Průměrná měsíční mzda členských firem AutoSAP převyšuje o 31,5 % průměrnou mzdu v Česku, v roce 2019 vzrostla oproti roku 2018 o 6,0 %. Počet zaměstnanců vzrostl o 1,0 % na více než 133 tisíc.

Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu, zdůrazňuje, že mzdy v automobilovém průmyslu rostly v minulých letech průběžně. „Data o vývoji průměrných mezd a počtech zaměstnanců ve firmách Sdružení automobilového průmyslu za rok 2019 odrážejí hospodářské zpomalení v odvětví, které charakterizuje pokračující růst mezd a stagnace počtu zaměstnanců, a to ve větší míře u dodavatelských firem. V letošním roce ale již s ohledem na náběh nových regulatorních opatření, či na celkovou ekonomickou situaci nelze nadále očekávat tak pozitivní růst mezd jako v minulých letech. Průměrná mzda ve firmách AutoSAP za rok 2019 byla 43 949 Kč. Oproti roku 2018 to představuje meziroční nárůst o 6,0 % (tedy o 2 493 Kč). Růst mezd zaznamenaly všechny kategorie. Dynamičtějším tempem rostly mzdy u finálních výrobců a v kategorii účelových organizací. Ve srovnání s průměrnou mzdou v České republice je patrný výraznější nárůst především v uplynulé dekádě, ve které se českému automobilovému průmyslu výrazně dařilo. Počet zaměstnanců ve firmách AutoSAP dosáhl počtu 133 378 osob. Oproti přepočtenému roku 2018 to představuje jen velmi mírné meziroční zvýšení o 1,0 % (1 324 osob). Celkový počet zaměstnanců stagnoval. Výrazněji rostly jen počty zaměstnanců ve skupině finálních výrobců. Největší skupina, kterou jsou dodavatelské firmy, měla růst mezd pod průměrem AutoSAP a počet zaměstnanců se oproti roku 2018 dokonce mírně snížil. Členy AutoSAP jsou například Iveco Bus, SOR nebo Škoda Auto. AutoSAP

Nedostatek obličejových masek přiměl čínské společnosti k výrobě svých vlastních. Připojují se i automobiloví výrobci. Poskytnou je zaměstnancům, řidičům a dalším pracovníkům ve veřejných službách.

A utomobilové společnosti včetně BYD Co. překonfigurovaly výrobní linky tak, aby mohly vyrábět masky proti šíření nákazy koronavirem. Připojily se i ropný gigant Sinopec, iPhone a výrobce elektroniky Foxconn. I když je Čína největším světovým výrobcem, v současné krizi nestačí její současná výrobní kapacita téměř 15 milionů masek denně. Rychlý přechod z jednoho produktu na druhý ukazuje jak schopnosti Číny jako výrobní síly, ale také naléhavost a neodkladnost,s níž se společnosti snaží a zastavit smrtící virus. Čína vyhlásila „lidovou válku“ proti nejzávažnějšímu výskytu virů v posledních desítkách let, které vedlo už k více než 900 úmrtím. V sázce je také hospodářství země. Společnosti se snaží o obnovení výroby po celostátních svátcích Lunárního Nového roku, které byly prodlouženy s cílem zamezit šíření viru. Bez řádných bezpečnostních opatřeních, jako jsou masky, riskují společnosti šíření mezi zaměstnanci. AIC-GM-Wuling, podnik General Motors v Číně, uvedl, že postavil 14 výrobních linek s denní kapacitou 1,7 milionu masek a první neděli (9. února) vyrobil první dávku. Společnost BYD podporovaná investorem Warrenem Buffettem uvedla, že do 17. února zahájí masovou výrobu masek s kapacitou až pět milionů denně a 50 000 lahví dezinfekční kapaliny denně do konce měsíce. Společnost známá svými elektrickými vozidly a bateriemi dodá první šarže řidičům autobusů, taxíků a automobilům na zavolání, dále dobrovolníkům a zaměstnancům letišť a leteckých společností. Bude je také poskytovat svým vlastním zaměstnancům, uvedl jeden z úředníků společnosti. Foxconn začal vyrábět masky 5. února pro jeden milion zaměstnanců s tím, že se očekává, že denní produkce dosáhne do konce měsíce dva miliony kusů. Truckmaker Shaanxi Automobile začal vyrábět ochrané brýle v neděli (9. února) a podle zpráv místních médií je schopen produkovat více než 3 000 denně. Sinopec nebo China Petroleum & Chemical Corp. uvedly minulý pátek, že získaly vybavení pro výrobu masek a zřídily 11 výrobních linek. Společnost Guangzhou Automobile Group, která vyrábí automobily se společnostmi Toyota Motor a Honda Motor, uvedla, že se zaměří na výrobu masek a zařízení na výrobu masek. Bloomberg

