 5 696 ks (2,75%), Škoda SUPERB – 5 205 ks (2,52%), Volkswagen GOLF – 4 654 ks (2,25%). Z pohledu obchodních tříd jsou na prvním místě SUV (42,51%), následuje nižší střední třída (17,68%), malé (14,63%), střední (9,31%) ... Z hlediska paliva vede benzín s 68,06% (140 805 ks), na druhém místě je nafta s 24,70% (51 101 ks), následuje benzín+elektro – 3 348 ks, elektro – 2 646 ks (o 19% méně než v r. 2020), benzín+LPG – 2 259 ks, CNG – 850 ks. Osobních vozů s hybridně-elektrickým pohonem bylo registrováno 23 074 (meziročně +82%), z toho plug-in hybridů 3 736 (+89%). V předchozím roce to bylo 12 674, respektive 1 979 vozů. Registrace vozů s alternativním pohonem stoupla na 28 830 z loňských 18 507 vozidel (+56%). Nejoblíbenější barvou je šedá, následují bílá, a s velkým odstupem modrá, červená, a další. Registrace dovážených ojetých osobních automobilů v r. 2021 vzrostly meziročně o 23,2% na 185 663 ks. Jejich průměrné stáří je 10,4 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 50,78%, starších 15 let je 21,22% Registrace nových lehkých užitkových vozů v roce 2021 vzrostly oproti r. 2020 o 14,70% (z 17 141 ks na 19 660 ks, tj. o 2519 ks). Proti r. 2019 poklesly o 3,8%. V prosinci vzrostly meziročně o 27,39%. První je značka Renault s 2 678 registrovanými lehkými užitkovými vozy (13,62%), následují Peugeot – 2 276 ks (11,58%), Fiat – 2 260 ks (11,50%), Ford – 1 958 ks (9,96%), Volkswagen – 1 643 ks (8,36%), Toyota – 1 633 ks (8,31%), Citroën – 1 503 ks (7,64%), Iveco – 1 485 ks (7,55%), Mercedes-Benz - 1 187 ks (6,04%), Opel - 895 ks (4,55%). Nejprodávanějšími vozy jsou Peugeot BOXER, dále Renault MASTER, Iveco DAILY, Fiat DUCATO, Citroën JUMPER , Mercedes-Benz SPRINTER ... Z hlediska paliva vede nafta s 88,29% (17 357 ks), na druhém místě je benzín s 4,14% (814 ks), následuje CNG – 224 ks, benzín+CNG – 218 ks, elektro – 172 ks, benzín+LPG – 7 ks. Celkově registrace nových nákladních vozů vzrostly oproti r. 2020 o 18% (ze 7 355 ks na 8 679 ks, tj. o 1 324 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 12%. V prosinci vzrostly meziročně o 16,05%. První je značka Mercedes-Benz s 1 565 registrovanými nákladními vozy (18,03%), následují MAN – 1 482 ks (17,08%), DAF – 1 406 ks (16,20%), Volvo – 1 255 ks (14,46%), Scania – 1 120 ks (12,90%), Iveco – 941 ks (10,84%), Renault Trucks – 405 ks (4,67%), Tatra – 304 ks (3,50%), Ford – 121 ks .. Registrace nových autobusů v roce 2021 klesly oproti roku 2020 o 26,41%, z 1 367 ks na 1 006 ks, tj. o 361 ks. Jedná se o druhé nejnižší číslo za posledních pět let (v roce 2017 výrobci v ČR registrovali jen 804 autobusů). Proti r. 2019 poklesly o 17,5%. V prosinci 2021 klesly meziročně o 35,21% (z 213 ks na 138 ks). První je Iveco Bus s 56 ks, následují SOR s 45 ks, Mercedes-Benz se 14 ks, Iveco a MAN po 8 ks, Neoplan 3 ks. V roce 2021 nejvíce autobusů u nás registrovala značka Iveco Bus - 384 autobusů (38,17%), následují SOR – 282 ks (28,03%), Setra – 113 ks (11,23%), Solaris – 72 ks (7,16%), Mercedes-Benz – 56 ks (5,57%), Iveco – 37 ks (3,68%), MAN – 13 ks (1,29%), Rošero-P – 13 ks (1,29%), Higer – 11 ks (1,09%), Isuzu – 7 ks (0,70%). Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové s 66,20% (666 ks), na druhém místě pak městské s 20,48% (206 ks) a dálkové 4,57%, šasi – 3,58% (36 ks). Podle druhu paliva bylo nejvíce autobusů na naftu 87,1% (877 ks), následuje CNG se 7,06% (71 ks), nafta+elektro - 0,4% (4 ks), elektro - 0,2% (2 ks). Nejvíce autobusů odjelo v roce 2021 do Královéhradeckého kraje (147 ks), jen o něco méně do Středočeského kraje (142 ks), následují kraje Jihomoravský (141 ks) a Liberecký (113 ks), Hlavní město Praha (110 ks), Moravskoslezský (94 ks), Pardubický (79 ks), Zlínský (62 ks), Kraj Vysočina (53 ks), Jihočeský kraj (35 ks), Ústecký (10 ks) Olomoucký (9 ks), Plzeňský (8 ks) a Karlovarský kraj (3 ks). Registrace nových motocyklů letos o 2,33% vzrostly (z 21 518 ks na 22 019 ks v r. 2021, tj. o 501 ks). Oproti r. 2019 vzrostly o 17,47%. V prosinci klesly meziročně o 44,39%. První je značka Honda s 4 291 registrovanými motocykly (19,49%), následují Yamaha – 1 820 ks (8,27%), CF Moto – 1 581 ks (7,18%), Piaggio – 1 138 ks (5,17%), KTM – 1 119 ks (5,08%), BMW – 1 098 ks (4,99%), Kentoya – 738 ks (3,35%), Hecht –629 ks (2,86%), Kawasaki – 623 ks ... Zdroj: Svaz dovozců automobilů

