Už tento víkend se mohou zaměstnanci DPB v první linii nechat očkovat proti onemocnění Covid-19. Připojí se ke zdravotníkům a dalším profesím kritické infrastruktury.

Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a výstavby SR zařídil Dopravní podnik Bratislava očkování pro své pro zaměstnance kritické infrastruktury. Od začátku pandemie jsme zdůrazňovali, že naši řidiči jsou v první linii, dennodenně odvezou desetitisíce lidí bez ohledu na to, jaká je epidemiologická situace. I díky nim se do práce dostanou lékaři, lékařky, zdravotníci a lidé z mnoha dalších profesí, které spadají do kritické infrastruktury. Jsou jednimi z nich, uvedl Dopravní podnik Bratislava (DPB). " Už tento víkend - 27. a 28. února se řidiči a někteří další zaměstnanci DPB mohou očkovat proti onemocnění Covid-19. Jsme za tuto možnost nesmírně vděční, neboť bez našich kolegů by město nemohlo plnohodnotně fungovat. Bezpečnost našich zaměstnanců je prvořadá a těší mě, že díky vakcíně budou před onemocněním chráněni, " řekl předseda představenstva DPB Martin Rybanský.

V západní Evropě a Polsku bylo registrováno 2062 elektrických autobusů. Jedničkou je BYD následovaný Solaris. Údaje analyzuje Chatrou CME Solution.

V loňském roce se trh s elektrickými autobusy zvýšil v západní Evropě a Polsku o 22%. Mezi 1. lednem a 31. prosincem 2020 bylo zaregistrováno 2 062 elektrických autobusů. V roce 2019 to bylo 1 685 (šlo o rekordní rok s trojnásobnými čísly proti 2018). Od roku 2012 do současnosti bylo dodáno ve stejném regionu 5 087 e-busů. Téměř 75% z nich bylo předáno v letech 2019 a 2020. Podle údajů, které shromažďuje a analyzuje nizozemská poradenská společnost Chatrou CME Solutions, mělo 53% městských autobusů registrovaných v roce 2020 alternativní pohon, v roce 2019 39,6%. Podíl bateriových elektrických autobusů na celkovém objemu autobusů třídy I. v roce 2020 činil 15%, v roce 2019 téměř 12%. Trh s elektrickými autobusy vede BYD a Solaris BYD a Solaris jsou lídry na trhu s celkovým počtem 412 (BYD) a 406 (Solaris) elektrických autobusů (oba mají přibližně 20% podíl). Polská značka byla první na konci 3. čtvrtletí 2020, ale ve 4. čtvrtletí se vrátil BYD, hlavně z důvodu dodávky 246 e-busů do Nizozemska. Zásadní bylo poslední čtvrtletí, od října do prosince bylo zaregistrováno 50% elektrických autobusů (1 018). Po BYD a Solaris na prvních místech následuje Volvo s 217 (ovlivněno velkou zakázkou 145 vozidel do Göteborgu). BYD, Solaris a Volvo společně pokrývají polovinu trhu. Po Volvo se umístily se 190 elektrickými autobusy (double-deckery) Alexander Dennis/BYD. Autobusy s alternativním pohonem zaujímají polovinu trhu Jak je uvedeno výše, více než polovina ( 53%) městských autobusů registrovaných v roce 2020 měla alternativní pohon. V roce 2019 to bylo 39,6%. Zajímavý nárůst zaznamenaly díky mild hybrid technologii hybridní autobusy s 2 733 kusy, +3 5% oproti roku 2019. Autobusy na CNG také zaznamenaly růst, o 20% ve srovnání s čísly v roce 2019. Chatrou CME Solutions zdůrazňuje zajímavý růst zejména u CNG motorů v meziměstském a dokonce i v autokarovém segmentu. Z celkového počtu 2 636 autobusů na CNG bylo 413 v těchto segmentech. Zajímavý vývoj nastal také v sektoru autobusů s palivovými články, kde v roce 2020 došlo ke 47 dodávkám, což je nárůst z 32 v roce 2019. A letos se očekává výrazný nárůst. Statistiky by mohla už příští rok ovlivnit ČR Data o vozidlech zpracovává Wim Chatrou z Chatrou CME Solutions z registračních údajů oficiálních orgánů v konkrétních státech bývalé západní Evropy a Polska. " V těchto zemích jsou k dispozici podrobné informace ," řekl Wim Chatrou pro omnibus.news. Do budoucna budou zajímavé i statistiky České republiky, kromě SOR Libchavy se výrobou elektrobusů začíná zabývat také Škoda Electric. První elektrobusy Škoda E'City by měla dodat ještě letos do Prahy. Zakázku na 24 e-busů vyhlášenou v září 2020 ještě zřejmě neuzavřel Dopravní podnik Ostrava. SOR vloni registroval na domácím trhu pět elektrobusů EBN pro Písek, celkově však vyrobil téměř 50 e-busů, většina byla určena pro Rumunský trh.

