Výrobce z Polska patřící do skupiny CAF v roce 2021 prodal 1 492 vozidel, s 390 dodanými elektrickými autobusy si drží v Evropě vedoucí postavení.

Solaris zveřejnil 29. března výsledky za rok 2021. V loňském roce prodal celkem 1 492 vozidel (konsolidovaný prodej za Solaris + 6 ks Vectia). Jeho tržby dosáhly 721 milionů EUR. S 15,1% podílem se v roce 2021 společnost umístila na prvním místě na trhu autobusů s nulovými emisemi v Evropě a od roku 2012 do roku 2021 byla předním výrobcem bezemisních autobusů na evropském trhu s tržním podílem 15,5 % (obě čísla zdroj Chatrou/CME Solution ) V roce 2021, stejně jako v roce 2020, čelila většina světových ekonomik velkým výzvám. Posledních několik měsíců bylo těžkých také pro evropský sektor veřejné dopravy a výrobce vozidel. Pandemie Covid-19 a související omezení přiměly Solaris, aby zavedl speciální postupy a vyvinul řešení pro zajištění kontinuity svých obchodních aktivit. Výrobce i v nejtěžších časech dodržel sliby dané svým klientům a obchodním partnerům. Navzdory probíhající pandemii, která měla významný dopad na řadu odvětví ekonomiky, včetně automobilového průmyslu, Solaris vykázal v roce 2021 solidní tržby a finanční výsledky. V tomto období společnost vygenerovala solidní tržby ve výši 721 milionů EUR. Svým klientům dodal Solaris celkem 400 bezemisních autobusů, v období od roku 2012 do konce roku 2021 byl největším evropským dodavatelem bezemisních autobusů s kumulativním podílem v tomto segmentu 15,5 %. Celkově společnost v roce 2021 prodala 1 492 kusů, z toho se vozy s nízkými a nulovými emisemi (elektrické, vodíkové a hybridní autobusy i trolejbusy) na celkových tržbách podílely 41 %. V roce 2021 Solaris dodal své produkty zákazníkům z 18 zemí. Mezi hlavní patřili dopravci z Polska, Německa, Španělska, Estonska, Itálie, Rumunska, České republiky, Izraele a Švýcarska. Již 19. rok v řadě si Solaris vybojoval vedoucí pozici na trhu nízkopodlažních městských autobusů v Polsku s podílem 63,7 %. Solaris prodal v roce 2021 na italský, německý, nizozemský a švédský trh 54 vodíkových autobusů. Solaris Urbino 12 hydrogen byl uveden na trh v roce 2019. Od té doby zájem o tuto technologii prudce stoupl, což se odráží v počtu objednávek na tento typ vozidla v roce 2021 a v počtu kusů uvedených do provozu letos a později. V roce 2021 byly uzavřeny další smlouvy na vodíkové autobusy, mimo jiné i pro německý trh. 12 kusů Solaris Urbino 12 bude předáno dopravci In-der-City-Bus odpovědnému za městskou dopravu ve Frankfurtu. Kromě svého vedoucího postavení v Evropě v oblasti elektrických, hybridních, CNG a vodíkových autobusů patří Solaris také k největším evropským dodavatelům trolejbusů. V roce 2021 prodal celkem 119 Solaris Trollino 12 a 18, které se dostaly k provozovatelům v Německu, Francii, České republice, Rumunsku, Polsku a Maďarsku. Hlavní kontrakty Solaris v roce 2021 (částečně nebo již realizované): Smlouva na dodávku celkem 123 e-busů do Rumunska , která Solarisu umožnila upevnit svou pozici lídra v oblasti e-mobility na tomto trhu. Ve vládním výběrovém řízení pro sedm měst získal výrobce obrovskou zakázku na 123 ze 131 e-busů. V roce 2021 Solaris dodal své e-busy do měst Lași, Sibiu, Sighetu Marmației, Suceava, Târgu Mureș a Pitești. Podle harmonogramu bude zakázka dokončena do konce roku 2022. Výběrové řízení na dodávku celkem 250 autobusů Solaris Urbino 12 na stlačený zemní plyn (CNG) pro provozovatele EMT v Madridu. Dodávky začaly v roce 2021 a mají být dokončeny v roce 2023. Jde o první zakázku, kterou Solaris ve