Rakúski a slovenskí predstavitelia dnes slávnostne otvorili novú diaľnicu A6.

(SITA) - Nový dopravný úsek, ktorý spája diaľnicu A4 z Viedne s hraničným priechodom Kittsee a umožní tak priame diaľničné spojenie medzi metropolami Slovenska a Rakúska, bude v prevádzke od utorka. O dôležitosti infraštruktúry pre región svedčí účasť predsedov vlád oboch krajín na jej slávnostnom otvorení, na ktorom politici zdôraznili najmä veľký hospodársky význam tohto dopravného spojenia. Rakúsky minister dopravy, inovácie a technológie Werner Faymann ocenil, že plánované náklady na výstavbu diaľnice boli nakoniec o vyše 30 mil. eur nižšie. Realizovaný projekt diaľnice podľa slovenského ministra dopravy pôšt a telekomunikácií Ľubomíra Vážneho podporí hospodársky rozvoj medzi oboma krajinami, rozvoj cestovného ruchu a aj iné oblasti. Vážny tiež pripomenul, že sa toto cestné spojenie realizovalo o niečo neskôr, ako slovenská strana dúfala. Predpoklady pre rozvoj prihraničného regiónu sú v najbližších rokoch pozitívne, povedal na slávnostnom otvorení spolkový kancelár Rakúskej republiky Alfred Gusenbauer, ktorý mal na mysli otvorenie schengenskej hranice, spoločnú menu a tiež dobrú dopravnú infraštruktúru. "V krátkom čase uvidíme, ako sa na oboch stranách usídlia nové firmy, aj letiská budú viac spolupracovať," povedal Gusenbauer. Slovenský premiér Robert Fico rakúskej strane poďakoval za dokončenie diaľnice. "Výstavba diaľnice je symbolicky spojená so Schengenom," povedal Fico, ktorý zároveň ubezpečil, že Slovensko bude garantovať bezpečnú hranicu s Ukrajinou. "Všetci veríme, že Slovensko splní maastrichtské kritériá a k 1.1. 2009 bude euro realitou," povedal Fico na otvorení. "Na Slovensku sa stavali diaľnice neúmerne draho, a ak to porovnáme z hľadiska Európy, tak určite sa tam dostalo veľa peňazí bokom," povedal Fico novinárom po prestrihnutí pásky. Ako prípad uviedol tunel Branisko, kde podľa jeho slov došlo k obrovskému navýšeniu záverečnej sumy. "V minulosti sa robili rôzne dodatky k zmluvám a ceny sa šplhali veľmi vysoko", poznamenal. Fico podporil zámer využívať súkromné partnerstvá, ktoré už neumožňujú "také zlodejstvá, ako sa diali na diaľniciach v minulosti". Slovenský premiér sa vyjadril aj k spoločnému podniku medzi bratislavským a viedenským letiskom, ktorý označil za dobrú myšlienku, lebo štát nestratí kontrolu a letisko sa bude môcť rozvíjať svojou vlastnou cestou. Projekt musí spĺňať právne náležitosti z hľadiska Európskej únie. Rokovania sú podľa premiéra náročné, čaká sa na rozhodnutia príslušných inštitúcií. Do úvahy prichádzajú aj iné alternatívy, podotkol Fico. "Pokiaľ by právne prekážky neumožnili takúto spoluprácu, ak by bol spoločný podnik vnímaný ako nepovolená koncentrácia v danom priestore, tak budeme musieť hľadať aj iné riešenia," povedal. Definitívne rozhodnutie, kto bude partnerom SR v tomto projekte, musí podľa Fica padnúť do konca roka. Na stavbe severovýchodnej diaľnice A6 pracovalo viac ako 400 zamestnancov, ktorí v rekordnom čase troch rokov postavili 22-kilometrový úsek s 37 mostmi. Projekt, ktorý sa plánoval 12 rokov, realizovalo 16 stavebných firiem a 30 inžinierskych kancelárií. Jeho pôvodný rozpočtový rámec bol 185 mil. eur a diaľnicu sa nakoniec podarilo vybudovať za 154 mil. eur.

otevřelo Ředitelství silnic a dálnic ČR 9. listopadu 2007. Celá trasa mezi Prahou a Libercem je již označená zelenými dálničními značkami.

