Symbióza univerzit, městských společností a mezinárodních zkušeností umožní provoz prvního autobusu na vodík. Ten vyvine a dodá Škoda Electric.

Brno chce skloubit potenciál univerzitního a vědeckého centra, silných městských společností a mezinárodních zkušeností – má tak být městem, kde vznikne Evropský institut pro výzkum vodíkových technologií a inovací v energetice a které dokáže vodík využívat komplexně, především v energetice či dopravě, a tím i při ochraně životního prostředí. Rada města Brna proto 22. září schválila dvě memoranda. Memorandum o spolupráci na projektu Využití vodíku ve městě Brně: jeho signatáři jsou statutární město Brno, Vysoké učení technické v Brně, Teplárny Brno, a. s., Dopravní podnik města Brna, a. s., SAKO Brno, a. s., a Symbios Funding & Consulting GmbH. Postupně se mohou přidávat i další subjekty. Dále radní schválili memorandum o spolupráci při realizaci projektu testování vodíkového elektrobusu v Brně na vybraných linkách MHD. Hlavním smyslem dokumentů je spolupráce evropských univerzit na výzkumu a uplatnění vodíku v oblasti energetiky, ve veřejné, nákladní i osobní automobilové a kolejové dopravě nebo při ochraně životního prostředí. „ Předpokládám, že vznikne ‚Evropský institut pro výzkum vodíkových technologií a inovací v energetice‘ se sídlem v Brně. Důležité je také zapojení univerzit. Klíčovou roli bude hrát VUT, které bude spolupracovat s významnými evropskými univerzitami při výchově budoucích odborníků – využívání nových technologií totiž patří do portfolia vzdělávacích oborů. Předjednaná je spolupráce s univerzitami ve Stuttgartu a Lublani, kontaktovali jsme technickou univerzitu v Karlsruhe a také v chorvatském Záhřebu ,“ řekla primátorka města Brna Markéta Vaňková. Podle primátorky je mezi Teplárnami Brno a Dopravním podnikem města Brna již dohodnuta spolupráce při využití vodíku. První z nich v budoucnu zajistí jeho výrobu například při spalování dřevní štěpky, druhá ho využije jako palivo pro městskou hromadnou dopravu. Dopravní podnik se také zapojí do společného projektu se Škodou Electric a společností ORLEN Unipetrol RPA – výsledkem má být testovací provoz vodíkového elektrobusu na linkách MHD a první plnicí vodíková stanice v Brně. Taktéž SAKO Brno se může stát dodavatelem vodíku, a to z elektrické energie, která vzniká při využití odpadu nebo zapojením výkonu až 40 MW z fotovoltaických elektráren instalovaných na střechách domů v Brně. Společnost Symbios Funding a Consulting je na základě dlouholetých zkušeností s realizací projektů v sektoru dopravy a energetiky připravena poskytnout spolupráci především jako finanční koordinátor při zajišťování financování z fondů EU jako CEF, Horizon Europe, Interreg, European Green Deal, Innovation Fund a dalšího kofinancování ze soukromých a jiných zdrojů. Zároveň pak také může zastávat funkci koordinátora při přípravě projektů, včetně kontroly žádostí, jejich podání k financování do fondů EU a zajišťování spolupráce především s německými vědeckými a technologickými subjekty v dané oblasti. A může převzít i roli v oblasti podpory plánování, realizace, implementace a controllingu při prosazování daných projektů v rámci evropských institucí. „ V rámci spolupráce je možné čerpat prostředky z Německého rozvojového fondu na podporu investic mimo Německo. Německý ministr hospodářství rozhodl o podpoře vodíkových technologií ve výši 8 miliard eur, z toho 2 miliardy jsou alokovány na mezinárodní spolupráci. České subjekty samostatně totiž tuto možnost nemají, “ sdělil Florian Margan ze Symbios Funding & Consulting GmbH. „ Brněnský dopravní podnik je v ekologizaci hromadné dopravy na špičce. Máme 160 autobusů na stlačený zemní plyn, což je nejvíc v České republice, provozujeme vlastní plničku na CNG, která je jednou z nejkapacitnějších ve střední Evropě. Rovněž disponujeme 139 trolejbusy, což je v rámci republiky nejvíc. Páteřní doprava je tramvajová, elektrický pohon mají i lodě na přehradě. Trend ekologické dopravy nás dlouhodobě zajímá, proto jakékoliv další možnosti fungovat bezemisně vítáme, “ připomněl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Konkrétním a nejbližším projektem je spolupráce při testování vodíkového elektrobusu v Brně na vybraných linkách MHD. Zapojí se město, Škoda Electric, která dodá vozidlo, společnost ORLEN Unipetrol RPA, jež vybuduje plnicí stanici, a dopravní podnik. Ten nasadí vůz do provozu. Škoda Electric bude zodpovědná za přípravu technického řešení, vývoj, výrobu a homologaci vozidla. Zajistí proškolení řidičů i servisního personálu dopravního podniku a seznámí Hasičský záchranný sbor DPMB s bezpečnostními riziky při provozování vozidla. Bude se také podílet na pravidelné údržbě vozu včetně odstranění vzniklých závad a dodávek náhradních dílů pro opravy. Společnost ORLEN Unipetrol v rámci spolupráce uvede ještě v letošním roce do provozu první vodíkovou plnicí stanici na území statutárního města, a to v ulici Kaštanová. Vodíkovou mobilitu v České republikce řeší Národní akční plán čisté mobility, kde je jako prioritní identifikována oblast městské hromadné autobusové dopravy. V kontextu současné evropské legislativy týkající se emisních norem CO2 se na vodíková vozidla nahlíží jako na bezemisní vozidla, bez ohledu na to, jaký je zdroj výroby vodíku, resp. jaká technologie se k této výrobě používá. Škoda Electric spolupracovala na vývoji elektrobusu na palivové články s Ústavem pro jaderný výzkum v Řeži u Prahy už před 15 lety. V roce 2009 vyjel v Neratovicích tzv. TriHyBus .