španělském hlavním městě vyhrál. Empresa Municipal de Transporte (EMT) Madrid je největším provozovatelem veřejné dopravy ve Španělsku a druhým největším v Evropě. Provozovatel si stanovil ambiciózní cíl, že do roku 2023 budou ulicemi Madridu brázdit výhradně elektrické, hybridní a CNG autobusy. Plán počítá s nahrazením všech jejich dieselových vozidel autobusy na CNG. EMT proto začátkem roku vypsala výběrové řízení na 520 12metrových vozidel na CNG. Až 250 z nich dodá Solaris. Zakázka na dodávku 24 elektrobusů pro provozovatele TMB Barcelona . Elektrické Solaris Urbino se dostanou do hlavního města Katalánska do konce roku 2022. V roce 2015 se vozidla Solaris poprvé připojila k vozovému parku Transports Metropolitans de Barcelona (TMB), všechna jsou s hybridním nebo elektrickým pohonem. Smlouva na 100 ekologických městských autobusů na CNG byla podepsána s estonským dopravcem Aktsiaselts Tallinna Linnatransport (TLT) z Tallinnu. Estonsko bylo v roce 2021 jedním z hlavních prodejních trhů Solarisu, a to především díky realizaci dodávek a také výběrovým řízením zahájeným společností TLT, které Solaris vyhrál. Hlavní město Estonska je jedním z předních chytrých měst na světě. Největší provozovatel veřejné dopravy v Estonsku, Aktsiaselts Tallinna Linnatransport, se opět rozhodl podepsat smlouvu se Solaris na vozidla s pohonem na CNG. 75 z nich jsou Solaris Urbino 12, zbývajících 25 jsou kloubové Solaris Urbino 18. Dodávky mají skončit v roce 2022. V roce 2022 TLT uplatnila opci na nákup dalších 50 plynových autobusů . V ulicích Tallinnu již jezdí 200 vozidel tohoto typu, které si TLT objednala v letech 2019-2020. Po dokončení všech dodávek dosáhne počet plynových autobusů Solaris 350 kusů. Významná objednávka na 161 hybridních (diesel-elektrických) autobusů Urbino 12 od Opérateur de Transport de Wallonie (OTW), provozovatele veřejné dopravy z frankofonní části Belgie. Dodávky do Namuru, Lutychu a Charleroi jsou naplánovány na rok 2022. Dohoda s Dopravním podnikem Ostrava (DPO) na dodávku 24 elektrobusů Urbino 12 spolu s dobíjecí infrastrukturou. Jde o první zakázka Solaris na e-busy v České republice, jednom z jeho klíčových trhů. Dosud tam výrobce dodával jen naftové, autobusy na CNG a trolejbusy. Dodávky mají skončit v roce 2022. Produktové novinky Vzhledem k tomu, že se výrobce nemohl v roce 2021 zúčastnit konvenčních veletrhů nebo jiných propagačních akcí, rozhodl se uvést svůj nejnovější produkt - Solaris Urbino 9 LE na trh 30. září online. Kromě uvedení svého nového e-busu střední třídy pokračoval Solaris ve vývoji 18metrového e-busu, který bude k pohonu využívat vodíkový palivový článek nové generace. Kromě nového článku bude autobus navíc vybaven nejmodernějšími technologiemi a specializovanými řešeními souvisejícími s využitím vodíku jako paliva. V roce 2021 byly zahájeny práce na dvou prototypech, které mají být dokončeny ve druhém čtvrtletí roku 2022. Solaris tak letos nabídne vodíkové autobusy v nejběžnějších délkách pro městskou dopravu, tedy 12 a 18 metrů (kloubové). Dále v roce 2021 pokračoval vývoj 24metrového dvoukloubového elektrobusu. Tento projekt je realizován zejména díky úspěšnému výběrovému řízení na dodávku 14 kusů tohoto modelu do dánského Aalborgu . Solaris má plnou knihu objednávek i do budoucna, na konci roku 2021 obsahovala 1 260 vozidel, uvádí výrobce ze skupiny CAF v tiskové zprávě.

Srovnávání 36 evropských měst na jejich cestě k mobilitě s nulovými emisemi: Nejlépe si vede Oslo, Amsterdam, Helsinky, Kodaň a Paříž. Praha je v poslední třetině.

