Evropská komise schválila podporu na úhradu škod způsobených koronavirem provozovatelům veřejné dopravy v Německu.

Podle pravidel EU o státní podpoře, na základě německého programu, schválila minulý týden EK státní podporu ve výši 6 miliard Eur. Částka má odškodnit společnosti poskytující regionální a místní veřejnou osobní dopravu v Německu, kterým způsobily škody vypuknutí koronaviru a následná nouzová opatření zavedená v Německu za účelem omezení šíření viru. Výkonná viceprezidentka Margrethe Vestager, komisařka pro hospodářskou soutěž, uvedla: „Provozovatelé místní a regionální hromadné dopravy poskytovali občanům základní služby během vypuknutí koronaviru. Tento program ve výši 6 miliard Eur umožňuje Německu, aby jim nahradilo škody, které utrpěly v důsledku propuknutí nemoci, a zavedeným nouzovým opatřením k omezení šíření viru. Pokračujeme ve spolupráci se všemi členskými státy, aby mohla být vnitrostátní podpůrná opatření zavedena co nejrychleji a nejúčinněji a v souladu s pravidly EU. “ Německá vláda zavedla, stejně jako Česká republika, nouzová opatření nezbytná k omezení šíření koronaviru. Uzavřela školy a školky, v co největším rozsahu se pracovalo na dálku, zavedla pravidla pro sociální distancování a omezila shromažďování. To vážně ovlivnilo regionální a místní veřejnou dopravu, počet přepravených osob na silnici i železnici klesl o 70% až 90%, což mělo za následek výrazný pokles příjmů dopravců. Provozovatelé dopravy navíc měli povinnost udržovat dostatečnou frekvenci spojů, aby byla zajištěna mobilita osob bez přístupu k alternativním dopravním prostředkům, včetně krizových pracovníků, jako jsou zdravotníci. Situaci zhoršily dodatečné náklady, které provozovatelům dopravy vznikly v souvislosti s opatřeními zaměřenými na omezení šíření nákazy - hygienická opatření. To vše vedlo k vážným problémům s likviditou, které jsou rizikem pro odchod mnoha dopravců z trhu. Německý program je určen každému provozovateli služeb regionální a místní veřejné dopravy na náhradu vzniklé škody při plnění smluvních závazků při propuknutí koronaviru a následnými opatřeními. V rámci tohoto režimu budou mít dopravní společnosti nárok na náhradu škody vzniklé mezi 1. březnem a 31. srpnem 2020 formou přímých dotací. Německo bude muset zajistit, aby žádný provozovatel nedostal více náhrad než ve skutečnosti utrpěl škod. Komise posoudila opatření podle čl. 107 odst. 2 písm. B) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), což Komisi umožňuje schválit opatření státní podpory poskytnutá členskými státy za účelem kompenzace konkrétním společnostem nebo konkrétním odvětvím na škody přímo způsobené mimořádnými událostmi. Komise má za to, že koronavirus lze považovat za výjimečnou událost, protože se jedná o mimořádnou, nepředvídatelnou událost, která má významný hospodářský dopad. V důsledku toho jsou výjimečné zásahy členských států za účelem náhrady škod způsobených ohniskem opodstatněné. Komise zjistila, že německý program podpory nahradí škody přímo spojené s propuknutím koronaviru. Rovněž shledal, že opatření je přiměřené, protože zamýšlená náhrada nepřesahuje to, co je nezbytné k náhradě škody. Komise proto dospěla k závěru, že režim je v souladu s pravidly EU o státní podpoře.

Koronavirová pandemie negativně ovlivnila tržby i ziskovost švédské firmy. Po úplném zastavení produkce dochází k oživení trhu a bude nutné zvýšit rychlost výroby.

