Více než 25 let provozoval pražský dopravní podnik největší flotilu tramvají Tatra T6A5. Z posledních šesti vozů budou tři prodány.

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) se tuto sobotu 19. června 2021 rozloučí s tramvajemi T6A5, které provozoval více než 25 let. V současnosti jich má ve své flotile už jenom 6, z toho je jeden vůz ev. č. 8702 muzejní. Všechny tramvaje T6A5, kromě muzejní, DPP nasadí tuto sobotu od 8:00 do 18:00 na linku č. 4, na symbolické rozlučkové jízdy. Všech 6 vozů se následně vydá na průvod Prahou do smyčky Špejchar na společné focení. Do budoucna si DPP kromě muzejního vozu ponechá ještě další 2 tramvaje T6A5, které plánuje nasazovat pouze do retroprovozu. Zbylá vozidla T6A5 DPP nabídne k prodeji. Pro fanoušky MHD, a tramvají zvláště, připravil dopravní podnik symbolické rozloučení. Od 8:00 do 18:00 bude 5 tramvají T6A5 pražského Dopravního podniku jezdit v intervalu 15 minut jako sólo vozy na lince č. 4 v úseku mezi obratišti Smíchovské nádraží a Čechovo náměstí. Bude na nich platit standardní tarif PID, tj. jízdenky na jednotlivou jízdu, krátkodobé jízdenky nebo elektronické či papírové kupony. Šestá, muzejní tramvaj T6A5 ev. č. 8702, bude od 8:00 do 18:00 stát ve smyčce Smíchovské nádraží a všichni fanoušci MHD, kteří v sobotu absolvují jízdu tímto typem, si u ní mohou vyzvednout a orazítkovat speciální pamětní jízdenky. Společný průvod Prahou a focení na Špejcharu V 18:15 všech 6 tramvají T6A5 vyrazí ze smyčky Smíchovské nádraží na průvod Prahou po trase Anděl – Arbesovo náměstí – Újezd – Malostranské náměstí – Malostranská – Chotkovy sady – Špejchar, kde si je všichni fanoušci MHD budou moci v čase od zhruba 18:30 do 19:00 společně vyfotit. V 19:00 se tramvaje vydají na svoji poslední jízdu do domovských vozoven. „ Pro fanoušky MHD jsme připravili rozloučení s tramvajemi T6A5 s několika symbolickými odkazy. Je to téměř přesně 26 let od převzetí prvních dvou vozů T6A5, konkrétně ev. č. 8601 a 8602, což proběhlo 24. června 1995. Tramvaje T6A5 jsme poprvé do provozu nasadili právě na linku č. 4, byla to mimochodem souprava vozů 8603 a 8604 a stalo se tak 6. listopadu 1995. Čtyřka byla svého času jakousi kmenovou linkou těchto tramvají. Proto jsme ji záměrně vybrali i na sobotní rozlučku, navíc o sobotách a nedělích běžně nejezdí. Nabídneme na ní 5 pořadí s vozy 8601, 8637, 8658, 8748 a 8750. Tramvaje T6A5 ale Prahu definitivně neopustí. V Muzeu MHD máme vůz 8702 a pro retroprovoz si ponecháme první a poslední, 150. tramvaj T6A5 dodanou do Prahy, tj. 8601 a 8750, které by mohly jezdit společně v soupravě i jako sólo vozy. Zachováme tak po jednom vozidle ze všech tří sérií T6A5, které DPP v minulosti nakoupil ,“ řekl Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch. Z historie pražských tramvají T6A5 DPP byl největším provozovatelem tramvají Tatra T6A5 v České republice, v období let 1995 – 1997 nakoupil celkem 150 vozů. V první sérii v roce 1995 a 1996 to bylo 80 vozů (ev. č. 8601 – 8680), jejíž domovskou vozovnou byl Motol. Ve druhé sérii v roce 1996 si DPP převzal dalších 50 vozidel (ev. č. 8681 – 8730), které také všechny zamířily do Motola. Zbylých 20 vozů (ev. č. 8731 – 8750) do DPP dorazilo v roce 1997 a jejich domovskou vozovnou se stal Žižkov. První dva vozy, ev. č. 8601 a 8602, si DPP převzal 24. června 1995. Do provozu šly ale až za více než půlroku, 14. prosince 1995, jako sedmá souprava v pořadí. Jako úplně první vůz se Pražanům představila 26. května 1995 tramvaj T6A5 ev. č. 8602 ještě jako nepojízdný a nedokončený vůz u příležitosti otevření tramvajové tratě Nádraží Braník – Sídliště Modřany. První běžné cestující pak svezl vůz č. 8601 při slavnostním průvodu ke 120. výročí MHD dne 23. září 1995. První tramvaje T6A5, které DPP nasadil do pravidelného provozu, byly vozy ev. č. 8603 a 8604, a to 6. listopadu 1995. Tramvaje vyráběla v letech 1991 – 1998 ČKD Tatra v Praze, brány továren opustilo celkem 296 vozů. Všechny vozy se vyráběly v novém závodě ČKD Tatra v Praze – Zličíně a pro jejich předávání DPP byla vybudována speciální kolej u smyčky Sídliště Řepy, kde byly vozy skládány ze železničních vozů a přetahovány do kolejové sítě tramvají. První vozy byly předávány ještě na původní předávací koleji u smíchovského nádraží (Na Knížecí). Poslední tři vozy T6A5, které budou od neděle 20. června 2021 vyřazeny z pravidelného provozu a nabídnuty k prodeji, tj. ev. č. 8637, 8658 a 8748, byly v provozu celkem 27 075 dnů, v průměru denně najezdily 140,83 kilometrů a v pražské MHD najezdily celkem 3 808 875 kilometrů. Vůz ev. č. 8637 – v provozu od 4. ledna 1996, dnů v provozu: 9298, celkový nájezd: 1 306 854 km, průměrný nájezd: 140,55 km/den Vůz ev. č. 8658 – v provozu od 20. března 1996, dnů v provozu: 9222, celkový nájezd: 1 245 719 km, průměrný nájezd: 135,08 km/den Vůz ev. č. 8748 – v provozu od 16. ledna 1998, dnů v provozu 8555, celkový nájezd: 1 256 302 km, průměrný nájezd: 146,85 km/den

Analýza 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila, že při dodržování hygienických pravidel je pražská MHD bezpečná.

Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19, které inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a letos v dubnu provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, neprokázalo přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Analýza celkem 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila předpoklad, že při dodržování základních hygienických pravidel je pražská MHD bezpečná a není žádným zdrojem nákazy covid-19. Výzkum, na němž spolupracovali také vědci z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, byl první svého druhu v České republice. Zahrnoval celkem 588 vzorků. Stěrem z exponovaných povrchů výzkumníci získali 154 vzorků z interiérů autobusů, 160 z tramvají, 126 z vlakových souprav a 52 z nástupišť a vestibulů metra. Dalších 66 vzorků odebrali přímo ze vzduchu jeho nasáváním speciální aparaturou ve vnitřních prostorech dopravních prostředků a stanic metra. Sběr vzorků se uskutečnil v době vrcholící jarní vlny pandemie covid-19 na začátku letošního dubna, vždy po zatažení vozidel z provozu do depa nebo na obratištích či terminálech, tj. před jejich úklidem. Pouze nasávání vzduchu probíhalo za plného provozu s cestujícími. Inspirací pro tento výzkum se stala obdobná studie, kterou loni na podzim a letos na jaře provedl Dopravní podnik v Londýně (Transport for London). Současný výzkum DPP a Akademie věd ČR je ale rozsáhlejší, s větším počtem odebraných vzorků a zahrnuje všechny hlavní druhy MHD. 100 % vzorků neinfekčních Každý vzorek, který vědci odebrali, bez dalších úprav analyzovali novou, unikátní metodou biosenzoru A-QCM, kterou vyvinuli odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Následně byl každý vzorek ještě analyzován v laboratořích Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích standardní referenční metodou qRT-PCR testu. První metoda pracuje na principu detekce virového proteinu, PCR test pak zachycuje genetickou informaci viru. Ze všech 558 vzorků pouze 6, tj. 1 %, vykazovalo stopy biologického materiálu viru. Proto byly dále podrobeny v laboratořích Přírodovědecké fakulty kultivaci, a v intervalech 3, 6 a 9 dnů otestovány na infekčnost pomocí qRT-PCR metody. Testy u všech těchto vzorků, ze všech časových intervalů potvrdily, že se jedná o neinfekční, neživé částice. „ Kombinace PCR testů, nových biosenzorů i následná kultivace podezřelých vzorků nám umožnila získat celkový obraz o přítomnosti a infekčnosti resp. v tomto případě neinfekčnosti viru ve veřejné dopravě. Výsledky studie nám ukázaly, že cestující v pražské MHD nejsou ohroženi přenosem infekce za předpokladu dodržování základních hygienických pravidel ,“ říká Alexandr Dejneka, koordinátor analýz z Fyzikálního ústavu AV ČR. „ Je skvělá zpráva, že pražská MHD je bezpečná. Není a nebyla ani v době vrcholící pandemie žádným zdrojem covidu-19, jak potvrdily výsledky studie Akademie věd ČR a DPP. Děláme MHD bezpečnou a ukazuje se, že skvěle funguje systém větrání a maximální výměny vzduchu, který téměř po celou dobu pandemie v dopravních prostředcích uplatňujeme. V konečném důsledku výsledky studie také ukazují, že náš společný důraz s DPP na vyšší četnost úklidů vozidel, na vyšší koncentrace čistících i dezinfekčních prostředků během celé pandemie byl správným rozhodnutím, včetně neslevení z nastolených standardů v době, kdy se v ČR plošně rozvolňovalo. Obavy z využívání MHD tedy nejsou na místě. Navíc mě těší, že díky iniciativě DPP proběhl unikátní výzkum, jehož výsledky mohou posloužit jako silné argumenty i pro jiné dopravní podniky v ČR. Je to další příspěvek k tomu, proč je pražská MHD dlouhodobě hodnocena jako jedna z nejlepších na světě ,“ doplňuje Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. „ Výzkum, který provedli vědci z Akademie věd ČR, potvrdil několik faktů. Za prvé, pražská MHD není žádným zdrojem či dokonce semeništěm nákazy covid-19, jak se před časem vyjadřovali některé oborné špičky v ČR. Ostatně stejné výsledky přinesla již dříve řada obdobných studií ze zahraničí. Za druhé, z nasávání vzduchu ve vnitřních prostorech dopravních prostředků se nepodařilo zachytit absolutně žádnou stopu po viru způsobující onemocnění covid-19. Každý vzorek se nasával za plného provozu 30 minut, což je zhruba průměrná doba, kterou cestující stráví v pražské MHD. Ukazuje se, že opatření, která jsme v souvislosti s bojem proti pandemii zavedli, jakou je intenzivnější a četnější úklid vozidel nebo systém větrání v dopravních prostředcích dávají smysl a přináší konkrétní výsledky. Nastavili jsme nový hygienický standard, ze kterého slevovat nebudeme. Na druhé straně je potřebné i v MHD dodržovat elementární hygienická pravidla. Jen díky tomu můžeme společně udržet vysoký standard a bezpečné prostředí pražské veřejné dopravy, “ uzavírá Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „ Kolegům z Transport for London patří velké poděkování, neboť díky spolupráci s nimi jsme získali inspiraci a následně propojili vědce z Fyzikálního ústavu AV ČR s experty z Imperial College v Londýně “. Testování biosenzorem Testování přítomnosti viru SARS-CoV-2pomocí bionsenzoru je nová metoda, kterou vědci Fyzikálního ústavu AV ČR vyvíjejí od loňského roku. „ Mezi výhody biosenzoru patří rychlost detekce viru a také to, že vzorek nevyžaduje speciální přípravu, pouze se zkapalní,“ říká Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR, autorka nové technologie. „Jak PCR, tak biosenzor prokázaly v rámci testování v pražské dopravě podobnou citlivost, a tedy spolehlivost, což je pro vědecký tým skvělá zpráva ,“ dodává Hana Lísalová. Kde probíhal sběr vzorků Ke stěrů vzorků DPP záměrně vybral linky a stanice metra, které jsou poblíž významných pražských nemocnic, poliklinik či zdravotních zařízení. U autobusů stěry probíhaly na linkách 124, 139, 150, 188, 199 a 213 na obratišti Želivského. V každém vozidle bylo až 11 vytipovaných míst, kterých se cestující nejčastěji dotýkají, např. tlačítko otevírání dveří, označovač jízdenek, madlo a svislá tyč u dveří, horizontální tyč, madlo u sedadla, vodorovná tyč u vyhrazeného místa pro kočárky, čalounění sedadla či tlačítko Stop. Výzkumníci odebrali z autobusů celkem 154 stěrů. Odběr vzorků z tramvají probíhal ve smyčce Březiněveská na linkách 3 a 24. Výzkumníci měli v každém vozidle vytipováno 12 míst, obdobných jako u autobusů, navíc zde byly např. dotykové displeje validátorů jízdenek, madla dveří či svislé tyče v místě kloubů u článkových tramvají. Z tramvají vědci shromáždili celkem 160 vzorků. V případě metra vědci vzorky odebírali z vlakových souprav v depu Hostivař, ze kterého DPP obsluhuje linku A, a v depu Kačerov, které slouží pro linku C. Obdobně jako ve vozidlech povrchové dopravy se zaměřili na tlačítka otevíraní dveří, madla u plexisklové výplně u dveří, horizontální tyče či svislé tyče ve středu vozů. Nasbírali zde celkem 126 vzorků. Dalších celkem 52 stěrů vědci odebrali na nástupištích a vestibulech stanic Budějovická, Palmovka a Želivského, především z madel eskalátorů, zábradlí schodišť, z dotykových displejů jízdenkových automatů, z laviček, tlačítek přivolání výtahu apod. Nasávání vzduchu probíhalo ve stejných stanicích metra, vždy na nástupišti i ve vestibulu, ve vlakových soupravách pak na trase Ládví – Háje – Florenc, Florenc – Zličín – Můstek, Můstek – Nemocnice Motol – Muzeum, Muzeum – Háje – Florenc a Florenc – Černý Most – Florenc. V tramvajích pak na linkách 1, 2, 3, 9, 10, 11, 16, 18 a na autobusových linkách 125, 167, 177, 188, 193 a 196. Jeden vzorek se nasával vždy po dobu 30 minut, celkem jich vědci touto metodou odebrali 66. Přístroj na odběr vzduchu, jehož základem je speciálně navržený polymerní nanokartáč, fyzikové vyvinuli ve spolupráci s Národním centrem kompetence MATCA.