Dál zpomaluje produkce osobních automobilů, výrobci mají nedostatek čipů a zastavují výrobu. Meziročně poklesl i počet vyrobených autobusů.

Sdružení automobilového průmyslu zveřejnilo data o výrobě vozidel od ledna do srpna roku 2021. Produkce osobních vozidel v červenci a srpnu se meziročně prudce propadla. Důvodem je pokračující krize na trhu s polovodiči, kvůli jejichž nedostatku musely automobilky ŠKODA AUTO a Toyota dokonce prodloužit tradiční letní odstávky. Mladoboleslavská Škoda Auto ohlásila od 27. září na týden další odstávku ve všech třech svých závodech v České republice a aktuálně nevyrábí ani kolínská Toyota. Oba výrobci mají nedostatek čipů, hlavně v Malajsii a Vietmanu se jejich dodávky zkomplikovaly. „ Potýkáme se s dvěma problémy. Jednak je to velká koncentrace výroby čipů v Asii, ale také velká koncentrace výroby čipů asijskými, americkými nebo japonskými firmami. Bohužel je v Evropě relativně málo firem, které vyrábějí vlastní čipy. Je to škoda a měla by se na to Evropa podívat jako celek. To není něco, co by vyřešil jeden stát ,“ uvedl Martin Jahn, člen představenstva ŠKODA AUTO v rozhovoru pro Seznam Zprávy . Celkově pak bylo v letošním roce zatím vyrobeno 775 496 osobních vozidel, tedy ještě stále o 12,6 % více než za stejné období roku 2020, kdy se výroba na několik týdnů zcela zastavila. Výroba elektrifikovaných vozidel tvoří aktuálně více než desetinu objemu výroby, v samotném srpnu byla nějakým způsobem elektrifikovaná dokonce celá pětina tuzemské produkce. „ Situace v automobilovém průmyslu se nelepší, spíše naopak. V Malajsii byla dočasně pozastavena výroba u klíčových dodavatelů čipů kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Dodávky byly ovlivněny také problémy v logistice například kvůli uzavření některých velkých čínských přístavů. V důsledku toho nemohli někteří výrobci nejen v Česku realizovat poptávanou produkci. V červenci a v srpnu tak byla výroba automobilů o 39,2 procenta nižší než v letních měsících minulého roku, kdy celé odvětví dohánělo zameškanou výrobu z jarních měsíců ,“ komentuje dosavadní vývoj Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „Odhadujeme, že kvůli chybějícím čipům nebude v tuzemsku vyrobeno zhruba 140 tisíc vozidel, o která by jinak zákazníci měli zájem,“ dodává Petzl. Osobní vozidla Celkově bylo v letošním roce vyrobeno 775 496 osobních vozidel. To je sice meziročně o 12,6 % více, nicméně ve srovnání s předkrizovým rokem 2019 produkce opět nabrala ztrátu na 17,7 %, vyrobeno bylo o 166 tisíc automobilů méně. Tato ztráta odráží situaci na trhu s polovodiči, kdy především v posledních třech měsících je výroba z důvodu chybějících čipů v různé intenzitě zpomalována. Krizi se zatím daří úspěšně čelit jedině nošovické automobilce Hyundai. Ta od ledna do konce srpna vyrobila 182 400 automobilů, tedy o 33,1 % meziročně víc. V červenci vyrobila 17 500 vozidel (- 4,6 %) a v srpnu 22 500 vozidel (+ 0,9 %). Celkově tak o prázdninových měsících vyrobila pouze o 650 automobilů méně než v loňském roce (- 1,6 %). ŠKODA AUTO ve svých tuzemských závodech vyrobila v dosavadním průběhu roku 486 423 automobilů (+ 7,9 %). V letních měsících pak byla výroba výrazně ovlivněna vynucenými odstávkami výroby. V červenci a v srpnu vyrobila ŠKODA AUTO 65 585 vozidel, tj. o 42,0 % méně než v průběhu letních prázdninových měsíců v roce 2020. Nedostatek čipů se výrazně podepsal na produkci kolínské Toyoty. V červenci bylo vyrobeno 6 896 vozidel (- 37,4 %), celý srpen ale byla produkce automobilky pozastavena. Od začátku roku vyrobila Toyota celkově 106 673 vozidel, tj. o 5,8 % více než v loňské roce. Ve struktuře tuzemské produkce je zároveň dobře patrný trend zvyšující se poptávky po elektrických vozidlech, především na exportních trzích. Celkově překonal počet vyrobených elektromobilů (BEV) a plug-in hybridů (PHEV) už desetiprocentní podíl, když se oproti výsledkům z prvního pololetí zvýšil o 0,9procentního bodu na celkových 10,5 %. V srpnu bylo elektrifikováno dokonce každé páté vozidlo vyrobené v ČR. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 46 139 ks (tj. 5,9 %), plug-in hybridů 34 920 ks (tj. 4,5 %). ŠKODA AUTO mezi lednem a srpnem vyrobila 33 571 BEV a 20 569 PHEV, Hyundai 12 568 BEV a 14 351 PHEV. Autobusy Produkce autobusů se meziročně téměř nezměnila. Vyrobeno bylo 2 984 ks, tj. o 25 autobusů méně (- 0,8 %). Tradičně největším výrobcem je vysokomýtské IVECO CR. Od ledna do srpna odjelo z Vysokého Mýta 2 738 autobusů (+ 0,9 %). SOR Libchavy dosud vyrobila 233 autobusů (- 16,5 %), více než jedna pětina (48 ks) byla s plně elektrickým pohonem. Většina vozů SOR ENS a EBN zamířila do Rumunska a Bulharska. Dva elektrobusy dodal SOR do Kladna, ČSAD MHD Kladno je provozuje na městských linkách. Motocykly Společnosti JAWA Moto se v letošním roce dále daří, vyrobila 736 strojů, o 413 ks více než v minulém roce.

