Společnosti ČSAD Vsetín a.s., HOUSACAR s.r.o., KRODOS BUS a.s., ČSAD autobusy Plzeň a. s. a Autobusová doprava-Miroslav Hrouda s.r.o. z koncernu Z-Group se sloučí pod nový název.

Dlouhodobě plánovaný projekt završí fúze pěti společností Z-Group. Dopravní společnosti budou konsolidovány do jednoho celku, vznikne tak dopravní skupina působící pod jednotnou globální celorepublikovou obchodní značkou. Nový název bude představen v následujících týdnech ( aktualizováno v únoru 2021 ). " Projekt přeměny proběhne tak, že 4 regionální dopravní společnosti (HOUSACAR s.r.o., KRODOS BUS a.s., ČSAD autobusy Plzeň a. s. a Autobusová doprava-Miroslav Hrouda s.r.o.) se sloučí do ČSAD Vsetín. Takto vzniklá nástupnická společnost bude přejmenována a bude působit pod novým názvem a novou globální celorepublikovou obchodní značkou. Nový název bude představen v následujících týdnech ," uvedl Miroslav Slaný, tiskový mluvčí Z-Group. Sídlo a centrální ústředí konsolidované nástupnické společnosti bude na adrese třída Tomáše Bati 258, Louky, 763 02 Zlín, kde v tuto chvíli sídlí rovněž mateřská společnost celého koncernu - společnost Z-Group a.s. Nástupnická společnost vzešlá z fúze bude zastřešovat a reprezentovat dopravní část koncernu Z-Group a bude rozdělena do divizí podle geografického hlediska – Divize Morava (dřívější společnosti ČSAD Vsetín a.s., HOUSACAR s.r.o. a KRODOS BUS a.s.) a Divize ČSAD autobusy Plzeň (dřívější společnosti ČSAD autobusy Plzeň a.s. a Autobusová doprava-Miroslav Hrouda s.r.o.). Historická značka ČSAD Plzeň tak zůstane zachována.

Komise EU předloží ve 4. čtvrtletí 2021 přísnější požadavky na emise znečisťující ovzduší pro spalovací motory, zejména pro provoz v městských oblastech.

Evropská Komise se zavázala, že v roce 2021 předloží návrh přísnějších norem pro emise znečišťující ovzduší pro vozidla se spalovacími motory - v současnosti platí Euro 6 pro lehká nákladní vozidla (osobní a dodávková vozidla) a Euro VI pro těžká nákladní vozidla (nákladní automobily, autobusy a autokary). Cílem legislativní iniciativy týkající se norem Euro 6/VI je zlepšit kvalitu ovzduší se zvláštním důrazem na městské oblasti snížením emisí znečišťujících ovzduší ze silniční dopravy a stanovením harmonizovaných pravidel pro vozidla. Rovněž se má zaměřit na snížení složitosti a nákladů na dodržování stávajících emisních norem vozidel Euro 6/VI; zajistit vhodné a aktuální limity pro všechny emise znečišťujících ovzduší; a zajistit, aby nová vozidla měla své emise znečišťujících látek v ovzduší po celou dobu své životnosti a za všech podmínek používání pod kontrolou. Harmonogram byl zveřejněn 27. března. Veřejná konzultace probíhala do 9. listopadu 2020. Ve svém projevu o stavu Unie dne 16. září 2020 a v Letter of Intent zaslaném předsedovi Evropského parlamentu a německému Předsedovi rady, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen potvrdila, že legislativní návrh týkající se emisní normy Euro 6/VI pro automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy budou jednou z klíčových iniciativ, které budou předloženy v roce 2021. Podle pracovního programu Komise na rok 2021, zveřejněného dne 19. října 2020, bude tato iniciativa předložena ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Z pohledu Svazu průmyslu a dopravy jsou současné emisní třídy Euro 6/VI dostatečně přísné a jejich další zpřísňování by bylo kontraproduktivní. Zároveň nesmí dojít k dalším protichůdným regulacím (třídy EURO a legislativní normy pro CO2). Nutné je ale řešit větší podporu nízkouhlíkové dopravy a také řešit obcházení současné regulace např. pomocí manipulace řidičů s filtry pevných částic apod. Normy Euro byly zavedeny v roce 1992 v rámci řešení problémů s kvalitou ovzduší v Evropě. Během let se postupně zpřísňují.

Oba přední výrobci užitkových vozidel podepsali závaznou dohodu o společném podniku pro zavedení klíčové technologie k CO2 neutrální dopravě.

