Loňský rok nebyl pro prodej autobusů příliš příznivý, výrobci zaregistrovali v ČR 1 006 vozidel. Nejvíce odjelo do Královéhradeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje.

Porovnání výsledků registrací vozidel mezi roky 2021 a 2020 se velmi liší u jednotlivých kategorií. Osobní automobily vzrostly jen nepatrně o 1,9%, výraznější nárůst se projevil u lehkých užitkových a nákladních vozidel (14,7% a 18%). Motocykly vzrostly o 2,2%, naproti tomu autobusy výrazně poklesly (-26,4%). Oproti předpokladům se nezvýšily registrace plně elektrických vozidel, došlo naopak k poklesu o 19%. Meziročně se zvýšil dovoz ojetých automobilů o 19,6%. V roce 2021 bylo v ČR registrováno celkem 206 876 nových osobních automobilů, 19 660 lehkých užitkových automobilů, 1 006 autobusů, 8 679 nákladních vozidel, 22 019 motocyklů. Za předchozí rok 2020 to bylo 202 971 osobních automobilů, 17 141 lehkých užitkových automobilů, 1 367 autobusů, 7 355 nákladních vozidel a 21 518 motocyklů. Celkově registrace nových osobních vozů v období od ledna do prosince 2021 vzrostly oproti roku 2020 o 1,92% (z 202 971 ks na 206 876 ks, tj. o 3 905 ks). Proti roku 2019 poklesly o 17,22%. V prosinci klesly meziročně o 20,29%. Převažují firemní automobily, které tvoří 75,7% celkového počtu. Nejprodávanější je značka Škoda s 70 946 registrovanými vozy (34,29%), následují Hyundai – 20 200 ks (9,76%), Volkswagen – 16 813 ks (8,13%), Toyota – 10 334 ks (5,00%), Kia – 9 787 ks (4,73%), Mercedes-Benz – 8 226 ks (3,98%), Peugeot – 7 652 ks (3,70%), Ford – 7 038 ks (3,40%), Dacia – 6 821 ks (3,30%), Seat – 6 337 ks (3,06%). Nejprodávanějšími osobními vozy jsou Škoda FABIA s 15 450 ks (7,47%), dále Škoda OCTAVIA – 14 007 ks (6,77%), Škoda KAMIQ – 10 453 ks (5,05%), Hyundai i30 – 10 304 ks (4,98%), Škoda KAROQ – 9 671 ks (4,67%), Škoda SCALA – 8 632 ks (4,17%), Škoda KODIAQ – 6 250 ks (3,02%), Hyundai TUCSON – 5 696 ks (2,75%), Škoda SUPERB – 5 205 ks (2,52%), Volkswagen GOLF – 4 654 ks (2,25%). Z pohledu obchodních tříd jsou na prvním místě SUV (42,51%), následuje nižší střední třída (17,68%), malé (14,63%), střední (9,31%) ... Z hlediska paliva vede benzín s 68,06% (140 805 ks), na druhém místě je nafta s 24,70% (51 101 ks), následuje benzín+elektro – 3 348 ks, elektro – 2 646 ks (o 19% méně než v r. 2020), benzín+LPG – 2 259 ks, CNG – 850 ks. Osobních vozů s hybridně-elektrickým pohonem bylo registrováno 23 074 (meziročně +82%), z toho plug-in hybridů 3 736 (+89%). V předchozím roce to bylo 12 674, respektive 1 979 vozů. Registrace vozů s alternativním pohonem stoupla na 28 830 z loňských 18 507 vozidel (+56%). Nejoblíbenější barvou je šedá, následují bílá, a s velkým odstupem modrá, červená, a další. Registrace dovážených ojetých osobních automobilů v r. 2021 vzrostly meziročně o 23,2% na 185 663 ks. Jejich průměrné stáří je 10,4 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 50,78%, starších 15 let je 21,22% Registrace nových lehkých užitkových vozů v roce 2021 vzrostly oproti r. 2020 o 14,70% (z 17 141 ks na 19 660 ks, tj. o 2519 ks). Proti r. 2019 poklesly o 3,8%. V prosinci vzrostly meziročně o 27,39%. První je značka Renault s 2 678 registrovanými