PID. SID. Ostatní regionální linky. Dálkové linky zasahující do regionu. Filip Drápal pro BUSportál. Děkujeme.

Filip Drápal bus.zastavka.net (Z provozních důvodů tentokrát v obrázkové formě.)

…tentokrát navštívíme Bern a La Chaux-de-Fonds. Čtvrtá část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou opět rozděleny na dvě části. Silniční vozidla najdete pod textem, kolejová ZDE . Tentokrát jsme si přivstali, abychom si po předchozím mírně uspěchaném dni ještě trochu prohlédli Luzern, a hned poté vyrazili dále – do Bernu. Hlavní město švýcarské konfederace se rozprostírá okolo malebného údolí řeky Aare. Městskou elektrickou hromadnou dopravu zajišťují trolejbusy (od roku 1940) i tramvaje (od roku 1890). V době naší návštěvy probíhala intenzivní přestavba přednádražního prostoru, proto byl rozsah provozu, především trolejbusů, značně omezen. Ostatně při stavu 25ti trolejbusů by větší rozsah provozu ani zajistit nešel. V provozu byly trolejbusové linky 11/12 ve trase Länggasse – City West – Güterbahnhof a 20 Hauptbahnhof – Wyler. Linka 12, mj. procházející malebným historickým centrem, byla nahrazena autobusy Volvo s pohonem na bioplyn, linky 13 a 14 do západní části města budou nahrazeny tramvajemi. Ve vozovém parku trolejbusů je 20 vozů NAW / Hess / Kiepe BGT-N2, vyrobených v letech 1997 – 2000, a 5 vozů Volvo / R&J / BBC-SAAS z roku 1985. Bernské tramvaje jsou velmi moderní – jezdí zde značné množství nízkopodlažních vozů Combino od firmy Siemens, ale i ostatní tramvaje, které jsme viděli – vozy Vevey/ABB z let 1989/90 – mají již podlahu velmi nízko, takže cestující při nástupu překonávají jen jeden malý schůdek. Kromě klasických městských tramvají do centra (na zastávku Zytglogge) zajíždí i regionální tramvajová linka G, provozovaná firmou RBS. Na ní jezdí odlišný typ tramvají – obousměrné vysokopodlažní vozy, které jsou mj. zvýšeným počtem sedaček přizpůsobeny regionálnímu provozu. Vozový park bernských autobusů je poměrně pestrý. Nejmodernějšími vozy jsou kloubová Volva 7700 s pohonem na bioplyn. Následují autobusy značek Hess, Van Hool a MAN, vše opět v kloubovém provedení. Sólo vozy představují stará vysokopodlažní Volva B10M. Do systému MHD patří i linky S-Bahnu a regionální autobusy patřící poště i dalším dopravcům. Zde je vhodné zmínit, že bernské hlavní nádraží má jednu zvláštnost – všechna nástupiště jsou v podzemí. Více informací o bernské MHD najdete na www.bernmobil.ch . Při návštěvě Bernu si vyčleňte čas i na historické památky, toto město za to rozhodně stojí. Nejkrásnější část Bernu si prohlédnete, když se ze zastávky Zytglogge vydáte kolem orloje ulicí Kramgasse k medvědímu příkopu (Bärengraben). Úchvatný je ovšem také výhled na hluboké údolí řeky Aare z několika mostů, po nichž se můžete svézt i tramvají. Z Bernu jsme vyrazili směrem k francouzské hranici. Nedaleko od ní, v nadmořské výšce okolo 1000 metrů, se totiž nachází město La Chaux-de-Fonds. Je to druhé švýcarské město, ve kterém jsou provozovány trolejbusy Solaris Trollino 18AC. Ty jsou zde v méně obvyklém dvoumotorovém provedení bez tzv. „věže“ v zadní části, čímž vznikne velké zadní okno a přibudou čtyři místa k sezení. Solarisy zde jezdí i v „krátké“ verzi 12AC a nechybí ani pro Švýcarsko typické kloubové trolejbusy Hess. V provozu jsou trolejbusové linky 1, 2 a 4 a několik linek autobusových. Úderem 19. hodiny končí provoz denních linek MHD. V provozu zůstane pouze linka č. 1, přičemž zbytek města obslouží polookružní linky 52, 53, 54 a 56. Jedná se o jakousi úspornou síť MHD pro večerní období a také pro víkendy. Většinu těchto linek zajišťují autobusy, výjimkou je linka 52, kde jezdí trolejbusy a využívají přitom pomocný bateriový pohon. Provoz trolejbusů byl zahájen v roce 1949, tramvaje jezdily ulicemi města v letech 1895 – 1950. V tomto městě byla nejslabší informovanost cestujících ze všech námi navštívených míst. Veškerý informační systém pro cestující uvnitř vozidel tvořil podsvícený nápis „Zastavíme“. V době naší návštěvy byl z důvodu oprav komunikací rozsah trolejbusové dopravy omezen – kloubové trolejbusy Solaris a Hess jezdily jen na lince 4, linky 1 a 2 byly nahrazeny autobusy. Více informací na www.trn.ch . BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Kolejová doprava. Fotografie. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Text k 27.7.2007 a fotografie silničních vozidel: Třetí část ze série deseti reportáží ze zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska.

