První kroky k e-mobilitě začaly v roce 2001 s trolejbusem Trollino. První plně elektrické Urbino zamířilo v roce 2013 do Rakouska.

Od dodávky prvního bateriového vozidla zákazníkovi najely elektrické autobusy polské společnosti Bus & Coach S.A. více než 3 miliony kilometrů. To dokazuje, že Solaris je lídrem v e-mobilitě jak v Polsku, tak v Evropě. První kroky směrem k e-mobilitě společnost Solaris Bus & Coach podnikla již v roce 2001 tím, že představila trolejbus Solaris Trollino. V roce 2006 následoval první v Evropě vyráběný hybridní autobus Solaris Urbino Hybrid. První plně elektrické vozidlo vyrobené v továrně v Poznani spatřilo světlo světa v roce 2011. Elektrický model Urbino 8,9 LE našel stálé místo v prodejní nabídce výrobce. V roce 2013, dva roky po jeho premiéře, začaly sériové prodeje elektrických autobusů Solaris. První z nich byl prodán do rakouského Klagenfurtu. Dnes se na evropských silnicích pohybuje téměř 80 elektrických autobusů s charakteristickým logem zeleného jezevčíka - a toto číslo dynamicky roste. Kromě zmíněného Rakouska, jezdí také ve Švédsku, Finsku, Německu, Španělsku a samozřejmě v Polsku. Od roku 2013 elektrická vozidla ujela celkovou vzdálenost 3 miliony kilometrů na různých trasách, které se liší v topografii, míře obsazenosti a diametrálně v klimatických podmínkách - od studené Skandinávie po horké Katalánsku. Během této doby prokázaly bateriové autobusy Solaris vysokou kvalitu a vysoký stupeň technické výkonnosti. Solaris dokonale zapadá do celosvětového trendu vývoje dopravy bez emisí. Při propagaci této ekologické technologie splňuje polský výrobce požadavky společností z oblasti veřejné dopravy po celé Evropě. Nelépe to ukazuje nový příliv objednávek na více než 100 elektrických autobusů v Bolechowo. V brzké době budou uzavřeny smlouvy na dodávku bateriových autobusů Solaris mimo jiné do Itálie, Německa, Francie, Norska, Rumunska a Polska. Mezi nimi jsou první elektrické autobusy přizpůsobené pro účely odběrů krve na světě, které byly objednány Regionalne Centrum Krwiodawstwa i Krwiolecznictwa v Katovicach (Regionální centrum pro krevní dárcovství a hemoterapii v Katovicích). Od okamžiku premiéry prvního elektrického autobusu Solaris došlo k výraznému rozšíření výrobního portfolia výrobce v sekmentu vozidel bez emisí. V současné době si zákazníci mohou vybrat mezi několika délkami (od 8,9 metrů do 12, 18 a 18,75 metrů) a nabíjecími systémy (plug-in, pantograf, indukční nabíjení a vodíkové palivové články, prodlužující dojezd). Výrobce se sídlem v Bolechowo nabízí ve svých ekologických vozidlech dva typy baterií: Solaris High Power a Solaris High Energy. Pro pohon může být použita elektrická náprava s integrovanými motory nebo centrálním motorem. Díky tomu je každý elektrický autobus přizpůsobený přání zákazníka. Nejdůležitější ale je, že všechna uvedená řešení byla již zavedena do praxe ve vozidlech dodaných klientům, a ta ujela vzdálenosti více než 3 miliony kilometrů. Zdroj: Solaris Bus & Coach S.A.

Holandský zástupce své soupeře suverénně převýšil, a to doslova a do písmene. Byl totiž nejvyšší a také cestující mohou na svět koukat z největší výšky. Tedy někteří. Model FDD2 je totiž zástupce nepříliš početné skupiny patrových autobusů.

