Společnost ČSAD Liberec a.s. zrušila od 2.1.2010 povoz na všech spojích linky 540005.

Informace je z www.anl.cz Viz také zpravy.idnes.cz: Kvůli cenové válce skončil autobus do Brna

Skandinávská reportáž Jana Marka a Daniela Ditrycha z „Brány norských fjordů"

Bergen je druhým největším městem Norska, je označován za „Bránu norských fjordů“. Město leží v nádherném místě, mezi kopci a fjordem. Nejlepší vyhlídka na město je z hory Fløyen, kam lze pohodlně dojet pozemní lanovkou Fløybane, jezdící již od roku 1918. Centrum města skýtá mnoho pamětihodností. Jmenovat můžeme např. pevnost Bergenhus či staré dřevěné domy Bryggen, okolo nichž v minulosti jezdily trolejbusy (dnes tam už ani ty dráty nevisí). Elektrické tramvaje vyjely do ulic města v roce 1897, jejich provoz byl však roku 1965 zastaven. Od roku 1993 je v provozu tramvajové muzeum. Trolejbusová doprava byla v Bergenu zahájena 24. února 1950, do dnešních dnů přežila pouze linka č. 2, vedoucí z centra (Strandkaiterminalen) okolo Haukeland Sykehus na Birkelundstoppen. Tato linka je v současnosti jedinou trolejbusovou linkou v Norsku. Základní interval ve školním roce je 10 minut, o prázdninách 15 a o víkendu 20-30 minut. Ve stavu je šest trolejbusů Neoplan N6221 / Kiepe. Ještě v době naší návštěvy jsme se svezli (na elektřinu!) duobusem Mercedes-Benz. Podle nejnovějších zpráv dopravce TIDE tyto duobusy odprodal jako běžné autobusy. Ve vozovně se nachází historický trolejbus Sunbeam / Munch z roku 1957, v tramvajovém muzeu je jedna Škoda 9Tr, ke které se nám bohužel nepodařilo dostat. Trolejovému vedení je věnována velká péče, všechny výhybky či křížení jsou od české firmy Elektroline. Není vyjímkou vidět na trolejbusové lince autobus, ať už 15ti metrové Citaro, původem snad z Osla, či linkový 15ti metrový autobus. Vozový park autobusů MHD je na skandinávské poměry v tristním stavu, nasazovaná Volva a Scanie jsou daleko za hranicí své životnosti. Obecně bergenská autobusová MHD budí dojem hodně nízkonákladového dopravce. Také informovanost cestujících není nejlepší. Hlášení zastávek neexistuje, zobrazování informací na displejích uvnitř vozidel neexistuje, ani plánky linek MHD neexistují. V Bergenu platí, o co je hezčí město, o to je horší informovanost cestující veřejnosti... Ale abychom nepsali jenom pesimisticky, čilý stavební ruch panuje na trase budoucí tramvajové trati Bergen – Nesttun. Okolo tramvajového muzea je zavěšeno pár set metrů původních trolejbusových trolejí a položeno pár set metrů kolejí i s trolejemi, patrně pro zkušební jízdy historických vozidel. Postupně je budováno prodloužení historické tramvajové tratě až do centra města. Cesta do Skandinávie IX. Norsko: Oslo

Další skandinávská reportáž Jana Marka a Daniela Ditrycha. Poslední tři budou z oblasti norských fjordů.