Žádné velké evropské město není na cestě k tomu, aby do roku 2030 své občany vozilo dopravou šetrnější ke klimatu. Studii Čistá města zpracovala instituce Clean Cities Campaign na základě výpočtu různých parametrů 36 měst z 16 zemí našeho kontinentu. Žádné z nich nedosáhlo potřebného pokroku v takovém rozsahu, aby zajistilo na přelomu desetiletí mobilitu s nulovými emisemi, uvíádí studie. Clean Cities Campaign, instituce složená z ekologických, zdravotních a občanských organizací, se snaží přesvědčovat velká evropská města, aby do roku 2030 přestala produkovat emise. Mobilita ve městech je odpovědná za 23 % emisí skleníkových plynů v EU z dopravy – jediného odvětví, jehož emise od roku 1990 rostou. Téměř tři ze čtyř Evropanů žijí ve městech, proto jsou pro posun směrem k udržitelné budoucnosti šetrné k životnímu prostředí městská centra klíčová. „ Naše zpráva by měla být pro představitele měst v celé Evropě budíčkem,“ řekla Barbara Stoll, ředitelka Clean Cities Campaign . „Města musí přijmout mnohem tvrdší opatření k radikálnímu snížení emisí z dopravy a musí stanovit jasnou vizi, časovou osu a cestu pro úplný přechod k aktivní, sdílené a elektrické mobilitě do roku 2030. “ Studie byla připravována mezi květnem a prosincem 2021 a porovnávány byly různé ukazatele týkající se udržitelné městské mobility a obyvatelstva. Zkoumány byly alternativní základní prvky alternativního cestování jako je chůze a cyklistika, dále bezpečnost, dostupnost veřejné dopravy, kongesce, dobíjecí infrastruktura a čistý vzduch. Pro hodocení byla použita veřejně dostupná data (podrobné vysvětlení ukazatelů a hodnocení na webu Clean Cities Campaign ). Na prvním místě v žebříčku měst se umístilo Oslo, od většího prostoru pro chůzi a jízdu na kole až po bezpečnost silničního provozu a cenovou dostupnost veřejné dopravy získalo skóre 71,5 %. Následoval Amsterdam s 65,5 % a Helsinky s 64,2 %. Skóre nižší než 100 % znamená, že se pro dosažení mobility s nulovými emisemi do roku 2030 dělá příliš málo. Nejhůře se umístila Neapol s 37,8 %, jen těsně pod Krakovem s 37,9 %. Na rozdíl od Osla mají tato města vysokou úroveň dopravních kongescí a nedostatečnou politiku ke snížení používání automobilů. Praha se s 45,1 % dostala na 29. místo.

Vlády ve Francii, Itálii, Německu, Polsku, Belgii, Slovinsku a dalších zemích provedly razantní zásahy do cen nafty. Opatření české vlády dopravcům nestačí.

