První elektrobusy a trolejbusy Dopravního podniku hlavního města budou pořízeny za podpory fondů EU. Dodavatelem elektrobusů je Škoda Electric.

Vozový park Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) už brzy rozšíří čtrnáct elektrobusů a patnáct bateriových trolejbusů, pořízených s podporou z Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Souhlas s jejich pořízením dnes vyslovili pražští radní, kteří tak v pražské veřejné dopravě odstartovali nahrazování tradičních dieselových autobusů ekologičtějšími vozidly na elektrický pohon. Hlavní město informuje v tiskové zprávě. Vyhlášení příslušné výzvy v pražském operačním programu schválila Rada hlavního města Prahy v dubnu 2019. Dva dnes odsouhlasené projekty na nákup elektrobusů a bateriových trolejbusů za více než půl miliardy korun představují první krok k plánovanému zásadnímu snížení emisí a hluku, které v Praze produkují městské autobusy s dieselovými motory. Na celkové částce se z 15 % podílí hlavní město, zbytek peněz jde z fondů Evropské unie. „ Dopravní podnik provozuje v systému Pražské integrované dopravy 141 linek s celkovou délkou téměř 1 800 kilometrů. V provozu je tu zhruba 1 160 autobusů, které za jediný rok spotřebují přes 30 milionů litrů nafty. Je tudíž evidentní, že změna je nezbytná a že budoucnost patří alternativním pohonům, v současnosti především elektrickým motorům ,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib. „ Slíbili jsme, že do roku 2024 bude v Praze o pětinu méně emisí, do roku 2030 bude třetina autobusů poháněná elektrickým pohonem a jedním z kroků je nákup nových dopravních prostředků na elektrický pohon, jak jsou elektrobusy a trolejbusy. Mým cílem je, aby DPP byl vlajkovou lodí mezi dopravními podniky v České republice a využíval moderní technologie 21. století. Praha se stane městem, ve kterém autobusové výkony v rámci MHD budou běžně zajišťovat tichá, bezemisní vozidla na alternativní paliva a investicemi do elektrobusů a trolejbusů pro pražskou MHD přispíváme k naplňování Klimatického závazku Prahy. Snižujeme v Praze hluk z dopravy, přispíváme k čistějšímu vzduchu, který dýcháme a celkově zlepšujeme životní prostředí. Chci, aby byla Praha přívětivým místem pro život, a autobusová flotila DPP tomu půjde naproti ,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. První elektrobusy pořízené spolu s nabíjecí infrastrukturou v rámci podpořeného projektu za celkem 210 milionů korun, budou nasazeny převážně na lince číslo 154, která obsluhuje jihovýchodní části Prahy. Její trasa vede od stanice metra Strašnická přes Zahradní Město, Záběhlice, Hostivař, Horní Měcholupy, Petrovice, Háje a Chodov ke studentským kolejím na Jižním Městě, měří 21 kilometrů, je na ní 37 zastávek a jízdní doba činí 57 minut. Protože bývá vytížená a vede členitým terénem, dosahuje spotřeba nafty u autobusu jedoucího na této trase zhruba 41,5 litru na 100 kilometrů. Kromě hluku tak linka do svého okolí produkuje i značné emise. Už v prosinci by se však cestující na této trase mohli svézt v novém elektrobuse Škoda E´City . Vítěz vloni vypsané veřejné zakázky na nákup čtrnácti elektrobusů, společnost Škoda Electric, má první z objednaných vozidel dodat ještě před koncem roku. Elektrobusy jsou nízkopodlažní, mají standardní délku dvanáct metrů, dojezd 100 kilometrů, přepravní kapacitu 69 cestujících a na elektrický pohon funguje i jejich topení a klimatizace, takže neprodukují vůbec žádné emise. Obyvatelé severní části Prahy, konkrétně ti, kteří používají autobusovou linku číslo 140, se díky podpoře druhého projektu v celkové ceně 306 milionů korun mohou těšit na patnáct bateriových kloubových trolejbusů. Nová vozidla, jejichž dodavatel rovněž vzejde z veřejné zakázky, nahradí kloubové autobusy s naftovým pohonem na trase vedoucí z Palmovky přes Prosek, Letňany a Čakovice do Miškovic. Trasa měří 11,5 kilometru, je na ní 23 zastávek a jízdní doba činí 31 minut. „ I tato linka je velmi vytížená, část její trasy v Prosecké ulici navíc tvoří prudké stoupání, takže spotřeba nafty v tomto případě dosahuje zhruba 52 litrů na 100 kilometrů. Pro své okolí tak linka představuje vysokou zátěž emisemi i hlukem ,“ podotkl Zdeněk Hřib. Bateriové trolejbusy spojují přednosti trolejbusů a elektrobusů. V úsecích s trolejovým vedením využívají přímé napájení z troleje i dynamické nabíjení trakčních baterií. Trolejové vedení je zásadní především v kopcovitých, energeticky náročných úsecích, zatímco nezávislý bateriový provoz lze využívat v místech, kde by vybudování trolejového vedení bylo problematické, například na křižovatkách.

