Místo podpory provozu ekologicky čistých vozidel platí jejich provozovatelé státu příspěvky na obnovitelné zdroje. Změnit to má v parlamentu projednávaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie.

Společným úsilím se Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a drážním dopravcům podařilo prosadit do aktuálně projednávané novely zákona o podporovaných zdrojích energie pozměňovací návrh, který by měl odstranit rozpor v aktuálním přístupu státu k provozování elektrických trakcí a jeho závazkem na snižování emisí oxidu uhličitého. Současná podoba legislativy týkající se podporovaných zdrojů energie zatěžuje spotřebitele silové elektřiny poplatky z obnovitelných zdrojů energie (POZE). „ Problémem je, že do skupiny těchto spotřebitelů spadají i provozovatelé vozidel na elektřinu. Pro dopravní podniky to znamená, že provoz ekologicky čistých vozů je de facto znevýhodňován oproti užívání autobusů se spalovacím motorem. Jestliže má stát na jedné straně zájem na snižování ekologické zátěže, v poslední době zejména produkce oxidu uhličitého, je finanční zatížení vozidel na elektřinu nelogické, “ říká Tomáš Pelikán, předseda SDP ČR. Sdružení dopravních podniků ČR připravilo společně s železničními dopravci pozměňovací návrh, který by osvobodil provozovatele vozidel na elektřinu od placení příspěvku na obnovitelné zdroje energie podobně, jako je tomu například v Německu. Předkladatelem návrhu je místopředseda Hospodářského výboru Martin Kolovratník, který pro něj získal v tomto garančním výboru doporučující stanovisko pro závěrečné třetí čtení. Výše uvedená změna má 100% podporu všech dopravních podniků v České republice. Ačkoli byl tento pozměňovací návrh předem projednán s ministerstvem průmyslu a obchodu, MPO na poslední chvíli změnilo svůj názor a dalo k návrhu negativní stanovisko. Odůvodnilo je nedostatkem financí. „ Veřejná doprava přináší ročně prostřednictvím poplatků POZE do státní pokladny zhruba 900 milionů Kč. Je však třeba si uvědomit, že dopravní podniky a České dráhy, kterých se projednávaná problematika týká, jsou financovány z veřejných rozpočtů. Jde tedy o platby z jedné kapsy státní kasy do druhé ,“ vysvětluje Martin Chval, výkonný ředitel SDP ČR. Návrh prošel v poslanecké sněmovně již druhým čtením a předpokládá se jeho projednávání ve 3. čtení na aktuální schůzi poslanecké sněmovny. „ Pevně věříme, že u poslanců zvítězí zdravý rozum a podpoří provoz ekologicky čistých vozidel ve veřejné dopravě, ať už se jedná o tramvaje nebo vlaky ,“ doufá Tomáš Pelikán. V souhrnu za všechny dopravní podniky tvoří dopravní výkon elektrických trakcí více než polovinu vozových kilometrů. Některá města v České republice jsou na tom ještě lépe a patří mezi nejekologičtější městské dopravní systémy v Evropě. Například v Plzni dvě třetiny dopravních výkonů zajišťují tramvaje a trolejbusy, které nezatěžují životní prostředí města škodlivinami. Pokud se podíváme na to, jaký druh dopravy přepraví nejvíce cestujících, je význam elektrické trakce ještě zásadnější – v místových kilometrech je dnes téměř 70 % výkonů prováděno v elektrické trakci. Pro další rozvoj elektrické dopravy s významným zapojením elektrobusů mají navíc dopravci zpracovány další koncepční materiály.

Generálním ředitelem firmy byl jmenován Jiří Paroulek a výrobce autobusů má nově pět jednatelů. Pan Jaroslav Trnka v SOR dál zůstává, jako člen dozorčí rady.