Sdružení ČESMAD BOHEMIA znovu vyzvalo 24. března vládu, aby českým dopravcům pomohla zvládnout razantní nárůst cen nafty. Vláda nabídla zatím „měkká“ opatření ve formě odkladů plateb, ale dopravci trpí akutní platební neschopností, prodělávají a potřebují čas na promítnutí vysokých nákladů do cen. Z průzkumu Sdružení plyne, že skoro tři čtvrtiny z nich to ještě nedokázaly ani z poloviny, 63 % dopravců odhaduje, že se jim to podaří do 2 měsíců a 84 % do půl roku. Pouze 13 % dopravců oceňuje odklad záloh na silniční daň, 9 % vítá avizované snížení sazeb silniční daně pro vozidla nad 12 t, ale 64 % to hodnotí jen jako drobnou pomoc. Odklad plateb DPH vítá 16 % dopravců. 17 % dopravců jedná o posunutí leasingových splátek. Ale je i 15 % dalších, jimž nebylo vyhověno. Je vidět, že měkká opatření nestačí. Vlády ve Francii, Itálii, Německu, Polsku, Belgii, Slovinsku a dalších zemích provedly razantní zásahy do cen nafty, a dávají tak dopravcům možnost se nadechnout. Dopravci ve Francii a v Itálii k tomu mají přímé finanční podpory. Totéž potřebují i čeští dopravci. Mnoho z nich prodává vozidla, aby měli šanci přežít, je velmi reálné, že jich stovky až tisíce úplně skončí. Pouze 51 % českých dopravců věří, že současnou situaci s velkými ztrátami přežijí. Někteří už bohužel končí teď. Šesti procentům hrozí ukončení činnosti do konce dubna, dalším 10 % do konce května a dalším 33 % do půl roku, pokud jim vláda nepomůže. Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu říká: „ Opakovaně vyzývám vládu, aby dala před dogmatickým osekáváním rozpočtu za každou cenu přednost českým dopravcům a stejně jako vlády v jiných zemích jim nabídla konkrétní finanční pomoc. Jejím smyslem není sanovat ztráty, ale dát jim příležitost dojednat odpovídající ceny se zákazníky. Požadujeme konkrétní příspěvek na vozidlo po vzoru Francie a snížení spotřební daně z nafty o 1,60 Kč na litr. To dá těm, kdo to teď ustojí, šanci dále podnikat v konkurenci se zahraničními dopravci a pomůže to i běžným motoristům. Pan premiér si na nás čas zatím neudělal, přitom je vážně ohrožena dostupnost dopravních služeb. A to by byl problém pro celou společnost. Za jeden kamion český dopravce odvede státu ročně 800 tisíc korun na odvodech, kdežto cizí jen 70 tisíc korun za mýto. I proto je tedy v zájmu státu českým dopravcům pomoci. Dopravcům utíká čas, konflikt na Ukrajině je tu už přes měsíc. Krizový štáb sdružení už ohlásil připravenost k veřejnému vystoupení dopravců .“

Trh s autobusy a autokary klesl o téměř 13 %. Nejvíce autobusů se prodává ve Francii a Německu, prodeje se ale v obou zemích meziročně snížily. Stejně tak v České republice.

V únoru 2022 se snížily registrace všech nových užitkových vozidel v celé Evropské unii o 15,7 % na 131 874 kusů. S výjimkou těžkých užitkových vozů zaznamenaly poklesy všechny segmenty. Všechny čtyři klíčové trhy zaznamenaly ztráty Španělsko (-23,3 %), Francie (-21,4 %), Německo (-8,1 %) a Itálie (-4,8 %). Za oba měsíce na začátku roku 2022 se poptávka po užitkových vozidlech snížila o 13,5 % na celkem 257 127 registrovaných kusů. Pokles zaznamenaly jak Španělsko (-21,9 %), Francie (-19,3 %), Německo (-5,8 %) i Itálie (-2,8 %). Autobusy a autokary Trh s autobusy klesl v únoru 2022 meziročně o 12,9 %, celkem se prodalo 1 851 kusů (proti 2 125 v roce 2021). Mezi čtyřmi klíčovými trhy v regionu vykázala dvouciferné zisky Itálie s 292 prodanými autobusy a autokary (+32,1 %), následovaná Španělskem se 150 kusy (+7,1 %). Francie (386 kusů) a Německo (321 vozů) naopak utrpěly dvouciferné ztráty (-20,2 %, resp. -18,3 %). Prodeje v České republice , jak už jsme informovali, v únoru klesly o 76,4 %, na 47 autobusů. Registrace se snížily také v Polsku (82 kusů, -28 %). Na 108 z 58 se meziročně zvýšil prodej autobusů v Rumunsku. Za oba měsíce na začátku roku klesl prodej autobusů a autokarů v celé EU o 9,6 % na 4 143 kusů (z 4 581 v roce 2021). Tři ze čtyř hlavních trhů EU zaznamenaly pokles: jak Německo se 760 kusy (-10,7 %), tak Francie s 935 kusy (-10,0 %) a Itálie s 591 vozidly (-7,9 %). Španělsko s 296 vozidly zaznamenalo růst (+11,3 %). Česká republika se 192 autobusy se zařadila mezi země se záporným meziročním číslem (-43 %). Prodeje obecně klesají v Rakousku, Belgii, Nizozemsku, Portugalsku, Polsku nebo ve Švédsku.

