Změna názvu společnosti přijde 12. prosince 2021. Od nového roku se pod ARRIVU autobusy začlení ARRIVA MORAVA a vznikne tak jeden subjekt.

Od poslední fúze v rámci skupiny Arriva uběhly čtyři roky – tehdy se spojovaly a oddělovaly provozní části Arrivy Praha, Arrivy Střední Čechy a společnosti Probobus. " Současná turbulentní doba a výběrová řízení na dopravce po celé republice na nás kladou velké nároky a musíme strukturu společností efektivně upravit ," uvádí Arriva. Od neděle 12. prosince 2021 se ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY přejmenuje na společnost ARRIVA autobusy. Nic jiného se nezmění a autobusy budou jezdit dál na obvyklých linkách. Pozorní cestující si tak změny všimnou jen díky samolepce s novým jménem společnosti na boku autobusu nebo vytištěnému údaji na jízdence. Další změna proběhne k 1. lednu 2022, kdy ARRIVA MORAVA zfúzuje do ARRIVA autobusy a obě společnosti tak budou vystupovat pod tímto jménem. Ředitelem ARRIVA autobusy bude současný ředitel ARRIVY VÝCHODNÍ ČECHY Jindřich Poláček.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům necelých 539 milionů korun, o 22 % více než v roce 2020.

V září 2021 o nejvyšší kompenzace za zlevněné jízdné z celkem 538 876 068,40 Kč (cca 93 % částky za stejný měsíc v roce 2019) požádali: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 22 803 009,35 Z-Group bus a.s. 12 179 174,00 STUDENT AGENCY k.s. 12 102 685,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 12 050 367,16 Dopravní společnost Ústeckého kraje, příspěvková organizace 10 311 079,76 Vlaky: ČD, a.s. 213 656 670,20 RegioJet a.s. 36 976 458,27 ARRIVA Vlaky s.r.o. 9 411 814,62 LEO Express a.s. 8 557 794,25 GW Train Regio a.s. 2 105 187,08

V listopadu výrobci registrovali v ČR k provozu jen 37 autobusů. Největší podíl má Iveco Bus.

Oproti říjnu se v listopadu skokově zvýšil počet registrací osobních automobilů, stále byl však nižší než v loňském roce (-7,5%) a výrazně nižší než v roce 2019 (-19,8%). V listopadu došlo k meziročnímu zvýšení počtu registrací elektrických automobilů o 35,8%, naopak registrace plug-in hybridních poklesly o 23,3% (počty hybridních vozidel bez vnějšího nabíjení nadále rostou). Od začátku roku přibylo v registru 8 osobních automobilů poháněných vodíkem. Registrace autobusů v listopadu klesly meziročně o 64,76%, registrováno bylo jen 37 vozidel. Nejvíce, 28 ks, značky Iveco Bus, Solaris registroval 4 autobusy, 2 ks Mercedes-Benz a po jednom MAN, SOR a Irizar. Celkově od ledna do listopadu jsou prodeje v ČR o 24,78% nižší než před rokem (pokles z 1 154 ks na 868 ks, tj. o 286 ks). Proti roku 2019 poklesly o 23%. První je značka Iveco Bus s 328 registrovanými autobusy (37,79%), následují SOR – 237 ks (27,30%), Setra – 113 ks (13,02%), Solaris – 72 ks (8,29%), Mercedes-Benz – 42 ks (4,84%), Iveco – 29 ks (3,34%), Rošero-P – 12 ks (1,38%), Higer – 11 ks (1,27%), Isuzu – 6 ks (0,69%), BMC – 5 ks (0,58%), MAN – 5 ks (0,58%).

Na nákup trolejbusů, autobusů na CNG, elektrobusů nebo tramvají získaly z minulého programu IROP téměř 4,5 miliardy korun. Další peníze šly na nové odbavovací nebo informační systémy.