Hned na začátku roku byl registrován velký počet autobusů, hlavně díky novým vozům nakoupeným dopravci pro Královéhradecký kraj. Meziročně vzrostly o více než padesát procent.

V lednu letošního roku bylo v ČR registrováno celkem 14 794 nových osobních automobilů, 1 168 lehkých užitkových automobilů, 138 autobusů, 495 nákladních vozidel, 520 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 19 132 osobních automobilů, 1 255 lehkých užitkových automobilů, 91 autobusů, 603 nákladních vozidel a 708 motocyklů. Registrace výrazněji poklesly ve všech kategoriích kromě autobusů. Oproti 91 ks autobusů registrovaných v lednu 2020 vzrostl letos počet na 138 ks (o 47 ks). První je značka SOR s 65 registrovanými autobusy (47,10%), následují Iveco Bus – 44 ks (31,88%), Setra – 21 ks (15,22%), MAN – 2 ks (1,45%), Solaris – 2 ks (1,45%), Mercedes-Benz – 2 ks (1,45%), ISUZU – 1 ks (0,72%), Rošero-P – 1 ks (0,72%). Všechny autobusy jsou s dieselovým pohonem. Pro měsíc leden se jedná o rekordní počet, který je ovlivněn zejména velkými nákupy dopravců, kteří vyjedou v březnu v Královéhradeckém kraji. Průměrné stáří autobusů dopravců zajišťujících dopravní obslužnost podle nových smluv nesmí být v žádném kalendářním měsíci vyšší než 6 let, zároveň však žádné vozidlo nesmí být starší 12 let. Cestující se tak díky požadavku kraje budou vozit cca 200 novými autobusy různých značek, Dekstra, IVECO Crossway, ISUZU, Rošero - P, SETRA a SOR. Pokud se týká osobních automobilů, čísla letos v lednu poklesla meziročně o 22,67%. Údaje za prosinec 2020 (celkem 20 333 ks) a leden 2021 (14 794 ks) byly ovlivněny koncem možnosti registrace vozidel s emisním limitem Euro 6 DG k 31. 12. 2020. Celkově registrace nových osobních automobilů poklesly oproti loňskému lednu o 22,67% (4 338 ks). První letos v lednu je značka Škoda s 5 731 registrovanými osobními vozy (38,74%), následují Volkswagen – 1 618 ks (10,94%), Hyundai – 1 177 ks (7,96%), Mercedes-Benz – 817 ks (5,52%), Ford – 641 ks (4,33%), Toyota – 621 ks (4,20%), Peugeot – 620 ks (4,19%), Seat – 420 ks (2,84%), BMW – 369 ks (2,49%), Kia – 341 ks (2,30%), atd. Nejprodávanějšími osobními vozy jsou Škoda OCTAVIA s 1 365 ks (9,23%), dále Škoda FABIA – 1 260 ks (8,52%), Škoda KAMIQ – 682 ks (4,61%), Hyundai i30 – 652 ks (4,41%), Škoda KODIAQ – 617 ks (4,17%), Škoda KAROQ – 569 ks (3,85%), Škoda SCALA – 567 ks (3,83%), Škoda SUPERB – 542 ks (3,66%), Volkswagen GOLF – 530 ks (3,58%), Hyundai TUCSON – 333 ks (2,25%), atd. Nadále roste podíl SUV, z nichž kategorie C-SUV tvoří 71,5%. Z hlediska paliva vede benzín s 62,66%, podíl nafty vzrostl na 31,69%. Počet registrovaných osobních automobilů (OA) s čistě elektrickým pohonem poklesl meziročně z loňských 384 na 231 (-40%). V lednu nakupoval převážně firmy, podíl firemních automobilů činí za 1/2021 82%, privátních 18%. Počet dovezených ojetých OA poklesl letos o 22,1% na 10 279 ks. Jejich průměrné stáří poprvé dosáhlo 11 let, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 56,53%, starších 15 let již 23,5%.

Finanční prostředky půjdou na podporu obcím, na zvýšení kvality školství, příspěvkovým organizacím a 150 milionů by mělo částečně pokrýt propad tržeb veřejné dopravy.