Německý tým jezdí v černo-červeno-zlatém autokaru MAN Lion’s Coach, ve třech městech se podobným autobusem projedou i fanoušci, ale bude městský a elektrický.

V Hamburku, Kolíně nad Rýnem a Mnichově budou mít fotbaloví fanoušci během Mistrovství světa ve fotbale, které začíná v pátek 11. června, možnost nastoupit na palubu zvláštního týmového autobusu. V těchto třech městech budou elektrické a nejmodernější městské autobusy od MAN ve stejných barvách jako je autobus německého fotbalového týmu přepravovat cestující na místo určení. "Nadešel čas: pojďme se rozjet! Jen málokdy bylo kolem mistrovství Evropy ve fotbale tolik rozruchu jako letos. Fanoušci se těší, až společně povzbudí svůj tým." U příležitosti 60. výročí turnaje se mistrovství Evropy ve fotbale 2021 koná v jedenácti různých městech pouze jednou. Včetně Mnichova. Lidé, kteří navštíví a žijí v bavorském hlavním městě, Hamburku nebo Kolíně nad Rýnem, se mohou těšit na městské autobusy MAN se stejným designem jako je autobus německého fotbalového týmu MAN Lion’s Coach. „ Naším cílem je dát vzrušení z turnaje jasně najevo a dát každému šanci svézt se na palubě speciálního týmového autobusu - na základě motta "Německo je poháněno MAN," říká Rudi Kuchta, ředitel obchodní jednotky BUS v MAN Truck & Bus. Speciální městské autobusy budou nasazeny u mnichovského provozovatele veřejné dopravy MVG (Münchner Verkehrsgesellschaft mbH), v Hamburg-Holstein dopravní společnost VHH (Verkehrsbetriebe Hamburg-Holstein GmbH) a Kölner Verkehrs-Betriebe AG (KVB). „ Během celého turnaje odvezou fanoušky do cíle bezpečně, pohodlně a hlavně ekologicky. Naše inovativní autobusy a zejména plně elektrický MAN Lion's City E jsou pro tuto sportovní akci ideální. Jsou dynamické, orientované na budoucnost a budí vzrušení, ať jsou kdekoli, “ uvádí Heinz Kiess, ředitel produktového marketingu. Plně elektrické městské autobusy od společnosti MAN jsou v běžném provozu na pravidelných linkách v Mnichově, Hamburku, Kolíně nad Rýnem a dalších evropských městech. Během turnaje budou cestovat MANem nejen fanoušci a fotbaloví nadšenci, ale i německý národní tým. MAN Lion’s Coach má design exteriéru v černé, červené a zlaté barvě, a je vybaven exkluzivním interiérovým zařízením. S MAN ostatně cestuje i řada klubů z celé Evropy, ať už v luxusních MAN Lion’s Coach nebo NEOPLAN. Sportu se věnuje MAN Truck & Bus mnoho let - sponzoruje špičkové kluby v německé Bundeslize a je oficiálním autobusovým partnerem německé fotbalové reprezentace. Sázková hra MAN EURO: kdo bude mistrem Evropy? MAN organizuje v několika dalších evropských zemích mezinárodní sázkovou online hru. Účastníci mohou sázet v malých soukromých skupinách a soutěžit se sportovními profesionály a „fotbalovými legendami“ z různých zemí. Vítěz získá zájezd do Mnichova včetně VIP vstupenek na zápas FC Bayern Mnichov. Pokud se chcete zapojit do MAN EURO, navštivte webovou stránku a zaregistrujte se na www.euro2021.man .