Egypt a Čína podepsaly dvě dohody o spolupráci v odvětví udržitelné mobility - výroby autobusů s nízkými a nulovými emisemi.

Egyptská Geyushi Automotive a čínská společnost Weichai (jedna ze společností Shandong International Heavy Industries Group) podepsaly dvě dohody o spolupráci ve výrobě autobusů a distribuce generátorů, motorů a nabíjecích stanic. Tyto dvě dohody jsou součástí egyptského plánu na posílení národního průmyslu a náhrady dovážených produktů místními, a podporu trendu využívání ekologických prostředků veřejné dopravy a zelené ekonomiky. V plánu je obměna více než 2 000 autobusů v Káhiře a Alexandrii. Země vítá přínos pokročilých čínských průmyslových technologií do egyptského průmyslu a pro Čínu je naopak důležitá úloha Egypta jako brány pro čínský export na africký trh.

BMC Truck & Bus ve spolupráci s gigantem z Číny už letos zahájí výrobu elektrických autobusů. Pro domácí i zahraniční trh.

Výrobce užitkových vozidel BMC Truck & Bus uzavřel partnerství s čínským ZTE na výrobu elektrobusů v Ciorogarla nedaleko Bukurešti. Poblíž hlavního města bude stát první továrna na elektrobusy v Rumunsku. Obě strany uvádějí, že vozy budou určené nejen pro rumunský, ale i evropský trh. V Ciorogarla má již BMC výrobní závod na dieselové EuroBus Diamond. Vzhledem k odklonu od tohoto pohonu přejde ve spolupráci s čínským partnerem na pohon elektrický. V první fázi by mělo závod opustit 200 e-busů ročně, postupně 500 kusů. Zprávu přinesl server Economica.net. „ Budoucnost mobility je elektrická a ZTE má zkušenosti s výrobou tisíců elektrobusů ročně. Čína v této oblasti velmi pokročila. Prototyp nového elektrobusu vyrobeného v Rumunsku bude dokončen přibližně v březnu-dubnu 2022, poté projde certifikací a na konci léta nebo na začátku příštího podzimu, bude zahájena sériová výroba “, uvedla Silvia Colacea, výkonná ředitelka SC BMC Truck & Bus SA. „ Obchodní příležitosti analyzujeme na evropském trhu od roku 2018. Rumunsko má bohaté průmyslové dědictví, mnoho výrobců automobilových komponentů, zastaralý vozový park veřejné dopravy, který je potřeba nahradit, ale má také blízko k trhům na Západě a v Turecku. S BMC Truck & Bus, která již má továrnu na autobusy poblíž Bukurešti, budeme spolupracovat na výrobě a prodeji v Rumunsku i pro export ,“ říká Li Senjian, regionální ředitel pro zámořské oblasti Zonson Smart Auto Corporation, dceřiné společnosti holdingu ZTE, která vyrábí, dodává a integruje řešení pro elektrobusy s exportem do Jižní Koreje, Kazachstánu, Německa, Maďarska, Řecka, Itálie, Spojených arabských emirátů a Anglie. EuroBus Diamond electric se bude do roku 2024 vyrábět ve všech délkových verzích požadovaných trhem, tedy 12, 8,5, a 18 metru (kloubovým). Investice se má zatím pohybovat kolem 25 milionů Eur. Existující výrobní linka pro dieselový model musí být za asi 5 milionů Eur přizpůsobena pro výrobu elektrobusů. BMC Truck & Bus, která působí na rumunském trhu 20 let, již