Od začátku roku 2021 registrovali výrobci jen 745 autobusů, méně než v roce 2020 i 2019. Srpen patří s 29 vozy mezi nejslabší měsíce ve statistikách SDA.

Pokles registrací proti roku 2019 dále pokračuje u všech kategorií vozidel kromě motocyklů. Registrace nových osobních automobilů v srpnu nedosáhly ani loňského výsledku (-1%), který již byl v porovnání s průměrem předchozích let nižší o více než 30%. Nadále se projevuje i vliv chybějících komponentů pro výrobu. Plně elektrických osobních automobilů přibylo v srpnu 178 ks (v srpnu v roce 2020 to bylo 103 ks), což se odrazilo i na celkovém meziročním nárůstu za prvních osm měsíců (1 604 ks vs. 1 477 ks). Z evropského pohledu jsou tyto hodnoty však nadále velmi nízké a řadí ČR mezi země EU s nejnižším počtem registrovaných elektromobilů. Podíl registrovaných osobních automobilů s naftovým pohonem poklesl celoročně na 25,21%, v srpnu činil pouze 20,31%. V srpnu poprvé registrace dovezených ojetých osobních automobilů převýšily počet registrovaných nových. V červnu, červenci a srpnu bylo zároveň dovezeno nejvíce ojetých osobních aut od r. 2008. V období 1‑8/2021 bylo v ČR registrováno celkem 147 659 nových osobních automobilů, 12 577 lehkých užitkových automobilů, 745 autobusů, 5 616 nákladních vozidel, 17 435 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 131 410 osobních automobilů, 10 075 lehkých užitkových automobilů, 869 autobusů, 4 267 nákladních vozidel a 16 508 motocyklů. Celkově registrace nových osobních automobilů (OA) vzrostly oproti 1‑8/2020 o 12,37% (z 131 410 ks na 147 659 ks, tj. o 16249 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 15,8%. V srpnu klesly meziročně o 0,98%. Ze značek je první Škoda s 51 151 registrovanými osobními vozy (nejprodávanější je FABIA, následuje OCTAVIA a KAMIQ), což činí 34,64%, následují Hyundai, Volkswagen, Toyota, Kia, Mercedes-Benz, Peugeot, Ford, Seat, Dacia ... Více než 43% je z třídy SUV. Z hlediska paliva vede benzín s 67,98%, podíl nafty poklesl na 25,21%. Registrace vozů s alternativním pohonem jsou letos téměř dvojnásobné oproti loňsku (18 557 vs. 9 610). Počet registrovaných elektromobilů se zvýšil o 8,6% (z 1 477 na 1 604 ks); nejvíce jich registrovaly značky Škoda – 539 ks, Volkswagen – 193 ks, Hyundai – 178 ks, Tesla – 139 ks a Mercedes-Benz – 100 ks. Plug-in hybridní vozy vzrostly meziročně o 174% (z 989 na 2 708 ks). Podíl firemních automobilů na celkových registracích OA činí 76,6%, privátních 23,4%. Počet dovezených ojetých OA vzrostl meziročně o 20% na 118 593 ks. Oproti r. 2019 poklesl celkově o 2%, od června však dochází k navýšení. Jejich průměrné stáří je 10,5 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 51,42%, starších 15 let je 21,41%. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly celkově nárůst o 24,83% (z 10 075 ks na 12 577 ks, tj. o 2502 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 9,83%. V srpnu vzrostly meziročně o 31,08%. Z hlediska paliva: nafta 89,12% (9 682 ks), benzín 4,65% (483 ks), CNG – 150 ks, elektro – 59 ks. Celkově registrace nákladních vozidel oproti loňsku vzrostly o 31,61% (ze 4 267 ks na 5 616 ks, tj. o 1349 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 19,35%. V srpnu vzrostly meziročně o 6,02%. Registrace autobusů jsou letos o 14,27% nižší než před rokem (pokles z 869 ks na 745 