Čisté tržby společnosti Scania se snížily v prních šesti měsících o 24 procent na 58 469 mil. SEK (přibližně 148 mil. Kč). Provozní výnosy klesly o 70 procent. Komentář Henrika Henrikssona, prezidenta a generálního ředitele „ Toto období bylo silně poznamenáno vypuknutím koronavirové pandemie a jejími důsledky v podobě nižší poptávky i omezené výroby. Tyto aspekty negativně ovlivnily čisté tržby a ziskovost. Rázné kroky společnosti však zmírnily negativní dopad. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 došlo ke snížení čistých tržeb o 38 procent na 25,4 mld. SEK a provozní výnosy dosáhly záporné hodnoty -192 mil. SEK. V první polovině roku 2020 klesly čisté tržby na 58,5 mld. SEK a zisk na 2,8 mld. SEK, což znamenalo provozní marži ve výši 4,8 procenta. V první polovině roku 2020 jsme zaznamenali pokles dodávek vozidel o 41 procent, přičemž nižší objem se týkal v podstatě všech regionů. Příjmy společnosti Scania z poskytování služeb klesly během první poloviny roku 2020 o 5 procent na 13,5 mld. SEK. Segment finančních služeb vykázal nižší provozní výnosy ve výši 476 mil. SEK (737) kvůli vyšším rezervám na nedobytné pohledávky, což je odrazem finančního dopadu koronavirové krize na naše zákazníky. Po úplném zastavení celosvětové produkce společnosti Scania na jaře, kdy byla veškerá výroba ukončena kvůli nedostatku součástí a výpadkům v dodavatelském a logistickém řetězci, začalo docházet k pozvolnému oživení. Přijaté objednávky, které se nahromadily v důsledku zastavení výroby způsobeného pandemií, nebyly dosud zpracovány. Proto nyní probíhá plánování s cílem kompenzovat tuto výrobní ztrátu zvýšením rychlosti výroby. Při pohledu do budoucna zůstává situace na straně poptávky nejistá. Počet přijatých objednávek nových nákladních vozidel byl ovlivněn ekonomickým vývojem obecně, který se v různých částech světa liší. V Asii dochází k patrnému oživení stejně jako v některých částech Evropy, zatímco v Latinské Americe je tento proces pomalejší. Pandemie výrazně ovlivnila globální trh autobusů a autokarů, zejména pak poptávku po autokarech a turistických autobusech. V segmentu motorů je ovšem poptávka silná a přijaté objednávky dokonce převyšují úrovně předchozího roku. Společnost Scania dokázala dosud čelit výzvám vyvolaným koronavirovou pandemií poměrně úspěšně. Učinili jsme rychlá a rozhodná opatření a u velkého počtu projektů a aktivit jsme „šlápli na brzdu“, abychom snížili náklady a zachovali hotovost. Odhad dlouhodobých dopadů této krize je obtížný a bude trvat dlouho, než se poptávka vrátí na úroveň před krizí. S ohledem na tuto skutečnost a za účelem zajištění ziskovosti společnosti Scania do budoucna tak, aby mohla i nadále podporovat přechod směrem k udržitelnému systému dopravy, probíhají intenzivní a komplexní činnosti, jejichž cílem je dlouhodobě upravit strukturu nákladů společnosti Scania. Jak již bylo oznámeno v průběhu čtvrtletí, čelíme nyní přísnému opatření v podobě zeštíhlování organizace přibližně o 5 000 zaměstnanců po celém světě .“ Scania

Na rok 2020 je na náhradu škod v důsledku nižších tržeb z důvodu Covid-19 vyčleněno 30 milionů, dalších 70 milionů na úhradu splátek nebo leasingu za autobusy.

Kompenzace ve výši 100 milionů Eur směřují do odvětví dálkové komerční dopravy. Opatření pro autobusové dopravce obsahuje srpnová vládní vyhláška , která byla vydána po souhlasu Parlamentu k dalšímu zadlužení. Kromě mnoha dalších odvětví našla italská vláda prostor a zdroje pro odvětví cestovního ruchu a komerční autobusové linky. Článek 67 vyhlášky - Kompenzační opatření pro přepravu cestujících autobusy mimo závazky veřejné služby Na Ministerstvu infrastruktury a dopravy (MIT) byl zřízen fond s dotací 30 milionů eur pro rok 2020, jehož cílem je náhrada škod způsobených společnostem poskytujícím tyto služby v důsledku nižších příjmů z důvodu mimořádné situace v souvislosti s Covid-19, v období od 23. února do 31. prosince 2020 ve srovnání s průměrem příjmů ve stejném předchozím dvouletém období. Článek 68 vyhlášky - Opatření týkající se silniční osobní dopravy (turistické služby) Další prostředky byly přiděleny na investice společností, které vykonávají činnost silniční přepravy cestujících a které nepodléhají závazkům v oblasti služeb veřejné prostředky. Na rok 2020 činí kompenzace 70 milionů EUR. Podíl 40 milionů je určen na úhradu splátek nebo leasingových splátek za vozidla. Česká republika zatím na toto odvětví, které bylo Covid-19 zasaženo téměř 100 procentně, peníze nenašla.