Společnosti Volvo Group a Daimler Truck AG oznámily na začátku listopadu podpis závazné dohody o společném podniku pro vývoj, výrobu a komercializaci palivových článků pro použití primárně v nákladních i dalších vozidlech. Ambicí partnerů je podle vlastních slov učinit z nové společnosti předního světového výrobce palivových článků, a pomoci tak světu učinit zásadní krok směrem ke klimaticky neutrální a udržitelné dopravě do roku 2050. Volvo Group získá 50 procent ve společnosti Daimler Truck Fuel Cell GmbH & Co. KG za přibližně 0,6 miliardy Eur. Transakci ještě musí schválit příslušné orgány, uzavření se očekává v průběhu první poloviny roku 2021. „ Pro nás v Daimler Truck AG a našeho budoucího partnera, Volvo Group, je vodíkový palivový článek klíčovou technologií umožňující v budoucnu CO2 neutrální dopravu. Jsme plně odhodláni dodržovat Pařížskou klimatickou dohodu o dekarbonizaci silniční dopravy a dalších oblastí a vybudovat prosperující společnost, která bude dodávat velké množství palivových článků , “říká Martin Daum, předseda představenstva společnosti Daimler Truck AG a člen představenstva společnosti Daimler AG. Společný podnik využije odborných znalostí a rozsáhlých zkušeností z několika desetiletí vývojových prací na palivových článcích v Daimler. „V budoucnu bude svět poháněn kombinací elektrických vozidel na baterie a na bázi palivových článků a do jisté míry i dalších obnovitelných paliv. Vznik našeho společného podniku s palivovými články je důležitým krokem při formování světa, ve kterém chceme žít , “říká Martin Lundstedt, prezident a generální ředitel skupiny Volvo Group. Volvo Group a Daimler Truck AG mají dlouholeté zkušenosti s vývojem technologií, industrializací a výrobou užitkových vozidel. Budoucí společný podnik z toho plánuje těžit hned od začátku, což je pro začínající společnost jedinečná pozice. Hluboké a osvědčené znalosti modularity, efektivity a spolehlivosti budou k dispozici od začátku, stejně jako přední světové procesy v oblastech, jako je kvalita, výrobní technologie a industrializace, uvádějí v tiskové zprávě. Volvo Group a Daimler Truck AG budou ve společném podniku hájit stejné zájmy, ve všech ostatních oblastech, jako jsou technologie vozidel a integrace palivových článků do vozidel, budou dál konkurenty. Cílem je zahájit testy nákladních vozidel s palivovými články u zákazníků přibližně za tři roky a sériovou výrobu zahájit v druhé polovině tohoto desetiletí. Společný podnik na výrobu užitkových vozidel na baterie a palivové články založily na konci roku 2019 také IVECO, FPT Industrial a americká Nikola Motor Company, která patří mezi lídry v revolučních změnách na trhu těžkých nákladních vozidel. Plánují vyrábět elektrický vůz na vodíkové články Nikola TRE ve výrobním závodě IVECO v německém Ulmu už v letech 2022-2023.

100. elektrický autobus v provozu, 137 v ulicích Berlína do konce roku a nové výběrové řízení na minimálně 90 dalších. Německé hlavní město do roku 2030 bez emisí.

Elektrifikace autobusové flotily Berliner Verkehrsbetriebe (BVG), dopravní společnosti se sídlem v Berlině dosáhla milníku, uvedla do provozu 100. elektrický autobus. Podle BVG je její provozní spolehlivost autobusů více než 91 procent. Celkově berlínské elektrobusy najely dva miliony kilometrů a ušetřily přibližně 2 800 tun CO2. Do provozu v nejbližší době přibude dalších 21 e-busů, do konce roku dosáhne počet berlínských elektrobusů počtu 137. Navíc BVG zveřejnila další výběrové řízení na 90 sólo dvanáctimetrových elektrických autobusů . Vozidla mají mít co největší dojezd. Zakázka také zahrnuje opci na 60, které může zadavatel během jednoho roku po dodání prvního vozu objednat. První vůz musí budoucí vítěz dodat do 1. října 2021 a celé stanovené množství do 31. října 2022. Eva Kreienkamp, ​​generální ředitelka BVG: "Bylo dosaženo milníku: po pouhých 18 měsících je nyní v síti linek 100 elektrických autobusů. Je to skvělý úspěch našich kolegů. Znamená to elektrifikaci prvních 10 procent našeho autobusového parku ke konci roku. Díky našim odborníkům a vysoké úrovni spolehlivosti vozidel si jsme jistí, že do roku 2030 budeme na silnicích s nulovými emisemi." BVG má v současné době 1 450 autobusů v provozu, pro úplné nahrazení za elektrické autobusy bude potřeba téměř 1 900 kusů. Přechod 1: 1 z nafty na elektřinu zatím není možný, výměna vyžaduje nejméně 1,2 elektrického autobusu za jeden na spalovací motor. Podle rozhodnutí berlínské rady budou moci fungovat ve městě do roku 2030 pouze elektrické autobusy a po roce 2020 nebude možné koupit konvenční autobusy. BVG tak musí přispět k dosažení cíle federální vlády a Evropské unie chránit životní prostředí příští desetiletí. E-technologie mění také infrastrukturu dep, BVG se připravuje na vybudování nových a nabíjecí body budou také podél tras. Základem současné flotily berlínského dopravce je značka Solaris, skládá se z 72 autobusů Solaris Urbino 12, 15 kusů Mercedes eCitaro a 14 kloubových Solaris Urbino 18 . Kloubové autobusy jezdí převážně na linkách 200, další na č. 142, 147, 155, 194, 250, 259, 294, 300 a 347.