Hlavní město Norska, Oslo, má přibližně 500.000 obyvatel. Oslo se rozprostírá na severním konci Oslofjorden, na širé moře to je ještě zhruba 100 km. Koňská tramvaj zahájila provoz v roce 1875, od roku 1894 jezdí v ulicích města elektrické tramvaje. První trať dnešního metra byla otevřena v roce 1898 jako předměstská železnice, první podzemní úsek byl otevřen v roce 1928. Mezi lety 1940 - 1968 jezdily ulicemi Osla i trolejbusy. Návštěvník najde v dnešním Oslu hustou síť městské hromadné dopravy s krátkými intervaly. Nedá se jednoznačně říci, jaký druh dopravy je páteřní. Na delší vzdálenosti je výhodnější metro, po centru a v jeho širším okolí je hustá síť linek tramvají a autobusů. Tramvajová doprava je provozována na šesti linkách (11, 12, 13, 17, 18 a 19). Ve školním roce je základní interval 10 minut, o prázdninách 15, o víkendu 20 minut. Tramvajová doprava skýtá řadu zajímavých míst. Návštěvník by neměl vynechat projížďku tratí okolo Radnice, trať do Ljabru, či přestupní uzel „Majorstuen“. Futuristicky vyhlíží nově přestavěný uzel Jernbanetorget (vlakové a autobusové nádraží). Pozoruhodná je rovněž tramvajová křižovatka na Solli plass (u zastávky Solli, linky 13 a 13, autobusy 21, 30, 31, 81 a 83). Kolejová křižovatka totiž leží ve fontáně (nebo spíše fontána v ní). Před průjezdem tramvaje se přísun vody do trysek minimalizuje, aby mohl vůz bezpečně projet. Provoz zajišťují vozy Düwag z 80. let a nízkopodlažní Ansaldo z konce 90. let. Autobusy jsou zejména značek MAN a Mercedes. Třívozové průchozí jednotky metra dodala firma Siemens. Metro je provozováno na šesti linkách (1 - 6), z nichž linky 4 + 6 lze považovat za jednu polookružní. V době naší návštěvy byla linka 1 z důvodu kompletní přestavby mimo provoz. Zrovna tato linka je z celé sítě nejzajímavější, neboť šplhá do kopců vysoko nad městem. Její význam je spíše turistický, protože ve značné části trasy jede řídce osídlenou oblastí a končí v lese zcela mimo zástavbu. I další linky metra zdolávají sklonově náročné úseky, takže se dá říci, že většina tras nabízí pěknou vyhlídkovou jízdu. Na metru je zajímavé, že ač je pomyslnou „páteří“ městské dopravy, celotýdenně jezdí v intervalu 15 minut, což je ve školním roce méně než u tramvají. Snad je tento delší interval dán kapacitnějšími jednotkami oproti tramvajím a místy i souběhy jednotlivých linek. V Oslu nesmíme zapomenout ani na lodní městskou dopravu. V celoročním provozu jsou linky 92 a 93, v letní sezóně k nim vždy přibudou ještě 91 a 94. Nejvytíženější linkou je č. 91, která pluje od Radnice na poloostrov Bygdøy, kde se nachází význačná muzea Fram, Kon-tiki, či Vikingů. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie VIII. Švédsko: Norrköping

Pokračujeme v zajímavých skandinávských reportážích Jana Marka a Daniela Ditrycha. Letos uzavřeme Švédsko a v roce 2010 se přesuneme do Norska.

Norrköping, desáté největší švédské město (84.000 obyvatel), se rozprostírá při ústí řeky Motala ström do Baltského moře. Veřejnou dopravu kromě autobusů také dvě linky tramvají. Tramvaje vyjely do ulic v roce 1904, zajímavostí je jejich vozový park, složený výhradně z vozů německé provenience - částečně z modernizovaných starších vozů Düwag, které byly zakoupeny jako ojeté z Německa, a částečně z nízkopodlažních tramvají MAN a Bombardier. Vozy MAN pocházejí z roku 1991 a jedná se o prototypy, určené původně pro Mnichov a Brémy. Nejnovějšími tramvajemi v Norrköpingu jsou vozy Bombardier Flexity Classic z roku 2006, které jsou zároveň jedinými obousměrnými tramvajemi ve městě. V provozu jsou dvě linky, z nichž více frekventovaná je „trojka“. Ta prochází mezi nádražím a přestupním uzlem Söder tull přímo centrem, na svém západním koncovém úseku ve čtvrti Klockaretorpet je vedena po vlastním tělese zcela mimo stopu silničních komunikací. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Cesta do Skandinávie VII. Švédsko: Stockholm

Zličín – Chrášťany – Chýně – Rudná, Hořelice.