Věc: odpovědi ředitele ČSAD Liberec, a.s. Ing. Petra Wasserbauera na otázky redaktorky J.Pavlíčkové z ČT ze dne 30.11.2007: 1/ Otázka: Proč ČSAD k přerušení dopravy přistoupila a dá se říci na jak dlouhou ? Odpověď: Dopravní společnost ČSAD Liberec přepravovala cestující na lince Liberec - Praha a to: jako majoritní dopravce 50 let, linka byla zařazena do systému dopravní obslužnosti s cílem přepravit všechny cestující, kteří o přepravu na této lince projevili zájem. Tomu odpovídala cena přepravného i standardizace autobusů. Vstupem dalších dopravců byla tato linka vyřazena ze systému dopravní obslužnosti, stala se normální komerční autobusovou linkou a vznikl mezi dopravci tvrdý konkurenční boj, cena se snížila, kvalita přepravy vzrostla. Na tvrdém konkurenčním boji vydělali především cestující. Pro oba dopravce a to ČSAD Liberec i Student Agency byl a je provoz na této lince hluboko ztrátový. Ředitel společnosti Student Agency situaci chápe naprosto správně, když říká: „Za šedesát korun se jezdit nedá, je to ekonomiky nezvládnutelné. Dřív nebo později by museli zdražit a zase by s nimi téměř nikdo nejezdil“…Pro nás bylo zdražování nevyhnutelné, už kvůli mýtu, které pro nás znamená 7 korun na jízdenku a také kvůli extremnímu nárůstu cen nafty. Obyčejní lidé to odnesou, ale nedá se nic dělat“, konstatovat pan Radim Jančura s tím, že pokud se růst nafty neustálí, bude Student Agency nucena po novém roce znovu zdražit a to přibližně o pět korun. Vedení ČSAD Liberec, a.s. skutečně provedlo podrobné propočty a analýzy ekonomické výnosnosti této linky a přepravu na této lince přerušilo, přestože je ČSAD Liberec, a.s. držitelem licence na tuto linku až do roku 2011. Dnes nelze s jistotou říci na jak dlouhou dobu bude přerušení provozu ze strany ČSAD Liberec, a.s. trvat - může to být jeden rok anebo i déle. Zajišťovat přepravu cestujících na této lince bude ČSAD Liberec, a.s. vždy jednou ročně a to při změně jízdních řádů. Letos to bude 9.12.2007, tzn. v 17,00 h. z Liberce do Prahy a v 18,45 h. z Prahy do Liberce a vždy za cenu jízdenky 1,-Kč do výše obsaditelnosti autobusu, jako prezentační jízdu. Tato a další otázky a odpovědi: ANL: Vyjádření společnosti ČSAD Liberec, a.s. k přerušení linky Liberec - Praha pdf

po nově elektrifikovaném úseku sídliště Vltava-České Vrbné. Jakub Matoušek pro BUSportál.