Dopravní podniky v posledních sedmi letech pořídily díky dotacím z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) desítky nových trolejbusů, autobusů na zemní plyn, elektrobusů nebo tramvají. V období 2014–2021 přispěla Evropská unie prostřednictvím výzev IROP dopravním podnikům jen na nákup vozidel téměř 4,5 miliardy korun. Další investice do infrastruktury městské veřejné dopravy se mohly zrealizovat díky Operačnímu programu doprava, který podle statistiky Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) přispěl částkou 6,8 miliardy korun. „ Dopravní podniky dokážou díky evropským dotacím udělat tak zásadní investice, na které by ze svého vlastního rozpočtu zdaleka nedosáhly. U menších dopravních podniků se například díky dotaci obnoví během jediného roku třetina nebo dokonce polovina vozového parku,“ vysvětluje předseda SDP ČR a ředitel Dopravního podniku města Pardubice Tomáš Pelikán. To se podařilo třeba v Děčíně. „V roce 2018 jsme nakoupili 21 nízkoemisních autobusů celkem za 130 milionů korun, z IROP jsme získali dotaci ve výši 111 milionů korun. Další rok jsme ještě pořídili pět minibusů a dotace nám pokryla 85 % nákladů. Za minimální náklady jsme v podstatě jednorázově obnovili téměř polovinu našeho vozového parku, “ potvrzuje Bohumil Bárta, ředitel Dopravního podniku města Děčín. Z kapitoly IROP 2014–2021 získaly dopravní podniky celkem více než pět miliard korun. „ Kromě vozidel si mohou dopravci podávat také žádosti o financování moderních dopravních a informačních systémů, inteligentních zastávek nebo třeba systému na odbavení cestujících pomocí bankovních karet. Konkrétně v Pardubicích jsme získali dotaci ve výši 25 milionů korun na Projekt Modernizace odbavovacího systému cestujících v MHD. Díky tomu se cestující nyní mohou odbavit prostřednictvím bezkontaktních platebních karet nebo čipových karet využívaných dalšími dopravci provozujícími veřejné služby v přepravě cestujících v pardubickém regionu ,“ dodává Tomáš Pelikán. Dalším významným zdrojem financí z Evropské unie je pro dopravní podniky i statutární města Operační program doprava (OPD). Z tohoto programu plynou finance na stavbu nových tramvajových nebo trolejbusových tratí, modernizaci měníren nebo vozoven. Ze statistiky SDP ČR vyplývá, že v období 2014–2021 se podařilo získat podporu pro projekty v hodnotě téměř 12 miliard korun, z toho 57 % nákladů bylo uhrazeno právě z OPD. Jednou z nejvýznamnějších investic v této skupině je rekonstrukce vozovny Slovany v Plzni. „ Na rekonstrukci vozovny, která začala v roce 2020 a měla by být dokončena do konce roku 2022, se nám podařilo získat dotaci z OPD ve výši 720 milionů korun. Díky nové vozovně vyřešíme problém nedostatečné kapacity a špatný technický stav budov. Kromě nesrovnatelně vyšší kvality technického vybavení poskytne vozovna nové zázemí pro zaměstnance a celkově bude mnohem lépe a citlivěji řešeno její sousedství v těsné blízkosti obytné zóny ,“ uvedl generální ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Ptáček. Dopravní podniky plánují již další projekty do období 2021 – 2027. Bez peněz z Evropské unie by nemohly obnovovat vozové parky zdaleka tak rychle, jako se jim to daří dosud. Evropské dotace v číslech: IROP (2014–2021) Celkové náklady projektů: 5 919 679 568 Kč Schválený příspěvek z fondů EU: 5 015 805 286 Kč OPD (2014–2021) Celkové náklady projektů: 11 925 073 098 Kč Schválený příspěvek z fondů EU: 6 876 798 778 Kč

Nových autobusů a autokarů se v říjnu ve státech EU prodalo 1 924 kusů, o více než 20 % meziročně méně. Za desetiměsíční období jde o nárůst o necelých 2,5 %.