Pro plánovaném převedení čtyřpruhové silnice I/35 v úseku mezi mimoúrovňovými křižovatkami Rádelský Mlýn – Liberec (Doubí) do systému rychlostních silnic bylo nutno provést stavební úpravy tak, aby návrhové parametry odpoví-daly ustanovením příslušných norem, vztahujících se k rychlostním komunikacím. Technické řešení silnice I/35 bylo upraveno tak, aby vyhovovalo požadavkům pro rychlostní komunikace kategorie R 22,5/80. Jednalo se hlavně o stavební úpravy technických nedostatků mimoúrovňové křižovatky Jeřmanice – prodloužení odbočovacích a připojovacích pruhů, odstranění autobusových zastávek z prostoru křižovatky a náhradní řešení za stávající příjezd k několika obytným objektům a rozvodně ČEZ ze silnice I/35. Opraveny byly rovněž stávající objekty, narušené vlivem povětrnostních podmí-nek nebo vlivem provozu (zárubní a opěrné zdi, čela propustů, svody povrcho-vých vod na okolní pozemky atp.) a provedeny nutné přeložky inženýrských sítí. Na eliminaci negativních vlivů hluku z dopravy na obytnou zástavbu v obci Jeřmanice bylo realizováno 5 protihlukových stěn o celkové délce 2 319 m. „Mezi výše uvedenými mimoúrovňovými křižovatkami byly rovněž provedeny úpravy dopravního značení tak, aby odpovídalo požadavkům značení pro rychlostní silnice, což znamená, že je nyní celá trasa mezi Prahou a Libercem označená zelenými dálničními značkami,“ upřesňuje generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. TZ ŘSD

krkonossky.denik.cz 6.11.2007 - Stavbu terminálu v Hradci zdržuje montáž ocelové konstrukce střechy. Investor zřejmě přijde o dotaci z Unie. Na vánoční dárek v podobě nového autobusového nádraží za téměř 400 milionů korun mohou obyvatelé města zapomenout! Podle investora stavby, hradeckého dopravního podniku, nedodrží firma Strabag ani druhý termín dokončení 30. listopadu, ke kterému se v létě zavázala městu. Více na krkonossky.denik.cz

se stane uceleným dopravním terminálem.

ČRo Plzeň , ČTK 09.10.2007 - Nádraží Autobusové a vlakové nádraží v Chebu by se mělo v příštích letech dočkat zásadní rekonstrukce. Měl by zde vzniknout ucelený dopravní terminál, který by vyhovoval moderním požadavkům na cestování. Dosud odhadované náklady by se měly pohybovat okolo 100 milionů korun. Více na http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/387212

Základem systému je informační panel - velkoplošná plochá obrazovka, která nahradila stávající technicky nevyhovující a morálně zastaralý televizní monitor v odbavovací hale nádraží ÚAN Praha Florenc.

Společnost ČSAD Praha holding a.s. , provozovatel autobusového nádraží ÚAN Praha Florenc, spustila nový informační systém sloužící k zobrazení aktuálních informací o příjezdech a odjezdech autobusových spojů ve vybraném časovém úseku včetně případných zpoždění, zrušení či jiných abnormalit. Základem systému je informační panel, který nahradil stávající technicky nevyhovující a morálně zastaralou televizní obrazovku v odbavovací hale nádraží ÚAN Praha Florenc. Použitý informační panel spuštěný do provozu 26.9.2007 je situován v blízkosti informačních a předprodejních přepážek. Nová technologie přináší větší přehlednost a usnadňuje orientaci. Informace jsou chronologicky řazeny, připojena je aktuální informace k danému spoji (např. o tom, že spoj je již přistaven u svého odjezdové stání nebo že autobusový spoj právě přijel na autobusové nádraží). Systém zajišťuje pružnou reakci na zjištěné skutečnosti. "Věříme, že tato informační služba pro cestující veřejnost zvýší cestovní komfort tohoto autobusového nádraží, " říká Petr Dvořák ze společnosti ČSAD Praha holding a.s.