Třetí část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou opět rozděleny na dvě části. Silniční vozidla najdete pod textem, kolejová a lodě ZDE Ráno jsme opustili curyšskou aglomeraci a vyrazili západním směrem do Basileje, abychom po její prohlídce pokračovali na jih do Luzernu. Basilej (Basel) je druhé největší město Švýcarska. Se svými téměř 190ti tisíci obyvatel se rozprostírá na pomezí Švýcarska, Německa a Francie. Letiště, které je společné pro švýcarskou Basilej, německý Freiburg a francouzský Mulhouse, se nachází na francouzském území. Švýcarští občané se tam ovšem dostanou bez pasové kontroly speciálním koridorem, kterým jezdí i autobusová linka číslo 50. Na této lince jezdí Mercedesy Citaro s přívěsem na zavazadla. Ve městě mají svá nádraží jak německé, tak i francouzské státní dráhy. Tam naopak cestující musí podstupovat pasovou kontrolu při vstupu z nádražní budovy na nástupiště, ačkoliv v podstatě jsou stále na švýcarském území. Město pokrývá hustá tramvajová síť o rozchodu 1000 mm. Jezdí na ni městské zelené tramvaje (společnost BVB), i meziměstské (resp. dokonce mezistátní, neboť linka 10 projíždí francouzským městem Leymen) žluté tramvaje s červeným pruhem (společnost BLT). Ve městě lze potkat jak staré tramvaje ze 60. let, tak i nízkopodlažní vozy Combino od firmy Siemens. Některé vlečné vozy byly rekonstruovány na částečně nízkopodlažní (obdoba českých „wan“). Starším článkovým tramvajím byl při modernizaci doplněn střední nízkopodlažní článek. Trolejbusy, jejichž provoz byl zahájen v roce 1941, jezdí dnes již jenom na lince 31 spojující Claraplatz se čtvrtí Habermatten přes hřbitov Hörnli. Provoz trolejbusů bude bohužel na základě výsledků referenda ukončen. Datum ukončení provozu prozatím není přesně známo. V provozu je posledních osm článkových trolejbusů Neoplan/Kiepe Magnet Motor, dodaných v roce 1994. Jedná se o atypická vozidla s motory v kolech. Možná právě skutečnost, že tyto vozy kvůli své atypičnosti byly velmi drahé, je důvodem negativního postoje odpovědných osob k trolejbusové dopravě jako takové. Dalším důvodem je nejspíše to, že basilejský dopravní podnik měl v nedávné době finanční problémy, a tak šetřil, kde se dalo. To se projevilo zásadní redukcí trolejbusové dopravy v uplynulých letech. Protože na nové autobusy nebyly peníze, dočasně se náhradou trolejbusů na některých linkách staly ojeté kloubové autobusy Mercedes-Benz O305G. Ty při naší návštěvě naštěstí už nebyly v provozu. Více informací najdete na www.bvb.ch . Luzern, město obklopené Alpami, leží na břehu jezera Vierwaldstättersee. Historickým centrem protéká řeka Reuss, kterou přetíná mj. impozantní dřevený most Kappelbrücke s malovanými výjevy ze švýcarské historie. I v tomto městě trolejbusy nahradily tramvaje, poslední tramvajová linka vyjela do ulic města v roce 1961. Trolejbusový systém je v provozu od roku 1941, v roce 2007 je v provozu šest linek 1, 2, 4, 6, 7 a 8. Dopravu zajišťují kloubové i sólo vysokopodlažní trolejbusy Hess, sólo vozy jezdí i v soupravě s nízkopodlažním vlekem. Nově jsou dodávány vozy Swisstrolley 3, opět z produkce švýcarského Hessu, ve dvou- i tříčlánkovém provedení. Tříčlánkové vozy „LighTram“ jsou ve stavu tři a celotýdenně jsou nasazeny na lince 1. Autobusy jsou v luzernské MHD minoritním druhem, avšak do centra města zajíždí řada příměstských linek různých dopravců, takže zde lze vidět poměrně pestrou směsici typů vozidel. V době naší návštevy jezdila i náhradní doprava za opravovaný úsek železniční tratě, kterou zajistil luzernský dopravní podnik kloubovými vozy značky Volvo. Více informací naleznete na www.vbl.ch . V Luzernu se nachází švýcarské dopravní muzeum – Verkehrshaus. BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, zejména autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Kolejová a lodní doprava. Fotografie. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Text k 26.7.2007 a fotografie silničních vozidel: Druhá část ze série deseti reportáží ze zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska.

