Částka cca 302 milionů korun tvoří asi 59 % celkové částky, kterou Ministerstvo dopravy vyplatilo dopravcům loni v červnu.

Zatímco v květnu 2020 dopravci požádali na kompenzacích o téměř 169 milionů korun (cca 32 % května předchozího roku), v červnu se částka zvýšila na 301 715 611,96 korun (cca 59 % lonského června). V autobusové dopravě o největší částky k proplacení požádali: STUDENT AGENCY, s.r.o. 8 346 829,00 ČSAD VSETÍN, a.s. 7 294 622,00 ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 7 136 329,54 ARRIVA MORAVA, a.s. 6 745 384,00 ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY, a.s. 6 126 075,05 Drážní dopravci: Vlaky: ČD, a.s. 137 782 111,70 Regiojet, a.s. 26 018 488,28 LEO Express a.s. 7 552 359,25 ARRIVA Vlaky s.r.o. 2 090 663,64 GW Train Regio a.s. 1 872 484,11

Škodě Transportation se s PPF daří. Kromě velkých investic do výroby v Plzni a Ostravě přichází na řadu závod na opravy a výrobu kolejových vozidel v Šumperku.

Skupina Škoda Transportation pokračuje v miliardových investicích do vylepšení svých výrobních základen. Téměř půl miliardy na modernizaci areálu Pars nova v Šumperku zajistí navýšení výrobních kapacit o 35 % oproti současnosti a další technologickou modernizaci areálu. „Daří se nám naplňovat naši dlouhodobou strategii, v jejímž rámci dochází také k navyšování výrobních kapacit. Mimo masivních investic v Ostravě a Plzni nyní připravujeme investici v hodnotě téměr půl miliardy do navýšení kapacit a modernizace areálu v šumperské společnosti Pars nova. S rozšiřováním kapacit bude také docházet k náboru nových zaměstnanců,“ sděluje předseda představenstva a prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina. V Plzni Škoda Transportation již začala s výstavbou nového výrobního a zkušebního zázemí a díky tomuto rozšíření za více než 800 milionů korun postupně přijme více než tisíc nových zaměstnanců. V Ostravě se zase firma Škoda Vagonka díky investici jedné miliardy korun rozroste na dvojnásobek plochy, postaví se například nová lakovna, moderní obráběcí centrum nebo výrobní linky. Škoda pod novým vlastníkem, skupinou PPF, prochází díky nově získaným zakázkám obdobím zásadního růstu. „Díky obchodním úspěchům máme k realizaci připravené zakázky v hodnotě zhruba 65 miliard korun,“ upřesňuje Petr Brzezina. Firma díky tomu může masivně investovat do navyšování kapacity výroby, vývoje, výzkumu a s tím souvisejícímu náboru nových zaměstnanců. Skupina Škoda patří k technologickým lídrům v oboru a v místech, kde působí, přináší sofistikovanou výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Významná investice čeká i Pars nova. „Potřebujeme výrazně navýšit kapacitu výroby a inovovat technologie, abychom mohli uspokojit rostoucí poptávku po modernizacích, opravách a také kvůli další práci v rámci skupiny Škoda Transportation,“ říká Aleš Měrka, generální ředitel a člen představenstva Pars nova a dodává: „Investiční výstavba v naší společnosti byla zahájena prodloužením zkušebny a přejímací haly, kterou plánujeme dokončit do konce letošního roku. Dále jsme zahájili komplexní modernizaci provozu v hlavní výrobní hale a připravujeme investici do nové opravny podvozků a kolovky. Investicemi si klademe za cíl získat až sedmnáct nových kolejových stání a novou linku na opravu podvozků.“ V následujících letech vznikne moderní komplexní pracoviště „Nová podvozkárna“. Ta bude v první fázi ještě v letošním roce osazena dvěma posuvnami, kolejištěm o délce 300 m nebo novou průběžnou pračkou pro podvozky. V roce 2021 zde dojde k instalaci nového CNC soustruhu na dvojkolí, lisu na dvojkolí a vybudování specializovaného pracoviště na montáž ložisek a defektoskopického střediska. Dokončení celé „Nové podvozkárny“ bude završeno v roce 2022 instalací samostatné lakovny a tryskacího boxu. Další investice jsou v Šumperku plánovány do kompletní rekonstrukce výrobních provozů, jako například opravny trakčních motorů, opravny elektroniky a do technologie přípravy a dělení materiálu pro výrobu náhradních dílů. Pars nova působí v Šumperku již více než 70 let v oblasti modernizací, oprav, ale i novovýroby kolejových vozidel a zaměstnává zhruba 700 zaměstnanců. Pars nova nabízí technicky a ekonomicky zajímavá řešení, která vedou ke zvyšování efektivity, bezpečnosti a komfortu cestování po železnici a městskou hromadnou dopravou. Za dobu existence podniku prošlo výrobními halami Pars nova několik tisíc vozidel, které se zde dočkaly potřebných modernizací a oprav.