Od 1. ledna 2010 bude na základě požadavku obce Chýně zřízena nová autobusová linka Pražské integrované dopravy č. 358. Nová linka pojede v následující trase: Zličín – Chrášťany – Chýně – Rudná, Hořelice. Linka bude v provozu pouze v pracovní dny cca od 6:00 do 19:00 v rozsahu 8 párů spojů. V ranní a odpolední přepravní špičce bude zajištěn pravidelný interval 60 minut. Linka bude také obsluhovat zastávku Chýně, Háje v nové zástavbě obce Chýně. Díky zavedení nové linky vznikne přímé spojení Chýně s Rudnou vhodné zejména pro školáky. Nová linka také vyřeší kapacitní problémy stávajícího spojení obce Chýně s metrem Zličín, které dosud zajišťuje pouze linka 347. Obě linky budou v úseku Zličín – Chýně vzájemně koordinovány a ve špičkách vytvoří souhrnný interval 30 minut. Novou linku bude provozovat dopravce SPOJBUS, s.r.o. TZ ROPID

krajem u společnosti OSNADO.

www.osnado.cz - OMEZENÍ ROZSAHU PROVOZOVANÉ DOPRAVY OD 13.12.2009 Od neděle 13.12.2009 dochází ke snížení rozsahu o 37% u objednané autobusové dopravy ze strany Královéhradeckého kraje v rámci základní dopravní obslužnosti u společnosti OSNADO spol. s r.o. – rozsah objednané dopravy je převeden bez jakékoliv transparentní formy výběru na čtyři jiné dopravce (P-transport Broumov, Trutnovská autobusová doprava, ČSAD Ústí nad Orlicí a ČSAD Semily). Společnost OSNADO spol. s r.o. vzhledem k výše uvedenému kroku k 13.12.2009 omezí rozsah provozované dopravy pro Královéhradecký kraj v souladu se změnou jeho objednávky. Více na www.osnado.cz a také na www.trutnovinky.cz a na krkonossky.denik.cz

www.elines.cz - 10.12.2009 - .... s platností od 19. 12. 2009 jsme bohužel nuceni pozastavit provozování pravidelné vnitrostátní linky Praha – Hradec Králové. Linka byla zahájena v březnu letošního roku. Do tohoto regionu jsme vstoupili jako první společnost, která měla zájem o poskytování nadstandardních služeb ... Více na www.elines.cz

Stručné změny v brněnské dopravě od 1.1.2010

Podle sdělení tiskové mluvčí Hany Pohanové se DPMB a.s. rozhodnul s ohledem na šířící se chřipkové onemocnění desinfikovat v rámci denního ošetření interiéry vozidel MHD. Mytí vnitřku vozidel bude od zítřejšího dne prováděno saponátem s přídavkem desinfekčního prostředku.¨ Od 1. ledna 2010 dochází v Brně k redukčním změnám v dopravě. V nepracovních dnech a v dobách mimo špičku se prodlužují systémové intervaly (z 15 na 20 a z 20 na 30 minut). Ruší se autobusové linky 66 a 72 a dochází ke zkrácení trasy linek 10, 57, 79 a 99. Na linkách 5, 7, 11, 12, 29, 65 a 68 dochází k úpravě doby provozu, stejně tak budou zkráceny některé spoje nočních linek a úplně se ruší zastávka Kolejní. Pro zajištění dostatečné úrovně dopravní obslužnosti je prodloužena trasa linky 64 a upraveny trasy linek 42, 45, 46, 49, 50. Na lince 67 je zřízena nová zastávka Reissigova. A ještě připomenutí – 19. prosince vyjíždí tradičně do brněnských ulic Betlémská tramvaj. Více informací na www.dpmb.cz

Po kratší pauze pokračujeme v zajímavých reportážích Jana Marka a Daniela Ditrycha. Přidáváme odkaz na prezentaci "The Stockholm way!".