pardubicky.denik.cz 24.9.21007 - PŘELOUČ - V příštích letech se lidé z Přelouče na Pardubicku mohou dočkat autobusového nádraží. Radnice začne s výstavbou pouze za předpokladu, že získá evropské peníze. O autobusovém nádraží, které městu chybí řadu let, bude ve čtvrtek rozhodovat zastupitelstvo, řekla starostka Přelouče Irena Burešová. Více na http://pardubicky.denik.cz:80/zpravy_region/autobus_20070924.html

Jan Havíř pro BUSportál. Třetí a poslední článek z cest po Británii včetně souhrnu užitečných odkazů pro autobusové cestovatele.

Už jsme psali o tom, jaká vozidla ve Velké Británii jezdí i jak je zde řešena hromadná doprava . Zbývá nám tedy podívat se na místa, kde se autobusy a cestující "setkávají". Zatímco ostatní účastníci našeho zájezdu toužili poznávat historická centra měst a kulturní památky, naše první kroky vedly obvykle na autobusové nádraží. V čem se britská autobusová nádraží liší a v čem jsou podobná? Nádraží jako součást města Autobusové nádraží by nemělo být kontrastním ani rušivým prvkem města. Podobné řešení, jaké zvolily např. České Budějovice, jsme našli v Edinburghu. Autobusové nádraží je architektonicky zakomponováno do zástavby a slouží zároveň jako nákupní a administrativní centrum. Ale podobně jako u nás je i ve většině britských měst autobusové nádraží jednoúčelovým a trochu kontrastním prvkem. Organizace, disciplína a bezpečnost U nás se obvykle používají stanoviště, ke kterým jsou vozidla přistavována podélně. V Británii se ve většině případů setkáte se stanovišti, ke kterým vozidla zajíždějí pod úhlem 45° a při vyjíždění musí vycouvat. Vzhledem k tomu, že se zejména na frekventovaných nádražích jedná o nebezpečný manévr, při kterém by mohlo dojít ke kolizi vozidel, často zde dopravu organizují pracovníci, kteří běhají mezi autobusy v reflexních vestách a s píšťalkou u úst dávají řidičům pokyny. Na první pohled působí celé dění jako nepřehledný mumraj, při delším pozorování však zjistíte, že nádraží je tak schopno bez větších potíží velmi plynule odbavit neuvěřitelné množství vozidel. Bezpečnost na prvním místě Nástupiště jsou od prostoru, kde cestující čekají na příjezd svého spoje, v drtivé většině oddělena skleněnou přepážkou. Na menších nádražích je přepážka u každého nástupiště přerušena, ve větších městech jsou nádraží řešena na způsob letiště formou prostorné čekárny s několika "gejty" opatřenými automaticky otevíranými dveřmi. Nad každým východem je umístěna obrazovka nebo panel s odjezdy nejbližších spojů od tohoto východu. Do prostoru nástupiště smí cestující vstupovat až v okamžiku, kdy u něj autobus zastaví. Informace do kapsy Britští dopravci mají zájem na tom, aby byli cestující informováni. Na každém autobusovém nádraží naleznete přihrádky s velkým množstvím letáčků. Každá dálková, příměstská nebo městská linka má svůj letáček. Ten obsahuje kromě jízdního řádu a graficky znázorněného vedení linky také základní informace o tarifu, přepravním řádu, dopravci a možnostech zakoupení jízdenky nebo místenky. I autobusy si zaslouží péči Na londýnském autobusovém nádraží Victoria Coach Station myslí i na autobusy. Nádraží je tam rozděleno na dvě samostatné, zastřešené části – příjezdovou a odjezdovou. U vjezdu do příjezdové části nepřetržitě stříká vodní clona, takže je každý autobus při vjezdu opláchnut od těch největších nečistot. U příjezdových stání jsou umístěny stojany s pohonnými hmotami, řidič je tedy může doplnit v době, kdy cestující vystupují a ušetří tak drahocenný čas. Závěrem… Tady naše putování po Velké Británii končí. Shrnout do několika stránek tolik zážitků nelze a ani spousta fotografií nenahradí ty nádherné pocity, když sedíte v autobuse a můžete si jej "osahat" a vyfotit. Pro Vás, kteří byste se chtěli o britské dopravě dozvědět ještě více, uvádíme alespoň několik zajímavých odkazů: Jedním z největších dopravních uskupení je společnost National Express ( http://www.nationalexpress.com ), která je vlastníkem i nám dobře známé skupiny Eurolines. Zejména ve městech, ale i na dálkových autobusech nebo vlacích se můžete setkat s logem First group ( http://www.firstgroup.com/ ). O hromadné dopravě v Londýně se více dozvíte na stránkách ( http://www.tfl.gov.uk/ ), o dopravě v Edinburghu na ( http://www.lothianbuses.com/ ). Za velmi lukrativní linku je považováno spojení mezi Oxfordem a Londýnem. Luxusní autobusy s toaletami, elektrickými zásuvkami a bezdrátovým připojením k internetu zde provozuje Oxford Bus Company (Oxford Express) – ( http://www.oxfordbus.co.uk/ ) a Stagecoach UK Bus – ( http://www.stagecoachbus.com/ ) pod označením Oxford Tube ( http://www.oxfordtube.com/ ). Po Skotsku můžete cestovat například se Scottish Citylink ( http://www.citylink.co.uk/aboutus.htm ) nebo si nechat vyhledat spojení na stránkách ( http://www.traveline.org.uk/index.htm ) Jan Havíř ( janhavir@seznam.cz ) Foto: Jan Havíř, Barbora Havířová Tam, kde autobusy mají volant na pravé straně. První z materiálů o veřejné dopravě v Anglii a ve Skotsku. Fotografie klasických autokarů i vícečlánkových street cars. Jak se cestuje po britských městech. Druhý materiál z Británie o MHD.