Stanou se evropské automobilky závislými na výrobcích baterií z Číny? V Evropě se připravují obrovské investice, budovat továrny na baterie plánují domácí výrobci, ale také asijští.

Pro evropské výrobce elektromobilů je dnes největším problémem nedostatek baterií. Jednou z mála firem, která je v současné době v Evropě schopná dodávat lithiové články, je závod korejské společnosti LG Chem v polské Vratislavi. Kapacitou a mnohdy ani kvalitou však továrna zdaleka nestačí pokrývat poptávku, která navíc v budoucnu mnohonásobně poroste. Evropa proto bije silně na poplach a připravuje investice v řádu miliard eur. Jinak se stanou evropské automobilky zcela závislými na produkci baterií z Číny a Koreje. Skupina PSA, do které patří francouzské automobilky Citroen a Peugeot, německý Opel a britský Vauxhall, oznámila, že hodlá ve Francii a v Německu do roku 2030 vybudovat továrny na výrobu akumulátorů do elektromobilů (EV – Electric Vehicles) s konečnou kapacitou 48 GWh. To by představovalo výrobu jednoho milionu baterií ročně, což je přibližně 15% evropského trhu. Společný podnik s názvem Automotive Cell Company počítá s investicí téměř 5 miliard EUR, přičemž očekává podporu od francouzských, německých a evropských úřadů ve výši téměř 1,3 miliardy. Konkurentem asijských výrobců baterií chce být také švédský bateriový start-up Northvolt. Mezi investory ohlášeného mamutího podniku na výrobu lithium-iontových baterií patří Volkswagen a BMW. První továrna v severním Švédsku bude jedním z největších průmyslových projektů za několik desetiletí, druhá továrna má vzniknout v Dolním Sasku v Německu. Northvolt přitom tvrdí, že již předem prodal významnou část své výroby do roku 2030 v hodnotě více než 13 miliard USD. Cílem je 150 GWh kapacity ročně a pozice největšího hráče v Evropě. Volkswagen potvrdil, že kupuje 20 procent akcií švédského výrobce, přičemž zahájení výroby baterií pro VW je plánováno na rok 2024. Rozvoj kapacit na výrobu baterií v Evropě plánují i asijští výrobci. V Polsku chce dále investovat korejská značka LG a v Maďarsku připravují investici japonský výrobce GS Yuasa a korejský Samsung. Největší světový výrobce baterií, čínský CATL, plánuje postavit továrnu v Německu o konečné kapacitě až 100 GWh. Nedaleko Berlína pak chce ve své Gigafactory vyrábět souběžně elektromobily a baterie také americký investor Elon Musk. Muskova společnost Tesla, která je průkopníkem a předním světovým výrobcem elektromobilů, ale začíná v souvislosti s bateriemi řešit ještě jeden problém. Tesla v současné době používá pro svá EV vyráběná mimo Čínu lithium-iontové baterie se směsí niklu-kobaltu-hliníku, která obsahuje asi 5% kobaltu. Tento vzácný kov je nejen velmi drahý, jeho cena se na světových burzách pohybuje přes 30 000 USD za tunu, ale v historii prošel i řadou cenových výkyvů a rovněž výkyvů z hlediska nabídky. Rizikem je především koncentrace jeho produkce v politicky nestabilním Kongu. Tesla proto už nyní ve vozech modelové řady 3 vyráběných v čínském Šanghaji začíná používat bezkobaltové lithium-železo-fosfátové baterie. Jsou levnější než baterie s kobaltem, mají však nižší hustotu. Cílem Muskovy společnosti je mít v budoucnu baterie bez kobaltu ve všech modelech aut. Světová poptávka po kobaltu ale přesto zřejmě poroste závratným tempem. Podle analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA) byla v roce 2019 spotřeba kobaltu do baterií pro EV 19 tisíc tun, ale v roce 2030 to bude 180 tisíc tun. Podobné skoky IEA očekává také u dalších materiálů, jako jsou lithium (17 v roce 2019, 185 v roce 2030), mangan (22, 177) a nikl (65, 925). Uplatnění pro bezkobaltové baterie IEA zatím vidí v sektoru městských dodávek a autobusů a u EV nižší třídy, kde je cena důležitější než dlouhé dojezdy. Výrobci bezkobaltových technologií však sázejí na rychlý vývoj a zvyšování kapacity. Celosvětová kapacita všech EV baterií by se měla podle IEA zvyšovat ze současných 170 GWh ročně na 1,5 TWh ročně v roce 2030. Česká republika se díky svým zásobám lithia může stát jedním z důležitých evropských hráčů. Podle expertů bude Evropa druhým největším spotřebitelem lithia na světě, ale zatím ho dováží od producentů z Austrálie a Chile, a to navzdory nalezištím Portugalsku, Finsku, Španělsku, Rakousku, Německu a právě v České republice. Zdroje lithia v okolí Cínovce v Krušných horách jsou z jedné třetiny na německé straně, kde už se i těží. Kontrolu nad českým lithiem obnovila vláda prostřednictvím státní energetické společnosti ČEZ a podle plánů ministerstva průmyslu a obchodu by megatovárna na lithiové baterie pro EV mohla nahradit pracovní místa po útlumu uhlí na severu Čech. Pro ČEZ by továrna znamenala v oblasti elektromobility jednu z největších investic ve střední Evropě. Hejl Servis

