EK plánuje výrazné dotace do plynárenského sektoru. Nová směrnice o nízkoemisních vozidlech považuje CNG/LNG za vhodné alternativní palivo. Bude se nová úprava vztahovat i na kategorii meziměstských autobusů?

Zemní plyn sehraje v Evropské unii klíčovou roli při nahrazování uhlí a v přechodu k energetice plně využívající obnovitelné zdroje. Zároveň by měl nalézt větší uplatnění i v silniční dopravě, kde pomůže překlenout období při nahrazování nafty a benzínu elektřinou. Takto popsal budoucí využití zemního plynu výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans s tím, že pro jeho další rozvoj se počítá i s výraznějšími finančními dotacemi. Potvrdil tak předpoklady, na které od začátku jednání o budoucím evropském energetickém mixu upozorňuje Český plynárenský svaz (ČPS). „ Vítáme slova Evropské komise o tom, že zemní plyn představuje dlouhodobě udržitelnou a ekologickou komoditu, jejíž používání by mělo být výrazněji podporováno z evropských peněz. S ohledem na snižování emisí a energetickou bezpečnost má zemní plyn, stejně jako další obnovitelné a dekarbonizované plyny, v budoucím evropském i tuzemském energetickém mixu nezastupitelné místo ,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, „ Podle posledních údajů zaznamenala výroba energie z uhlí loni v EU značný pokles. Důvodem je vedle obnovitelných zdrojů právě také větší využívání zemního plynu .“ Očekává se, že paroplynové elektrárny a kogenerační jednotky sehrají důležitou roli v příštích desetiletích při přechodu k čisté výrobě energie. Ve srovnání s uhelnými zdroji jsou významně šetrnější k životnímu prostředí a vhodně doplňují obnovitelné zdroje energie zejména ve špičkách. Zásadní je také spolehlivost dodávek plynu a jeho skladování v podzemních zásobnících, jež mají nezastupitelnou roli z pohledu strategických rezerv státu především v zimních měsících. Podle F. Timmermanse může využití sítě plynovodů a terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) i v budoucnosti snížit celkové náklady na splnění evropských cílů na ochranu klimatu. V oblasti silniční dopravy navíc průběžně narůstá počet vozidel, které využívají jako pohon stlačený zemní plyn (CNG). S tím souvisí i další rozšiřování infrastruktury plnicích stanic. „ Síť plniček CNG je v ČR poměrně hustá a jejich počet už přesáhl dvě stovky. Na pumpách bývaly dříve stranou, nyní tvoří součást stojanů. Pokud chceme naplnit naše závazky v oblasti čisté mobility, musíme cíleně podporovat také rozvoj bioCNG a bioLNG, což může napomoci do budoucna i domácímu automobilovému průmyslu ,“ připomněla Lenka Kovačovská s tím, že jednou z výhod jízdy na plyn je i nezanedbatelná finanční úspora. V současné době se připravuje zcela nový zákon, který bude implementačním právním předpisem pro transpozici směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Tato transpoziční právní úprava je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení a její účinnost se očekává nejpozději do 2. srpna 2021. V návrhu tohoto zákona se používá označení nízkoemisní vozidlo, kde v případě autobusů (tj. kategorie silničních vozidel M3) je definice nízkoemisního vozidla stanovena tak, aby zohlednila vozidla na jakákoliv alternativní paliva včetně vozidel na zemní plyn (CNG/LNG). Při použití obnovitelného biometanu v mixu se zemním plynem, tj. bioCNG a bioLNG se význam nízkoemisní vozidlo ještě posiluje. Návrh připravovaného zákona zahrnuje autobusy kategorie M3 na CNG (bioCNG) do stanovených minimálních podílů nízkoemisních vozidel pro výběrová řízení na zajištění dopravní obslužnosti. " Pokud hovoříme o bioCNG a bioLNG, tak se jedná o obnovitelný biometan, který se získá vyčištěním bioplynu na požadovanou kvalitu zemního plynu. Vyčištěný biometan se následně vtláčí do plynárenské distribuční sítě. To znamená, že na plnicí stanici CNG dostaneme mix zemního plynu s obnovitelným biometanem a tímto bioCNG se plní tlakové lahve ve vozidle. Jak plnicí stanice (CNG i LNG) tak i motory ve vozidlech jsou stejné a díky identickému složení biometanu se zemním plynem tudíž nevyžadují jakékoliv technické úpravy ," vysvětluje Lenka Kovačovská. Jako první v ČR zahájilo v dubnu vtláčení obnovitelného biometanu přímo do plynárenské sítě Energetické centrum recyklace Rapotín. Využívá ho společnost innogy, která na svých plnicích stanicích má pro řidiče již k dispozici bioCNG. Biometan je pro čistou dopravu skutečně palivem budoucnosti, neboť plní nejpřísnější limity čisté mobility tím, že uvolňuje do ovzduší až o 80 % méně emisí CO2 oproti benzinu či naftě. BioCNG nebo bioLNG tak významně přispívá ke snižování emisní zátěže v ovzduší vlivem dopravy. V souvislosti s novým zákonem o čistých vozidlech nyní objednatelé i dopravci čekají, jak bude stanovena třída u kategorie M3. Respektive, zda se označení nízkoemisní vozidlo dle zákona bude týkat i třídy II - Meziměstský autobus. Vozidlo této třídy můze přepravovat stojící cestující, avšak jen v omezeném prostoru. Do oblasti působnosti směrnice spadají jen vozidla kategorie M3 s prostory pro stojící cestující (třída I - Městský autobus), které jim umožňují častý pohyb. Vozidla kategorie M3 s velmi omezenými nebo neexistujícími prostory pro stojící cestující jsou považována za autokary (třída III), na které by se povinnosti vyplývající ze směrnice neměly vztahovat. Redakce s využítím informací ČPS