Bez pomoci od státu může dojít k rušení linek a k propouštění, uvedli provozovatelé MHD. V lednu byl výpadek jen v bratislavském dopravním podniku 2,5 milionu Eur.

Po jednání provozovatelů městských doprav o kritické situaci v dopravě ve městech Bratislava, Košice, Prešov a Žilina získal Martin Rybanský, předseda představenstva Dopravního podniku Bratislava (DPB), pověření jednat s příslušnými ministerstvy o možné formě státní podpory pro veřejnou dopravu. Výpadek tržeb je enormní. V DPB trvá kontinuálně téměř rok, prakticky od začátku pandemie koronaviru v březnu 2020. Leden byl v důsledku protiepidemiologických opatření nejkritičtější s výpadkem 2,5 milionu Eur. Výpadek tržeb DPB se od začátku koronakrize vyšplhal na hrozivých 21 milionů Eur. Navzdory tomu se dopravní podnik snaží obyvatelům, kteří i přes omezení potřebují docházet do práce, zajistit kvalitní, spolehlivou a bezpečnou veřejnou dopravu. Situace je stejná v celé zemi I provozovatelé MHD ostatních měst se shodují, že situace je vážná. Takový výpadek tržeb nelze sanovat interními úspornými opatřeními. " Cestujícím se snažíme zajistit maximální možnou míru bezpečnosti a chceme se vyhnout dalšímu omezení vypravování vozidel, které by jim zkomplikovalo každodenní cestování. Od začátku pandemie jsou řidiči MHD v první linii a dennodenně odvezou statisíce lidí. Pokud bude nutné vypravovat ještě méně spojů, situace bude horší, a namísto odměny je budeme muset propouštět. To si za obětavou práci v době pandemie nezaslouží. Navíc, dopravní podniky mj. participují se svými vozidly a řidiči na každovíkendových testech obyvatel. Apelujeme proto na všechny kompetentní ministerstva, aby nám podala pomocnou ruku. Bez spolehlivé a bezpečné veřejné dopravy města nedokážou fungovat a zkolabují ," řekl předseda představenstva DPB Martin Rybanský. Ve hře je i zaměstnání tisíců lidí, kteří v dopravních podnicích pracují DPB je 29. největší zaměstnavatel na Slovensku, pracuje v něm přes 2 800 lidí v nepřetržitém provozu. Vypravuje 100 pravidelných denních či nočních linek. Stará se o 900 dopravních prostředků a denně přepraví 300 000 obyvatel a návštěvníků Bratislavy. Celkově v dopravních podnicích na Slovensku pracuje přes 5 000 lidí. DPB

Plynárenství se připravuje na přechod na zelené plyny. Syntetický metan nabízí levnější cestu k dosažení klimatické neutrality.