Evropská komise schválila podporu na úhradu škod způsobených koronavirem provozovatelům veřejné dopravy v Německu.

Podle pravidel EU o státní podpoře, na základě německého programu, schválila minulý týden EK státní podporu ve výši 6 miliard Eur. Částka má odškodnit společnosti poskytující regionální a místní veřejnou osobní dopravu v Německu, kterým způsobily škody vypuknutí koronaviru a následná nouzová opatření zavedená v Německu za účelem omezení šíření viru. Výkonná viceprezidentka Margrethe Vestager, komisařka pro hospodářskou soutěž, uvedla: „Provozovatelé místní a regionální hromadné dopravy poskytovali občanům základní služby během vypuknutí koronaviru. Tento program ve výši 6 miliard Eur umožňuje Německu, aby jim nahradilo škody, které utrpěly v důsledku propuknutí nemoci, a zavedeným nouzovým opatřením k omezení šíření viru. Pokračujeme ve spolupráci se všemi členskými státy, aby mohla být vnitrostátní podpůrná opatření zavedena co nejrychleji a nejúčinněji a v souladu s pravidly EU. “ Německá vláda zavedla, stejně jako Česká republika, nouzová opatření nezbytná k omezení šíření koronaviru. Uzavřela školy a školky, v co největším rozsahu se pracovalo na dálku, zavedla pravidla pro sociální distancování a omezila shromažďování. To vážně ovlivnilo regionální a místní veřejnou dopravu, počet přepravených osob na silnici i železnici klesl o 70% až 90%, což mělo za následek výrazný pokles příjmů dopravců. Provozovatelé dopravy navíc měli povinnost udržovat dostatečnou frekvenci spojů, aby byla zajištěna mobilita osob bez přístupu k alternativním dopravním prostředkům, včetně krizových pracovníků, jako jsou zdravotníci. Situaci zhoršily dodatečné náklady, které provozovatelům dopravy vznikly v souvislosti s opatřeními zaměřenými na omezení šíření nákazy - hygienická opatření. To vše vedlo k vážným problémům s likviditou, které jsou rizikem pro odchod mnoha dopravců z trhu. Německý program je určen každému provozovateli služeb regionální a místní veřejné dopravy na náhradu vzniklé škody při plnění smluvních závazků při propuknutí koronaviru a následnými opatřeními. V rámci tohoto režimu budou mít dopravní společnosti nárok na náhradu škody vzniklé mezi 1. březnem a 31. srpnem 2020 formou přímých dotací. Německo bude muset zajistit, aby žádný provozovatel nedostal více náhrad než ve skutečnosti utrpěl škod. Komise posoudila opatření podle čl. 107 odst. 2 písm. B) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), což Komisi umožňuje schválit opatření státní podpory poskytnutá členskými státy za účelem kompenzace konkrétním společnostem nebo konkrétním odvětvím na škody přímo způsobené mimořádnými událostmi. Komise má za to, že koronavirus lze považovat za výjimečnou událost, protože se jedná o mimořádnou, nepředvídatelnou událost, která má významný hospodářský dopad. V důsledku toho jsou výjimečné zásahy členských států za účelem náhrady škod způsobených ohniskem opodstatněné. Komise zjistila, že německý program podpory nahradí škody přímo spojené s propuknutím koronaviru. Rovněž shledal, že opatření je přiměřené, protože zamýšlená náhrada nepřesahuje to, co je nezbytné k náhradě škody. Komise proto dospěla k závěru, že režim je v souladu s pravidly EU o státní podpoře.