lehkými užitkovými vozy (13,62%), následují Peugeot – 2 276 ks (11,58%), Fiat – 2 260 ks (11,50%), Ford – 1 958 ks (9,96%), Volkswagen – 1 643 ks (8,36%), Toyota – 1 633 ks (8,31%), Citroën – 1 503 ks (7,64%), Iveco – 1 485 ks (7,55%), Mercedes-Benz - 1 187 ks (6,04%), Opel - 895 ks (4,55%). Nejprodávanějšími vozy jsou Peugeot BOXER, dále Renault MASTER, Iveco DAILY, Fiat DUCATO, Citroën JUMPER , Mercedes-Benz SPRINTER ... Z hlediska paliva vede nafta s 88,29% (17 357 ks), na druhém místě je benzín s 4,14% (814 ks), následuje CNG – 224 ks, benzín+CNG – 218 ks, elektro – 172 ks, benzín+LPG – 7 ks. Celkově registrace nových nákladních vozů vzrostly oproti r. 2020 o 18% (ze 7 355 ks na 8 679 ks, tj. o 1 324 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 12%. V prosinci vzrostly meziročně o 16,05%. První je značka Mercedes-Benz s 1 565 registrovanými nákladními vozy (18,03%), následují MAN – 1 482 ks (17,08%), DAF – 1 406 ks (16,20%), Volvo – 1 255 ks (14,46%), Scania – 1 120 ks (12,90%), Iveco – 941 ks (10,84%), Renault Trucks – 405 ks (4,67%), Tatra – 304 ks (3,50%), Ford – 121 ks .. Registrace nových autobusů v roce 2021 klesly oproti roku 2020 o 26,41%, z 1 367 ks na 1 006 ks, tj. o 361 ks. Jedná se o druhé nejnižší číslo za posledních pět let (v roce 2017 výrobci v ČR registrovali jen 804 autobusů). Proti r. 2019 poklesly o 17,5%. V prosinci 2021 klesly meziročně o 35,21% (z 213 ks na 138 ks). První je Iveco Bus s 56 ks, následují SOR s 45 ks, Mercedes-Benz se 14 ks, Iveco a MAN po 8 ks, Neoplan 3 ks. V roce 2021 nejvíce autobusů u nás registrovala značka Iveco Bus - 384 autobusů (38,17%), následují SOR – 282 ks (28,03%), Setra – 113 ks (11,23%), Solaris – 72 ks (7,16%), Mercedes-Benz – 56 ks (5,57%), Iveco – 37 ks (3,68%), MAN – 13 ks (1,29%), Rošero-P – 13 ks (1,29%), Higer – 11 ks (1,09%), Isuzu – 7 ks (0,70%). Podle provedení karosérie jsou na prvním místě linkové s 66,20% (666 ks), na druhém místě pak městské s 20,48% (206 ks) a dálkové 4,57%, šasi – 3,58% (36 ks). Podle druhu paliva bylo nejvíce autobusů na naftu 87,1% (877 ks), následuje CNG se 7,06% (71 ks), nafta+elektro - 0,4% (4 ks), elektro - 0,2% (2 ks). Nejvíce autobusů odjelo v roce 2021 do Královéhradeckého kraje (147 ks), jen o něco méně do Středočeského kraje (142 ks), následují kraje Jihomoravský (141 ks) a Liberecký (113 ks), Hlavní město Praha (110 ks), Moravskoslezský (94 ks), Pardubický (79 ks), Zlínský (62 ks), Kraj Vysočina (53 ks), Jihočeský kraj (35 ks), Ústecký (10 ks) Olomoucký (9 ks), Plzeňský (8 ks) a Karlovarský kraj (3 ks). Registrace nových motocyklů letos o 2,33% vzrostly (z 21 518 ks na 22 019 ks v r. 2021, tj. o 501 ks). Oproti r. 2019 vzrostly o 17,47%. V prosinci klesly meziročně o 44,39%. První je značka Honda s 4 291 registrovanými motocykly (19,49%), následují Yamaha – 1 820 ks (8,27%), CF Moto – 1 581 ks (7,18%), Piaggio – 1 138 ks (5,17%), KTM – 1 119 ks (5,08%), BMW – 1 098 ks (4,99%), Kentoya – 738 ks (3,35%), Hecht –629 ks (2,86%), Kawasaki – 623 ks ... Zdroj: Svaz dovozců automobilů

Egypt a Čína podepsaly dvě dohody o spolupráci v odvětví udržitelné mobility - výroby autobusů s nízkými a nulovými emisemi.

