Stránky o mestskej a regionálnej doprave v SR a ČR. Informace o aktivitách webu poskytl BUSportálu Ľubomír Mészáros,

se kterým se redakce BUSportálu seznámila osobně při předávání autobusů Scania OmniLink do provozu v Pardubicích. Věříme, že tímto materiálem naše spolupráce nekončí. Ľubomír Mészáros z webu Mestskadoprava.net ( www.mestskadoprava.net ) BUSportálu sdělil: "Zaoberáme sa MHD, prímestskou, diaľkovou a regionalnou dopravou, mimovlakov (až na integrovanu dopravu a električky). Momentálne sa zameriavame na dokumentovanie aktuálneho stavu vozových parkov dopravcov, fotografovanie a monitorovanie vozidiel a informovanie o zmenách. Snažíme sa pátrať aj v archívoch a starších materiáloch. Svoju činnosť sme začali v roku 1998, kedy sme začali spracovávať MHD v Bratislave, neskôr sme sa začali venovať MHD v ostatných mestách s dopravnými podnikmi. Keďže sú u SAD často MHD výkony prepojené s prímestskými, tak sme svoju činnosť aj naďalej rozširovali až do súčasnej podoby. Spolupracovali sme a spolupracujeme s časopismi Městská Doprava a Transport . Podielali sme sa na tvorbe publikácie Adama Tatranského "Električky na Slovensku - Svedectvo historických pohľadníc" a publikácie DP mesta Prešov "40 rokov trolejbusovej dopravy v Prešove". Z dopravných spoločností pretrváva spolupráca s firmou MDS Považská Bystrica, ktorá má na našich diskusných fórach vlastnú sekciu, prístupnú z vlastnej stránky MDS. Spolupráca na vysokej úrovni je aj zo strany SAD Prievidza. V minulosti sme spolupracovali aj so SAD Trenčín, Slovak lines Bratislava a DP Bratislava. Samozrejme myslím oficiálnu spoluprácu, nie spoluprácu so zamestnancami daných spoločností. Okrem toho spolupracujeme s Klubom historických autobusov, pre ktorých vyhľadávame potenciálne vozidlá na zachránenie a jednáme so SAD o odpredaji (napr. Ikarus 280.10 PD-762BK zo SAD Prievidza, Karosa B731.04 NZ-759BM zo SAD Nové Zámky), vybavovali sme odpredaj strojčekov Setright zo SAD Humenné pre potreby majiteľov historických autobusov. Zachránili sme aj autobus ŠD11 z overovacej série, výrobného čísla 009, ktorý sme potom posunuli zberateľovi z Bratislavy." www.mestskadoprava.net Odkaz na web Mestskadoprava.net BUSportál umístil už před lety do rubriky MHD, IDS

Za úvodní informace děkujeme Peterovi Aranyimu.

Melano Magazin je středoevropský časopis, který se mimo jiné věnuje i oblasti autobusového průmyslu. Jako úvodní informaci v rámci možné spolupráce Peter Aranyi poslal link na strany, kde se můžeme seznámit s tím, jak vypadají současné autobusy, které také nesou tradiční značku Ikarus . Značka Ikarus bude použita na vozech karosáře ARC. Předpokládáme, že se z Maďarska dozvíme i další zajímavosti.

bratislava.sme.sk - 16. 2. 2010 - Nový nízkopodlažný veľkokapacitný model autobusu Mercedes-Capacity v najbližších dňoch začnú testovať v premávke. BRATISLAVA. Dopravný podnik Bratislava začne od budúceho týždňa testovať nový nízkopodlažný veľkokapacitný autobus Mercedes-Capacity, ktorý zvíťazil v tendri na obmenu vozového parku bratislavskej mestskej hromadnej dopravy. Na linkách bratislavskej hromadnej dopravy bude jazdiť 40 takýchto autobusov, dopravný podnik za ne zaplatí 23,4 milióna eur. Nahradia dosluhujúce Ikarusy a Karosy. Více na bratislava.sme.sk Návraty: Vysokokapacitní autobus Mercedes-Benz CapaCity

Výsledky ankety z listopadu 2009 - součásti výzkumného projektu „Metodika pro stanovení kvalitativních ukazatelů ve veřejné dopravě a jejich vyhodnocování“ pro Ministerstvo dopravy.