Říjnové objemy prodejů v segmentu autobusů se ve srovnání s předchozím rokem snížily v Evropské unii o 21,9 %. Celkový výkon táhly dolů slabé výsledky největších trhů – zejména Francie (-28,4 %) a Itálie (-48,7 %). Některé menší trhy zaznamenaly silný růst, vzhledem k počtům vozů to ale k vyrovnání ztrát nestačilo. Například Rakousko sice eviduje růst o více než 85 %, znamená to však registraci 89 vozů. Podobně je na tom Belgie, Bulharsko nebo Chorvatsko (to má sice nárůst 1 100 %, znamená to však registraci 12 autobusů na rozdíl od jednoho v roce 2020). Úspěch zaznamenalo Slovensko. Tam díky novým autobusům pro Arrivu pro Bratislavský kraj registrovali výrobci 87 autobusů (jak jsme psali jde značky SOR a Iveco) na rozdíl od 38 autobusů vloni. Česka republika má poslední dobou trvalou klesající tendenci (jen 40 registrovaných autobusů). Za deset měsíců roku 2021 vzrostly registrace nových autobusů v celé EU o 2,4 %, a to zejména díky pozitivním číslům v předchozích měsících. Francie je s 5 552 kusy jedničkou trhu, jedná se o růst o 12,5 %. Následovala Itálie s 8,7% nárůstem registrací autobusů (2 802 ks), zatímco španělské (-8,3 %, 1 467 ks) a německé (-5,3 %, 4 592 ks) prodeje během tohoto období poklesly. Pokles hlásí také Velká Británie s 3 350 registracemi, - 15,6 %, a Norsko 1 024 ks autobusů, tj. o 10,4 % meziročně méně.

Svůj závod na minibusy v Dortmundu prodal Daimler Buses německé průmyslové skupině AEQUITA. Výroba bude pokračovat.

Daimler Buses, výrobce autobusů Mercedes-Benz a Setra, se v budoucnu soustředí na výrobu kompletních autobusů a podvozků nad 8 tun. Z toho důvodu prodal svou továrnu na minibusy v německém Dortmundu. Kupujícím je německá průmyslová skupina AEQUITA. AEQUITA přebírá společnost i s přibližně 240 zaměstnanci a zajistí závodu v Dortmundu budoucnost. Smluvní strany podepsaly kupní smlouvu 22. listopadu 2021. Transakce bude dokončena 1. ledna 2022. Mezi Daimler Buses a AEQUITA bude pokračovat úzké partnerství v oblasti prodeje a poprodejních služeb. „ Jsme na cestě k CO₂ neutrální mobilitě budoucnosti a v příštích letech budeme výrazně investovat do elektrifikace naší produktové řady a digitalizace služeb a firemních procesů. Vzhledem k významným investicím se chceme ještě více soustředit na naši hlavní činnost a naše silné stránky. To zahrnuje silné zaměření na podvozky a kompletní autobusy nad 8 tun. Zaměříme se na ještě důsledněji na zavádění opatření ke zvýšení efektivity a úspory nákladů a zároveň zefektivníme naši evropskou výrobní síť. Prodej našeho závodu na výrobu minibusů v Dortmundu pro nás znamená důležitý krok tímto směrem,“ uvedl Till Oberwörder, ředitel Daimler Buses a výkonný ředitel EvoBus GmbH. V továrně v Dortmundu se kompletní produktové portfolio minibusů vyrábí od roku 2008. Od roku 2019 závod vyrábí novou generaci minibusů Sprinter. Dodnes bylo v Dortmundu vyrobeno více než 20 000 minibusů.

Skokový nárůst všech nákladů, nafty, AdBlue, vysoká inflace a tlak na mzdy. Dopravce zachrání před krachem jen nárůst cen za dopravu 15 až 20 procent.