Český výrobce SOR Libchavy spol. s r. o. přistoupil k 1. 6. 2021 k organizačním změnám v řízení společnosti. Pozici generálního ředitele opustil jeden ze spoluzakladatelů firmy Ing. Jaroslav Trnka, který se přesunul do funkce člena dozorčí rady. Generálním ředitelem se stal nově Ing. Jiří Paroulek, zároveň došlo ke změně organizační struktury, která nově fakticky odpovídá způsobu řízení známému z akciových společností. Firma změny oznámila na svých webových stránkách. Společnost SOR Libchavy působí na trhu s autobusy takřka 30 let. Svůj první autobus dokončila v roce 1993, tedy před 28 lety. Z malého producenta specializujícího se zpočátku především na produkci autobusů s menší přepravní kapacitou (tzv. midibusů) se stal postupně jeden z nejvýznamnějších hráčů na poli autobusů především pro městskou a linkovou dopravu nejen v České republice, přičemž nabídka pokrývá autobusy délek od 8,5 m do 18,75 m. Kromě autobusů vyrábí SOR také elektrobusy a trolejbusy. V letošním roce přistoupila firma k významné změně v řízení společnosti. Jeden ze spoluzakladatelů firmy, Ing. Jaroslav Trnka, opustil funkci generálního ředitele, avšak „svůj“ SOR neopouští úplně. „ Pan Trnka je podepsán pod neuvěřitelným podnikatelským příběhem, kdy se mu společně s kolegy podařilo vybudovat prakticky z ničeho zcela novou značku autobusů, která se na trhu úspěšně etablovala. I po prodeji spoluvlastnického podílu zůstal nadále aktivní jako generální ředitel firmy a podílel se na určování jejího dalšího směřování. Tuto kontinuitu chceme nadále zachovat, a proto bude Ing. Trnka působit dál v dozorčí radě naší společnosti ,“ uvedl Mgr. Ing. Jiří Nováček, předseda dozorčí rady SORu. Do funkce generálního ředitele byl jmenován Ing. Jiří Paroulek, jenž je zároveň jedním z jednatelů. Jiří Paroulek působil více jak 20 let ve vedoucích manažerských pozicích dodavatelů automobilového průmyslu „ Do SORu přicházím s cílem posílit jeho pozici nejen na českém a slovenském trhu. Rád bych se zaměřil na prohloubení kooperace na našich tradičních exportních trzích a na prohloubení vývoje nízkoemisních a bezemisních vozidel ,“ uvedl Jiří Paroulek po svém nástupu do struktur SORu. Jeho nástup ale není jedinou změnou ve vedení firmy. Zatímco dosud měl SOR Libchavy tři jednatele, od 1. 6. 2021 má společnost nově pět jednatelů. Smyslem této změny je zvýšení pružnosti rozhodovacích procesů v různých oblastech chodu firmy i vzhledem k pokračující expanzi firmy v měnících se podmínkách, které jsou na výrobce vozidel hromadné dopravy kladeny, a to především v souvislosti s klimatickými závazky. Kromě zmíněného Ing. Jiřího Paroulka jsou dalšími jednateli firmy: Ing. Filip Murgaš, PhD., Ing. Martin Shejbal, Mgr. Hana Krejčí, PhD. a Ing. Vítězslav Tymr. „ Trh vozidel veřejné dopravy se neustále proměňuje. Legislativa bude v rámci EU již brzy přímo vynucovat, aby byl určitý podíl vozidel hromadné dopravy nízkoemisní a bezemisní. Ačkoli SOR je na poli evropské elektromobility i výroby nízkoemisních vozidel dlouhodobě aktivní, je nutné trendy dále sledovat a nabídku tomuto přizpůsobovat. Organizační změny ve společnosti nám jistě pomůžou lépe reagovat na požadavky našich zákazníků ,“ vysvětlil Mgr. Ing. Jiří Nováček, předseda dozorčí rady. Pro letošní rok chystá SOR novinku v podobě představení nové řady vozidel pro meziměstskou a příměstskou dopravu. „ Nová řada vozidel ponese označení SOR IC, low-entry varianty budou označeny jako SOR ICN. Stejně jako současná generace našich autobusů je i modelová nová řada koncipována tak, aby byla minimalizována spotřeba paliva. Už v minulosti se nám tak podařilo docílit stavu, kdy měl náš klasický dieselový autobus naprosto srovnatelné parametry spotřeby jako hybridní autobusy. Šlo nejen o významný příspěvek pro peněženky provozovatelů, ale také o významný příspěvek v oblasti ochrany životního prostředí. Nová modelová řada našich vozidel bude v tomto směru na své úspěšné předchůdce navazovat ,“ prozradil plánovanou novinku jednatel a obchodní ředitel společnosti Ing. Filip Murgaš, PhD. O firmě: Společnost SOR Libchavy byla privatizována v roce 1991 skupinou devíti společníků, která v roce 1993 vstoupila na trh s prvním novým autobusem délkové kategorie 7,5 m. Dnes je společnost součástí Energetického a průmyslového holdingu (EP Industries). Ročně firma vyrobí okolo 500 autobusů, které kromě České republiky a Slovenska exportuje také na další trhy, zejména do Německa a Polska. Její autobusy však nalezneme také v Estonsku, Bulharsku, Srbsku či v Dánsku. Zajímavostí je provoz autobusů značky SOR na Faerských ostrovech. Od roku 2008 nabízí společnost také trolejbusy a od roku 2010 doplnily nabídku rovněž elektrobusy. Největším provozovatelem autobusů značky SOR je Dopravní podnik hlavního města Prahy, v jehož flotile jezdí více než 1 100 autobusů. Jedna historická zajímavost z našeho webu.