získala s elektrobusy ZTE jako jejich prodejce v Rumunsku několik zakázek. Rumunsko výrobní závod zatím nemá, továrna Ciorogarla má být první. V Číně již jezdí více než 430 000 elektrobusů z odhadovaných 450 000 ze všech zemí světa. ZTE je obří čínská holdingová společnost, která sdružuje desítky technologických společností s pobočkami v mnoha odvětvích s ročním obratem přes 16 miliard dolarů. Mezi její aktivity patří výroba baterií, automobilů a elektrických prostředků veřejné dopravy.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům necelých 480 milionů korun, více než dvojnásobnou částku loňského měsíce října.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v říjnu 2021 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 479 864 352,32 Kč, přibližně 85 % předloňského října a o 116 % více než v říjnu 2020 (222 milinů korun). Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 19 781 001,73 STUDENT AGENCY k.s. 14 994 159,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 11 397 901,51 Z-Group bus a.s. 9 355 390,00 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 8 958 136,63 Vlaky: ČD, a.s. 212 441 167,00 RegioJet a.s. 42 131 735,78 ARRIVA Vlaky s.r.o. 9 684 661,62 LEO Express a.s. 8 503 258,25 GW Train Regio a.s. 1 726 098,33 Ministerstvo dopravy připravuje s novou vládou úpravy v systému státem nařizovaných slev, konkrétní návrh bude znám v průběhu ledna 2022. Zdroj: MD

Nový prostředek veřejné dopravy jezdí na silnicích i po kolejích. Do prefektury Tokušima má přilákat turisty a pomoci místní dopravě.

Dvourežimové vozidlo DMV (Dual-Mode-Vehicle) mělo premiéru 25. prosince ve městě Kaiyo v prefektuře Tokušima v Japonsku. Podle prefektury jde o první takové vozidlo na světě, podle dostupných informací se však s podobnými vozidly už experimentovalo. Od nezvyklého "vlakobusu" provozovaného společností Asa Coast Railway očekává zvýšený příliv dopravních nadšenců a turistů. Využití bude mít i u místních obyvatel, ke kterým se dostane jak na místa bez železnice jako autobus a přepraví je také po železnici. Asa Coast Railway je železniční společnost zajišťující spojení Tokušimy se sousední prefekturou Kochi. Příprava a spuštění DMV trvaly asi 10 let. Dvourežimové vozidlo vypadá jako minibus a na silnici jezdí na běžných gumových pneumatikách. Když dorazí na přestupní uzel s železnicí, z podvozku se na koleje připojí kovová kola a v podstatě se z něho stane železniční vagón. Změna ze silničního na železniční režim trvá pouhých 15 sekund. Podle Asa Coast Railway může DMV přepravovat až 21 cestujících a jezdí rychlostí 60 km/h po železnici a na silnicích až 100 km/h. Malá flotila vozidel v různých barvách poháněná naftou je v provozu podél části pobřeží ostrova Šikoku, spojuje několik malých měst a nabízí cestujícím atraktivní přímořskou scenérii. Dopravce a prefektura si také slibují díky turistům zvýšení tržeb na trati, která je v současné době ztrátová. asatetu.com