Celkem bylo v roce 2019 prodáno o 2 700 více nových vozidel na CNG, z toho přes 200 autobusů. Roste i počet plnících stanic, nově bylo otevřeno pro veřejnost 22 plniček CNG.

Spotřeba zemního plynu v dopravě se v ČR za rok 2019 meziročně zvýšila o více než 20 % na rekordních 91,3 milionu metrů krychlových. Aktuálně jezdí po českých silnicích přes 25 tisíc vozidel na stlačený zemní plyn (CNG), pro které je k dispozici již více než 200 plnicích stanic. Autobusů s pohonem na CNG bylo v loňském roce v provozu 1 453. Nových registrovali Iveco, Scania, Solaris a SOR v České republice 273 kusů. Vůbec poprvé se v běžném provozu objevily nákladní vozy na zkapalněný zemní plyn (LNG). „Provozní náklady u CNG vozů vycházejí zhruba korunu na kilometr. Z Prahy tak dojedete za tisíc korun například až k moři. Pořizovací cena je přitom srovnatelná s modely na klasický pohon. Přidáme-li dostatečnou sítí plnicích stanic a výrazně ekologičtější provoz, není divu, že o CNG roste zájem jak ze strany firem, tak i běžných řidičů,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). V roce 2019 bylo otevřeno 22 nových veřejných plnicích stanic CNG a prodáno přes 2700 nových vozidel. Na českém trhu si je přitom možné vybrat z více než 40 modelů aut na CNG. Mezi nimi je nejoblíbenější značkou Škoda, následována VW a Seatem. Provozovatelem největší veřejné sítě CNG stanic v ČR je aktuálně společnost innogy Energo. Ta prostřednictvím svých 63 stanic dodala v roce 2019 koncovým uživatelům zhruba 11 000 tun CNG. „Poté, co jsme v loňském roce plně konsolidovali síť plniček společnosti CNG Vital v rámci innogy, tak v letošním roce plánujeme zprovoznit další 3 – 4 CNG stanice. Chceme se také více zaměřit na zákazníky se zájmem o dodávku a servis technologie plnění CNG a nabídku takzvaných mobilních plnicích stanic,“ řekl Zdeněk Kaplan, předseda jednatelů innogy Energo. Společnosti Bonett Gas Investment, a.s., která je s počtem 40 CNG stanic provozovatelem druhé největší sítě v ČR, plánuje v tomto roce investovat až 250 milionů korun do rozvoje stanic s alternativními palivy. „Zvažujeme investice konkrétně do biometanu. Naším cílem je prodávat na konci roku 2020 alespoň 15 % obnovitelného paliva,“ uvedl Václav Holovčák, člen představenstva Bonett Gas Investment, a dodal: „Kromě otevření 10 – 15 nových CNG stanic chceme v ČR uvést do provozu také zhruba 5 stanic LNG.“ Tři nové CNG stanice chce v tomto roce otevřít také společnost E.ON. „Do rozvoje infrastruktury plánujeme letos investovat přibližně 23 milionů korun a s další výstavbou počítáme i v roce 2021, kdy přesáhneme počet 30 CNG stanic,“ informovala Martina Slavíková, tisková mluvčí společnosti E.ON, a dodala: „V minulém roce jsme otevřeli i jednu plničku v Praze. Naši zákazníci tak mohou bezproblémově plnit CNG už také v hlavním městě.“ Do plného provozu byla vloni také uvedena první plnicí stanice na LNG a nasazeno prvních pět nákladních automobilů na zkapalněný zemní plyn. „Rozvoj LNG v Česku je dobrou zprávou pro všechny, kteří žijí ve větších městech a v blízkosti hlavních silničních tahů. Právě tam nákladní doprava výrazně ovlivňuje kvalitu ovzduší. Tyto vozy ale oproti běžným naftovým motorizacím neprodukují v podstatě žádné škodlivé emise oxidu síry, dusíku ani pevných částic! V segmentu těžké nákladní dopravy dnes neexistuje jiné dostupné palivo, které by dosahovalo požadované kombinace vysokého výkonu a ekologického provozu,“ doplnila L. Kovačovská. Nárůst zájmu o zkapalněný zemní plyn potvrzuje také společnost GasNet, která v České republice provozuje distribuční plynárenskou soustavu a technologie LNG testuje. „Již nyní evidujeme v ČR desítky společností, které o pořízení vozů na LNG vážně uvažují. Spolu s rozvojem infrastruktury LNG stanic proto očekáváme prudký nárůst počtu těchto vozů i ve flotilách u vnitrostátních dopravců. Právě ti jsou totiž pod stále větším tlakem ze strany zadavatelů zakázek na zajištění ekologičtější přepravy,“ uvedl Filip Dostál, ředitel oddělení Business Development společnosti GasNet, s tím, že rozvoj LNG technologií v ČR bude do značné míry záviset na zavedení podpory výstavby infrastruktury a nákupu LNG vozů po vzoru zemí západní Evropy. ______________________________________________________________________ CNG: Stlačený zemní plyn je vhodný pro osobní dopravu, lehké užitkové vozy, autobusy nebo vozy městských služeb. CNG se vyznačuje mimořádně nízkými hodnotami emisí oxidů dusíku (NOx), pevných prachových částic (PM) a karcinogenních uhlovodíků (PAU), tedy složek s nejhorším dopadem na lidské zdraví, které běžné automobily produkují. Jsou tak plně srovnatelné s elektromobily. Přidanou hodnotou vozů na CNG oproti automobilům na naftu či benzin jsou také poloviční náklady na provoz. LNG: Zkapalněný zemní plyn je vhodný zejména pro těžkou nákladní dopravu. Vozy na LNG nabízejí dojezd více než 1000 km a snížení nákladů na palivo až o 20 %. V porovnání s naftou jsou emise oxidu uhličitého nižší o 15 %, emise oxidu síry až o 100 %, oxidů dusíku až o 90 % a pevných částic až o 99 %. Vozy LNG mají rovněž tišší chod motoru oproti dieselovému až o 9 dB. Díky tomu se jim nabízí lepší přístup do center měst, kde mohou platit omezení pro vjezd kvůli hlukovým a emisním normám. Jsou proto vhodné i pro noční vykládky zboží. ČPS