Centrum dopravního výzkumu , v.v.i. (CDV) zpracovalo pro Ministerstvo dopravy ČR výzkumný projekt b>„Metodika pro stanovení kvalitativních ukazatelů ve veřejné dopravě a jejich vyhodnocování“ . Součástí zadání bylo i ověření navrhovaných ukazatelů formou průzkumu názorů na kvalitu veřejné dopravy primárně v České republice, případně ve vybrané zahraniční oblasti. Ankety, která byla přístupná v průběhu listopadu 2009 prostřednictvím internetových portálů K-Report BUSportál a přes webovou prezentaci CDV , se během měsíce zúčastnilo několik stovek respondentů, kteří nějakým způsobem odpověděli na všechny kladené dotazy. Ještě než se dostaneme k výsledkům, chtěli bychom poděkovat jak oběma redakcím za jejich spolupráci, tak zejména čtenářům, kteří se průzkumu zúčastnili. Cílem průzkumu bylo získat pohled alespoň části veřejnosti na kvalitu poskytovaných služeb veřejné dopravy. Výsledky jsou částečně ovlivněny výběrem webů, kde byl dotazník prezentován, neboť návštěvníci portálu K-Report jsou především dopravní fandové a lidé zajímající se o dopravu obecně, oproti tomu návštěvníky BUSportálu tvoří z velké části pracovníci firem, provozujících autobusovou dopravu, nezanedbatelný podíl přístupů na stránku ovšem tvoří i cestující veřejnost. Přes tuto možnou výhradu se však získaná data výrazně neliší od výsledků, ke kterým došel např. ROPID při svém anketním „Průzkumu kvality a spokojenosti s PID 2009“. Náš průzkum zcela úmyslně nerozlišoval mezi uživateli železniční, autobusové a městské hromadné dopravy, což je v souladu s účelem projektu – návrh ukazatelů, použitelných pro hodnocení kvality služeb, poskytovaných kterýmkoliv dopravcem a kterýmkoliv druhem veřejné dopravy. Nutnou podmínkou účasti v průzkumu bylo uvedení příslušnosti odpovědí k určitému okresu tak, aby byla data porovnatelná mezi sebou a samozřejmě vyplnění kompletního dotazníku. Přesný údaj o počtu zúčastněných respondentů není znám, jelikož požadovány byly jen údaje z kompletně vyplněných dotazníků, přesto ke zpracování průzkumu kvality byly předány data od celkem 1446 respondentů ze všech oblastí ČR, což považujeme za obrovský úspěch. Ze 1446 respondentů byli nejpočetněji zastoupeni muži ve věku 27-60 let (46,8 %) a muži od 16-26 let (39,8 %). Počet respondentů mladších 16 let byl 3,9 %, nad 60 let 2,4 %. Podíl žen byl 5,2 %. Rozložení věkové struktury dotazovaných odpovídá povaze zmíněných internetových portálů a je úměrné uživatelům dopravy – tedy studujícím a pravidelně dojíždějícím lidem za prací v produktivním věku. Za účelem porovnání kvality dopravy napříč republikou byly dotazníky rozčleněny podle jednotlivých krajů. Nejvíce účastníků pocházelo z Prahy (283), Jihomoravského (192) a Středočeského (176) kraje. Nejmenším počtem respondentů byly zastoupeny kraje Karlovarský (32) a Vysočina (38). Otázky v dotazníku byly položené co nejkonkrétněji se snahou o jednoduché odpovědi bez dlouhého přemýšlení, s označením možné odpovědí v rolovacím menu, případně oznámkováním jako ve škole za účelem rychlého vyplnění a získání co nejvěrnějších dat. Přehled otázek: Jste spokojen s časovým rozsahem obsluhy? (ano – spíše ano – spíše ne – ne) Vyhovuje Vám počet spojů? (ano – spíše ano – spíše ne – ne) Jsou ve Vašem okolí k dispozici večerní nebo noční spoje? (denní i noční – provoz do 24 hod – provoz do 22 hod – ne) Využíváte spoje po 20 hodině? (pravidelně – příležitostně – ne – nejsou k dispozici) Jsou ve Vašem okolí k dispozici víkendové spoje? (ano – ne) Využíváte víkendové spoje? (ano – ne – nejsou k dispozici) Jak jste spokojen s čistotou vozidel? (známkování jako ve škole) Je-li to možné, využíváte nízkopodlažní spoje? (pravidelně – příležitostně – ne – nejsou k dispozici Přizpůsobujete cestu nízkopodlažním spojům (pravidelně – příležitostně – ne – nejsou k dispozici Jak jste spokojen s čistotou zastávek? (známkování jako ve škole) Je okolí Vaší zastávky dobře osvětleno? (ano – spíše ano – spíše ne – ne nebo není osvětleno Jak bezpečně se cítíte na zastávce? (známkování jako ve škole) Vyhovuje Vám současná podoba vývěsky jízdního řádu? (ano – spíše ano – spíše ne – ne) Jak často využíváte veřejnou dopravu? (do zaměstnání/školy - do zaměstnání/školy i ostatními cíli – za ostatními cíli – 1x týdně – zřídka – vůbec) Nyní se podrobně podívejme na výsledky jednotlivých otázek. Z celkových údajů za celou republiku vyplývá, že s časovým rozsahem dopravní obsluhy a počtem spojů je spokojeno (ano + spíše ano) 83 % resp. 77 % respondentů. Nejvyšší spokojenost panuje v Praze, Plzeňském a Jihomoravském kraji (kolem 90 % s oběma ukazateli), naopak „nejméně“ jsou spokojeni respondenti z kraje Vysočina (55 % s časovým rozsahem obsluhy, 58 % s počtem spojů). I toto „nejméně“ je však v uvozovkách, protože i zde je spokojena nebo spíše spokojena více než polovina odpovídajících. Večerní dopravu nemá vůbec k dispozici 5,7 % respondentů, víkendovou 3,7 %; večerní spoje používá 85,4 % a víkendové 86,6 % respondentů. Noční doprava byla v době vyvěšení dotazníku v provozu ve všech velkých městech; od prosincové celostátní změny jízdních řádů však z ulic některých měst zmizela úplně, v jiných došlo k podstatné redukci nočních spojů. I to bylo předmětem poznámek respondentů. To, že občané vyžadují večerní a noční dopravu, prokazuje i případ připravovaných změn ve večerní dopravě v Praze, které se díky úniku do tisku setkaly s tak negativní reakcí veřejnosti, že po politickém rozhodnutí nemohly být tyto změny realizovány. Poměrně nízký podíl negativních odpovědí na otázky, zda je veřejná doprava k dispozici večer a během víkendu, lze vysvětlit více způsoby. Jako nejpravděpodobnější se nabízí zdůvodnění, že obyvatelé obcí bez veřejné dopravy v těchto obdobích se přeorientovali na vlastní automobily a ankety se tedy ani nezúčastnili. Průzkumem zjištěné hodnoty však korespondují i se statistikami Českého statistického úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj, podle kterých v obcích do 300 obyvatel, které většinou patří mezi obce s omezeným rozsahem dopravní obsluhy, bydlí pouhá 4,2 % občanů ČR. Tyto nejmenší obce přitom představují v celkovém objemu 42 % obcí s vlastní samosprávou. Počet uživatelů nízkopodlažních spojů je 67,8 %, svoje cestovní plány jim ovšem přizpůsobuje jen 13 % respondentů. I v tomto případě je nutné připomenout, že respondenti byli převážně z mladších věkových skupin a tedy, až na výjimky, lidé, kteří nejsou odkázáni na stanice a spoje uzpůsobené pro přepravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu. Zde je nutno také poznamenat, že přizpůsobování cest nízkopodlažním spojům je možné spíše ve městech, jelikož spousta regionálních dopravců zatím nedisponuje nízkopodlažními vozidly, případně neudává poznámku o garantovaných spojích přímo