Generálním ředitelem firmy byl jmenován Jiří Paroulek a výrobce autobusů má nově pět jednatelů. Pan Jaroslav Trnka v SOR dál zůstává, jako člen dozorčí rady.

Český výrobce SOR Libchavy spol. s r. o. přistoupil k 1. 6. 2021 k organizačním změnám v řízení společnosti. Pozici generálního ředitele opustil jeden ze spoluzakladatelů firmy Ing. Jaroslav Trnka, který se přesunul do funkce člena dozorčí rady. Generálním ředitelem se stal nově Ing. Jiří Paroulek, zároveň došlo ke změně organizační struktury, která nově fakticky odpovídá způsobu řízení známému z akciových společností. Firma změny oznámila na svých webových stránkách. Společnost SOR Libchavy působí na trhu s autobusy takřka 30 let. Svůj první autobus dokončila v roce 1993, tedy před 28 lety. Z malého producenta specializujícího se zpočátku především na produkci autobusů s menší přepravní kapacitou (tzv. midibusů) se stal postupně jeden z nejvýznamnějších hráčů na poli autobusů především pro městskou a linkovou dopravu nejen v České republice, přičemž nabídka pokrývá autobusy délek od 8,5 m do 18,75 m. Kromě autobusů vyrábí SOR také elektrobusy a trolejbusy. V letošním roce přistoupila firma k významné změně v řízení společnosti. Jeden ze spoluzakladatelů firmy, Ing. Jaroslav Trnka, opustil funkci generálního ředitele, avšak „svůj“ SOR neopouští úplně. „ Pan Trnka je podepsán pod neuvěřitelným podnikatelským příběhem, kdy se mu společně s kolegy podařilo vybudovat prakticky z ničeho zcela novou značku autobusů, která se na trhu úspěšně etablovala. I po prodeji spoluvlastnického podílu zůstal nadále aktivní jako generální ředitel firmy a podílel se na určování jejího dalšího směřování. Tuto kontinuitu chceme nadále zachovat, a proto bude Ing. Trnka působit dál v dozorčí radě naší společnosti ,“ uvedl Mgr. Ing. Jiří Nováček, předseda dozorčí rady SORu. Do funkce generálního ředitele byl jmenován Ing. Jiří Paroulek, jenž je zároveň jedním z jednatelů. Jiří Paroulek působil více jak 20 let ve vedoucích manažerských pozicích dodavatelů automobilového průmyslu „ Do SORu přicházím s cílem posílit jeho pozici nejen na českém a slovenském trhu. Rád bych se zaměřil na prohloubení kooperace na našich tradičních exportních trzích a na prohloubení vývoje nízkoemisních a bezemisních vozidel ,“ uvedl Jiří Paroulek po svém nástupu do struktur SORu. Jeho nástup ale není jedinou změnou ve vedení firmy. Zatímco dosud měl SOR Libchavy tři jednatele, od 1. 6. 2021 má společnost nově pět jednatelů. Smyslem této změny je zvýšení pružnosti rozhodovacích procesů v různých oblastech chodu firmy i vzhledem k pokračující expanzi firmy v měnících se podmínkách, které jsou na výrobce vozidel hromadné dopravy kladeny, a to především v souvislosti s klimatickými závazky. Kromě zmíněného Ing. Jiřího Paroulka jsou dalšími jednateli firmy: Ing. Filip Murgaš, PhD., Ing. Martin Shejbal, Mgr. Hana Krejčí, PhD. a Ing. Vítězslav Tymr. „ Trh vozidel veřejné dopravy se neustále proměňuje. Legislativa bude v rámci EU již brzy přímo vynucovat, aby byl určitý podíl vozidel hromadné dopravy nízkoemisní a bezemisní. Ačkoli SOR je na poli evropské elektromobility i výroby nízkoemisních vozidel dlouhodobě aktivní, je nutné trendy dále sledovat a nabídku tomuto přizpůsobovat. Organizační změny ve společnosti nám jistě pomůžou lépe reagovat na požadavky našich zákazníků ,“ vysvětlil Mgr. Ing. Jiří Nováček, předseda dozorčí rady. Pro letošní rok chystá SOR novinku v podobě představení nové řady vozidel pro meziměstskou a příměstskou dopravu. „ Nová řada vozidel ponese označení SOR IC, low-entry varianty budou označeny jako SOR ICN. Stejně jako současná generace našich autobusů je i modelová nová řada koncipována tak, aby byla minimalizována spotřeba paliva. Už v minulosti se nám tak podařilo docílit stavu, kdy měl náš klasický dieselový autobus naprosto srovnatelné parametry spotřeby jako hybridní autobusy. Šlo nejen o významný příspěvek pro peněženky provozovatelů, ale také o významný příspěvek v oblasti ochrany životního prostředí. Nová modelová řada našich vozidel bude v tomto směru na své úspěšné předchůdce navazovat ,“ prozradil plánovanou novinku jednatel a obchodní ředitel společnosti Ing. Filip Murgaš, PhD. O firmě: Společnost SOR Libchavy byla privatizována v roce 1991 skupinou devíti společníků, která v roce 1993 vstoupila na trh s prvním novým autobusem délkové kategorie 7,5 m. Dnes je společnost součástí Energetického a průmyslového holdingu (EP Industries). Ročně firma vyrobí okolo 500 autobusů, které kromě České republiky a Slovenska exportuje také na další trhy, zejména do Německa a Polska. Její autobusy však nalezneme také v Estonsku, Bulharsku, Srbsku či v Dánsku. Zajímavostí je provoz autobusů značky SOR na Faerských ostrovech. Od roku 2008 nabízí společnost také trolejbusy a od roku 2010 doplnily nabídku rovněž elektrobusy. Největším provozovatelem autobusů značky SOR je Dopravní podnik hlavního města Prahy, v jehož flotile jezdí více než 1 100 autobusů. Jedna historická zajímavost z našeho webu.