jsou v provozu. Velkoplošné LCD obrazovky nainstalovala společnost ČSAD autobusy Plzeň v předstihu před původně stanoveným termínem, ...

.... kterým byla poprázdninová změna jízdních řádů. Autobusové nádraží se dočkalo letos výměny sedaček v hlavní hale, v provozu jsou i samootevírací dveře do haly. Letos se ještě vymění dlažba a doplní technické zabezpečení objektu.

Na téma budoucího autobusového nádraží v Hořovicích napsal Ondřej Vaculík, redaktor Čro Plzeň.

Uveřejňujeme s vědomím a laskavým svolením autora. Ženský a mužský přístup k autobusovému nádraží. V našem městečku jménem Hořovice, kde žije asi sedm tisíc lidí, máme tři náměstí. To nejmenší je Vísecké a vévodí mu kostel sv. Jiljí, vedle je stará škola. O tomto náměstí teď nebudeme mluvit, protože ani dnes se podstatně neliší od podoby na starých rytinách a fotografiích. Hlavní hořovické náměstí se výrazně proměnilo několikrát: Ohraničoval je františkánský klášter, jehož zdi v minulosti naši předkové prolomili silnicí, čímž klášterní kostel na náměstí osaměl. Uprostřed náměstí bývala kašna, kterou kdysi šikovní hořovičtí získali z pražského Václavského náměstí. Později, když se Hořovice staly politickým okresem, přemístily kašnu do ústraní a doprostřed náměstí postavily velikou budovu okresáku, funkcionalistický hranol se čtverhrannou pseudověží. Ta stavba zastínila nejen kostel, ale i romantickou radnici, zdobenou italskými věžičkami, a na náměstí trčí jako obrovský šanon. Dějinnou důstojnost zachraňuje František Palacký, jehož jméno na náměstí odolalo všem historickým průlomům, dostavbám a demolicím. Třetí náměstí je rovněž dosti rozlehlé a hořovičtí je připsali Boženě Němcové. My, romantici, je máme nejraději, protože na něm není nic okázalého, ani stopy po měšťanské pýše, Palacký sem nechodí. Je to jen rozlehlá čtvercatá náves, tvořená ještě vesnickými domy. Pouze místo rybníčku je veliká asfaltobetonová plocha autobusového nádraží. V ranní a odpolední hodině se zaplní lidmi spěchajícími na autobus, ale vysokého kamenného křížku s lucernou, u něhož se na své poslední cestě modlili zločinci vedení k šibenici nad Hořovicemi, si nikdo nevšímá. Ze starých dob zůstaly u křížku jako zapomenutí odsouzenci dva akáty, s kůrou barokně rozbrázděnou. Když autobusy odjedou, je tu pusto, že bys slyšel upadnout pikslu pana Proška. Já, když jdu v noci z práce domů, potkávám tu pouze Báru s Viktorkou. Našim radním neušlo, že současné autobusové nádraží z dob, kdy nejdůležitější bylo dostat lidi do roboty, je ohavné, či jak se dneska říká Hořovic nedůstojné. Radnice proto vyzvala dvě – jak se dneska říká – renomované projekční kanceláře, aby vypracovaly návrh, tedy jak se dneska říká studii na autobusové nádraží nové, Hořovic důstojné, jež by nám pak zaplatila Evropská unie - možná. V noci před veřejným představením – či jak se dnes říká prezentací obou návrhů chytily mě na Náměstí Boženy Němcové Bára s Viktorkou za šos, a přitáhly si mě k tělu, aby mi něco napověděly. Viktorka držela v ruce kvítek. Jen tak tak jsem se vysmekl a utíkal na tu prezentaci. Pan architekt Botas už představoval studii první: „Náš ateliér koncipuje vaše nové autobusové nádraží, vážení a milí radní a hořovičtí občané, již v moderním evropském kontextu.