Stovky miliard korun na investicích do úprav přepravní a distribuční plynárenské soustavy, zásobníků plynu, domovních rozvodů a také koncových spotřebičů. Nevyhnutelné náklady spojené s náhradou zemního plynu vodíkem by mohl ušetřit syntetický metan. Ten je svým složením prakticky totožný se zemním plynem a jeho využívání v rámci stávající infrastruktury by bylo podle odborníků, které oslovil Český plynárenský svaz (ČPS), možné bez jakékoli její úpravy. „ Jak vodík, tak syntetický metan lze vyrobit z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a řadí se proto mezi takzvané zelené plyny. Ty by do třiceti let měly v plynovodech z velké části nahradit zemní plyn. Už dnes je jasné, že se energetika bez plynárenství jako takového neobejde ani ve druhé polovině století. Zelené plyny snadno splní požadavky Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Nyní je však třeba dobře zvolit strukturu směsi těchto plynů a podle toho nastavit strategii jejich rozvoje, výroby a využití ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. Česká plynárenská soustava aktuálně umožňuje přepravovat v plynovodech vodík pouze ve směsi se zemním plynem, a to do výše maximálně dvou procent. Navýšení koncentrace je předmětem výzkumů. Podle dostupných studií ze zahraničí by však směs s obsahem vodíku v řádech desítek procent vyžadovala již výrazné investice do technologických úprav infrastruktury a výměnu plynových spotřebičů v domácnostech. Syntetický metan má, na rozdíl od vodíku, prakticky stejné složení jako zemní plyn, který je z 96 % tvořen právě metanem. Spotřebiče, které dnes fungují na zemní plyn, budou fungovat i na syntetický metan bez nutnosti jakýchkoli technologických úprav, a to včetně vozidel na stlačený zemní. Úpravy by nevyžadovala ani stávající plynárenská infrastruktura pro účely přepravy či ukládání syntetického metanu. Realitu využití syntetického metanu v praxi již prokázaly první zahraniční testy v Německu, ve Švýcarsku nebo v Itálii. Aktuálně se jedná rovněž o spuštění pilotního projektu přeměny elektrické energie na plyn v České republice. „ Na výrobu zelených plynů se chtějí do budoucna zaměřit například v offshorových parcích v Holandsku nebo ve větrných elektrárnách na Ukrajině. Hovoří se i o možnostech výstavby velkých solárních parků v Africe. Syntetický metan by k nám umožnil přepravu zelené energie i z takto vzdálených míst, které mají lepší předpoklady pro její výrobu s ohledem na klimatické podmínky ,“ uvedl Michal Kocůrek, analytik z poradenské společnosti EGÚ Brno. Kromě vodíku a syntetického metanu se k zeleným plynům řadí také biometan, vyráběný v bioplynových stanicích například z organických odpadů. Ten je od roku 2019 již vtláčen do české distribuční soustavy a do roku 2030 by měl pokrýt zhruba 6 % současné spotřeby zemního plynu. Jak evropské, tak české strategické dokumenty hovoří dnes o zemním plnu jako o nezbytném zdroji pro zvládnutí přechodu energetiky od uhlí i pro vyrovnávání výkyvů výroby z OZE. Pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je však podle ČPS nutné podpořit rozvoj a využívání směsi s vyšším podílem dekarbonizovaných plynů. „ Přestože není ,lékem na všechno‘, může syntetický metan pomoci efektivně zvládnout mnohé výzvy budoucí energetiky. Řešení však nevznikne přes noc. Je proto třeba již nyní zahájit jak investice do technologií, tak jednání o reálné podobě budoucího energetického mixu v kontextu připravované aktualizace Státní energetické koncepce ,“ uzavřela L. Kovačovská. Postup výroby zelených plynů: 1) Elektrická energie vyrobená z OZE je použita pro elektrolýzu vody. Vznikne kyslík a vodík. 2) Získaný vodík se nechá reagovat s CO2. Vznikne voda, teplo a syntetický metan.

Zelený plyn poprvé upoutal pozornost řidičů vozidel na CNG. Na zemní plyn jezdí v ČR už téměř každý desátý autobus MHD a roste i zájem firem o nákladní vozy na zkapalněný zemní plyn.