Egyptská Geyushi Automotive a čínská společnost Weichai (jedna ze společností Shandong International Heavy Industries Group) podepsaly dvě dohody o spolupráci ve výrobě autobusů a distribuce generátorů, motorů a nabíjecích stanic. Tyto dvě dohody jsou součástí egyptského plánu na posílení národního průmyslu a náhrady dovážených produktů místními, a podporu trendu využívání ekologických prostředků veřejné dopravy a zelené ekonomiky. V plánu je obměna více než 2 000 autobusů v Káhiře a Alexandrii. Země vítá přínos pokročilých čínských průmyslových technologií do egyptského průmyslu a pro Čínu je naopak důležitá úloha Egypta jako brány pro čínský export na africký trh.

BMC Truck & Bus ve spolupráci s gigantem z Číny už letos zahájí výrobu elektrických autobusů. Pro domácí i zahraniční trh.

Výrobce užitkových vozidel BMC Truck & Bus uzavřel partnerství s čínským ZTE na výrobu elektrobusů v Ciorogarla nedaleko Bukurešti. Poblíž hlavního města bude stát první továrna na elektrobusy v Rumunsku. Obě strany uvádějí, že vozy budou určené nejen pro rumunský, ale i evropský trh. V Ciorogarla má již BMC výrobní závod na dieselové EuroBus Diamond. Vzhledem k odklonu od tohoto pohonu přejde ve spolupráci s čínským partnerem na pohon elektrický. V první fázi by mělo závod opustit 200 e-busů ročně, postupně 500 kusů. Zprávu přinesl server Economica.net. „ Budoucnost mobility je elektrická a ZTE má zkušenosti s výrobou tisíců elektrobusů ročně. Čína v této oblasti velmi pokročila. Prototyp nového elektrobusu vyrobeného v Rumunsku bude dokončen přibližně v březnu-dubnu 2022, poté projde certifikací a na konci léta nebo na začátku příštího podzimu, bude zahájena sériová výroba “, uvedla Silvia Colacea, výkonná ředitelka SC BMC Truck & Bus SA. „ Obchodní příležitosti analyzujeme na evropském trhu od roku 2018. Rumunsko má bohaté průmyslové dědictví, mnoho výrobců automobilových komponentů, zastaralý vozový park veřejné dopravy, který je potřeba nahradit, ale má také blízko k trhům na Západě a v Turecku. S BMC Truck & Bus, která již má továrnu na autobusy poblíž Bukurešti, budeme spolupracovat na výrobě a prodeji v Rumunsku i pro export ,“ říká Li Senjian, regionální ředitel pro zámořské oblasti Zonson Smart Auto Corporation, dceřiné společnosti holdingu ZTE, která vyrábí, dodává a integruje řešení pro elektrobusy s exportem do Jižní Koreje, Kazachstánu, Německa, Maďarska, Řecka, Itálie, Spojených arabských emirátů a Anglie. EuroBus Diamond electric se bude do roku 2024 vyrábět ve všech délkových verzích požadovaných trhem, tedy 12, 8,5, a 18 metru (kloubovým). Investice se má zatím pohybovat kolem 25 milionů Eur. Existující výrobní linka pro dieselový model musí být za asi 5 milionů Eur přizpůsobena pro výrobu elektrobusů. BMC Truck & Bus, která působí na rumunském trhu 20 let, již získala s elektrobusy ZTE jako jejich prodejce v Rumunsku několik zakázek. Rumunsko výrobní závod zatím nemá, továrna Ciorogarla má být první. V Číně již jezdí více než 430 000 elektrobusů z odhadovaných 450 000 ze všech zemí světa. ZTE je obří čínská holdingová společnost, která sdružuje desítky technologických společností s pobočkami v mnoha odvětvích s ročním obratem přes 16 miliard dolarů. Mezi její aktivity patří výroba baterií, automobilů a elektrických prostředků veřejné dopravy.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům necelých 480 milionů korun, více než dvojnásobnou částku loňského měsíce října.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v říjnu 2021 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 479 864 352,32 Kč, přibližně 85 % předloňského října a o 116 % více než v říjnu 2020 (222 milinů korun). Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 19 781 001,73 STUDENT AGENCY k.s. 14 994 159,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 11 397 901,51 Z-Group bus a.s. 9 355 390,00 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 8 958 136,63 Vlaky: ČD, a.s. 212 441 167,00 RegioJet a.s. 42 131 735,78 ARRIVA Vlaky s.r.o. 9 684 661,62 LEO Express a.s. 8 503 258,25 GW Train Regio a.s. 1 726 098,33 Ministerstvo dopravy připravuje s novou vládou úpravy v systému státem nařizovaných slev, konkrétní návrh bude znám v průběhu ledna 2022. Zdroj: MD