Elektrická ulice v Londýně je dlouhá přes půl míle (800 metrů) a je plně připravena pro podporu elektrických vozidel – získala označení „Electric Avenue, W9.”

Projekt vznikl ve spolupráci se společností Ubitricity (poskytovatel nabíjecích řešení) a městskou radou čtvrti Westminster. V rámci projektu bylo upraveno 24 pouličních lamp, které dnes fungují jako nabíjecí místa za využití již existující městské infrastruktury. Obyvatelé si nyní mohou nabíjet své elektromobily na různých místech v celé londýnské Sutherland Avenue. V následujícím období plánuje městská část stejným způsobem upravit další dvě ulice. Spuštění projektu následovalo po průzkumu provedeném společností Siemens. Ten ukázal, že více než třetina (36 %) britských motoristů plánuje pořízení hybridního nebo elektrického automobilu jako druhého do rodiny, přičemž 40 % dotazovaných uvedlo, že nedostatek nabíjecích stanic je od nákupu vozu dříve zrazoval. „Electric Avenue, W9“ ukazuje posun v postojích k elektrickým vozidlům, který zažívá britské hlavní město. Z dotazníku vyplývá, že 80 % motoristů v centru se domnívá, že je velmi důležité zlepšit kvalitu ovzduší a 83 % v posledních pěti letech více zvažují i svou uhlíkovou stopu. Během roku 2019 zaznamenala čtvrť Westminster 40% nárůst nabíjených vozidel, což je více než v kterékoli jiné londýnské čtvrti. Plnou elektřinou vpřed Westminsterská městská rada má ve své čtvrti více nabíjecích bodů než kterýkoli jiný místní úřad ve Velké Británii. Ve městě je celkem 296 nabíjecích sloupů s lampami, z nichž 24 stojí právě na „Electric Avenue, W9“. V průběhu příštího roku plánuje město dosáhnout tisíce nabíjecích bodů, což odpovídá 40% nárůstu registrací elektrických vozidel v posledních měsících. Siemens a Ubitricity nyní dokončily přes 1 300 instalací pokrývajících celou šíři města a podporovaly londýnského starostu Sadiqa Khana v kampani #Let LondonBreathe za zlepšení kvality ovzduší v Londýně. „ Víme, že polovina emisí v Londýně pochází ze silniční dopravy a Westminster je obzvláště rušná oblast. I když problém kvality ovzduší nemůžeme vyřešit přes noc, „Electric Avenue, W9“ je názornou ukázkou, čeho je možné využitím stávající městské infrastruktury dosáhnout. Ilustruje, jak budou ulice v rezidenčních oblastech v blízké budoucnosti vypadat a zrychluje přechod k mobilitě s nulovými místními emisemi” , řekl Cedrik Neike, člen představenstva společnosti Siemens AG a generální ředitel společnosti Siemens Smart Infrastructure. „ Ve městě, které trpí nejhorším znečištěním ovzduší v zemi, musíme co nejvíce podporovat ekologické technologie. „Electric Avenue, W9“ nám dává příležitost nahlédnout do budoucnosti westminsterských ulic a věříme, že obyvatelům dokážeme poskytnout potřebnou infrastrukturu k tomu, aby mohli přejí na čistší a ekologičtější dopravu ," řekl radní Andrew Smith, člen kabinetu Westminsterské městské rady pro životní prostředí a dopravu. Dostupná infrastruktura Motoristé se domnívají, že v Londýně je dnes pouze 100 – 200 dobíjecích stanic automobily, to je méně než 10 % instalací Siemens, které jsou ve skutečnosti ve městě k dispozici. Současně se téměř třetina motoristů domnívá, že žádná nabíjecí místa pro elektromobily nejsou v blízkosti jejich bydliště či zaměstnání. Transformace Sutherland Avenue využívá již existující infrastruktury pro dobíjecí místa a vytváří tak jednoduchou, rychlou síť, která cílí na dobíjení 8 000 elektrických vozidel. To odpovídá odhadu počtu registrovaných vozidel ve čtvrti Westminster do roku 2025. „Nabíjecí sloupy veřejného osvětlení nabízejí obyvatelům bez příjezdových cest velmi pohodlný, levný, obnovitelný a energeticky šetrný způsob nabíjení elektromobilů. Auta tráví 95 % času zaparkovaná, proto má smysl je nabíjet, zatímco řidič například spí nebo pracuje. Naše technologie je navržena tak, aby byla nízkonákladová při instalaci i údržbě a nepředstavovala velkou finanční zátěž pro řidiče ani městskou část,“ řekl Daniel Bentham, generální ředitel společnosti Ubitricity UK. Další výzkum ukázal, že třetina lidí (36 %) má obavy, že baterie nebude dostatečně nabitá na delší. Technologie použitá v uvedené instalaci umožňuje nabíjení elektrického vozu přes noc, následně elektromobil ujede 200 - 300 km v závislosti použitém systému nabíjení. Hybridní automobily mohou být v mnoha případech plně nabity přibližně za dvě až tři hodiny. Siemens

Vlámský dopravce investuje až 230 milionů Eur do autobusů na alternativní pohon. Současné hybridní od VDL ve flotile doplní elektrické bateriové.