Snaha o ozeleňování dopravy vzbudila v loňském roce zájem prvních řidičů o zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. V oblasti nákladní dopravy oslovila firmy úspornější alternativa k naftě v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG). Zatímco spotřeba již zavedeného stlačeného zemního plynu (CNG) vyrovnala loňský rekordní výsledek, v případě LNG vzrostla o 57 % na 1,366 mil. m3. Hned v několika parametrech, včetně celkové spotřeby zemního plynu v dopravě, překonaly statistiky i predikce Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM). „ Vysokou spotřebu zemního plynu v dopravě pomohly loni zajistit zejména městské autobusy. Pro města se CNG stává první volbou při zavádění ekologické dopravy. Pozorujeme také růst zájmu o LNG u kamionové dopravy a o BioCNG u řidičů osobních automobilů ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). „ Počet nákladních vozů na LNG se meziročně zvýšil z pěti na třicet šest. Jasně rostoucí trend dokládají i plány firem na obnovu vozových parků v letošním roce. Ty již dnes potvrzují nákup dalších dvaceti tahačů na zkapalněný zemní plyn. Do dvou let se má rovněž zásadně rozšířit i plnicí infrastruktura LNG, a to z aktuálních dvou až na dvacet veřejných stanic .“ Celková spotřeba zemního plynu v dopravě dosáhla v ČR za rok 2020 v absolutních číslech 92,954 milionu m³. Tím překonala i nejoptimističtější scénář NAP ČM o více než 10 %. Největším prodejcem CNG v Česku se v roce 2020 stal opět Bonett. Realita předčila očekávání i v případě celkového počtu vozidel poháněných zemním plynem. Po českých silnicích jich v minulém roce jezdilo 27 750, což převyšuje odhady NAP ČM o více než dva tisíce. O téměř třicet procent překonal predikce NAP ČM i aktuální počet autobusů na CNG. Celkem 1 714 vozidel městské a příměstské hromadné dopravy dnes představuje již téměř deset procent celého vozového parku v ČR. Vysoký zájem v tomto segmentu potvrzuje i správně nastavenou dotační politiku, díky které se účinně daří snižovat emise z dopravy ve městech. V roce 2020 bylo uvedeno do provozu rovněž 14 nových plnicích stanic CNG. S celkovým počtem 219 stanic disponuje Česká republika třetí nejpočetnější sítí v Evropě. Od minulého roku mohou navíc čeští řidiči na stanicích plnit své vozy i BioCNG. „ Ačkoli se biometan začal do plynárenské sítě vtláčet teprve v průběhu minulého roku, pro využití v dopravě jej již dnes odebírají velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo nebo E.ON Energie. Ta vykázala za minulý rok 20% podíl BioCNG ve své spotřebě plynu pro dopravu ,“ dodala L. Kovačovská.

Ztráta dopravců by mohla přesáhnout 1 miliardu korun. Od 7. března dojde k omezení spojů o 10%, připravuje se zdražení jízdného a úprava technických standardů PID.