Vlámský dopravce investuje až 230 milionů Eur do autobusů na alternativní pohon. Současné hybridní od VDL ve flotile doplní elektrické bateriové.

Představenstvo dopravní společnosti De Lijn dalo zelenou výběrovému řízení na uzavření rámcových smluv na dodavatele 350 plně elektrických autobusů a nabíjecí infrastruktury potřebné k jejich provozu. Hodnota zakázky se odhaduje na 190 až 230 milionů Eur. Podle informací v The Brussels Times plánuje De Lijn objednat nejdříve 60 elektrických 12 metrových autobusů s dodáním na podzim 2022. Smlouvy mají být uzavřeny se dvěma dodavateli s možností doobjednat ebusy v několika fázích později. Vozidla musí ujet nejméně 220 kilometrů bez nabíjení. Vybavená budou elektrickou rampou pro nástup cestujících s invalidními vozíky nebo dětskými kočárky. Kromě toho má interiér dostat „příjemný charakter“ prostřednictvím „podlahy s teplým dřevěným vzhledem, LED osvětlením a sedadly vyrobenými z recyklované umělé kůže“. V první fázi mají být elektrickým autobusům přizpůsobena tři autobusová depa - Genk-Winterslag, Destelbergen poblíž Gentu a v Kortrijku. De Lijn nakupuje autobusy s alternativními pohony od roku 2019, zatím však jen s hybridními pohony. Prvních 200 hybridů objednala od VDL v prosinci 2019 a dalších 70 by mělo VDL začít dodávat v nejbližší době. Vlámská ministryně pro mobilitu Lydia Peeters říká: „ V tomto výběrovém řízení jdeme o krok dále: požadujeme elektrické autobusy, které díky technologii baterií fungují zcela bez emisí .“ " De Lijn je rozhodnuta do roku 2035 učinit celý svůj vozový park bezemisní ,“ říká Ann Schoubs, generální ředitel společnosti De Lijn. K cíli plánovanému vlámskou koaliční dohodou na používání pouze autobusů s nulovými emisemi ve městech již v roce 2025 Schoubs v březnu řekl výboru pro mobilitu v parlamentu, že tento cíl je „nereálný“. V lednu loňského roku De Lijn uvedl, že v krátkodobém horizontu pořídí až 970 elektrických autobusů.

S novým partnerem chce FlixBus a FlixTrain nabídnout největší síť v USA, Velké Británii a Portugalsku a dále rozšířit pozici v Turecku, Francii a východní Evropě.

