Zpravodajství
Neotáčet se, necouvat! Zajet na krajnici, rozsvítit varovné blikače, utéct a volat policii.
Příčinou vjetí na dálnici v protisměru může být nepozornost, únava, jízda pod vlivem návykových látek či léků nebo špatný zdravotní stav řidiče. Svůj vliv může mít i nedostatečné či matoucí dopravní značení. Své může udělat i slepé svěření se do péče navigace. Někteří řidiči mohou takto po dálnici jet i úmyslně, například proto, že minuli výjezd, prchají před policejním vozidlem, jsou zaznamenány případy, že takto jedou i ti, kteří takovou jízdu považují za ten správný adrenalin, nejsou vyloučeny ani sebevražedné úmysly. Co by měl udělat řidič, který zjistí, že vjel na dálnici do protisměru? Okamžitě se musí pro protijedoucí řidiče „zviditelnit“. Tedy rozsvítit dálková světla a zapnout varovné blikače. Současně musí s vozidlem zajet tam, kde hrozí nejmenší riziko možného vzájemného střetu, optimálně na krajnici. „Ihned nato musí o celém incidentu informovat policii a následně vyčkat do jejího příjezdu. Rozhodně se musí vyvarovat jakýchkoliv pokusů o otáčení se, couvání zpět k výjezdu apod. Řidič i případní jeho spolucestující musí na příjezd policistů vyčkat chráněni svodidly mimo těleso dálnice,“ vysvětluje Roman Budský z Platformy Vize nula. Na našich dálnicích D1, D2 a D5 existuje systém detekce vozidel jedoucích v protisměru. Příslušná čidla jsou nainstalována na mýtných branách. Jakmile zaregistrují vůz jedoucí nesprávným směrem, okamžitě spustí poplach v ostravské centrále Národního dopravního informačního centra ŘSD. Operátoři po něm začnou ihned pátrat pomocí dohledových kamer, současně informují policii a záchranný systém. Ostatní řidiči jsou neprodleně informováni varovným nápisem na infotabulích v úseku před místem incidentu. Tito šoféři by měli zvýšit pozornost, snížit rychlost jízdy, nepředjíždět, zařadit se do pravého pruhu a zvětšit vzájemné odstupy. Pokud je to jen trochu možné, bude nejlepším řešením do odvolání nebezpečí vozidla jedoucího v protisměru vyčkat na nejbližším parkovišti. „Rozhodně by měli šoféři, kteří potkají vozidlo jedoucí po dálnici v protisměru, ihned informovat Policii ČR,“ uvádí Roman Budský. Řidič, který vjede na dálnici do protisměru, musí počítat s tím, že tento delikt nelze projednat na místě jeho spáchání. Celá kauza bude postoupena příslušnému správnímu úřadu, který chybujícímu řidiči uloží pokutu ve výši od 5 do 10 tisíc korun, současně vysloví zákaz řízení na 6 až 12 měsíců a udělí 7 trestných bodů. To v případě, že nedošlo k žádnému ohrožení ostatních účastníků silničního provozu či dokonce nehodě. V opačném případě může být tento čin kvalifikován jako nedbalostní trestný čin ublížení na zdraví či obecného ohrožení z nedbalosti. Zde už jsou postihy výrazně přísnější, za spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti či obecného ohrožení z nedbalosti může hrozit uvěznění až na deset let. „Snížit počet těchto případů napomůže důsledné kvalitní dopravní značení v místech, kde hrozí riziko najetí na dálnici do protisměru. Značky musí být velké, viditelné i za snížené viditelnosti, tedy nejen v noci, ale i za mlhy hustého deště či sněžení,“ říká Budský. Dobré je značky B2 zakazující vjezd na jednosměrnou pozemní komunikaci v protisměru osazovat opakovaně. Ve zvláště rizikových lokalitách je dobré zdůraznit je přerušovaně svítícím výstražným žlutým světlem. Neuškodí ani vhodné symboly či nápisy přímo na vozovce. Řidiči by pak měli být pravidelně informováni o tom, jak se zachovat, pokud na dálnici najedou špatně, to samé platí i o zásadách správného chování v případě, že se dozvíme, že proti nám se po dálnici pohybuje jezdec v protisměru. Právě tak to dělávají v motoristicky (a současně sociálně) vyspělých státech. V České republice by prvním krokem k nápravě mohla být důsledná kontrola stavu a promptní provedení případných nutných úprav. Určitě se to vyplatí. Průměrně jeden řidič denně totiž na dálnici najede do protisměru…
Living Seawall, dlaždice napodobující kořeny mangrovníků, má poskytnout prostředí pro možský život, který čistí vody oceánů, ale vinou znečištění z vod mizí.