Oživení trhu silničních vozidel je velice pozvolné. Všechny kategorie kromě motocyklů a autobusů jsou stále v záporných číslech. Autobusy v červenci meziročně vzrostly o téměř 72 procent.

V období od začátku roku do konce července 2020 pokračuje meziroční propad u osobních automobilů, u lehkých užitkových vozů a nákladních vozů, u autobusů a motocyklů došlo naopak k nárůstu registrací. Vobdobí 1‑7/2020 bylo v ČR registrováno celkem 114 799 nových osobních automobilů, 8 701 lehkých užitkových automobilů, 801 autobusů, 3 802 nákladních vozidel a 13 879 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 150 314 nových osobních automobilů, 11 823 lehkých užitkových automobilů, 718 autobusů, 6 484 nákladních vozidel a 13 308 motocyklů. Registrace nových autobusů v období 1‑ 7/2020 vzrostly meziročně o 11,56% (z 718 ks na 801 ks). První je značka Iveco Bus s 308 registrovanými autobusy (38,45%), následují SOR – 190 ks (23,72%), MAN – 107 ks (13,36%), Setra – 76 ks (9,49%), Mercedes-Benz – 40 ks (4,99%), Iveco – 28 ks (3,50%), Solaris – 27 ks (3,37%), Scania – 8 ks (1,00%), Irizar – 7 ks (0,87%), Isuzu – 3 ks a ostatní (0,37%). V červenci výrobci registrovali 115 autobusů, meziročně o 71,64% více. První je značka Iveco Bus s 48 ks, následují SOR s 33 ks, Solaris 22 ks a Iveco se 7 ks.

Výstavba nového výrobního a zkušebního zázemí firmy začala v těchto dnech. Díky rozšíření postupně přijme Škoda Transportation více než tisíc nových zaměstnanců.

Firma letos a v příštím roce investuje do svého hlavního areálu více než 800 milionů korun. „Pod novým vlastníkem skupinou PPF se nám daří získávat významné zakázky. To je důvod, proč masivně investujeme do rozšíření výroby a také proč hledáme několik set nových kolegů na pozice dělnické, technické i inženýrské. Vidím to jako dobrou zprávou nejen pro Plzeň, ale pro celý region. Škoda patří k technologickým lídrům v oboru, přináší inovace do veřejné dopravy a sofistikovanou výrobu s vysokou přidanou hodnotou, pracuje na základě vlastního výzkumu a vývoje. Plzeň je tak jedním z důležitých center tohoto průmyslu v Evropě,“ upozorňuje předseda představenstva a Prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina. Plzeňskou výrobní základnu čeká v rámci zásadní investiční akce například rozšíření o nové zázemí pro výrobu podvozků. „Škoda bude moci využívat nové prostory pro svařování, lakovnu či tryskací boxy. Vybavení bude skutečně na vysoké technologické úrovni - vybudujeme například nové moderní robotické pracoviště pro svařování. Kapacitu výroby také posílí například počítačově řízené obráběcí stroje za zhruba 80 milionů korun,“ říká viceprezident pro Investice a správu majetku Škody Transportation Pavel Novák. Druhou významnou oblastí investic v plzeňské Škodovce bude výstavba nové zkušebny, kde bude možné testovat všechna vozidla nebo jejich části z produkce Škody. „Oblast zkoušek a testování vozidel a jejich komponentů je v dnešním dopravním průmyslu jedním z klíčových faktorů a s tím, jak roste výrobní záběr a celková produkce Škodovky, proto posilujeme i tuto oblast. Vyroste nové, špičkově vybavené zkušební zázemí, jehož součástí bude například prototypové pracoviště určené k testování nových typů vozidel,“ říká Pavel Novák. V rámci této investiční akce za zhruba 320 milionů korun v hlavním plzeňském areálu firma vybuduje nový dopravní systém, který zahrne nové propojení zkušebních kolejí k výrobnímu zázemí nebo k místní železniční trati. Všechny investiční akce bude doprovázet masivní nábor nových pracovníků. „V souvislosti s nárůstem výroby plánujeme během letošního a příštího roku navýšit počet zaměstnanců o více než tisíc. Hledáme kvalifikované zaměstnance z technických oborů, především konstruktéry, projektanty a z dělnických pozic elektromechaniky. S ohledem na stav trhu práce je to velká výzva. Škoda ale nabízí stabilitu velké firmy, velkou perspektivu do budoucna a nadstandardní pracovní podmínky včetně řady benefitů,“ říká viceprezident pro Lidské zdroje Škody Transportation Lumír Tesař. Škoda Transportation