“ – Hořovice v evropském kontextu – zašumělo sálem. „Proto hlavní budovu nádraží navrhujeme doprostřed náměstí jako prosklenou sedm metrů vysokou halu – hlavní to komunikační prostor - se dvěma nižšími, symetrickými křídly, v nichž v jednom bude provozní zázemí pro šoféry a v druhém služby pro cestující. Hlavní hala ušlechtile hranolového tvaru by měla být v zimě temperována a v létě klimatizována, jak je to u moderních veřejných budov obvyklé. Jednotlivá nástupiště pak budou obnášet přístřešky opláštěné sklem a to včetně střechy. Mezi nástupišti volíme větší rozestupy, aby se autobusy mohly objíždět a při nájezdu a výjezdu ze stanovišť měly dostatek manévrovacího prostoru, jak si bezpečnost provozu žádá. Každé nástupiště je pak estetizováno stromem, jenž jak vidíte na naší vizualizaci stojí vždy až na konci nástupiště, aby nikomu nepřekážel. Tak se i zeleň stává nedílnou součástí systému veřejné hromadné dopravy.“ Druhý, konkurenční projekt představoval dopravní inženýr Zelinský, jenž se předem omluvil, že jejich studie je výrazem kompromisu mezi architektovou vizí autobusového nádraží jako městského parku bez autobusů a nutností vozit lidi. K našemu úžasu inženýr Zelinský představil nádražní budovu nízkou a oválnou jako větší krtinec v parku. Drnová má být i jeho střecha. Středem budovy i nástupišti má procházet cesta pro lidi, protože náměstí, park i samo nádraží má zejména sloužit lidem a ne autobusům, pravil dopravní inženýr Zelinský. Klade se důraz na dodržování jízdního řádu, protože jednotlivá stání jsou úzká, autobusy se v nich nemohou objíždět. Tak se ale podařilo, aby převládajícími plochami byla zeleň, tedy park. Sotvaže pan inženýr skončil, přihlásil se ředitel autobusů, a nesouhlasil. Příliš náročné na organizaci i schopnosti řidičů vytočit se v úzkých stáních. Nesouhlasila ani naše stavební komise, která ihned začala počítat, kde dopravní inženýr udělal chybu v poloměrech zatáčení. Téměř všem mužům se zdálo, že autobusy jsou příliš omezeny v právech svých svobodných rejdů. Štěstí, že v naší radě jsou také dvě ženy – což je v současných poměrech neuvěřitelné - a ty okamžitě řekly, že jim se právě toto autobusové nádraží líbí. Jednak ohledem na kočárky a pobíhající děti a taky nárokem na ukázněnost autobusáků, co jinak vozí lidi jak kaštany. A velice se jim líbí, že k současným dvěma akátům, zbylému javoru a topolu a několika stříbrným smrkům přibudou další stromy. Vždyť dnes tam tolik chybějí lípy, aby koncem jara zaplavily Boženu vůní, a chtělo by to i nějaké kvítí! Já si vzpomněl na Bářino a Viktorčino nabádání a přimluvil se, abychom na Boženu Němcovou brali ohled. Bylo to dlouhé jednání, v němž ženský pohled nakonec zvítězil. Ani nevím, jak se to stalo, protože jsem nedával pozor a díval se oknem jak Viktorka s Bárou tančí při měsíčku. Byla už noc a tu se přihlásil do debaty jeden z nás, inženýr na slovo vzatý: „Tedy vážené dámy a pánové,“ pravil hlasem zvyklým přednášet, „když už se taková úprava dělá, a dělá se jednou za padesát let, protože, jak jistě všichni víme, to něco stát bude, mělo by v rámci tohoto projektu vzniknout na náměstí Boženy Němcové alespoň sto parkovacích míst. To, že slušný hořovický občan nemá kde parkovat, to přeci musí vidět každý.“ Vyšlo na http://www.literarky.cz:80/index.php?p=clanek&id=4048