Téměř 12 procent městských autobusů registrovaných v roce 2019 bylo elektrických. Za rok došlo k většímu počtu registrací e-busů než za celé období 2012 - 2018. Lídrem je VDL.

Pro západní Evropu a Polsko byl rok 2019 pro přechod na autobusy s nulovými emisemi rokem rekordním. Již v září bylo překročeno číslo 1 000 kusů a rok skončil s 1 687 registrovanými e-busy z celkových 14 392 městských autobusů. V roce 2018 to bylo 548 kusů. Znamená to mezi lety 2018 a 2019 trojnásobný nárůst. Čísla poskytuje Chatrou CME Solutions. Rostou také všechny ostatní kategorie alternativních paliv (hybridní, CNG a palivové články). Hybridní autobusy mezi lety 2018 a 2019 narostly o 70 procent a vozidla na CNG o 20 procent. Na konci roku 2019 mělo 39% městských autobusů alternativní pohon. V roce 2018 to bylo 28% (3 340 autobusů s alternativní hnací soustavou z celkem 11 845 městských autobusů. Celkový počet 14 392 registrovaných městských autobusů v roce 2019 představuje rekord, v předchozích letech byl počet obvykle mírně pod 12 000. VDL je lídrem na trhu elektronických autobusů Na konci roku 2019 je lídrem na trhu VDL s celkem 386 registrovanými e-busy a 22,5% podílem. V Nizozemsku bylo prodáno 232 vozidel. Na druhém místě je BYD s 236 autobusy (nezahrnuje 79 vozidel realizovaných společně s ADL pro britský trh). Solaris je třetí s celkem 145 registracemi, Volvo čtvrté s 135 registracemi. VDL je v čele dodaných e-busů mezi lety 2012 a 2019 v západní Evropě a Polsku. Z celkem 3 025 kusů má logo VDL 668 e-busů (22,1% podílu na trhu). Následuje BYD (s autobusy BYD-ADL) s 645 e-busy (21,4% podíl) a Solaris s 326 autobusy a 10,8% podílem. Podle statistiky registrací SDA v České republice byly v roce 2019 registrovány pouze 4 e-busy a to od SOR. Chatrou CME Solutions, SustainableBus

Autobusový sektor i v tomto roce roste. V lednu výrobci zaregistrovali ve srovnání s loňským lednem o 54 vozidel více. Nejvíce Iveco Bus, 38 kusů.