Představenstvo dopravní společnosti De Lijn dalo zelenou výběrovému řízení na uzavření rámcových smluv na dodavatele 350 plně elektrických autobusů a nabíjecí infrastruktury potřebné k jejich provozu. Hodnota zakázky se odhaduje na 190 až 230 milionů Eur. Podle informací v The Brussels Times plánuje De Lijn objednat nejdříve 60 elektrických 12 metrových autobusů s dodáním na podzim 2022. Smlouvy mají být uzavřeny se dvěma dodavateli s možností doobjednat ebusy v několika fázích později. Vozidla musí ujet nejméně 220 kilometrů bez nabíjení. Vybavená budou elektrickou rampou pro nástup cestujících s invalidními vozíky nebo dětskými kočárky. Kromě toho má interiér dostat „příjemný charakter“ prostřednictvím „podlahy s teplým dřevěným vzhledem, LED osvětlením a sedadly vyrobenými z recyklované umělé kůže“. V první fázi mají být elektrickým autobusům přizpůsobena tři autobusová depa - Genk-Winterslag, Destelbergen poblíž Gentu a v Kortrijku. De Lijn nakupuje autobusy s alternativními pohony od roku 2019, zatím však jen s hybridními pohony. Prvních 200 hybridů objednala od VDL v prosinci 2019 a dalších 70 by mělo VDL začít dodávat v nejbližší době. Vlámská ministryně pro mobilitu Lydia Peeters říká: „ V tomto výběrovém řízení jdeme o krok dále: požadujeme elektrické autobusy, které díky technologii baterií fungují zcela bez emisí .“ " De Lijn je rozhodnuta do roku 2035 učinit celý svůj vozový park bezemisní ,“ říká Ann Schoubs, generální ředitel společnosti De Lijn. K cíli plánovanému vlámskou koaliční dohodou na používání pouze autobusů s nulovými emisemi ve městech již v roce 2025 Schoubs v březnu řekl výboru pro mobilitu v parlamentu, že tento cíl je „nereálný“. V lednu loňského roku De Lijn uvedl, že v krátkodobém horizontu pořídí až 970 elektrických autobusů.

S novým partnerem chce FlixBus a FlixTrain nabídnout největší síť v USA, Velké Británii a Portugalsku a dále rozšířit pozici v Turecku, Francii a východní Evropě.

Společnost FlixMobility úspěšně uzavřela další sérii financování, označenou jako G, a získala amerického investora Canyon Partners. S jeho příchodem získává FlixMobility, která provozuje zelené autobusy a vlaky, více než 650 milionů dolarů. Tato investice podpoří ambici společnosti FlixMobility nabídnout největší síť v USA, Velké Británii a Portugalsku a dále rozšířit vedoucí pozici v Turecku, Francii a východní Evropě. Společnost již plánuje expanzi na nové trhy po přestávce související s pandemií. Nové ocenění společnosti ve výši více než 3 miliardy dolarů je výrazně vyšší než ocenění z poslední série financování v roce 2019, což podtrhuje silnou podporu ze strany zakladatelů, či stávajících investorů, kterými jsou General Atlantic, Permira, TCV, HT Capital, Blackrock, Baillie Gilfford a Silver Lake for FlixMobility, a zdůrazňují úspěch jejího jedinečného obchodního modelu, uvádí společnost v tiskové zprávě. " Aktuální vývoj v oblasti našeho financování je silným znamením pro budoucnost a pro naši vizi poskytovat lidem po celém světě udržitelnou mobilitu prostřednictvím FlixBusu a FlixTrainu ," řekl Jochen Engert, zakladatel a generální ředitel FlixMobility. " Díky tomuto financování jsme s FlixTrainem a FlixBusem ve výhodné pozici pro naše budoucí mezinárodní plány růstu a expanze ." Tato situace je pro společnost určitým bodem zvratu, kdy má možnost posílit svou strategii do budoucna, ale zároven vyvážit aktuální situaci. Společnost úspěšně zvládla pandemii prostřednictvím vhodně řízených úprav sítí pravidelných spojení a výrazných investic do technologií a automatizace. Nyní se FlixMobility zaměřuje zejména na další růst prostřednictvím expanze na nových i stávajících trzích a na rozšíření podnikání v osobní železniční dopravě v Německu, Švédsku a dalších zemích, přičemž spoléhá na to, že EU bude dále posilovat „Single Market“ na principu spravedlivé hospodářské soutěže, která umožní novým účastníkům trhu nabízet ještě udržitelnější hromadnou dopravu. " Nyní přecházíme z obrany do útoku. Naším jasným cílem je stát se lídrem na všech trzích, na kterých se nacházíme. To platí i pro nové trhy, jako je Velká Británie a Portugalsko nebo USA, kde jsme v současné době druzí či třetí, " říká André Schwämmlein, zakladatel a generální ředitel FlixMobility. " Chceme zpřístupnit zelenou cenově dostupnou mobilitu co nejvíce lidem, zejména Spojené státy k tomu poskytují obrovský potenciál. USA považujeme za náš největší trh v budoucnosti. V době po pandemii však také posílíme naši pozici na hlavních evropských trzích, abychom lidem dali příležitost znovu cestovat. Aby se tak stalo, musí každá jednotlivá země i EU podporovat férovou hospodářskou soutěž a řešit nedostatečný rovný přístup na evropské trhy ." Skutečnost, že FlixMobility zvládla pandemii a vyšla z ní silná, se v neposlední řadě projevila v expanzi po první vlně na jaře 2020. Loni v létě zahájil poskytovatel zelené mobility své první mezinárodní trasy do pobaltských zemí a začal budovat národní sítě ve Velké Británii a Portugalsku. Kromě globální sítě FlixBus ve 36 zemích provozuje FlixMobility od roku 2018 také dálkové vlaky pod značkou FlixTrain. V současné době nabízí železniční spojení po celém Německu. V rámci Evropského roku železnice zahájil FlixTrain na začátku května 2021 provoz prvních zelených vlaků ve Švédsku. Společnost vidí budoucnost cestování v synergii mezi dálkovými vlaky a autobusy, která se projevuje ve všech současných a bude součástí budoucích strategických rozhodnutí. V roce 2019 cestovalo autobusy a vlaky FliMobility 62 milionů cestujících. V nadcházejících letech chce nabídnout zelenou mobilitu ještě více lidem.