Na silnicích Evropské unie loni zemřelo meziročně o 2% osob méně, v České republice o 6%. Nejbezpečněji je ve Švédsku, nejhůře je na tom Rumunsko.

V roce 2019 zemřelo na silnicích Evropské unie cca 22 800 osob. To je meziročně zhruba o 2 procenta méně. Silnice EU jsou s 51 mrtvými na milion obyvatel bezkonkurenčně nejbezpečnější na světě. V 15 členských státech došlo k meziročnímu snížení počtu obětí (a mezi ně se řadí i Česká republika), ve 4 státech ke změně nedošlo, naopak v 8 zemích byly počty obětí vyšší. Osm členských států loni zaznamenalo historicky nejnižší počet obětí dopravních nehod. Jedná se o Finsko, Francii, Chorvatsko, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Řecko a Švédsko. Lucembursko a Švédsko zaznamenaly více než 30% pokles, v Estonsku se jednalo o 22 procent. Naopak o pětinu vzrostl počet mrtvých v Dánsku, které i tak má páté nejbezpečnější silnice v rámci EU27. Dále pak 13% navýšení registruje Slovinsko, přesto bezpečnost na jeho silnicích je nad průměrem za celou Evropskou unii. Nejbezpečnější silnice byly ve Švédsku, kde na 1 milion obyvatel zemřelo při nehodách 22 osob, následuje Irsko s 29 usmrcenými. Naopak nejhorší údaje pocházejí z Rumunska s 96 mrtvými na milion obyvatel, následují Bulharsko (89 mrtvých na milion obyvatel) a Polsko (77 obětí na milion obyvatel). „Mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie tak panují obrovské rozdíly, v posledním Rumunsku je evidováno 4,4x více úmrtí než v premiantském Švédsku,“ upozorňuje Roman Budský z Platformy VIZE 0. Evropská komise uvádí, že na jednu oběť dopravní nehody připadá dalších více než 5 osob, jež utrpěly těžké zranění s doživotními následky. Celkově se tak jednalo o zhruba 120 000 případů. Náklady dopravní nehodovosti vyčíslila Evropská komise na zhruba 280 miliard eur ročně, což odpovídá zhruba 2 procentům HDP celé EU. V letech 2010-2019 se počet obětí dopravních nehod v rámci celé EU snížil o 23 procent. Je tedy více než pravděpodobné, že se do konce letošního roku nepodaří snížit počty mrtvých ve srovnání s rokem 2010 o předpokládanou polovinu. Největší redukci počtu obětí v daném období vykázaly Řecko (-45 procent), Lotyšsko (-39 procent) a Litva (-38 procent). „Jediné dva státy naopak vykázaly zvýšení, konkrétně Malta o 23 a Nizozemsko o 9 procent. Přesto však jsou jejich silnice v rámci celé EU jedny z nejbezpečnějších,“ doplňuje Roman Budský. V České republice v roce 2019 zahynulo 58 osob na milion obyvatel, to je meziročně o 6 procent méně. „Zatímco v roce 2018 Česká republika zaujala v pomyslném unijním žebříčku 21. pozici, za loňský rok to bylo 17. místo. Díky tomu, že dané pořadí již nehodnotí Velkou Británii, je tento výsledek o jednu pozici lepší. I tak by se jednalo o zlepšení o tři místa,“ doplňuje Roman Budský. Ve srovnání s rokem 2010 byl loni počet obětí nižší o 23 procent, což odpovídá celounijnímu průměru. Celkové ekonomické náklady nehodovosti za rok 2019 dle odhadu Centra dopravního výzkumu dosáhly cca 80 miliard korun.