Značka VDL Bus& Coach se u nás v poslední době poměrně slušně etablovala na pravidelných dálkových linkách, kde dopravci hojně využívají dvou- či třínápravové autobusy řady Futura 2 FMD2 a FHD2. Ty vloni doplnil právě i patrový FDD2 (Double Decker). Ze dvou nabízených verzí výrobce do Švédska přivezl tu delší měřící 14,15 metrů. Důležitým konstrukčním prvkem nové konstrukce je použití lehkých sendvičových panelů na střeše, ale i na podlaze horního patra. Díky tomu se světlá výška na dolním podlaží zvýšila na 1855 mm, takže průměrně vzrostlý člověk zde může chodit normálně vztyčený. Spodní patro je vybavené 16 luxusními sedadly a čtyřmi stolky, našel jsem mezi stolky USB i 230V zástrčky. Díky kvalitním materiálům, jako je kůže a dřevo ve světlých odstínech jsem se zde cítil obklopen luxusem. Také dílenské zpracování hodnotím na velmi vysoké úrovni. Do prvního patra lze vystoupit po dvou schodištích. Nahoře se ale se svými 185 cm už musím krčit, protože výška stropu je 1724 mm. Na cestující zde čeká 58 kůží čalouněných sedadel s dostatečnými vzdálenostmi mezi sebou. USB konektory jsem našel na tom nejlepším místě v opěrkách sedadel přede mnou. Horní patro je nádherně prosvětlené, čelní sklo má však poměrně malou stíranou plochu, takže cestující sedící na kraji u bočních oken mají za deště horší výhled. Zatímco dole člověk slyší chvílemi motor a podvozek, nahoře je od veškerého hluku hodně vzdálený. Neruší ho ale ani aerodynamický hluk. Pro zavazadla 74 pasažérů je v zadní části autobusu připraven nákladový prostor o objemu 9,3 m3. Přestože tento autobus neměl adaptivní tlumiče, vzduchové měchy totiž kombinoval s klasickými tlumiči (firma KONI), na dlouhých vlnách byl z pohledu cestujícího báječně komfortní. A to i dole, kde je hodně blízko od silnice. Nahoře je to pak ještě lepší. V „první řadě“ před oknem jsem ale měl v zatáčkách takový svíravý pocit, že musíme do těch stromů kolem silnic narazit. Ale byl to jen klam. Za volantem tohoto autobusu sedím podruhé, poprvé jsem si ho vyzkoušel vloni v zimě po skončení Czechbusu, kde byl hlavní hvězdou stánku VDL. Stejně jsem ale zaskočený, jak nízko se sedí. Obzvláště když jsem do něj přesedl z Neoplanu. Naopak už vím, že díky zkosení horní hrany patra je ze sedadla řidiče překvapivě dobře vidět směrem nahoru, což je důležité na světelných křižovatkách. Při manévrování si jenom musím dát pozor, abych vnějšími zrcátky netrefil ostatní porotce, protože ta jsou uchycena „proklatě“ nízko. Pracoviště řidiče není tak nápadité a krásné jako třeba v i8, tvary přístrojové desky jsou jednoduché a spíš pragmatické. Na druhé straně v ničem netápu a vše je báječně přehledné. Chválím sedadlo řidiče, naopak s klením jsem se snažil prosoukat ruku k parkovací brzdě, protože mezera mezi sedadlem a bočním panelem je nesmyslně úzká. Mít na levé ruce hodinky, tak je poškrábu. O pohon toto kolosu, který váží až 27 tun, se stará třináctilitrový motor DAF MX-13 375. Ten má dostatečný výkon 375 kW (510) i pořádnou sílu 2500 Nm v širokém spektru otáček od 1000 do 1450 ot./min. A přestože jsem jezdil asi s třetinovým obsazením, motor překypuje ochotou zrychlovat. Jedničku s hvězdičkou zaslouží sladění s převodovkou ZF AS Tronic, asi nejlepší spojení, které jsem kdy zažil. Jak mi prozradil zástupce výrobce, v současnosti už testují i nový TraXon, tak doufám, že se jim to podaří sladit stejně dobře. Dlouhý rozvor a tři nápravy se pozitivně projevují v jízdní stabilitě na dálnici, líbí se mi i minimální aerodynamický hluk v rychlosti 100 km/h. Až na krátké příčné nerovnosti, třeba spáry, funguje pérování opravdu dobře i z pohledu řidiče. A tak největší výhradu mám k řízení, které je totálně tupé a odtažité, od kol nemám vůbec žádnou zpětnou vazbu. A to mi při řízení jakéhokoliv autobusu vždycky vadí. Michal Štengl

Největší průzkum dopravního chování v historii - stát se zeptá čtyřicet tisíc domácností kam, jak a proč jezdí.