v jízdních řádech, resp. vyhledávačích na internetu. Za obecně nejslabší článek dopravy je považována čistota – průměrná známka pro čistotu vozidel je 2,49, pro čistotu zastávek 3,04; pocit bezpečnosti na zastávkách byl ohodnocen známkou 2,33. Jelikož nebyl záměrně specifikován druh vozidel, lze se jen dohadovat, zda nejvíce respondentů hodnotilo negativně vizáž přestárlého vozového parku kolejových vozidel národního dopravce nebo zda známka souvisí se stavem autobusů některých dopravců. Překvapujícím faktorem je ale špatná známka u čistoty zastávek, související zřejmě s absencí odpadkových košů na většině zastávek v zemi. Dobrý dojem nevyvolává ani posprejování či rozbitá skla zastávkových přístřešků nebo špinavé lavičky, o jejichž úklid se stará jen déšť. Osvětlení zastávek považuje za vyhovující 77,6 %, naopak bez osvětlení nebo s nevyhovujícím osvětlením je jen 3,3 % zastávek. Podoba vývěsky JŘ vyhovuje 84 % respondentů. Připomínky k vývěskám jízdních řádů se nejvíce týkaly jejich špatné čitelnosti, ať již z důvodu poškození (a dlouhé doby potřebné k náhradě poškozené vývěsky), tak malého písma nebo nízkého kontrastu tisku, případně prorezavění podkladního plechu pod vylepeným jízdním řádem u zastávek typu ČSAD tzv. krákorců. Stížnosti se ovšem vyskytly i na to, že v rámci začlenění do integrovaného systému byl formát jízdního řádu změněn ze „vzoru ČSAD“ (tedy s uvedením odjezdů všech spojů ze všech zastávek v obou směrech) na „vzor městské dopravy“, uvádějící jen časy odjezdů z příslušné zastávky, znemožňující se tak dozvědět možné odjezdy z cílového místa zpět. Z hlediska využívání veřejné dopravy odpovědělo 65,8 % respondentů, že ji pravidelně používají na cesty do zaměstnání nebo školy i ostatními cíli. Z ostatních pravidelných uživatelů jezdí pouze do zaměstnání či školy 6,6 %, jen za ostatními cíli 9,7 %. Celkem 18 procent respondentů používá veřejnou dopravu v menším rozsahu - 12,4 % jedenkrát týdně, 5,5 % zřídka nebo vůbec. Výsledky byly zpracovány i za skupinu „velká města“, tedy v těch případech, kde „okres“ je identický s územím města s vlastní MHD (Praha, Plzeň, Brno, Ostrava) nebo téměř totožný (Ústí nad Labem, kde 80 % obyvatel bydlí v Ústí + další v obcích, obsluhovaných ústeckou MHD). Respondentů z těchto vybraných velkých měst bylo 534. Odpovědi na otázky: spokojenost s rozsahem obsluhy a počtem spojů 94 % resp. 90 %; večerní doprava chybí jen v 0,4 % a víkendová v 1,1 % z celkového počtu. Dopravu v těchto obdobích nevyužívá ve velkých městech jen kolem 5 % respondentů. Nízkopodlažní spoje používá 71,5 %, vyhledává je 13,1 % respondentů. Čistota vozidel je hodnocena známkou 2,41, zastávek 2,99; bezpečnost 2,3, tj. všechna hodnocení mírně lepší než celostátní průměr. Pouze 1,7 % respondentů uvádí, že zastávky jsou špatně nebo vůbec osvětleny. Podoba vývěsky jízdního řádu vyhovuje 90 % respondentům. Vedle těchto 5 okresů byly vyhodnoceny i souhrnné výsledky za Prahu a okolí (město Praha + okresy Praha-východ a Praha-západ) a Brno včetně okolí (okresy Brno-město + Brno-venkov). Rozdíly mezi výsledky, zjištěnými ve vlastním městě a městě i s jeho nejbližším okolím, jsou nepatrné. To dokazuje, že postupné zavádění integrované dopravy v okolí velkých měst, přinášející s sebou většinou i „úroveň MHD“ má smysl, veřejnost ji vítá a oceňuje. Jan Spousta a Michal Váňa, Centrum dopravního výzkumu