Automobilový průmysl ani v roce 2022 nevyrábí na plný výkon a zlepšení zřejmě nepřijde ani v příštích měsících. Za první dva měsíce bylo vyrobeno nejméně osobních aut od roku 2010. Dobře si vedou autobusy a motorky.

Ačkoviv data ze začátku roku ještě nereflektují dopady ruské agrese na Ukrajině, za první dva měsíce bylo vyrobeno jen přibližně 170 tisíc osobních vozidel. Důvodem jsou pokračující výpadky na trhu s polovodiči či omezení výroby některých modelů ve ŠKODA AUTO z důvodu rozsáhlého požáru klíčového dodavatele, ale například i reorganizace výroby v kolínské Toyotě. „ Vývoj v prvních dvou měsících letošního roku ukazuje další výrazný pokles výroby. Oproti loňskému „covidovému“ roku bylo vyrobeno o 36 tisíc vozidel méně. Pro představu to je jako kdybychom v předkrizových letech úplně zastavili produkci na téměř dva týdny. Na druhou stranu vidíme i pozitivní zprávy, jako je stabilní vývoj výroby v nošovickém Hyundai, nebo růst zakázkové výroby autobusů či motocyklů ,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Vzhledem k aktuální situaci, dalšímu výraznému narušení dodavatelských řetězců a kritickému nedostatku některých surovin a komponentů kvůli válce na Ukrajině bohužel musíme i v dalších měsících očekávat spíše stagnaci či pokles celkové výroby a prodlužování dodacích lhůt. To bude mít dopad především na dodavatelské firmy, a proto je nezbytné ve spolupráci s vládou diskutovat možná opatření, která pomohou firmám složité období překonat. Jde zejména o uvedení kurzarbeitu v praxi nebo zajištění dlouhodobé bezpečnosti a predikovatelnosti dodávek energií a surovin včetně jejich cen, “ dodává Zdeněk Petzl. Osobní vozidla V lednu a v únoru bylo vyrobeno 170 378 osobních vozidel, tj. meziročně o 17,6 procent méně. Elektrických vozidel bylo vyrobeno 14 824 ks, jejich podíl se tak oproti lednu mírně snížil na 8,7 procent. V samotném únoru byl celkový meziroční pokles produkce ještě markantnější. Vyrobeno bylo 77 721 automobilů, tedy o téměř čtvrtinu méně než v únoru 2021, kdy se ještě naplno neprojevila polovodičová krize. Z trojice tuzemských automobilek pouze závod jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích zatím vykazuje růst. V lednu a únoru zde bylo vyrobeno 46 101 automobilů (+ 23,9 %), v samotném únoru pak výrobce navýšil produkci dokonce o 30,7 procenta na 24 500 vozidel. Podíl elektrických vozidel (BEV a PHEV) na celkové produkci v Hyundai činil v dosavadním průběhu roku 18,0 procent. Automobilka ŠKODA AUTO vyrobila v českých závodech 110 171 automobilů, tj. o 21,6 procenta méně než v loňském roce. Necelých šest procent produkce tvořila elektrická auta. V únoru pak byla automobilka nucena kvůli požáru skladu dodavatele v Mladé Boleslavi omezit výrobu klíčového modelu Octavia. Především kvůli této události pak únorová produkce meziročně poklesla o 30,4 procenta na 47 819 vozidel. Také objem výroby v kolínské Toyotě vykazuje meziroční dvojciferný propad. Celkově zatím letos Toyota vyrobila 14 106 vozidel, tj. o 51,4 procenta méně. Oproti loňskému roku totiž automobilka už dále nevyrábí modely automobilek Citroën a Peugeot a připravuje se na spuštění linky pro výrobu nového modelu Aygo X. Autobusy Ačkoliv tempo růstu zakázkové výroby autobusů oproti lednu oslabilo, v prvních dvou měsících roku bylo vyrobeno celkově 741 autobusů (lednu 360 a v únoru 381), tj. o 43 ks více než ve stejném období loňského roku (+ 6,2 %). V závodu IVECO ve Vysokém Mýtě bylo vyrobeno celkem 680 autobusů (+ 8,5 %), v únoru 350. Produkce SOR Libchavy meziročně poklesla na celkových 46 autobusů (- 31,3 %), v únoru vyrobili v Libchavách 18 autobusů. ŠKODA ELECTRIC v lednu a únoru vyrobila 14 autobusů, resp. elektrických autobusů (pro Dopravní podnik hlavního města Prahy). Firma KHMC zatím 1 autobus. Motocykly Produkce motocyklů v lednu a v únoru meziročně výrazně narostla. Jediný výrobce JAWA Moto vyrobil 456 motocyklů, tj. meziročně o 289 ks více (+ 173,1 %).