Společnost FlixMobility úspěšně uzavřela další sérii financování, označenou jako G, a získala amerického investora Canyon Partners. S jeho příchodem získává FlixMobility, která provozuje zelené autobusy a vlaky, více než 650 milionů dolarů. Tato investice podpoří ambici společnosti FlixMobility nabídnout největší síť v USA, Velké Británii a Portugalsku a dále rozšířit vedoucí pozici v Turecku, Francii a východní Evropě. Společnost již plánuje expanzi na nové trhy po přestávce související s pandemií. Nové ocenění společnosti ve výši více než 3 miliardy dolarů je výrazně vyšší než ocenění z poslední série financování v roce 2019, což podtrhuje silnou podporu ze strany zakladatelů, či stávajících investorů, kterými jsou General Atlantic, Permira, TCV, HT Capital, Blackrock, Baillie Gilfford a Silver Lake for FlixMobility, a zdůrazňují úspěch jejího jedinečného obchodního modelu, uvádí společnost v tiskové zprávě. " Aktuální vývoj v oblasti našeho financování je silným znamením pro budoucnost a pro naši vizi poskytovat lidem po celém světě udržitelnou mobilitu prostřednictvím FlixBusu a FlixTrainu ," řekl Jochen Engert, zakladatel a generální ředitel FlixMobility. " Díky tomuto financování jsme s FlixTrainem a FlixBusem ve výhodné pozici pro naše budoucí mezinárodní plány růstu a expanze ." Tato situace je pro společnost určitým bodem zvratu, kdy má možnost posílit svou strategii do budoucna, ale zároven vyvážit aktuální situaci. Společnost úspěšně zvládla pandemii prostřednictvím vhodně řízených úprav sítí pravidelných spojení a výrazných investic do technologií a automatizace. Nyní se FlixMobility zaměřuje zejména na další růst prostřednictvím expanze na nových i stávajících trzích a na rozšíření podnikání v osobní železniční dopravě v Německu, Švédsku a dalších zemích, přičemž spoléhá na to, že EU bude dále posilovat „Single Market“ na principu spravedlivé hospodářské soutěže, která umožní novým účastníkům trhu nabízet ještě udržitelnější hromadnou dopravu. " Nyní přecházíme z obrany do útoku. Naším jasným cílem je stát se lídrem na všech trzích, na kterých se nacházíme. To platí i pro nové trhy, jako je Velká Británie a Portugalsko nebo USA, kde jsme v současné době druzí či třetí, " říká André Schwämmlein, zakladatel a generální ředitel FlixMobility. " Chceme zpřístupnit zelenou cenově dostupnou mobilitu co nejvíce lidem, zejména Spojené státy k tomu poskytují obrovský potenciál. USA považujeme za náš největší trh v budoucnosti. V době po pandemii však také posílíme naši pozici na hlavních evropských trzích, abychom lidem dali příležitost znovu cestovat. Aby se tak stalo, musí každá jednotlivá země i EU podporovat férovou hospodářskou soutěž a řešit nedostatečný rovný přístup na evropské trhy ." Skutečnost, že FlixMobility zvládla pandemii a vyšla z ní silná, se v neposlední řadě projevila v expanzi po první vlně na jaře 2020. Loni v létě zahájil poskytovatel zelené mobility své první mezinárodní trasy do pobaltských zemí a začal budovat národní sítě ve Velké Británii a Portugalsku. Kromě globální sítě FlixBus ve 36 zemích provozuje FlixMobility od roku 2018 také dálkové vlaky pod značkou FlixTrain. V současné době nabízí železniční spojení po celém Německu. V rámci Evropského roku železnice zahájil FlixTrain na začátku května 2021 provoz prvních zelených vlaků ve Švédsku. Společnost vidí budoucnost cestování v synergii mezi dálkovými vlaky a autobusy, která se projevuje ve všech současných a bude součástí budoucích strategických rozhodnutí. V roce 2019 cestovalo autobusy a vlaky FliMobility 62 milionů cestujících. V nadcházejících letech chce nabídnout zelenou mobilitu ještě více lidem.

Jen 57 autobusů u nás registrovali výrobci minulý měsíc. Jde o nejnižší počet ve stejném měsíci za poslední léta.

Přes zdánlivě vysoký meziroční nárůst dosáhly v pátém měsíci registrace osobních automobilů pouze 90% předkovidových květnových hodnot. Registrace elektromobilů se v květnu meziročně výrazně zvýšily o 135%, za období od ledna do května jsou však stále o 14 % nižší. Oproti loňskému roku značně vzrostl počet registrací hybridních osobních automobilů s vnějším dobíjením, a to celoročně o 178%, v květnu dokonce o 421%. Nadále se daří prodejům motocyklů, v kategoriích nákladních automobilů dochází k postupné konsolidaci. U autobusů se nárůst prodejů zastavil a začíná klesat. V období 1‑5/2021 bylo v ČR registrováno celkem 90 244 nových osobních automobilů, 7 554 lehkých užitkových automobilů, 538 autobusů, 3 655 nákladních vozidel, 9 413 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 74 258 osobních automobilů, 5 916 lehkých užitkových automobilů, 564 autobusů, 2 662 nákladních vozidel a 8 083 motocyklů. Registrace autobusů jsou letos o 4,61% nižší než před rokem (pokles z 564 ks na 538 ks, o 26 kusů). Celkově je od začátku roku první značka SOR s 210 registrovanými autobusy (39,03%), následují Iveco Bus – 207 ks (38,48%), Setra – 30 ks (5,58%), Solaris – 28 ks (5,20%), Iveco – 23 ks (4,28%), Mercedes-Benz – 16 ks (2,97%), Rošero-P – 7 ks (1,30%), BMC – 5 ks (0,93%), Isuzu – 3 ks (0,56%), MAN – 2 ks (0,37%), Ford – 2 ks (0,37%), Higer – 2 ks (0,37%). V květnu klesly meziročně o 81,25%, z 304 ks v roce 2020 na 57 ks. Nejvíce autobusů registrovalo Iveco Bus - 32 ks, SOR - 19 ks, Solaris - 2 ks, Mercedes-Benz - 2 ks, Scania - 1 ks. Jedná se o nejnižší počet za posledních 8 let. SDA

Stáří vozového parku přes 15 let nás řadí mezi nejhorší země v Evropě. V elektrifikovaných vozech jsme hluboko pod unijním průměrem, předstihlo nás i Rumunsko.