Registrace autobusů v České republice vzrostly oproti lednu 2019 o 145,95% (z 37 ks stouply na 91 ks). První je značka Iveco Bus s 38 registrovanými autobusy (41,76%), následují Mercedes-Benz – 23 ks (25,27%), SOR – 17 ks (18,68%), MAN – 7 ks (7,69%), Isuzu – 2 ks (2,20%), Rošero-P – 2 ks (2,20%), Iveco – 1 ks (1,10%), Scania – 1 ks (1,10%). Všechny ostatní kategorie (kromě motocyklů) zaznamenaly pokles. Osobní auta si drží zhruba stejnou úroveň (z 19 278 ks v roce 2019 je pokles na 19 132 ks, tj. o 146 ks). Došlo však k výraznému nárůstu u osobních automobilů s elektrickým pohonem a plug-in hybridů. Čistě elektrických bylo registrováno 384 ks (za celý rok 2019 to bylo 756 ks) a plug-in hybridů 235 ks (celkově za rok 2019 466 ks).

Ministerstvo dopravy zveřejnilo třetí výzvu OPD, podpora činí až 85 procent nákladů na projekt výstavby vodíkové infrastruktury.

Ministerstvo dopravy podpoří z Operačního programu doprava (OPD) výstavbu dalších plnicích stanic na vodík. Za tímto účelem je vyčleněna z evropských prostředků částka 102 milionů Kč v rámci programu podpory infrastruktury pro alternativní paliva. Dne 30. ledna vyhlásilo třetí výzvu OPD v rámci dotačního programu na podporu infrastruktury pro alternativní paliva zaměřenou na vybudování infrastruktury plnicích stanic na vodík. Žádosti je možné předkládat do 28. 5. 2020. O dotaci v této výzvě se mohou ucházet žadatelé, kteří provozují ekonomickou činnost v oblastech: rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí, obchod s plynem prostřednictvím sítí, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, výroba plynu, výroba technických plynů, elektrické instalace, obchod s elektřinou nebo rozvod elektřiny a kteří předloží projekt na vybudování vodíkových plnicích stanic na území České republiky. Celkové způsobilé výdaje projektu mohou dosáhnout maximálně 60 000 000 Kč, maximální míra podpory je 85 %. Předložené žádosti o podporu budou hodnoceny zejména z hlediska hospodárnosti, připravenosti a relevance projektu. Výzva navazuje na druhou výzvu vyhlášenou v dubnu 2019. V rámci všech tří výzev bude podpořena výstavba minimálně 8 plnících stanic, čímž má vzniknout kvalitní základ pro rozvoj vodíkové mobility v České republice. V rámci první výzvy bude podpořena výstavba čtyř plnicích stanic, a to v Ostravě, Praze, Litvínově a Brně, realizace stanic proběhne v roce 2021. Ve druhé výzvě bude podpořena výstavba tří plnicích stanic, a to v Plzni, Praze a Ústní nad Labem, realizace stanic proběhne v roce 2022. Celkem má Ministerstvo na program pro podporu infrastruktury pro alternativní paliva v rámci OPD vyčleněno 1,2 mld. korun. Bližší informace o podmínkách podpory. MD

Evropská komise schválila navýšení podpory německé vlády na zavádění elektrických autobusů v zemi o 300 milionů EUR, přibližně 7,5 miliardy korun.