Díky příjmům ze sdílených daní navýší Středočeský kraj svůj rozpočet o 1,010 miliardy korun a dalších 360 milionů korun přibude z lepších příjmů oproti rozpočtu 2020. „ Tyto finanční prostředky v celkové výši 1,370 miliardy korun půjdou do několika oblastí. Obce si mohou sáhnout na prostředky prostřednictvím dotačního řízení v rámci Středočeských Fondů, v nichž je pro letošek plánováno 347,6 milionu korun. Další prostředky půjdou na zvýšení kvality středních škol, na pokrytí propadu tržeb ve veřejné dopravě, na plánované zvýšení mezd ve veřejném sektoru, předfinancování a kofinancování projektů spolufinancovaných z Evropské unie, a na posílení rozpočtů příspěvkových organizací ,“ říká náměstek pro oblast financí, dotací a inovací Věslav Michalik. Kraj ve svém rozpočtu pro letošní rok počítal s daňovými příjmy 8,6 miliardy korun. Původní predikce ministerstva vycházela z odhadů na základě předpokládaného zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slev na poplatníka. Situace se změnila po přijetí daňového balíčku. „ Do příjmů jsme se proto rozhodli dát částku ve výši 1,010 miliardy korun, která odpovídá predikci Ministerstva Financí a historické zkušenosti s jejich naplňováním, “ vysvětluje Michalik. Dalších 360 milionů korun z přebytku hospodaření minulého roku umožní vedení kraje financovat další projekty plánované pro rok 2021. Ve výdajové části rozpočtu, který budou schvalovat zastupitelé na svém zasedání 22. února, tak nově půjde 347,6 milionu korun do Středočeských Fondů. Z toho 307 milionů bude přímo rozděleno do jednotlivých fondů a zbylých 40 milionů korun by podle Michalika mělo směřovat na podporu budování cyklostezek nebo na výstavbu obecních bytů. „ Největší část navýšení by měla jít na investice, a to 400 milionů korun na předfinancování a kofinancování projektů, na nichž se podílí EU/EHP a na kapitálové výdaje související se zásobníkem investic půjde 225 milionů korun ,“ zdůraznil Michalik. Dalších 164 milionů korun bude využito pro financování běžných výdajů kapitol, z toho je téměř 100 milionů určeno na zvyšování kvality středočeského školství, dalších 150 milionů korun by mělo jít na úhradu propadu tržeb ve veřejné dopravě a 80 milionů na plánované navýšení mezd ve veřejném sektoru.

Železniční a autobusoví dopravci vystavili Ministerstvu dopravy faktury na přibližně 160 milionů korun, necelých 33 % loňského listopadu.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v listopadu 2020 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 159 645 979,49 korun, cca 33 % loňského listopadu. Letošní covidový rok zatím kompenzace stály necelých 3,231 miliardy. V autobusové dopravě o největší částky požádali: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 6 288 654,75 ČSAD VSETÍN, a.s. 3 886 544,00 STUDENT AGENCY, s.r.o. 3 843 828,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 3 793 821,78 DSÚK, p.o. 3 528 053,15 Vlaky: ČD, a.s. 59 668 823,36 Regiojet, a.s. 12 659 727,85 ARRIVA Vlaky s.r.o. 1 561 177,65 LEO Express a.s. 1 504 967,00 GW Train Regio a.s. 835 571,65 Zdroj: MD

V letošním roce připravuje Dopravní podnik hlavního města Prahy několik významných a zajímavých akcí. Kromě několika výročí ho čeká i řada velkých projektů.

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) si připomíná v roce 2021 130. výročí elektrických drah v Praze a zároveň lanovky na Petřín a 30. let od svého založení jako akciové společnosti 100% vlastněné městem. Předpokládá získání stavebního povolení na novou výstavní halu pro silniční vozidla ve Střešovicích nebo bude hledat nové hlasy pro hlášení zastávek v tramvajích a autobusech. Nejdůležitější projekty pro rok 2021: Autobusy a trolejbusy Dodávka posledních autobusů SOR NB 12 a dočerpání rámcové smlouvy v rámci obnovy vozového parku DPP Veřejná zakázka na dodavatele bezkontaktních terminálů do autobusů Nákup 140 ks kloubových hybridních autobusů Dokončení tendru z roku 2020 na nákup 14 ks standardních elektrobusů Stavba nabíjecí infrastruktury na Želivského a Strašnická pro provoz 14 elektrobusů Možnost dodání dalších 20 midibusů Solaris Urbino 10,5 Elektrifikace linky 140 - získání pravomocného stavebního povolení na stavbu infrastruktury linky, vybrání zhotovitele, a nákup 15 ks kloubových bateriových trolejbusů Elektrifikace linky 119 – získání pravomocného územního rozhodnutí a stavebního povolení na stavbu infrastruktury linky, vysoutěžení 20 ks tříčlánkových bateriových trolejbusů z roku 2020 Vyhlášení veřejné zakázky na nákup 45 bateriových trolejbusů standardní délky pro elektrifikaci autobusových linek na levém břehu Vltavy Metro Další modernizace se dočká pražské metro. Zprovoznění kaskády výtahů čeká stanici metra Karlovo náměstí, která bude 46. bezbariérovou stanicí. Následovat bude Jiřího z Poděbrad. Novou podobu získá výstup Anděl Na Knížecí a vestibul a podchod stanice Florenc C, kam se cestující dostanou na autobusové nádraží i po eskalátorech. Projekční práce budou zahájeny na modernizaci stanice Flora a stavbě nové stanice metra Depo Zličín. Signálem LTE budou pokryty všechny zbývající úseky linek A, B i C. Významným projektem bude trasa metra D. DPP plánuje zahájit stavbu prvního úseku Pankrác D – Olbrachtova a bude pokračovat v předběžných tržních konzultacích s potenciálními dodavateli automatických souprav metra i automatického dopravního systému. Tramvaje V roce 2021 zahájí DPP stavby nových tramvajových tratí Smyčka Zahradní Město, 1. etapu TT Barrandov – Holyně – Slivenec (úsek Sídliště Barrandov – Holyně – Smyčka Depo Hostivař), prodloužení TT Sídliště Modřany– Libuš. Zrekonstruuje tramvajové trati Vladimírova – Táborská – na Pankráci (2. etapa, která naváže na úsek rekonstruovaný na podzim 2020 - Vozovna Pankrác – křižovatka Na Pankráci x Na Veselí; Ohrada – Palmovka vč. tram mostu Krejcárek – Nábřeží Edvarda Beneše a Bubenské nábřeží. Dojde i na opravy tramvajových tratí, oblouků a křižovatek. Bude zahájen pravidelný provoz na nové trati ke stanici metra Pankrác. Dokončena bude 1. etapa stavby nové vozovny Hloubětín a zahájena etapa 2. etapy - samotné deponovací haly pro tramvaje. Zahájeny budou přípravy nových tratí (např. Kobylisy – Bohnice, Strahov, Nové Dvory, Pankrác). Testovat se začne bezpečností aplikace, která by měla pomoci snižovat počet srážek chodců s tramvajemi, a antikolizního systému pro tramvaje od firmy Bosch Lanovky Výběrem projektanta, tržními konzultacemi s dodavateli infrastruktury a architektonickou soutěží na její podobu začne se stavbou lanovky Podbaba – Troja – Bohnice (PoTrBo). Architektonická soutěž má být vyhlášena i na nové vozy lanovky na Petřín. Zdroj: DPP