Svaz dovozců automobilů (SDA), sdružující zastoupení sedmi desítek výrobců automobilů, autobusů a motocyklů na českém trhu, vyzval představitele České republiky k aktivnější podpoře ekologické dopravy v ČR. Stávající Národní akční plán čisté mobility Ministerstva průmyslu a obchodu obsahuje řadu pozitivních nástrojů, ale v praxi neplní svoji roli, a Česká republika proto stále výrazně zaostává za ostatními evropskými zeměmi, a to jak v oblasti zavádění ekologických vozů, tak ve stáří vozového parku. SDA proto navrhuje po vzoru okolních zemí přistoupit k ověřenému a efektivnímu kroku: k podpoře nákupu nízkoemisních vozidel po omezenou dobu a ke zlepšení podmínek pro používání ekologických služebních vozů i pro soukromé účely. „ Česká republika patří stářím vozového parku přes 15 let mezi poslední státy v Evropě, lépe jsou na tom i všechny okolní země ,“ říká Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů. „To se odráží také v nízké bezpečnosti, vysoké spotřebě paliva a vysokých emisích u nás provozovaných vozidel.“ Odbyt zejména ekologických vozů je v ČR hluboko pod unijním průměrem. Zatímco registrace elektrifikovaných vozů, tedy elektromobilů a dobíjecích hybridů, dosáhl vloni v EU 11,4 %, Česká republika zaznamenala jen 2,6 % a obsadila tak poslední příčky. Například Maďarsko vykázalo téměř dvojnásobek nových vozů s elektrickým pohonem, v Německu činí podíl 13,5 % a velmi rychle roste. Z hlediska váženého průměru emisí nově prodaných vozů je mezi zcela posledními státy: lepší hodnoty vykazují např. Polsko i Rumunsko. SDA proto zaslal předsedovi vlády, ministryním a ministrům průmyslu a obchodu, financí, dopravy, životního prostředí a místního rozvoje, ale i představitelům hlavních politických stran návrh na efektivní podporu nízkoemisních automobilů v ČR po vzoru okolních zemí. 200 000 Kč na vůz s nulovými emisemi, v případě hybridu s vnějším dobíjením polovinu Cílem SDA je mimo jiné upozornit na pozitivní aspekty zavádění elektrifikovaných vozidel, kterými jsou zejména obnova vozového parku a výhody pro státní rozpočet, podpora pracovních míst, úspora emisí z dopravy a plnění klimatických závazků státu. Návrh je také v souladu s cíli Národního akčního plánu čisté mobility, který dle aktualizace z května 2020 počítá s podporou nákupu vozidel a využitím prostředků z Evropské unie. SDA navrhuje podpořit nákup vozidel, která splňují pravidla pro udělení RZ „EL“ (0 až 50 g CO2/km), po limitované období trvající 24 měsíců takto: 1) nová vozidla s nulovými emisemi (elektromobily BEV a vodíkové vozy FCEV) částkou 200 000 Kč, 2) nová vozidla s emisemi do 50 g CO2/km (plug-in hybridy PHEV) částkou 100 000 Kč, 3) snížením nepeněžního plnění zohledněného v daňovém základu pro uživatele služebního vozidla i k soukromým účelům z 1 % na 0,5 % měsíčně – tedy tak, aby došlo k srovnání podmínek s vozy se spalovacími motory a další motivaci firem k pořízení ekologických vozidel. Předloha nelimituje podporu cenou vozu, což je spravedlivé pro všechny uživatele a tímto principem zvýhodňuje cenově dostupnější modely. Podle SDA si alespoň částečnou kompenzaci zaslouží všichni uživatelé, kteří jsou v současné fázi rozvoje elektromobility ochotni na ekologický vůz vynaložit více svých finančních prostředků a přispět tak k snížení emisí v dopravě. Zástupci automobilek sdružených v SDA potvrzují, že registrují rostoucí zájem zákazníků o elektrické vozy, ale odbyt je stále velmi nízký. Stávající finanční výhody – parkování ve vybraných městech či používání dálnice zdarma nebo úleva na silniční dani – není podle prodejních výsledků dostatečně účinnou motivací ani pro soukromé, ani pro firemní klienty. Automobily jako motor národní ekonomiky Důvodem pro podporu elektrického pohonu je také jasně stanovený kurz Evropské komise, pokud se jedná o další vývoj v oblasti emisních limitů pro osobní a lehká užitková vozidla. To se týká i obnovy státních flotil. Podle legislativy platné pro ČR musí do čtyř let státní nákupy vozidel tvořit z jedné třetiny právě vozy na elektřinu nebo vodík. Nákup a provoz vozidel, ale také jejich výroba a obsáhlý dodavatelský řetězec spolu s řadou navazujících služeb představují významného přispěvatele do státního rozpočtu. Automobilové odvětví tvoří 10 % HDP, podílí se z 21 % na exportu a zaměstnává více než 133 000 osob přímo a další stovky tisíc nepřímo. V ČR se již elektromobily a jejich součásti také vyrábějí. Česká republika patří mezi přední výrobce a dodavatele automobilového průmyslu, v počtu vyrobených automobilů je v rámci EU na 3. místě za Německem a Španělskem; množstvím vyrobených vozů na počet obyvatel je ČR druhá za Slovenskem v celosvětovém měřítku. „Bez podpory nových aut ještě více zesílí dovoz ojetin“ V souvislosti s propadem prodeje i výroby během pandemie nemoci covid-19 přistoupila řada vlád k podpoře automobilového odvětví a nákupu nových vozů a využila této příležitosti ke zlepšení podmínek pro zavedení ekologických vozidel, omlazení vozového parku a snížení emisí z dopravy. „ Pokud se co nejrychleji nepřipojíme k rozvinutým evropským státům a nepodpoříme rozvoj elektrického pohonu, hrozí nám – při současně chybějící legislativě v oblasti ojetých vozidel – že se z Česka místo výrobního a technologického lídra stane popelnice Evropy ,“ říká Josef Pokorný. Řada států Evropy se také rozhodla zcela ukončit prodej vozů na fosilní paliva: od r. 2025 zakáže jejich prodej Norsko, v r. 2030 se přidá Německo, Nizozemsko, Spojené království, Irsko, Slovinsko a další státy. Odborníci proto očekávají, že v řadě zemí vznikne přetlak výrazně ojetých vozů. „ Jestliže rezignujeme na podporu moderních, nízkoemisních a bezpečných vozů, tak naopak nepřímo, ale o to významněji podpoříme dovoz dalších ojetin, které již dnes představují velký problém z hlediska bezpečnosti, ekologické zátěže během provozu a následné likvidace ,“ varuje tajemník SDA.