Jen 57 autobusů u nás registrovali výrobci minulý měsíc. Jde o nejnižší počet ve stejném měsíci za poslední léta.

Přes zdánlivě vysoký meziroční nárůst dosáhly v pátém měsíci registrace osobních automobilů pouze 90% předkovidových květnových hodnot. Registrace elektromobilů se v květnu meziročně výrazně zvýšily o 135%, za období od ledna do května jsou však stále o 14 % nižší. Oproti loňskému roku značně vzrostl počet registrací hybridních osobních automobilů s vnějším dobíjením, a to celoročně o 178%, v květnu dokonce o 421%. Nadále se daří prodejům motocyklů, v kategoriích nákladních automobilů dochází k postupné konsolidaci. U autobusů se nárůst prodejů zastavil a začíná klesat. V období 1‑5/2021 bylo v ČR registrováno celkem 90 244 nových osobních automobilů, 7 554 lehkých užitkových automobilů, 538 autobusů, 3 655 nákladních vozidel, 9 413 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 74 258 osobních automobilů, 5 916 lehkých užitkových automobilů, 564 autobusů, 2 662 nákladních vozidel a 8 083 motocyklů. Registrace autobusů jsou letos o 4,61% nižší než před rokem (pokles z 564 ks na 538 ks, o 26 kusů). Celkově je od začátku roku první značka SOR s 210 registrovanými autobusy (39,03%), následují Iveco Bus – 207 ks (38,48%), Setra – 30 ks (5,58%), Solaris – 28 ks (5,20%), Iveco – 23 ks (4,28%), Mercedes-Benz – 16 ks (2,97%), Rošero-P – 7 ks (1,30%), BMC – 5 ks (0,93%), Isuzu – 3 ks (0,56%), MAN – 2 ks (0,37%), Ford – 2 ks (0,37%), Higer – 2 ks (0,37%). V květnu klesly meziročně o 81,25%, z 304 ks v roce 2020 na 57 ks. Nejvíce autobusů registrovalo Iveco Bus - 32 ks, SOR - 19 ks, Solaris - 2 ks, Mercedes-Benz - 2 ks, Scania - 1 ks. Jedná se o nejnižší počet za posledních 8 let. SDA

Nad dvoupodlažním terminálem s podzemním stanovištěm pro autobusy vyroste devadesátimetrová budova, zázemí pro nádraží a vyhlídkové plochy k Dunaji.

Vídeň vybrala vítěze architektonické soutěže na nový centrální autobusový terminál. Ten má sjednotit příjezdy a odjezdy dálkových autobusů, které zatím musí zajíždět na různá nádraží. Terminál s výraznou prosklenou a ozeleněnou střechou bude zprovozněn nejdříve v roce 2025. Na místě vyroste i výšková budova a vyhlídka na Dunaj. Do dvoukolové mezinárodní architektonické soutěže na nové centrální autobusové nádraží ve druhém vídeňském obvodu se přihlásilo 27 projektů. Zadání soutěže vycházelo ze studie proveditelnosti i připomínek místních obyvatel a podniků. Odborná porota hodnotila vedle urbanistického, architektonického a funkčního řešení i udržitelnost a hospodárnost výstavby, provozu i údržby. Vítězem se stala vídeňská kancelář Burtscher-Durig ZT GmbH. „ Vídeň jako nejlepší město k životu na světě a jako významná turistická destinace potřebuje atraktivní, mezinárodní terminál pro autobusy. Dnes se dálkové autobusy dělí o tři nádraží. Nový centrální terminál se v budoucnu stane vedle letiště a hlavního vlakového nádraží třetím silným pilířem v dálkové přepravě osob ,“ uvedl na představení návrhu starosta Vídně Michael Ludwig. Terminál bude provozován společností BGR Busterminal GmbH. Město pro ni našlo partnery a získalo i několik investorů pro výstavbu. Všechny příjezdy a odjezdy pod jednou střechou Terminál u stanice metra U2 Stadion bude umístěn pod střídavě prosklenou a ozeleněnou střechou, která nabídne i terasu. Právě přes atraktivní střechu má nové autobusové nádraží propojit i sousední čtvrť s přístavištěm na Dunaji či sportovní halou. Dvoupodlažní terminál se bude dělit na přízemní odbavovací zónu a podzemní stanoviště autobusů s nástupišti v prostřední části. Autobusy mohou do terminálu sjíždět z nábřežní ulice Handelskai, která se nedaleko napojuje na dálnici A23. Vídeň slibuje nonstop ostrahu, informační pult má být otevřen denně od 7:30 do 21 hodin, obchody a občerstvení od 7 do 21 hodin. Orientaci pasažérů má zajistit jasné stavební členění a viditelný informační systém. Součástí terminálu budou i sprchy. Přístup do odjezdové části nádraží bude podmíněn držením platné jízdenky. Výšková budova i vyhlídka na Dunaj Nad terminálem vyroste devadesátimetrová výšková budova. Na druhém konci u nábřeží vznikne horizontální stavba se službami a potřebným zázemím pro nádraží a jeho správu, včetně vyhlídkových ploch směrem k Dunaji. Vítězný architektonický návrh nyní prochází opětovnou kontrolou a optimalizací. Poté Vídeň vypracuje územní a rozvojové plány, které musí schválit zastupitelstvo. Přípravný tým následně dopracuje veškeré detaily. Zahájení stavby lze proto očekávat nejdříve koncem roku 2022, uvedení do provozu od roku 2025. Na místě budoucího nádraží se nyní nachází sportovní a volnočasový areál, město pro něj mezitím hledá náhradní lokalitu. Zahraniční kancelář města Vídně, Eurocomm-PR Praha