Německo tak může podpořit investice do elektrických autobusů do konce příštího roku celkovou částkou 650 milionů EUR, což je více než 16 miliard korun. Podpora federální vlády je v kompetenci Ministerstva životního prostředí v Berlíně, které dotuje až 80 procent dodatečných nákladů v kupní ceně ve srovnání s naftovým autobusem a 40 procent na investice do nabíjecí infrastruktury. V prosinci Ministerstvo oznámilo, že schválilo šestnáct projektů s objemem financování více než 250 milionů EUR. Komise uvádí, že německé plány jsou v souladu s pravidly EU pro státní podporu a že režim podpory pomůže snížit emise CO2 „bez nepřiměřeného narušení hospodářské soutěže“. Zejména poslední zjištění mohlo přispět k tomu, že němečtí provozovatelé veřejné dopravy skutečně využili dotace na nákup autobusů z celé Evropy a nejen od německých výrobců (Mercedes-Benz a MAN začaly dodávat svá elektrická vozidla v posledním roce). Státní podpora německé vlády byla schválena v roce 2018. Komise se rovněž domnívá, že podpora motivuje autobusové společnosti, aby více investovaly do elektrických autobusů a nabíjecí infrastruktury. Komise odhaduje, že podpora povede ke snížení emisí ekvivalentních 45 000 oxidu uhličitého ročně. Kromě toho se emise oxidů dusíku sníží asi o 17 tun ročně.

Česká obchodní inspekce loni odebrala celkem 2 668 vzorků všech druhů paliv. Paliva na českých čerpacích stanicích vykazují nejméně závad v historii kontrol. Nejlepší výsledky mají CNG a LPG.

Inspektoři České obchodní inspekce (ČOI) při kontrolách vzorků paliv odebraných na českých čerpacích stanicích zjistila nejméně závad v historii kontrol. Normám nevyhovělo 0,7 % z nich, což je 0,4 procentního bodu méně než v roce 2018. Jsou také v rámci EU kvalitativně nadprůměrná. Nejlepší výsledky mají tradičně alternativní paliva. Všechny kontrolované vzorky stlačeného zemního plynu (CNG) byly loni bez závad, u zkapalněného ropného plynu (LPG) nevyhověl jediný vzorek. Čeští motoristé rovněž stále více preferují prémiová paliva. Podle údajů ČOI bylo loni při kontrolách kvality paliv odebráno celkem 1 010 vzorků benzínu a 1 308 vzorků nafty, zbytek tvořila alternativní paliva. Celkově jakostním normám nevyhovělo 18 vzorků, přičemž nejvíce závad bylo zaznamenáno u nafty, a to 13. U benzínu nevyhověly 3 vzorky. „Kontrolované parametry kvality pohonných hmot na domácích čerpacích stanicích za rok 2019 byly na vynikající úrovni. Celková chybovost trhu činila jen 0,7 procenta, což je nejlepší výsledek v historii,“ uvedl Václav Loula, odborný tiskový mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). „U čerpacích stanic naší asociace bylo odebráno celkem 923 vzorků, tedy 34,6 procent. Byl přitom zjištěn pouze jeden nevyhovující vzorek u LPG. Nejmasovější druhy benzínů a motorové nafty vyšly z testování bez chyb,“ dodal Václav Loula. U plynných paliv, jako jsou LPG nebo CNG, se závady neobjevují dlouhodobě. Loni bylo testováno 300 vzorků LPG a nevyhověl pouze jediný. „V předchozích třech letech jsme zaznamenali jediný případ nevyhovujícího vzorku u LPG, přičemž šlo jen o drobnou odchylku od normy. Míra chybovosti tak byla u LPG v roce 2019 ještě nižší než u konvenčních paliv a činila pouze 0,3 procenta,“ uvedl Michael Gavrilovič, předseda sekce Autoplyn České asociace LPG. Inspektoři ČOI loni odebrali také 40 vzorků dalšího alternativního ekologického paliva CNG. Zde nebyl odhalen žádný problém. Nižší počet kontrol odpovídá nižší hustotě sítě plnicích stanic CNG, která se ovšem intenzivně rozrůstá. Před koncem loňského roku se počet CNG stanic v Česku přehoupl už přes 200. Přitom na začátku roku 2019 jich podle MPO bylo 173. Čeští motoristé si zřejmě potrpí na kvalitu. Nejen, že kontroly jakosti dopadají velmi dobře, ale podle ČAPPO též v předchozích letech výrazně rostla poptávka po aditivovaných a prémiových palivech. Z hlediska kvality pohonných hmot se Česko ve srovnání s ostatními zeměmi EU dlouhodobě řadí ke špičce. Podle Unie nezávislých petrolejářů je závadovost kontrolovaných vzorků na evropských pumpách v posledních pěti letech troj až pětinásobně vyšší než v tuzemsku. „Srovnání s EU nezahrnuje nejčastější naftový prohřešek, a to bod vzplanutí, který se vyskytuje asi v polovině případů nevyhovujících vzorků. Jde o parametr, který většinou nemá žádný vliv na chod motoru a ve většině zemí ani není kontrolován. Přitom v Česku i za malou odchylku padají pokuty, které mohou navodit dojem, že šlo o závažné pochybení,“ vysvětlil Ivan Indráček, předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR. ČAPPO

S celkovým tržním podílem téměř 52 % je IVECO BUS v České republice lídrem na trhu v segmentu meziměstských autobusů. Díky nejúspěšnější evropské řadě Crossway vyráběné ve Vysokém Mýtě.