Současná turbulentní situace vyvolaná pandemií, zdražením energií a rozvrácením dodavatelsko-odběratelských řetězců postihuje prakticky všechny. Sdružení ČESMAD BOHEMIA se rozhodlo exaktně monitorovat situaci v oblasti silniční nákladní dopravy, tzv. Barometrem nákladní dopravy, kdy každé čtvrtletí provádí dotazníkové šetření mezi svými členy, zvlášť pro vnitrostátní a mezinárodní nákladní dopravu. Dopravci hodnotí uplynulé čtvrtletí, odhadují, jak dopadne to právě probíhající, a indikují, jaké vidí zakázky na půl roku dopředu. Výsledky jsou zveřejňovány vždy na konci měsíce po skončeném čtvrtletí, tedy v lednu, dubnu, červenci a říjnu, nyní je Česmad za 3. čtvrtletí 2021 poprvé prezentuje. Ve 3. čtvrtletí téměř dvě třetiny (62 %) mezinárodních dopravců dosáhlo na zisk, horší to bylo v dopravě vnitrostátní, kde jen 56 % firem dopadlo dobře. Aktuální čtvrtletí s dramatickým nárůstem cen nafty už posílá do očekávané ztráty 57 % vnitrostátních dopravců, ale i 53 % mezinárodních kamionových firem. Rozdílně vidí tyto dvě skupiny svou budoucnost. Ve vnitrostátní dopravě jen 49 % firem hodnotí zakázky na příštích 6 měsíců pozitivně, v mezinárodním provozu je stav lepší, 61 % dopravců se nedostatku zakázek neobává. Hlavním důvodem zhoršení výsledkového očekávání ve 4. čtvrtletí je skokový růst cen nafty od začátku října. Cena rostla i v letních měsících a zhoršila tak už výsledky za 3. čtvrtletí, ale zatímco k 1. říjnu byla na indexu 117 % od začátku roku, nyní je už o 31 % dražší než k 1. lednu. A to ještě nárůst tlumí snížená spotřební daň o korunu. Závažně vypadá situace v dopravě vnitrostátní, kde jen 43 % firem očekává z dopravní činnosti zisk. To odráží skokový růst všech nákladů, zvyšování režie, vysokou inflaci, tlak na mzdy ale i příběh s AdBlue, kde cena vzrostla o 300 %. Řešení, jak se vyhnout krachu, je pro dopravce jediné, významný nárůst cen za dopravu v řádu 15 až 20 procent. Jen tak budou moci v příštím roce dále poskytovat své služby. Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř: " V komentářích k anketě dopravci nejvíce reflektují růst všech nákladových položek, zejména nafty, a klíčovým slovem je slovo cena, ta musí jasně vzrůst. Kritizují také pomalý proces zaměstnávání řidičů z východu a celkově vysokou byrokracii u nás. Pro mnohé je problémem dlouhá splatnost faktur: 60 až 90 dní. " To potvrzují i slova jednoho z respondentů: "Problém je v tom, že náklady na provoz značně vzrostly a odezva od zákazníků není v přímé úměře. Mám pocit, že v tak vážné situaci jsme se nikdy neocitli. Příští rok bude velice těžký."

Osobních automobilů se v říjnu vyrobilo meziročně o témeř polovinu méně. Důvodem jsou výpadky dodávek polovodičů. Méně se vyrábí také autobusů. Naopak motorky jedou.