Velká část z "koronavirového balíčku" půjde na přechod na bezemisní dopravu, která má být v plném rozsahu zavedena v roce 2030.

Vervoerregio Amsterdam (Regionální rada pro dopravu v Amsterdamu) oznámila na konci září mimořádnou dotaci do veřejné dopravy. Koronavirovou krizi považuje za příležitost k přijetí potřebných změn pro budoucnost mobility. Takzvaný „koronový balíček“ ve výši 235 mil. Eur se skládá z 30 milionů Eur na investice do infrastruktury (pro rok 2021) a 205 milionů Eur na udržitelnost a další opatření k udržení cestujících v hromadné dopravě (2021 a dále). Velká část půjde na přechod k autobusové dopravě zcela bez emisí, do nákupu autobusů i vybudování infrastruktury. Prostředky jsou navíc k pravidelné investici do mobility ve výši přibližně 130 milionů Eur ročně. Více než 6,4 miliardy korun mají v regionu pomoci k transformaci mobility, opětnému zatraktivnění veřejné dopravy a stimulaci ekonomiky. Nizozemská veřejné doprava má být do roku 2030 zcela bez emisí, dílčí cíl je v roce 2025, kdy má být v provozu 95% zelených vozidel. V současné době v amsterdamském regionu přibližně 20 % veřejné dopravy běží na zelenou elektřinu nebo vodík.

Zástupci největšího zaměstnavatelského svazu připomněli vládě deset hlavních oblastí pro maximální podporu a obnovu dlouhodobého růstu po koronavirové krizi.

