Rozhovor s profesionální řidičkou kamionu – truckerkou.

Jak jste se k profesi profesionální řidičky dostala? Díky obrovské odvaze majitelů firmy DHW, kteří se nebáli mě zaměstnat. I přesto jsem však po necelých třech letech zkusila štěstí jinde. Firma DV-Trans, u které jezdím nyní, má sídlo v Přešticích a její majitelé pan Jandečka a pan Vavřička se také odvážili udělat krok do neznáma, když mě zaměstnali jako první ženu mezi padesáti chlapy. Firma se zabývá přepravou sypkých materiálů, takže jezdím se sklápěčkou. Oproti plachtovému návěsu, který jsem tahala předtím, mi tato práce přijde zajímavější. Co vlastně řídíte? Scanii. Jiný vůz bych řídit nechtěla. Zní to asi divně, když vlastně zkušenost s jinými vozy ani nemám, ale pro mě je Scania srdeční záležitostí. Co na vaše zaměstnání říká rodina? Pro mou rodinu je důležité, když vidí, že jsem šťastná. Konečně i manžel je profesionální řidič. Při této příležitosti bych chtěla poděkovat manželovi, rodičům, bratrovi a přátelům za podporu a pochopení. Myslíte, že toto povolání půjde v budoucnu skloubit s péčí o děti? Děti nemám. Tato práce se s rodičovstvím skloubit nedá. Pokud jednou budu mít možnost stát se matkou, rozhodně chci dítěti věnovat takovou péči, jakou kdysi moje maminka věnovala mě a mému bratrovi. Co pro vás bylo nejtěžší? První měsíc, to byl opravdu horor! Začátky jsou vždycky těžké v každém zaměstnání. Máte někdy za volantem strach? Mám. Hlavně v zimě. Ačkoli mi kolegové říkali, že první zima je nejhorší a pak si zvyknu, mám pocit, že si nezvyknu nikdy. Když řídím osobák, sníh mi nevadí, spíš mě to docela baví. Za volantem kamionu mám ale z nepříznivého počasí vždycky respekt. Jak se na vás dívají mužští kolegové? Mám pozitivní i negativní zkušenosti. Pokud mám vybrat zemi s nejpozitivnějšími reakcemi, pak je to rozhodně Itálie. Největší radost mám ale vždycky z toho, když se mnou dá do řeči starší řidič-trucker, který jezdí třeba dvacet let. Povypráví zážitky z dob, kdy ještě nebyly mobilní telefony, opravy se dělaly na cestě a celkově šlo o mnohem náročnější práci než dnes. K takovým mužům vzhlížím, obdivuji je. Jak vás berou ostatní, například zákazníci, lidé na parkovištích, benzínkách a podobně? Dnes už jsou ženy za volantem k vidění docela často, ale je pravda, že někdy si mě lidé trochu víc prohlíží. Někdy mě dokonce přijdou požádat, jestli si mě mohou i s kamionem vyfotit. Co vás na této práci nejvíc baví? Je to moje vášeň, můj největší koníček, můj splněný sen – můj život. Jak dlouho se tím chcete živit? Tak dlouho, dokud to půjde. Čeho byste chtěla dosáhnout? Jaký je váš profesní sen? Postupně jsem si skoro všechny své sny splnila, ale jeden mi pořád ještě zůstává – Scania V8. Vnímáte nějaké rozdíly mezi řidičkami a řidiči? Nedisponuji takovou fyzickou silou jako většina mužů, což může být někdy problém. Jinak bych se ale do srovnávání moc nepouštěla. Vím, že nikdy nebudu tak dobrá jako muži, ale vůbec mi to nevadí. Nechci se s někým srovnávat. Pro mě je největším zadostiučiněním to, že jsem si svobodně mohla zvolit práci, po které jsem toužila. Nevýhody žen za volantem? Nevýhody se celkem dobře vykompenzují výhodami. Třeba u policejních kontrol jsem na tom možná o trochu lépe. Jak by se vám líbilo, kdyby řídily pouze ženy? Ženská za volantem a ještě k tomu, když je blonďatá, tak to je opravdová pohroma :-) … . Podle výzkumů jsou největší rozdíly mezi ženami a muži v následujících věcech: rychlosti jízdy, požívání alkoholu před jízdou, délkou času stráveného při řízení bez přestávky, pocitech soutěživosti při řízení a v množství přestupků. Co si o tom myslíte? Naše společnost je posedlá neustálým srovnáváním, hodnocením a kritizováním. Kdyby každý začal nejprve sám u sebe a u svých chyb, možná bychom se pak na českých silnicích měli o poznání lépe. Ženy za volantem z pohledu odborníka, dopravního psychologa Martina Kořána. Z TZ Scania