Listopad přinesl meziročně mírně zvýšená čísla registrací, 2 683 autobusů a autokarů. Celkem od začátku roku jde o nárůst o 2,3 procenta, na 26 101 kusů.

V listopadu 2021 byly autobusy jediným segmentem z užitkových vozidel, který vykazoval v Evropské unii mírný meziroční nárůst, i když jen o 43 vozů (+1,6 %). S výjimkou Francie (492 ks, -6,5 %) k růstu minulého měsíce pozitivně přispěly všechny klíčové trhy: Itálie (334 ks, +14,4 %), Španělsko (236 ks, +7,8 %) a Německo (758 ks, +5,1 %). Zajímavý meziroční nárůst eviduje ACEA u Slovenska (105 ks znamená nárůst 2 525 %, srovnávací základna v roce 2020 jsou však pouze 4 vozidla) a v Dánsku (107 ks, +1 429 %, v roce 2020 šlo o 7 ks). Naopak další pokles je v České republice (37 ks, -64,8 %), v Polsku (88 ks, -47,6 %) nebo ve Švédsku (42 ks,-73,8 %). Od ledna do listopadu 2021 vzrostly registrace nových autobusů a autokarů o 2,3 % na 26 101 kusů. Hlavní trhy vykázaly během těchto prvních 11 měsíců různé výsledky. Největší procentní nárůst zaznamenala Francie, která z hlediska objemu vedla (6 044, +10,6 %), následovala Itálie (3 125 ks, +8,9 %). Naopak španělské a německé registrace zatím letos klesly o 6,3 % (1 704 ks), resp. o 4,0 % (5 350 ks). Registrace vzrostly v roce 2021 proti roku 2020 v Belgii (911, +24,6 %) nebo v Dánsku (541 ks, +108,9 %). Česká republika patří mezi země s menším počtem registrací (868 ks, - 24,8 %), předstihlo nás například Maďarsko (894 ks, 54,1 %), Slovenko díky nákupům v posledních měsících eviduje nárůst (338 ks, +41,4 %). Zdroj dat: ACEA

Nový ministr dopravy se sešel se zástupci dopravních podniků a slíbil aktivní podporu směrem k nízkoemisnímu pojetí MHD, kvalitnějším službám a většímu bezpečí pro cestující.

Nový ministr dopravy Martin Kupka se v úterý 21. prosince sešel se zástupci Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR). Byla to jeho první schůzka s oborovým sdružením ve funkci ministra. Dopravním podnikům tak vyslal signál, který jim dává naději, že městská hromadná doprava (MHD) konečně přestane být mezi dopravci opomíjenou „popelkou“. „ Na jednání jsme se shodli, že městská mobilita by měla mít významné zastání ve všech strategických dokumentech ministerstva. Také jsme se bavili o moderních trendech ve vývoji městské mobility, mezi něž patří například snižování emisí. Některé dopravní podniky v ČR už fungují v nízkoemisním režimu a nepotřebovaly k tomu žádné nařízení, ale jedná se o výsledek přirozené snahy zlepšovat služby pro cestující, “ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. V předchozí době se zdálo, že MHD pro zákonodárce nebyla dostatečně atraktivním tématem. „ Městská hromadná doprava není dokonce v české legislativě nijak zásadně ukotvena. To bychom chtěli změnit, jelikož je pro města a aglomerace důležitým prvkem a neodmyslitelně k nim patří. Pan ministr nám navrhl, abychom mu předložili zásadní body a témata, která jsou pro nás prioritní, a přislíbil, že nám bude maximálně nápomocný. Věříme, že ekologická doprava bude mít u zákonodárců konečně zelenou, podobně jako při nedávném jednání o poplatcích za obnovitelné zdroje energie ,“ řekl po setkání předseda SDP ČR Tomáš Pelikán. Služba MHD obecně spadá pod města, přeneseně pod Ministerstvo vnitra. Dotační problematiku řeší dopravní podniky s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro životní prostředí. „ Odborně a legislativně však k našim tématům má nejblíže Ministerstvo dopravy. Aby měla MHD v ČR potřebnou podporu, musíme vést diskusi koordinovaně. Jsem rád, že nový pan ministr dopravy přislíbil, že se této role Ministerstvo dopravy nově zhostí a pomůže našim dopravním podnikům lépe a aktivněji rozvíjet jejich infrastrukturu, systémy, vozový park a legislativu směrem k nízkoemisnímu pojetí MHD, kvalitnějším službám a také většímu bezpečí pro cestující, “ ocenil podporu nového ministra Daniel Morys, předseda představenstva Dopravního podniku Ostrava. Sdružení dopravních podniků ČR

