Užitková vozidla v první polovině roku zaznamenala propad poptávky o 33,7%. Autobusy meziročně poklesly o 35,1%, Česká republika je v plusových číslech.

V červnu 2020 zůstala poptávka po nových užitkových vozidlech v EU slabá (-20,3%), i když tempo poklesu se ve srovnání s dubnem a květnem zpomalilo. Pokles byl méně výrazný v segmentu dodávek, což zlepšilo celkový výsledek. Segmenty nákladních vozidel a autobusů však stále bojují. Tři ze čtyř největších trhů v regionu zaznamenaly minulý měsíc dvojciferné propady: Německo (-30,5%), Španělsko (-24,2%) a Itálie (-12,8%), Francie zaznamenala mírný nárůst (+ 2,2%) ). V průběhu první poloviny roku se registrace užitkových vozidel v EU snížily o 33,7%. Každý z 27 trhů EU v letošním roce zatím zaznamenal dvojciferný procentní pokles, včetně čtyř hlavních: Španělsko (-44,8%), Itálie (-35,4%), Francie (-32,0%) a Německa (-28,6%). Registrace autobusů a autokarů minulý měsíc poklesly o 41,5%, což je mírné zlepšení ve srovnání s květnem (-56,5%). Pouze tři z 27 trhů EU vykázaly v červnu 2020 pozitivní výsledky: Kypr (96 autobusů na rozdíl od 3 kusů v roce 2019), Lucembursko (13 vozidel na rozdíl od 10 kusů v roce 2019) a Slovensko (33 kusů oproti 16 v roce 2019). Na ostatních 24 trzích, včetně čtyř hlavních, došlo v červnu k dvojcifernému procentnímu poklesu. V České republice výrobci registrovali v červnu 122 autobusů (Iveco 74 kusů, SOR 15 kusů, MAN 13 kusů ...), meziročně o 23,3% méně. Během první poloviny roku 2020 klesla poptávka po autobusech a autokarech v celé Evropské unii o 35,1%, v regionu bylo zaregistrováno 12 508 nových vozidel. Počet registrací ve Španělsku klesl o více než polovinu (-52,3%), v Itálii o 21,3%, Německu o 19,2% a Francii o 18,9%. Česká republika je za první půl rok 2020 v plusových číslech, i když jde jen o 5,4%. Nejlépe si vede Kypr , + 562,5% (106 autobusů oproti 16 v roce 2019).

Podle statistik dosáhl čínský objem exportu v květnu letošního roku 3 930 kusů, meziročně o 34% méně. Objem dodaných autobusů za 1-5 měsíc představuje meziroční pokles o 0,3%.

22 611 nových autobusů a autokarů vyvezli od ledna do května čínští výrobci do zahraničí. Mezi největší odběratele se zařadil Egypt (26,43%), následuje Saúdská Arábie (18,3%), Peru (6,2%), Bolívie, Vietnam, Filipíny, Nigérie, Venezuela, Spojené arabské emiráty (UAE) a Chile. Celkový objem vývozu do deseti nejvýznamnějších destinací (17 214 kusů) představuje 76,1% celkového čínského objemu exportu (celkem 22 611 autobusů a autokarů). V květnu byly mezi deseti destinacemi s největším odbytem Saúdská Arábie (47,6%), Egypt (9,54%), Kazachstán (8,04%), Nigérie, Vietnam, Kypr, Chile, Hongkong, SAE a Jordánsko. Z celkového objemu vývozu (3 357 kusů) tam představoval podíl více než 85%. I když se export čínských výrobců snížil, co se týká elektrifikovaných autobusů, zaznamenali růst. V květnu vyvezli 171 elektrických autobusů, meziročně o 55,0% více. Za období od ledna do května dokonce o 72% meziročně více, 556 vozidel. Ve stejném období vyvezla Čína 52 plug-in hybridních autobusů, což představuje pokles o 61,0%. Celkově Čína vyvezla do zahraničí 608 kusů nových elektrifikovaných autobusů, meziročně o 49,4% více. Zdroj: Chinabuses.org

Český automobilový průmysl zaznamenal v červnu 2020 mírné oživení, přesto bylo za 1. pololetí letošního roku vyrobeno o 32,5 % méně motorových vozidel než v roce 2019. Výrobcům autobusů se dařilo.