Koronavirová pandemie negativně ovlivnila tržby i ziskovost švédské firmy. Po úplném zastavení produkce dochází k oživení trhu a bude nutné zvýšit rychlost výroby.

Čisté tržby společnosti Scania se snížily v prních šesti měsících o 24 procent na 58 469 mil. SEK (přibližně 148 mil. Kč). Provozní výnosy klesly o 70 procent. Komentář Henrika Henrikssona, prezidenta a generálního ředitele „ Toto období bylo silně poznamenáno vypuknutím koronavirové pandemie a jejími důsledky v podobě nižší poptávky i omezené výroby. Tyto aspekty negativně ovlivnily čisté tržby a ziskovost. Rázné kroky společnosti však zmírnily negativní dopad. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 došlo ke snížení čistých tržeb o 38 procent na 25,4 mld. SEK a provozní výnosy dosáhly záporné hodnoty -192 mil. SEK. V první polovině roku 2020 klesly čisté tržby na 58,5 mld. SEK a zisk na 2,8 mld. SEK, což znamenalo provozní marži ve výši 4,8 procenta. V první polovině roku 2020 jsme zaznamenali pokles dodávek vozidel o 41 procent, přičemž nižší objem se týkal v podstatě všech regionů. Příjmy společnosti Scania z poskytování služeb klesly během první poloviny roku 2020 o 5 procent na 13,5 mld. SEK. Segment finančních služeb vykázal nižší provozní výnosy ve výši 476 mil. SEK (737) kvůli vyšším rezervám na nedobytné pohledávky, což je odrazem finančního dopadu koronavirové krize na naše zákazníky. Po úplném zastavení celosvětové produkce společnosti Scania na jaře, kdy byla veškerá výroba ukončena kvůli nedostatku součástí a výpadkům v dodavatelském a logistickém řetězci, začalo docházet k pozvolnému oživení. Přijaté objednávky, které se nahromadily v důsledku zastavení výroby způsobeného pandemií, nebyly dosud zpracovány. Proto nyní probíhá plánování s cílem kompenzovat tuto výrobní ztrátu zvýšením rychlosti výroby. Při pohledu do budoucna zůstává situace na straně poptávky nejistá. Počet přijatých objednávek nových nákladních vozidel byl ovlivněn ekonomickým vývojem obecně, který se v různých částech světa liší. V Asii dochází k patrnému oživení stejně jako v některých částech Evropy, zatímco v Latinské Americe je tento proces pomalejší. Pandemie výrazně ovlivnila globální trh autobusů a autokarů, zejména pak poptávku po autokarech a turistických autobusech. V segmentu motorů je ovšem poptávka silná a přijaté objednávky dokonce převyšují úrovně předchozího roku. Společnost Scania dokázala dosud čelit výzvám vyvolaným koronavirovou pandemií poměrně úspěšně. Učinili jsme rychlá a rozhodná opatření a u velkého počtu projektů a aktivit jsme „šlápli na brzdu“, abychom snížili náklady a zachovali hotovost. Odhad dlouhodobých dopadů této krize je obtížný a bude trvat dlouho, než se poptávka vrátí na úroveň před krizí. S ohledem na tuto skutečnost a za účelem zajištění ziskovosti společnosti Scania do budoucna tak, aby mohla i nadále podporovat přechod směrem k udržitelnému systému dopravy, probíhají intenzivní a komplexní činnosti, jejichž cílem je dlouhodobě upravit strukturu nákladů společnosti Scania. Jak již bylo oznámeno v průběhu čtvrtletí, čelíme nyní přísnému opatření v podobě zeštíhlování organizace přibližně o 5 000 zaměstnanců po celém světě .“ Scania