ks, tj. o 124 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 6,4%. Celkově je první značka Iveco Bus s 283 registrovanými autobusy (37,99%), následují SOR – 232 ks (31,14%), Setra – 81 ks (10,87%), Solaris – 48 ks (6,44%), Mercedes-Benz – 33 ks (4,43%), Iveco – 26 ks (3,49%), Rošero-P – 12 ks (1,61%), Higer – 11 ks (1,48%), BMC – 5 ks (0,67%), MAN – 4 ks (0,54%). V srpnu klesly meziročně o 57,35%, výrobci registrovali jen 29 autobusů (nejslabší srpen od roku 2004). IvecoBus - 11 autobusů, Setra - 6 ks, Mercedes-Benz - 5 ks, SOR - 5 ks, Rošero - P 1 ks, Volvo - 1 ks. Nejvíc autobusů směřovalo do Prahy a Pardubického a Zlínského kraje. Kategorie motocyklů zaznamenala meziroční nárůst o 5,62% (z 16 508 ks na 17 435 ks, tj. o 927 ks). Proti r. 2019 vzrostla o 14%. V srpnu klesly registrace meziročně o 10,69%. Nejoblíbenější je značka Honda, která prodala 3 382 motocyklů. Zdroj: SDA

Veřejná soutěž na uzavření rámcových smluv na 40 elektrobusů a 40 autobusů s vodíkovým pohonem byla zveřejněna 30. srpna.

V obou tendrech uzavře s vítězným uchazečem Dopravní podnik Bratislava (DPB) rámcovou smlouvu na dodání 40 nízkopodlažních elektrobusů s celkovou obsaditelností 75 cestujících s délkou 11,5 - 12,2 metrů. Vybavení zahrnuje moderní řídící, kamerové, informační a tarifní systémy. Objednané počty bateriových elektrobusů musí vybraný uchazeč dodat nejpozději do 12 měsíců a vodíkových do 15 měsíců. Uchazeči v soutěži na dodavatele bateriových elektrických autobusů musí nabídnout vozidla s elektrickým motorem s výkonem minimálně 160 kW, trakčním akumulátorem s kapacitou min. 240 kWh a dojezdem na jedno nabití alespoň 160 km, resp. při 75 minut provoz/15 minut dobíjení alespoň 350 km denně. Vozidla mají umožňovat pomalé i průběžné nabíjení. Součástí dodávky je také nabíjecí technologie. Předpokládaná hodnota zakázky je 22 mil. Eur (bez DPH). U vodíkových vozidel je požadovaný elektrický motor o výkonu nejméně 180 kW. Nádrže na vodík umístěné na střeše by měly mít takový objem, aby zajistily dojezd vozidla na jedno naplnění alespoň 350 km. Čas plnění je požadován max. do 10 minut. Vozidla budou vybavena trakčním akumulátorem s kapacitou minimálně 30 kWh a možností dobíjení prostřednictvím rekuperace. Palivový článek by měl mít jmenovitý výkon alespoň 60 kW. Do soutěže se může přihlásit uchazeč, který za posledních 5 let dodal alespoň 5 vodíkových autobusů o délce 12 metrů homologovaných pro evropský trh. Předpokládaná hodnota zakázky je 28 mil. Eur (bez DPH). V obou tendrech je kritériem nejnižší cena. Lhůta pro předložení nabídek je 30.9.2021. Výsledek soutěží bude podkladem pro ucházení se o finanční zdroje z příslušných programů strukturálních fondů EU nebo jiných prostředků určených k nákupům vozidel, uvedl DPB. " Protože proces veřejných zakázek je obvykle zdlouhavý, nečekáme na konkrétní výzvu, ale soutěžíme už v předstihu. Preferujeme uzavřít rámcové smlouvy zejména na nákup nízkoemisních dopravních prostředků (DPB soutěží také dodavatele dieselových a CNG autobusů). Jejich cena je však několikanásobně vyšší a financování jejich nákupu je podmíněno zejména prostředky z Evropské unie. Vozidla se standardním pohonem přicházejí v úvahu v případě, že se na proplacení takového nákupu nenajdou příslušné dotační mechanismy, " řekl Martin Rybanský, předseda představenstva DPB a.s