V červnu se dařilo zejména výrobcům autobusů Iveco CR a SOR Libchavy, kteří dosáhli výrazného růstu 12,7 %. To však pouze lehce zmírňuje celkový propad od začátku roku, který v součtu představuje pokles výroby motorových vozidel o více než 244 tisíc vozidel. Celková čísla výroby v České republice kopírují vývoj v segmentu osobních automobilů, který se i přes postupný restart trhů rozjíždí jen pozvolna. Pokles produkce odpovídá vývoji poptávky po nových vozidlech v Evropské unii. Ta v červnu zaznamenala meziroční pokles o 22,3 %, zaregistrováno bylo o čtvrt milionu osobních vozů méně než ve stejném období loňského roku. I když jde ve srovnání s předchozími měsíci o zpomalení poklesu, tak téměř čtvrtinový meziroční propad poptávky znamená stále obrovskou ztrátu pro celý výrobní řetězec,“ komentuje dosavadní vývoj Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu. „V těchto týdnech se rozhoduje o dalším vývoji. Celá řada průmyslových oborů je navázána na automobilový průmysl. Proto je nezbytné, aby stát toto odvětví, které je pilířem tuzemské ekonomiky, podpořil a investoval i do své budoucí prosperity. Ať již ve formě přímé podpory zaměstnanosti prostřednictvím prodloužení programu Antivirus, či pomocí opatření na podporu investic jako je například Ministerstvem průmyslu a obchodu navrhované výrazné zrychlení odpisů,“ dodává Bohdan Wojnar. Osobní automobily V první polovině roku bylo v ČR vyrobeno celkem 503 615 osobních automobilů, to je o 32,6 % méně než ve stejném období roku 2019. ŠKODA AUTO vyrobila 337 580 (- 28,2 %). K postupnému snižování poklesu výroby způsobeného pandemií koronaviru přispěl v porovnání s předchozími měsíci postupný nárůst její produkce v červnu, kdy automobilka vyrobila 73 991 vozidel. Nošovický Hyundai vyrobil v prvním pololetí celkem 96 390 automobilů (- 39,9 %), automobilka TPCA vyrobila celkově 69 645 malých automobilů, tedy o 40,3 % méně než v prvním pololetí loňského roku. Autobusy a nákladní vozidla I když celkově výroba autobusů v prvním pololetí poklesla o 11,9 % na 2 231 ks, po obnovení výroby se naplno projevila specifická zakázková výroba v tomto segmentu. Vysokomýtské Iveco vyrobilo v červnu o 37 autobusů více než v červnu 2019 (+ 8,7 %). Za 1. - 6. měsíc bylo v Iveco vyrobeno 1 999 ks autobusů. SOR Libchavy pak navýšil v červnu výrobu o 73,3 % na 52 ks a za celé první pololetí firma vyrobila 223 ks autobusů. Společně s firmou KH Motor Centrum Opava, která od začátku roku vyrobila 9 autobusů, tak výrobci v červnu realizovali produkci 516 autobusů (+ 12,7 %). Nadále se daří kopřivnické Tatra Trucks, která ani v době koronavirové krize výrobu nepřerušila. Tatra v prvním pololetí vyrobila celkem 628 nákladních vozidel, tedy o 143 více než v prvním pololetí loňského roku (tj. + 29,5 %). Motocykly Jediný výrobce motocyklů, týnecká JAWA, vyrobil v prvním pololetí 249 kusů motocyklů. Ve srovnání s předchozím rokem tak zaznamenal pokles produkce o 637 kusů (- 71,9 %). Přívěsy a návěsy Segment přípojných vozidel zatím pandemií koronaviru příliš neutrpěl. Celková výroba ve všech kategoriích v prvním pololetí mírně vzrostla o 1,9 % na celkových 15 454 přípojných vozidel. Za pozitivním vývojem stojí především nárůst produkce malých přívěsů vyráběných firmou Agados na celkových 14 363 vozidel (+ 2,5 %). V kategorii velkých přípojných vozidel se dařilo výrobci Schwarzmüller s 908 vyrobenými kusy za leden až červen (+ 0,5 %). PANAV naopak v 1. pololetí zaznamenal pokles, a to jak v kategorii přívěsů (135 ks; - 19,2 %), tak návěsů (48 ks; - 38,5 %).