(CZ + EN) Amfibus by měl nahradit přívoz mezi Renfrewem a Yokerem ve Velké Británii. (Transport group Stagecoach held a sucessful trial of an innovative amphibious bus on the River Clyde today, Tuesday 9th February.)

Předvedení technicky vyspělého vozidla, které může být provozováno ve vodě i na silnici, se uskutečnilo u přívozu v Renfrew ve Velké Británii. Stagecoach věří, že je zde potenciál pro nový "obojživelný bus (amfibus)" na lince obsluhující oblast řeky Clyde (Renfrew a Yoker). Amfibus by mohl jet po silnici z Braedhedu do Renfrew, kde by v dráze přívozu překonal řeku Clyde do Yokeru a pak opět po sïlnici do Clydebanku. Místní obyvatelstvo čelí totiž ztrátě stávajícího přívozu mezi Renfrew a Yokerem od konce března. Strathclyde Partnership for Transport (SPT) oznámil rozhodnutí o zrušení přívozu minulý měsíc jako součást úsporných opatření, protože stávající plavidla Renfrew Rose (Refrewská růže) a Yoker Swan (Yokerská labuť) ukončily svou životnost. Nový amfibus za 700,000 £ může převézt 50 cestujících a je postaven v Holandsku společností Dutch Amphibious Transport Vehicles BV (DATV) v Nijmegen. Postaven je na podvozku autobusu a má trup umožňující vozidlu plout a je plně bezpečnostně certifikován pro provoz na silnici a ve vodě v rámci Evropy. Na silnici se chová jako standardní autobus, ve vodě je poháněn zdvojenými vodními tryskami a může dosáhnout rychlosti 8 uzlů. Brian Souter ze polečnosti Stagecoach Group říká: “Je to vzrušující dopravní projekt, který by mohl poskytnout bezproblémové autobusové spojení mezi důležitými regiony. Cestující mohou použít amfibus bez ztráty komfortu, která nastává při přestupu na přívoz. Ukazuje potenciál skotských řek jako spojnic a ne bariér pro cestování a my se na testování této technologie na řece Clyde těšíme." Stagecoach již provedl testy amfibusu v Rotterdamském přístavu. Stagecoach pokračuje v plánech na spojení Kirkcaldy a Portobello vznášedlem. V listopadu 2009 Stagecoach oznámil joint venture s Bland Group. Stagecoach Group je mezinárodní dopravce ve Velké Británii, USA a Kanadě, zaměstnává více než 30000 zaměstnanců a provozuje autobusy, autokary, železnici a tramvaje. Ve Velké Británii provozuje asi 7000 vozidel. Z TZ Stagecoach Group . Kompletní v angličtině. Obojživelné autobusy už na BUSportálu potěšily, např. v následujících materiálech. Většinou se jednalo o vozidla určená pro turistické účely. S projektem, kdy by obojživelník zajišťoval běžnou linkovou dopravu, se patrně setkáváme poprvé. Za materiály děkujeme Davidu Griffithsovi a Brianu Souterovi. Obojživelná 'kachna' z New Yorku Yellow Duck Marine. Obojživelný třínápravový autobus ... Transport group Stagecoach held a sucessful trial of an innovative amphibious bus on the River Clyde today, Tuesday 9th February A demonstration of the state-of-the-art vehicle, which can operate on water and roads, was held at Renfrew ferry on Monday 8 February. Stagecoach believes there is potential for a new “amfibus” service linking communities on the Clyde, making use of existing slipways at Renfrew and Yoker. The “amfibus” would run by road from Braehead to the Renfrew ferry slipway, cross the Clyde to Yoker and then travel on by road to Clydebank. It would be a boost for local people facing the loss of the existing ferry service between Renfrew and Yoker from the end of March. Strathclyde Partnership for Transport (SPT) announced the decision last month as part of a series of cost saving measures, while the current vessels - the Renfrew Rose and the Yoker Swan - are reaching the end of their working lives. The new £700,000 “amfibus” can carry 50 passengers and is built in Holland by Dutch Amphibious Transport Vehicles BV (DATV) of Nijmegen. Based on a bus chassis, the “amfibus” incorporates a hull to allow the vehicle to float and is fully safety certified for operation on road and water by European transport regulatory authorities. On the road, the vehicle operates like a standard coach. In the water, the “amfibus” is driven by twin water jets and can achieve a speed of 8 knots. Brian Souter, Stagecoach Group Chief Executive, said: “This is an exciting transport project that would provide a seamless bus connection between two important local communities. “Passengers can use the amfibus to travel over road and water without having to leave the comfort of their seat to change from a bus to a ferry. It shows the potential of Scotland’s rivers and estuaries to be links rather than barriers to travel and we are looking forward to testing the technology on the Clyde.” Stagecoach has already carried out tests of the “amfibus” in Rotterdam harbour where the vehicle coped well from the wash from heavily laden barges and provided a smooth travel experience. Meanwhile, Stagecoach is continuing to progress plans for a cross-Forth hovercraft service linking Kirkcaldy and Portobello. In November 2009, Stagecoach announced it has in place a joint venture agreement with Bland Group and a combined £14million funding package as it moves forward with plans to establish a permanent service. Stagecoach submitted detailed planning applications to both Fife Council and City of Edinburgh Council in December 2009. An estimated 870,000 passengers a year are predicted to use the hovercraft link after it is fully established. Stagecoach Group is a leading international public transport group, with extensive operations in the UK, United States and Canada. The company employs more than 30,000 people, and operates bus, coach, rail, and tram services. Stagecoach is one of UK’s biggest bus and coach operators, running around 7,000 vehicles from south-west England to the Highlands and Islands of Scotland and carrying around 2 million passengers every day PR Stagecoach Group