Na Slovensku se v roce 2019 stal IVECO BUS opět absolutním lídrem na trhu autobusů s celkovým tržním podílem 44,5 %. Rok 2019 byl pro společnost Iveco Czech Republic, a. s. opět úspěšný. Stoupající zájem o meziměstskou řadu autobusů Crossway vyráběnou ve Vysokém Mýtě i významné a dlouhodobě plánované investice firmy do technologického vybavení a do vyššího počtu zaměstnanců jsou hlavními důvody dosažení výrobního výsledku 4 612 vozů (meziroční nárůst o 7,6 %). Vysokomýtský závod tak v uplynulém roce vyrobil o 326 vozů více než v roce 2018. Největší úspěchy firma sklízí díky meziměstské řadě Crossway. IVECO BUS dosáhl v roce 2019 i dalšího důležitého milníku předáním 40 000. autobusu řady Crossway společnosti Arriva. Tento výsledek potvrzuje vedoucí postavení, které řada Crossway v segmentu meziměstských vozů v rámci Evropy zaujímá. Iveco Czech Republic má dlouhodobě zásadní význam pro českou ekonomiku i díky podílu na exportu. Až 93 % výroby z Vysokého Mýta je určeno pro export. Největšími exportními trhy jsou Francie, Itálie a Německo. Společnost Iveco Czech Republic, a. s. je významným zaměstnavatelem v pardubickém regionu, zaměstnává přes 3 900 lidí, dalších zhruba 1 700 pracovních míst vytváří u subdodavatelů V roce 2019 se společnost opět umístila mezi třemi nejlepšími zaměstnavateli kraje a obhájila stříbrnou příčku v soutěži Zaměstnavatel regionu 2019 v kategorii Zaměstnavatel roku do 5 000 zaměstnanců v Pardubickém kraji. Iveco Bus

Kraje a dopravci mohou žádat o podporu z IROP na nákup nízkoemisních autobusů na CNG nebo LNG a bezemisních vozidel na elektřinu nebo vodík. Žádosti přijímá MMR od 30. ledna.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které spravuje Integrovaný regionální operační program (IROP) vyhlásilo ve specifickém cíli 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy výzvu č. 93 „Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro uhelné regiony II“ s alokací 840 mil. Kč z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). O podporu mohou žádat kraje a dopravci ve veřejné dopravě na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřené s krajem na nákup silničních nízkoemisních vozidel využívajících alternativní palivo CNG nebo LNG a splňujících normu EURO 6 nebo bezemisních vozidel využívajících alternativní palivo elektřinu nebo vodík. Maximální výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt je 200 milionů Kč, minimální výše celkových způsobilých výdajů je 5 milionů Kč. Podpořeny mohou být pouze projekty pro regionální autobusovou dopravu na území tzv. uhelných regionů - Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Výzva č. 93 navazuje na úspěšnou výzvu IROP č. 20, ve které bylo podpořeno celkem 33 projektů za 3,3 mld. Kč z EFRR, a především na výzvu č. 89 „Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro uhelné regiony“, do které městští a regionální dopravci předložili 38 projektů za 4,6 mld. Kč z EFRR, jež se nyní dohodnocují. Oproti předchozí výzvě dochází k zúžení podporovaných aktivit a oprávněných žadatelů a úpravě podmínek veřejné podpory, související se zaměřením výzvy pouze na vozidla zajišťující dopravní obslužnost kraje (regionální autobusová doprava). Podpora pořízení nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu zároveň dobíhá v rámci výzev č. 50, 51 a 53 IROP určených pro integrované nástroje ITI, IPRÚ a MAS. Žádosti o podporu lze předkládat v elektronické podobě od 30. ledna do 27. února 2020. Realizace podpořených projektů musí být ukončena nejpozději 30. června 2023.