Situace s čipy se zlepšila, meziroční produkce však poklesla u všech kategorií vozidel. Z celkem 4 303 letos vyrobených autobusů pochází 3 854 z Vysokého Mýta a 426 z Libchav.

Objem produkce automobilů v České republice překonal milionovou hranici. Oproti předchozím letům se tak ale stalo až o dva měsíce později. Celkově bylo do konce listopadu vyrobeno 1 023 772 osobních vozidel, o 2,9 procent méně než v roce 2020. V samotném listopadu přitom výroba díky mírnému zlepšení situace v dodávkách polovodičů meziročně vzrostla. Přes desetinu tuzemské produkce aktuálně tvoří elektrifikované modely, k nimž se od listopadu přidaly nově i hybridní vozy Toyota vyráběné v Kolíně. „ Z aktuálních statistik je patrné, že na trhu s čipy došlo v listopadu k určitému zlepšení. Poprvé od dubna tohoto roku překonaly automobilky hranici 120 tisíc vyrobených kusů měsíčně a český autoprůmysl by se tak mohl v letošním roce přiblížit alespoň loňské výkonnosti. Čipová krize však bohužel stále není za námi a nadále negativně ovlivňuje automobilky i zejména dodavatelské firmy. Ani aktuální výhledy na rok 2022 zatím nejsou zcela optimistické. Apelujeme proto na novou vládu, aby program Antivirus B ponechala v účinnosti a k případné aktivaci připravila systém kurzarbeit “ hodnotí aktuální vývoj Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Dobrou zprávou je, že se zahájením výroby modelu Toyota Yaris v Kolíně pokrývá výroba v ČR kompletní paletu elektrifikovaných pohonů. Tuzemští výrobci tak dokážou uspokojit širokou zákaznickou poptávku po vozech s nejen spalovacími motory, ale bateriovými, plug-in hybridními a nově i hybridními pohony. Osobní vozidla Celkově bylo do konce listopadu vyrobeno 1 023 772 osobních vozidel, tedy meziročně o 2,9 % méně. Do výkonnosti výroby v dosavadním průběhu roku se promítá nedostatek čipů, jehož následkem bylo omezování výroby prakticky u všech světových automobilek. I nadále se daří této krizi čelit nošovické automobilce Hyundai. Ta od ledna do konce listopadu vyrobila 257 000 vozidel, tj. o 19,1 procent více než vloni. V listopadu pak bylo v Hyundai vyrobeno 25 400 automobilů (- 1,4 %). ŠKODA AUTO ve svých tuzemských závodech vyrobila celkem 630 317 automobilů, tj. o 8,7 procent méně než v předchozím roce. V listopadu vyrobila automobilka 83 143 vozidel, tedy meziročně o 9,8 procent víc. Také v kolínském závodě Toyoty došlo v uplynulém měsíci ke zlepšení situace. Přispěl k tomu také nový model Toyota Yaris, jehož výroba byla v Kolíně začátkem listopadu slavnostně zahájena. V dosavadním průběhu roku vyrobila Toyota 136 455 vozidel (- 7,7 %), v listopadu to bylo 15 374 vozidel (- 1,4 %). Ve struktuře tuzemské produkce je dobře patrný trend rostoucí poptávky po vozidlech s alternativními pohony. V dosavadním průběhu roku bylo vyrobeno 112 934 elektrifikovaných - tedy externě dobíjitelných vozidel. Celkový podíl bateriových elektromobilů (BEV) a plug-in hybridů (PHEV) se tak na celkové produkci podílí z 11 procent. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 66 453 ks (tj. 6,5 %), plug-in hybridů 46 481 ks (tj. 4,5 %). ŠKODA AUTO mezi lednem a listopadem vyrobila 46 677 BEV a 26 759 PHEV, Hyundai 19 776 BEV a 19 722 PHEV. Autobusy Také produkce autobusů oproti loňskému roku v Česku mírně klesla. Vyrobeno bylo 4 303 ks, tj. o 5,8 procent méně. Tradičně největším výrobcem je vysokomýtské IVECO CR. Společnost od ledna do listopadu realizovala produkci 3 854 autobusů (- 5,8 %). SOR Libchavy vyrobila v dosavadním průběhu roku celkově 426 autobusů (- 6,0 %), z nichž bylo 13,6 procent elektrických. Motocykly JAWA Moto vyrobila za jedenáct měsíců tohoto roku 974 motocyklů, znamená to meziroční pokles o 6,3 procent.