Na rok 2020 je na náhradu škod v důsledku nižších tržeb z důvodu Covid-19 vyčleněno 30 milionů, dalších 70 milionů na úhradu splátek nebo leasingu za autobusy.

Kompenzace ve výši 100 milionů Eur směřují do odvětví dálkové komerční dopravy. Opatření pro autobusové dopravce obsahuje srpnová vládní vyhláška , která byla vydána po souhlasu Parlamentu k dalšímu zadlužení. Kromě mnoha dalších odvětví našla italská vláda prostor a zdroje pro odvětví cestovního ruchu a komerční autobusové linky. Článek 67 vyhlášky - Kompenzační opatření pro přepravu cestujících autobusy mimo závazky veřejné služby Na Ministerstvu infrastruktury a dopravy (MIT) byl zřízen fond s dotací 30 milionů eur pro rok 2020, jehož cílem je náhrada škod způsobených společnostem poskytujícím tyto služby v důsledku nižších příjmů z důvodu mimořádné situace v souvislosti s Covid-19, v období od 23. února do 31. prosince 2020 ve srovnání s průměrem příjmů ve stejném předchozím dvouletém období. Článek 68 vyhlášky - Opatření týkající se silniční osobní dopravy (turistické služby) Další prostředky byly přiděleny na investice společností, které vykonávají činnost silniční přepravy cestujících a které nepodléhají závazkům v oblasti služeb veřejné prostředky. Na rok 2020 činí kompenzace 70 milionů EUR. Podíl 40 milionů je určen na úhradu splátek nebo leasingových splátek za vozidla. Česká republika zatím na toto odvětví, které bylo Covid-19 zasaženo téměř 100 procentně, peníze nenašla.

Oživení trhu silničních vozidel je velice pozvolné. Všechny kategorie kromě motocyklů a autobusů jsou stále v záporných číslech. Autobusy v červenci meziročně vzrostly o téměř 72 procent.

V období od začátku roku do konce července 2020 pokračuje meziroční propad u osobních automobilů, u lehkých užitkových vozů a nákladních vozů, u autobusů a motocyklů došlo naopak k nárůstu registrací. Vobdobí 1‑7/2020 bylo v ČR registrováno celkem 114 799 nových osobních automobilů, 8 701 lehkých užitkových automobilů, 801 autobusů, 3 802 nákladních vozidel a 13 879 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 150 314 nových osobních automobilů, 11 823 lehkých užitkových automobilů, 718 autobusů, 6 484 nákladních vozidel a 13 308 motocyklů. Registrace nových autobusů v období 1‑ 7/2020 vzrostly meziročně o 11,56% (z 718 ks na 801 ks). První je značka Iveco Bus s 308 registrovanými autobusy (38,45%), následují SOR – 190 ks (23,72%), MAN – 107 ks (13,36%), Setra – 76 ks (9,49%), Mercedes-Benz – 40 ks (4,99%), Iveco – 28 ks (3,50%), Solaris – 27 ks (3,37%), Scania – 8 ks (1,00%), Irizar – 7 ks (0,87%), Isuzu – 3 ks a ostatní (0,37%). V červenci výrobci registrovali 115 autobusů, meziročně o 71,64% více. První je značka Iveco Bus s 48 ks, následují SOR s 33 ks, Solaris 22 ks a Iveco se 7 ks.

Výstavba nového výrobního a zkušebního zázemí firmy začala v těchto dnech. Díky rozšíření postupně přijme Škoda Transportation více než tisíc nových zaměstnanců.