11. června uplynulo 100 let od důležitého momentu v dějinách plzeňské Škodovky. Toho dne roku 1920 předala svoji první parní lokomotivu – Československé státní dráhy získaly stroj typu Škoda 1Lo.

Na významné výročí upozorňuje Škoda Transportation. „ Výroba lokomotiv v Plzni byla zahájena objednávkou ministerstva železnic z konce roku 1919, která zněla na 20 lokomotiv řady 270, šlo o tovární typ 1Lo ,“ upozorňuje odbornice na škodovácké dějiny Ladislava Nohovcová ze Státního oblastního archivu v Plzni. Tahle chvíle znamenala zásadní událost pro celou firmu, že? Je to tak. Škoda byla tehdy hlavně obří zbrojovkou, již před koncem války ale uvažovalo vedení podniku o novém výrobním programu, který by z části nahradil zbrojní výrobu. Už na podzim roku 1917 na zasedání správní rady plzeňské Škodovky její předseda Karel Škoda informoval o možnosti zřídit továrnu na lokomotivy, na jaře roku 1918 už byl záměr definitivně potvrzen. Škoda se tedy vrhla do úplně nového oboru podnikání? Nebylo to pro firmu tak úplně neznámé pole. Disponovala totiž špičkovou slévárnou oceli a kovárnou, kde se v té době již řadu let vyráběly součásti železničních vozidel, ve Škodě probíhaly i opravy lokomotiv. Mimochodem, právě dílna na opravu takových parních strojů sídlila v budově dnešní Techmanie. První lokomotivy ve Škodě byly vyráběné podle převzaté dokumentace, první lokomotivy vlastní konstrukce pak přišly na svět v roce 1922. Vznikly v konstrukci za vedení ing. Rudolfa Langnera. Jednalo se o typ 6Lo, řady 534.0 ČSD, který se stal vývojovým základem pro konstrukci dalších typů. Který typ z počátků éry páry byste ještě zmínila? V roce 1926 vyjela z plzeňského závodu rychlíková lokomotiva typu 10Lo, řady 387.0 ČSD, přezdívaná Mikádo. Lokomotiv tohoto typu bylo v letech 1926 až 1937 vyrobeno 43 kusů a jejich vývoj probíhal v konstrukci pod vedením ing. Oskara Dolcha. Představovaly vrchol tehdejšího technického a technologického vývoje umocněného ještě jejich výtvarnou krásou. Staly se vývojovým základem pro konstrukci dalších typů. Současně byly také prvním typem lokomotiv, které nesly na obou stranách válce ochrannou známku Škoda v podobě okřídleného šípu. S jakým ohlasem se na trhu se svými parními lokomotivami Škoda setkala? Škodovácká lokomotivka se svými výrobky ve velmi krátké době dokázala proniknout nejen na evropské trhy, ale také k zákazníkům v Asii, Africe a Jižní Americe. Obor výroby lokomotiv se stal jedním ze stěžejních výrobních odvětví Škody. Můžeme zmínit některé zajímavé destinace, kde se mohli tehdy lidé škodovácké lokomotivy potkat? V roce 1928 například dodala Škodovka úzkorozchodné lokomotivy do Kolumbie. Důležitá byla také zakázka do Mandžuska, protože spokojenost se škodováckými lokomotivami otevřela následně cestu přes severní Čínu do Číny jižní. Řada zakázek směřovala také do Indie. Významným dodavatelem se stala Škoda i pro Litevské státní dráhy. Z Afriky přišly zakázky z Egypta a Jihoafrické republiky. Ve srovnání s ČKD, která také vyráběla parní lokomotivy, pronikla Škodovka na zahraniční trhy v daleko větší míře. Do roku 1945 téměř 54 procent vyrobených lokomotiv šlo na export. Kdy éra parních strojů skončila? Poslední parní lokomotiva vyjela z plzeňské lokomotivky v roce 1958. Celkem Škodovka vyrobila 3247 parních lokomotiv. Od roku 1927 se ve výrobním programu objevily i elektrické lokomotivy. Oddělení Elektrické dráhy vzniklo již v roce 1922 v Elektrotechnickém závodě v Doudlevcích. Ale to je zase jiný příběh. Dosud je tato škodovácká lokomotiva součástí sbírek Národního technickému muzea. O historii Škodových závodů, založených již v roce 1859, dnešní Škoda Transportation ZDE