V posledním měsíci před prázdninami jezdili studenti a senioři pořád méně než v předcovidovém roce 2019. Dopravci fakturovali ministerstvu dopravy přibližně 430 milionů korun.

Za poskytování slev žákům, studentům a seniorům v autobusech a vlacích v červnu fakturovali dopravci ministerstvu dopravy 430 113 151,68 Kč. Je to cca 84 % předloňského června (2019) a o zhruba 43 % více, než za červen 2020. Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 16 679 417,88 ARRIVA MORAVA, a.s. 9 780 051,86 STUDENT AGENCY k.s. 9 215 630,00 Z-Group bus a.s. 7 969 652,00 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 7 749 423,74 Vlaky: ČD, a.s. 173 089 353,50 Regiojet, a.s. 32 137 607,80 ARRIVA Vlaky s.r.o. 8 916 299,99 LEO Express a.s. 7 344 837,00 GW Train Regio a.s. 1 807 670,07

Podle analýzy CDV u nás jezdí 8,5 tisíce osobních aut, které mohou využívat k dobití 1 400 bodů. Ze 106 elektrobusů jezdí nejvíce v Moravskoslezském kraji a značky SOR.

Centrum dopravního výzkumu (CDV) ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zveřejnilo v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility Analýzu složení vozidlového parku , která obsahuje informace o elektrických a plynových vozidlech. Podle seznamu veřejných dobíjecích stanic, který zveřejňuje pravidelně Ministerstvo průmyslu a obchodu) bylo na konci prvního pololetí 2021 na 744 dobíjecích stanicích evidováno 1 417 dobíjecích bodů (z toho 460 DC a 957 AC bodů). Celkový nominální výkon dobíjecích stanic činil 46 MW, 1 dobíjecí stanice tak v průměru disponuje nominálním výkonem 62 kW (pouze teoretická hodnota). „ V Centrálním registru vozidel bylo evidováno 12 520 elektrických vozidel kategorie M1, z toho 8 533 BEV (bateriová elektrická) a 3 987 PHEV (plug-in hybridní) - zjišťuje se na základě registrační značky "ELxxxx". Na jeden dobíjecí bod tak připadalo 8,8 elektrických vozidel. Očekávám, že progres jak v oblasti registrovaných vozidel, tak infrastruktury získá i díky podpoře Ministerstva dopravy na dynamice. Do konce příštího roku má vzniknout téměř 2 000 dobíjecích stanic. Podíl přibližně 9 elektrických vozidel na 1 dobíjecí bod je stále příznivější, než jaký po nás požaduje evropská regulace ,“ uvádí Mgr. Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu. V registru převládají plynová vozidla, více přibývá těch elektrických „V součtu bylo v České republice k 31. 6. 2021 registrováno přibližně 160 tisíc plynových a elektrických vozidel, 87 % z nich kategorie M1. V evidenci je nejvíce LPG vozidel (cca 111 tis.), následují CNG vozidla (cca 29 tis.). Zajímavý je segment bateriových elektrických vozidel, z nichž 57 % tvoří kategorie M1, 3,5 % N1, 0,7 % M3, ostatní pak kategorie L. V případě kategorie L bylo registrováno 5 839 vozidel, nejvíce registrací si připsal HECHT (1 353, tj. 23% podíl), v první polovině letošního roku bylo registrováno 795 vozidel kategorie L,“ uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu. Aktualizace uvedených sestav probíhá buď měsíčně nebo kvartálně. Emise CO2 letos významně vzrostly Vývoj průměrných emisí CO2 nových osobních automobilů registrovaných