Preventivní kampaň BESIPu zaměřenou na rychlou jízdu, která je příčinou 40 procent dopravních nehod, završí 10. června celovečerní dokument.

Nepřiměřená rychlost je nejčastější příčinou smrtelných dopravních nehod, může dlouhodobě za zhruba 40 procent z nich. K ampaň BESIPu, České asociace pojišťoven a Policie ČR se zaměřuje právě na rychlou jízdu. Projekt je největší preventivní akcí za několik posledních let. Vrcholem celé kampaně bude celovečerní dokument Víta Klusáka s názvem "13 minut". Podle ministra dopravy Karla Havlíčka se během poslední dekády sice snížil počet smrtelných nehod v České republice téměř o polovinu, v evropském srovnání ale stále máme rezervy. Cílem musí být co nejbezpečnější silnice. Každá tragická nehoda převrátí život naruby nejen jejím účastníkům, ale i jejich rodinám a nejbližšímu okolí. Vládní strategie BESIP cílí mimo jiné na rychlou jízdu, která je nejčastější příčinou nehod, při nichž lidé umírají nebo jsou těžce zraněni. " Doufám, že se nám touto kampaní podaří přitáhnout pozornost veřejnosti a přispět k bezpečnějšímu prostředí na našich silnicích ,“ řekl ministr. Kampaň naplňuje novou vládní strategii BESIP, která si jako prioritu pro roky 2021–2022 vytkla právě snížení počtu případů jízdy nepřiměřenou rychlostí. Kromě navýšení viditelného dohledu policie nad dodržováním rychlostních limitů a rozšíření úsekového a okamžitého měření rychlosti v rizikových lokalitách, je preventivním nástrojem k naplnění strategie právě výrazná celostátní kampaň. Řidiče má přimět přemýšlet o tom, zda zisk několika minut v důsledku jízdy nepřiměřenou rychlostí, stojí za rizika spojená s následky tragických nehod. Rychlost podle aktuálního průzkumu pravidelně překračuje 86 procent řidičů. Důvodem je spěch a to, že řidiči chtějí dojet do cíle co nejrychleji, k čemuž se přiznává 43 procent z nich. „ Každý se někdy dostal do situace, kdy nestíhal, a snažil se ji vyřešit tím, že na to v autě šlápnul. Musíme si uvědomit, že to je zbytečný hazard. Že těch pár kilometrů navíc rozhodně za zvýšené riziko ani lidské životy nestojí. Že ušetřené minuty se mohou ve vteřině změnit v katastrofu, které už nezabráníme. I proto ve spolupráci s Vítem Klusákem odhalujeme příběhy pěti lidí, kterým vysoká rychlost změnila život ,“ uvedl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek. Překračování povolené rychlosti není totéž co nepřiměřená rychlost. Podle BESIP řidiči nepřizpůsobují rychlost konkrétní situaci – na úzké silnici nižší třídy, na mokré vozovce nebo v místech, kde se nachází zvýšený počet chodců a cyklistů. Řidiči obecně vliv rychlosti na smrtelné nehody podceňují. Statistiky i analýzy nehod ale hovoří jasně: právě vysoká rychlost je hlavním faktorem u nejtragičtějších nehod. Touto výraznou a netradiční kampaní chce přimět řidiče, aby uvažovali o tom, jestli má překračování limitů vůbec smysl, a vnímali, že díky nižší rychlosti mají prostor napravit chybu a předejít zbytečné tragédii. Dokument 13 minut Vyvrcholením celé probíhající kampaně bude uvedení celovečerního dokumentu Víta Klusáka o vinících vážných dopravních nehod. Dokument unikátním způsobem poukazuje na to, že snaha ušetřit pár minut může mít tragické následky. Podle průzkumu totiž téměř každý pátý řidič překračuje rychlost mimo obec o více než 20 km/h. Na trase Praha–Brno díky tomu ušetří pouhých 13 minut. Přesto už jede rychlostí, při které významně narůstá riziko závažné nehody. Dokument "13 minut" bude mít premiéru 10. června na ČT1 v osm hodin večer. Kromě dokumentu a virálních videí tuto integrovanou kampaň doplňují i televizní a rozhlasové spoty. Podporu projektu poskytla i řada odborníků z oblasti dopravního výzkumu, dopravní bezpečnosti, psychologie nebo zástupci záchranných složek a influencerů na sociálních sítích. Do kampaně se zapojili i automobiloví nadšenci nebo známé osobnosti ze světa kultury.