Vstupem do ostravské firmy Škoda posiluje v oboru oprav a výroby vozidel MHD. Nové kompeteční centrum se soustředí na modernizaci vozidel, ale i výrobu nových tramvají, elektrobusů a trolejbusů.

Smlouva o koupi stoprocentního podílu ve společnosti EKOVA ELECTRIC byla podepsána 7. července, k samotnému převodu podílu na skupinu Škoda Transportation dojde v roce 2021. Vstup silného partnera v podobě skupiny Škoda Transportation přispěje k dalšímu rozvoji firmy. " Zásadní zprávou je, že díky podpisu smlouvy padlo nejen rozhodnutí o budoucnosti firmy EKOVA ELECTRIC, ale je tím také definitivně dáno, že v Ostravě vybudujeme nové unikátní kompetenční centrum. Bude zaměřené na tradiční opravy a modernizace vozidel pro Dopravní podnik Ostrava, ale i pro další dopravní podniky. Díky odbornosti a dlouholetým zkušenostem zaměstnanců zde budeme provádět i výrobu nových tramvají, elektrobusů či trolejbusů pro současné i budoucí zákazníky skupiny Škoda ,“ vysvětluje předseda představenstva a Prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina. „ Chystáme se významně investovat do modernizace závodu a technologického vybavení. Vstup Škody do ostravské firmy pomůže v Moravskoslezském kraji stabilizovat a vytvářet nová pracovní místa, což je v současné složité ekonomické situaci určitě dobrá zpráva pro celý region .“ Škoda Transportation, člen skupiny PPF, v Moravskoslezském kraji působí dlouhodobě. Do Ostravy se například koncentruje technologické know-how v oblasti řídících, multimediálních a diagnostických systémů v rámci dceřiné společnosti Škoda Digital. Přímo v Ostravě působí významná dceřiná firma Škoda Vagonka, zaměřená na oblast vývoje a výroby kolejových vozidel. Ta právě nyní prochází zásadní etapou růstu – do rozšíření a modernizace svého zázemí investuje zhruba jednu miliardu korun a vytvoří stovky nových pracovních míst. „ I díky investicím skupiny Škoda Transportation se Ostravsko stává centrem komplexního řešení moderních dopravních systémů. Vedle tradičního těžkého průmyslu tak vznikají technologická centra budoucnosti, a v oblasti dopravy jsme jedním z lídrů proměny, přinášíme sofistikovanou výrobu s vysokou přidanou hodnotou, podpořenou vlastním výzkumem a vývojem ,“ uvedl místopředseda představenstva skupiny Škoda Transportation Tomáš Ignačák. “ Již delší dobu intenzivně řešíme dlouhodobě udržitelnou budoucnost a prosperitu městské společnosti EKOVA Electric v technologicky rychle se měnícím světě mobility. Jsem rád, že období nejistoty a dohadů končí a firma, která před bezmála 10 lety vznikla vyčleněním z Dopravního podniku Ostrava, se nově stává součástí silné a rychle expandující tuzemské skupiny Škoda Transportation. Je to dobrá zpráva pro EKOVU a její zaměstnance, kteří budou mít příležitost naplno využít svůj potenciál a technický um, pro náš dopravní podnik, ale i pro celé město a region. Jednání o prodeji EKOVY nebyla jednoduchá, byla ale vedena korektně a vyústila v dohodu, se kterou můžeme být spokojeni ,“ uvedl ostravský primátor Tomáš Macura. „ Dopravní podnik Ostrava, jako vlastník EKOVA ELECTRIC, při správě této společnosti jako řádný hospodář trvale usiloval o zvýšení nebo alespoň o udržení hodnoty svěřeného majetku, zaměstnanosti kvalifikovaných lidí a konkurenceschopnosti. Došli jsme ale k odbornému závěru, že prodej silnému investorovi je pro nás v daném čase a místě nejvýhodnější variantou. Ostatní možnosti jsou pro nás nepřiměřeně velkým rizikem. Věřím, že výběr nového majitele, bude přínosem pro všechny zúčastněné strany a historie potvrdí správnost tohoto rozhodnuti. Přeji EKOVĚ ELECTRIC, jejím budoucím vlastníkům, všem jejím zaměstnancům a partnerům, co nejlepší budoucnost, úspěch v dalším podnikání a v neposlední řadě našemu dopravnímu podniku ještě lepší servisní služby, i když tuto příležitost musí EKOVA vždy obhájit v řádné veřejné soutěži ,” dodal Daniel Morys – Předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava. Společnost EKOVA se stává další důležitou součástí rozvoje celé skupiny Škoda Transportation, kterou v dalších letech čeká významný růst objemu produkce. „ Chceme maximálně využít zkušeností a znalostí zaměstnanců společnosti. Plánujeme rozšiřovat výrobu a vytvářet v Ostravě pracovní místa v řadě profesí, od dělnických až po špičkové vývojářské ,“ konkretizuje Tomáš Ignačák s tím, že z růstu firmy bude těžit i řada místních subdodavatelských firem. „ Budeme se tak spolupodílet se na rozvoji celého regionu ,“ zdůrazňuje. Skupina Škoda Transportion je v ostravském regionu silná nejen coby zaměstnavatel. Spolupracuje například se Science centrem Dolní oblast Vítkovice, podporuje fotbalový klub Baník Ostrava, je součástí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, podporuje organizace pro podporu onkologicky nemocných pacientů i kulturní, společenské a další aktivity města a kraje. Tisková zpráva ŠT