Na oživení hospodářství ve všech členských státech investuje EU téměř 2,2 miliardy EUR. Cílem je vybudovat nové dopravní propojení, podpořit udržitelnou dopravu a vytvoří pracovní místa.

140 významných projektů bude financováno prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy ( CEF ), grantového režimu EU na podporu dopravní infrastruktury. Tímto financováním naplňuje EU své cíle v oblasti klimatu stanovené v Zelené dohodě pro Evropu. Velmi silný důraz je kladen na projekty zlepšující železniční síť, včetně projektů přeshraničních spojení a spojení s přístavy a letišti. Vnitrozemskou vodní dopravu by mělo stimulovat zajištění větší kapacity a lepšího multimodálního propojení se silniční a železniční sítí. V námořní dopravě jsou prioritou projekty pobřežní plavby založené na alternativních palivech a instalace pevninských zařízení pro dodávky elektřiny do přístavů, aby se snížily emise z lodí v docích. „Unijní příspěvek ve výši 2,2 miliardy eur na tuto zásadní dopravní infrastrukturu pomůže nastartovat oživení. Očekáváme, že vygeneruje investice v hodnotě 5 miliard eur,“ vysvětluje komisařka pro dopravu Adina Văleanová. „Evropská unie investuje do spektra projektů, které zahrnuje například vnitrozemskou vodní dopravu, multimodální spojení, alternativní paliva nebo rozsáhlou železniční infrastrukturu. Nástroj pro propojení Evropy je jedním z našich hlavních nástrojů pro budování solidního dopravního systému, který obstojí v časech krize a který je zásadně důležitý – v tuto chvíli i z dlouhodobého hlediska.“ Evropská unie podpoří projekty železniční infrastruktury na hlavní transevropské dopravní síti (TEN-T) celkovou částkou 1,6 miliardy eur. Mezi 55 zvolenými projekty figuruje mimo jiné přeshraniční úsek železniční trati mezi Drážďany a Prahou nebo projekt Rail Baltica napojující pobaltské státy na evropskou železniční síť. Unie podpoří také přechod na ekologičtější pohonné hmoty. Na 19 takto zaměřených projektů uvolnila necelých 142 milionů eur. Řada podporovaných projektů spočívá v přestavbě lodí, aby mohly fungovat na zkapalněný zemní plyn, nebo v instalaci příslušné přístavní infrastruktury. Infrastruktura pro alternativní pohon se bude budovat i v silniční dopravě – v silniční síti bude instalováno 17 275 dobíjecích stanic a do provozu se nasadí 355 nových autobusů. Devět projektů přispěje k interoperabilnímu železničnímu systému v EU a k hladkému provozu vlaků po kontinentě prostřednictvím evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). Modernizace lokomotiv a železniční tratě tak, aby vyhovovaly sjednocenému evropskému vlakovému zabezpečovacímu systému, zvýší bezpečnost, zkrátí dobu cestování a optimalizuje využívání kolejí. Na těchto devět projektů vynaloží EU přes 49,8 milionu eur. Česká republika získá finanční prostředky na projekty: Zavádění zabezpečovacího zařízení ETCS (Deployment of on-board ETCS in selected prototypes) pro České dráhy, a.s. (způsobilé výdaje v eur 18,733 tis., příspěvek CEF 6,300 tis.) Železniční uzel Přerov, 2. stavba - Technologie a vybraná infrastruktura (Junction Prerov, 2nd construction - Technologies and selected infrastructure) pro Správu železnic, státní organizace (způsobilé výdaje 68,676 tis., příspěvek CEF 57,324 tis.) Modernizace železničního uzlu Pardubice (Modernization of the Pardubice Railway Junction) pro Správu železnic, státní organizace (způsobilé výdaje 148,153 tis., příspěvek CEF 125,930 tis.). Projekt na přípravu projektu přeshraničního spojení Drážďany – Praha podalo Německo. Ministerstvo dopravy na něm intenzivně spolupracuje, ať už podporou u komisařky pro dopravu a nebo výstupy na Koordinačním výboru CEF. Nyní se čeká, až vybrané projekty členské státy odsouhlasí. Rozhodnutí Komise o financování bude formální.