v České republice dle druhu paliva je uveden v grafu níže. V roce 2021 byly evidovány u nově registrovaných osobních vozidel průměrné emise: 135 g CO2 na ujetý kilometr, ve srovnání s uplynulým rokem se jedná o nárůst o 11,6 %. Zvyklosti při dobíjení elektrických vozidel Centrum dopravního výzkumu zveřejnilo anketu, týkající se zvyklostí při dobíjení elektrických vozidel. „Zatím se ji zúčastnilo přes 200 respondentů, z nichž 82 % tvořili majitelé bateriových elektrických vozidel a 18 % pak majitelé vozidel plug-in hybridních. Tří ze čtyř respondentů řídí elektrické vozidlo téměř denně. Že tato vozidla nejsou využívána jen na krátké vzdálenosti svědčí fakt, že pouze 3,2 % respondentů ujede ročně vzdálenost do 5 tis. km, 5-10 tis. km 10,6 %, 10-20 tis. km 28,3 %, 20-30 tis. km 29,2 %, 30-40 tis. km 16,2 %, 40-50 tis. km 6,5 % a 5,1 % ujede vzdálenost více než 50 tis. km. Přibližně 30 % respondentů nabíjí bateriová elektrická vozidla (téměř) denně doma, téměř 11 % respondentů pak doma nenabíjí vůbec, 54 % respondentů nabíjí BEV na pracovišti. Na první pohled odlišná, nikterak však neočekávaná, je situace v případě dobíjení plug-in hybridních vozidel, která více než 70 % respondentů dobíjí (téměř) denně doma. Bez zajímavostí není ani fakt, že 37 % respondentů využívá k dobíjení elektrických vozidel elektřinu vyrobenou z fotovoltaické elektrárny,“ uvádí Ing. Lukáš Kadula, který se v Centru dopravního výzkumu věnuje projektům z oblasti čisté mobility. Data z čisté mobility lze získat na CIVINET Síť CIVINET ve spolupráci s CDV zveřejňuje informace a aktuální analýzy vozidlového parku a infrastruktury, díky nimž může každý sledovat rozvoj čisté mobility v Česku i v Evropské unii. Informace jsou členěny jak z pohledu EU, detailněji pak v rámci České republiky. Vyfiltrovat lze informace jak z pohledu paliva, stáří a kategorie vozidel a také po krajích a podle značek vozidel. Na pár kliknutí tak můžete zjistit, že ze 106 elektrobusů (kategorie M3) jich bylo nejvíce (37) registrováno v Moravskoslezském kraji, z pohledu značky pak více než polovinu (67) dodala společnost SOR. Aktualizace probíhá buď měsíčně nebo kvartálně. Zdroj: CDV

Do druhé výzvy programu pro podporu podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě COVID BUS bylo podáno 748 žádostí. Celková vyplacená částka není finální.

Program COVID BUS byl otevřen pro podání žádostí o podporu od 24. června do 24. července. Zaregistrováno bylo celkem 748 žádostí ve výši zatím cca 337 milionů korun. Někteří žadatelé neuvedli částku, ministerstvo dopravy proto čeká na doplnění a celková suma není finální. Ministerstvo žádosti vyhodnocuje a vyplácí průběžně. Rozhodnuto bylo zatím o cca 300 žádostech ve výši cca 180 milionů korun, schvalování zpomaluje zpřesňování a doplňování neúplných žádostí. Z první výzvy COVID - BUS získalo víc než tisíc dopravců podporu na 3 486 vozidel a bylo vyplaceno asi 933 milionů korun. Na druhou výzvu bylo alokováno 380 milionů korun. Zdroj: MD

Dceřiná společnost Dopravního podniku Ostrava je od 2. srpna součástí skupiny Škoda Transportation, od 10. srpna jako Škoda Ekova.