Propad tržeb v hromadné dopravě ve Středočeském kraji za loňský rok přesáhne 500 milionů korun. Hlavním důvodem je snížení počtu cestujících způsobený protipandemickými opatřeními o zhruba jednu třetinu. Ze státního rozpočtu kraj žádnou pomoc nedostal, byť o ni opakovaně žádal. Vedení kraje tedy musí přistoupit ke stabilizačním opatřením. Z dosažených úspor budou především sanovány ztráty systému tak aby byla zachována obslužnost a konkurence v oblasti regionální dopravy a zároveň aby nedošlo k výrazně většímu zatížení rozpočtů středočeských měst a obcí. Kraj to uvedl v tiskové zprávě. V roce 2020 přesáhla dosud identifikovaná ztráta v oblasti dopravy středních Čech půl miliardy korun; Výpadek tržeb má přímý dopad nejen na Středočeský kraj, ale také na obce, které se také částečně podílejí na objednávce dopravní obslužnosti – ty vloni přišly přibližně o 60 milionů korun. V současné době (2021) činí ztráty dopravců 10 – 13 milionů korun týdně, a rozhodně se nedá očekávat, že se situace v dohledné době zlepší. Pokud by se trend nezměnil, mohla by v souhrnu za roky 2020 a 2021 kumulovaná ztráta dopravců ve Středočeském kraji přesáhnout částku 1 miliardy Kč. To řadu z dopravních společností tlačí přes hranici přežití. Současně rozpočty středočeských města a obcí, ale i kraj už téměř vyčerpaly rezervy, které by do systému mohly dát. Kraj proto musí přistoupit ke stabilizačním opatřením, obsahujícím valorizace jízdného na území kraje, úpravy technických standardů PID a částečné omezení frekvence spojů veřejné dopravy. O výši valorizace kraj v současnosti jedná s hlavním městem Prahou, se kterou má integrovanou veřejnou dopravou. V případě dohody by mělo k valorizaci jízdného dojít od 1. července 2021, její výše by měla zohlednit výši inflace a zvýšených nákladů na provozování veřejné dopravy od poslední úpravy cen, která proběhla v roce 2011. Dalším krokem je omezení frekvence spojů veřejné dopravy o cca 10 procent (od 7. března 2021) do konce příštího roku. Jedná se o omezení, které je schopno přinést reálné úspory, ale ještě výrazně nezasáhne komfort dostupnosti veřejné dopravy ve Středočeském kraji. Umožňuje navíc relativně snadný návrat k normálnímu stavu. Třetím krokem je úprava technických standardů PID, které budou spočívat v mírné prodloužení tolerovaného stáří autobusů tak, aby dopravci nebyli nuceni v letošním a příštím roce pořizovat nová vozidla nad rámec nutné obnovy. Tyto kroky by měly přinést úsporu ve výši 335 – 385 milionů korun, která půjde právě na sanaci ztrát dopravců. „ V současné době činí ztráty dopravců 10 – 13 milionů korun týdně, a rozhodně nemůžeme očekávat, že se situace v dohledné době zlepší. Pokud by se trend nezměnil, mohla by v souhrnu za roky 2020 a 2021 kumulovaná ztráta dopravců ve Středočeském kraji přesáhnout částku 1 miliardy Kč. To řadu z dopravních společností tlačí přes hranici přežití a kraj chce z výnosů stabilizace především sanovat jejich ztráty. V neposlední řadě se jedná o pomoc rozpočtům středočeských města a obcí ,“ vysvětluje radní pro mobilitu Petr Borecký. „ Situace je bez pomoci ze státního rozpočtu, o niž jsme spolu s Asociací krajů ČR opakovaně, a marně žádali, finančně neudržitelná. Proto musíme přistoupit ke stabilizačním opatřením na úrovni kraje. Je nám jasné, že nejde o populární rozhodnutí, ale abychom mohli dopravní systém alespoň zachovat v racionálním rozsahu, nemáme jinou možnost, “ říká Borecký. Náklady kraje na dopravní obslužnost se výrazně zvyšují zejména v posledních třech letech. Zatímco v roce 2017 kraj vystačil s 2,1 miliardami, nyní je to 3,5 miliardy. Důvodem jsou rostoucí platy řidičů, nákupy nových autobusů a integrace PID. Zmíněná částka činí takřka 38% z disponibilního rozpočtu kraje (po odečtení transferů). „ To si rozhodně bez změny rozpočtového určení daní nemůžeme dlouhodobě dovolit ,“ dodává Borecký. Valorizace tarifů integrované dopravy od 1. července t.r. a zvýhodnění předplatného spolu s digitálními službami (rozvoj tzv. Lítačky) by měly přinést v roce 2021 úsporu 125 milionů korun. Další úspory ve výši 150 – 200 milionů korun pak přinese omezení rozsahu veřejné dopravy od 7. března. Omezení se týkají redukce některých spojů či snižování kapacity. Padesát milionů korun plánují radní uspořit v letošním roce na stanovení technických standardů PID, tedy především prodloužení životnosti autobusů.

Bestie z východu dorazila a podle očekávání přinesla sněžení, ledovku a komplikace v dopravě.

Předpovědi počasí se naplnily. Po celé republice jsou komunikace obtížně sjízdné a může docházet ke zpoždění spojů. Dopravci se na počasí snažili připravit, přesto sníh a mráz způsobuje řadu zpoždění a některé silnice byly uzavřeny. Dopravní podnik města Brna povolal na noční směnu řadu posil. Zaměstnanci se snažili udělat všechno proto, aby zachovali tramvajovou a trolejbusovou síť průjezdnou. Ve večerních a nočních hodinách projíždělo městem téměř 40 tramvají a trolejbusů, aby na trolejovém vedení neulpívala ledovka. Ze stejného důvodu noční směny posouvaly ve vozovnách vozy tam a zpět. Namísto 2 mělo noční směnu na dispečinku 10 pracovníků, kteří přijímali až pět telefonických hovorů za minutu. Trolejbusové vedení bylo ošetřeno nemrznoucí směsí a výhybky jsou stále vyhřívané. Přesto tramvaje nabíraly ráno až 30 minut zpoždění. S rychle se tvořící námrazou na trolejovém vedení a špatnou sjízdností silnic se snaží od nočních nedělních hodin bojovat i pracovníci Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice (DSZO). Silná námraza na trolejovém vedení způsobila, že v provozu zůstaly jen trolejbusy s pomocným dieselagregátem a autobusy. Ani bateriové trolejbusy se na námrazou obaleném vedení po vybití baterií nedokázaly znovu dobíjet. Námraza na vedení dosahovala síly až 0,5 centimetru. Pracovníci DSZO se snažili již v noci z neděle na pondělí strhávat námrazu z trolejového vedení, ale rozsah namrznutí byl příliš velký. V ranních hodinách proto DSZO vypravila i na trolejbusové linky všechny své autobusy, které má ve vozovém depu, aby byla zajištěna alespoň omezená dopravní obslužnost v celé síti. Většina spojů jezdila mimo pravidelné jízdní řády. Během dopoledne by se díky většímu počtu nasazených zaměstnanců a veškerým dostupným opatřením měla vracet do normálního stavu. V Pražské integrované dopravě je díky sněhu a zhoršené sjízdnosti komunikací značně omezen provoz autobusů. Provoz byl ráno zastaven mezi Štěchovicemi, Novým Knínem a Dobříší a v oblasti Kostelce nad Černými lesy a Nového Knína, na Kolínku a Nymbursku byl provoz silně omezen. Sněhová nadílka komplikuje dopravu i v Praze a ostatních krajích. Cestující v této situaci mohou volat na krajské dispečinky a aktuální polohu svých spojů nebo on-line přehled odjezdů ze zastávek naleznou v aplikacích, které krajské úřady nebo organizátoři veřejné dopravy provozují.