Součástí celkové ceny paliv je fixní částka spotřební daně, marže prodejců a DPH. S poklesem ceny samotné nafty a benzínu roste míra zdanění, u nafty na 59%, u benzínu na 67%.

S propadem cen benzínu a nafty současně vzrostl podíl fixní složky jejich konečné ceny. Tou je spotřební daň. Výsledkem je výrazný růst míry zdanění pohonných hmot. Podle nejnovějších statistik Evropské komise (EK) činí v Česku celkový podíl daní v ceně benzínu 67 %, u nafty je to 59 %. Evropský průměr je ještě o něco vyšší. Výsledné ceny benzínu a nafty jsou v Česku i ve všech zemích EU tvořeny více než z poloviny daněmi. Jde především o spotřební daň, která v tuzemsku činí u benzínu 12,84 Kč/l a 10,95 Kč/l u motorové nafty. Jedná se o fixní součást konečné ceny paliv, což ze své podstaty způsobuje, že při poklesu ceny komodity, tedy ropy, roste podíl daní na celkové ceně. Finální cenu pohonných hmot samozřejmě ještě zvyšuje DPH, která se počítá ze základu obsahujícího vedle ceny suroviny a marže rafinerie a pumpařů i spotřební daň. To znamená, že platíme daň z daně. Podle aktuálních statistik EK vystoupala míra zdanění u nafty na 59 % a u benzínu dokonce na 67 %. „Při porovnání se statistikami z úvodu loňského června došlo letos k nárůstu míry zdanění nafty o 8 a benzínu dokonce o 11 procentních bodů. V konkrétních číslech to znamená, že z ceny litru nafty odvedeme skoro 15 korun a 50 haléřů na daních, z ceny litru Naturalu 95 je to 17,37 korun,“ říká Damir Durakovič, generální ředitel nákupní aliance Axigon. Dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze dne 12. 6. přitom stojí litr Naturalu 95 průměrně 26,12 Kč/l a nafta 26,14 Kč/l. Cena paliv očištěná o DPH i spotřební daň tak aktuálně činí 8,75 koruny za litr benzínu a 10,65 koruny za litr nafty. Vážený průměr míry zdanění pohonných hmot v rámci EU činí 68 % u benzínu a 62 % u nafty. Meziročně jde v obou případech o nárůst o 9 procentních bodů. Česko je v tomto ohledu podprůměrné. Při porovnání výše míry zdanění s ostatními státy se ale nachází až ve druhé polovině žebříčku. Nejnižší podíl daní na koncové ceně pohonných hmot má Malta, největší pak Slovinsko a Finsko společně s Velkou Británií. Z okolních zemí Česka má vyšší míru zdanění jen Německo, zatímco v Polsku je čtvrtá nejnižší vůbec. I tak ale patří Česko celkově k těm levnějším zemím. „Autodopravcům se proto vyplatí natankovat ještě v tuzemsku. Tankovací karty sice bývají akceptovány i v ostatních evropských zemích, ale české firmy i podnikatelé mohou v Česku, popřípadě na Slovensku využít takzvané plošné ceny. Ty umožňují bez ohledu na lokalitu, tedy i na dálničních a příhraničních pumpách, které standardně bývají znatelně dražší, tankovat za stejnou cenu jako ve zbytku republiky, která je současně dlouhodobě podprůměrná,“ uvádí Damir Duraković.