Listopad přinesl meziročně mírně zvýšená čísla registrací, 2 683 autobusů a autokarů. Celkem od začátku roku jde o nárůst o 2,3 procenta, na 26 101 kusů.

V listopadu 2021 byly autobusy jediným segmentem z užitkových vozidel, který vykazoval v Evropské unii mírný meziroční nárůst, i když jen o 43 vozů (+1,6 %). S výjimkou Francie (492 ks, -6,5 %) k růstu minulého měsíce pozitivně přispěly všechny klíčové trhy: Itálie (334 ks, +14,4 %), Španělsko (236 ks, +7,8 %) a Německo (758 ks, +5,1 %). Zajímavý meziroční nárůst eviduje ACEA u Slovenska (105 ks znamená nárůst 2 525 %, srovnávací základna v roce 2020 jsou však pouze 4 vozidla) a v Dánsku (107 ks, +1 429 %, v roce 2020 šlo o 7 ks). Naopak další pokles je v České republice (37 ks, -64,8 %), v Polsku (88 ks, -47,6 %) nebo ve Švédsku (42 ks,-73,8 %). Od ledna do listopadu 2021 vzrostly registrace nových autobusů a autokarů o 2,3 % na 26 101 kusů. Hlavní trhy vykázaly během těchto prvních 11 měsíců různé výsledky. Největší procentní nárůst zaznamenala Francie, která z hlediska objemu vedla (6 044, +10,6 %), následovala Itálie (3 125 ks, +8,9 %). Naopak španělské a německé registrace zatím letos klesly o 6,3 % (1 704 ks), resp. o 4,0 % (5 350 ks). Registrace vzrostly v roce 2021 proti roku 2020 v Belgii (911, +24,6 %) nebo v Dánsku (541 ks, +108,9 %). Česká republika patří mezi země s menším počtem registrací (868 ks, - 24,8 %), předstihlo nás například Maďarsko (894 ks, 54,1 %), Slovenko díky nákupům v posledních měsících eviduje nárůst (338 ks, +41,4 %). Zdroj dat: ACEA

Nový ministr dopravy se sešel se zástupci dopravních podniků a slíbil aktivní podporu směrem k nízkoemisnímu pojetí MHD, kvalitnějším službám a většímu bezpečí pro cestující.