Daimler, Traton a Volvo investují 500 milionů Eur do nabíjecí infrastruktury pro elektrická užitková vozidla. Další partneři jsou vítáni.

Tří významní výrobci užitkových vozidel Daimler Truck, TRATON GROUP a Volvo Group podepsali závaznou dohodu o vytvoření společného podniku. Cílem je vytvořit a provozovat vysoce výkonnou veřejnou dobíjecí síť pro bateriové elektrické těžké nákladní vozy a autokary po celé Evropě. Společnosti se zavázaly zahájit a urychlit výstavbu nabíjecí infrastruktury a přispět ke klimaticky neutrální dopravě v Evropě do roku 2050. Společný podnik, který bude mít centrálu v Amsterdamu v Nizozemsku, bude stejným dílem vlastněn každou ze stran a zahájí činnost v roce 2022, jakmile budou dokončeny všechny regulační schvalovací postupy. Jak už oznámily v létě, strany se zavazují investovat dohromady 500 milionů Eur. Podle Daimler je tato částka dosud největší investicí do nabíjecí infrastruktury pro těžká nákladní vozidla v Evropě. V plánu je do pěti let od založení nainstalovat a provozovat nejméně 1 700 vysoce výkonných nabíjecích bodů, které budou výhradně na zelenou elektřinu, na dálnicích a v jejich blízkosti, stejně jako v logistických a důležitých bodech. Počet dobíjecích míst se má časem výrazně zvýšit hledáním dalších partnerů a také veřejným financováním. Iniciátoři v tuto chvíli nezveřejňují žádné technické podrobnosti o plánovaných nabíjecích bodech, takže v tuto chvíli zůstávají standardy nabíjení, nabíjecí výkon a plánovaná velikost nabíjecích parků nejasné. Partneři pouze zopakovali to, co bylo řečeno v létě, že chtějí různé případy použití zvažovat „v rámci zákaznicky orientovaného přístupu“ – tedy jak nabíjení během zákonem předepsané 45minutové doby odpočinku pro řidiče, tak i pomalejší nabíjení přes noc. Společný podnik má fungovat nezávisle a stavět „na širokých zkušenostech a znalostech svých zakládajících partnerů v oblasti těžké nákladní dopravy“. Daimler poukazuje na zprávu sdružení ACEA z května 2021, která uvádí, že nejpozději do roku 2030 bude v Evropě potřeba až 50 000 vysoce výkonných nabíjecích stanic.

Air Liquide, lídr v sektoru plynu a technologií, a IVECO, se svou znalostí v oblasti užitkových vozidel, budou spolupracovat na zavádění těžkých elektrických dálkových vozidel s palivovými články.