Celkově registrace nových autobusů v prvním pololetí roku 2020 vzrostly oproti stejnému období 2019 o 5,38%, z 651 na 686 kusů. V červnu klesly, výrobci registrovali 122 vozů.

V období leden - červen si autobusy meziročně vedou dobře. Vzrostly na 686. První je značka Iveco Bus s 260 registrovanými autobusy (37,90%), následují SOR – 157 ks (22,89%), MAN – 107 ks (15,60%), Setra – 76 ks (11,08%), Mercedes-Benz – 37 ks (5,39%), Iveco – 21 ks (3,06%), Scania – 8 ks (1,17%), Irizar – 6 ks (0,87%), Solaris – 5 ks (0,73%), Isuzu – 3 ks (0,44%), atd. Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové s 61,37% (421 ks), na druhém místě pak městské s 27,99% (192 ks), následují dálkové – 4,08% (28 ks), šasi – 20 ks. V červnu klesly meziročně o 23,27%. Celkem bylo registrováno 122 autobusů (proti 159 v červnu 2019). První je Iveco Bus s 74 autobusy, následuje SOR s 15 kusy, MAN s 13 kusy, Scania 6 kusů, Mercedes-Benz 5 kusů, Solaris 3 kusy, Setra 2 kusy a po jednom autobusu Isuzu a Iveco.

Všechny čtyři sekce podle nové organizační struktury mají přesoutěžené pozice náměstků. Ve výběrových řízení uspěli Jan Sechter, Lenka Hlubučková, Ladislav Němec a Jakub Kopřiva.