Německá vláda potvrdila 3. června rozhodnutí vložit 2,5 miliard EUR do záchranného balíčku na veřejnou dopravu. Stejnou částkou mají přispět i jednotlivé spolkové země.

Asociace německých dopravních společností (VDV) podle svého vyjádření rozhodnutí vlády o podpoře veřejné dopravy velmi vítá a zdůrazňuje, že nyní jsou na řadě federální státy. Podle výpočtů VDV pandemie koronaviru do konce roku způsobí ztráty na tržbách veřejné dopravy kolem pěti miliard EUR. Důvodem je také to, že během krize bylo v nabídce podstatně víc služeb, než bylo z důvodu poptávky nutné. Prezident VDV Ingo Wortmann komentoval rozhodnutí vlády: „Chtěli bychom poděkovat federální vládě, která s tímto významným podílem v záchranném balíčku pro veřejnou dopravu poskytuje důležitou podporu pro další pokračování kvalitní a dobře fungující místní dopravy v Německu. I přes nižší poptávku jsme ujeli v průměru 80 procent běžné nabídky i během velkých restriktivních omezení. Bylo to politicky žádoucí a také nutné, aby lidé mohli pracovat v nezbytně potřebných profesích, a bylo potřeba zabezpečit dostatečnou vzdálenost mezi cestujícími ve vozidlech. Nyní už znovu jezdí autobusy a vlaky téměř pravidelně všude. Naše nabídka spojení bez zachování odpovídajícího příjmu z jízdenek není ekonomicky životaschopná. Z tohoto důvodu je záchranný balíček, který byl jednomyslně schválen federálními státy na jednání ministrů dopravy a ministrů financí a nyní je částečně financován federální vládou, nezbytně nutný. Předpokládáme, že v nejbližší době zahájí obdobné financování druhé poloviny částky ze svého rozpočtu jednotlivé země." Německá vláda představila 3. června také balíček ekonomických pobídek v hodnotě 130 miliard EUR. Původně plánovaný bonus "šrotovné" na automobily se spalovacími motory nebyl schválen, ale byly schváleny dotace na elektromobily. Evropská komise plánuje velkou obnovu Celá Evropa utrpěla v souvislosti s COVID 19 velké ztráty. EU proto připravuje obrovské investice a ekonomické pobídky ve výši 750 miliard EUR . Spolu s tím reviduje na návrh Evropského parlamentu rozpočet EU 2021–2027. Podle Süddeutsche Zeitung by mohlo do sektoru dopravy a mobility směřovat až 100 miliard EUR.

V květnu registrovalo Iveco Bus více než 100 autobusů, 84 MAN a 67 kusů Setra. Celkových rekordních 304 autobusů a velká zakázku pro Arrivu v Plzeňském kraji zachránily meziroční statistiku.