Centrum dopravního výzkumu zahájilo celostátní průzkum „Česko v pohybu“. Jeho cílem je zjistit odkud, kam, jakými dopravními prostředky a za jakým účelem obyvatelé České republiky cestují. Získané informace přispějí k efektivnímu plánování dopravy tak, aby lépe odpovídala potřebám občanů. Průzkum potrvá do podzimu příštího roku. Tazatelé osloví až 40.000 náhodně vybraných domácností z celé republiky, tak aby získali kvalitní data pro plánování dopravy. Ve vybraných domácnostech se tazatelé budou ptát na vybavení dopravními prostředky a na způsob dopravy každého jejího člena nad šest let. Účast v průzkumu není příliš časově náročná. Spočívá ve vyplnění jednoduchých cestovních deníků. Respondenti si budou moci vybrat mezi papírovou nebo elektronickou verzí, případně bude možné odpovědět telefonicky. Všechny údaje, které tazatelé posbírají, zůstanou anonymní. Tazatelé se budou ve vybraných domácnostech prokazovat průkazem agentury FOCUS, který bude opatřen fotografií, razítkem a podpisem. Doklad budou mít umístěný na viditelném místě. S sebou budou mít také leták s informacemi o průzkumu a informační dopis. Na všech materiálech je uvedené telefonní číslo, které je také na webu www.ceskovpohybu.cz. V případě pochybností o totožnosti tazatele, může respondent infolinku kontaktovat. „Průzkum dopravního chování v tomto rozsahu se nikdy v České republice nedělal. Pokud má doprava sloužit efektivně občanům, potřebujeme co nejpřesnější data. Chápu, že lidé jsou dnes vůči nejrůznějším průzkumům ostražití a chrání si své soukromí. V tomto případě je ale prosím, aby udělali výjimku a pomohli nám. Všechny údaje jsou anonymní a zaručujeme jejich ochranu,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. Výsledky průzkumu budou zveřejněny v roce 2019. Ministerstvu dopravy budou následně sloužit jako podklad pro strategické plánování dopravní infrastruktury. „Informace o dopravním chování jsou důležité jak pro plánování na národní úrovni, tak pro tvorbu plánů udržitelné městské mobility a vyhodnocení investic financovaných z veřejných zdrojů“, zdůraznil význam průzkumu ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Stát za tento rozsáhlý průzkum zaplatí zhruba 13,7 milionu korun. Ze statistik ministerstva dopravy za loňský rok vyplývá, že obyvatelé České republiky cestují častěji, než tomu bylo v minulosti. Například vlaky svezly rekordní počet lidí. Po železnici se v roce 2016 přepravilo více jak 179 milionů cestujících, což je nejvíce v historii. Podobně tomu bylo i v případě městské hromadné dopravy. Tu pro svou cestu loni využilo více jak dvě a čtvrt miliardy cestujících, i v tomto případě se jedná o historické maximum. Nárůst cestujících byl zaznamenán také v letecké dopravě. Letiště v ČR loni odbavila necelých 14 milionů lidí, což je ve srovnání s rokem 2015 téměř o milion cestujících více. Zdroj: MD

Redaktorky deníku podnikly sedm jízd na různých linkách německé společnosti FlixBus. Na většině z nich zaznamenaly problémy.

FlixBus začal s provozováním vnitrostátních linek ve čtvrtek 17. srpna. Nabídl velké množství spojů za příjemné ceny, což vyvolalo i velký zájem cestujících. Vzápětí se ale spustila na sociálních sítích kritika nabízených služeb. iDNES se proto rozhodla sama zjistit jak se luxusními autobusy jezdí. Více zde .