Svaz průmyslu a dopravy ČR poprvé v historii uspořádal svůj tradiční Sněm virtuálně a vysílal ho on-line. 5. října tak členové Svazu průmyslu i v době epidemie koronaviru nepřišli o možnost diskutovat se zástupci vlády o aktuálních ekonomických problémech a výzvách. Hlavním tématem Sněmu byly ekonomické dopady koronavirové krize a cesty k obnovení dlouhodobého růstu ekonomiky. „ Průzkumy Svazu průmyslu ukazují, že největší ekonomický útlum v novodobé historii země není jen jednorázový šok. První vlnu většina podniků zvládla, ale pokles zakázek přetrvává. Pro mnoho firem se krize stala také novou příležitostí, kterou dokázaly využít. Přesto případná další vlna restriktivních opatření, která by znovu přidusila ekonomiku, by byla pro řadu firem fatální ,“ prohlásil Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vláda teď má jedinečnou příležitost, aby vytvořila takové podmínky, které firmám i celé ekonomice pomohou vyjít z krize silnější. Svaz průmyslu a dopravy ČR na letošním Sněmu připomněl premiérovi Andreji Babišovi a klíčovým ekonomickým ministrům, na jakých deset oblastí by se měli zaměřit. Klíčem k obnovení prosperity a dlouhodobého růstu jsou investice. „ Potřebujeme ještě více pomoci firmám s vývojem a výzkumem, který se přelije do technologických a produktových inovací. Musíme zlepšit nejen fyzickou, ale hlavně digitální infrastrukturu, na které se budou moci rozvíjet nové digitální služby a celý koncept Průmyslu 4.0. Z prostředků z Evropské unie budeme mít k dispozici stovky miliard korun, které musíme využít smysluplně pro posílení naší konkurenceschopnosti ,“ vyzdvihl hlavní oblasti Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Česká ekonomika potřebuje zásadní změny, aby po odeznění koronavirové krize mohla zvýšit potenciál svého dlouhodobého růstu. Česko si nemůže dovolit dál odsouvat řešení nedostatků doléhajících na českou ekonomiku a podnikatelské prostředí, na které vládu mnoho let upozorňuje nejen Svaz průmyslu, ale také respektované mezinárodní organizace. Deset oblastí, na které by se měla vláda v příštích měsících soustředit: 1. INVESTICE JSOU ZÁSADNÍ V DLOUHÉM OBDOBÍ I JAKO CESTA Z KRIZE Vláda by měla rozšířit veřejné investice, a to zejména v oblasti digitalizace a rozvoje infrastruktury. Měla zajistit rychlé a efektivní využití evropských fondů včetně Plánu obnovy EU. V příštích letech bude mít Česko k dispozici z evropského rozpočtu a Plánu obnovy EU necelých 800 miliard korun. Pro růst a obnovu ekonomiky je prospěšné i lepší investiční prostředí, například výhodnější forma pobídek. 2. JE NEZBYTNÉ URYCHLIT DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI PODNIKŮ, STÁTNÍ SPRÁVA NESMÍ ZAOSTÁVAT Fungování ekonomiky je stále více založeno na datech, to znamená, že se kolem každého produktu rozvíjí ekosystém digitálních služeb. Některé české podniky zejména v oblasti software, rozšířené reality, 3D tisku v úrovni digitalizace předčí nejen většinu konkurentů v zemích EU, ale i USA. Výpočetní kapacitu podniků je třeba dál zvyšovat využíváním služeb cloud-computingu. Míra využívání cloudových služeb od roku 2016 v ČR stoupá, je však stále pod průměrem EU. Podle indexu DESI jen 16 procent českých podniků využívá cloudové služby, průměr EU je 18 procent. Státní správa musí být schopna držet v digitalizaci krok s průmyslem. Právě úroveň státní správy a jejích služeb je v žebříčcích digitalizace to, co Česko táhne dolů. To se neobejde bez investic do strategické digitální infrastruktury veřejné, privátní i v průmyslových aglomeracích. 3. ROZVOJ EKONOMIKY VYŽADUJE VZDĚLANÉ A KVALIFIKOVANÉ ZAMĚSTNANCE Vláda by se měla soustředit na rozvoj a reformy oblasti vzdělávání. Je to nutné nejenom pro vyšší kvalifikaci zaměstnanců, ale především pro zajištění konkurenceschopnosti ČR do budoucna. Paradoxem trhu práce v následujících dekádách budou na jedné straně tisíce chybějících pracovníků zejména ve vysoce kvalifikovaných a nízko kvalifikovaných pracovních pozicích a na straně druhé snižování počtu pracovních míst např. v oblasti administrativy a pásové výroby, kde lze jednotlivé úkony a činnosti snadno a za nízké náklady automatizovat. 4. PROSPERITA ČESKÉ EKONOMIKY JE ZALOŽENA NA JEJÍ OTEVŘENOSTI Klíčovým faktorem úspěchu české ekonomiky je schopnost vyrábět výrobky konkurenceschopné na mezinárodním trhu. Zapojení do světové ekonomiky je třeba dále posilovat. Vláda by měla podporovat restart a zlepšení fungování jednotného trhu EU, bránit jeho fragmentaci a podporovat otevřenou obchodní politiku EU umožňující diverzifikaci hodnotových řetězců a svobodný pohyb nejen zboží a služeb, ale i dat. 5. VÝZKUM A VÝVOJ MUSÍ BÝT VLÁDNÍ PRIORITOU Je nutné stimulovat výzkum a vývoj ve veřejné i soukromé sféře, a to jak změnou podmínek, tak i přímými finančními nástroji. Vládní podpora výzkumu v soukromé sféře spojuje veřejný zájem i ekonomickou účelnost. Firmy se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku podílejí ze 60 procent. V roce 2018 takto investovaly 60 miliard korun. Soukromé výdaje na výzkum a vývoj navíc každoročně rostly o více než 10 %. 6. TRH PRÁCE MUSÍ BÝT FLEXIBILNÍ Z důvodu nepříznivé demografie musí vláda usnadnit zaměstnávání zahraničních pracovníků, více podporovat kratší pracovní úvazky a nové způsoby organizace práce, např. práce na dálku. Lepší fungování trhu práce by mohlo přinést také snížení nákladů na ukončení pracovního poměru. Je nutné odstraňovat bariéry pro účast na trhu práce. Jedním z takových opatření by měla být lepší dostupnost mateřského školství, aby matky měly možnost vracet se z mateřské dovolené dříve do práce, pokud si to budou přát. 7. EKONOMICKÝ RŮST A UDRŽITELNOST MUSÍ JÍT RUKU V RUCE Jednou z největších výzev současnosti v oblasti udržitelnosti je omezení emisí CO2, které bude vyžadovat změny zejména v energetickém, energeticky náročném (například hutnickém, chemickém či papírenském průmyslu) či v automobilovém průmyslu. Automobilový průmysl je přitom jedním z nejpostiženějších v současné krizi způsobené pandemií Covid-19. 8. OSLABENÁ EKONOMIKA POTŘEBUJE OBNOVIT SVŮJ RŮST Bez vyřešení nahromaděných problémů nelze domácí ekonomiku postavit na zdravých základech. Krize se tak může stát pro vládu zároveň příležitostí, jak naši situaci dlouhodobě zlepšit. V krátkém období je potřeba pomoc zacílit na nejvíce postižená odvětví. 9. REGULACE MUSÍ BÝT CHYTRÁ Budoucí regulace a legislativa mají smysl jen tehdy, pokud se opírají o fakta a nebudou dusit ekonomický růst. Regulace může vytvářet ekonomické příležitosti, pokud je dlouhodobě predikovatelná, promyšlená a odůvodněná. Příkladem regulace, kterou je nutné změnit, aby vytvářela ekonomické příležitosti, je reforma stavebního práva. Stále trvá požadavek Svazu průmyslu, aby stavební právo bylo flexibilnější. Vláda musí urychlit povolovací procesy a dodržet princip jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí. 10. PŘIJMOUT EURO Přijetí eura pomůže nejen české ekonomice, ale i vyjednávací pozici ČR v EU. Přijetí společné evropské měny je v České republice předmětem až zbytečně vyhrocených politických debat. Přitom je potřeba k této otázce přistupovat objektivně a porovnat přínosy a náklady, jaké by přijetí eura pro Českou republiku mělo. Je třeba pracovat na splnění podmínek pro přijetí eura. Jejich splnění bude přínosem i pro českou ekonomiku. Vláda by měla stanovit konkrétní datum přijetí eura. Více na Svaz průmyslu a dopravy