I přesto, že Iveco Bus víc než měsíc nevyrábělo a v dubnu bylo registrováno jen 34 autobusů, registrace od začátku roku oproti stejnému období 2019 vzrostly o 14,63% (ze 492 ks na 564 ks, tj. o 72 ks). Statistiku zachránilo 304 autobusů v květnu, což je o 62,57% meziročně více. Největší počet, 102 ks, registrovalo Iveco Bus. Následuje MAN - 84 autobusů, Setra - 67 ks, SOR 36 ks a Iveco - 14 ks. Celkově první za období od ledna do května 2020 je značka Iveco Bus s 186 registrovanými autobusy (32,98%), následují SOR – 142 ks (25,18%), MAN – 94 ks (16,67%), Setra – 74 ks (13,12%), Mercedes-Benz – 32 ks (5,67%), Iveco – 20 ks (3,55%), Irizar – 6 ks (1,06%), Isuzu – 2 ks (0,35%), Scania – 2 ks (0,35%), Solaris – 2 ks (0,35%), Rošero-P – 2 ks (0,35%). V květnu pokračoval výrazný propad registrací nových osobních automobilů, které dosáhly pouhých 56% loňské úrovně. Celkově meziročně za 1-5/2020 klesly o 30,34% (z 106 596 ks na 74 258 ks, tj. o 32 338 ks). V květnu klesly meziročně o 44,37%. Nejvíce aut registrovala značka Škoda, následuje Hyundai a Volkswagen. Z hlediska paliva vede benzín s 66,60%, podíl nafty tvoří 28,27%. Zvyšuje se počet registrovaných vozů s čistě elektrickým pohonem – 868 ks a plug-in hybridů – 541 ks. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly za prvních pět měsíců pokles o 30,14% (z 8 468 ks na 5 916 ks, tj. o 2 552 ks). V květnu klesly meziročně o 38,27%. První je značka Volkswagen, následují Ford a Fiat. Registrace nákladních vozidel oproti loňsku klesly celkově o 41,33% (ze 4 537 ks na 2 662 ks, tj. o 18 75 ks). V květnu se meziročně propadly o 67,54%. První je značka MAN, následují Mercedes-Benz a DAF. Kategorie motocyklů zaznamenala letos pokles registrací o 5,72% (z 8 573 ks na 8 083 ks, tj. o 490 ks). V květnu však vzrostly meziročně o 24,15%. První je značka Honda, následují Yamaha a CF Moto.

V dubnu 2020 podle očekávání výrobci registrovali v porovnání s rokem 2019 o více než polovinu méně vozidel, autobusy a autokary klesly o 66,8%. Většina Evropy byla minulý měsíc uzavřena kvůli koronaviru.

Největší ztráty ze všech 27 trhů EU zaznamenaly v dubnu za celý segment užitkových vozidel Španělsko (-87,8%), Itálie (-85,5%) a Francie (-82,4%). Ty patřily k nejvíce postiženým a měly nejvíce restriktivní opatření. Za první čtyři měsíce roku se poptávka EU po nových užitkových vozidlech snížila o 34,5%, což bylo do značné míry způsobeno dopadem koronaviru v březnu a dubnu. Čtyři hlavní trhy letos zaznamenaly dvojciferný procentní pokles: Španělsko (-46,6%), Francie (-41,6%), Itálie (-41,4%) a Německo (-22,5%). Autobusy a autokary (MHBC) nad 3,5 t Minulý měsíc poptávka po nových autobusech a autokarech v EU klesla o 66,8% na 993 registrovaných kusů. S výjimkou Maďarska, Švédska a Lotyšska zaznamenaly všechny trhy v regionu v dubnu výrazný pokles, zejména Španělsko (-81,6%). Od ledna do dubna se registrace autobusů a autokarů snížily o 20,1%, přičemž v celé Evropské unii bylo prodáno celkem 8 551 vozidel. Celková poptávka zůstala v Itálii kladná (+ 1,4%), zatímco Francie (-8,6%) a Německo (-6,7%) zaznamenaly mírný pokles. Ve Španělsku nové registrace klesly téměř o polovinu (-48,0%). ACEA

Podle analytiků Bloomberg mají elektrické autobusy budoucnost, velký význam vidí ve vodíku, prodávat se ale budou i autobusy dieselové.