V roce 2021 bylo v Evropské unii registrováno necelých 30 tisíc autobusů. Téměř 70 % bylo s dieselovým pohonem. Zbývající část připadá téměř stejným dílem na alternativní paliva.

ACEA vydala přehled registrovaných autobusů podle typu paliva. Celkově v roce 2021 jezdilo 68,8 % všech nových autobusů registrovaných v Evropské unii na naftu. Silný růst zaznamenaly elektrické autobusy, z 6,1 % podílu na trhu v roce 2020 na 10,6 % v loňském roce. Alternativní paliva poháněla 10,5 % všech nových prodaných autobusů, hybridní elektrická vozidla představovala 10,1 % trhu. Dohromady všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila 31,2 %. Dieselové a benzínové autobusy V loňském roce klesla poptávka EU po dieselových autobusech o 2,9 % na 19 895 kusů, přičemž podíl dieselu na trhu se zmenšil ze 73,2 % v roce 2020 na 68,8 % v roce 2021. Ze čtyř hlavních trhů EU zaznamenala v prodeji dieselů nárůst pouze Itálie (+7,9 %). Dvouciferný pokles zaznamenalo Španělsko (-19,8 %), následované Německem (-8,5 %) a Francií (-2,4 %). Pokles o 17 % byl i v České republice. V celé Evropské unii se v roce 2021 prodal pouze jeden autobus na benzin. Vozidla s alternativním pohonem (APV) V roce 2021 zaznamenaly registrace nových elektrických autobusů (ECV - zahrnuta plně bateriová elektrická vozidla, elektrická vozidla s palivovými články, vozidla s prodlouženým dojezdem a plug-in hybridy) v EU silný růst (+78,7 %) s 3 064 kusy ,a držely si podíl na trhu 10,6 %. Vedoucím trhem pro elektrobusy byla Francie s 622 prodanými kusy (+247,5 %), následovaná Německem (613 kusů; +57,6 %) a Dánskem (224 kusů; +3 633 %). Zatímco Nizozemsko bylo v roce 2020 stále největším trhem s elektrickými autobusy v EU, vloni klesly prodeje o 57,6 %. Francie a Německo dohromady tvořily 40,3 % všech elektrických autobusů prodaných v EU v roce 2021. V České republice vloni přibyly jen dva nové elektrobusy (SOR EBN 11 pro ČSAD MHD Kladno). Hybridní elektrická vozidla (HEV) znamenala v loňském roce 10,1 % trhu autobusů v EU. Prodej hybridních autobusů vzrostl v roce 2021 o 10,0 % a dosáhl celkem 2 926 nových autobusů. Téměř polovina celkových prodejů hybridů s 1 405 registrovanými kusy v průběhu roku se uskutečnila v Německu. V roce 2021 jezdilo 10,5 % nových středně a těžkých autobusů v EU na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, bioCNG a etanol ), přičemž téměř všechny byly na zemní plyn. Registrace těchto autobusů vloni klesly o 2,3 % na 3 033 kusů. Francie zaznamenala výrazný nárůst (+61,3 %), zatímco Španělsko a Itálie vykázaly pokles (-42,6 %, resp. -15,2 %), stejně jako Česká republika (- 72,8 %).

Vláda zatím hodila silniční dopravce přes palubu. Zrušení přidávání biosložky do paliva nepomůže snížit cenu nafty na přijatelnou úroveň. Zrušení silniční daně se "velkých" aut netýká.