Podle IRU je třeba využívat všechny alternativy paliv, elektřinu, CNG, LNG i vodík. Pro různé úkoly se hodí různé pohony a je nutné brát v úvahu dostupnou infrastrukturu.

Dekarbonizace dopravy patří k nejaktuálnějším tématům dneška. O konci uhlíku v dopravě je již rozhodnuto, předmětem diskuzí je jeho termín. Pozornost se nyní začíná obracet i k užitkovým automobilům, jejichž situace je však v mnohém od osobních vozidel odlišná. Předsednictvo Sdružení ČESMAD BOHEMIA proto rozhodlo připojit se k celosvětové iniciativě Mezinárodní unie silniční dopravy IRU nazvané GREEN COMPACT 2050, která definuje nutné kroky vedoucí k tomuto cíli. Stručný obsah dokumentu, jehož kompletní znění je ZDE : K dosažení dekarbonizace silniční dopravy je podle Green Compactu nutné intenzivně působit v těchto 5 oblastech: Široká implementace nízkouhlíkových a bezuhlíkových paliv (Je třeba využívat všechny alternativy, včetně biopaliv, e-paliv, elektřiny, CNG, LNG a vodíku, neboť automobily plní rozličné úkoly a cena energie je po celém světě velmi nestálá a různorodá a rovněž dostupná infrastruktura je variabilní.) Efektivnější logistika s Eco-trucky (Jedná se především o nahrazení současných 17metrových souprav tahače s návěsem 25metrovými soupravami. Dvě taková prodloužená nákladní vozidla přepraví stejný náklad jako tři vozidla standardní při zachování stejné maximální hmotnosti.) Zvýšené využívání hromadné osobní dopravy autobusy a autokary . K nahrazení 500 milionů automobilů by bylo zapotřebí pouhých 17 milionů autobusů. Pokud by se do roku 2050 podařilo tento počet automobilů nahradit, ušetří se až 700 milionů tun CO2. Efektivnější a nejnovější technologie vozide l (Zlepšení energetické účinnosti vozidel probíhá kontinuálně zaváděním a dalším vývojem nových technologií, včetně pneumatik s nízkým valivým odporem, aerodynamiky, rekuperace odpadního tepla nebo lehkých materiálů.) Zlepšování ekologické jízdy prostřednictvím školení a vzdělávání (Celosvětově každý den obsluhuje podniky a obce 65 milionů autobusů a nákladních vozidel. Většina řidičů těchto vozidel, zejména v rozvojových zemích, dosud neabsolvovala žádné školení řidičů pro ekologickou jízdu.) Prezident Sdružení Josef Melzer zdůvodňuje, v čem je přínos této dohody: „ Green compact je plánem uhlíkové neutrality do roku 2050 dotýkající se všech, kdo jsou ovlivněni komerční silniční dopravou na místní, národní, regionální i globální úrovni. Připomíná, že k dekarbonizaci dopravy nevede jedna jednoduchá cesta, ale je třeba pracovat na všech výše pěti uvedených oblastech současně a při tom zajistit mobilitu a logistické služby pro stále rostoucí světovou populaci. Green compact se sdružení dopravců rozhodlo podpořit, protože na rozdíl od mnoha stále radikálnějších prohlášení a závazků vychází z reálných možností současné dopravy a vývoje technologií a přitom reflektuje dopravní potřeby společnosti .“