BUSportál jako mediální partner avizuje materiály Dopraváku.

Celobarevný čtyřstránkový Dopravák vychází dvakrát měsíčně v běžném roce, jedenkrát měsíčně o prázdninách a v prosinci. Z obsahu 2. čísla 2010: Diplomy IRU nejlepším řidičům V dopravní skupině 3CSAD směřují investice i do rekonstrukce objektů, budov a dílen Jabloneckou MHD převzal liberecký dopravní podnik Lednová kalamita z pohledu ČSAD Vsetín, VTM a Tourbus Brno ČSAD AUTOBUSY Č.Budějovice: Písecká karta V Rousínově byl otevřen nejmodernější prodejní a servisní areál MAN v ČR YETD 2010: Scania opět hledá nejlepšího řidiče kamionu Výroční publikace "ČSAD 60 let s Vámi" Ohlédnutí za veletrhy GO a REGIONTOUR 2010 Minulé číslo Dopravák 1/2010

SOR 14 autobusů (z toho 3 kloubové), Irisbus + Iveco 12, 2 elektrobusy BredaMenarinibus a Mercedes-Benz a TEDOM po jednom autobuse.

Toť v kategorii M3 a v nezařazených vše. V kolonce Karosa konečně pomlčka. Těšíme se na únorovou statistiku. Zdroj www.autosap.cz První registrace nových autobusů v ČR 2009: O prsa skupina Iveco před SOR