Výroba osobních automobilů v České republice se v říjnu kvůli odstávkám způsobeným nedostatkem čipů propadla meziročně o 47 %, vyrobeno bylo 68 202 osobních vozidel, celkově od začátku roku 899 855 kusů. Je to o 4 % méně než ve stejném období loňského roku, který byl dosud objemově nejhorším od roku 2014, a o 24,5 % méně než v roce 2019. Pod tíhou přetrvávajících bezprecedentních omezení a výpadků ve výrobě proto automobilový průmysl apeluje na vládu, aby urychleně schválila systém dočasné podpory zaměstnanosti z programu Antivirus, uvádí Sdružení automobilového průmyslu - AutoSAP „ Aktuální statistiky Sdružení sice sledují jen výkonnost automobilek, nicméně propad domácí i evropské produkce vozidel působí násobné ztráty především na straně dodavatelských firem. Ohroženy jsou tak zejména firmy malé a střední. Ačkoliv některé zprávy z posledních týdnů naznačují mírné zlepšení, situace zůstává nadále extrémně napjatá ,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel AutoSAP. „ Průtahy a nejistotu ohledně spuštění programu považujeme za těžko pochopitelné, přičemž současnou složitou situaci firem dále prohlubují. Už před měsícem přislíbila vláda podnikům v odvětví svou pomoc s částečnou náhradou mezd a firmy s touto pomocí počítaly. Tuzemské podniky jsou také znevýhodněny vůči své zahraniční konkurenci, která srovnatelných programů, jako například aktivní kurzarbeit v Německu či pokračující obdobný program Antivirus na Slovensku, využívat může ,“ dodává Petzl. Důvodem tak výrazného poklesu výroby je krize na trhu s polovodiči, která vede k omezování výroby napříč celým světem. I pře zpomalení se jako jediné daří čipové krizi odolávat jen automobilce Hyundai. Od ledna do konce října sjelo v Nošovicích z linky 231 600 vozidel, tedy o 21,8 % více než v loňském roce. V říjnu šlo o 24 300 automobilů (- 8,8 %). ŠKODA AUTO, která v průběhu října musela výrazně omezit produkci v tuzemských závodech, vyrobila v dosavadním průběhu roku 547 174 vozidel (- 11,0 %). V říjnu se výroba propadla o 59,2 % na 32 865 automobilů. Také na produkci kolínské Toyoty se výrazně podepsala čipová krize. V říjnu bylo vyrobeno 11 037 automobilů (- 49,0 %). Od začátku roku vyrobila Toyota celkově 121 081 vozidel (- 8,5 %). Na trhu roste podíl elektrických vozidel. Letos byla zatím vyrobeno 100 856 elektrických vozidel (BEV a PHEV), tj. 11,2 % celkové produkce, v samotném říjnu pak dokonce 14,7 %. Bateriových elektromobilů bylo od začátku roku vyrobeno 58 163 ks (tj. 6,5 %), plug-in hybridů 42 693 ks (tj. 4,7 %). ŠKODA AUTO mezi lednem a srpnem vyrobila 40 335 BEV a 23 793 PHEV, Hyundai 17 828 BEV a 18 900 PHEV. Poklesla také produkce autobusů. Vyrobeno bylo za celý rok 3 747 autobusů (- 7,2 % proti roku 2020). Tradičně největším výrobcem je vysokomýtské IVECO CR. Společnost od ledna do října vyrobila 3 410 autobusů (- 6,6 %). SOR Libchavy 318 autobusů (- 12,9 %), z nichž 55 ks bylo s plně elektrickým pohonem. Dále se daří motocyklům. JAWA Moto vyrobila 862 strojů, tj. o 446 ks více než v minulém roce (+ 107,2 %). AutoSAP

Rostoucí náklady na jeho výrobu i na výrobu plnících stanic, ale i panika na trhu, způsobily prudké zdražení této příměsy do paliva. A levněji už nebude.