Výstavba 230 kilometrů nových silnic, opravy desítek nádraží, jednodušší registrace vozidel a soutěž na nové mýto. To jsou nejdůležitější výsledky za dobu jeho funkce v čele Ministerstva dopravy, které představil novinářům 6. září na tiskové konferenci.

Ministr dopravy Dan Ťok má za sebou více než dva a tři čtvrtě roku v rezortu dopravy. I když se na funkci ministra dopravy vystřídalo od roku 1993 už sedmnáct ministrů, je teprve třetím, kteří zde tak dlouho pracovali. Rozjetá výstavba nových 230 kilometrů dálnic a silnic I. tříd, převod nádraží do vlastnictví státu a zahájení oprav, registrace vozidel na jakémkoliv úřadě, náprava špatně nastavené smlouvy na mýto a nový transparentní tendr. 1. Rozhýbání výstavby a oprav silnic "Znovu jsme po dlouhých letech rozhýbali výstavbu dálnic a obchvatů měst, zahájili jsme výstavbu skoro 140 kilometrů dálnic a 40 kilometrů silnic I. třídy. Navíc jsme opravili a opravujeme stovky kilometrů komunikací a poprvé jsme přispěli skoro 11 miliardami na zdevastované krajské silnice," řekl ministr dopravy Dan Ťok. Aktuálně je nejvíce ve výstavbě jihočeská dálnice D3, najednou se staví čtyři úseky u Českých Budějovic, dva z nich budou na přelomu září a října zprovozněny. Modernizace dálnice D1 se rekordně rozjela, ve výstavbě je šest úseků, sedm jich je hotových a osm v přípravě. Za působení Dana Ťoka se také podařilo zprovoznit a postupně zabezpečit zbývající úsek ústecké dálnice D8 nebo královéhradecké D11. 2. Smysluplné využití peněz v dopravě Během tří let se do dopravních staveb investovalo 80 miliard ročně, takže celkově zhruba 240 miliard korun. Podařilo se stoprocentně dočerpat operační program pro dopravu a využít pro stavby maximum všech dostupných prostředků. Doprava se podílí takřka čtvrtinou na čerpání evropských peněz. Díky tomu je například možné financovat celou modernizaci dálnice D1 nebo rekonstruovat železniční tratě. 3. Snazší život motoristů Ze zpoplatnění dálnic vyjmul ministr dopravy Ťok 145 kilometrů úseků, které tvoří obchvaty měst nebo přes které vedou silnice prvních tříd. Vyjmutím se přesunula část dopravy na dálnici, ulehčilo se městům a navíc se tento krok neprojevil na příjmech z dálničních kupónů. "Prosadil jsem změnu zákona, která umožnila od letošního června provádět změny v registru vozidel na jakémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností. Jenom za tři měsíce využilo této možnosti sto tisíc lidí, tedy třetina všech, co přišli provést změnu v registru," dodává ministr. 4. Přispění k větší bezpečnosti na silnicích Řidiči a chodci se chovají odpovědněji než v minulosti. V roce 2016 zemřelo na českých silnicích historicky nejméně osob, letošní prázdniny jsou také z pohledu statistik příznivé. "Věříme, že jsme přispěli i kampaněmi BESIP, který se věnoval viditelnosti na silnicích a nyní upozorňuje mimo jiné na největší nešvary řidičů jako je nedodržování bezpečné vzdálenosti nebo nevěnování se řízení," dodává ministr Ťok. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury byly financovány také nové bezpečnější kruhové objezdy nebo semafory. K větší bezpečnosti také přispěla oprava více než 1150 kilometrů dálnic a silnic I. tříd. 5. Vyřešení dlouhodobých problémů Monopol dodavatele registračních značek je také minulostí. Transparentní soutěží se podařilo vybrat nového výrobce značek, který dodává jednu tabulku za 45 korun místo dřívějších až 120 korun, úspora tak dosahuje až 120 milionů korun. Ustaly také problémy s registrem vozidel, který byl dříve nespolehlivý. Napravení špatně uzavřené smlouvy s firmou Kapsch umožnilo zahájit soutěž na nového provozovatele mýtného pro nákladní automobily. Nedošlo zároveň k výpadku příjmu z mýtného, které už ročně vynáší skoro 10 miliard korun. Tyto peníze putují zpátky do oprav silnic. Podařilo se také dokončit převod nádraží z majetku Českých drah do Správy železniční dopravní cesty. Díky tomu se mohlo začít s opravami desítek nádraží, které dostávají novou podobu. Úkoly pro další období: Zrychlení výstavby, dokončení tendru na mýto a podpora nových technologií Podle ministra Dana Ťoka je pro další období potřeba vyřešit rychlejší výstavbu infrastruktury. Pomoct by v tomto ohledu mohla změna zákonů umožňující povolování výstavby klíčových staveb v rámci jednoho úřadu. "Potřebujeme mít možnost začít stavět silnice ještě před koncem vyvlastnění pozemků a zavést tzv. institut předběžné držby běžný ve vyspělých zemích," řekl ministr. Do roku 2021 si Ťok představuje dostavbu nových 280 kilometrů dálnic a celou modernizovanou dálnici D1 z Prahy do Brna. Potřeba je podle ministra také zavést řidičák na zkoušku a upravit bodový systém tak, aby postihoval především piráty silnic. Zjišťovat počet bodů by si také každý mohl zjistit prostřednictvím mobilní aplikace. Důležitým úkolem pro novou vládu také bude dokončení soutěže na nového provozovatele mýtného, který by měl vybírat poplatky od nákladních vozidel po roce 2019. Myslet je potřeba také na nové technologie v řízení dopravy nebo úlevy pro majitele automobilů na alternativní pohon. Je potřeba držet krok se změnami v automobilovém průmyslu a zavádět digitální dálnice komunikující s řidičem, přizpůsobit se na autonomní vozidla a podporovat elektromobilitu. Ministerstvo připravuje dotační program na výstavbu čerpacích a dobíjecích stanic pro nízkoemisní vozidla a to nejen poháněná elektřinou, ale i CNG, vodíkem či dalšími alternativními palivy šetrnými k ovzduší. Uvažuje se dokonce o výstavbě testovacího okruhu pro taková vozidla. Ve spolupráci s německou stranou se připravuje testování autobusu na vodíkový pohon na lince z Prahy do Mnichova, Norimberka nebo Drážďan. Ve vlakové dopravě pak bude zásadní pokračování v otevírání trhu, které povede ke konkurenci a lepším službám za nižší ceny. Připravuje se systém Jednotné jízdenky a jejího vzájemného uznávání mezi dopravci, který má přispět ke zvýšení komfortu cestujících. Viditelnou změnou pak bude plánovaných 400 oprav nádražních budov do roku 2022, na které je vyčleněno 8,5 miliardy korun. "Potřebujeme také přejít k reálné přípravě a výstavbě vysokorychlostních tratí. Nejvíce se podařilo nachystat výstavbu tratí z Prahy do Drážďan, kde by se mohlo jednou cestovat za pouhou hodinu. Důležitá je ale také trať z Prahy do Brna a do Břeclavi," řekl Dan Ťok.