Dopravní podnik Ústeckého kraje nesmí používat regionálního označení.

"Z hlediska DPÚK byla žaloba Ústeckého kraje, zastupovaného advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges pokračováním likvidační kampaně kraje vůči společnosti, které odmítl uhradit prokazatelnou ztrátu za poskytování veřejné linkové dopravy. Žalobce přitom až do okamžiku přerušení spolupráce s DPÚK neměl k názvu společnosti žádné připomínky. Takové rozhodnutí ovšem může znamenat, že obchodní i neobchodní organizace by měly odstranit ze svého názvu regionální označení. DPÚK podá vůči rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dovolání k Nejvyššímu soudu." Marek Ženkl, tiskový mluvčí Dopravního podniku Ústeckého kraje a.s.

na zvelebení stanice Bezdružice . Akce se koná v sobotu 29. března.

"Sraz účastníků je v 10 h na nádraží v Bezdružicích (nebo pro Plzeňáky v 7:45 na vlakovém nádraží v Plzni u "Hutníka"), oblečení pracovní. S sebou samozřejmě dobrou náladu a případně zahradnické nářadí na křoví. Teplé nápoje zajistí organizátoři, svačinu si vezměte z domova. Účastníci brigády jsou povinni dodržovat bezpečnostních pokynů přítomného pracovníka Českých drah! Za odměnu zveme účastníky brigády a příznivce lokálky na večerní společenský program s promítáním dopravních fotografíí O. Fábery z cesty po jižní polokouli v salónku restaurace Jitřenka v Konstantinových Lázních. Doprava z Konstantinových Lázní do Plzně zajištěna historickým autobusem, návrat kolem 23h. " Plzeňská dráha a Společnost pro veřejnou dopravu. Kontakt: 604 827 735 www.bezdruzickalokalka.cz

www.finance.cz - 7. 3. 2008 - Autobusy na českých silnicích stárnou. Za posledních deset let se jejich průměrný věk zvýšil o tři roky na 14,6 roku. Podle Sdružení automobilového průmyslu autobusy v tuzemsku pět až sedm let přesluhují, než je majitelé vyřadí z evidence. To může ohrožovat bezpečnost cestujících. Více na www.finance.cz

ve 12 hodin z Vozovny Střešovice jubilující vůz č. 240 zařazený do provozu před 100 lety .

Vůz byl vyroben ve firmě František Ringhoffer a 29. února uplynulo sto let od jeho zařazení do provozu v síti Elektrických podniků. Tento typ vozu byl tvarově řešen architektem Kotěrou. Mimo estetické zaoblení dosud hranatých tvarů došlo také k úpravě interiéru. Vnitřní prostor byl prosvětlen velkými spouštěcími okny, podélná lavice zůstala jen na jedné straně, na protější straně byla sedadla příčná. Vozy této řady měly trakční motory typu Křižík MVB 35 o výkonu 26kW. Ze Střešovic pojede ještě ve 14 a 16 hodin, ve 13, 15 a 17 hodin pojede tento vůz z Výstaviště. TZ Dopravni podnik hl. m. Prahy

Konference se bude věnovat navigaci a lokalizaci pohybu osob, zboží a vozidel v zemích evropského společenství. Více informací a registrace na www.navage.cz

BUSportál jako mediální partner avizuje materiály Dopraváku. Vybrané materiály uveřejňujeme.

Celobarevný čtyřstránkový Dopravák vychází dvakrát měsíčně v běžném roce, jedenkrát měsíčně o prázdninách a v prosinci. Z obsahu 3. čísla 2008: ČAD Blansko: Na úspěšných výsledcích má rozhodující podíl nákladní doprava. ČSAD Hodonín: Servis DAF v Chabařovicích - nová aktivita na severu Čech. Dohoda o integraci mezi Ústeckým a Středočeským krajem. "Setkání dopravy" na kongresu Eastlog 2008 (Připravujeme i na BUSportálu z materiálu ČESMAD) Vyhodnocení Jízdy bez nehod provázelo loučení s B.Krausem. Na BUSportálu stručně: Nejlepší řidiče oceňoval Connex Praha - dopravce ze skupiny Veolia Transport. O oceněných řidičích Connexu četli až na Novém Zélandu. Veolia Transport Česká republika má nového generálního ředitele. Veolia Transport získává 100% podíl ve firmě Nerabus. ČSAD autobusy Plzeň testuje zapůjčený midibus Isuzu v Kralovicích. Hybridní autobus Mercedes-Benz obdržel cenu za životní prostředí DEKRA 2008 SCANIA oceněna za přístup k mladým řidičům. Kalendář "autobusových" akcí Technického muzea v Brně v roce 2008. Minulé číslo: Dopravák 2/2008

První autobus se v Nerudově ulici objevil před 100 lety, 7. března 1908.

www.financninoviny.cz - 6.3. 2008 - Praha - Přelom 19. a 20. století byl érou technických novinek, životy lidí stále častěji zjednodušovaly nejrůznější vynálezy. Pokrok se nevyhnul ani dopravě, venkov i města brzy poznaly výhody železnice či tramvaje. Ne všude ale bylo z možné položit koleje. Například v Praze na Malé Straně tramvaj nepřipadala v úvahu hlavně kvůli příkrým kopcům. Vedení města se proto rozhodlo nasadit novinku, autobus. První z nich se v Nerudově ulici objevil před 100 lety, 7. března 1908. Hromadná přeprava lidí v té době nebyla pro Pražany žádnou novinkou. Například tramvaj, koňskou a později elektrickou, v té době používali přes 30 let. V průběhu 19. století se objevilo i několik pokusů o veřejnou dopravu koňmi taženými omnibusy, tedy vlastně městskými dostavníky. První koncesi získal jakýsi Jakub Chocenský už v roce 1829, jezdit ale vydržel jen rok. O moc lépe se nevedlo ani dalším podnikatelům v oboru, déle se udržely jen dvě společnosti - Karlínské podniknutí omnibusů (1870 až 1879) a První pražská společnost pro omnibusy (1872 až 1883). Více na www.financninoviny.cz 2005: Pravidelnou autobusovou dopravu mohou Pražané využívat 80 let. (Souvisle) 13.5.1908 začala první pravidelná autobusová doprava v tehdejší c. k. monarchii. (Linková)

Vodopády, prales, had a papoušek .....

... vše najdete na www.imhd.sk

Pflieger Reise- und Verkehrs GmbH v Böblingenu. (EN)

Autobus Mercedes-Benz Citaro láme rekordy. Hand-over of 20,000th Mercedes-Benz Citaro to customer: The Mercedes-Benz Citaro goes from strength to strength. Its impressive total production volume of 20,000 units in just ten years is unique among regular-service buses. Bus number 20,000 will be operated by travel company Pflieger Reise- und Verkehrs GmbH in Böblingen.