Rekordní investice do dopravní infrastruktury, tzv. liniový zákon, PPP projekt na dálnici D4 či elektronická dálniční známka a OneTicket na železnici.

Nové projekty ministerstvo dopravy zaměřilo na urychlení zlepšování dopravních cest, elektronizaci agend ministerstva doprava či posílení role osobní dopravy na české železnici. Rekordní investice do dopravní infrastruktury, rekordní rozpočty SFDI V trendu navyšování rozpočtu SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) pokračuje ministerstvo i v roce 2021; půjde o dosud rekordní rozpočet 128 miliard korun. Do investic samotných má jít 83 miliard korun, do oprav silnic, železnic a údržby pak 44,5 miliard korun. Rozpočet může být i v roce 2021 navýšen. Rozpočet SFDI v roce 2020 byl v průběhu roku navýšen z 83 miliard na proinvestovaných 121 miliard korun. Dálnice a silnice V roce 2021 zprovozníme 46,5 km nových dálnic, uvádí ministerstvo dopravy. Například dva úseky hradecké D11 z Hradce Králové do Jaroměře D35 z Opatovic do Časů D6 obchvat Lubence nebo dálniční obchvat Otrokovic na D55 Aktuální výstavba V realizaci 218,2 km dálnic a silnic I. třídy 106,4 km dálnic na zelené louce – D11 u Hradce Králové, D3 u Českých Budějovic, D35 u Pardubic, D48 u Frýdku-Místku a D55 u Moravského Písku a Otrokovic 55,1 km modernizace D1 56,7 km silnic I. třídy – Velký městský okruh Brno Žabovřeská ulice, křižovatka Rádelský Mlýn v Libereckém kraji, obchvat Opavy, Havlíčkova Brodu, Karviné nebo Krnova. Modernizace D1 Na podzim 2021 bude hotová modernizace D1, kde chybí ještě 55 km. Rozestavěno je 5 úseků (úseky 02, 11, 12, 16, 23), hotovo bude v říjnu 2021. Celkem již bylo zmodernizováno 110 km D1, 50 kilometrů je v realizaci. PPP projekt na dálnici D4 Výběr konsecionáře DIVia, tvořeného společnostmi VINCI Highways SAS, VINCI Concessions SAS a Meridiam Investments SAS, je pravomocný. V první polovině ledna má vláda schválit Koncesionářskou smlouvu, poté bude bezodkladně předložena ke schválení do Poslanecké sněmovny. Výbory ke smlouvě zasednou na konci ledna či začátku února a v průběhu února by se měla smlouva dostat i na plénum Poslanecké sněmovny. Po schválení dojde k podpisu smlouvy a Koncesionář zahájí stavbu během jara 2021. Jde o dostavbu 32km na dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, konkrétně úsek z Hájů do Mirotic pomocí PPP projektu, který využíváme vůbec poprvé, a jde o historický průlom ve financování infrastruktury v ČR. Vítězný koncesionář bude financovat a udržovat dálnici po dobu 25 let. Železnice Bude pokračovat první etapa realizace plánu na další zabezpečení české železnice do roku 2025/2030; celkem bude do zabezpečovače ETCS a komunikační sítě GSM-R investováno 90 mld. Kč. Správa železnic je v roce 2021 připravena pracovat s rozpočtem 53,074 miliardy korun, z toho na údržbu a opravy kolejí/nádraží 21,828 miliardy korun a na investice 31,246 miliardy korun. Rozpočet na rok 2021 je tak vyšší o 1,5 mld. Kč než letošní. Pokračuje elektrizace trati z Olomouce do Uničova, v prosinci 2020 byl zprovozněn úsek z Olomouce do Šternberka. Mezi nejvýznamnější stavby patří zahájení modernizace trati Mstětice – Praha-Vysočany. Na této trati vznikne nová zastávka Rajská zahrada s přístupem na metro a novou podobu získá nádraží Praha-Vysočany, celkové náklady budou 5,4 miliardy korun. Bude též pokračovat modernizace železničního uzlu Pardubice za 6,35 miliardy korun; počítá se s novou lávkou na druhou stranu města a stanice bude bezbariérová. Bude též pokračovat dlouho očekávaná elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna za 2,7 mld. Kč, rekonstrukce v železničním uzlu Přerov či práce na IV. čtvrtém koridoru do Českých Budějovic. V roce 2021 bude opravováno 114 nádražních budov v celé ČR. Probíhají např. práce na Fantově budově na pražském hlavním nádraží nebo na budově v Havířově. Opravy se dočkají i nádraží ve Vsetíně, Chebu a Táboře. Rekonstrukce začne také na pražském Smíchově. A práce začnou i na 2 úsecích v rámci trati Praha – Kladno s odbočkou na LVH, konkrétně: Kladno – Kladno-Ostrovec a Praha-Bubny - Praha-Výstaviště. V roce 2021 bude zlepšena bezpečnost na 200 přejezdech (kamery, kompozitová břevna závor s LED diodami). Původní termíny urychlujeme o pět let, 500 nejrizikovějších přejezdů zabezpečíme do konce roku 2022, původně plán přitom počítal až s rokem 2027. Zpoplatnění komunikací v ČR Od 1. ledna 2021 dochází k rozšíření sítě zpoplatněných komunikací o nově zprovozněné úseky dálnic D48 (Rybí – Příbor Východ v celkové délce 11,53 km) a D6 (Nové Strašecí – Krušovice v celkové délce 9,8 km). K 1. lednu 2021 nabývá účinnosti novela zákona o pozemních komunikacích. Nová úprava výrazně zjednodušuje proces úhrady časového poplatku za užívání zpoplatněných pozemních komunikací (elektronická dálniční známka) a