IVECO, značka užitkových vozidel CNH Industrial, a Air Liquide, lídr v oblasti plynů, technologií a služeb pro průmysl a zdravotnictví podepsaly Memorandum o porozumění za účelem rozoje vodíkové mobility v Evropě. Partnerství přispěje k tomu, aby se čistá mobilita stala realitou a to s využitím znalostí obou společností, zejména zkušeností Air Liquide v celém hodnotovém řetězci vodíku, od výroby a skladování až po distribuci, a bohaté znalosti IVECO jako poskytovatele pokročilých a udržitelných dopravních řešení. Oba partneři vyčlení prostředky a zdroje na studie zavádění těžkých elektrických dálkových vozidel s palivovými články spolu s vybudováním sítě nízkouhlíkových čerpacích stanic na vodík podél hlavních transevropských dopravních koridorů. Současně budou obě společnosti společně podporovat iniciativy na podporu vodíkové mobility zapojením všech zúčastněných stran v celém hodnotovém řetězci. Partnerství je v souladu s pokračující spoluprací společností na projektu HyAMMED v jižní Francii, jehož cílem je vyvinout první evropskou flotilu elektrických 44tunových nákladních vozidel s palivovými články společně s první vysokotlakou čerpací stanicí vodíku o kapacitě 1 tuna/den s cílem dekarbonizovat dálkovou nákladní dopravu v Evropě. „ Jsme odhodláni rozvíjet vodíkovou ekonomiku a jsme nadšeni ze spolupráce s Air Liquide na hledání nejúčinnějšího způsobu, jak poskytnout provozovatelům toto udržitelné alternativní palivo. Je nezbytné, abychom se všichni soustředili na dosažení globálních čistých cílů v oblasti nulových emisí a společně pracovali na tom, abychom toto odvětví přiměli k rychlejšími dosažení tohoto cíle ,“ řekl Luca Sra, jmenovaný prezident divize Truck Business Unit, Iveco Group. Matthieu Giard, viceprezident, člen výkonného výboru, dohlížející na vodíkové aktivity Air Liquide: „ Vodík může významně přispět ke snížení emisí z odvětví dopravy, protože je zvláště vhodný pro těžká nákladní vozidla na dlouhé vzdálenosti. Air Liquide je potěšena, že může spojit síly s lídrem, jako je IVECO, a prozkoumat možnosti, jak uvést tuto revoluci do pohybu. V souladu se svými cíli udržitelnosti podporuje Air Liquide rozvoj vodíkových ekosystémů a přispívá ke vzniku nízkouhlíkové společnosti .“

Český plynárenský svaz uzavřel memorandum o spolupráci s CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. Podpoří mobilitu na bioCNG a bioLNG.