Nový ministr dopravy Martin Kupka se v úterý 21. prosince sešel se zástupci Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR). Byla to jeho první schůzka s oborovým sdružením ve funkci ministra. Dopravním podnikům tak vyslal signál, který jim dává naději, že městská hromadná doprava (MHD) konečně přestane být mezi dopravci opomíjenou „popelkou“. „ Na jednání jsme se shodli, že městská mobilita by měla mít významné zastání ve všech strategických dokumentech ministerstva. Také jsme se bavili o moderních trendech ve vývoji městské mobility, mezi něž patří například snižování emisí. Některé dopravní podniky v ČR už fungují v nízkoemisním režimu a nepotřebovaly k tomu žádné nařízení, ale jedná se o výsledek přirozené snahy zlepšovat služby pro cestující, “ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. V předchozí době se zdálo, že MHD pro zákonodárce nebyla dostatečně atraktivním tématem. „ Městská hromadná doprava není dokonce v české legislativě nijak zásadně ukotvena. To bychom chtěli změnit, jelikož je pro města a aglomerace důležitým prvkem a neodmyslitelně k nim patří. Pan ministr nám navrhl, abychom mu předložili zásadní body a témata, která jsou pro nás prioritní, a přislíbil, že nám bude maximálně nápomocný. Věříme, že ekologická doprava bude mít u zákonodárců konečně zelenou, podobně jako při nedávném jednání o poplatcích za obnovitelné zdroje energie ,“ řekl po setkání předseda SDP ČR Tomáš Pelikán. Služba MHD obecně spadá pod města, přeneseně pod Ministerstvo vnitra. Dotační problematiku řeší dopravní podniky s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro životní prostředí. „ Odborně a legislativně však k našim tématům má nejblíže Ministerstvo dopravy. Aby měla MHD v ČR potřebnou podporu, musíme vést diskusi koordinovaně. Jsem rád, že nový pan ministr dopravy přislíbil, že se této role Ministerstvo dopravy nově zhostí a pomůže našim dopravním podnikům lépe a aktivněji rozvíjet jejich infrastrukturu, systémy, vozový park a legislativu směrem k nízkoemisnímu pojetí MHD, kvalitnějším službám a také většímu bezpečí pro cestující, “ ocenil podporu nového ministra Daniel Morys, předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava. Sdružení dopravních podniků ČR