Čeští dopravci provozují 52 vozidel na zkapalněný zemní plyn. V Evropě jezdí 99 % prodaných nákladních vozů s alternativním pohonem na zemní plyn.

Mezi českými dopravci roste zájem o zkapalněný zemní plyn (LNG). Vyplývá to ze statistik Českého plynárenského svazu (ČPS), který v porovnání s prvním kvartálem minulého roku eviduje více než dvojnásobný nárůst, z tehdejších 21 na současných 52 vozidel. Ta mohou v České republice využít již tři veřejné plnicí stanice LNG. Poslední z nich byla otevřena minulý týden u Mladé Boleslavi. Podle ČPS motivují dopravce k přechodu na LNG zejména požadavky jejich zákazníků, kteří prosazují principy udržitelného podnikání (ESG). Na výraznější podporu státu se však stále čeká. „ Ukazuje se, že aktivní podpora rozvoje LNG přináší výsledky. Dopravci reagují jak na odbornou pomoc od našich členů, tak na zohlednění ekologických aspektů v rámci výběrových řízení a motivaci od významných zákazníků. V ČR tak roste počet vozů i plnicích stanic, “ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. „ Masivní rozvoj se však přes veškerou snahu komerčního sektoru neobejde bez podpory státu. Také proto budeme i nadále prosazovat podpůrná legislativní opatření, jako je zachování snížené sazby spotřební daně, osvobození vozidel na plyn od mýta nebo investiční podpora na pořízení vozidel. “ Ke společnému postupu v rámci rozvoje LNG v ČR se podpisem memoranda o spolupráci s ČPS zavázala v loňském roce společnost ŠKODA AUTO. Využití této technologie je v souladu se strategií zelené logistiky ŠKODA AUTO. LNG je zohledněno již ve fázi plánování transportů, kdy ŠKODA AUTO vyhledává potenciální relace pro nasazení vozidel s tímto pohonem. Stěžejným faktorem pro využití technologie LNG na delší trasy je dostupnost plnicích stanic. Novou plnicí stanici LNG zprovoznil minulý týden v blízkosti areálu ŠKODA AUTO u Mladé Boleslavy největší český distributor zemního plynu, společnost GasNet, člen ČPS. Stanice je řidičům nákladních vozů k dispozici 24 hodin denně 7 dní v týdnu. „ Zájem o využití nákladních aut na zkapalněný zemní plyn mezi tuzemskými dopravci rychle roste. V LNG tak vidíme veliký potenciál a jsme přesvědčeni, že bude hrát klíčovou roli při dosažení emisních cílů České republiky v nákladní dopravě ,“ informoval Thomas Merker, Chief Financial Officer skupiny GasNet. GasNet téměř rok provozuje LNG stanici v Klecanech. Celkově se v České republice aktuálně projektuje 18 nových LNG stanic, které mají již zajištěné financování ze strany ministerstva dopravy. Ty by měly být v provozu do konce roku 2022. Do roku 2030 by pak podle Národního akčního plánu čisté mobility měl vzrůst jejich počet až na tři desítky. Nákladní silniční doprava se podílí na celkové produkci CO2 v oblasti dopravy až 30 %. Zároveň je odpovědná za více než třetinu emisí oxidů dusíku a až 40 % prachových částic. V porovnání s naftou jsou emise oxidu uhličitého u LNG nižší o 15 %, emise oxidu síry až o 100 %, oxidů dusíku až o 90 % a pevných částic až o 99 %. Vozy na LNG mají dojezd více než 1000 km a náklady na palivo jsou nižší až o 20 %. „ Plynová mobilita nabízí nákladově nejefektivnější řešení dekarbonizace dopravy. V segmentu nákladní dopravy navíc dnes kromě LNG a CNG prakticky neexistuje jiné dostupné palivo, které by dosahovalo požadované kombinace vysokého výkonu a ekologického provozu. Potvrzují to i čísla z Evropy, kde 99 % prodaných nákladních vozů s alternativním pohonem jezdí na zemní plyn ,“ uzavřela L. Kovačovská s tím, že evropská síť plnicích stanic LNG dosáhla v dubnu počtu jubilejních čtyř set. Český plynárenský svaz vyzval komerční a veřejný sektor k intenzivnějšímu využívání plynových vozidel na podzim loňského roku. Firmám, městům a obcím, které se k rozvoji plynové mobility přihlásí, nabízí spolupráci. Výzvu podpořil také Svaz měst a obcí ČR, Svaz dovozců automobilů nebo sdružení autodopravců Česmad Bohemia. ČPS