Během příštích deseti let bude do maďarských měst v rámci vládního programu dodávat elektrické autobusy sedm subjektů, mezi nimi i SOR Libchavy.

Maďarský vládní program Green Bus by měl v příštích deseti letech přispět k přeměně 50% konvenčních autobusů v největších maďarských městech na nízkoemisní. Cílem Ministerstva inovací a technologií je dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality v zemi. Podle vládního nařízení bude maďarským městům s více než 25 000 obyvateli zakázán nákup jiných než bezemisních autobusů, na které bude finančně přispívat stát. Program má přispět také k průmyslovému rozvoji v zemi a podpořit hlavně domácí výrobce. Jako první krok programu "zelených autobusů" budou piloty v Debrecínu, Kaposváru, Kecskemétu, Békéscsabě, Székesfehérváru, Ostřihomi, Zalaegerszegu, Nyíregyháze a v oblasti elektrárny Mátra. Byly také vybráni výrobci autobusů a distributoři, kteří se mohou programu účastnit a prezentovat své autobusy. Do výběrového řízení bylo přijato osm nabídek od celkem 11 subjektů, někteří se zúčastnili v konsorciu. Sedm z nich získalo titul kvalifikovaného partnera požadovaného pro účast na demonstračním pilotním projektu. Úspěšní výrobci a dovozci budou mít příležitost představit a otestovat své elektrické autobusy a související služby v běžném provozu. Účastníci pilotního projektu zdarma dodají elektrické testovací autobusy městům a dopravním společnostem, které mají o program zájem. Jako první byl Debrecín, kde již jezdí Mercedes-Benz eCitaro od konsorcia společností EvoBus a Inter Traction Electrics Kft. V blízké budoucnosti představí i další partneři projektu elektrobusy po dobu cca 1 měsíce. Vybraní účastníci projektu Green Bus: BM Heros LEK Kft . - spolupracuje s MAN, nabídne MAN Lion’s City E BYD Electric Bus & Truck Hungary Kft./BYD Europe B.V. - čínský BYD může mít velkou šanci díky výrobnímu závodu v Komárom, jeho autoubusy už v některých maďarských městech jezdí CS-Process Engineering Ltd. - společnost nemá vlastní vyvinutý autobus Electrobus Europe Zrt. - maďarský společný podnik založený společností Ikarus v Székesfehérváru a čínským CRRC vyrábějící autobus Ikarus-CRRC CityPioneer 12 EvoBus Hungária Kereskedelmi Kft./Inter Traction Electrics Kft. - konsorcium maďarské centrály značek Mercedes-Benz a Setra a ITE v Debrecínu již sólovou verzi řady Mercedes-Benz eCitaro v pilotu provozuje Kravtex Kft./SOR Libchavy spol. s.r.o . - konsorcium vstupuje na maďarský trh elektrických autobusů s jedním z českých typů bezemisních autobusů (SOR NS nebo řady EBN). Rozhodne se po výsledcích testů. Prim-Vol Trade K. - do Maďarska nedávno dorazil zkušební elektrický Solaris pro testování ve městě Békéscsabán. Deset ebusů od Solaris dorazí brzy do Paks, ty byly objednány na konci roku nezávisle na vládním projektu. Od vybraných dodavatelů budou města objednávat autobusy příštích deset let. Informace zveřejnil maďarský server Magyarbusz