Vedení ministerstva dopravy je po organizačních změnách kompletní. Ve výběrovém řízení na pozici náměstka Sekce nesilniční dopravy a mezinárodních vztahů uspěl bývalý český velvyslanec v Rakousku a Polsku Jan Sechter, který se funkce ujme 15. července. Nově vzniklý Odbor vodní dopravy pak od půlky měsíce povede Evžen Vydra, dosavadní vedoucí samostatného oddělení vodní plavby. „Jan Sechter je diplomat se zkušenostmi z Německa, Rakouska i Polska, na ministerstvu bude mít na starosti mezinárodní vztahy, ale také nesilniční módy dopravy, tedy železnici, letectví a vodní dopravu. Ta je nově posílená o ředitele Evžena Vydru, který má dlouholeté zkušenosti nejen z různých pozic v oblasti plavby na ministerstvu dopravy, ale i jako člen posádek lodí po celé Evropě. V nesilniční sekci tak na jedné straně máme velmi silné profesní zázemí jednotlivých odborů a současně posilujeme zahraniční spolupráci ve všech oblastech dopravy, včetně kosmických aktivit,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček. Všechny sekce ministerstva dopravy tak mají přesoutěžené pozice náměstků. Ekonomickou sekci vede někdejší ředitelka odboru auditu Lenka Hlubučková, sekci silniční a veřejné dopravy a správních agend pak řídí dosavadní náměstek Ladislav Němec, stejně tak sekci legislativní a právní má na starosti znovu Jakub Kopřiva. Novou organizační strukturu Ministerstva dopravy schválila vláda k 1. březnu, smyslem změn bylo produktově uspořádat jednotlivé sekce a zrušit neobsazené pozice politických náměstků. Počet sekcí ministerstva se snížil z pěti na čtyři. V červnu také vznikl odbor vodní dopravy, který doplnil existující samostatné dopravní odbory v ministerstvu.

Meziročně se registrace snížily o 56,5%, Česká republika s 304 autobusy a meziročním nárůstem o 62,6% je na druhém nejlepším místě. Celkově je v EU v roce 2020 pátá nejlepší.

V květnu 2020 bylo v EU registrováno 1 583 kusů autobusů, ve srovnání s květnem 2019 o 56,5% méně (v květnu 2019 to bylo 3 636 kusů). Pouze čtyři z 27 trhů EU vykázaly v květnu 2020 pozitivní výsledky a Česká republika je na předním místě. Největší nárůst, 100% zaznamenal Kypr (ovšem se dvěma registrovanými autoubusy, v loňském květnu to byl jen 1 kus), následuje Česká republika s 304 autobusy (loni 187 ks, tj. o 62,6% více), Finsko s 34 autobusy (vloni 23 kusů) a Švédsko s 207 kusy (oproti 143 kusy v roce 2019). Ostatních 23 trhů, včetně čtyř hlavních, zaznamenalo minulý měsíc dvojciferný pokles (viz tabulka níže). Od ledna do května se poptávka po autobusech a autokarech v Evropské unii snížila o 33,2%, v celém regionu bylo registrováno 10 125 nových vozidel oproti 15 152 kusům v roce 2019. Mírnější pokles zaznamenala Francie (-21,5%), Německo (-17,0%) a Itálie (-13,6%). Více než o polovinu klesly registrace ve Španělsku (-54,3%), podobně i v Polsku. Nárůst i přes krizi a pozastavení výroby v Iveco Bus zaznamenalo Česko, o 14,6%. S celkovým dosavadním výsledkem 564 registrovaných autobusů se Česká republika posunula na páté místo v EU (na šesté v Evropě), předstihla Polsko, které je nyní šesté. Zdroj dat: ACEA

Asi dva tisíce provozovatelů zájezdových autobusů je v neřešitelné situaci. Česmad navrhuje vládě připravit podporu na leasingové splátky za autobusy. Podpořit je třeba také veřejnou hromadnou dopravu.