První elektrobusy a trolejbusy Dopravního podniku hlavního města budou pořízeny za podpory fondů EU. Dodavatelem elektrobusů je Škoda Electric.

Vozový park Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) už brzy rozšíří čtrnáct elektrobusů a patnáct bateriových trolejbusů, pořízených s podporou z Operačního programu Praha – pól růstu ČR. Souhlas s jejich pořízením dnes vyslovili pražští radní, kteří tak v pražské veřejné dopravě odstartovali nahrazování tradičních dieselových autobusů ekologičtějšími vozidly na elektrický pohon. Hlavní město informuje v tiskové zprávě. Vyhlášení příslušné výzvy v pražském operačním programu schválila Rada hlavního města Prahy v dubnu 2019. Dva dnes odsouhlasené projekty na nákup elektrobusů a bateriových trolejbusů za více než půl miliardy korun představují první krok k plánovanému zásadnímu snížení emisí a hluku, které v Praze produkují městské autobusy s dieselovými motory. Na celkové částce se z 15 % podílí hlavní město, zbytek peněz jde z fondů Evropské unie. „ Dopravní podnik provozuje v systému Pražské integrované dopravy 141 linek s celkovou délkou téměř 1 800 kilometrů. V provozu je tu zhruba 1 160 autobusů, které za jediný rok spotřebují přes 30 milionů litrů nafty. Je tudíž evidentní, že změna je nezbytná a že budoucnost patří alternativním pohonům, v současnosti především elektrickým motorům ,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib. „ Slíbili jsme, že do roku 2024 bude v Praze o pětinu méně emisí, do roku 2030 bude třetina autobusů poháněná elektrickým pohonem a jedním z kroků je nákup nových dopravních prostředků na elektrický pohon, jak jsou elektrobusy a trolejbusy. Mým cílem je, aby DPP byl vlajkovou lodí mezi dopravními podniky v České republice a využíval moderní technologie 21. století. Praha se stane městem, ve kterém autobusové výkony v rámci MHD budou běžně zajišťovat tichá, bezemisní vozidla na alternativní paliva a investicemi do elektrobusů a trolejbusů pro pražskou MHD přispíváme k naplňování Klimatického závazku Prahy. Snižujeme v Praze hluk z dopravy, přispíváme k čistějšímu vzduchu, který dýcháme a celkově zlepšujeme životní prostředí. Chci, aby byla Praha přívětivým místem pro život, a autobusová flotila DPP tomu půjde naproti ,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP. První elektrobusy pořízené spolu s nabíjecí infrastrukturou v rámci podpořeného projektu za celkem 210 milionů korun, budou nasazeny převážně na lince číslo 154, která obsluhuje jihovýchodní části Prahy. Její trasa vede od stanice metra Strašnická přes Zahradní Město, Záběhlice, Hostivař, Horní Měcholupy, Petrovice, Háje a Chodov ke studentským kolejím na Jižním Městě, měří 21 kilometrů, je na ní 37 zastávek a jízdní doba činí 57 minut. Protože bývá vytížená a vede členitým terénem, dosahuje spotřeba nafty u autobusu jedoucího na této trase zhruba 41,5 litru na 100 kilometrů. Kromě hluku tak linka do svého okolí produkuje i značné emise. Už v prosinci by se však cestující na této trase mohli svézt v novém elektrobuse Škoda E´City . Vítěz vloni vypsané veřejné zakázky na nákup čtrnácti elektrobusů, společnost Škoda Electric, má první z objednaných vozidel dodat ještě před koncem roku. Elektrobusy jsou nízkopodlažní, mají standardní délku dvanáct metrů, dojezd 100 kilometrů, přepravní kapacitu 69 cestujících a na elektrický pohon funguje i jejich topení a klimatizace, takže neprodukují vůbec žádné emise. Obyvatelé severní části Prahy, konkrétně ti, kteří používají autobusovou linku číslo 140, se díky podpoře druhého projektu v celkové ceně 306 milionů korun mohou těšit na patnáct bateriových kloubových trolejbusů. Nová vozidla, jejichž dodavatel rovněž vzejde z veřejné zakázky, nahradí kloubové autobusy s naftovým pohonem na trase vedoucí z Palmovky přes Prosek, Letňany a Čakovice do Miškovic. Trasa měří 11,5 kilometru, je na ní 23 zastávek a jízdní doba činí 31 minut. „ I tato linka je velmi vytížená, část její trasy v Prosecké ulici navíc tvoří prudké stoupání, takže spotřeba nafty v tomto případě dosahuje zhruba 52 litrů na 100 kilometrů. Pro své okolí tak linka představuje vysokou zátěž emisemi i hlukem ,“ podotkl Zdeněk Hřib. Bateriové trolejbusy spojují přednosti trolejbusů a elektrobusů. V úsecích s trolejovým vedením využívají přímé napájení z troleje i dynamické nabíjení trakčních baterií. Trolejové vedení je zásadní především v kopcovitých, energeticky náročných úsecích, zatímco nezávislý bateriový provoz lze využívat v místech, kde by vybudování trolejového vedení bylo problematické, například na křižovatkách.