Krajské zastupitelstvo schválilo 29. srpna majetkový vstup do společnosti ČSAD Liberec.

Podle zprávy zveřejněné Libereckým krajem je jediným důvodem zřízení vnitřního provozovatele zájem Libereckého kraje zajistit stabilní dopravní obslužnost za přijatelné ceny: O záměru zřízení vnitřního dopravce začal Liberecký kraj uvažovat v době neustálých průtahů a obstrukcí u veřejných zakázek na zajištění autobusové dopravy. Podle našich zkušeností není v současné době možné v reálných lhůtách standardně vysoutěžit dopravce, a to hlavně kvůli opakovanému napadání jednotlivých úkonů veřejné zakázky ze strany konkurenčních firem podáními u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Po dlouhých a náročných jednáních, několika řádných a mimořádných schůzích rady kraje, jsme došli k závěru, že při současné legislativě, způsobu a termínech rozhodování ÚOHS bude nejvýhodnější zřídit vlastního dopravce, mít tak přehled o skutečných nákladech za autobusovou dopravu a zajistit její dlouhodobou stabilitu pro obyvatele kraje. Dnes schválený majetkový vstup do obchodní společnosti ČSAD Liberec, a.s. byl odborně posouzen společností NEXIA AP a vyhodnocen jako nejvýhodnější postup z pohledu uvedených zájmů kraje. Liberecký kraj je připraven jednat i s dalšími dopravci o majetkovém vstupu, tento zájem opakovaně veřejně deklaroval. Není také možné nechat se napadat a vydírat některými společnostmi, které hájí pouze své vlastní obchodní zájmy na úkor veřejných rozpočtů. Pro kraj je dnešní rozhodnutí velmi významným krokem. „Jen v letošním roce, po nutnosti respektovat loňské rozhodnutí vlády o zvýšení mezd řidičům, totiž vynaloží na autobusovou dopravu částku 290 mil. Kč,“ říká statutární náměstkyně hejtmana Jitka Volfová. „Neobhajitelným cenám nemůžeme ustupovat. Naším cílem je zajištění autobusové dopravy za udržitelnou cenu a doufám, že takový zájem mají i dopravci. Jsme připraveni na jednání se všemi, musí být ale korektní a věcné. Dosavadní průběh veřejných zakázek mě utvrdil v tom, že pro budoucnost bude jistější a pro občany kraje stabilnější, když bude mít kraj svého vlastního dopravce,“ uzavírá hejtman Martin Půta. --------------------------------------------------------------- Před jednáním zastupitelstva rozeslal BusLine zastupitelům i médiím komentář ředitele společnosti Radka Chobota, ve kterém mimo jiné uvádí "Postup kraje by v budoucnu mohl znamenat, že se nepodaří vysoutěžit jakoukoli zakázku, která podléhá zákonu o zadávání veřejných zakázek, prostě si kraj nebo jiný veřejný zadavatel koupí, co potřebuje, prostřednictvím nákupu podílu ve firmě službu poskytující. Takové obcházení zákona je zcela nepřípustné." Podobný materiál rozeslal i šéf odborů BusLine Jiří Kuchyňka. Na jednání 29. srpna zastupitelé chystanou transakci přesto vzali na vědomí. Pro nákup společnosti ČSAD Liberec, která zajišťuje základní dopravní obslužnost především na Liberecku, hlasovalo třicet zastupitelů, tři byli proti, pět se zdrželo. Kraj má za 86 % akcií ČSAD Liberec zaplatit téměř 16 milionů korun. Liberecký kraj komunikuje o nákupu majetkových podílů s dalšími dopravci v kraji.

Od září pojede Mercedes-Benz CapaCity L podél Dunaje. Do roku 2019 jich bude v pravidelném provozu šedesát dva.

Praha se opět chystá na testování velkokapacitního kloubového autobusu Mercedes-Benz CapaCity L. Stejný typ autobusu bude od září v pravidelném provozu ve Vídni. A do roku 2019 bude v ulicích rakouského hlavního města jezdit 62 XL-kloubových autobusů. V polovině srpna oznámil pražský dopravní podnik, že na přelomu srpna a září nasadí do provozu na letištní linku 119 velkokapacitní autobus Mercedes-Benz CapaCity L . Čtyřměsíční testovací provoz má přispět k rozhodnutí, jak dlouhodobě zvýšit kapacitu frekventované trasy mezi městem a letištěm. Od září v pravidelném provozu ve Vídni V podobné době, kdy do pražských ulic zamíří pětidveřový kloubový autobus v barvách pražského dopravního podniku, začnou stejné autobusy vozit i cestující v rakouském hlavním městě. Vídeň totiž velkokapacitní autobusy objednala již před rokem. První velkokapacitní autobus ve Vídni převzali v půlce srpna a nyní ho chystají pro pravidelný provoz na linkách podél Dunaje. Do konce roku Wiener Linien obdrží celkem 17 XL-kloubových autobusů, jak jsou ve Vídni nazývány, a do roku 2019 celkem 62. Podobně jako pro Prahu je i pro Vídeň jednou z hlavních motivací přibližně o pětinu vyšší kapacita vozidla i vyšší komfort cestujících. 199 nových autobusů do roku 2019 Nákup 62 velkokapacitních autobusů je součástí velké vídeňské zakázky na obnovu vozového parku . Do roku 2019 Vídeň získá celkem 199 nových nízkopodlažních autobusů a další desítky elektrobusů. Zdroj: Zahraniční kancelář města Vídně