V metropoli bude příští rok potřeba více než 440 veřejných dobíjecích bodů, připravují se i projekty elektrifikace městských autobusů.

V roce 2019 bylo v hlavním městě registrováno 2 347 elektromobilů. Došlo tak k téměř 50% růstu registrací automobilů poháněných právě elektrickou energií oproti roku 2018. Na tisíc obyvatel nyní připadají v průměru již téměř dva elektromobily. Podle Michala Fišera, generálního ředitele městské společnosti Operátor ICT, a.s. (OICT) Michala Fišera, na tento vývoj musí reagovat i hlavní město Praha, s masivním rozvojem elektromobility se musí adekvátně rozvíjet i infrastruktura. Rada hlavního města proto rozhodla na konci roku 2019 pověřit společnost OICT přípravou Generelu rozvoje dobíjecí infrastruktury do roku 2030 v české metropoli a koordinací budování dobíjecích stanic. Michal Fišer to uvedl na konferenci Elektromobilita 2020, která proběhla ve čtvrtek 24. září v pražském hotelu Olympic. „Z našeho pohledu je důležité přijít s co nejdetailnější strategií, která dokáže vystihnout komplexitu dobíjecí infrastruktury v Praze, a zapojit do přípravy strategie všechny klíčové aktéry, kteří se mobilitě v hlavním městě věnují. Součástí strategie je samozřejmě i otázka veřejných dobíjecích bodů, již v příštím roce očekáváme poptávku po více než 440 veřejných dobíjecích bodech,“ řekl Michal Fišer. OICT podle jeho slov vlastní jedinečné know how pro elektromobilitu, díky kterému připravovat a realizovat projekty elektromobility malého i velkého rozsahu. Vychází přitom ze zkušeností z vlastních projektů, které společnost v uplynulých měsících a letech realizovala nebo realizuje. „Úkolem OICT je připravit pro Prahu řešení, které nejen navazuje na snahu města podpořit rozvoj elektromobility, ale zároveň i naplánovat kroky do roku 2030, které by měly pomoci zabránit možným negativním dopadům, které jsou s rozvojem elektromobility spojeny,“ doplnil Michal Fišer. OICT je také pověřen Radou hlavního města připravit projekt elektrifikace autobusové linky 134 mezi Podolskou vodárnou a Dvorci formou takzvaného čtyřpólového nabíjení. Pokud projekt ukáže, že má tento systém pro hlavní město význam, měla aby se linka 134 stát vůbec první linkou, na které hlavní město nasadí do provozu průběžné dobíjení. Zavedení elektrobusů se standardizovanou technologií OppCharge do provozu systému Pražské integrované dopravy (PID) je součástí Koncepce Smart Prague do roku 2030, jejíž naplňování má v Praze OICT také na starosti. „Hlavní výhodou této technologie je snížení škodlivých emisí z provozu dieselových vozidel v městské dopravě a také snížení hlučnosti v ulicích a na trasách linek. Jde o moderní, ekologickou a komfortní formu cestování,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib s tím, že sběr dat z pilotního provozu bude využit pro další optimalizaci a plánovaní dopravy v metropoli. Autobusy v Praze spotřebují během jednoho roku přibližně třicet milionů litrů nafty. "I díky čtyřpólovému nabíjení elektrobusů budeme moci toto číslo nadále aktivně snižovat. Slíbili jsme to Pražanům v Klimatickém závazku. Technologie čtyřpólového dobíjení umožní autobusy nabíjet i na zastávkách a zvýší jejich celkovou flexibilitu v provozu. Další výhodou je, že je ekonomicky prospěšná také moznost využívat jako zdroj energie už existující vlastní trakční síť,“ vysvětlil Scheinherr. Na projektu se budou po zpracování předprojektové přípravy společně s OICT podílet Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID). OICT zajistí předprojektovou přípravu k elektrifikaci linky - předpokládané náklady činí necelých 2,5 milionu korun. Pokud výsledkem projektu bude doporučení zavedení této pro Prahu nové technologie, bude realizační fází zřejmě pověřen DPP. Ten v současné době ještě neuzavřel výběrové řízení na 14 vozidel s dvoupólovým nabíjením z troleje pomocí pantografového sběrače. V následujících letech plánuje, podle svého vyjádření z jara 2020, tendry na nákup dalších až 115 bateriových trolejbusů a elektrobusů včetně těch se čtyřpólovou technologií nabíjení.