Hned na začátku roku byl registrován velký počet autobusů, hlavně díky novým vozům nakoupeným dopravci pro Královéhradecký kraj. Meziročně vzrostly o více než padesát procent.

V lednu letošního roku bylo v ČR registrováno celkem 14 794 nových osobních automobilů, 1 168 lehkých užitkových automobilů, 138 autobusů, 495 nákladních vozidel, 520 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 19 132 osobních automobilů, 1 255 lehkých užitkových automobilů, 91 autobusů, 603 nákladních vozidel a 708 motocyklů. Registrace výrazněji poklesly ve všech kategoriích kromě autobusů. Oproti 91 ks autobusů registrovaných v lednu 2020 vzrostl letos počet na 138 ks (o 47 ks). První je značka SOR s 65 registrovanými autobusy (47,10%), následují Iveco Bus – 44 ks (31,88%), Setra – 21 ks (15,22%), MAN – 2 ks (1,45%), Solaris – 2 ks (1,45%), Mercedes-Benz – 2 ks (1,45%), ISUZU – 1 ks (0,72%), Rošero-P – 1 ks (0,72%). Všechny autobusy jsou s dieselovým pohonem. Pro měsíc leden se jedná o rekordní počet, který je ovlivněn zejména velkými nákupy dopravců, kteří vyjedou v březnu v Královéhradeckém kraji. Průměrné stáří autobusů dopravců zajišťujících dopravní obslužnost podle nových smluv nesmí být v žádném kalendářním měsíci vyšší než 6 let, zároveň však žádné vozidlo nesmí být starší 12 let. Cestující se tak díky požadavku kraje budou vozit cca 200 novými autobusy různých značek, Dekstra, IVECO Crossway, ISUZU, Rošero - P, SETRA a SOR. Pokud se týká osobních automobilů, čísla letos v lednu poklesla meziročně o 22,67%. Údaje za prosinec 2020 (celkem 20 333 ks) a leden 2021 (14 794 ks) byly ovlivněny koncem možnosti registrace vozidel s emisním limitem Euro 6 DG k 31. 12. 2020. Celkově registrace nových osobních automobilů poklesly oproti loňskému lednu o 22,67% (4 338 ks). První letos v lednu je značka Škoda s 5 731 registrovanými osobními vozy (38,74%), následují Volkswagen – 1 618 ks (10,94%), Hyundai – 1 177 ks (7,96%), Mercedes-Benz – 817 ks (5,52%), Ford – 641 ks (4,33%), Toyota – 621 ks (4,20%), Peugeot – 620 ks (4,19%), Seat – 420 ks (2,84%), BMW – 369 ks (2,49%), Kia – 341 ks (2,30%), atd. Nejprodávanějšími osobními vozy jsou Škoda OCTAVIA s 1 365 ks (9,23%), dále Škoda FABIA – 1 260 ks (8,52%), Škoda KAMIQ – 682 ks (4,61%), Hyundai i30 – 652 ks (4,41%), Škoda KODIAQ – 617 ks (4,17%), Škoda KAROQ – 569 ks (3,85%), Škoda SCALA – 567 ks (3,83%), Škoda SUPERB – 542 ks (3,66%), Volkswagen GOLF – 530 ks (3,58%), Hyundai TUCSON – 333 ks (2,25%), atd. Nadále roste podíl SUV, z nichž kategorie C-SUV tvoří 71,5%. Z hlediska paliva vede benzín s 62,66%, podíl nafty vzrostl na 31,69%. Počet registrovaných osobních automobilů (OA) s čistě elektrickým pohonem poklesl meziročně z loňských 384 na 231 (-40%). V lednu nakupoval převážně firmy, podíl firemních automobilů činí za 1/2021 82%, privátních 18%. Počet dovezených ojetých OA poklesl letos o 22,1% na 10 279 ks. Jejich průměrné stáří poprvé dosáhlo 11 let, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 56,53%, starších 15 let již 23,5%.