Firma letos a v příštím roce investuje do svého hlavního areálu více než 800 milionů korun. „Pod novým vlastníkem skupinou PPF se nám daří získávat významné zakázky. To je důvod, proč masivně investujeme do rozšíření výroby a také proč hledáme několik set nových kolegů na pozice dělnické, technické i inženýrské. Vidím to jako dobrou zprávou nejen pro Plzeň, ale pro celý region. Škoda patří k technologickým lídrům v oboru, přináší inovace do veřejné dopravy a sofistikovanou výrobu s vysokou přidanou hodnotou, pracuje na základě vlastního výzkumu a vývoje. Plzeň je tak jedním z důležitých center tohoto průmyslu v Evropě,“ upozorňuje předseda představenstva a Prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina. Plzeňskou výrobní základnu čeká v rámci zásadní investiční akce například rozšíření o nové zázemí pro výrobu podvozků. „Škoda bude moci využívat nové prostory pro svařování, lakovnu či tryskací boxy. Vybavení bude skutečně na vysoké technologické úrovni - vybudujeme například nové moderní robotické pracoviště pro svařování. Kapacitu výroby také posílí například počítačově řízené obráběcí stroje za zhruba 80 milionů korun,“ říká viceprezident pro Investice a správu majetku Škody Transportation Pavel Novák. Druhou významnou oblastí investic v plzeňské Škodovce bude výstavba nové zkušebny, kde bude možné testovat všechna vozidla nebo jejich části z produkce Škody. „Oblast zkoušek a testování vozidel a jejich komponentů je v dnešním dopravním průmyslu jedním z klíčových faktorů a s tím, jak roste výrobní záběr a celková produkce Škodovky, proto posilujeme i tuto oblast. Vyroste nové, špičkově vybavené zkušební zázemí, jehož součástí bude například prototypové pracoviště určené k testování nových typů vozidel,“ říká Pavel Novák. V rámci této investiční akce za zhruba 320 milionů korun v hlavním plzeňském areálu firma vybuduje nový dopravní systém, který zahrne nové propojení zkušebních kolejí k výrobnímu zázemí nebo k místní železniční trati. Všechny investiční akce bude doprovázet masivní nábor nových pracovníků. „V souvislosti s nárůstem výroby plánujeme během letošního a příštího roku navýšit počet zaměstnanců o více než tisíc. Hledáme kvalifikované zaměstnance z technických oborů, především konstruktéry, projektanty a z dělnických pozic elektromechaniky. S ohledem na stav trhu práce je to velká výzva. Škoda ale nabízí stabilitu velké firmy, velkou perspektivu do budoucna a nadstandardní pracovní podmínky včetně řady benefitů,“ říká viceprezident pro Lidské zdroje Škody Transportation Lumír Tesař. Škoda Transportation

Na oživení hospodářství ve všech členských státech investuje EU téměř 2,2 miliardy EUR. Cílem je vybudovat nové dopravní propojení, podpořit udržitelnou dopravu a vytvoří pracovní místa.