zefektivní kontrolu této úhrady (prostřednictvím tzv. videotollingu). K tomuto datu rovněž došlo k zavedení třísložkové struktury mýtného, které bude nově zahrnovat poplatek za znečištění ovzduší z provozu na zpoplatněných pozemních komunikacích a dále poplatek za hluk z provozu na těchto komunikacích. Také jsou stanoveny nové sazby časového poplatku pro vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem. Spuštění elektronické dálniční známky Nové elektronické dálniční známky platné od roku 2021 bylo možné si koupit s předstihem; papírové roční známky platí ještě do konce ledna. Novinkou je možnost libovolně nastavit datum začátku jejich platnosti, a to až 90 dní předem. Hlavním prodejním kanálem je internetový obchod na webu www.edalnice.cz . Cena zůstává stejná, roční známka bude stát 1 500 Kč, měsíční 440 Kč a desetidenní 310 Kč. Nově je v nabídce snazší také hromadný nákup například pro flotily firemních vozů. Spuštění jednotného jízdného OneTicket S termínem celostátní změny jízdních řádů 13. prosince 2020 dostali cestující na české železnici možnost cestovat na jízdenku OneTicket. Ta přináší výhody v situacích, kdy lidé cestují na trasách se službami více železničních dopravců nebo kdy musí během cesty různé dopravce střídat, aby se dostali pohodlně do cíle. Jde o jednotnou jízdenku, kterou je možné použít napříč železničními dopravci na českém trhu, v průběhu roku dopravci nabídnou možnost cestovat s touto jízdenku i v komerčních spojích na trati mezi Prahou a Ostravou. V budoucnu by se měl jednotný tarif rozšířit i na spoje integrovaných dopravních systémů, tedy včetně autobusů. Cestující si mohou vybrat, zda si koupí papírovou OneTicket v pokladnách dopravců či přímo ve vlaku, nebo si pořídí její elektronickou podobu přes e-shop na webu oneticket.cz nebo si do mobilu stáhnou aplikaci. V e-shopu i v aplikaci si cestující zvolí požadovanou trasu a den cesty, následně zadá jméno a příjmení a elektronicky zaplatí. Velkou výhodou je možnost registrace uživatelů. Registrovaný uživatel pak má všechny svoje nákupy a jízdenky pod kontrolu, ať je provedl na webu nebo v aplikaci, vše se propíše do obou systémů. Jízdenky v aplikaci nemusí cestující ani tisknout, jejich kontrola ve vlaku proběhne jednoduše ze samotné aplikace. Cestující si dosud koupili přibližně 71 tisíc jízdenek. OneTicket je populární zejména u studentů. Nová legislativa drony Od 31. 12. 2020 vstoupila v platnost nová legislativa upravující provoz dronů. Provozovatel dronu se zaregistruje v novém registru Úřadu pro civilní letectví, obratem obdrží jedinečné identifikační číslo, kterým označí veškeré své drony. Povinná registrace se týká velké většiny osob, které provozují dron s hmotností již od 250 g či se záznamovým zařízením bez ohledu na hmotnost. Registrace bude u většiny případů probíhat on-line bez nutnosti dostavit se osobně na ÚCL a bude zdarma. Budou zavedeny tři základní kategorie provozu dronů podléhajícím odlišným regulačním požadavkům. Nejnižší, otevřená, kategorie umožní provozovat dron i bez předchozího povolení úřadu, jakkoli s řadou omezení a požadavků, např. na proškolení pilotů apod. Střední, specifická kategorie umožní provoz těm, kteří potřebují překročit některý z limitů otevřené kategorie. Nejpřísněji regulovaná, certifikovaná, kategorie je pak zamýšlena spíše pro sofistikovaný provoz do budoucna. Liniový zákon Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zkráceně tzv. liniový zákon nabyl své účinnosti 1. ledna 2021. Jeho cílem je zkrátit dobu přípravy strategických dopravních staveb zhruba o třetinu až polovinu, ze stávajících třeba i 13 let. Novela chce zjednodušit povolovací procesy, které často brání včasnému zahájení staveb. Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s nímž je spojen také pouze jediný přezkum. Novela zákona dále zavádí Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V takových případech bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což může oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Novela počítá také se zavedením pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s tzv. fikcemi souhlasu. Novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Měla by nabýt účinnosti 1. července 2021. Kromě implementace předpisů Evropské unie týkajících se schvalování vozidel, což tvoří jádro návrhu zákona, umožní jeho přijetí rovněž provést vybrané úkony související s registrací silničních vozidel bez povinnosti jejich vlastníků/provozovatelů podrobovat vozidla evidenčním kontrolám, byly-li tyto kontroly provedeny v období 2 let před podáním žádosti o zápis, umožní též podání žádosti elektronickou cestou (bez nutnosti návštěvy úřadu) nebo v případě změny vlastníka či provozovatele vozidla podání společné žádosti samostatnými podáními. Zdroj: MD