Zakázka byla na dodávku až 213 tramvají do Varšavy. Plzeňská Škodovka nabídla moderní řešení vozidel ForCity Plus. Tendr byl ale zrušen.

Škoda Transportation je ale ochotna dále s městem Varšava a dopravním podnikem jednat. "Tendr pro Varšavu byl jeden z nejnáročnějších, kterých jsme se zúčastnili. Podařilo se nám uspět v konkurenci firem jako Alstom, Pesa, Hyundai Rotem a konsorcia Solaris-Stadler. V podstatě jsme museli podat nabídku na tři typy vozidel současně. Naše společnost počítala s finální montáží v Polsku a rovněž se zapojením mnoha kvalitních polských firem v rámci subdodávek. I když jsme podali nejlepší nabídku a v tendru jsme byli vyhodnoceni jako vítěz, polská strana se jej rozhodla zrušit. Vzhledem k tomu, že se někteří další účastníci tendru odvolali, stále existuje šance, že tendr bude obnoven. My jsme připraveni s magistrátem a dopravním podnikem jednat o vylepšení naší cenové nabídky, a to tak, aby Varšava mohla vyčerpat dotace z EU a obdržet tramvaje v rámci této dotační perspektivy," říká Wojciech Grzonka, ředitel dceřiné společnosti Škody Transportation v Polsku. Škoda Transportation nabídla technicky propracovaná vozidla zajišťující vysoký komfort pro cestující a především nižší elektrickou spotřebu a jednodušší a kratší dobu údržby než konkurence, což prokazuje výsledek vyhodnocení nabídek. Nabízená vozidla vycházela z ověřeného konceptu tramvají ForCity Plus, které jezdí ve slovenské metropoli Bratislavě. Pro Varšavu se jednalo o celkem tři typy tramvají ForCity Plus – 85 (+45 ks opce) pětičlánkových obousměrných vozidel s min. kapacitou 230 osob, 18 (+ 45 ks opce) jednosměrných vozidel s min. kapacitou 240 osob a o 20 tříčlánkových vozů s min. kapacitou 160 osob. Vozidla by byla 100% nízkopodlažní s dvěma typy podvozků a to jak neotočnými, tak krajními otočnými. Všechny vozy by byly klimatizované se zásuvkami USB pro nabíjení např. mobilních telefonů. Škoda Transportation je v Polsku dlouhodobě úspěšná. Již v minulých letech dodala téměř padesát nízkopodlažních tramvají Elektra do Wroclawi. Firma rovněž dlouhodobě spolupracuje s místní firmou Solaris na dodávkách trolejbusů a elektrobusů a s dalšími výrobci jakou jsou Pesa, ZNTK Minsk Mazowiecki nebo FPS Cegielski, kterým dodává trakční motory. Například v Krakově je většina nových, moderních nízkopodlažních tramvaji poháněna motory dceřiné společnosti Škoda Electric. Zdroj: Škoda Transportation

Kupuje většinový podíl největšího soukromého provozovatele autobusů v Chorvatsku Autotrans Group.