Mirko Sgodda, nyní ředitel Compliance Trucks & Buses, se stane od 1. října novým ředitelem pro marketing, prodej a zákaznické služby v Daimler Buses.

Mirko Sgodda (46) bude nástupcem Ulricha Basterta (60), který odejde do důchodu 30. září 2020 po 35 letech práce v Daimleru. Ulrich Bastert přišel do skupiny v roce 1985 a zastával různé manažerské pozice v byznyse s užitkovými vozidly, mimo jiné působil jako prezident tehdejšího DaimlerChrysler AG v České republice a jako ředitel prodeje a marketingu užitkových vozidel ve Francii. Od roku 2007 do roku 2015 byl Bastert ředitelem marketingu, prodeje a služeb Mercedes-Benz Truck, zodpovědným za prodej nákladních vozidel, jakož i veškerou komunikaci a marketing pro značku Mercedes-Benz Trucks. Od roku 2015 vede obchodní divizi Daimler Buses. Mirko Sgodda zahájil svoji kariéru v Daimleru v roce 2002 a od té doby pracoval v různých prodejních funkcích napříč všemi značkami skupiny. Z mnoha iniciativ vyvinul strategie prodejní sítě a úspěšně implementoval produktová a servisní portfolia specifická pro užitková vozidla. Od roku 2010 do roku 2013 byl Mirko Sgodda zodpovědný za rozvoj prodejních sítí ve společnosti Daimler ve střední a východní Evropě, Africe a Asii (DCAA) a byl zodpovědný za řízení trhu všech značek na více než 120 trzích. V roce 2013 převzal jako člen výkonné rady oblast „Business Development“ v Mercedes-Benz Retail v Berlíně. Od roku 2017 je Compliance Officer pro Daimler Trucks & Buses v divizi Integrity & Legal ve Stuttgartu. Od 1. října převezme funkci Head of Marketing, Sales and Customer Services v Daimler Buses. Daimler

Dopravci fakturovali ministerstvu dopravy necelých 169 milionů korun. Třetinu částky května 2019.

Po dubnových 50 milionech korun vyplacených za kompenzace slev žákům, studentům a seniorům v měsíci, který byl nejvíce zasažen opatřeními k zamezení šíření Covid 19, se částka zvýšila na 168 831 510,50 Kč. Největší částky proplatilo ministerstvo dopravy dopravcům: Autobusy: ČSAD VSETÍN, a.s. 4 186 805,00 ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 4 006 857,68 ARRIVA MORAVA, a.s. 3 923 122,00 Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace 3 778 019,50 STUDENT AGENCY, s.r.o. 3 685 301,00 Vlaky: ČD, a.s. 74 380 417,18 Regiojet, a.s. 10 525 441,00 LEO Express a.s. 2 919 391,00 ARRIVA Vlaky s.r.o. 1 223 157,29 GW Train Regio a.s. 1 100 649,96 Fakturovaná částka představuje asi 32 % vloni vyplacené sumy.