BloombergNEF vydal každoroční dlouhodobou prognózu pro používání elektrických vozidel v příštích dvaceti letech. Zahrnuje lehká osobní vozidla, užitková vozidla, autobusy a motocykly. Zprávu zpracovává tým specialistů z celého světa. Výrobci automobilů urychlují své plány na zavádění elektrických vozidel (EV), částečně proto, aby vyhověli stále přísnějším předpisům v Evropě a Číně. COVID-19 některé z nich zpozdí, ale do roku 2022 bude celosvětově k dispozici více než 500 různých modelů EV. Podíl elektrických autobusů ve světových flotilách stále roste. V současné době je jich v provozu po celém světě půl milionu. V roce 2040 dosáhne podíl vozidel poháněných z baterií dvou třetin. Uvádí to nově vydaná zpráva Electric Vehicle Outlook 2020 od Bloomberg New Energy Finance (BloombergNEF,BNEF), která každý rok analyzuje trh s elektrickými vozidly. Podle zpracovatelů zprávy BNEF elektrické autobusy na baterie nepokryjí plně trh, ale doplní je dieselové autobusy a na vodíkové palivové články v oblastech, kde je obtížné instalovat nabíjecí infrastrukturu. Tam, kde jsou extrémní teploty, v blízkosti průmyslových klastrů s produkcí vodíku nebo tam, kde je upředňostňována jiná technologie. Podle BNEF se rozšiřování palivových článků nebude týkat trhu osobních vozidel, ale mají daleko větší šance na využití u užitkových vozidel a autobusů. Městské autobusy s palivovými články budou zabírat v roce 2024 6,5% z celkových prodejů nových autobusů. Z geografického hlediska budou mít významnější podíl v Kalifornii, Číně, částech Evropy, Japonsku a Jižní Koreji. Jde o země, které aktivně pracují na rozvoji infrastruktury pro tankování vodíku. Zpráva rovněž odhaduje, že baterie se stanou účinnější a budou významně klesat jejich ceny. Cena by měla být nižší než 100 USD/kWh pro rok 2024 a 61 USD/kWh pro rok 2030. „Ale pokračování snižování cen baterií vyžaduje značné investice do vývoje a výroby,“ píše BNEF. BNEF očekává, že elektrická vozidla (nejen autobusy, ale všechna elektrická vozidla) budou představovat 5,2 % světové spotřeby elektřiny. Zpráva se také zabývá pandemií covid-19 a jejím významem pro veřejnou dopravu. Podle BNEF povede pandemie k trvalému omezení cestování městskou dopravou a ke zvýšení automobilové dopravy a přetížení ulic měst. Výhled se nezabývá plynovými autobusy (CNG ani LNG).

EU vyhlásila vítěze čtyř cen Evropského týdne mobility 2019. Cílem každoroční kampaně je podpořit čistou mobilitu a udržitelnou městskou dopravu a ukázat možnosti zlepšení kvality života a zdraví.