Společnost Arriva získala významný 78,34 % podíl v chorvatské špičkové soukromé autobusové společnosti Autotrans Group (ATG). Stává se tak jedním z největších evropských operátorů v oblasti osobní dopravy a v Chorvatsku zaujímá první místo. Toto oznámení následuje po dvou nedávných zprávách, že společnost Arriva získala zakázky ve výši více než 2 miliardy eur na poskytování železniční dopravy ve Švédsku a Nizozemsku. Manfred Rudhart, generální ředitel společnosti Arriva Group, uvedl: "Chorvatsko a střední a východní Evropa představuje významnou příležitost pro růst našeho podnikání a skupina Autotrans je součástí naší strategie". Jak uvedl Drazen Divjak, výkonný ředitel společnosti Arriva Croatia, je Autotrans velmi uznávaným provozovatelem autobusové dopravy v Chorvatsku s téměř 70 lety zkušeností a s pověstí spolehlivého poskytovatele služeb. Arriva chce využít svých zkušeností a vytvořit propojenou autobusovou síť po celé zemi. Autotrans se z malého dopravce postupně vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších dopravců v Chorvatsku, který dnes provozuje nepřeberné množství pravidelných autobusových linek, vnitrostátní a mezinárodní autobusovou dopravu a městskou hromadnou dopravu v několika městech. Má také cestovní kancelář a servis pro autobusy Setra, Mercedes-Benz a Marbus. Jako jediný dopravce v Chorvatsku je součástí mezinárodního sdružení Eurolines a seskupení Autotrans Commerce. Vlastní podílově několik menších dopravců. Společnost Arriva působí ve 14 zemích po celé Evropě, včetně České republiky, kde je největší dopravní společností. Na Chorvatském trhu je od roku 2013. Zaměstnává přibližně 60 000 lidí a každoročně její vozidla svezou 2,2 miliardy cestujících. Zdroj: Arriva

Na výstavbu 500 rychlodobíjecích a 800 běžných dobíjecích bodů je připraveno téměř 45 milionů €.

Evropská komise začátkem srpna schválila přidělení částky téměř 45 milionů € (přes 1,1 miliardy Kč) na výstavbu čerpacích a dobíjecích stanic pro nízkoemisní vozidla. Státní podpora by měla být v příštích šesti letech použita na vybudování sítě stanic pro vozidla poháněná elektřinou, CNG, LNG, vodíkem či dalšími alternativními palivy šetrnými k ovzduší. Síť stanic by měla vyrůst po celé České republice. Finanční podporu na výstavbu dobíjecích stanic v rámci dotačního programu z prostředků Operačního programu Doprava bude administrovat Ministerstvo dopravy (MD). Výzvy do programu budou vyhlášeny pravděpodobně v září, případně v první polovině měsíce října. S pomocí tohoto programu má být naplněn cíl z Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM), na jehož přípravě se MD aktivně podílelo. Národní akční plán čisté mobility počítá se vznikem tzv. páteřní sítě rychlodobíjecích stanic (celkem 500 stanic) a rámcově i definuje oblasti, kde by měly být – hlavně ve městech a na dálničních a silničních odpočívkách. Kromě toho akční plán počítá se vznikem 800 běžných dobíjecích bodů na různých parkovištích: i v obchodních a zábavných centrech, záchytných parkovištích a veřejných parkovacích stání. Zvolení konkrétní lokality pro umístění stanice bude plně na uvážení žadatele o dotaci. Provozovatelé těchto stanic pak samozřejmě také ponesou podnikatelské riziko. Podstatné bude, aby dobíjecí stanice mezi sebou byly kompatibilní – to znamená, aby majitel elektrovozidla nemusel řešit, kde ho dobije a kde ne. V souvislosti s problematikou kompatibility dobíjecích stanic je třeba upozornit zejména na připravovanou novelu zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách. Tu připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a jejím cílem je transponovat do našeho právního řádu evropskou směrnici z roku 2014, která mj. stanoví jednotný standard pro dobíjecí stanice (tzv. standard COMBO 2). Od listopadu tak všechny nově vybudované dobíjecí stanice musí být kompatibilní s tímto technickým standardem. Více o Čisté mobilitě na stránkách MD . Busportál s využitím podkladů od MD.