Současné zdroje 1,2 GW ročně by stačily k pohonu více než půl milionu osobních aut s palivovými články. Největší flotilu autobusů na vodík má RVK v Německu.

Světovým lídrem ve výrobě a energetickém využití vodíku je v současnosti Evropa. Celková evropská výrobní kapacita ve výši 1,2 GW ročně, představuje množství, které by teoreticky stačilo k napájení více než půl milionu osobních automobilů s palivovými články. V Evropě se ale rozvíjíi řada dalších zajímavých forem energetického využití vodíku. Na některých z nich se podílí také český ČEZ. Evropská komise letos v létě představila plán rozšíření zeleného vodíku vyráběného z větru a slunce do odvětví, která nejvíc znečišťují životní prostředí, tedy především do chemického a ocelářského průmyslu. Analytici odhadují potřebné investice na přibližně 1,2 bilionu dolarů a přechod na zelený vodík označují za v současnosti nejtěžší výzvu, která před Evropskou unií stojí. Komise ve své vodíkové strategii uvádí, že v letech 2020 až 2024 bude podporovat instalaci nejméně 6 GW obnovitelných vodíkových elektrolyzérů a výrobu až 1 milionu tun vodíku. V letech 2025 až 2030 to má být minimálně 40 GW a až 10 milionů tun vodíku a od roku 2030 do roku 2050 by pak technologie zeleného vodíku měly být nasazeny ve velkém měřítku ve všech průmyslových odvětvích v Evropě. Evropská komise založila také Evropskou alianci pro čistý vodík, jejímž členem se nedávno stala jedna z největších inovativních společností zaměřená na obnovitelné zdroje energie, německá Sunfire, jejímž akcionářem je prostřednictvím fondu Inven Capital i česká Skupina ČEZ. Sunfire se podílí na realizaci několika významných projektů spojených právě s vodíkem: v Norsku staví první evropský závod na obnovitelné letecké palivo založené na vodíku, v Rotterdamu zase největší světový vysokoteplotní elektrolyzér. Spolupracuje rovněž s francouzskou rafinérskou společností Total na výstavbě pilotního vysokoteplotního elektrolyzéru pro výrobu metanolu ze zeleného vodíku. V rámci Aliance pro čistý vodík je Sunfire zodpovědný za vytvoření cestovní mapy do roku 2030 pro využívání vodíku v průmyslu. Jedním z největších závodů na výrobu zeleného vodíku pro průmyslové použití na světě se má stát projekt ve španělském Puertollanu, dříve přezdívaném jako město uhlí. Plánované zařízení budou tvořit fotovoltaická elektrárna o výkonu 100 MW spojená s úložištěm z lithium-iontových baterií se skladovací kapacitou 20 MWh a 20 MW jednotka na výrobu elektrolytického vodíku. Takto vyrobený zelený vodík využije petrochemická společnost Fertoberia v továrně na amoniak k výrobě hnojiv. Projekt by měl každý rok ušetřit na emisích přibližně 40 000 tun oxidu uhličitého a do provozu bude uveden v roce 2021. Ve výstavbě je už i obří jednotka britské společnosti ITM Power, která očekává výkon až 1 GW. Také norská společnost NEL Hydrogen oznámila plán na vybudování závodu s výrobní kapacitou 360 MW ročně. Celkově evropské společnosti aktuálně připravují do roku 2030 zelené vodíkové projekty o celkové kapacitě 9,4 GW. Nejznámější současné využití vodíku je v dopravě. Německá dopravní společnost Regionalverkehr Köln GmbH koncem letošního srpna představila v Meckenheimu v regionu Rhein-Sieg-Kreis první vodíkovou infrastrukturu pro veřejnou dopravu a největší evropskou flotilu autobusů s hybridními palivovými články. V Meckenheimu jezdí autobusy na vodík od roku 2011, kdy byly uvedeny první dva prototypy. Dnes je v provozu 35 hybridních autobusů s palivovými články a dvě vodíkové čerpací stanice. V Česku se výzkumu využití vodíku věnuje společnost ÚJV Řež. Několik let provozovala první vodíkový autobus TriHyBus na pravidelné lince ve středočeských Neratovicích, nyní chystá zprovoznit vodíkovou stanici přímo v Řeži. Dlouhodobě se věnuje také potenciálu ukládání energie do vodíku. Provozuje například systém propojení fotovoltaických panelů s elektrolyzérem. O vodíku jako pohonu pro autobusy uvažuje také město Ústí nad Labem, Moravskoslezský kraj a nově i kraj Středočeský. Vodík má využití i v dalších oblastech. Velkou pozornost vzbudil například plán přední britské elektrárenské společnosti National Grid, která chce využívat zelený vodík při vytápění domácností a průmyslových areálů. Ve Velké Británii je 85 % domácností a 40 % energetického sektoru závislých na plynu. National Grid hodlá do projektu investovat 10,5 milionu liber. Výstavba testovacího zařízení ve Spadeadamu v Cumbrii má být zahájena příští rok a samotné testování o rok později. Vodík má výhodu také v tom, že po určitých technických zásazích může využívat stávající plynovou infrastrukturu. Jedenáct evropských plynárenských společností včetně španělského Enagás, nizozemského Gasunie a italského Snam představilo plán na výstavbu 6 800 kilometrů vodíkového potrubní do roku 2030 a celkem 23 tisíc kilometrů do roku 2040. Tři čtvrtiny z toho budou tvořit přestavěná plynovodní vedení. Společnost Snam začne směs zemního plynu s 10 % vodíku testovat ve své zkušební síti v jižní Itálii. Přední světový výrobce větrných turbín, společnost Siemens Gamesa, zveřejnil začátkem září další zajímavý plán. Ve spolupráci s dánskou společnostní Green Hydrogen Systems chce vybudovat jednotku složenou ze třímegawattové větrné turbíny a kompletního zařízení pro elektrolýzu včetně skladovacího systému a výdejní stanice pro vodíkové automobily. Závod v Dánsku by měl zelený vodík začít produkovat už v lednu 2021. Rozvoj vodíkových technologií je podle Mezinárodní energetické agentury jednou ze základních podmínek dekarbonizace světové ekonomiky. Elektrolyzéry vyrábějící vodík ve spojení s bateriemi mají obrovský přínos především v tom, že umožňují přeměňovat elektřinu na chemickou energii a naopak. Počet elektrolyzérů ve světě se v posledních letech zvyšuje. V roce 2010 byla většina projektů menší než 0,2 MW, před třemi roky se výkon pohyboval v rozmezí od 1 MW do 6 MW, dnes jsou ve výstavbě projekty s výkonem až 20 MW. Po jejich dokončení by se globální kapacita elektrolyzérů měla ze 1,7 GW v roce 2019 zvýšit na 7,3 GW v roce 2021.