V prosinci bylo registrováno 3 618 autobusů, o 13,4 % meziročně více. Celý rok 2020 vychází díky koronaviru pro EU záporně. Pro Českou republiku byl rok 2020 rekordní.

Prosincové registrace nových autobusů a autokarů v EU vzrostly ve srovnání se stejným měsícem roku 2019 o 13,4%. S výjimkou Francie (-20,9%) významně posílily všechny hlavní trhy EU, zejména Španělsko (+ 60,9 %), Německo (+ 22,1 %) a Itálie (+ 13,4%). Výrazný nárůst registrací zaznamenalo Švédsko (+ 162,8 %), Nizozemsko (+ 130,6 %) i Česká republika (+ 129 %). Celkově v roce 2020 poklesla poptávka po autobusech a autokarech o 20,3%, což představuje celkem 29 147 nových registrací (proti 36 563 v roce 2019). Španělsko s 2 090 autobusy (-35,9%), Itálie 3 162 (-24,9%) a Francie 6 050 (-10,8%) zakončily rok v záporných číslech. Německo bylo jediným z velkých trhů, kterému se v loňském roce podařilo vykázat mírný růst s 6 460 kusy autobusů (+ 0,4%). Česká republika s 1 367 registrovanými autobusy vykázala také nárůst, a to o 12 %. V kladných číslech končí rok také Švédsko s 1 674 autobusy (+ 27 %). V záporu mimo EU skončilo také Norsko (- 40,3 %), Švýcarsko (- 1,1 %) i Anglie (- 30,9 %).

Martin Daum: Uhlíkově neutrální silniční doprava je hlavním cílem našeho budoucího snažení v ACEA v oblasti nákladních vozidel a autobusů.