Dopravní podnik pojmenoval další tramvaj 15T po významné osobnosti pražské MHD, tentokrát po Janu Kotěrovi. V prodeji je kniha o lanovce na Petřín.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vypravil v neděli 19. prosince do provozu další, již desátou tramvaj 15T pojmenovanou po významné osobnosti pražské MHD, tentokrát po architektovi Janu Kotěrovi, který patřil mezi vůdčí postavy českého kulturního života na začátku minulého století. Jeho významným počinem je např. “primátorská“ tramvaj evidenčního čísla 200 (1900), jíž mohou zájemci dodnes obdivovat v Muzeu MHD ve Střešovicích. Základy tradice pojmenovávání tramvají 15T po významných osobnostech pražské MHD se datují na 9. února 2017, kdy získala první tramvaj jméno po bývalém zaměstnanci Elektrických podniků (předchůdce DPP) a olympijském medailistovi ve vzpírání Václavu Pšeničkovi. V roce 2017 následovaly další osobnosti ze síně slávy pražské MHD, kdy byly tramvaje pojmenované po košířském starostovi a podnikateli Matějovi Hlaváčkovi (ev. 9398), českém vynálezci a elektrotechnikovi Františkovi Křižíkovi (ev. č. 9391), designérovi Františkovi Kardausovi (ev. č. 9355) a Františku Pelikánovi, prvním „chefinženýrovi“ Elektrických podniků královského hlavního města Prahy, předchůdce DPP (ev. č. 9342). O rok později DPP pojmenoval tramvaj ev. č. 9278 po Eustachovi Mölzerovi, předsedovi Správní rady EP a veličině meziválečné pražské MHD. Vloni dostaly dvě tramvaje 15T nová jména po Františkovi Ringhofferovi IV., významném inženýrovi a zakladateli Ringhofferových závodů (ev. č. 9374) a Aloisovi Píblovi, řediteli elektrických drah v letech 1923 – 1941 (ev. č. 9280). Letos přibyl profesor František Jansa a jako desátá osobnost nyní Jan Kotěra. Jana Kotěru připomene uvnitř i zvenčí speciální polep na tramvaji 15T, jejíž domovskou vozovnou jsou Vokovice. Výběr tramvaje ev. č. 9323 odkazuje na rok 1923, kdy Jan Kotěra skonal. Podobně jako u předchozích devíti tramvají, i tato bude nosit nové jméno po dobu deseti let. Jan Kotěra (1871 – 1923) Úspěšný architekt se světovým rozhledem, autor řady moderních interiérů a nábytkových kusů, vynikající pedagog a kreslíř – to jsou hlavní charakteristiky brněnského rodáka Jana Kotěry, jedné z vůdčích postav českého kulturního života na začátku minulého století. Architekturu vystudoval ve Vídni u profesora Otto Wagnera, významné osobnosti moderní středoevropské architektury, v necelých třiceti letech se poté stal profesorem na pražské Uměleckoprůmyslové škole a od roku 1910 vyučoval architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze. V obou školách vychoval s noblesou, tolerancí a skromností generaci skvělých meziválečných architektu – Josefa Gočára, Pavla Janáka, Bohuslava Fuchse a řadu dalších. Mezi jeho blízké přátele patřili sochaři Stanislav Sucharda a Jan Štursa, nakladatel Jan Laichter nebo slovinský architekt Josip Plečnik. Tvůrčí dráhu začínal návrhy budov a interiéru v secesním stylu, který v našich zemích prosazoval jako jeden z prvních. Přes geometrickou podobu secese a jednoduché linie racionální moderny se nakonec dopracoval ke stavbám v duchu moderního klasicismu. K jeho nejznámějším secesním stavbám patří vedle Peterkova domu na Václavském náměstí (1899) a řady pražských a mimopražských vil nebo náhrobku především Národní dům v Prostějově (1905 – 1907), vodojem vršovické vodárny (1906) nebo Městské muzeum v Hradci Králové (1909 – 1913). V jednodušším pojetí je postavena Kotěrova vlastní vila na Vinohradech (1908 – 1909), Urbánkův obchodní dum – „Mozarteum“ v Jungmannově ulici (1913) nebo nový zámek v Ratboři u Kolína (1911). Jeho poslední vetší prací byla budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kterou po Kotěrově smrti dokončil jeho spolupracovník Ladislav Machoň. Neméně významným dílem je “primátorská“ tramvaj evidenčního čísla 200 (1900), která je stále k vidění v Muzeu městské hromadné dopravy ve Střešovicích. Dopravní podnik v neděli pokřtil i novou knihu 13 + 1 příběh 130leté petřínské lanovky . Kniha popisuje na 128 stranách celkem 14 příběhů z prostředí pražské lanovky a je již v prodeji na Fanshopu DPP. Autorem je Vlastimil Kučera, na knize dále spolupracovali Pavel Fojtík a Hana Petržílková. K této nově vydané knize autor Vlastimil Kučera uvedl: „ Lanová dráha na Petřín není jen jízda po kolejích nahoru a dolů. Jsou to bez nadsázky příběhy mnoha milionů lidí. Těch, kteří s ní cestovali a cestují, těch, kteří se podíleli na jejím vzniku, ale i těch, kteří tu každým dnem pracovali a pracují. Měl jsem to štěstí, že jsem si díky některým z nich mohl sáhnout na 130letou historii nejstarší dosud fungující lanovky v Praze. Poznat pracovní i osobní osudy jejích zaměstnanců, seznámit se s fascinujícími příběhy architektů, konstruktérů, výtvarníků, geologů, stavitelů, archivářů, cestovatelů, i těch, kteří myšlenku její stavby přivezli z Paříže do Prahy. Sledoval jsem nadšení všech, kteří o lanovce a Petříně vyprávěli. Poslouchal souvislosti, které jsem dosud nevnímal. Všem těmto lidem patří mé velké děkuji. Vám pak chci zkusit předat alespoň malou část jejich znalostí a emocí .“

Situace s čipy se zlepšila, meziroční produkce však poklesla u všech kategorií vozidel. Z celkem 4 303 letos vyrobených autobusů pochází 3 854 z Vysokého Mýta a 426 z Libchav.