9. a 10. září proběhlo v Olomouci rozšířené jednání Správní rady SDP ČR. Jedním z témat byly dekarbonizace veřejné dopravy a dotační podpora pro nákup trolejbusů.

Správní rada Sdružení dopravních podniků se zabývala řadou legislativních otázek, například přepravní kontrolou mladistvých, problematikou poplatku z obnovitelných zdrojů, zařazením trolejbusů do dotační podpory bezemisních vozidel a jejich započítání do kvót silničních vozidel, návrhem zákona o drahách, o soudních poplatcích a novelou exekučního zákona. Jedním témat byly také odpisy pro dotace z EU. Správní rada rovněž projednala návrh na obsazení pozice předsedy odborné skupiny Pevná trakční zařízení. Předsedou se stal Bc. Daniel Dunovský, místopředseda představenstva DOPRAVNÍHO PODNIKU měst Mostu a Litvínova, a.s. Správní rada schválila záštitu SDP ČR nad veletrhem CZECHBUS a návrh na navýšení maximální výše přirážky k jízdnému, který je třeba navrhnout do příslušných zákonů. Během svého rozšířeného jednání Správní rada zhlédla 21 prezentací odborných firem a institucí na provozní a technická témata, týkající se údržby vozidel a infrastruktury a seznámila se s novinkami na trhu dopravních prostředků. Důležitým tématem byla dekarbonizace veřejné dopravy, na toto téma se vedla odborá diskuse. Zdroj: SDP