Rozvoj výroby a využívání biometanu a dalších nízkouhlíkových plynů při dekarbonizaci české energetiky a podpora plynové mobility na bázi bioCNG a bioLNG. To jsou hlavní cíle podepsaného Memoranda o vzájemné spolupráci mezi Českým plynárenským svazem (ČPS) a CZ Biom – Českým sdružením pro biomasu. „ Biometan má v České republice potenciál zcela nahradit spotřebu plynu v dopravě a v tomto sektoru tak může výrazně přispět ke splnění národních emisních cílů pro rok 2030. Navíc jde o vyzkoušenou technologii s vybudovanou infrastrukturou i s dostatečnou nabídkou vozidel. Rozvoj však brzdí dosud nejasná podoba konkrétních podpůrných nástrojů pro jeho využití. Proto je nezbytné, aby nově ustavená vláda tuto skutečnost v chystané legislativě co nejdříve zohlednila ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. Využití biometanu v dopravě průběžně narůstá a v tuzemsku jej v podobě bioCNG nabízejí přední společnosti zabývající se prodejem plynu, jako jsou například innogy Energo, Bonett nebo E.ON Energie a Pražská plynárenská. Zájem řidičů osobních aut o CNG s podílem biometanu přitom podle odborníků předznamenává také rostoucí poptávku po bioLNG. To je vhodné zejména pro sektor nákladní dopravy, kde je aktuálně jedinou dostupnou nízkoemisní alternativou k naftě s dostatečným výkonem. „ S ohledem na ambiciózní evropské cíle ve snižování emisí a dosažení uhlíkové neutrality je zřejmé, že i v dopravě bude nevyhnutelné zvyšovat podíl biometanu i na úkor zemního plynu. Biometan vyráběný z odpadů je přitom obnovitelným zdrojem energie, který nabízí až 90% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy ,“ sdělil Jan Habart, předseda CZ Biom. Emise vozidel na CNG a LNG jsou oproti klasickým palivům nižší o desítky procent a jsou tak plně srovnatelné například i s elektromobily. V případě směsi s biometanem je ekologický přínos dokonce ještě výraznější. Zatím jediná výrobna biometanu v Česku se nachází v Rapotíně na Šumpersku. Bioplyn získaný z biologicky rozložitelného odpadu se zde za pomoci technologie membránové separace odděluje od nežádoucí příměsi, takže kvalitou odpovídá zemnímu plynu. Díky srovnatelným vlastnostem jej proto lze i vtláčet přímo do plynárenské soustavy. " Veškerá produkce biometanu z Rapotína však bohužel odchází do zahraničí. Legislativa se proto musí změnit a nastavit takové podmínky, které umožní naplno využívat domácí zdroje a zároveň podpoří další rozvoj, “ uvedla Lenka Kovačovská. Podle Jana Habarta je zájem o výrobu biometanu velký. Již nyní probíhá výstavba nebo projektová příprava několika dalších výroben. Signatáři memoranda prohlašují, že podpora ekologičtějších paliv, a tedy i biometanu, bude možná pouze s proaktivní podporou státní správy. V rámci podpisu memoranda si proto kladou mimo jiné za cíl spolupráci v oblasti: podpory výroby bioplynu s cílem jeho následného využití pro výrobu biometanu, formování pozitivního veřejného mínění o biometanu a plynové mobilitě obecně, identifikace technických a legislativních bariér bránících výrobě a lepšímu využívání biometanu v praxi, připomínkování a tvorby relevantních právních rámců a provádějící legislativy, konkrétních projektů týkajících se produkce biometanu, bioCNG a bioLNG. Vyjádření energetických společností: innogy: Provozovatel největší tuzemské sítě plnicích stanic CNG innogy Energo v letošním roce výrazně navýšil podíl biometanu pro své zákazníky. „ Reagujeme na rostoucí poptávku firemního sektoru po čisté mobilitě. Stále více firem chce podnikat udržitelně a v rámci svých firemních vozových parků nakupují také CNG auta. S biometanem pomáháme našim zákazníkům efektivně plnit jejich ekologické cíle. Jako lídr trhu jsme celkově letos překročili hranici 5 mil. m3 biometanu, což představuje téměř poloviční podíl na celoročním výtoči CNG v naší síti plniček. “ E.ON: Biometan tvořil například u společnosti E.ON Energie vloni zhruba 20 % celkového objemu stlačeného plynu, který zákazníci odebrali. „ Letos jsme objem zeleného plynu ještě zvýšili a aktuálně dosahuje nakoupený biometan, který nabízíme uživatelům vozů na CNG, zhruba 80 % naší celkové kapacity. A zelený plyn budeme nakupovat do plniček CNG i v nadcházejících letech, protože zpětná vazba, kterou od zákazníků máme, je pozitivní ,“ informovala Martina Slavíková, mluvčí společnosti E.ON Energie s tím, že roční spotřeba řidičů u stanic E.ON přesahuje 5 milionů m3 stlačeného zemního plynu. GasNet: Růst zájmu o biometan eviduje také největší český distributor plynu společnost GasNet. „ Poptávka po biometanu roste zejména ze strany průmyslových odběratelů. Zatímco v minulém roce jsme do naší soustavy vtlačili přes 700 000 m3 biometanu, za prvních devět měsíců letošního roku je to už lehce přes 800 000 m3 ,“ uvedl Aleš Gregorovič, tiskový mluvčí společnosti GasNet . EBW Solution: Domácí výroba biometanu je zamrzlá. Trh zachraňuje import ze zahraničí. „ Bioplynové stanice a plynárenská soustava tvoří poměrně hustou síť, ve které jsou ideální podmínky pro výrobu a vtláčení biometanu. Potenciální domácí výrobci čekají na nastavení podmínek, které výrobu biometanu podpoří" uvedl Martin Schwarz, jednatel společnosti EBW Solution. Pražská plynárenská, a.s.: „ Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě je pro Pražskou plynárenskou cesta k plnění několika úkolů zároveň. Tyto úkoly plynou z cílů Klimatického plánu hl. m. Prahy 2030, z evropské direktivy RED II a balíčku Fit for 55 vedoucího ke snížení produkce skleníkových plynů. Letos na našich plničkách CNG řidičům doručíme v podobě biometanu čtvrtinu celkové spotřeby. Příští rok plánujeme celou předpokládanou kapacitu spotřeby CNG pokrýt stlačeným biometanem. Domácí produkce udržitelného biometanu je zatím zanedbatelná, proto se Pražská plynárenská aktivně věnuje projektům orientovaným na jeho výrobu ,“ říká Ing. Štěpán Košař, vedoucí odboru alternativních zdrojů energie, Pražská plynárenská, a.s.