Bio LPG je vyrobené z obnovitelných zdrojů, chemickým složením je totožné s alternativním palivem LPG. Je však o 70% šetrnější a až o 90% než nafta.

Nejrozšířenějším alternativním palivem v Česku i ve světě je zkapalněný ropný plyn (LPG). I když jde z hlediska emisí o mimořádně čistý produkt, nemusí to v budoucnu stačit. Řešením je Bio LPG, které je vyrobené z obnovitelných zdrojů a chemickým složením je naprosto totožné s klasickým fosilním LPG. Z hlediska uhlíkové stopy může být Bio LPG až o 70 % šetrnější než LPG a až o 90 % ve srovnání s kapalnými fosilními palivy. Konkrétní produkt aktuálně dodávaný na český trh je vyroben ze zbytků jídla a cukrové třtiny a má dokonce o více než 80 % nižší emise než fosilní LPG. Bio LPG se na evropském trhu poprvé objevilo předloni. První dodávka tohoto produktu z rotterdamské továrny společnosti Neste byla realizována v březnu 2018 pro SHV Energy, což je mateřská společnost českého dodavatele LPG společnosti Primagas. SHV Energy prodává Bio LPG na trzích ve Francii, Německu, Beneluxu, Skandinávii a Spojeném království a v roce 2019 již distribuovala 49 tisíc tun Bio LPG. První dodávku na český trh aktuálně uskutečňuje právě společnost Primagas. „ V těchto dnech jsme obdrželi prvních patnáct tun Bio LPG, které bude ve směsi s klasickým fosilním LPG distribuováno na naše čerpací stanice ,“ potvrzuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas s tím, že v ceně na stojanu čerpací stanice se podíl Bio LPG nijak neprojeví. Podle odborníků z České asociace LPG (ČALPG) přitom nelze v žádném případě Bio LPG chápat jako obdobu biosložek u konvenčních paliv, tedy benzínu a nafty. „ Bio LPG je po chemické stránce zcela identické s klasickým LPG, jediným rozdílem oproti klasickému LPG je způsob jeho výroby. Jde tedy o plyny propan, butan a jejich směsi. Je tudíž libovolně v jakémkoliv poměru mísitelné s klasickým fosilním LPG a v konečném důsledku jej může nahradit ze sta procent, “ vysvětluje Ivan Indráček, výkonný předseda ČALPG. Díky Bio LPG může spotřebitel snižovat svou uhlíkovou stopu, aniž by musel investovat do nových technologií, vozidel nebo infrastruktury. Dle různých studií a v závislosti na konkrétní technologii výroby je z hlediska uhlíkové stopy Bio LPG obecně o 40 až 70 % šetrnější než fosilní LPG a ve srovnání s dieselovým pohonem lze snížit emise CO2 o 50 až 90 %. Bio LPG aktuálně dodávané na tuzemský trh je co do uhlíkových emisí oproti fosilnímu LPG dokonce o 83 procent šetrnější, vůči naftě pak o více než 90 procent. Ve výsledku ale pochopitelně vždy záleží na poměru Bio LPG a LPG, protože se oba produkty v praxi mísí. „ Smysluplnost míchání obou produktů spočívá v dalším omezení emisí. Než aby dodávku LPG přivezla jedna cisterna a Bio LPG druhá, je lepší, když vyjede jen jedna naplněná směsí ,“ dodává Jiří Karlík. Výhodou LPG, potažmo Bio LPG, je právě již plně rozvinutá stávající infrastruktura a existující zákazník. LPG se ve formě propan-butanu i čistého propanu využívá pro topné a technologické účely. Firmy jej v hojné míře využívají například pro pohon vysokozdvižných vozíků a další mechanizace. Na LPG neboli autoplyn v Česku jezdí dle odhadů ČALPG asi 170 000 vozidel a lze jej dle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu natankovat na více než 950 odběrných místech. Standardních čerpacích stanic s prodejem benzínu a nafty jsou přitom necelé 3 000. Nové tovární LPG vozy tvoří jen asi pětinu veškerých nově registrovaných LPG pohonů. Největší podíl totiž zaujímají přestavby starších a emisně problematičtějších vozidel. Přestaveb bylo dle statistiky Ministerstva dopravy v loňském roce v Česku provedeno 5 869, což výrazně převyšuje přírůstky ostatních alternativních pohonů. Nedávno aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility počítá s budoucí podporou produkce Bio LPG. Jak uvádí dokument, ačkoliv je fosilní LPG samo o sobě z hlediska emisí mimořádně čistým palivem, stávající výhoda v budoucnu nemusí být dostatečná. Zatímco LPG vzniká jako vedlejší produkt při rafinaci ropy nebo při těžbě zemního plynu, Bio LPG není fosilním palivem. Vzniká výhradně z obnovitelných zdrojů, obvykle také jako vedlejší produkt. Prozatím je Bio LPG vyráběno zejména jako vedlejší produkt při výrobě HVO nebo z bioethanolu získaného ze zbytků jídla a cukrové třtiny, což je ostatně zdrojem aktuálních dodávek do tuzemska. Po roce 2020 se ale na trhu očekává postupný nárůst dodávek i cíleně vyráběného Bio LPG. Nově se testují technologie na výrobu Bio LPG z celulózové biomasy, tedy dřevěného odpadu, a lze předpokládat, že budou následovat i další způsoby výroby. Objem Bio LPG vyrobeného výhradně jako vedlejší produkt totiž nebude schopen uspokojit rostoucí poptávku po palivu.