Martin Daum, generální ředitel Daimler Truck AG a člen představenstva Daimler AG, převzal předsednictví v Radě Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) pro užitkové vozidla (CV). ACEA sdružuje přední evropské výrobce dodávkových a nákladních vozidel a autobusů. " Klimatická změna je jako nejzákladnější výzva pro lidstvo a globální ekonomiku v našem průmyslu na prvním místě , “uvedl Martin Daum. " Naší hlavní prioritou v letošním roce je spolupráce s politiky na přípravě cesty pro uhlíkově neutrální silniční dopravu. Tento proces musí nabrat další tempo, protože našim zákazníkům trvá přibližně deset let, než kompletně obnoví svůj vozový park. Naším konečným cílem je mít do roku 2050 odvětví silniční nákladní dopravy zcela neutrální z hlediska emisí CO2 .“ " Transformace našeho sektoru na uhlíkovou neutralitu bude bezprecedentní, co se týče rychlosti i rozsahu," řekl Daum. „Jsme připraveni spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami na jasném plánu na zavedení infrastruktury pro nabíjení a vodíkové palivo vhodné pro nákladní automobily, a politický rámec, díky kterému budou technologie s nulovými emisemi tou nejlepší volbou pro naše zákazníky .“ Představenstvo ACEA CV volí každoročně svého předsedu. Martin Daum převezme otěže od Henrika Henrikssona, generálního ředitele společnosti Scania, který tuto pozici zastával v roce 2020. Kariéra Martina Dauma v Daimler začala v roce 1987. Po několika manažerských pozicích v oblasti prodeje, marketingu a controllingu - v Německu a Spojených státech - se v roce 2002 stal členem výkonného výboru společnosti Mercedes-Benz Trucks v Evropě. V roce 2009 byl jmenován prezidentem a generálním ředitelem společnosti Daimler Trucks North America a jejích přidružených společností. Od března 2017 je v čele společnosti Daimler Trucks and Buses a je členem představenstva společnosti Daimler AG. V listopadu 2019 se stal předsedou představenstva společnosti Daimler Truck AG. Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) je sdružení 16 hlavních výrobců automobilů, dodávek, nákladních automobilů a autobusů v EU. Členy za užitkové vozy jsou DAF Trucks, Daimler Trucks, Ford Trucks, IVECO, MAN Truck & Bus, Scania a Volvo Group.

Podle ACEA patří český autobusový park k těm nejhorším, v roce 2019 je průměrné stáří autobusů 14,5 roku. Mezi jedničky patříme v provozu autobusů na CNG.

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) vydala v lednu 2021 zprávu " Vehicles in use “, která analyzuje ukazatele pro každou kategorii vozidel do konce roku 2019, údaje pro rok 2020 ještě nejsou plně k dispozici. Zpráva poskytuje přehled o evropském vozovém parku v každém segmentu - osobní automobily, lehká užitková vozidla, střední a těžká užitková vozidla a autobusy - a jak se tento vozový park vyvíjel v posledních letech. Zpráva také poskytuje zajímavé statistiky jako je průměrný věk, podíl každého druhu paliva a počet vozidel na 1 000 obyvatel. Nové vydání se týká 27 členských států Evropské unie, Norska, Švýcarska a Spojeného království, jak už jsme uvedli, do roku 2019. Pokud se týká osobních automobilů , v roce 2019 vzrostla flotila Evropské unie ve srovnání s rokem 2018 o 1,8%, přičemž počet automobilů na silnicích dosáhl 242,7 milionu. Nejvyšší růst byl zaznamenán v Rumunsku (+7%) a naopak francouzský automobilový trh mírně poklesl (-0,3%), na české silnice vyjelo o 3,2 % osobních automobilů více. V celé EU je v provozu více než 28 milionů dodávek . Se 6 miliony vozidel má Francie zdaleka největší vozový park, následuje Itálie (4,2 milionu), Španělsko (3,8 milionu) a Německo (2,8 milionu), Česká republika má v provozu necelých 590 tisíc dodávek. Na silnicích EU se nachází 6,2 milionu středně a těžkých užitkových vozidel . S počtem téměř 1,2 milionu nákladních vozidel má největší flotilu Polsko, těsně následované Německem (1 010 742) a Itálií (946 393), Česká republika se 186 881 vozidel této kategorie zaznamenala proti roku 2018 pokles o 0,3 %. V celé Evropské unii bylo v roce 2019 v provozu 692 207 autobusů , z nichž téměř polovinu najdete pouze ve třech zemích: v Polsku (122 604), Itálii (100 149) a Francii (94 371). Česká republika měla podle zprávy ACEA v provozu 21 705 autobusů, což je proti roku 2018 nárůst o 1,2 % (262 autobusů). Průměrné stáří autobusů na silnicích EU je 11,7 roku. Nejstarší autobusy najdete v Řecku (19,9 let), nejnovější v Rakousku (4,8 let). Lucembursko 5,2 roku, Švédsko 6,6 let, Francie 7,2 let, Švýcarsko 7,6 let, Německo 8,5 roku, Nizozemsko 9,3 let, Itálie 12,8 let, Česká republika patří s průměrem 14, 5 let mezi nejhorší, následuje už jen Portugalsko 15,1 let a Polsko 15,6 let (+ výše uvedené Řecko). Dieselové autobusy stále tvoří 94,5% vozového parku EU, přičemž pouze 0,6% je s elektrickým akumulátorem. Česká republika měla v roce 2019 89,2 % autobusů na naftu, 0,3 % na baterie, 0,1 % hybridních a 6,7 % jezdilo na CNG, což je hned po Švédsku (17,6 %) nejvíce v celé EU i Norsku, Švýcarsku (3,1 %) a Anglii. Plynové autobusy ve větším množství jezdí také v Nizozemsku (6 %), v Itálii (4,7 %) a ve Španělsku (4,5 %). Osobní automobily v EU jsou v průměru staré 11,5 roku. Nejstarší flotily mají Litva, Estonsko a Rumunsko s vozidly staršími 16 let. Nejnovější vozy najdete v Lucembursku (6,5 roku) a Rakousku (8,3 roku). Česká republika patří z pohledu stáří osobních vozidel k těm horším, v roce 2019 uvádí ACEA průměrný věk 14,9 let. Průměrný věk lehkých užitkových vozidel v EU je 11,6 roku. Ze čtyř hlavních trhů EU má nejstarší dodávkový vozový park Španělsko (13 let), těsně následované Itálií (12,6 let), Česká republika následuje Španělsko s 12,9 lety. Nákladní automobily jsou v Evropské unii v průměru 13 let staré. Ve věku více než 21 let jsou řecká nákladní vozidla nejstarší v EU. Česká republika má nákladní vozy staré průměrně 17.2 roku. Nejnovější nákladní vozy jsou v Rakousku (6,4 roku). I přes nárůst registrací v posledních letech tvoří osobní auta s alternativním pohonem pouze 4,6% z celkového vozového parku EU. 0,8% všech automobilů na našich silnicích má hybridní elektrický pohon, zatímco bateriový elektrický i hybridní plug-in tvoří každý pouze 0,2% z celkového počtu. Lehká užitková vozidla na naftu jsou dominantní ve všech zemích EU s výjimkou Řecka, téměř 90% vozového parku dodávek v EU jezdí na naftu. Pouze 0,3% dodávek v EU je s elektrickými bateriemi. 97,8% všech nákladních vozidel v EU jezdí na naftu, zatímco na benzínová paliva 1,3% vozového parku. 0,04% nákladních vozidel na silnicích EU má nulové emise. Evropská unie má 569 automobilů na 1 000 obyvatel. Lucembursko má nejvyšší hustotu automobilů v EU (694 na 1 000 obyvatel) a Lotyšsko nejnižší (342). U nás je na 1000 obyvatel 562 automobilů. V Maďarsku a Lotyšsku polovina všech domácností nevlastní auto, zatímco více než 31% francouzských rodin má dvě auta.