K převodu 100 % akcií společnosti Ekova Electric z Dopravního podniku Ostrava (DPO) na Škodu Transportation došlo v pondělí 2. srpna 2021. Vypořádání transakce bylo podmíněno splněním tzv. odkládacích podmínek, zejména provedením rekonstrukce střechy jedné z výrobních hal. Ta byla dokončena v červnu tohoto roku. Předběžná kupní cena přesáhne 320 mil. korun. Její konečná výše bude jasná až po zohlednění finančních výsledků dle účetních výkazů na začátku září. Od 10. srpna se Ekova Electric jmenuje nově Škoda Ekova. V rámci skupiny, která je předním evropským výrobcem vozidel pro hromadnou dopravu, se bude zaměřovat na servis, modernizaci a opravy vozidel hromadné dopravy, a také se zde začnou vyrábět tramvaje pro Ostravu. Pro DPO bude Škoda Ekova dál silným a spolehlivým partnerem i například pro servis a údržbu vozidel. Spolupráce bude probíhat standardně transparentně formou veřejných zakázek. Firma kromě jiného také opravuje pražské tramvaje Škoda 15T. „ Ostrava je pro nás velmi důležitým regionem a jsem velmi rád, že se povedlo rozšířit naše místní působení. Připojením Škody Ekova k naší ostravské rodině společností Škoda Vagonka a Škoda Digital se rozšiřuje naše technologické centrum i výrobní kapacity. Škoda Ekova si vedle tradičního zaměření na opravy a modernizace pro dopravní podniky své kompetence nově rozšíří. Díky odbornosti a dlouholetým zkušenostem zaměstnanců zde budeme vyrábět i nové tramvaje a další produkty pro současné i budoucí zákazníky naší skupiny ,“ uvádí Petr Brzezina, Prezident a předseda představenstva skupiny Škoda Transportation. Společnost Škoda Ekova se stává další důležitou součástí rozvoje celé skupiny Škoda Transportation, kterou čeká v dalších letech významný růst objemu produkce. Aktuálně má skupina zásobu práce na čtyři roky v hodnotě 80 miliard korun. „ Při rozvoji společnosti Škoda Ekova maximálně využijeme zkušenosti a znalosti současných zaměstnanců. V plánu máme nejen rozšiřování samotné výroby, ale budeme vytvářet nová kvalifikovaná pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Společně se tak naše ostravská základna stává ještě důležitějším zaměstnavatelem a bude se významně podílet na rozvoji celého regionu, “ říká Martin Bednarz, místopředseda představenstva Škoda Ekova. Skupina Škoda Transportation, člen Skupiny PPF, působí v Moravskoslezském kraji dlouhodobě. Do Ostravy se například koncentruje technologické know-how v oblasti řídicích, multimediálních a diagnostických systémů v rámci dceřiné společnosti Škoda Digital. Přímo v Ostravě působí významná dceřiná firma Škoda Vagonka, zaměřená na oblast vývoje a výroby kolejových vozidel. Ta prošla výraznou etapou růstu, kdy do rozšíření a modernizace svého zázemí investovala jednu miliardu korun, vybudovala například největší obráběcí centrum v Evropě, novou lakovnu a vytvořila stovky nových pracovních míst. Z ostravské části skupiny se stává centrum pro komplexní řešení moderních dopravních systémů. Nevznikají zde pouze samotná vozidla, ale také technologická centra budoucnosti. „ V oblasti dopravy jsme jedním z lídrů proměny a přinášíme sofistikovanou výrobu podpořenou vlastním výzkumem a vývojem ,“ dodává Petr Brzezina. Škoda Ekova • Založena v lednu 2011 s názvem Ekova Electric jako dceřiná společnost Dopravního podniku Ostrava • V červenci 2020 podepsala skupina Škoda Transportation smlouvu o koupi 100 % akcií Ekova Electric • Dne 2. srpna došlo k převodu 100 % akcií na společnost Škoda Transportation • Od 10. srpna ponese firma nový název Škoda Ekova • Aktuálně má Škoda Ekova bezmála 200 zaměstnanců Za svoji historii se ostravská společnost zaměřovala zejména na výrobu, modernizaci či rekonstrukci tramvají, trolejbusů či elektrobusů. A to nejen pro české zákazníky, ale také pro zahraniční dopravní podniky. Představenstvo Škoda Ekova Předsedou představenstva Škoda Ekova je Miroslav Mareš, který tak ve společnosti zůstává na stejné pozici. Novými členy představenstva jsou pak Martin Bednarz, generální ředitel Škoda Vagonka, který bude ve Škodě Ekova zastávat pozici místopředsedy představenstva, a Marek Herbst, který působí ve skupině Škoda Transportation jako Viceprezident pro Servis.

První prázdninový měsíc prodali výrobci 113 autobusů, meziročně za období od ledna jsou registrace autobusů letos o 10,61% nižší.