Objem produkce automobilů v České republice překonal milionovou hranici. Oproti předchozím letům se tak ale stalo až o dva měsíce později. Celkově bylo do konce listopadu vyrobeno 1 023 772 osobních vozidel, o 2,9 procent méně než v roce 2020. V samotném listopadu přitom výroba díky mírnému zlepšení situace v dodávkách polovodičů meziročně vzrostla. Přes desetinu tuzemské produkce aktuálně tvoří elektrifikované modely, k nimž se od listopadu přidaly nově i hybridní vozy Toyota vyráběné v Kolíně. „ Z aktuálních statistik je patrné, že na trhu s čipy došlo v listopadu k určitému zlepšení. Poprvé od dubna tohoto roku překonaly automobilky hranici 120 tisíc vyrobených kusů měsíčně a český autoprůmysl by se tak mohl v letošním roce přiblížit alespoň loňské výkonnosti. Čipová krize však bohužel stále není za námi a nadále negativně ovlivňuje automobilky i zejména dodavatelské firmy. Ani aktuální výhledy na rok 2022 zatím nejsou zcela optimistické. Apelujeme proto na novou vládu, aby program Antivirus B ponechala v účinnosti a k případné aktivaci připravila systém kurzarbeit “ hodnotí aktuální vývoj Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Dobrou zprávou je, že se zahájením výroby modelu Toyota Yaris v Kolíně pokrývá výroba v ČR kompletní paletu elektrifikovaných pohonů. Tuzemští výrobci tak dokážou uspokojit širokou zákaznickou poptávku po vozech s nejen spalovacími motory, ale bateriovými, plug-in hybridními a nově i hybridními pohony. Osobní vozidla Celkově bylo do konce listopadu vyrobeno 1 023 772 osobních vozidel, tedy meziročně o 2,9 % méně. Do výkonnosti výroby v dosavadním průběhu roku se promítá nedostatek čipů, jehož následkem bylo omezování výroby prakticky u všech světových automobilek. I nadále se daří této krizi čelit nošovické automobilce Hyundai. Ta od ledna do konce listopadu vyrobila 257 000 vozidel, tj. o 19,1 procent více než vloni. V listopadu pak bylo v Hyundai vyrobeno 25 400 automobilů (- 1,4 %). ŠKODA AUTO ve svých tuzemských závodech vyrobila celkem 630 317 automobilů, tj. o 8,7 procent méně než v předchozím roce. V listopadu vyrobila automobilka 83 143 vozidel, tedy meziročně o 9,8 procent víc. Také v kolínském závodě Toyoty došlo v uplynulém měsíci ke zlepšení situace. Přispěl k tomu také nový model Toyota Yaris, jehož výroba byla v Kolíně začátkem listopadu slavnostně zahájena. V dosavadním průběhu roku vyrobila Toyota 136 455 vozidel (- 7,7 %), v listopadu to bylo 15 374 vozidel (- 1,4 %). Ve struktuře tuzemské produkce je dobře patrný trend rostoucí poptávky po vozidlech s alternativními pohony. V dosavadním průběhu roku bylo vyrobeno 112 934 elektrifikovaných - tedy externě dobíjitelných vozidel. Celkový podíl bateriových elektromobilů (BEV) a plug-in hybridů (PHEV) se tak na celkové produkci podílí z 11 procent. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 66 453 ks (tj. 6,5 %), plug-in hybridů 46 481 ks (tj. 4,5 %). ŠKODA AUTO mezi lednem a listopadem vyrobila 46 677 BEV a 26 759 PHEV, Hyundai 19 776 BEV a 19 722 PHEV. Autobusy Také produkce autobusů oproti loňskému roku v Česku mírně klesla. Vyrobeno bylo 4 303 ks, tj. o 5,8 procent méně. Tradičně největším výrobcem je vysokomýtské IVECO CR. Společnost od ledna do listopadu realizovala produkci 3 854 autobusů (- 5,8 %). SOR Libchavy vyrobila v dosavadním průběhu roku celkově 426 autobusů (- 6,0 %), z nichž bylo 13,6 procent elektrických. Motocykly JAWA Moto vyrobila za jedenáct měsíců tohoto roku 974 motocyklů, znamená to meziroční pokles o 6,3 procent.