Na úvod jen vysvětlení, proč jsme udělali tak dlouhou přestávku. BUSportál má poslední dobou tolik aktuálních podnětů včetně vlastních, že nejen materiály Jana Marka a Daniela Ditrycha, ale i mnohé jiné jsou uloženy a přicházejí na řadu postupně v době, kdy se nasazení redakce vrací do normálu. Pokud by měl nějaký přispěvatel pocit, že se na jeho materiál zapomnělo, přes veškerou snahu o evidenci všeho nezpracovaného se to opravdu může stát. Klidně BUSportál upomeňte, upomenutému materiálu se přinejmenším vylepší priorita. Po skandinávské kapitole (ještě jich bude několik) se tedy vrátíme ještě na Ukrajinu. Za všechny materiály opravdu všem velký dík. A teď už do Stockholmu nejen s Janem Markem a Danielem Ditrychem, ale i s Anne Marit Hansen: Švédské hlavní město Stockholm leží na západním pobřeží Baltu. Nachází se zčásti na pevnině a zčásti na ostrovech, které jsou v drtivé většině s pevninou spojeny mosty. Městskou dopravu ve Stockholmu zajišťuje metro, tramvaje, autobusy, železnice, lodě a několik „místních drah“, které můžeme definovat jako systémy na pomezí tramvaje a klasické železnice. Stockholmské metro je proslulé zejména originálním architektonickým řešením stanic. Mnohé z nich jsou stylizovány do podoby jeskyní, takže působí vskutku netradičním dojmem. Takto vyzdobená je především linka T10. Klasické tramvaje byly ve Stockholmu zrušeny už v roce 1967 při přechodu z levostranného provozu na pravostranný, avšak jedna linka byla roku 1991 obnovena jako historická. Není to ovšem jen turistická atrakce – protože jezdí denně a platí na ní většina druhů jízdenek MHD, je využívána obyvateli Stockholmu i k „běžným“ cestám po městě. To je jeden z důvodů, proč se plánuje její prodloužení a přeměna na standardní linku s moderním vozovým parkem. Stockholmské autobusy jsou dvojího druhu – červené a modré. Není to však – jak by se dalo čekat – rozdělení na městské a příměstské linky, nýbrž rozdělení na linky páteřní, které jezdí v krátkých intervalech, a ostatní, které jezdí poněkud méně často. Za hranice Stockholmu vyjíždějí oba druhy linek, a to i poměrně daleko. Vozový park je velmi rozmanitý – najdeme zde vozy sólo i kloubové, nízkopodlažní, low-entry i vysokopodlažní, starší i mladší – zkrátka všehochuť. Autobusy nesou logo SL, což není dopravce, ale organizátor zdejšího dopravního systému. Potlačování identity dopravců ve prospěch organizátorů veřejné dopravy je pro Švédsko typické. Stockholmské „místní dráhy“ jsou pozoruhodným dopravním systémem. Přesněji řečeno, jedná se o několik oddělených systémů o různých parametrech. Některé připomínají rychlodrážní tramvaj, jiné zase lokální elektrickou železnici. Pravděpodobně nejzajímavější z těchto drah je Lidingöbanan, která jezdí ze zastávky Ropsten na ostrov Lidingö a provoz na ní zajišťují vozy z let 1944-52. Vozidla stockholmské MHD nejsou vybavena označovači jízdenek. Protože však existuje předprodej jízdenek, určených k označení, jsou pro tento účel řidiči autobusů a dozorčí stanic vybaveni razítky. Pokud si koupíte jednodenní jízdenku, obdržíte ji nahranou na čipové kartě. Prodej jízdenek u řidičů autobusů neexistuje. Cesta do Skandinávie VI. Švédsko: Göteborg BUSportál: Stockholm se představil na nedávné "vodíkové" konferenci jako zastánce ekologizace dopravy bez vodíku - s etanolem, bioplynem a hybridy. V prezentaci Anne Marit Hansen The Stockholm way! A solution without hydrogen? naleznete mnoho zajímavého.

Liberec - Dudince, Liberec - Jihlava a Liberec - Karlovy Vary.

Na všechny linky 000334 Liberec - Dudince, 540003 Liberec - Jihlava, 540004 Liberec - Karlovy Vary je možno zakoupit jízdenky v předprodeji AMSBUS a zakoupit e-jízdenku S použitím TI ANL