Podle společnosti Volvo se do světových oceánů dostává každou minutu plný kamion plastových odpadů. Například více než polovina pobřeží v Sydney je zamořena plasty. V rámci Volvo Ocean Race (světové závody námořních jachet) se Volvo podílí na odstraňování plastu z oceánů, ale i když je to důležité, samotné vyčištění pláže na záchranu oceánů nestačí. Nyní Volvo zkouší zachránit mořské vody jiným způsobem. „Zúčastnili jsme se mnoha čištění pobřeží od plastového odpadu po celém světě, je to důležité, ale bohužel nedokáží oceány zbavit veškerého plastového odpadu. V oceánech je tolik plastů, že vědci považují jejich odstranění za nemožné. Připojili jsme se proto k projektu Institutu mořského výzkumu v Sydney a australského design studia Reef Design Lab a chceme moderním a odlišným pohledem na věc přispět ke zlepšení životního prostředí v mořích," uvádí výrobce Volvo Cars na svém webu. Projekt nazvaný Living Seawall se skládá z dlaždic, které svou strukturou napodobují kořenovou strukturu stromu mangrovníku a jsou určeny k instalaci na mořské hráze přístavu v Sydney. Unikátně navržené betonové dlaždice jsou vyztuženy 100% recyklovanými plastovými vlákny, která jsou do betonu integrovány tak, aby zvýšily jeho pevnost a současně svým vzhledem napodobovaly kořeny stromů mangrovníku. Použitá plastová vlákna se však nemohou uvolnit do oceánu. Vědci očekávájí, že struktura Seawall poskytne prostředí pro mořský život a po určité době do instalovaných dlaždic kolonizují mořské organismy, které svou činností přirozeně filtrují z vody nečistoty. "Čím více organismů budeme mít, tím čistší bude". Jedná se však zatím o hypotézu, kterou budou australští vědci po další léta ověřovat. Stěnu z dlaždic budou pozorovat a zkoumat, jak se díky její instalaci mění biodiverzita mořského života a kvalita okolních vod. Projekt Living Seawall je součástí aktivit, které se Volvo zavázalo podniknout pro lepší udržitelnou budoucnost. V rámci Volvo Ocean Race proběhlo například měření úrovně mikroplastů v oceánech. Volvo Cars hodlá také do konce tohoto roku odstranit jednorázové plasty ze svých provozů – kanceláří, jídelen a všech propagačních aktivit po celém světě. Tímto krokem předpokládá nahradit více než 20 milionů jednorázových plastů jejich udržitelnými alternativami. Volvo také podporuje rozvoj elektromobility. Zavázalo se, že do roku 2025 bude celosvětově brázdit silnice jeden milion elektrických osobních aut a jejich výroba bude uhlíkově neutrální. Svým pozitivním přístupem k ochraně životního prostředí je známé i Volvo Buses. Pro městskou mobilitu nabízí pouze elektrifikované autobusy, které umožňují provoz s výrazně sníženou úrovní emisí a hluku. Připojilo se například k partnerství Global Industry Partnership v projektu Soot-Free Clean Bus Fleets. Věří, že tato iniciativa může urychlit obnovu vozového parku a tím i zlepšení kvality ovzduší v mnoha městech po celém světě. Partnerství pro čisté autobusové flotily se účastní hlavní zástupci C40 Cities, Koalice pro klima a čistý vzduch (Climate and Clean Air Coalition - CCAC), Mezinárodní rada pro čistou dopravu (International Council on Clean Transportation - ICCT), Centro Mario Molina Chile a program OSN pro životní prostředí. Partnerství zahrnuje města Abidjan, Accra, Addis Abeba, Bangkok, Bogotá, Buenos Aires, Casablanca, Dar es Salaam, Dháka, Istanbul, Jakarta, Johannesburg, Lagos, Lima, Manila, Mexico City, Nairobi, Santiago, Sao Paulo a Sydney.