Kruševac (Srbsko) je vítězem ceny EUROPEANMOBILITYWEEK 2019, cenu pro menší obce získala Karditsa (Řecko). Ve velkých regionech zvítězil Brusel a 1. cenu EU za bezpečnost na městských silnicích získala Pontevedra (Španělsko). Komisařka pro dopravu Adina Văleanová uvedla: „Chtěla bych upřímně blahopřát vítězným městům - vaše činnost je příkladem a ukazuje, jak velkou roli může hrát městská samospráva při vytváření čistších, bezpečnějších a udržitelnějších měst. Doufám, že budou inspirací pro obce a města, která přehodnocují své strategie mobility, v neposlední řadě v důsledku současné pandemie.“ Kruševac, Srbsko - vítěz EUROPEANMOBILITYWEEK 2019 pro větší obce Srbské město Kruševac zapůsobilo na porotu svými širokými aktivitami, podpořenými silnou účastí občanů a politickou podporou místní vlády. I starosta chodil pěšky, aby podpořil akci s udržitelnou mobilitou. Během EUROPEANMOBILITYWEEK 2019 si městské ulice užívaly nový život bez aut, a to nejen v centru města, které ovládli chodci, ale také na předměstí, kde lidé organizovali různé aktivity. Byla změněna také tvář města, byly vybudovány nové cyklostezky, chodníky, náměstí, městské parky, lavičky a různé atrakce. Dalšími finalisty v kategorii větších obcí jsou Rethymno (Řecko) a Vratislav (Polsko). Karditsa, Řecko - vítěz ceny EUROPEANMOBILITYWEEK 2019 pro menší obce Karditsa získala porotu díky propagačních materiálů a partnerství na podporu udržitelné mobility. Během EUROPEMOBILITYWEEK 2019 se město spojilo s desítkami organizací včetně škol, hudebních akademií, vládních institucí, policie, hasičů, občanských organizací, které byly všechny vyzvány k účasti na týdnu oslav mobility. Mezi další iniciativy patřily finanční výhody pro společnosti zavádějící opatření pro udržitelnou mobilitu a zavedení dojíždění na kole do práce nebo chůze pěšky. Dalšími finalisty jsou Alfândega da Fé (Portugalsko) a Paide (Estonsko). Region hlavního města Bruselu, Belgie - vítěz 8. ceny za plánování udržitelné městské mobility (SUMP) Region hlavního města Bruselu si stanovil jasné a ambiciózní cíle udržitelné mobility, mezi něž patří do roku 2030 nulová úmrtnost v silniční dopravě, omezením používání automobilů, snížením rychlosti do 30 km za hodinu do roku 2021 a zvýšením počtu pěších zón. Porota byla zvláště zaujata přístupem k dosažení těchto cílů, které město vnímají jako „ekosystém“. Úspěchy města jsou silně podporovány všemi zúčastněnými stranami, účastí občanů a implementací „superbloků“, inovativního konceptu urbanismu. Dalšími finalisty jsou Kaunas (Litva) a Wrocław (Polsko). Pontevedra, Španělsko - první vítěz EU Urban Road Safety Award Pontevedra od roku 1999 důsledně snižuje počet úmrtí na silnicích ve městě a dosáhlo v letech 2011 až 2018 nulových úmrtí na silnicích. Řada opatření zajišťuje, aby bezpečnost a udržitelnost šly ruku v ruce. Město použilo jasnou a pečlivou monitorovací strategii, aby určilo, které politiky jsou efektivní a které je třeba aktualizovat, což má za následek zvýšení aktivní mobility, jako je chůze a jízda na kole: V Pontevedře chodí do školy 80% dětí ve věku 6–12 let samostatně . Porota byla ohromena tím, že Pontevedra využila širokou škálu opatření, včetně snížení rychlostních limitů na 10 - 30 km/hod. a vytvořila množství veřejných prostor, které jsou atraktivní pro chodce. Dalšími finalisty jsou Jaworzno (Polsko) a Ordu (Turecko). Evropský týden mobility probíhá každý rok od 16. do 22. září. Loni se aktivně zapojilo více než 3 100 obcí a měst. Přihláška do letošního Evropského týdne mobility

Podle očekávání studenti i senioři omezili cestování. Meziročně klesly kompenzace za slevy na jízdném ve veřejné dopravě o 56%.

Strach z nákazy koronavirem i restriktivní opatření z důvodu omezení šíření infekce a zavření škol v polovině března vedly k velkému poklesu počtu cestujících a následnému omezení spojů. Meziročně klesly požadavky dopravců na kompenzace za poskytnuté slevy ve veřejné dopravě o 56%. Na Ministerstvo dopravy přišly faktury za 201 milionů korun. Autobusy STUDENT AGENCY, s.r.o. 6 261 611,00 ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 5 771 361,87 ARRIVA MORAVA, a.s. 4 967 063,00 ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY, a.s. 4 557 480,20 ČSAD VSETÍN, a.s. 4 230 001,00 Vlaky ČD, a.s. 80 965 716,39 Regiojet, a.s. 14 881 858,13 LEO Express a.s. 2 765 441,75 ARRIVA Vlaky s.r.o. 2 031 194,23 GW Train Regio a.s. 890 153,24 ARRIVA Vlaky fakturovala za Liberecký kraj (IDOL) souhrnně v březnu i kompenzace za jízdné za předchozí měsíce (drážní dopravu zahájila 15. prosince 2019). Za březen je částka 916 milionů (předcházející měsíce by naopak byly vyšší). Vláda se zrušením nebo změnou systému poskytování slev do budoucna nepočítá. V souvislosti s koronavirovou krizí a zavřením škol byla zkrácena kapitola Ministerstva dopravy státního rozpočtu v položce, která zahrnuje financování slev na jízdném oproti předpokládaným 6 miliardám o 1, 5 miliardy korun. V dubnu 2019 činily kompenzace slev přibližně 486 milionů korun, vzhledem k tomu, že letošní celý duben byla zrušena výuka na všech školách a byl zakázán, kromě nutných cest, pohyb osob, zvláště seniorům, měla by se tato opatření na výši nároků kompenzací za slevy na jízdném podstatně projevit.