Finanční prostředky půjdou na podporu obcím, na zvýšení kvality školství, příspěvkovým organizacím a 150 milionů by mělo částečně pokrýt propad tržeb veřejné dopravy.

Díky příjmům ze sdílených daní navýší Středočeský kraj svůj rozpočet o 1,010 miliardy korun a dalších 360 milionů korun přibude z lepších příjmů oproti rozpočtu 2020. „ Tyto finanční prostředky v celkové výši 1,370 miliardy korun půjdou do několika oblastí. Obce si mohou sáhnout na prostředky prostřednictvím dotačního řízení v rámci Středočeských Fondů, v nichž je pro letošek plánováno 347,6 milionu korun. Další prostředky půjdou na zvýšení kvality středních škol, na pokrytí propadu tržeb ve veřejné dopravě, na plánované zvýšení mezd ve veřejném sektoru, předfinancování a kofinancování projektů spolufinancovaných z Evropské unie, a na posílení rozpočtů příspěvkových organizací ,“ říká náměstek pro oblast financí, dotací a inovací Věslav Michalik. Kraj ve svém rozpočtu pro letošní rok počítal s daňovými příjmy 8,6 miliardy korun. Původní predikce ministerstva vycházela z odhadů na základě předpokládaného zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slev na poplatníka. Situace se změnila po přijetí daňového balíčku. „ Do příjmů jsme se proto rozhodli dát částku ve výši 1,010 miliardy korun, která odpovídá predikci Ministerstva Financí a historické zkušenosti s jejich naplňováním, “ vysvětluje Michalik. Dalších 360 milionů korun z přebytku hospodaření minulého roku umožní vedení kraje financovat další projekty plánované pro rok 2021. Ve výdajové části rozpočtu, který budou schvalovat zastupitelé na svém zasedání 22. února, tak nově půjde 347,6 milionu korun do Středočeských Fondů. Z toho 307 milionů bude přímo rozděleno do jednotlivých fondů a zbylých 40 milionů korun by podle Michalika mělo směřovat na podporu budování cyklostezek nebo na výstavbu obecních bytů. „ Největší část navýšení by měla jít na investice, a to 400 milionů korun na předfinancování a kofinancování projektů, na nichž se podílí EU/EHP a na kapitálové výdaje související se zásobníkem investic půjde 225 milionů korun ,“ zdůraznil Michalik. Dalších 164 milionů korun bude využito pro financování běžných výdajů kapitol, z toho je téměř 100 milionů určeno na zvyšování kvality středočeského školství, dalších 150 milionů korun by mělo jít na úhradu propadu tržeb ve veřejné dopravě a 80 milionů na plánované navýšení mezd ve veřejném sektoru.