Ako prvý a nevyhnutný krok k zachovaniu trolejbusovej dopravy v Banskej Bystrici

prezentoval dnes primátor Ivan Saktor a predseda predstavenstva Dopravného podniku mesta Banská Bystrica (DPMBB) Michal Němec získanie trolejbusov a trolejovej infraštruktúry do vlastníctva dopravného podniku. Areál trolejbusového depa s celým technickým zázemím, trolejbusové vedenia, 25 trolejbusov, technologické vozidlá, pozemky a ďalší majetok potrebný na prevádzku trolejbusovej dopravy kúpil DPMBB od firmy SAD Banská Bystrica za zhruba dva milióny eur. Ako pripomenul Němec, je to len vyše dvojnásobok sumy okolo 830-tisíc eur, ktorú DPMBB platil SAD Banská Bystrica ročne za prenájom tohto majetku. Vlastnil totiž iba krátky úsek trolejového vedenia a dva trolejbusy. "Cena sa rovná dvom rokom a pár mesiacom nájmu. Je to prefinancované 10-ročným investičným úverom, s veľmi priaznivým a prijateľným úrokom okolo 3,5 percenta ročne," dodal Němec. Primátor Saktor uviedol, že kúpa trolejbusovej infraštruktúry je pokračovaním cesty, na ktorú toto vedenie mesta nastúpilo v roku 2007, keď obnovilo prevádzku trolejbusov, predtým odstavených takmer dva roky. "Sme súčasťou miest, ktoré prevádzkujú trolejbusovú dopravu a už nebudeme vôbec uvažovať o tom, že by sme ju rušili," povedal Saktor. Ešte na jeseň pripustil možnosť postupného útlmu a zrušenia trolejbusovej dopravy a v decembri pre agentúru SITA uviedol, že tento postoj sa nezmení ani po kúpe trolejbusového depa a trolejov do majetku DPMBB. "Ak sa nájde ekologická náhrada za trolejbusovú dopravu, typu CNG (s pohonom na stlačený zemný plyn) autobusy alebo elektromobily, ľudia nebudú nešťastní, ak sa odstavia trolejbusy," povedal v decembri Saktor. Ďalším potrebným krokom k zachovaniu trolejbusovej dopravy je podľa Němca odstránenie investičného dlhu, konkrétne obnova vozidlového parku. Financie na to by DPMBB chcel získať v prvom rade z eurofondov, preto už 2. februára podal potrebnú žiadosť. V prípade úspechu by na kúpu nových trolejbusov vynaložil len päť percent z ich hodnoty, čo je pri takýchto projektoch výška spoluúčasti žiadateľa. Primátor Saktor doplnil, že projekt sa týka nákupu 23 trolejbusov. Trolejbusová doprava by sa v budúcnosti mohla rozšíriť aj na najväčšie banskobystrické sídlisko Sásová, kde sa v 80. rokoch pripravovala výstavba trolejových vedení a postavili aj stĺpy. Podľa Němca je dobudovanie trolejového vedenia jednou z možností, druhou je nákup duálnych trolejbusov, ktoré by do Sásovej jazdili na pohon z elektrických batérií. "To by znamenalo, že v mestskej doprave by jazdili len trolejbusy a autobusy CNG," dodal Saktor. Rokovanie o kúpe majetku trolejbusovej dopravy sa začali ešte v novembri 2008, k ich finalizácii došlo v januári tohto roka. Mesto so SAD Banská Bystrica, respektíve s Fondom národného majetku a ČSAD Ostrava ako akcionármi tejto firmy rokuje aj o odkúpení banskobystrickej autobusovej stanice. Hoci v decembri primátor uzavretie dohody avizoval tiež na koniec januára, dnes informoval, že by to mohlo byť do konca júna. Potom mesto podľa neho rokovania ukončí, aj keby sa dohoda neuzavrela. V DPMBB má mesto Banská Bystrica podiel 51 percent, 49-percentným akcionárom je SAD Zvolen. SITA

5. února 2010 - Na kamiony a autobusy nad 3,5 tuny se dnes poprvé vztahuje dražší mýtné. Dopravci zaplatí každý pátek o až polovinu víc. Doplatí na to také meziměstské autobusy. Například žlutá flotila Student Agency v pátek výrazně posiluje spoje, protože se lidé přesouvají na víkend. "Ročně přijdeme asi o pět milionů korun," řekl iDNES.cz šéf firmy Radim Jančura. Více na ekonomika.idnes.cz

v začátcích jejich nasazení na malostranskou linku 292.

26. ledna vyšla v MFD informace: ... Nové autobusové lince 292, která od poloviny ledna jezdí mezi Malostranským náměstím a nemocnicí pod Petřínem, se doslova lepí smůla na paty. Nejprve neměl Dopravní podnik vhodné vozy pro tuto zvláštní linku - sháněl totiž krátké elektrobusy - a když konečně byly dodány, tak kolabují ... Vzhledem k tomu, že jsme zahájení provozu linky i samotným elektrobusům ZEUS italského výrobce BredaMenarinibus věnovali mnoho pozornosti, na současný stav a rozsah výpadku jsme se zeptali. Doba uvedení do provozu elektrických minibusů neplánovaně připravila těmto vozům už na úvod kruté podmínky - kromě sněhu také extrémní mrazy. Mluvčí DP hl.m. Prahy Ondřej Pečený BUSportálu sdělil: "Na lince 292 došlo v lednu 2010 ke třem nehrazeným prostojům z jiných než technických příčin (nehoda, personál, karnevalový pochod). Kromě toho došlo ke dvěma výpadkům z technických důvodů (zamrzlá vzduchová soustava). Tyto výpadky byly hrazeny autobusy Ikarus E 91, k přerušení provozu na lince nedošlo. Udělali jsme taková technická opatření, aby v budoucnosti k zamrznutí vzduchové soustavy nedocházelo. Elekrobusy byly mimo provoz asi 5 hodin." Na vlastní kůži: Italský Zeus se prohání po Malé Straně Elektrický minibus ZEUS na lince 292 od 13.1.2009 Elektrické minibusy v centru Prahy v dlouhodobější perspektivě.