Od poloviny března litr nafty zlevnil skoro o 3 koruny, litr benzínu dokonce o 3 koruny a 40 haléřů. Odborníci ale předpovídají zdražení, hlavně u benzínu.

Podle nejnovějších dat Evropské komise (EK) klesla v Česku cena nafty na průměrných 25,70 Kč/l a cena benzínu na 25,30 Kč/l. Od poloviny března tak litr nafty zlevnil skoro o 3 koruny, litr benzínu dokonce o 3 koruny a 40 haléřů. Podle odborníků ale již nastal obrat a pohonné hmoty opět podraží. Roste totiž jak cena ropy, tak i poptávka po palivech vlivem ústupu pandemie koronaviru. Aktuální plošné ceny paliv vyhlášené petrolejářskými firmami pro tento týden předznamenávají zdražení hlavně u benzínu. Ceny pohonných hmot jsou na nejnižších hodnotách za poslední roky. Může za to propad cen ropy i výrazný pokles poptávky na čerpacích stanicích v důsledku koronavirových opatření. V současnosti se však ceny benzínu i nafty již odrazily ode dna a budou dále růst. „ Příčina je dvojí. Další omezení těžby způsobilo růst ceny této komodity a současně zmírňování opatření proti šíření pandemie oživilo dopravu, a tím i poptávku po palivech ,“ popisuje Ivan Indráček, předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů. Budoucí vývoj cen pohonných hmot na čerpacích stanicích zpravidla dobře predikují takzvané plošné ceny paliv. Velké petrolejářské společnosti je pro firemní zákazníky vyhlašují na týdenní bázi. „ Ceny na čerpacích stanicích mají obvykle určitou setrvačnost, zatímco plošné ceny reflektují vývoj na trzích bezprostředně a jakákoliv změna ceny ropy nebo kurzu koruny se do nich obratem promítá ,“ vysvětluje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám i živnostníkům poskytuje tankovací karty. „ V tomto týdnu jsme zaznamenali skokový nárůst cen, přičemž plošná cena litru nafty vzrostla oproti minulému týdnu o 30 haléřů a cena Naturalu 95 dokonce o 1 Kč/l ,“ dodává Damir Duraković. Plošné ceny tak naznačují výraznější růst ceny benzínu, který je levnější než nafta od konce března. To potvrzuje také Ivan Indráček: „Benzín bude opět dražším palivem. Levnější byl nyní proto, že je využíván především v osobní automobilové dopravě, která byla výrazně omezena karanténou. Nafta je naopak používána hlavně v nákladní dopravě, která sice byla vlivem koronavirových opatření zredukována, ale přeprava zboží zůstala v určité míře zachována. Její spotřeba proto neklesala tak prudce.“ V některých zemích západní Evropy je nafta také významným topným médiem. Proto bývá dražší zpravidla v zimních měsících. „S koncem topné sezóny proto už nebude vyšší poptávka po naftě, respektive topném oleji, tlačit cenu tohoto paliva nahoru,“ dodává Indráček. Litr nafty stojí v Česku podle nejnovějších údajů EK průměrně 25,70 Kč, litr benzínu 25,30 Kč. I v případě výrazného zdražení zřejmě zůstanou ceny v nejbližší době pod 30 Kč/l, což je stále velmi příznivá situace. „ Firmy i podnikatelé mohou navíc tankovat v režimu plošné ceny, která je dlouhodobě pod průměrem trhu. Plošná cena platí pro celou síť dané petrolejářské firmy bez ohledu na lokalitu a ceny na stojanech konkrétní čerpací stanice. Například v síti EuroOil činí v tomto týdnu plošná cena nafty 23,59 Kč/l ,“ uzavírá Damir Duraković.