Fotoreportáž. Victoria Coach Station je najvýznamnejším stanovišťom diaľkových autobusov v Londýne.

Súvisiaci článok: LONDON: Červená záplava Čaká nás ešte Londýnske múzeum dopravy, návšteva metra a najrýchlejšie spojenie letiska Heathrow s centrom Londýna. Dnes: Victoria Coach Station (VCS) – organizačná jednotka Transport for London. Stanica Victoria bola v súčasnej lokalite, na ulici Buckingham Palace Road, spojazdnená v roku 1932 spoločnosťou London Coastal Coaches Limited. VCS má oddelené príjazdové a odjazdové nástupištia, umiestnené na protiľahlých stranách Elizabeth Street. V hlavnej budove stanice sú stánky s občerstvením, obchody, úschovňa batožín a predajne cestovných lístkov. Nástupištia majú celkovú plochu asi 12 000 m². Hlavnými linkami využívajúcími služby VCS sú linky National Express. Výrazný nárast počtu autokarov viedol k otvoreniu ďalšieho stanovišťa blízko VCS – Green Line Coach Station, ktoré využívajú napríklad linky Megabus. Victoria Coach Station

pardubicky.denik.cz 28.11.2007 - PARDUBICKÝ KRAJ - Od 1. února bude možné při cestování vlaky a autobusy v pardubickém okrese s návazností do Hradce Králové a Chrudimě jezdit na jedinou jízdenku. Ta nebude papírová, ale ve formě čipové karty, jaké fungují v autobusech MHD. O měsíc později, 1. března, se ke spolupráci připojí i pardubická MHD. Více na http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/jizdenka_20071127.html

BUSportál položil otázky čtenáře dopravcům k linkám 810170 a 350420. Na to, zda se situace řeší na krajské úrovni, se zeptáme jihočeského, středočeského i plzeňského kraje.

Zeptali jste se ... .... proč dopravce VYDOS s.r.o. zkrátil linku 810170 o úsek Tábor - Fr. Lázně ve všech dnech, tedy i o víkendech, kdy běžně jezdila obsazena v silných dnech (1,5,7) Ing. Igor Čeki, zástupce ředitele VYDOS BUS a.s.: Ke zkrácení linky 810170 došlo na základě ekonomických rozborů a vyhodnocení z hlediska rentability provozu. Zeptali jste se ... ... proč dochází ke zkracování dálkových linek, zejména teď proč má dojít ke zkrácení dálkové linky 350420 Pelhřimov - Plzeň, která jako jediná v PD zajišťuje ranní spojení z Tábora do Plzně ? Mgr. Lenka Dostálová, personální ředitelka ICOM transport a.s.: Ke částečnému zrušení linky dojde od 9.12.2007. Zachována bude pouze trasa Pelhřimov - Tábor. Tato dálková linka je pro společnost vzhledem k obsazenosti celé trasy nerentabilní. Velmi málo cestujících ji využívá k dopravě na delší vzdálenosti, a proto je pro nás ztrátová. Nejsme jediným dopravcem, který v současnosti ruší spojení Pelhřimov – Plzeň. Toto spojení ruší ze stejných důvodu další dva dopravci. Jsme si vědomi, že naše linka částečně „vykrývala“ pravidelnou linkovou dopravu (závoz do škol, zaměstnání apod.) na území jihočeského, středočeského i plzeňského kraje, nicméně požadovanou obslužnost zajišťuje příslušný krajský úřad spoji, jejichž provoz je dotován. Provoz této dálkové linky není dotován žádným krajským úřadem. Proto doporučujeme cestujícím obrátit se na příslušný krajský úřad s požadavkem na zřízení místní pravidelné dopravy.