Letošní raketový růst ceny AdBlue byl zčásti vyvolán panikou na trhu, že tato komodita již nebude k dispozici. Oficiálně je jí přitom stále dostatek, cena je však kvůli rostoucím výrobním nákladům výrazně vyšší. V budoucnu pak pokles ceny nelze očekávat. Dlouhodobě se hodnota AdBlue bude pohybovat zhruba kolem dvojnásobku ceny z první poloviny letošního roku. Do pasti se tím dostávají dopravci i výrobci stojanů pro čerpací stanice. K situaci na trhu se ve svém komentáři vyjadřuje jednatel společnosti Adast Daniel Struž. Hlavní aktivitou skupiny Adast je výroba stojanů pro čerpací stanice. Hlavním problémem způsobujícím růst ceny AdBlue jsou podle Daniela Struže zejména náklady spojené s výrobním procesem. Ten je velmi energeticky náročný, zejména co se týče spotřeby plynu, jehož cena v posledních týdnech násobně vzrostla. Výrobní podniky na Slovensku, v Polsku či Německu tak nemohou své aktivity dostat do černých ekonomických čísel, aniž by výrazně nezdražily. Problémem je aktuálně i nedostatek jiných komponent pro výrobu, například průmyslových hnojiv. Producenti proto výrobu uzavřeli nebo výrazně omezili. " V případě Česka vznikla kvůli rostoucí ceně AdBlue podobná panika jako na začátku pandemie. Loni v březnu zaznívaly hlasy, že mohou dojít potraviny. Lidé tak kvůli těmto obavám začali vykupovat ve velkém základní komodity a dělat si zásoby. Nyní byla situace obdobná, kvůli omezení výroby vznikla na tuzemském trhu panika, že AdBlue brzy nebude, začalo se proto hromadně skupovat a jeho cena vylétla neúměrně nahoru," uvádí jednatel Adast . "Oficiálně je přitom této komodity na trhu dostatek. Oproti minulosti je však výrazně dražší. Z našich zkušeností odhadujeme, že situace se do dřívějších kolejí vrátí jen těžko a cena AdBlue příliš neklesne. Přesněji se nejspíše bude v budoucnu pohybovat v cenové hladině zhruba dvakrát vyšší, než byla ta v první polovině letošního roku. Návrat na dřívější hodnoty se v horizontu nejbližších let nejeví jako reálný ." Rostoucí ceny energií ovlivňují kromě AdBlue také činnost spojenou s dodáváním plnících stanic s AdBlue. Skokově vzrůstající náklady na výrobu těchto zařízení je nutné promítat do kontraktů. Často to však není možné, typicky u veřejných zakázek, u kterých je ze strany státu již vysoutěžená cena a kde neexistují dodatky, že případný výrazný růst výrobních nákladů se může promítnout do finální ceny. Kvůli zdražování výroby se nám tak dodavatelům plnících stanic hroutí některé nasmlouvané kontrakty, u kterých se nelze dostat na hranu rentability a zákazník neumožňuje další navyšování rozpočtu. Růst cen energií a AdBlue je ve finále jen dalším projevem nevyhnutelného – lidé budou muset přijmout plošné zdražování jako prostý fakt. Postupně na to přistupují také všichni výrobci AdBlue, což se brzy projeví i na cenách zejména u kamionové dopravy. Technologicky přitom není možné v tomto segmentu z tohoto nepříjemného stavu utéct, neboť kamiony se bez AdBlue už jen kvůli přísným emisním limitům nerozjedou. Automobilový průmysl v pasti Toto odvětví logistiky se tak dostává do pasti – v minulosti kvůli snížení emisí dopravní firmy výrazně investovaly do obměny vozového parku směrem k motorům s nízkými emisemi, které vyžadují příměs AdBlue, aby se nyní musely vypořádat s nevyhnutelným zdražením. Podobně je pak na tom i řada běžných uživatelů osobních vozů s dieslovými motory, kteří si tyto vozy pořídili primárně, aby ušetřili na pohonných hmotách. Má tedy automobilový průmysl v těchto týdnech nějaké efektivní alternativy oproti klasickým palivům? Investovat namísto rodinného naftového vozu do elektromobilu je ekonomicky ještě náročnější, zároveň se často vůbec nezmiňují emise a energetická náročnost spojená s těžbou lithia či kobaltu pro výrobu takového vozu. U nákladní dopravy je pak toto řešení úplnou utopií. Jednou z cest do budoucna může být vodík, ostatně i Tatra již vyvíjí nákladní vůz poháněný vodíkovými články. České prostředí však na vodík zatím není aktuálně připravené, když zde úplně chybí plnící stanice. Pokud se proto bavíme o situaci tady a teď, není aktuálně možné jiné řešení než akceptování plošného zdražení a přetrvání vyšších cen do budoucna. Zdražení logistiky pak nutně znamená i zdražení všech produktů v obchodech či široké palety dalších služeb. O Adast Součástí skupiny Adast je celkem 7 firem zahrnutých pod touto značkou. Kromě výroby stojanů pro čerpací stanice, se také věnuje vlastnímu vývoji nových produktů spojených s alternativami klasických fosilních paliv. Značka Adast existuje od roku 1961.

Dosavadní náměstkyně Simona Mohacsi střídá ve funkci Libora Turka.

Na základě usnesení rady statutárního města Ústí nad Labem a představenstva společnosti byla ode dne 15. listopadu 2021 do čela podniku, a zároveň i do představenstva společnosti, zvolena Mgr. Ing. Simona Mohacsi, MBA, dosavadní náměstkyně výkonného ředitele společnosti pro ekonomii a obchod. Simona Mohacsi má dlouholeté zkušenosti na manažerské pozici ve vedení společnosti, kde působí od roku 2014 a je první ženou v čele naší společnosti a dopravních podniků v ČR vůbec. Libor Turek rezignoval na funkci výkonného ředitele Dopravního podniku města Ústí nad Labem a člena představenstva. V představenstvu společnosti působil v letech 2006 až 2012. V roce 2015 vyhrál výběrové řízení na místo výkonného ředitele DPmÚL. Důvodem rezignace byl úspěch ve volbách do Poslanecké sněmovny, kde se chce maximálně věnovat práci poslance. DPmÚL