V loňském roce se stalo necelých 95 tisíc dopravních nehod, při kterých zahynulo 460 osob. Pokles nehodovosti ovlivnil koronavirus.

V loňském roce zemřelo při dopravních nehodách historicky nejméně lidí. Poprvé se bilance tragických následků nehod dostala v České republice pod 500 obětí (460 úmrtí), šlo o 87 osob méně oproti roku 2019. Výrazně ubylo i těžkých zranění, 1 807 osob je nejmenší počet v historii (o 303 méně oproti roku 2019). 20 880 lehce zraněných osob je nejméně od roku 1990 (o 3 055 osob méně oproti předloňskému roku). Celkem se stalo 94 794 dopravních nehod, o 12 778 méně než v roce 2019. Podobně jako ve většině zemí Evropské unie, ovlivnila i u nás pokles nehodovosti epidemie koronaviru, která utlumila dopravu a snížila mobilitu, a to zejména v jarních měsících. Menší provoz ale neznamená automaticky méně závažných nehod. Prázdnější komunikace naopak sváděly některé řidiče k vyšším rychlostem. Nepřiměřená rychlost loni zabila 4 z 10 lidí při dopravních nehodách. Dlouhodobě je vysoká rychlost nejčastější příčinou tragických havárií. V době, kdy lidé byli více doma a méně jezdili veřejnou dopravou, se také na silnicích pohybovalo více cyklistů. Právě u této skupiny bohužel počet smrtelných obětí loni narostl - i přes celkové zklidnění silničního provozu v jarních měsících. „ Právě na nepřiměřenou rychlost a větší bezpečnost cyklistů a chodců jsou zaměřeny preventivní aktivity nové Strategie BESIP, kterou schválila vláda. Prioritou je také snížit počet nehod mladých řidičů, odstraňovat nehodové lokality a zavádět pokročilé technologie, “ řekl ministr dopravy Karel Havlíček. Vládou schválený Akční plán Strategie na období 2021-2022 obsahuje 45 konkrétních opatření, jasně určuje odpovědný a měřitelné kritérium splnění aktivity. „ Na komunikacích nižších tříd by měl přinést větší bezpečnost program na podporu umístění svodidel chránících řidiče před srážkou se stromem. Ve městech je nezbytné klást důraz na ochranu zranitelných účastníků silničního provozu (chodci, cyklisté) a přizpůsobovat dopravní prostor jejich potřebám a bezpečnému pohybu. Preventivní kampaně budou zaměřeny na nepřiměřenou rychlost, nepozornost, vliv léků a drog na řízení či viditelnost účastníků silničního provozu ,“ uvedl vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold.