Po změně majitele ANEXIA BUS na podzim 2019 přichází od 1. května změna názvu. Transdev vstupuje do regionu Středních Čech.

ANEXIA vznikla v dubnu 1994 po privatizaci ČSAD KNV Praha, závodu 118 Rakovník, v názvu byla ještě zachována zkratka ČSAD, té se firma definitivně zbavila na konci roku 2004. V roce se 2017 se autobusová část odštěpila a vznikla firma ANEXIA BUS. Od 1.května 2020 se změní na obchodní firmu Transdev Střední Čechy s.r.o. Anexia provozuje ve Středočeské integrované dopravě asi dvacet linek. Od poloviny prosince 2019 byly některé zařazeny do Pražské integrované dopravy . Z toho důvodu pořídil dopravce čtyři nové autobusy IVECO Crossway 14,5 m vybavené ve standardech PID. Do PID vstoupila společnost ANEXIA BUS s.r.o. z Rakovníka s novým majitelem. K 30. říjnu získal 100% majetkový podíl TRANSDEV ČESKÁ REPUBLIKA, který se tak stal součástí Středočeské i Pražské integrované dopravy. „Jsme velice rádi, že se nám ani ne po ročním působení na trhu podařilo vstoupit do regionu středních Čech. Tato akvizice navíc přichází v rychlém sledu po strategickém nákupu společností 3ČSAD. Navážeme na tradici této společnosti a budeme společně pokračovat v projektu integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji a rozvoji v tomto regionu,“ uvedl Radim Novák, jednatel společnosti Transdev Česká republika s.r.o. v souvislosti s nákupem firmy. Transdev Česká republika je součástí nadnárodníko koncernu Transdev působící v mnoha zemích. V České republice prostřednictvím Transdev Morava od roku 2018 provozuje autobusovou dopravu v několika oblastech v Moravskoslezském kraji. Od srpna 2019 ovládá Transdev skupinu 3ČSAD.

Opatření proti šíření koronaviru vedly v celé EU k poklesu registrací užitkových vozidel. Březen ovlivnil i celé první čtvrtletí 2020, výsledek -23,2%. Autobusy -10,3%.

V březnu trh s užitkovými vozidly podstatně klesl. Podle údajů ACEA, poptávka, měřená čísly nových registrací, v segmentu autobusů nad 3,5 tun klesla ve srovnání se stejným měsícem v loňském roce o 37,1% na 1 905 kusů. Nová užitková vozidla celkem Po březnových opatřeních k zabránění šíření koronoviru klesly registrace nových užitkových vozidlech v celé EU o 47,3%. Každý segment vozidel byl silně ovlivněn dopadem ohniska COVID-19 a na všech 27 trzích došlo k výraznému poklesu. Nejvíce se pandemie ovlivnila trh v Itálii (-66,1%), Španělsku (-64,4%) a Francii (-63,1%). V prvním čtvrtletí roku 2020 se trh s užitkovými vozy v EU snížil o 23,2% na 413 327 kusů, což bylo přímým důsledkem březnového výrazného zpomalení. Všechny čtyři hlavní trhy, Španělsko (-31,7%), Francie (-26,9%), Itálie (-26,6%) a Německo (-14,4%), letos čelily dvojciferným ztrátám. Lehká užitková vozidla (LCV) do 3,5 t Březnové registrace lehkých užitkových vozidel ukázaly největší pokles, o polovinu (-49,8%) ve srovnání s předchozím rokem, přičemž registrace klesly ze 165 455 dodávek v březnu 2019 na 83 141 kusů v letošním roce. S výjimkou Maďarska, které zaznamenalo menší pokles než ostatní země, zaznamenaly minulý měsíc všechny trhy EU dvojciferný procentní pokles, včetně těch velkých. V Itálii se registrace snížila o 71,2% a ve Španělsku došlo k poklesu o 67,2%. Od ledna do března se poptávka po nových dodávkách v Evropské unii snížila o 23,1%. Hůře než v roce 2019 je na tom každý ze čtyř hlavních trhů. Španělsko zaznamenalo největší pokles (-33,5%), následovaly Itálie (-29,4%), Francie (-27,3%) a Německo (-11,8%). Těžká užitková vozidla (HCV) nad 16 tun a více Během třetího měsíce roku 2020 poptávka EU po nových těžkých nákladních vozidlech výrazně poklesla (-38,0%), což znamená devátý měsíc po sobě pokles. V důsledku pandemie COVID-19 se registrace snížila na všech evropských trzích a zejména ve Francii, kde byla poptávka po těžkých nákladních vozech menší o více než polovinu (-50,2%). Během prvního čtvrtletí roku poklesly prodeje těžkých nákladních vozidel na všech hlavních trzích EU, přičemž nejsilnější pokles zaznamenaly Francie (-27,7%) a Německo (-25,9%). Ty v roce 2020 snížily celkový počet registrací na 54 168 těžkých nákladních vozidel, což je o 26,9% méně než v loňském roce. Nová středně těžká a těžká užitková vozidla (MHCV) nad 3,5 t V březnu tohoto roku celkové registrace nových nákladních vozidel v EU nadále trpěly zpomalením poptávky po těžkých nákladních vozech, které se snížily o 35,6%. Všechny čtyři největší trhy zaznamenaly minulý měsíc výrazný pokles: Francie (-49,3%), Itálie (-33,5%), Španělsko (-30,8%) a Německo (-27,6%). První tři měsíce roku 2020 bylo v celé Evropské unii zaregistrováno 66 376 nových nákladních vozidel, což je o 24,8% méně než v prvním čtvrtletí roku 2019. Podobně jako jejich výkon v segmentu těžkých nákladních vozidel, Německo (-26,4%) a Francie (-23,1%) zaznamenaly největší ztráty, následované Španělskem (-15,1%) a Itálií (-12,3%) s méně extrémním poklesem. Nové autobusy a autokary (MHBC) nad 3,5 t V březnu 2020 se v Evropské unii podle očekávání snížily registrace o 37,1% na 1 905 autobusů. Německo (+ 11,8%), Rakousko (+ 12,3%), Estonsko (+ 800,0%) a Kypr (+ 33,3%) byly jediným trhem v regionu, které minulý měsíc zaznamenaly růst. Všechny ostatní země podle registrací zaznamenaly podstatné snížení, zejména Španělsko (-68,8%). Za měsíce leden až březen se registrace MHBC snížily o 10,3%, v celé Evropské unii bylo registrováno celkem 7 637 nových autobusů. I přes březnový pokles zůstala celková poptávka letos na třech ze čtyř hlavních trhů EU v kladných číslech: v Německu (+ 12,4%), v Itálii (+ 9,5%) a ve Francii (+ 6,8%). Naproti tomu španělské registrace klesly během prvního čtvrtletí o 37,2%. V České republice bylo v březnu registrováno pouze 63 autobusů. V březnu loňského roku to bylo 111 autobusů, což znamená 43,2% pokles.

Součástí vídeňské veřejné dopravy bude do roku 2027 osmdesát dva elektrických autobusů, část na palivové články. Probíhá test eCitaro a brzy přijede i autobus na vodík.

Vídeň dlouhodobě sází na elektromobilitu. Letos proto připravuje veřejné zakázky na pořízení 82 autobusů na elektrický a vodíkový pohon. Všechna nová vozidla budou cestující vozit nejpozději do roku 2027. Celková investice přesáhne 50 milionů eur. Součástí příprav je i aktuální test elektrobusu eCitaro. Dvanáctimetrové eCitaro obsluhuje od 22. dubna do 6. května pravidelnou linku mezi centrem Vídně a palácem Schönbrunn. Vídeňský dopravní podnik už stejný model s kapacitou bezmála 90 pasažérů na stejné trase testoval v lednu 2019. Protože se ale odvětví elektrických pohonů dynamicky vyvíjí, rozhodly se Wiener Linien zkušební provoz zopakovat s vylepšeným vozem. „Jen když adaptované vozidlo detailně prozkoumáme v provozu s cestujícími, zjistíme, zda vyhovuje našim vysokým požadavkům,“ vysvětlil ředitel dopravního podniku Günter Steinbauer. „Wiener Linien patří k evropským průkopníkům e mobility. Už v roce 2013 jsme na dvou linkách v centru zavedli provoz pouze osmimetrových elektrobusů. Nyní je stále důležitější, abychom nasadili i standardní autobusy s tímto ekologickým pohonem,“ dodal Steinbauer. Výrobce slibuje efektivnější využití kapacity baterií Podle výrobce Mercedes-Benz snížilo nové eCitaro spotřebu energie a i ve vysokých letních teplotách slibuje dojezd alespoň 150 kilometrů bez dobíjení. Dopravní podnik plánuje dobíjet v garáži, vůz půjde nabít i pomocí střešního sběrače. Oproti Citaru s motorem Euro-VI navíc výrobce avizuje o 40 procent nižší spotřebu pro vytápění, větrání a klimatizaci. Vozidlo také ukládá brzdnou energii. 82 bezemisních vozů do roku 2027 Wiener Linien připravují pro rok 2021 zakázku na 62 standardních autobusů s elektropohonem a dalších deset s vodíkovými palivovými články. V roce 2024 vypíše Wiener Linien zakázku na malé elektrobusy na centrální linky, kde už jezdí elektromidibusy od roku 2013. První nové bezemisní autobusy ve Vídni vyjedou roku 2023 a nejdéle do čtyř následujících let se vídeňská flotila rozšíří o všech 82 kusů. Očekávané investiční náklady přesáhnou 50 milionů eur. Na jihu Vídně ve čtvrti Siebenhirten pro elektrobusy vyroste kompetenční centrum a samostatná garáž. Na severu města v garáži Leopoldau zase dopravní podnik zřídí vodíkovou čerpací stanici. První vodíkový autobus by měl dorazit na testování v červnu letošního roku. Zahraniční kancelář města Vídně, Eurocomm-PR Praha

Po šestitýdenním zastavení výroby začnou továrny MAN Truck&Bus od 27. dubna se sníženou kapacitou postupně ve výrobě autobusů i nákladních vozů pokračovat.

Tak jako řada jiných automobilek, i německý MAN byl nucen z důvodu pandemie koronaviru před několika týdny zastavit výrobu. V pondělí 27. dubna postupně výrobu obnoví. Nejvyšší prioritu bude mít ochrana zaměstnanců. Budou dodržována rozsáhlá opatření, mezi která patří mimo jiné zajištění větší vzdálenosti mezi zaměstnanci, různé směry tras, ochranné prostředky, zaměstnanci projdou školením a k dispozici budou mít instrukce. „V posledních týdnech tým krizového řízení intenzivně pracuje na podmínkách, za kterých lze naše závody restartovat. Mezi klíčové problémy patří spolehlivé dodávky dílů našimi dodavateli, organizace vlastních pracovních procesů s cílem ochrany našich kolegů, ale také podpora poptávky po užitkových vozidlech,“ uvádí Joachim Drees, generální ředitel MAN Truck&Bus SE. „Naši dodavatelé pocházejí ze všech zemí EU - proto žádáme politiky, aby nás při opětovném vstupu na trh podporovali koordinovaným postupem na úrovni celé EU“. Někteří zaměstnanci ve výrobě i v administrativě budou zpočátku pracovat krátkodobě nebo využijí stávající flexibilní pracovní doby a pokud to bude možné, budou pracovat z domova. Návrat do kanceláří bude rovněž v souladu s koncepcí bezpečnosti. Servisní síť pro své značky MAN a NEOPLAN bude i dál plně v provozu. To platí jak pro vlastní servisní společnosti MAN, tak pro partnerské společnosti MAN Truck&Bus, pokud jejich činnost orgány příslušného regionu povolí. MAN Truck&Bus

Podle Evropské asociace výrobců automobilů jen 15% všech registrovaných autobusů nad 3,5 tuny jezdí na alternativní paliva, na elektřinu 4%.

Evropská asociace výrobců automobilů ACEA zveřejnila nejnovější údaje o evropském trhu autobusů v roce 2019 rozdělené na naftu a alternativní pohony. Dieselové a benzinové autobusy V roce 2019 se v EU poptávka po naftových autobusech snížila o 3,1% na 34 123 kusů. Čtyři z pěti hlavních trhů EU zaznamenaly v segmentu nafty dvojciferné ztráty: Španělsko (-13,8%), Spojené království (-12,0%), Itálie (-11,8%) a Německo (-10,1%). Francie byla jediným trhem, který zaznamenal mírný růst (+ 2,4%) v registraci nových naftových autobusů. V ČR bylo podle ACEA registrováno 835 naftových autobusů. V celé Evropské unii bylo v roce 2019 prodáno pouze osm benzínových autobusů (8 kusů v Německu a jeden na Kypru). Vozidla s alternativním pohonem (APV) V loňském roce se registrace nových elektrických autobusů (elektricky nabíjená - ECV zahrnují elektrická vozidla bateriová, s palivovými články a plug-in) v EU zvýšila o 170,5%, z 594 kusů v roce 2018 na 1 607 autobusů prodaných v roce 2019. Elektricky nabíjená vozidla (ECV) představovala 4,0% z celkového prodeje. Největším trhem bylo Nizozemsko s 381 registrovanými elektrickými autobusy, následované Francií (285) a Německem (187). Společně tyto tři země představovaly více než polovinu všech elektricky nabíjených autobusů prodaných v roce 2019. V České republice ACEA eviduje 4 elektrické autobusy. Hybridních autobusů bylo celkově v roce 2019 v celé Evropské unii zaregistrováno 1 918 kusů, což je o 59,7% více než v roce 2018. Tato hybridní elektrická vozidla (HEV) měla tržní podíl 4,8%. Téměř všechny registrace se však soustředily pouze do šesti zemí: Německo (454 kusů), Španělsko (427), Belgie (371), Itálie (255), Francie (210) a Nizozemsko (125). Na druhé straně nebyl ve 13 zemích EU zaregistrován žádný hybridní elektrický autobus, včetně České republiky. 6,2% všech nových autobusů prodaných v EU v loňském roce jezdilo na alternativní paliva (vozidla na zemní plyn, LPG, biopaliva a ethanol), což představuje nárůst o 67,9% na 2 504 registrací - téměř všechny jsou poháněny zemním plynem. Francie (585 kusů), Španělsko (463), Itálie (303) a Švédsko (284) byly největšími trhy EU s autobusy na zemní plyn, které také zaznamenaly nejvyšší procentuální nárůst v regionu (+ 283,8%). V České republice bylo registrováno 273 autobusů na CNG.

Podle analýzy Carbon Brief dojde zřejmě v roce 2020 z důvodu globálního ekonomického zpomalení k většímu snížení emisí, než během druhé světové války.

V posledních týdnech došlo v souvislosti se snahu zastavit šíření pandemie k bezprecedentnímu narušení světové ekonomiky, které má za následek zablokování ekonomik, omezení cestování, drastické omezení letů, významné uzavření průmyslu a výroby, klesající poptávku po energii, méně se používají fosilní paliva k pohonu automobilů, vlaků a lodí. Prognózy zveřejněné společností Carbon Brief uvádějí, že na základě několika zdrojů ze hruba tří čtvrtin ročních světových ekonomických a emisních dat CO2 emisí zahrnujících Čínu, USA, EU a indický sektor by pandemie mohla vést ke snížení emisí CO2 o 2 000 milionů tun ve srovnání s rokem 2019. Tento předběžný odhad odpovídá přibližně 5,5% roku 2019. I když čísla zatím nejsou jistá kvůli řadě faktorů, pokles CO2 v tomto smyslu by znamenal větší snížení emisí, než jaké se ukázalo během jakékoli předchozí hospodářské krize nebo válečného období, včetně obou světových válek ve 20. století, uvádí Carbon Brief. Podle analýzy došlo k pěti předchozím největším poklesům emisí během druhé světové války, globální recesi v letech 1991 až 1992, energetické krizi na začátku roku 1980, španělské chřipkové pandemii krátce po první světové válce a finančnímu krachu v roce 2008. Pokud skončí emise v roce 2020 s výsledkem o zhruba 5,5 % procenta menší produkcí než v loňském roce, pravděpodobně to bude jen dočasný pokles do doby znovu oživení průmyslu, protože změna struktury ekonomiky je jen málo pravděpodobná. Důležité je, že toto snížení by se stále ještě nepřiblížilo k dosažení cíle globálního oteplování 1,5° C stanoveného v Pařížské dohodě. Celosvětové emise by v tomto desetiletí musely každoročně klesnout o přibližně 7,6% - téměř 2 800 milionů tun CO2 v roce 2020, aby se oteplování omezilo. Provedení takového rychlého, hlubokého a trvalého snižování emisí jednoznačně zůstává pro globální ekonomiku obrovskou výzvou a jakékoli snížení emisí v letošním roce bude mít jen malý dopad na dosažení cílů v oblasti klimatu, pokud nebudou následovat dlouhodobější změny v ekonomice, zdůrazňuje analýza. Očekává, že se letos opět zvýší hladina atmosférického uhlíku, i když snížení emisí CO2 bude větší. „Rostoucí koncentrace CO2 - a související globální oteplování - se stabilizují až poté, co roční emise dosáhnou čisté nuly,“´uvádí Carbon Brief. Navíc, krátkodobé snížení emisí v důsledku hospodářských útlumů a krizí veřejného zdraví nejsou důvodem k "oslavám". Ohroženy jsou nejen životy a živobytí lidí, ale současná krize může výrazně omezit investice a zavádění nízkouhlíkové ekonomiky.

Výroba automobilů v březnu dramaticky poklesla, když proti loňskému roku bylo vyrobeno o 47 452 automobilů méně.

Po růstu výroby v lednu a únoru došlo kvůli pandemii koronaviru k výraznému narušení jinak velmi slibného vstupu do letošního roku. Téměř 90 % firem v odvětví bylo donuceno zastavit nebo významně omezit výrobu. Firmy automobilového průmyslu zdůrazňují, že bez přijetí rychlých a robustních opatření pro restart výroby a trhu nelze v dohledné době očekávat návrat k normálnímu chodu a situace se tak nebude zlepšovat. V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 322 908 automobilů, 1 284 autobusů, 306 nákladních vozidel a 118 motocyklů. Pokles celého segmentu motorových vozidel, který je v Česku z více než 99 % tvořen výrobou osobních a lehkých užitkových vozidel, činil kvartálně 11,0 % vůči hodnotám za rok 2019. Tento pokles je dán především omezením produkce automobilů v průběhu března (- 36,2 %), tzn. vynucenou odstávkou výroby z důvodu opatření proti šíření koronaviru. Ta vstoupila v platnost zhruba od poloviny měsíce. Také ve výrobě přípojných vozidel se naplno projevil výrazný propad poptávky, segment poklesl o 9,8 %. „ Celkově lze kvůli odstávkám v březnu a dubnu očekávat propad výroby v Česku až o 170 tisíc motorových vozidel, tedy zhruba o 12 % celkové roční produkce, toto číslo bude navíc v průběhu roku 2020 dále narůstat ,“ komentuje vývoj Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Odhadované měsíční propady tržeb jen u výrobců vozidel přesahují podle údajů AutoSAP 50 miliard korun. U dodavatelů se odhaduje pokles tržeb o zhruba 45 %, což představuje ztrátu více než 17 miliard korun měsíčně. „ Všechny uvedené ztráty se přitom budou s postupujícím časem dále prohlubovat. Nelze očekávat návrat k normálnímu chodu, aniž by byla přijata rychlá a robustní opatření. Proto bychom v jednáních měli pokročit od opatření podporujících zastavený průmysl směrem k opatřením, která podpoří obnovení výroby a prodeje. Nelze přitom usuzovat, že obnovením produkce finálních výrobců vozidel automaticky dochází k plnohodnotnému obnovení výroby celého automobilového řetězce ,“ zdůrazňuje Bohdan Wojnar. Podle aktuálních průzkumů Sdružení autoprůmyslu bylo již v březnu zhruba 15 % firem přinuceno propouštět a v průběhu dubna tuto otázku řeší dalších 42 % firem. Sdružení proto nadále apeluje na vládu ČR, aby přijala opatření, která pomohou firmám s udržením pracovních míst při zachování jejich dostatečné likvidity, a schválila robustní soubor opatření pro restart výroby a trhu. „ Jakkoliv oceňujeme dosavadní kroky české vlády, které by měly pomoci i firmám v autoprůmyslu, za klíčové nadále považujeme prodloužení platnosti programu „Antivirus“, spuštění programu záruk za komerční úvěry pro velké podniky či zrychlení a další dílčí úpravy v oblasti DPH. Dále navrhujeme nastavit funkční pravidla pro přeshraniční pohyb specializovaných expertů, pravidelně dojíždějících zaměstnanců a řídících pracovníků, n utné služební cesty bez povinné karantény a přijetí opatření pro restart trhu s vozidly, která nutně nemusí znamenat zásah do státního rozpočtu“ dodává Wojnar. Sdružení automobilového průmyslu zároveň připomíná, že při silně proexportním zaměření české ekonomiky (jen roční export automotive činí více než 920 miliard korun, to je více než pětina celkového exportu ČR) je zcela klíčová aktivní role zástupců ČR při jednáních na úrovni EU, která musí vést ke koordinovanému a bezpečnému znovuobnovení výroby a k cílené strategické podpoře obnovy tržního a regulatorního prostředí. Vzhledem k často mohutnější pomoci firmám a opatřením na rozjezd trhu v okolních zemích také může docházet jak ke zhoršování konkurenceschopnosti firem tuzemského autoprůmyslu vůči zahraničním, tak i ke snižování bezpečnosti a zvyšování emisí vozového parku ČR.

Koronavirus je důvodem k posunu další akce. Pravidelná odborná konfrerence k integrovaným dopravním systémům ve veřejné dopravě proběhne až 5. a 6. října 2020.

Konference pro organizátory krajských integrovaných systémů a dopravní odborníky se měla uskutečnit 11. a 12. května. Vzhledem k bezpečnostním opatřením ji organizátor - Institut Jana Pernera - přesunul na začátek října, opět do Žďáru nad Sázavou, hotelu Jehla. Závěry z minulých ročníků konference.

Od pondělí 20. dubna bude závod MAN Bus Starachowice pokračovat ve výrobě autobusů. Postupně.

MAN Truck & Bus pozastavil výrobu stejně jako řada dalších evropských automobilek v souvislosti s koronavirovou pandemií. Od pondělí v Polsku začně postupně výrobu obnovovat. Pro server infobus.pl to řekl Jan Seweryn, šéf NSZZ Solidarność v MAN Bus Starachowice. Ze začátku bude práce jen na jednu směnu, postupně se rozšíří na dvě a tři nakonec. "Plánuje se práce pouze na jedné směně a vyrobí se zřejmě šest vozidel," říká Jan Seweryn. Předpokládaná úroveň - 12 autobusů denně - má být dosaženo přibližně v polovině května nebo i později, což se v současné situaci může dynamicky změnit. Továrna závisí na dodávkách komponent od jiných subdodavatelů (včetně zahraničních) a efektivnost práce bude záležet na jejich návratu do práce. MAN Bus vyrábí jak rodinu autobusů Lion`s City, tak i novou generaci Lion`s City (v současné době modely 12C, 18C a 19C), a chystá se příští rok zahájit sériovou produkci elektrických autobusů Lion`s City E. Závod Świętokrzyskie zároveň vyrábí podvozky městské, meziměstské i turistické verze. V loňském roce celková produkce MAN Bus Starachowice překročila 3 700 kusů, z toho přes 2 300 kompletních autobusů.

Agentura TA ČR vyhlásila druhou veřejnou sotěž na podporu výzkumu, vývoje a inovací v dopravě. Lhůta pro předkládání projektů je 10. červen.

Hlavním cílem programu vyhlášeného Technologickou agenturou ČR (TA ČR) a Ministerstvem dopravy je rozvíjet dopravní sektor způsobem, který bude reflektovat společenské potřeby, akceleruje technologický a znalostní rozvoj ČR a napomůže tak růstu konkurenceschopnosti ČR. V rámci veřejné soutěže jsou vítány návrhy projektů zaměřené na témata týkající se zvládání mimořádných událostí jako je současná pandemie COVID-19. Aktuálnost návrhů projektů a využitelnost zamýšlených výstupů a výsledků bude pozitivně posuzována v rámci hodnoticího procesu. Soutěžní lhůta končí dnem 10. června 2020.