O tři dopravní poháry se utkají smíšená družstva 7. září ve Žďáru nad Sázavou. Chcete zažít příjemný sportovní víkend? Zatrénujte a přihlašte se.
Už několik let úspěšně organizuje volejbalové klání žďárská dopravní společnost ZDAR. Turnaj probíhá sice v sobotu, ale většina hráčů přijíždí už v pátek a zůstává až do neděle. Sobotní večerní vyhlašování vítězů v místní sokolovně se většinou protáhne a je příjemným zakončením náročného sportovního dne. Družstva jsou rozdělována podle výkonnosti: profesionální úroveň - skupina I - Pohár ministra dopravy poloprofesionální úroveň - skupina II - Pohár ČESMAD BOHEMIA amatérská úroveň- skupina III - Pohár Jana Pernera Termín turnaje 2019: 6. až 8. září, přihláška ZDE O historii turnaje při příležitosti jubilejního, 25. ročníku, jsme psali ZDE . Pokud si chcete připomenout loňský turnaj, podívejte se ZDE
Daimler Buses pořádá soutěž pro své mechaniky každé dva roky. Letos byl vyhlášen jako nejlepší z více než 700 zúčastněných Joris Keymeulen z Belgie.
51 letý Joris Keymeulen z Belgie v roce 2019 vyhrál interní soutěž mechaniků "BusTech Challenge". Na druhém místě byl Remo Glanzmann ze Švýcarska, bronzová medaile zamířila k Robinovi Sonforsovi ze Švédska. Soutěže se zúčastnilo celkem 730 účastníků ze 17 zemí. Předběžná kola soutěže autorizovaných servisních evropských míst Omniplus proběhla v létě minulého roku. Zaměstnanci odpovídali on-line na otázky týkající se autobusů. Témata zahrnovala samotný autobus, údržbu a opravy. Začátkem února vítězové z každé země v posledním kole v Neu-Ulmu prokazovali své praktické dovednosti. Mechanici museli například hledat závady v klimatizačním systému autobusu, najít a odstranit důvod úplné poruchy elektrického systému a opravit automatickou převodovku městského autobusu. Zdroj: Daimler
Tendr na 56 kloubových elektrických autobusů ve dvou městech a 100 nových trolejbusů pro Bukurešť.
Rumunská města Brašov (Braşov) a Temešvár (Timişoara) budou mít v ulicích díky výběrovému řízení vyhlášenému společně Ministerstvem pro místní rozvoj a veřejnou správu a oběma městy celkem 56 nových elektrických autobusů. Tendr se týká kloubových vozidel, která musí být dodána s 19 rychlymi dobíjecími stanicemi a 56 stanicemi pro pomalé dobíjení přes noc, a je rozdělen na dvě části: 12 vozidel do Brašova a 44 do Temešváru. Termín pro předložení nabídek končí 15. dubna. Investice ve výši cca 39 milionů eur je částečně financována EU. Brašov s asi 300 tisíci obyvateli leží necelých 200 kilometrů severně od hlavního města Bukurešti v oblasti Karpat. Tucet elektrických autobusů bude dobíjeno v depu na 16 dobíjecích stanicích (4 pro rychlé dobíjení a 12 pro pomalé). Do průmyslového města Temešváru má být dodáno kromě 44 vozidel také 44 nabíjecích stanic a 15 rychlých dobíječek. 5. února zveřejnil výzvu k podání nabídek na nová vozidla i Bukurešť. Požaduje dodání 100 bateriových (IMC) trolejbusů za odhadovanou hodnotu 45 milionů eur. Dvanáctimetrová vozidla s dojezdem nejméně 20 kilometrů mimo trolejové vedení budou využívána v předměstských oblastech hlavního města. Většina trolejbusů má být dodána během jednoho roku. V Rumunsku také stále probíhá výběrové řízení na 51 kusů 12 metrových elektrických autobusů pro čtyři města: Alba Iulia, Buzau, Constanta a Ploiesti. Nabídky mají být podány do 12. března První ebusy v Rumunsku jsou od Solarisu ve městě Kluž (Cluj Napoca), které bude mít v provozu v Evropě asi největší počet elektrobusů : 41 kusů. Zdroj: SustainableBus
eCitaro bylo představeno na podzim 2018, následovala sériová výroba a už jezdí v několika městech. Nyní získalo ve Španělsku prestižní cenu.