morava24.cz - 23.8.2007 - FRÝDEK-MÍSTEK - Nové autobusové nádraží v lokalitě Na Poříčí je dobudováno. V těchto dnech již probíhají kolaudace objektů stavby, tj. nástupišť, nádražní budovy, ale také kanalizace a přilehlých opravených komunikací. Do konce srpna budou v areálu nádraží ještě rozmístěny lavičky i odpadkové koše a dodány informační tabule se schématem nádraží i směrové šipky s označením 13 nástupišť. "Cestující jistě ocení také moderní nádražní budovu. Je v ní velká vstupní hala s čekárnou, veřejnými toaletami, prodejnou novin i květin a bufetem. Nad vstupní halou se pak nachází galerie, ve které bude možno zřídit veřejnou internetovou kavárnu," řekl náměstek primátorky Miroslav Dokoupil. Velmi přehledný bude také vnitřní informační systém, zajištěn velkoplošnými LCD televizory. Ty budou napojeny na strukturovanou kabeláž počítačové sítě a bude na nich možno vysílat odjezdy i příjezdy autobusů a další informační pokyny. "Součástí autobusového nádraží je také parkoviště pro osobní vozy s kapacitou 26 míst, z toho jsou dvě určena pro ZTP," dodal náměstek Dokoupil. Přístup na autobusové nádraží pro pěší je zajištěn z frýdecké i místecké části. Pro příchod z Frýdku poslouží podchod z vlakového nádraží, další možností je využít trasu po ul. Těšínská kolem magistrátu, pokračovat po komunikaci pro pěší pod estakádou, přes přejezd a dále opět pod estakádou až na chodník na ul. Na Poříčí. Příchod z místecké části je možný z chodníku na ul. Hlavní, nebo přes sady B. Smetany a následně po lávce pro pěší přes řeku Ostravici. Celkové náklady na vybudování nového autobusového nádraží jsou vyčísleny na téměř 61 miliónů korun. "Město je hradilo jak z vlastních zdrojů, tak i z dotace EU, která činí cca 24 a půl mil. korun. Další prostředky získá město z pronájmu nádraží, tedy od společnosti ČSAD a.s.," dodal náměstek Dokoupil. Termín zprovoznění autobusového nádraží je plně v kompetenci budoucího nájemce a krajského úřadu, který vydává licence pro provozování jednotlivých linek. Předání stavby do nájmu je plánováno na příští měsíc. Na místě původního autobusového nádraží v Místku zůstanou zachovány zastávky MHD a zřejmě také zastávky některých meziměstských linek. Na zbytku uvolněné plochy bude vybudováno parkoviště. Najdete včetně obrázků na http://morava24.cz/aktualne/vypis.aspx?ID_clanku=12434