Vzhledem k nestandardní situaci v roce 2020 není meziroční srovnání příliš vypovídající, proto SDA, které vede statistiky, opět uvádí v jednotlivých kategoriích i porovnání s rokem 2019. V období 1‑7/2021 bylo v ČR registrováno celkem 131 210 nových osobních automobilů, 10 776 lehkých užitkových automobilů, 716 autobusů, 5 123 nákladních vozidel, 15 087 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 114 799 osobních automobilů, 8 701 lehkých užitkových automobilů, 801 autobusů, 3 802 nákladních vozidel a 13 879 motocyklů. V červenci osobní automobily zaznamenaly pokles oproti roku 2020 (-7%) i roku 2019 (-15,6%). Mimo jiné se zde projevuje i vliv chybějících komponentů pro jejich výrobu. Registrace vozů s alternativním pohonem jsou letos oproti loňsku téměř dvojnásobné. Plně elektrických osobních automobilů přibylo v červenci 164 ks (za 7/2020 – 120 ks), což se odrazilo i na celkovém meziročním nárůstu za prvních sedm měsíců (1426 ks vs. 1374 ks). Z evropského pohledu jsou tyto hodnoty však nadále velmi nízké a řadí ČR mezi země EU s nejnižším počtem registrovaných elektromobilů. Podíl registrovaných osobních automobilů s naftovým pohonem poklesl na 25,82%. Registrace autobusů jsou letos o 10,61% nižší než před rokem, pokles z 801 ks na 716 ks, tj. o 85 ks. Oproti r. 2019 poklesly o 0,3%. První je značka Iveco Bus s 272 registrovanými autobusy (37,99%), následují SOR – 227 ks (31,70%), Setra – 75 ks (10,47%), Solaris – 48 ks (6,70%), Mercedes-Benz – 28 ks (3,91%), Iveco – 26 ks (3,63%), Higer – 11 ks (1,54%), Rošero-P – 11 ks (1,54%), BMC – 5 ks (0,70%), MAN – 4 ks (0,56%), atd. V červenci klesly meziročně o 1,74% (o 2 ks), proti roku 2019 je letos registrováno o 46 autobusů více. Celkem výrobci registrovali 113 autobusů. První je značka SETRA - 45 ks, Iveco Bus - 26 ks, Higer - 9 ks, SOR - 12 ks, Solaris - 9 ks, Mercedes-Benz - 8 ks, Rošero-P - 2 ks, a po jednom voze Iveco Bus a MAN. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly celkově nárůst o 23,85% (z 8 701 ks na 10 776 ks, tj. o 2075 ks). (Oproti r. 2019 poklesly o 8,86%.) V červenci vzrostly meziročně o 11,62%. Registrace nákladních vozidel celkově oproti loňsku vzrostly o 34,74% (z 3 802 ks na 5 123 ks, tj. o 1321 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 21%. V červenci vzrostly meziročně o 10,75%.

Dopravní podnik hlavního města dnes zveřejnil tendry na dodavatele kloubových a sólo dieselových autobusů pro obnovu flotily během dalších pěti let.

Výběrové řízení na uzavření rámcových smluv na tři typy autobusů byly zveřejněny ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu Dopravního podniku hlavního města Prahy v pondělí 2. srpna. Na základě pětiletých rámcových smluv budou na konkrétní počet autobusů uzavírány prováděcí smlouvy a dodavatel bude povinen do 9 měsíců dodat minimálně 10 autobusů. Předmětem veřejných zakázek je dodávka až 143 kusů kloubových , až 100 kusů standardních a 10 kusů jednočlánkových Sd+ (14,1 - 17metrových) nízkopodlažních naftových městských autobusů za celkem za necelé 2 miliardy korun. Autobusy mají být vybaveny v souladu se standardy PID. Sedadla pro cestující požaduje DPP koženková. Všechny vozy budou plně klimatizované. Vlastní klimatizaci bude mít kabina řidiče, ta musí být maximálně uzavřená a oddělená od prostoru cestujících pro co nejlepší ochranu před napadením a udržením vlastního mikroklima, musí ale umožňovat prodej jízdenek a komunikaci řidiče s cestujícími. „ Rámcové smlouvy nám umožní dostatečnou flexibilitu v nákupu nových autobusů. Můžeme je využít naplno a nakoupit celkem až 253 nových vozidel, ale na druhé straně nemusíme ani jedno, a to v závislosti na provozních potřebách DPP či závazcích Prahy k různými klimatickým direktivám. Na druhou stranu nám nákup nových dieselových autobusů splňující nejnovější a nejpřísnější emisní normy EURO 6, a výhledově možná EURO 7, umožní poměrně rychle nahradit současná nejstarší vozidla s normami EURO 4 a 5 a udržovat nízké průměrné stáří flotily autobusů v rozpětí 5,5 až 6,1 roku v závislosti na vývoji. A i kdyby se z nejrůznějších důvodů zdržely některé připravované elektrifikační projekty, byli bychom schopni vypravit požadovanou kapacitu autobusů při dodržování standardů kvality PID, “ uvedl Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch. Poslední modernizace autobusové flotily pražského dopravního podniku skončila letos na jaře, kdy DPP převzal poslední SOR NB 12 z celkem 500 nových autobusů od výrobce z Libchav.