Duben v meziročním srovnání podle očekávání pokračuje v pozitivních číslech registrací. Na trhu EU se prodalo více než 171 tisíc užitkových vozů, z toho 1 842 autobusů a autokarů.

V dubnu 2021 zaznamenal trh EU s užitkovými vozidly nárůst nových registrací o 179,2%, celkem výrobci registrovali 171 283 vozidel. Hlavním důvodem nárůstu byly velmi nízké loňské prodeje, protože duben 2020 byl prvním celým měsícem s omezeními, které ovlivnily i prodeje. Výsledkem dubna je velký počet trojciferných procentních nárůstů, včetně tří ze čtyř klíčových trhů EU: Itálie (+642,3%), Španělsko (+547,3%) a Francie (+412,9%), Německo přispělo 60%. Česká republika 53,6%. Údaje zveřejňuje evropská asociace dopravců ACEA. Za první čtyři měsíce roku 2021 vzrostla poptávka po nových užitkových vozidlech v Evropské unii o 42,1%. Díky pozitivním výsledkům z března a dubna dosáhly celkové registrace zatím v letošním roce 673 179 kusů vozidel. Všechny klíčové trhy konsolidovaly své meziroční výsledky: Itálie zaznamenala nejvyšší procentní nárůst (+75,1%), následovala Francie (+62,9%), Španělsko (+43,8%) a Německo (+15,1%). Česká republika ve všech kategoriích zaznamenala růst, celkově o 25,3%, nejvíce u autobusů a autokarů (+85%). Nové střední a těžké autobusy a autokary nad 3,5 t V dubnu 2021 registrace nových autobusů a autokarů v Evropské unii vyskočila o 86,4% a dosáhla 1 842 prodaných kusů. K pozitivnímu výsledku přispěly všechny čtyři hlavní trhy EU, zejména Francie a Španělsko (oba vzrostly o 103,6%). Česká republika s 89 autobusy meziročně navýšila registrace o 161,8%. Od ledna do dubna zůstala poptávka po autobusech a autokarech v EU na záporných hodnotách (-1,2%), a to i přes silný duben. Pokud jde o objemově největší trhy, zaznamenalo nejprudší pokles Španělsko (-26,5%), pokles se zmírnil v Itálii (-9,7%) a Německu (-8,8%). Jediným významným trhem v plusových číslech zůstala Francie, kde je v roce 2021 nárůst (+11,2%). Česká republika se s 481 registrovanými autobusy řadí mezi střední trhy, meziroční nárůst je 85%.

Autobusoví a železniční dopravci zaslali na Ministerstvo dopravy faktury na přibližně 90 milionů korun. Proti březnu v roce 2019, kdy jsme ještě cestovali bez omezení, je to jen 20%.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v březnu 2021 fakturovali dopravci Ministerstvu dopravy 90 192 673,32 Kč. Jde o 45 % loňského měsíce března, který už byl ale ve druhé polovině značně omezen nouzovým stavem (dopravci fakturovali 201 milionů korun, o 56% méně než předchozí rok). Proti běžnému provozu a cestování v březnu 2019 činí letošní březen jen cca 20%. Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 3 668 302,32 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 2 607 826,16 ARRIVA MORAVA, a.s. 2 539 059,83 Z-Group bus a.s. 1 795 952,00 AUTOBUSY KARLOVY VARY, a.s. 1 723 761,11 Vlaky: ČD, a.s. 30 585 824,95 Regiojet, a.s. 6 611 587,24 LEO Express a.s. 1 414 473,50 ARRIVA Vlaky s.r.o. 1 338 476,71 LEO Express Tenders s.r.o. ( dorovnání fakturace ze dvou systémů IDS z minulých měsíců) 907 731,53