Porota soutěže City Bus of the Year 2019 byla složena ze 46 expertů z dopravních společností a asociací, volba je v kompetenci vydavatelského domu Editec. Poté, co bylo eCitaro na podzim poprvé prezentováno na veletrhu IAA, začala jeho sériová výroba a byly uvedeny do provozu na pravidelné linky první autobusy. Vítězství ve Španělsku je pro Mercedes-Benz již trochu tradicí: v loňském roce získalo Tourismo ocenění Touring Coach of the Year. Zdroj: Daimler
Lidé ve vozidlech zapomněli uniformu pilota, motorkářskou helmu, zuby, rotoped a lednici, ale i křečka nebo psa. Oproti minulým letům ztrácejí asi více i paměť.
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v roce 2018 registroval celkem 7 464 ztracených předmětů. Zpět svým majitelům se úspěšně vrátila zhruba třetina z nich (konkrétně 2 451 předmětů). Skoro třetinu z celkového počtu tvořily nálezy s osobními doklady (2 029). Pokračoval trend nárůstu počtu ztrát z minulých let. V předloňském roce DPP evidoval celkem 6 453 ztracených věcí, kdežto v roce 2014 cestující ztratili 3 746 předmětů. Výčet ztrát a nálezů za loňský rok je opět velmi rozličný. Denně se v pražské MHD ztratily desítky předmětů běžné potřeby, drobností, zdravotních pomůcek, ale i kuriozit v podobě štaflí či koule na pétanque. Ze samého nadšení či nedočkavosti nechali cestující v dopravních prostředcích ležet šaty anděla s křídly, kulečníkové tágo, rotoped, a dokonce i lednici. Mezi opakované ztráty v MHD patří zdravotní pomůcky jako naslouchátko, berle, zubní protéza a loni i lékařský plášť. V metropoli měli minulý rok problémy s pamětí milovníci domácích mazlíčků. Dopravní podnik proto ve ztrátách evidoval křečka v krabici, jorkšírského teriéra, koťátko, králíka v kleci i labradorského retrívra. Pracovníci Dopravního podniku hledali loni kvůli roztržitosti svých majitelů i velmi neobvyklé věci, mj. horolezecké lano, dron, uniformu pilota či kožený klobouk s ocasem z mývala. V MHD se nacházejí předměty budící nejen úžas. V pražské MHD se tak v roce 2018 kuriózně ztratila urna s popelem a pohřební kytice. „V uplynulém roce jsme evidovali 7 464 ztrát, což bylo o téměř tisícovku více než v roce předcházejícím. Cestující v pražské MHD nejčastěji ztrácejí tašky, batohy, kabelky, oblečení a klíče. Výjimkou nejsou ale velmi netradiční nálezy jako maska čerta či hodnotné nálezy jako helma na motorku,“ uvedla Petra Tölgyesiová, informátor v dopravě v DPP. Pražané podle statistik Dopravního podniku ztrácejí své věci čím dál více. Z počtu 3 746 ztracených věcí v roce 2014 se ztráty v roce 2015 vyhouply na 4 746. V roce 2016 bylo ztrát již 5 601 a o rok později 6 453. V roce 2018 jejich počet převyšoval sedm tisíc. Pokud cestující nalezne nějakou ztracenou věc v prostředcích MHD, je nejlepší odevzdat předmět přímo řidiči autobusu či tramvaje, popřípadě v metru dozorčímu stanice, či v podatelně DPP. V případě ztráty předmětu v autobuse či tramvaji mohou cestující zavolat na informační linku DPP 296 19 18 17. Pokud je věc dohledána, cestujícímu je následně sděleno, kdy a kde si může ztracenou věc vyzvednout. Všechny nevyzvednuté ztráty a nálezy se sváží do kanceláře Ztrát a nálezů v ulici Karolíny Světlé 5 na Praze 1. Kancelář Ztrát a nálezů v ulici Karolíny Světlé zřizuje pražský magistrát. „V loňském roce lidé odevzdali do kanceláře Ztrát a nálezů hlavního města celkem 6 960 nalezených věcí. Mezi nejzajímavější nálezy patří malířské plátno, kroj, zubní náhrada, snubní prsten, florbalové hokejky nebo sada příborů. Návratnost nálezů v loňském roce mírně poklesla a pohybuje se kolem 20 %. Oproti Dopravnímu podniku je návratnost nižší, neboť se k nám dostávají většinou již skutečně ztracené věci. Řadu předmětů si totiž lidé vyzvednou již například hned v místě ztráty. Nejčastěji se k nám dostávají věci, které jsou nalezené v městské hromadné dopravě,“ uvedl Vít Hofman, mluvčí Prahy. Podle komentářů na facebooku DPP lidé v tramvaji ztratili i srdce nebo naopak našli manželku nebo osmdesátiletou babičku a dítě :) Zdroj: DPP
Členové poroty světově proslulé soutěže "Gregor Calendar Award 2019" vybrali díky designu fotografií kalendář Setra z asi 700 kalendářů jako nejhezší.
Porota posuzovala kalendáře od různých fotografů a vydavatelů z různých zemí a rozhodla: "Dvanáct barev designových fotografií Setra provází celým rokem. Od oranžové přes moře žlutých květů k prosinci, červenému jako Santa Claus. Autobus ve stejném barevném tónu doprovází každý motiv a podtrhuje naše očekávání budoucích výletů." Cenu udělilo Ministerstvem obchodu v Bádensku-Württembersku, Grafický klub Stuttgart a Asociace pro tisk a média v Haus der Wirtschaft ve Stuttgartu. Kalendář Setra v posledních letech v této soutěži už vyhrál tři bronzové ceny a loni stříbro. Zdroj: Daimler
Dopravní podnik nakoupí celkem 41 tramvají, do výběru vzhledu a jména zapojuje veřejnost.
Dopravní podnik města Brna (DPMB) dá veřejnosti možnost rozhodovat o vizuální podobě a jménu pro nové tramvaje, které plánuje pořídit. První dva z celkem 41 středněkapacitních vozů vyjedou do ulic města Brna na koci letošního roku. Navrhovat a vybírat vzhled tramvaje budou lidé moci od února do konce března, na to naváže výběr názvu. Jasno bude na začátku května. „Nové tramvaje budou sloužit cestujícím městskou hromadnou dopravou v Brně, proto chceme dát veřejnosti možnost aktivně se podílet na výběru jejich vizuální podoby i jména,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková. Projekt Tramvaj pro Brno obnáší dodávku komponentů a následnou kompletaci 41 vozů v ústředních dílnách DPMB. Celkové náklady na projekt činí 1,3 miliardy korun. V první fázi dá DPMB veřejnosti prostor pro zasílání návrhů na vizuální podobu nových tramvají, tato fáze potrvá od 8. do 28. února 2019. Poté vedení DPMB, a.s., vybere návrhy do užšího výběru, které vystaví na webových stránkách projekt150.cz. Finální výběr vzejde z hlasování veřejnosti. Stejný postup pak podnik připravuje i s výběrem názvu. „Na začátku dubna zveřejníme vítězný návrh na nový vzhled tramvají a spustíme druhou fázi – tedy výběr jednotného názvu pro vozy. Do 14. dubna lidé budou moci zasílat své návrhy, ze kterých opět zvolíme užší výběr a ten dáme k dispozici pro hlasování veřejnosti,“ vysvětlil generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. „Jsme