140 významných projektů bude financováno prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy ( CEF ), grantového režimu EU na podporu dopravní infrastruktury. Tímto financováním naplňuje EU své cíle v oblasti klimatu stanovené v Zelené dohodě pro Evropu. Velmi silný důraz je kladen na projekty zlepšující železniční síť, včetně projektů přeshraničních spojení a spojení s přístavy a letišti. Vnitrozemskou vodní dopravu by mělo stimulovat zajištění větší kapacity a lepšího multimodálního propojení se silniční a železniční sítí. V námořní dopravě jsou prioritou projekty pobřežní plavby založené na alternativních palivech a instalace pevninských zařízení pro dodávky elektřiny do přístavů, aby se snížily emise z lodí v docích. „Unijní příspěvek ve výši 2,2 miliardy eur na tuto zásadní dopravní infrastrukturu pomůže nastartovat oživení. Očekáváme, že vygeneruje investice v hodnotě 5 miliard eur,“ vysvětluje komisařka pro dopravu Adina Văleanová. „Evropská unie investuje do spektra projektů, které zahrnuje například vnitrozemskou vodní dopravu, multimodální spojení, alternativní paliva nebo rozsáhlou železniční infrastrukturu. Nástroj pro propojení Evropy je jedním z našich hlavních nástrojů pro budování solidního dopravního systému, který obstojí v časech krize a který je zásadně důležitý – v tuto chvíli i z dlouhodobého hlediska.“ Evropská unie podpoří projekty železniční infrastruktury na hlavní transevropské dopravní síti (TEN-T) celkovou částkou 1,6 miliardy eur. Mezi 55 zvolenými projekty figuruje mimo jiné přeshraniční úsek železniční trati mezi Drážďany a Prahou nebo projekt Rail Baltica napojující pobaltské státy na evropskou železniční síť. Unie podpoří také přechod na ekologičtější pohonné hmoty. Na 19 takto zaměřených projektů uvolnila necelých 142 milionů eur. Řada podporovaných projektů spočívá v přestavbě lodí, aby mohly fungovat na zkapalněný zemní plyn, nebo v instalaci příslušné přístavní infrastruktury. Infrastruktura pro alternativní pohon se bude budovat i v silniční dopravě – v silniční síti bude instalováno 17 275 dobíjecích stanic a do provozu se nasadí 355 nových autobusů. Devět projektů přispěje k interoperabilnímu železničnímu systému v EU a k hladkému provozu vlaků po kontinentě prostřednictvím evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Modernizace lokomotiv a železniční tratě tak, aby vyhovovaly sjednocenému evropskému vlakovému zabezpečovacímu systému, zvýší bezpečnost, zkrátí dobu cestování a optimalizuje využívání kolejí. Na těchto devět projektů vynaloží EU přes 49,8 milionu eur. Česká republika získá finanční prostředky na projekty: Zavádění zabezpečovacího zařízení ETCS (Deployment of on-board ETCS in selected prototypes) pro České dráhy, a.s. (způsobilé výdaje v eur 18,733 tis., příspěvek CEF 6,300 tis.) Železniční uzel Přerov, 2. stavba - Technologie a vybraná infrastruktura (Junction Prerov, 2nd construction - Technologies and selected infrastructure) pro Správu železnic, státní organizace (způsobilé výdaje 68,676 tis., příspěvek CEF 57,324 tis.) Modernizace železničního uzlu Pardubice (Modernization of the Pardubice Railway Junction) pro Správu železnic, státní organizace (způsobilé výdaje 148,153 tis., příspěvek CEF 125,930 tis.). Projekt na přípravu projektu přeshraničního spojení Drážďany – Praha podalo Německo. Ministerstvo dopravy na něm intenzivně spolupracuje, ať už podporou u komisařky pro dopravu a nebo výstupy na Koordinačním výboru CEF. Nyní se čeká, až vybrané projekty členské státy odsouhlasí. Rozhodnutí Komise o financování bude formální.

Mirko Sgodda, nyní ředitel Compliance Trucks & Buses, se stane od 1. října novým ředitelem pro marketing, prodej a zákaznické služby v Daimler Buses.

Mirko Sgodda (46) bude nástupcem Ulricha Basterta (60), který odejde do důchodu 30. září 2020 po 35 letech práce v Daimleru. Ulrich Bastert přišel do skupiny v roce 1985 a zastával různé manažerské pozice v byznyse s užitkovými vozidly, mimo jiné působil jako prezident tehdejšího DaimlerChrysler AG v České republice a jako ředitel prodeje a marketingu užitkových vozidel ve Francii. Od roku 2007 do roku 2015 byl Bastert ředitelem marketingu, prodeje a služeb Mercedes-Benz Truck, zodpovědným za prodej nákladních vozidel, jakož i veškerou komunikaci a marketing pro značku Mercedes-Benz Trucks. Od roku 2015 vede obchodní divizi Daimler Buses. Mirko Sgodda zahájil svoji kariéru v Daimleru v roce 2002 a od té doby pracoval v různých prodejních funkcích napříč všemi značkami skupiny. Z mnoha iniciativ vyvinul strategie prodejní sítě a úspěšně implementoval produktová a servisní portfolia specifická pro užitková vozidla. Od roku 2010 do roku 2013 byl Mirko Sgodda zodpovědný za rozvoj prodejních sítí ve společnosti Daimler ve střední a východní Evropě, Africe a Asii (DCAA) a byl zodpovědný za řízení trhu všech značek na více než 120 trzích. V roce 2013 převzal jako člen výkonné rady oblast „Business Development“ v Mercedes-Benz Retail v Berlíně. Od roku 2017 je Compliance Officer pro Daimler Trucks & Buses v divizi Integrity & Legal ve Stuttgartu. Od 1. října převezme funkci Head of Marketing, Sales and Customer Services v Daimler Buses. Daimler