Na tiskové konferenci bohužel nezaznělo, že silniční dopravci, bez kterých se zastaví nejen ekonomika, ale i běžné zásobování a veřejná doprava, nemůžou prodělávat každým dnem spoustu peněz. Nejsou schopni nárůsty cen nafty přenášet na zákazníky, a mohou si tak jen vybrat ze dvou špatných řešení. Nepojedou, a prodělají, protože musí platit zaměstnance, leasingy atd., nebo pojedou pod náklady a prodělají také. Malí dopravci na výběr nemají, nepojedou, protože nemají na naftu. Někteří větší sice možná pojedou, ale i ti nejlepší z nich vydrží maximálně pár týdnů. A banky dopravcům teď peníze nepůjčí. Odpuštění silniční daně pro osobní a malá auta normálním dopravcům s "kamiony" a autobusy nepomůže, netýká se jich (silniční daň u nákladních automobilů nad 12 tun není podle ministerstva financí možné zrušit kvůli směrnici Evropské unie). Takže jedinou pomocí je zrušení přidávání biosložky do paliva, ale i ta maximálně koruna na litr problém dopravců neřeší. To je ze strany státu jen gesto, které nepomůže. Pokud by se ale ještě snížila spotřební daň o dvě koruny, dostaly by se alespoň ceny bez DPH blízko cenám v Polsku nebo Maďarsku. Prezident Sdružení Josef Melzer k tomu říká: „ Potřebujeme nutně ihned s vládou jednat, mezi dopravci je situace vážná! Teď potřebujeme rychlé a účinné řešení, aspoň nějakou stabilitu a přibrzdění růstu cen. Silniční dopravci od vlády potřebují dostat čas na to, aby mohli vyšší náklady promítnout do cen. Když čas nedostanou, mnoho z nich končí, ale dopady pocítí každý v Česku .“ Sdružení ČESMAD BOHEMIA se obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu 7. března.

Sdružení ČESMAD BOHEMIA se dnes obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu. Bez zásahu vlády hrozí omezení mobility obyvatel a zboží.

Cena nafty roste v poslední době o koruny denně a postihuje silniční dopravce ihned a fatálně. Nemohou ani zčásti omezit svoji spotřebu jako individuální motoristé, ani okamžitě přenést vyšší náklady do ceny pro zákazníky. To je obtížné i u menších změn v nákladech a nějakou dobu to trvá. Dnes sjednaná cena za přepravu už po třech dnech nepokryje ani náklady, protože mezitím zdraží distributoři paliv o několik korun. Navíc jsou v sousedství dopravci z Polska, Maďarska či Rumunska, kteří zatím těží z nižší ceny nafty, kterou jim jejich vlády zajistily snížením daní nebo zastropováním ceny. Sdružení ČESMAD BOHEMIA se dnes obrátilo s naléhavou žádostí o zásah do nekontrolovatelného růstu cen nafty na ministra dopravy a jeho prostřednictvím na vládu. Bez zásahu vlády finančně z covidu vyčerpaní dopravci neustojí další enormní ztráty a hrozí i omezení mobility obyvatel a zboží. Okamžitým opatřením by mělo být zastropování cen nafty na úroveň před útokem Ruska na Ukrajinu. Následně pak má vláda také snížit sazbu spotřební daně z nafty o 1,60 Kč na minimální přípustnou úroveň a dále jednat s Evropskou komisí o prolomení hranice minimální sazby v takto mimořádné situaci. Složitá je i situace u autobusové dopravy objednávané samosprávami, kde často valorizace cen probíhá pouze jednou za rok, a skokový nárůst nafty v začátku roku může zlikvidovat cash flow dopravců během několika týdnů, protože vyšší náklady na naftu dostanou kompenzovány až v příštím roce. Proto navrhujeme společný postup ministerstva dopravy s kraji a městy, aby buď došlo k vyjasnění možností jednotlivých objednatelů vyjít v tomto aspektu svým dopravcům vstříc, nebo byl vytvořen speciální podpůrný program na posílení cash flow dopravců do narovnání cen. TZ ČESMAD BOHEMIA

Ministerstvo dopravy se rozhodlo podpořit aktivity dopravců při pomoci a záchraně obyvatel Ukrajiny a dočasně odpouští placení poplatků za využití dálniční sítě a silnic I. tříd.