otevřeni všem návrhům, které budou splňovat základní stanovená kritéria,“ dodal. Návrhy bude Dopravní podnik města Brna přijímat elektronicky prostřednictvím e-mailu trmavajprobrno@dpmb.cz. Všechny potřebné informace včetně podmínek, které musí návrhy splňovat, zájemci najdou na webu projekt150.cz , který slouží k prezentaci akcí spojených s výročím 150 let MHD v Brně. Autor vítězného návrhu získá poukaz na roční přenosnou předplatní jízdenku, knihu 150 let městské hromadné dopravy v Brně a další věcné ceny. Odměněni budou i autoři návrhů, které postoupily do užšího výběru. Harmonogram: 8. až 28. února 2019 - zasílání návrhů vizuální podoby 2. polovina března - veřejné hlasování na webu projekt150.cz 1. dubna - vyhlášení vítězného návrhu a spuštění výběru názvu 1. až 14. dubna - zasílání návrhů názvu 2. polovina dubna - veřejné hlasování na webu projekt150.cz 1. května - vyhlášení vítězného návrhu pro název tramvaje
Zvyšuje se počet vozidel na CNG a rozšiřuje se infrastruktura. Daňové zvýhodnění CNG a biometanu v dopravě je garantováno do roku 2025.
Výhodné ceny, rostoucí počet plnicích stanic i širší nabídka nových modelů osobních automobilů a autobusů stojí za rekordní spotřebou stlačeného zemního plynu (CNG) v ČR. V roce 2018 vzrostly prodeje tohoto ekologického alternativního paliva o 12,2 % na celkových 75,8 milionu metrů krychlových. Aktuálně jezdí po českých silnicích téměř 23 tisíc vozidel na CNG, což je meziroční nárůst o 20 %. „Vloni se počet veřejných stanic CNG rozrostl o 16 nových na celkových 185. Další přibydou letos. K tomu evidujeme ještě více než 50 neveřejných firemních plniček. Hustota sítě plnicích stanic je dnes v ČR taková, že umožňuje bezproblémovou jízdu na CNG,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS), a dodala: „Největší podíl na spotřebě CNG mají autobusy městské hromadné dopravy, které jezdí už ve více než 60 českých městech. Zvláště v období opakujících se inverzí a nebezpečných smogových situací narůstá význam využívání CNG v dopravě.“ Vozy na CNG se vyznačují mimořádně nízkými hodnotami emisí oxidů dusíku (NOx), pevných prachových částic (PM) a karcinogenních uhlovodíků (PAU), tedy složek s nejhorším dopadem na lidské zdraví, které běžné automobily produkují. Jsou tak plně srovnatelné s elektromobily. Přidanou hodnotou vozů na CNG oproti automobilům na naftu či benzin je také tišší provoz, stejně jako výrazně nižší náklady na palivo při zachování pořizovací ceny. Cena CNG se včetně daně pohybuje kolem 25 Kč za kilogram. To odpovídá necelým 18 Kč za metr krychlový, což je ekvivalent jednoho litru benzinu. Náklady na ujetý kilometr tak dosahují zhruba 1 Kč. Pořizovací cena CNG automobilů je srovnatelná s vozy na klasický pohon, přičemž v některých případech nabízejí leasingové společnosti lepší obchodní podmínky pro ekologické vozy. U vozů na CNG je značná pozornost věnována bezpečnosti, která je proto reálně vyšší v porovnání s auty na benzin, naftu nebo zkapalnělý ropný plyn (LPG). To dokládá i fakt, že zatímco benzin a LPG patří do I. třídy nebezpečnosti a nafta do III. třídy, CNG spadá až do IV. třídy. Zdroj: ČPS