V důsledku pandemie covid-19 se prodej druhého největšího výrobce autobusů v Evropě, Daimler Buses, ve druhém čtvrtletí letošního roku opět propadl. 3 088 vozidel znamená meziroční pokles o 63 procent.

Daimler Group informuje o klíčových číslech za druhé čtvrtetí 2020. Daimler Buses prodal 3 088 kusů autobusů značek Mercedes-Benz a Setra, což znamená pokles o 63% ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy prodal 8 435 kusů. V zemích EU30 (27 + Spojené království, Norsko a Švýcarsko), prodal o 57% méně autobusů a podvozků než v roce 2019, 1 230 kusů oproti 2 837. Na velkém trhu Latinské Ameriky se tržby snížily o 66%procent, z 3 712 na 1 249 kusů. V Mexiku prodal jen 200 autobusů (- 64%), na hlavním trhu, v Brazílii, zaznamely autobusy pokles prodeje o 66% na 900 kusů. Dramaticky poklesla i Indie, na 45 kusů vůči 500 v roce 2019. Negativní vývoj z prvního čtvrtletí tak pokračoval. V první polovině roku klesly tržby Daimler Buses o 41% (8 194 kusů) ve srovnání s loňským rokem, kdy společnost prodala 13 961 v roce 2019. Celkově divize Daimler Trucks & Buses vykázala ve druhém čtvrtletí pokles prodeje o 55% na 61 000 vozidel (Q2 2019: 134 900). Upravený EBIT (zisk před zdaněním) činil minus 747 milionů EUR (Q2 2019: plus 834 milionů EUR) a upravená návratnost tržeb byla minus 12,0% (Q2 2019: plus 7,2%). Klesající objemy měly výrazný dopad na příjmy. Dlouhodobou konkurenceschopnost zlepšila restrukturalizačí opatření, která významně snížila fixní náklady. Objednávky ve všech klíčových oblastech jsou nyní pozitivní. Pandemie covid-19 bude mít na vývoj během zbývajícího roku nadále výrazný dopad. Je třeba očekávat výrazný pokles celosvětové ekonomické produkce pro celý rok 2020. Výrobce předpokládá, že pokles jednotkových prodejů související s pandemií nebude ve zbývající části letošního roku vyrovnán. Proto je třeba posílit opatření týkající se účinnosti a kapacity. Za předpokladu, že hospodářské oživení bude pokračovat ve druhé polovině roku a že na klíčových prodejních trzích nedojde k žádné nové velké vlně infekce covid-19, Daimler očekává, že jak EBIT skupiny, tak volný peněžní tok podnikání budou letos pozitivní, ale nižší než v předchozím roce. Daimler Group