Osobní i nákladní vozidla a autobusy jsou osvobozeny od dálničních poplatků a mýta po dobu nouzového stavu pro humanitární účely v souvislosti s válkou na Ukrajině. U vozidel nad 3,5 tuny dopravce pouze on-line vyplní formulář a pokud má palubní jednotku OBU, zavolá před cestou na infolinku správce mýtného systému. „ Naši občané se ve velkém zapojují do pomoci Ukrajincům. Chceme jim i tímto vyjádřit poděkování a zároveň tyto aktivity co nejvíce podpořit. Odpuštění mýta dopravcům a dálničního poplatku lidem, kteří se do přepravy humanitární pomoci zapojí, umožní, aby maximum jejich peněz skutečně šlo na humanitární účely ,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Odpuštění dálničních poplatků se týká i osobních vozidel s ukrajinskou poznávací značkou, která po dobu nouzového stavu využijí síť zpoplatněných dálnic na cestě do bezpečí před válečným konfliktem. Dopravci a řidiči nákladních vozidel a autobusů nad 3,5 tuny svou každou humanitární cestu jen on-line nahlásí. Před samotnou cestou vyplní tabulku dostupnou na webu www.mytocz.eu a následně zašlou na mail ua@czechtoll.cz, kde jim obratem přijde potvrzující e-mail. Detailní postup naleznou řidiči humanitárních jízd na stránce: https://mytocz.eu/cs/Hum_UA . Řidiči osobních automobilů do 3,5 tuny nemusejí humanitární cestu předem hlásit. K osvobození od dálničních poplatků a placení mýtného se rozhodlo Ministerstvo dopravy na základě stávající situace, kdy pro ochranu obyvatel Ukrajiny a jejich záchranu je využívána zpoplatněná sít dálnic a silnic I. třídy. Tím jsou naplněny materiální podmínky obsažené v zákoně o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb., § 20a písm. l). Uvedené znamená, že užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem zajišťujícím humanitární pomoc zpoplatnění v dané situaci dočasně nepodléhá. Týká se jak systému časového zpoplatnění, tak zpoplatnění výkonového prostřednictvím mýtného systému. Ministerstvo dopravy o tomto svém rozhodnutí informovala jak Policii ČR, tak Celní správu.

V únoru statistiky SDA vykazují jen 47 autobusů registrovaných pro provoz v ČR. O 152 meziročně méně a o 98 vozů méně než v lednu 2022.

Počet registrovaných nových osobních automobilů v únoru 2022 nedosáhl ani loňské úrovně, 14 225 ks je nejnižší údaj za minulých osm let. Byl dokonce nižší než počet dovezených ojetých aut. Z hlediska alternativních pohonů došlo k výraznému nárůstu čistě elektrických osobních automobilů o 162%. Plug-in hybridy vzrostly o 5%, hybridní vozy bez vnějšího nabíjení o 62%. Od začátku roku se jedná o navýšení o 41%, PHEV o 10% a HEV o 82%. Klesají také prodeje lehkých užitkových vozů a autobusů, roste naopak kategorie nákladních automobilů a motocyklů. V období leden a únor bylo v ČR registrováno celkem 30 488 nových osobních automobilů, o 3,42 % více než vloni, 2 347 lehkých užitkových automobilů, 192 autobusů, 1 285 nákladních vozidel, 2 120 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 29 481 osobních automobilů, 2 480 lehkých užitkových automobilů, 337 autobusů, 1 105 nákladních vozidel a 1 426 motocyklů. Registrace autobusů klesly celkově od začátku roku 2022 o 43,03% (z 337 ks na 192 ks, tj. o 145 ks). Oproti r. 2020 jsou za stejné období o 17,79% vyšší. Únorové čísla, nejsou proti 145 autobusům registrovaným v lednu 2022, pozitivní, klesly na 47 ks, o 76,38% oproti únoru 2021. Nejvíce autobusů zaregistrovalo Iveco Bus - 16 ks, Škoda - 13ks, MAN - 12 ks, Solaris - 6 ks. Nové autobusy zamíří hlavně na Vysočinu a do Prahy. Celkově od začátku roku je první značka Iveco Bus s 90 registrovanými autobusy (46,88%), následují Mercedes-Benz – 26 ks (13,54%), MAN – 22 ks (11,46%), Setra – 18 ks (9,38%), Škoda – 14 ks (7,29%), Ford – 10 ks (5,21%), Volvo – 6 ks (3,13%), Solaris – 6 ks (3,13%). Zdroj dat SDA