Předsednictvo Sdružení ČESMAD BOHEMIA na svém dnešním zasedání ocenilo snížení silniční daně jako příspěvek státu k řešení těžké situace silničních dopravců. Muselo však také konstatovat, že v přímo tragické situaci se ocitli provozovatelé zájezdových autobusů, jejichž zakázky v době nouzového stavu poklesly na nulu a budou muset z větší části odepsat i letní sezónu. V ČR se to týká zhruba 2 000 firem provozujících dohromady cca 9 000 autobusů. Zásadním problémem je ztráta schopnosti splácet leasingové splátky, které činí 100 – 150 tisíc korun měsíčně u běžného zájezdového autobusu a u patrového s cenou okolo 14 milionů korun dokonce 250 tisíc měsíčně. Majitelé těchto vozidel se ocitli v dokonalé pasti, protože i kdyby se rozhodli své autobusy prodat a s podnikáním skončit, nenajdou žádného kupce, neboť stejná situace je prakticky v celém světě. Navíc stojící vozidlo na rozdíl od nemovitosti ztrácí svou hodnotu, i když není využíváno. ČESMAD BOHEMIA proto navrhuje vládě, aby pro autobusové dopravce fatálně zasažené korona krizí připravila přímou podporu a analogicky jako pomáhá nájemcům podnikatelských nebo prodejních prostor, přispěla dopravcům na část leasingových splátek. Toto opatření by mělo být přijato co možná nejdříve s trváním od počátku krize do března příštího roku, kdy je předpoklad, že situace firem se zájezdovými autobusy se zlepší natolik, že budou schopny standardně plnit své finanční závazky. Je to rozhodně lepší, než nechat dopravce zbankrotovat a budovat odvětví znovu. Nepochybně by ke zlepšení situace pomohla i motivace k většímu využívání tohoto způsobu přepravy školami a dalšími institucemi. Sdružení také očekává od vlády, že se bude podílet na stabilizaci situace veřejné hromadné dopravy, kde linkové autobusy jezdily za nouzového stavu s desetiprocentním obsazením a jejich provozovatelé, ale i veřejní objednatelé utrpěli obrovské ztráty. Kraje vyčíslily ztráty v dopravě na celkových 1,3 miliardy korun.

V měsíci, který byl nejvíce zasažen opatřeními k zamezení šíření Covid 19, jezdilo jen minimálně studentů a seniorů, celkem jsou kompenzace necelých 50 milionů korun. Desetina lednové částky

Dopravci v dubnu poslali Ministerstvu dopravy faktury za poskytnuté slevy na jízdném pro studenty a seniory na částku 49 541 000,71 korun. Jde o desetinu částky z ledna 2020 i z dubna loňského roku. Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 1 885 675,89 ČSAD Střední Čechy a.s. 1 560 696,00 ARRIVA CITY s.r.o. 366 185,32 STUDENT AGENCY, s.r.o. 1 154 853,00 ČSAD MHD KLADNO a.s. 1 148 869,00 Vlaky: ČD, a.s. 20 193 155,37 Regiojet, a.s. 2 547 641,50 LEO Express a.s. 634 334,75 ARRIVA Vlaky s.r.o. 412 746,30 GW Train Regio a.s. 278 684,46 V průměru spadly fakturované ztráty o 90%, ale ne u všech dopravců. Z tabulky lze usuzovat, že v rámci Středočeského regionu byla pravděpodobně větší setrvačnost doběhu časových integrovaných jízdenek, proto se středočeští dopravci dostali na první příčky v nárocích na kompenzace, uvádí ministerstvo dopravy. Středočeský kraj také proti ostatním krajům nejméně omezil veřejnou dopravu. Ministerstvo mělo původně k dispozici na financování slev na jízdném 6 miliard korun ročně, Ministerstvo financí ale tuto položku v kapitole Ministerstva dopravy zkrátilo o 1,5 miliardy korun z důvodu menšího využívání veřejné dopravy v době koronaviru. Zbylé 4 miliardy ale stačit zřejmě nebudou (od začátku roku bylo proplaceno 1,2 miliardy korun). Možná se dočkáme úprav výše nebo rozsahu slev. Co se týká kontrol v autobusech a vlacích, zatím letos neproběhly, ale kontrolují se data o jízdenkách.